myslim, že jde hlavně o prachy, ono každé dopravní opatření něco stojí, a marže na značkách, semaforech, zpomalovačích a stavebních úpravách není zrovna z nejmenších, nemluvě o přínosu pokut do rozpočtu
zrg1
Souhlas. Je to stejné,jako s ekologisty. Ze začátku v 80. letech byl ekologický aktivista nepřítel lidstva, člověk, který kazil kšefty. Podívejte se třeba na film „Krotitelé duchů“, krásná ukázka céčkového filmu, kde ekologista = looser největší. Pak se toho chytli lobbisti, korpárny, zavětřil se ohromný potenciál , jak vyšachovat konkurenty ekobuzerací a v tu ránu je ekologie nedotknutelná dojná kráva pro Babiše, jihočeské šílené matky a spol. , což jsou lidi, kteří provedli a provádějí a pomáhají provádět nejhorší devastaci české krajiny za posledních 1000 let.
Do toho si připočtěte dnešní „jakožezpravodajství“, které je copy-paste Hitlerovsko-Goebelsovské propagandy, jak si židové užívají úžasných rekreačních a pracovních aktivit v koncentračních táborech.
P.S: K tomu, co vyjmenoval autor bych připočetl ještě ambice státu odstavovat bezůhonným lidem kotle na tuhá paliva pod záminkou, že v tom určitě hodlají pálit PETky s vyjetým olejem a zabavovat zbraně…. Historie pořád dokola. Tohleto spraví jedině válka, pak se lidi na pár let poučí a zase nanovo.
ygorek
Nikoliv.
Ze začátku osmdesátých let byli ekologisté nepřáteli vládnoucí Strany.
Demonstrace za lepší životní podmínky místo pohřebného byly podle mě stejně důležité, jako ty ostatní. Jenže halt nebyly na tom Václaváku.
moussa
politici a jiná svoloč tomu nevěří. Jen prostě takový tydýt nastoupí do funkce a chce „konat“, najednou zjistí, že všechno už bylo vymyšleno třikrát a na tom zbytku mají zájem jiní, mocnější. Takže začne vymýšlet něco opravdu „nového“, ale současně politicky průchozího a výsledkem jsou současné nesmysly. Věří tomu jen sluníčkoví dobroseři, kteří tomu pomohou.
lachimiq
Asi jsem statistický rýpal :
„Poznámka pro statistické rýpaly – z těch více než 100 tisíc lidí, zemře 35 tisíc v dřívějším věku, než je průměrná doba dožití v ČR, nejedná se tedy v absolutním čísle o přirozený úbytek obyvatel v důsledku stáří.“
Očekáváte, že všichni by měli umřít v den průměrné doby dožití ?
Já bych naopak čekal, že vzhledem k prodlužující se době dožití jich bude nadpoloviční většina, jak nám dobíhají ti chcípáci z předešlých let. V závislosti na definici.
coyot
Myslím, že zakazovače a jejich poskoky lze rozdělit do pěti skupin:
Stratégové moci – těch je nejméně a tvoří vrchol mocenských struktur. Jednají čistě pragmaticky, protože vědí, že omezováním svobod poddaných posilují vlastní moc.
Byrokrati – to je početnější skupina a jde jí o chleba. Nikdy nemůžou připustit, že je v jimi spravované oblasti dosaženo optimálního stavu, protože tím by přiznali svoji zbytečnost. Proto se taky důsledně vyhýbají stanovení cílového stavu, ať už jde o nehodovost, sociální politiku nebo cokoli jiného. Co by s nimi bylo, kdyby byl nedejbože dosažen?
Idealisté a dobroserové – lidi s mesiášským komplexem, trpící fixní ideou, že právě oni vědí nejlépe, co ostatní (rozuměj „ti hloupější a méně osvícení“) potřebují k opravdovému štěstí. Nebezpečná sebestředná hovada, jež to myslí dobře. Kumulují se zejména v masmédiích.
Užiteční idioti – chronicky vyděšení prosťáčci, zmanipulovaní propagandou, jejímž cílem je permanentní vyvolávání a udržování strachu z čehokoli a jejímiž původci jsou všechny tři skupiny předchozí. Stratégové moci, byrokraté a idealisté s dobrosery vyrábí bubáky, aby před nimi mohli užitečné idioty zachraňovat. A idioti umějí být vděční…
Omezenci – lidé, jejichž možnosti jsou limitovány především vlastní neschopností. Ti vnímají omezení svobod všech positivně, neb sami ztrácejí nejméně a jejich šance se srovnávají se šancemi ostatních. Lze říci, že relativně získávají.
To je podle mého názoru hrubý výčet těch, již zákazy vytvářejí nebo je podporují.
Standa
Rád bych vypíchl jedno číslo ze statistik, které více než výmluvně ukazuje, že o bezpečnost ve skutečnosti nejde.
Do roku 2000 platil rozumný předpis o přechodech pro chodce. Chodec neměl přednost, řidič pouze musel nechat chodce dokončit přecházení. Na přechodech umíralo dlouhodobě méně než 10 lidí ročně.
Poté, za mohutného žvanění o bezpečnosti nejslabších účastníků silničního provozu, byl vymyšlen paskvil „absolutní“ přednosti chodců na přechodech.
Počet mrtvých na přechodech skokově vzrostl čtyřnásobně! Nikoho netankovalo, že předpis má přesně opačný efekt, než bylo deklarováno. A celých 15 let nechali umírat chodce na přechodech. Již nikdy se počet mrtvých nevrátil pod 10 ročně. A to ani přes stamiliony vynaložené do „humanizace“ přechodů.
Teprve nyní politici vymysleli obezličku. Máme „místa na přecházení“, zhruba ekvivalentní někdejším přechodům. Přechody se nejspíš začnou měnit na „místa na přecházení“, až postupně vymizí. Pár lidí nejspíš ten zmatek odnese životem.
coyot
Tak to, že represáliemi a dopravním fašismem někdo sleduje nějakou bezpečnost, si dnes už může myslet jen úplný debil. Čili, obávám se, většina ctěného voličstva. Kdyby si chtěli myslet něco jiného, nepotřebovali by k tomu statistiky ani takto sofistikované úvahy, ale k prozření by bohatě stačilo například vnímnout, že kolem cest, nad kterými visí kamery za miliardy, jsou zasrané patníky, jejichž očištění by nestálo víc, než polévku pro bezdomovce.
Oni si ale nic špatného myslet nechtějí, protože žít v ošklivém světě by se jim nelíbilo.
Ten Váš příklad s přechody dobře ilustruje fakt, že věrchuška zachází s občany jak s laboratorními myšmi. Uděláme experiment a uvidíme, kolik jich zdechne. Ročně čtyřikrát víc, hmmm… ale rušit to nebudeme, protože by to mohlo vypadat, že se experiment nepovedl a kampaň by utrpěla.
Kdyby měly být činy politiků souzeny stejným metrem, jako činy plebsu, bylo by nutno znovuobnovit tresty jako lámání v kole nebo nabodávání na kůl, neb ani vrahouni s tresty nejvyššími nemohou počtem obětí s mnohými politiky soupeřit. Snad jen Breivick jim dýše na krk…
Jack Daniels
Ono je to s těmi místy na přecházení ještě maličko komplikovanější. V zásadě s Vámi souhlasím, absolutní přednost na přechodu je skutečně nesmysl a taková pomocná berlička pro přírodní selekci – magor se nerozhlídne a kamione poser se. Bohužel to odnášejí pak ti řidiči. Místa pro přecházení však podle mě neznačí tichý návrat k původnímu modelu. Mezi jednotlivými přechody na má být nějaká minimální vzdálenost (200 m tuším). 200 m v centru města, na to se Vám lidi vyprdnou. Takže se to v praxi obchází místy pro přecházení, což není přechod.
jen poznámka: pochopitelně nechci, aby vesty byly povinné, ale bylo pro mne překvapením, že u těla ponořeného do (tuším) 7°C vody dojde ke ‚znemožnění pohybu‘ (incapacitation; je lepší překlad?) v průměru za 10 minut.
Zkuste si tu vyhlášku přečíst. U malinko větší lodičky, než Pálava, budete muset mít vybavení jako křižník. Mj. u většího raftu byste měl vozit i bidlo.
Sysop
Nekdy pred 15 let jsem jel Vltavu a Vysaku (ja vim, je to trapny, ale byli mezi nama i nevodaci…) a na Krumlovskem jezu jsem si malem obratil nohu naruby, protoze dole pod jezem byly natlucene ocelove truby o prumeru nejakych 40 cm, metr hluboke, tesne nade dnem a nebyly videt. Fajn zazitek. Mozna jsem mel mit tu vestu.
shane
to bude asi záležet na tělesné konstituci, ale zrovna tohle problém není. Kdo se nedokáže do deseti minut vyhrabat z Nežárky nebo Sázavy tak už je nejspíš stejně mrtvej. Problém je šok ze studené vody, kdy okamžitě po ponoření je člověk na pár okamžiků paralyzován včetně dechu. Dá se to zmírnit když to člověk čekám, ale stejně. Kdysi jsem se takhle málem utopil a život mi zachránila ta vesta. Čímž nelobuju za její zákonem nařízené povinné nošení, ale zbytečbost to fakt neni. Ostatně dostat někde ve šlajsně šutrem do hlavy taky plavecký dovednosti zrovna nevylepší.
Karkulka
Ono to záleží na o dost víc věcech, mmj. i na psychice a tréninku. Mám pocit že v http://www.csfd.cz/film/364309-bojova-akademie/prehled/ sypali jednomu ze Seals do vany ke konci kyble ledu, a stejně ho nebyli schopni zchladit na teplotu kterou chtěli. A i potom mu to motoriku nijak zásadně nezhoršilo.
Jenže tím výcvikem projde jeden z X adeptů, přičemž i to X je poměrně drastický výběr (a samozřejmě, je něco jiného být ve vaně kde je omezené množství vody proti tomu být např. v moři kde ta voda kolem proudí)
shane
jo, tojo. Lidsky telo je prekvapive flexibilni a treninkem se daj hranice posunout az neuveritelne.plus vrozeny duspozice a sila vule.jako ten pekar z Titaniku, co prezil vic nez dve hodiny v ledovy vode
LWG
Moje důvody pro nošení vesty na lodi (nosil jsem v podstatě pokaždé), jsou:
a) Zpomaluje nástup tepelného šoku a snižuje jeho intenzitu.
b) Zpomaluje prochládání ve vodě i následně při pokračování plavby (i když pokud má člověk neopren, je to pochopitelně o něčem jiném, leč ten jsem měl k dispozici jen zřídka).
c) Při nárazu na překážky tyto nárazy tlumí (tady jsem měl minimu zkušeností, ale pokud teče voda, teče, po kamení skáče, tak se to hodí).
d) Nadnáší. Zejména pokud jsou nějaké tam ty karfioly a vertikální proudění, tak to bodne. Rovněž pokud má člověk část sil a ruce blokovné vlečením převráceného plavidla, bodne větší vztlak.
e) V případě psího počasí snižuje ochlazovaní větrem i u suchých lidí.
Nevýhodou vesty je:
a) Snižuje rychlost plavání, účinnost vlastních manévrů ve vodě.
b) Při opouštění uzavřených lodí, pokud nejsou opuštěny rychle po cvaknutí, může vztlak způsobit komplikace (ideální směr opuštění lodě je kolmo dolů).
Suma sumárum, vesta je minum problémů a v případě nouze značný užitek. To není obhajoba povinnosti jí nosit, tam jsem pochopitelně proti.
Sysop
Vzhledem k tomu, ze na vode se intenzivne soulodi a tudiz chlasta, je vesta vhodna vec. Sice sere a zavazi, ale kdyz se clovek dostane nekam do valce, tak i v parnem cervenci je to s vestou lepsi, o tom zadna.
Druha vec ovsem je, jestli to nekdo narizuje. S tim at jde laskave do prdele. To bychom mohli brzo vesty fasovat i pri opousteni restauracniho zarizeni, protoze znacne zrestaurovani bychom si mohli udelat bebi. A jeste uplne nejlepe, mit na hlave kokos a na nem oranzove blikajici lampu, protoze se pohybujeme (viz nemecne predpisy o strojich).
JVP
Ale jasně, že si rozumnej člověk vestu vezme, zejména pokud je víc vody. Zrovna tak se rozumnej člověk v autě přiváže a když jde někam potmě po silnici, tak si vezme vestu nebo aspoň nějakou reflexní pásku. Ale o své vůli a bez příkazu státu. Jedinej, kdo by mi to mohl vytýkat, by tak maximálně mohla být moje pojišťovna, která by mi (bylo-li by to ve smlouvě) mohla třeba krátit plnění, pokud bych se někde přizabil bez OOP.
pzkudk
…a sám se rozhodne, jestli je opravdu nutné mít na Lužnici u Suchdola vestu, když je rád, že mu loď nedrhne o dno :-)
LWG
Vo tom žádná.
Ale jinak mohu popsat fantastické účinky ledové vody. V době končícího jarního tání (řeka se na většině míst vrátila do koryta, tálo jen v lesích a to převážně ve vyšších polohách) se na tak divoké řece, jako je Dyje na Vysočině u Starého Hobzí, cvakla z neznámého důvodu dvojka poměrně zkušená. Ostatní lodě v blízkosti pomohly se zachycením převrácené lodě a posádka byla na břehu tak za minutu, do necelé další minuty si svlékla mokré věci. Po udělání byl šok docela viditelný, dále už jim to šlo jako kdyby to nešlo.
Následně byla loď vylitá, posádka se zahřála cviky a nastoupila do lodě. Kdybych u celé věci nebyl stále přítomen, řekl bych si, že se kormidelník ožral. Na místo suveréních manévrů, se kterými zvládal tehdy hodnocený stupeň WWI-II (v čase přitvrdilo) předváděl tady na ZWB jízdu v pravdě začátečnickou.
JJ
Já jsem solidní hypotermii zažil jednou – taky jarní řeka (Orlice u Sopotnice), byl jsem tam hodně nalehko. Ve vodě jsem byl tak minutu, možná dvě – to bylo ještě relativně ok, i když je pravda, že pohyby byly pomalejší a pomalejší. Drsné to začalo být poté, co jsem z té vody vylezl – a to jsem se hhed svlékl a zabalil do spacáku.
LWG
Tak mít v takové situaci po ruce spacák je pochopitelně k nezaplacení. Horší je mít kulturně morální blok. Háček to posádky (dívka) se rozhodla pro převlečení vyhledat úkryt. Z titulu své velitelské pravomoci jsem jí to zatrhnul, protože už na tom, jak se s pozorováním potencionách úkrytů vypořádávála, bylo zřejmé, že je třeba jednat hbytě, jinak se lučebník dožije překvapení.
alfonz19
pozn. nejsem odborník, ale podle záchranářů z ju-es-ej, pokud člověk nemá vestu, k hypotermii nemůže dojít, protože se člověk dříve utopí. Uváděli právě 3 čísla(průměrná): 2 minuty na zvládnutí šoku, 10 minut na dokončení manipulace s čímkoli(zejména vč. plavání), 100 minut do omdlení. Ale nejvíce mne překvapilo, že nemálo zachraňovaných zemře až mimo vodu, např na selhání srdce (ie. nerozcvičovat zimu). Po inkapacitaci(?) prý ještě velmi dlouho (třeba 30 minut) nedojde ke snížení tělní teploty, ale naopak k horečce.
LWG
Pokud vím, tak kritické znamení je, pokud ustane třes (II. stupeň) – svaly už si nevyrábí teplo, glykogen je vyčerpaný a periferie jsou plné studené krve. Dokud se člověk třese (I. stupeń), měl by být ještě schopen se zahřát pohybem bez následků (pokud si to pamatuji dobře). Naopak silně podchlazený člověk by neměl ani chodit a měl by být manipulován s minimálními pohyby těla. U hypošky od III. nahoru nám na kurzu tvrdili, že transport mimo vrtulník nebo pevná nosítka (kde je seženete) je v horách smrtící sám o sobě.
alfonz19
už přesně nevím, jaké zdroje jsem četl viděl, ale určitě jsem četl tento web (více stran) a proklikával se na youtube. Nejsem expert, říkám jen co jsem četl (a co ± dává smysl).
—
Pokud jsem si odnesl správné info (a pokud tam bylo!), pak absence třesu je superprůser. Třes je lepší (tělo topí), ale rozhodně zakazovali pohyb. Právě z důvodu, že končetiny obsahují ledovou krev. Dokud zůstanou končetiny zaškrceny (fyziologický proces) a v klidu, nedostane se tato krev zpět do těla. Tělo může jet na 100% a další komplikace (např. další podchlazení touto krví), může být poslední kapka. Totéž může platit pro cvičení. Tělo to dává, ale borec ti trochu zacvičí a srdce to zabalí. Radili nespěchat, zabalit borce a počkat až se v leže ‚protřese‘ zpět do normálu. Druhou věc, před kterou varovali, bylo umělé ohřívání, např. vodou. Protože nefunguje krevní oběh (na končetinách vůbec, někde mizerně), svaly atd., nefunguje ani termoregulace a riziko spálenin je vysoké.
CNN
Základem je určit k jakému podchlazení došlo. Pokud je mírné, tak cvičení a teplé (ne horké) sladké nápoje, a přitulit se k přítule(i).
Pokud je závažné, pak správně nezahřívat, necvičit, zabalit do co nejvíce izolačních vrstev a doufat. Rozmrznutí z těžkého podchlazení může trvat i dny.
jap
zkus si nekdy uplavat 20 bazenu v podoli (v zime, v tom venkovnim bazenu, co se nevyhriva) – da se to, ale take mi potom nebylo uplne nejlip – a take az potom, co jsem vylezl. dokud jsem plaval, tak to jeste slo..
h72
Ten venkovní se nevyhřívá? To asi ne … takže asi jo …. plaval jsem tam 20 bazénů mockrát … v zimě spíš pod vodou, bylo tam teplejš :)
CzechDave
Jsou tam dva, ten menší se vyhřívá, ten větší ne.
alfonz19
a) proč?
b) proč 20?
c) plaval jsem netrénovaný v ledové tříšti. Po cca 15s je člověk luxusně zbaven veškerého tepla a když vyleze, je mu už venku jen tak akorát. Po dalších 15s je rudá kůže, šustí při doteku a pocitově ‚řeže‘. Objevují se první zpomalení pohybů. Takže pokud jste uplaval 20 padesátek či i jen 20 dvacítek, pak a) bylo kurva teplo a ne zima b) jste kurva trénovaný a neměl byste radit obecně ostatním, ať plavou i jen 20m bazén, protože 10m od břehu může být velmi velká vzdálenost ;)
shane
by ses divil, v čem všem se dá utopit :)
h72
Asi jsem při záplavách III. stupně v Prielomu Hornádu ve Slovenském ráji nebyl moc rozumnej. Narvalo nás to pod skálu, loď byla ztracená, jen lidi se z ní (hlavou dolů ve vřící vodě)nějak nemohli dostat. Nevím ale jak by mi pomohla vesta – všechno pod vodou a člověk musel bejt hodně hbitej a silnej a rozhodnej, aby se z lodi vykroutil a dostal odsud (pod vodou) toho druhýho, zašprajcovanýho v lodi. Těžko říct, přilby jsme také neměli …. Jeden je dobrodruh, no :)
LWG
Pro únik z lodě je určitě z důvodů pohyblivosti lepší být bez vesty.
Pokud je ledová voda, tak vesta sníží šok a spotřebu kyslíku pro tu kritickou fázi, ale její efekt začíná po opuštění lodě, zrovna za záplav, kdy je spousta spodních proudů, atd. a v kaňonu i otázka nárazů…
Tož průlom Hornádu za povodně a bez helmy a vesty, to bych fakt raději nezkoušel, nicméně jste to přežil a komu čest, tak tomu čest.
h72
Byli jsme cvoci … ale vzrůšo to bylo … jen ta voda měla prostě strašnou sílu.
CzechDave
Něco podobného jsem zažil na Ploučnici, byla tehdy vyšší voda a jak Ploučnice je poměrně hodná voda na začátečníky, jako jsem já – tehdy mne proud snesl pod podemletý vývrat stromu přes řeku a vycvakl mne přímo pod kořeny. Pod kořeny se točil silný spodní proud, bylo tam hluboko, já byl pod lodí a ještě jsem se zamotal do těch kořenů pod vodou. Zachránilo mne, že jsem zrovna neměl vestu, protože bylo hezky a mě v ní bylo vedro. Byl jsem tudíž pohyblivý, ale připadalo mi to jako celé milénium, než jsem se vynořil zpoza lodi a kořenů, napůl utopený. Ještě dnes mne ta vzpomínka občas v noci budí a to už je pěkných pár let, co se to odehrálo.
Sysop
Cetl jsem kdesi statistiku z USA, ze snad nejvice urazu se stava prace v koupelnach. Staci jen, aby si toho nejaky aktivista (=curak) vsimnul.
JVP
Jojo, nedávno jsem vyjel z koupelny až do předsíně jak krasobruslař. Zase vyprala předložku před vanou a jak jsem došlápl na kachličku, už to jelo :-)
LWG
A primitivní fatazie Agáty Ch. se pořád držela jedu a dýky, přičemž život je tak pestrý a plný překvapení…
eviljack
Bude třeba Vám nařídit, abyste před vlezem do vany zkontroloval okolí, zda je způsobilé k došlapu mokrou nohou :)
Karkulka
Objektivní odpovědnost za škodu způsobenou klouzavou podlahou to řeší.
eviljack
No jo, ale co když si tam ty kachličky položil sám, aha?
No tak dostane flastr za sebepoškozování s cílem vytáhnout peníze z veřejných rozpočtů a tím ohrozit stát, EU a světový mír.
JVP
Já bych to svedl na tu paní, co u ní bydlím. Svévolně odstranila předložku, nevarovala mne, bezpečnostními tabulkami pracoviště neoznačila, OOP nestanovila a jejich použití nepředepsala, pracovní postup nestanovila, řád nebezpečného pracoviště nezpracovala a nevyvěsila, únikovou cestu nevyznačila. Jak to vypadá, kárné řízení jí nemine…
MaX
včera jsem si u MC prolistoval MF DNES, na prvních stránkách byl malý sloupek, že tento rok máme nejméně úmrtí za poslední roky a na konci byl velký článek o tom jak Policie zpřísní kontroly protože umřelo hodně lidí na silnici. Výborné :)
Sysop
Neskutecny prooser by nastal, kdyby jeden rok na silnici nezemrel ani jeden clovek. To by se tam snad musel jit nechat zajet aspon policejni president.
schrapnel
Som niekde počul, že samovraždou zahynie za rok viac ľudí () [1], ako sa zabije v aute [2].
No rozhodně, a to klesl v ČR výrazně i počet sebevražd. Podle grafu na ČSÚ bylo nejvíc sebevražd za krize ve třicátých letech, pak je vrchol hned po válce, křivka klesne, po nástupu komunistů vpodstatě roste průběžně a vrcholí cca 1968 – 74, pak to postupně klesá, porevoluční čísla se pohybují cca na polovině socialistického maxima a nikdy se nedostala přes socialistické minimum.
Sysop
Ti, co jim to vsechno doslo, uz proste vymreli.
cyklista
Tohle téma naši politici vlastně bez přemýšlení převzali z evropské agendy.
I když, nedivím se německému nadšení, kde snížili počet mrtvých (čísla uvádím z hlavy) z nějakých 20 tisíc v roce 1970 na současných asi 4,5 tisíce ročně.
Netuším ovšem, co na to říkají třeba v Indii se 140 tisíci mrtvých každý rok.
Nevím, jestli jsou k dispozicii čísla z Číny, ale čtvrt milionu by mě nepřekvapilo.
Jinak pořád u nás máme na Evropu dost špatné poměry – následky na počet aut a počet ujetých km.
ygorek
Špatné poměry s očištěním od tranzitu, nebo bez něho?
shane
tak ono zase Indů je asi tak 120x víc než nás, takže v přepočtu na hlavu na tom zase tak blbě nejsou. Ale amozřejmě je to sere a rádi by s tím něco udělali.
sova
OT do Novinek: galerie městského urbanismu aneb likvidace dopravy world-wide
Jak tak koukám na „after“ fotky, mají v naprosté většině společné jedno – je tam mrtvo, většinou nikde ani človíčka. Dokonalé umrtvení veřejného prostoru.
myslim, že jde hlavně o prachy, ono každé dopravní opatření něco stojí, a marže na značkách, semaforech, zpomalovačích a stavebních úpravách není zrovna z nejmenších, nemluvě o přínosu pokut do rozpočtu
Souhlas. Je to stejné,jako s ekologisty. Ze začátku v 80. letech byl ekologický aktivista nepřítel lidstva, člověk, který kazil kšefty. Podívejte se třeba na film „Krotitelé duchů“, krásná ukázka céčkového filmu, kde ekologista = looser největší. Pak se toho chytli lobbisti, korpárny, zavětřil se ohromný potenciál , jak vyšachovat konkurenty ekobuzerací a v tu ránu je ekologie nedotknutelná dojná kráva pro Babiše, jihočeské šílené matky a spol. , což jsou lidi, kteří provedli a provádějí a pomáhají provádět nejhorší devastaci české krajiny za posledních 1000 let.
Do toho si připočtěte dnešní „jakožezpravodajství“, které je copy-paste Hitlerovsko-Goebelsovské propagandy, jak si židové užívají úžasných rekreačních a pracovních aktivit v koncentračních táborech.
P.S: K tomu, co vyjmenoval autor bych připočetl ještě ambice státu odstavovat bezůhonným lidem kotle na tuhá paliva pod záminkou, že v tom určitě hodlají pálit PETky s vyjetým olejem a zabavovat zbraně…. Historie pořád dokola. Tohleto spraví jedině válka, pak se lidi na pár let poučí a zase nanovo.
Nikoliv.
Ze začátku osmdesátých let byli ekologisté nepřáteli vládnoucí Strany.
Demonstrace za lepší životní podmínky místo pohřebného byly podle mě stejně důležité, jako ty ostatní. Jenže halt nebyly na tom Václaváku.
politici a jiná svoloč tomu nevěří. Jen prostě takový tydýt nastoupí do funkce a chce „konat“, najednou zjistí, že všechno už bylo vymyšleno třikrát a na tom zbytku mají zájem jiní, mocnější. Takže začne vymýšlet něco opravdu „nového“, ale současně politicky průchozího a výsledkem jsou současné nesmysly. Věří tomu jen sluníčkoví dobroseři, kteří tomu pomohou.
Asi jsem statistický rýpal :
„Poznámka pro statistické rýpaly – z těch více než 100 tisíc lidí, zemře 35 tisíc v dřívějším věku, než je průměrná doba dožití v ČR, nejedná se tedy v absolutním čísle o přirozený úbytek obyvatel v důsledku stáří.“
Očekáváte, že všichni by měli umřít v den průměrné doby dožití ?
Já bych naopak čekal, že vzhledem k prodlužující se době dožití jich bude nadpoloviční většina, jak nám dobíhají ti chcípáci z předešlých let. V závislosti na definici.
Myslím, že zakazovače a jejich poskoky lze rozdělit do pěti skupin:
Stratégové moci – těch je nejméně a tvoří vrchol mocenských struktur. Jednají čistě pragmaticky, protože vědí, že omezováním svobod poddaných posilují vlastní moc.
Byrokrati – to je početnější skupina a jde jí o chleba. Nikdy nemůžou připustit, že je v jimi spravované oblasti dosaženo optimálního stavu, protože tím by přiznali svoji zbytečnost. Proto se taky důsledně vyhýbají stanovení cílového stavu, ať už jde o nehodovost, sociální politiku nebo cokoli jiného. Co by s nimi bylo, kdyby byl nedejbože dosažen?
Idealisté a dobroserové – lidi s mesiášským komplexem, trpící fixní ideou, že právě oni vědí nejlépe, co ostatní (rozuměj „ti hloupější a méně osvícení“) potřebují k opravdovému štěstí. Nebezpečná sebestředná hovada, jež to myslí dobře. Kumulují se zejména v masmédiích.
Užiteční idioti – chronicky vyděšení prosťáčci, zmanipulovaní propagandou, jejímž cílem je permanentní vyvolávání a udržování strachu z čehokoli a jejímiž původci jsou všechny tři skupiny předchozí. Stratégové moci, byrokraté a idealisté s dobrosery vyrábí bubáky, aby před nimi mohli užitečné idioty zachraňovat. A idioti umějí být vděční…
Omezenci – lidé, jejichž možnosti jsou limitovány především vlastní neschopností. Ti vnímají omezení svobod všech positivně, neb sami ztrácejí nejméně a jejich šance se srovnávají se šancemi ostatních. Lze říci, že relativně získávají.
To je podle mého názoru hrubý výčet těch, již zákazy vytvářejí nebo je podporují.
Rád bych vypíchl jedno číslo ze statistik, které více než výmluvně ukazuje, že o bezpečnost ve skutečnosti nejde.
Do roku 2000 platil rozumný předpis o přechodech pro chodce. Chodec neměl přednost, řidič pouze musel nechat chodce dokončit přecházení. Na přechodech umíralo dlouhodobě méně než 10 lidí ročně.
Poté, za mohutného žvanění o bezpečnosti nejslabších účastníků silničního provozu, byl vymyšlen paskvil „absolutní“ přednosti chodců na přechodech.
Počet mrtvých na přechodech skokově vzrostl čtyřnásobně! Nikoho netankovalo, že předpis má přesně opačný efekt, než bylo deklarováno. A celých 15 let nechali umírat chodce na přechodech. Již nikdy se počet mrtvých nevrátil pod 10 ročně. A to ani přes stamiliony vynaložené do „humanizace“ přechodů.
Teprve nyní politici vymysleli obezličku. Máme „místa na přecházení“, zhruba ekvivalentní někdejším přechodům. Přechody se nejspíš začnou měnit na „místa na přecházení“, až postupně vymizí. Pár lidí nejspíš ten zmatek odnese životem.
Tak to, že represáliemi a dopravním fašismem někdo sleduje nějakou bezpečnost, si dnes už může myslet jen úplný debil. Čili, obávám se, většina ctěného voličstva. Kdyby si chtěli myslet něco jiného, nepotřebovali by k tomu statistiky ani takto sofistikované úvahy, ale k prozření by bohatě stačilo například vnímnout, že kolem cest, nad kterými visí kamery za miliardy, jsou zasrané patníky, jejichž očištění by nestálo víc, než polévku pro bezdomovce.
Oni si ale nic špatného myslet nechtějí, protože žít v ošklivém světě by se jim nelíbilo.
Ten Váš příklad s přechody dobře ilustruje fakt, že věrchuška zachází s občany jak s laboratorními myšmi. Uděláme experiment a uvidíme, kolik jich zdechne. Ročně čtyřikrát víc, hmmm… ale rušit to nebudeme, protože by to mohlo vypadat, že se experiment nepovedl a kampaň by utrpěla.
Kdyby měly být činy politiků souzeny stejným metrem, jako činy plebsu, bylo by nutno znovuobnovit tresty jako lámání v kole nebo nabodávání na kůl, neb ani vrahouni s tresty nejvyššími nemohou počtem obětí s mnohými politiky soupeřit. Snad jen Breivick jim dýše na krk…
Ono je to s těmi místy na přecházení ještě maličko komplikovanější. V zásadě s Vámi souhlasím, absolutní přednost na přechodu je skutečně nesmysl a taková pomocná berlička pro přírodní selekci – magor se nerozhlídne a kamione poser se. Bohužel to odnášejí pak ti řidiči. Místa pro přecházení však podle mě neznačí tichý návrat k původnímu modelu. Mezi jednotlivými přechody na má být nějaká minimální vzdálenost (200 m tuším). 200 m v centru města, na to se Vám lidi vyprdnou. Takže se to v praxi obchází místy pro přecházení, což není přechod.
Ohledně těch plovacích vest do vany to není zas taková absurdita. Osobně bych si vsadil na max. přespříští legislativní kolečko – viz. zde: http://www.raft.cz/Clanek-Vesty-na-lodich-jsou-povinne.aspx?ID_clanku=1782
jen poznámka: pochopitelně nechci, aby vesty byly povinné, ale bylo pro mne překvapením, že u těla ponořeného do (tuším) 7°C vody dojde ke ‚znemožnění pohybu‘ (incapacitation; je lepší překlad?) v průměru za 10 minut.
To jste neměl, takhle veřejně. Teď si toho někdo všimne a v příští vyhlášce bude povinné pro všechna plavidla bez výjimky mít na palubě toto: http://www.hansenprotection.no/sea-survival/sea-pass/index-eng.html
Zkuste si tu vyhlášku přečíst. U malinko větší lodičky, než Pálava, budete muset mít vybavení jako křižník. Mj. u většího raftu byste měl vozit i bidlo.
Nekdy pred 15 let jsem jel Vltavu a Vysaku (ja vim, je to trapny, ale byli mezi nama i nevodaci…) a na Krumlovskem jezu jsem si malem obratil nohu naruby, protoze dole pod jezem byly natlucene ocelove truby o prumeru nejakych 40 cm, metr hluboke, tesne nade dnem a nebyly videt. Fajn zazitek. Mozna jsem mel mit tu vestu.
to bude asi záležet na tělesné konstituci, ale zrovna tohle problém není. Kdo se nedokáže do deseti minut vyhrabat z Nežárky nebo Sázavy tak už je nejspíš stejně mrtvej. Problém je šok ze studené vody, kdy okamžitě po ponoření je člověk na pár okamžiků paralyzován včetně dechu. Dá se to zmírnit když to člověk čekám, ale stejně. Kdysi jsem se takhle málem utopil a život mi zachránila ta vesta. Čímž nelobuju za její zákonem nařízené povinné nošení, ale zbytečbost to fakt neni. Ostatně dostat někde ve šlajsně šutrem do hlavy taky plavecký dovednosti zrovna nevylepší.
Ono to záleží na o dost víc věcech, mmj. i na psychice a tréninku. Mám pocit že v http://www.csfd.cz/film/364309-bojova-akademie/prehled/ sypali jednomu ze Seals do vany ke konci kyble ledu, a stejně ho nebyli schopni zchladit na teplotu kterou chtěli. A i potom mu to motoriku nijak zásadně nezhoršilo.
Jenže tím výcvikem projde jeden z X adeptů, přičemž i to X je poměrně drastický výběr (a samozřejmě, je něco jiného být ve vaně kde je omezené množství vody proti tomu být např. v moři kde ta voda kolem proudí)
jo, tojo. Lidsky telo je prekvapive flexibilni a treninkem se daj hranice posunout az neuveritelne.plus vrozeny duspozice a sila vule.jako ten pekar z Titaniku, co prezil vic nez dve hodiny v ledovy vode
Moje důvody pro nošení vesty na lodi (nosil jsem v podstatě pokaždé), jsou:
a) Zpomaluje nástup tepelného šoku a snižuje jeho intenzitu.
b) Zpomaluje prochládání ve vodě i následně při pokračování plavby (i když pokud má člověk neopren, je to pochopitelně o něčem jiném, leč ten jsem měl k dispozici jen zřídka).
c) Při nárazu na překážky tyto nárazy tlumí (tady jsem měl minimu zkušeností, ale pokud teče voda, teče, po kamení skáče, tak se to hodí).
d) Nadnáší. Zejména pokud jsou nějaké tam ty karfioly a vertikální proudění, tak to bodne. Rovněž pokud má člověk část sil a ruce blokovné vlečením převráceného plavidla, bodne větší vztlak.
e) V případě psího počasí snižuje ochlazovaní větrem i u suchých lidí.
Nevýhodou vesty je:
a) Snižuje rychlost plavání, účinnost vlastních manévrů ve vodě.
b) Při opouštění uzavřených lodí, pokud nejsou opuštěny rychle po cvaknutí, může vztlak způsobit komplikace (ideální směr opuštění lodě je kolmo dolů).
Suma sumárum, vesta je minum problémů a v případě nouze značný užitek. To není obhajoba povinnosti jí nosit, tam jsem pochopitelně proti.
Vzhledem k tomu, ze na vode se intenzivne soulodi a tudiz chlasta, je vesta vhodna vec. Sice sere a zavazi, ale kdyz se clovek dostane nekam do valce, tak i v parnem cervenci je to s vestou lepsi, o tom zadna.
Druha vec ovsem je, jestli to nekdo narizuje. S tim at jde laskave do prdele. To bychom mohli brzo vesty fasovat i pri opousteni restauracniho zarizeni, protoze znacne zrestaurovani bychom si mohli udelat bebi. A jeste uplne nejlepe, mit na hlave kokos a na nem oranzove blikajici lampu, protoze se pohybujeme (viz nemecne predpisy o strojich).
Ale jasně, že si rozumnej člověk vestu vezme, zejména pokud je víc vody. Zrovna tak se rozumnej člověk v autě přiváže a když jde někam potmě po silnici, tak si vezme vestu nebo aspoň nějakou reflexní pásku. Ale o své vůli a bez příkazu státu. Jedinej, kdo by mi to mohl vytýkat, by tak maximálně mohla být moje pojišťovna, která by mi (bylo-li by to ve smlouvě) mohla třeba krátit plnění, pokud bych se někde přizabil bez OOP.
…a sám se rozhodne, jestli je opravdu nutné mít na Lužnici u Suchdola vestu, když je rád, že mu loď nedrhne o dno :-)
Vo tom žádná.
Ale jinak mohu popsat fantastické účinky ledové vody. V době končícího jarního tání (řeka se na většině míst vrátila do koryta, tálo jen v lesích a to převážně ve vyšších polohách) se na tak divoké řece, jako je Dyje na Vysočině u Starého Hobzí, cvakla z neznámého důvodu dvojka poměrně zkušená. Ostatní lodě v blízkosti pomohly se zachycením převrácené lodě a posádka byla na břehu tak za minutu, do necelé další minuty si svlékla mokré věci. Po udělání byl šok docela viditelný, dále už jim to šlo jako kdyby to nešlo.
Následně byla loď vylitá, posádka se zahřála cviky a nastoupila do lodě. Kdybych u celé věci nebyl stále přítomen, řekl bych si, že se kormidelník ožral. Na místo suveréních manévrů, se kterými zvládal tehdy hodnocený stupeň WWI-II (v čase přitvrdilo) předváděl tady na ZWB jízdu v pravdě začátečnickou.
Já jsem solidní hypotermii zažil jednou – taky jarní řeka (Orlice u Sopotnice), byl jsem tam hodně nalehko. Ve vodě jsem byl tak minutu, možná dvě – to bylo ještě relativně ok, i když je pravda, že pohyby byly pomalejší a pomalejší. Drsné to začalo být poté, co jsem z té vody vylezl – a to jsem se hhed svlékl a zabalil do spacáku.
Tak mít v takové situaci po ruce spacák je pochopitelně k nezaplacení. Horší je mít kulturně morální blok. Háček to posádky (dívka) se rozhodla pro převlečení vyhledat úkryt. Z titulu své velitelské pravomoci jsem jí to zatrhnul, protože už na tom, jak se s pozorováním potencionách úkrytů vypořádávála, bylo zřejmé, že je třeba jednat hbytě, jinak se lučebník dožije překvapení.
pozn. nejsem odborník, ale podle záchranářů z ju-es-ej, pokud člověk nemá vestu, k hypotermii nemůže dojít, protože se člověk dříve utopí. Uváděli právě 3 čísla(průměrná): 2 minuty na zvládnutí šoku, 10 minut na dokončení manipulace s čímkoli(zejména vč. plavání), 100 minut do omdlení. Ale nejvíce mne překvapilo, že nemálo zachraňovaných zemře až mimo vodu, např na selhání srdce (ie. nerozcvičovat zimu). Po inkapacitaci(?) prý ještě velmi dlouho (třeba 30 minut) nedojde ke snížení tělní teploty, ale naopak k horečce.
Pokud vím, tak kritické znamení je, pokud ustane třes (II. stupeň) – svaly už si nevyrábí teplo, glykogen je vyčerpaný a periferie jsou plné studené krve. Dokud se člověk třese (I. stupeń), měl by být ještě schopen se zahřát pohybem bez následků (pokud si to pamatuji dobře). Naopak silně podchlazený člověk by neměl ani chodit a měl by být manipulován s minimálními pohyby těla. U hypošky od III. nahoru nám na kurzu tvrdili, že transport mimo vrtulník nebo pevná nosítka (kde je seženete) je v horách smrtící sám o sobě.
už přesně nevím, jaké zdroje jsem četl viděl, ale určitě jsem četl tento web (více stran) a proklikával se na youtube. Nejsem expert, říkám jen co jsem četl (a co ± dává smysl).
http://gcaptain.com/cold_water/
—
Pokud jsem si odnesl správné info (a pokud tam bylo!), pak absence třesu je superprůser. Třes je lepší (tělo topí), ale rozhodně zakazovali pohyb. Právě z důvodu, že končetiny obsahují ledovou krev. Dokud zůstanou končetiny zaškrceny (fyziologický proces) a v klidu, nedostane se tato krev zpět do těla. Tělo může jet na 100% a další komplikace (např. další podchlazení touto krví), může být poslední kapka. Totéž může platit pro cvičení. Tělo to dává, ale borec ti trochu zacvičí a srdce to zabalí. Radili nespěchat, zabalit borce a počkat až se v leže ‚protřese‘ zpět do normálu. Druhou věc, před kterou varovali, bylo umělé ohřívání, např. vodou. Protože nefunguje krevní oběh (na končetinách vůbec, někde mizerně), svaly atd., nefunguje ani termoregulace a riziko spálenin je vysoké.
Základem je určit k jakému podchlazení došlo. Pokud je mírné, tak cvičení a teplé (ne horké) sladké nápoje, a přitulit se k přítule(i).
Pokud je závažné, pak správně nezahřívat, necvičit, zabalit do co nejvíce izolačních vrstev a doufat. Rozmrznutí z těžkého podchlazení může trvat i dny.
zkus si nekdy uplavat 20 bazenu v podoli (v zime, v tom venkovnim bazenu, co se nevyhriva) – da se to, ale take mi potom nebylo uplne nejlip – a take az potom, co jsem vylezl. dokud jsem plaval, tak to jeste slo..
Ten venkovní se nevyhřívá? To asi ne … takže asi jo …. plaval jsem tam 20 bazénů mockrát … v zimě spíš pod vodou, bylo tam teplejš :)
Jsou tam dva, ten menší se vyhřívá, ten větší ne.
a) proč?
b) proč 20?
c) plaval jsem netrénovaný v ledové tříšti. Po cca 15s je člověk luxusně zbaven veškerého tepla a když vyleze, je mu už venku jen tak akorát. Po dalších 15s je rudá kůže, šustí při doteku a pocitově ‚řeže‘. Objevují se první zpomalení pohybů. Takže pokud jste uplaval 20 padesátek či i jen 20 dvacítek, pak a) bylo kurva teplo a ne zima b) jste kurva trénovaný a neměl byste radit obecně ostatním, ať plavou i jen 20m bazén, protože 10m od břehu může být velmi velká vzdálenost ;)
by ses divil, v čem všem se dá utopit :)
Asi jsem při záplavách III. stupně v Prielomu Hornádu ve Slovenském ráji nebyl moc rozumnej. Narvalo nás to pod skálu, loď byla ztracená, jen lidi se z ní (hlavou dolů ve vřící vodě)nějak nemohli dostat. Nevím ale jak by mi pomohla vesta – všechno pod vodou a člověk musel bejt hodně hbitej a silnej a rozhodnej, aby se z lodi vykroutil a dostal odsud (pod vodou) toho druhýho, zašprajcovanýho v lodi. Těžko říct, přilby jsme také neměli …. Jeden je dobrodruh, no :)
Pro únik z lodě je určitě z důvodů pohyblivosti lepší být bez vesty.
Pokud je ledová voda, tak vesta sníží šok a spotřebu kyslíku pro tu kritickou fázi, ale její efekt začíná po opuštění lodě, zrovna za záplav, kdy je spousta spodních proudů, atd. a v kaňonu i otázka nárazů…
Tož průlom Hornádu za povodně a bez helmy a vesty, to bych fakt raději nezkoušel, nicméně jste to přežil a komu čest, tak tomu čest.
Byli jsme cvoci … ale vzrůšo to bylo … jen ta voda měla prostě strašnou sílu.
Něco podobného jsem zažil na Ploučnici, byla tehdy vyšší voda a jak Ploučnice je poměrně hodná voda na začátečníky, jako jsem já – tehdy mne proud snesl pod podemletý vývrat stromu přes řeku a vycvakl mne přímo pod kořeny. Pod kořeny se točil silný spodní proud, bylo tam hluboko, já byl pod lodí a ještě jsem se zamotal do těch kořenů pod vodou. Zachránilo mne, že jsem zrovna neměl vestu, protože bylo hezky a mě v ní bylo vedro. Byl jsem tudíž pohyblivý, ale připadalo mi to jako celé milénium, než jsem se vynořil zpoza lodi a kořenů, napůl utopený. Ještě dnes mne ta vzpomínka občas v noci budí a to už je pěkných pár let, co se to odehrálo.
Cetl jsem kdesi statistiku z USA, ze snad nejvice urazu se stava prace v koupelnach. Staci jen, aby si toho nejaky aktivista (=curak) vsimnul.
Jojo, nedávno jsem vyjel z koupelny až do předsíně jak krasobruslař. Zase vyprala předložku před vanou a jak jsem došlápl na kachličku, už to jelo :-)
A primitivní fatazie Agáty Ch. se pořád držela jedu a dýky, přičemž život je tak pestrý a plný překvapení…
Bude třeba Vám nařídit, abyste před vlezem do vany zkontroloval okolí, zda je způsobilé k došlapu mokrou nohou :)
Objektivní odpovědnost za škodu způsobenou klouzavou podlahou to řeší.
No jo, ale co když si tam ty kachličky položil sám, aha?
Logiku nám to toho netahejte, jo?
No tak dostane pokutu 50 000 kc za zpusobeni nehody, pri ktere doslo k urazu. Jako tady http://zpravy.idnes.cz/policiste-rozhodli-za-pad-na-kole-az-50-tisic-pokuta-fwe-/domaci.aspx?c=A060902_102904_domaci_mr
No tak dostane flastr za sebepoškozování s cílem vytáhnout peníze z veřejných rozpočtů a tím ohrozit stát, EU a světový mír.
Já bych to svedl na tu paní, co u ní bydlím. Svévolně odstranila předložku, nevarovala mne, bezpečnostními tabulkami pracoviště neoznačila, OOP nestanovila a jejich použití nepředepsala, pracovní postup nestanovila, řád nebezpečného pracoviště nezpracovala a nevyvěsila, únikovou cestu nevyznačila. Jak to vypadá, kárné řízení jí nemine…
včera jsem si u MC prolistoval MF DNES, na prvních stránkách byl malý sloupek, že tento rok máme nejméně úmrtí za poslední roky a na konci byl velký článek o tom jak Policie zpřísní kontroly protože umřelo hodně lidí na silnici. Výborné :)
Neskutecny prooser by nastal, kdyby jeden rok na silnici nezemrel ani jeden clovek. To by se tam snad musel jit nechat zajet aspon policejni president.
Som niekde počul, že samovraždou zahynie za rok viac ľudí () [1], ako sa zabije v aute [2].
[1] http://www.pohrebnictvo.sk/pocet-samovrazd-sa-v-minulom-roku-priblizil-k-10-rocnemu-minimu/
[2] http://www.topky.sk/cl/100370/1521629/Policajti-ukazali-statistiky-nehodovosti-a-umrti-na-cestach–Vratili-sme-sa-do-roku-1966-
No rozhodně, a to klesl v ČR výrazně i počet sebevražd. Podle grafu na ČSÚ bylo nejvíc sebevražd za krize ve třicátých letech, pak je vrchol hned po válce, křivka klesne, po nástupu komunistů vpodstatě roste průběžně a vrcholí cca 1968 – 74, pak to postupně klesá, porevoluční čísla se pohybují cca na polovině socialistického maxima a nikdy se nedostala přes socialistické minimum.
Ti, co jim to vsechno doslo, uz proste vymreli.
Tohle téma naši politici vlastně bez přemýšlení převzali z evropské agendy.
I když, nedivím se německému nadšení, kde snížili počet mrtvých (čísla uvádím z hlavy) z nějakých 20 tisíc v roce 1970 na současných asi 4,5 tisíce ročně.
Netuším ovšem, co na to říkají třeba v Indii se 140 tisíci mrtvých každý rok.
Nevím, jestli jsou k dispozicii čísla z Číny, ale čtvrt milionu by mě nepřekvapilo.
Jinak pořád u nás máme na Evropu dost špatné poměry – následky na počet aut a počet ujetých km.
Špatné poměry s očištěním od tranzitu, nebo bez něho?
tak ono zase Indů je asi tak 120x víc než nás, takže v přepočtu na hlavu na tom zase tak blbě nejsou. Ale amozřejmě je to sere a rádi by s tím něco udělali.
OT do Novinek: galerie městského urbanismu aneb likvidace dopravy world-wide
http://www.urb-i.com/#!before-after-gallery/ekus2
boha jeho, kam se mi to přiřadilo..
Jak tak koukám na „after“ fotky, mají v naprosté většině společné jedno – je tam mrtvo, většinou nikde ani človíčka. Dokonalé umrtvení veřejného prostoru.