Kdy se ze psa stal rodinný poklad? Pes je dnes na stejné i vyšší pozici než jsou děti. Vím, že malí psíci do klína běhali už okolo Cesara (i když primární účel byl lovení krys).
Vadí mi „každodenní“ psi v ulicích. Slečny s malými plemeny promenádující se po obchodě s potravinami (vynechme vodící). Stejně tak mi vadí uvázaný pes v místě kde ho nelze obejít, třeba před kolonou nákupních vozíků.
Nechápu zaslepenost všech majitelů (nikoliv chovatelů, tak je nazývat nelze), kteří pokládají veškeré chování pejska za roztomilé. Ne nechci aby na mě skákal, nechci aby ke mně Váš pes běžel když otevírám zmrzlinu. Je to pes, zvíře co nechápe můj výraz a kopnout ho přeci jen nemohu. Reakce majitele většinou žádná, už ani „fuj“ se nepoužívá.
Nedávno jsme šly s kamarádkou a jejím dítětem předškolního věku parkem. Některé psy děti přitahují jako magnet a naopak. Opět stejný problém, když Vám k dítěti přiběhne pes větší než dítě pocítíte strach. Rozhlédnete se po majiteli a ten místo zásahu zvolá něco jako: „Nebojte, on nic neudělá“. Možná neudělá, ale chci mít volbu, zda toho psa k sobě pustím či ne. Nerozhoduji já, nerozhoduje majitel- pes si děla co chce.
Senioři většinou mají malé rasy, které jsou mnohdy na pohled stejně staří jako oni sami. Matky s kočárkem mají psy které se jich naštěstí drží jako smečky (mnohdy se jich zanedlouho maminky zbaví).
Pak tu jsou slečny bez dětí. Pro mě osobně je to největší zlo. Jsou to dámy 20+, touží po dítěti. Proto pro „zaplácnutí“ dostanou doma od partnera povolení mít psa. Když už psa tak pořádně velkého. Na ulici to poznáte hned. Bude Vás očuchávat nějaký ovčák, teriér a někde asi kilometr daleko slyšíte udýchaný pokus o výkřik a přivolání psa. Tohle je ještě lepší moment. Obzvlášť pobaví, když takový pes běží za svými pudy a slečna na vodítku vlaje za ním. Smutnější je když takový pes napadne menší rasu nejlépe zmíněného důchodce. Takovou situaci mi bylo radostí sledovat. Velký pes malého pejska cupoval a majitelka agresora vyděšeně ječela, ale zásah stejný. Pak se přidal stejně velký pes kamarádky majitelky. Kupodivu malý pes důchodce přežil a dívky na místě ještě asi půl hodinu brečely.
Nehledě na to jak celá rasa psa jako zvířete degeneruje. Krásný příklad je labrador, všichni si vybaví povětšinou rodinného pejska olizující upatlané dítě. Díky lidem je to dnes troska, za honbou uspokojení poptávky byl množen incestním způsobem. Výsledek je velké množství vrozených vad, předpokladů pro budoucí nemoci.
Nedávno mě pobavila jedna psí debata, kdy se slečna podivila jiné slečně co krmí psa zbytky. Pes dnes není na zbytky, opravdu lidé jí takový hnus co nesmí ani zvíře? Dobře, kupujte jim výrobky z reklam. Komický je fakt, že od dob boomu granulí, kapsiček několikanásobně vzrostl výskyt nádorů, alergií.
Tímto chci vyjádřit, určitě klišé nepořizujte si psa, když na něj nestačíte. Pes není dítě a nerozumí větě jako „tam nechoď, nebudu to opakovat“. Určitě je třeba se ohradit! Probuďte v sobě vše zlé co tam je a vychovávejte majitele třeba pak oni začnou vychovávat své psy. Pokud se Váš „ořech“ nechtěně rozmnoží v klidu štěňata utopte. Pes je zvíře jako každé jiné, potulný pes je stejný jako jiná škodná. Psů je moc a každý den víc.
(Zatím nikdo nehlasoval)