Perfektní iluze - zpět na článek

komentářů 264

Přidat komentář
  1. Kdyz kapitalismus ve zdravotnictvi o tolik lip alokuje zdroje – proc je v USA mnohem horsi zdravotni stav populace nez v Evrope?

    1. MCDonald?

      1. Samozřejmě, bohatí do mekáče nechodí, ergo kladívko chudé zabíjí mekáč. Já bych tak rezolutní jako notclaf nebyl, prostě je tam zdravotně velký rozdíl mezi třídami, jako ve všem.

        1. To neni IMHO tak jednoduche. V USA vydavaji na zdravotnictvi vic per capita i vic jakozto %GDP.
          Tz pokud by to bylo tridnima rozdilama, pak by pece o „chude“ musela stat vyrazne mene nez v Evrope (dle Urzoteorie jsou prostredky alokovany efektivneji, tudiz kdyz jsou chudi v USA na tom hur nez populace v Evrope, musi na ne v USA byt vynakladano o to min penez) – a zaroven aby zvladli per capita utracet vic nez v Evrope, musela by pece o „bohate“ pozrat celej ten zbytek.

          1. Máte nějakou představu, jaké částky a na co vynakládají?

            1. Hezky rozbetlovani (ale stale hodne highlevel) jsem nasel : https://healthpayerintelligence.com/news/top-10-healthcare-spending-categories-in-the-united-states
              tabulky ve clanku jsou prevzaty z CDC reportu : https://www.cdc.gov/nchs/data/hus/hus16.pdf#094

            2. A dalsi prehledne porovnani ruznych kvalitativnich faktoru zdravonicky pece – opet ne zrovna dobre vyznivajici pro USA.
              https://www.healthsystemtracker.org/chart-collection/quality-u-s-healthcare-system-compare-countries

              1. Dík

    2. Zdravotnictví v USA má k volnotržnosti daleko neboť je celé odvětví velmi regulované. Proto je tento argument lichý.

      1. Regulovany, ale trzni. Diskuze na tohle tema se uz vede vedle.
        A rozhodne to neni vysvetleni proc jsou USA o tolik horsi v porovnani s jeste sesnerovanejsi Evropou.

        1. Vysvětlení – nesmyslné regulace brání soukromým subjektům ve vstupu na trh, ale stát v americe neleje do zdravotnictví a hlavně péče zdaleka tolik peněz jako lejou státy v EU + obří daně vybrané ode všech v EU a v USA ne. Stačí? Stejně jako se školkama, atd…

          1. Nechapu tuhle odpoved a prijde mi nekonzistentni.
            USA utrati za zdravotni peci vic nez Evrope – bez ohledu na to, jestli se ty finance vezmou lidem ve forme dani, pojisteni nebo primy platby.

            1. noclaf: Běžná odpověď, když náboženská sekta (zde anarchokapitalismus) narazí na nesouhlad svých tezí s realitou.

              1. Nejsem zadnej posranej ancapak, jen se snazim naznacit(a budu se opet opakovat), ze pokud stat neco brutalne zreguluje a zkurvi v nejakem odvetvi trh, tezko to vyresi nekdo jiny, nez opet stat. Taky je to statni odpovednost. Usa utrati za peci vic nez nemecko, francie ci britanie na hlavu? Opravdu?

                1. shifty: USA stát, pěkně prosím, reguluje zdravotnictví mnohem méně, než Česká republika.

                  To, co způsobilo drahotu USA je čistočistý tržní kapitalismus. Zároveň obrovská ochota amerických pacientů se soudit s lékaři, což nenařídil stát. Na to lékaři a jejich spolky musely (pokud se nechtěly nechat zruinovat) zareagovat tím, že zavedly velice přísné interní regulace, aby obstála jejich práce u soudních stání.

                  Jinak řečeno, celý postup se vyvinul mimo stát – více tržně. Státní regulace ústí v převážné většině, v rozumné míře, k daleko levnějších službám, než pokud se to celé vyvine evolučně samo na tržně/anarchokapitalistickém základě. K tomuto závěru mimochodem už přicházejí i občané a úřady USA – takže některá odvětví jsou vyloučena z trhu – a velice to vše zlevňuje.

                  Nikdy jsem nepochopil to INTELEKTUÁLNÍ ZATMĚNÍ, které na jedné straně tvrdí, že cílem kapitalismu je co nejvyšší zisk, na druhé straně jedním dechem tvrdí, že kapitalismus bez regulací vede k nejlevnějším službám. Nějak se tyto dvě tvrzení dost bijí a odporují si. Přitom jsou podstatou různých liberálních a anarcho kapitalistických směrů jako základní kostra, na které to stojí.

                  Podstata celé věci je v tom, že jsou zde různé zájmy: zájmy korporací, zájmy podnikatelů, zájmy jejich zákazníků, zájmy celé země – a je třeba tyto zájmy vybalancovat k co největší spokojenosti všech. K tomu slouží regulace, a pokud jsou rozumné, nic lepšího na světě není. Pokud jsou špatné regulace, jde to zu grunt – což není chyba a priori regulací.

                  1. krok 1 – měj nick Ludwig Von Mises

                    krok 2 – piš levicové bludy

                  2. Státem regulované soudy rozhodnou dle státem daných zákonů a organicky tak vzniknou kapitalisticky přísné vnitřní předpisy, které zdražují léčbu. Tak tomu říkám demagogie…

            2. Pokud je prostředí silně regulovaný, není to volnej trh – co přesně na tom je k nepochopení?

        2. Regulovaný je přímý opak tržního. Takže máte regulovanou část a „tržní část“, která je s tou regulovanou propojená a adekvátně tomu nefunkční. Základní tržní otázky ohledně zdravotnictví jsou:
          1. Mohu si na barák napsat „Hospital“ a začít ošetřovat lidi?
          2. Mohu si založit internetovou stránku „tohareshealthinsurance.com“ a začít nabízet pojištění?
          3. Mohu si na barák napsat „Pharmacy“ a začít prodávat léky?

          V USA odpověď na všechny tyto otázky zní ne, protože musíte splnit tisíce podmínek, abyste se mohl účastnit „trhu“ (místo toho, abyste buď prosperoval nebo zkrachoval). Všichni účastníci mají zájem na tom, aby konkurence nevstupovala a nesnižovala jim zisky nebo nebrala práci. Takže úředník uplácený „kapitalisty“, nerozhodne o snížení počtu podmínek, na které dohlíží, protože by přišel o práci a protože by „kapitalistovi“ rostla šance na vznik konkurence. Takže máme drahou péči, na kterou chudí nedosáhnou, což lze „řešit“ jen programem pro chudé z normálních daní, tedy více práce pro úředníky a více cash pro „kapitalisty“. Proč je péče drahá? Protože máte socialistické nastavení pro provádění všeho, ale ceny určuje „kapitalista“ nikoli politik skrze daně, které se těžko zvyšují nebo přerozdělují z jiných částí rozpočtu. I u nás by šlo zvednout zdravotní pojištění na dvojnásobek u těch, co platí, aniž bychom poslali více jak jednotky procent za hranu chudoby (a tedy by „jinou“ sazbu za ně platil stát), následně bychom mohli zdvojnásobit platby zdravotníkům a přitom zvednout zisky pojišťovnám, nemocnicím, lékárnám… Takže „trh“ by tu cenu pravděpodobně skousl, ovšem politicky je to sebevražda. A protože nemáme „trhem“ určenou cenu, nevíme, kde jedeme na dluh (přesčasy zdravotníků, šizení standardů, chátrající nemocnice atd.) a tedy nevíme, kolik celkem platíme.

          1. Tohares: Nějak mi to připomíná argumenty: „Komunismus je dobrý, jen nikde nebyl ten pravý komunismus, proto selhal.“

            Zdá se, že celý anarchokapitalismus je založen na diskusi, že anarchokapitalismus je skvělý, a pokud někde trh či anarchokapitalismus selhává je, protože nikde nebyl ten pravý. Je to stejné jako s těmi komouši.

            Proč je péče drahá v USA? No protože je tam méně regulací než v České republice či řadě jiných států. Protože tam funguje daleko více neviditelná ruka trhu, než třeba u nás či v řadě jiných států.

            Nějak mi celý Martin Urza přijde jako sektářská víra, která je správná prostě a priori, a netřeba to dokazovat. Co na tom, že fakta mluví proti Urzovi snad v 99,9999%. To nikoho nezviklá, že áno?

            1. No nevim, obvykle se udava, ze volny trh vede k vyssi konkurenci a vyssi konkurence k vyssi efektivite a nizsi cene. Ergo je teda pitomost, aby volny trh vedl k vyssim cenam, pokud nejde o napravu predchoziho brutalne dotovaneho stavu.

              1. Ano, volny trh vede k vyssi efektivite a k nizsi cene.
                Nutnou podminkou volneho trhu je vsak take volna poptavka a volna nabidka, trh funguje skvele v oblasti, kde obecne mnoho zakazniku nakupuje o obecne mnoha dodavatelu.

                Existuje mnoho oblasti, ke toto neni splneno, kdyz ti do baraku vedou vodovodni trubky od Veolie, moc na vyber nemas.
                Zdravotnictvi je obdobna oblast.

                Osobne vidim cesky zdravotni system, postaveny na specialni zdravotni dani, lepsi nez US, rozhodne je efektivnejsi. IMHO by ceskemu systemu pomohlo navyseni spoluucasti pro zamezeni plytvani.

                1. Šak jo, to jen predrecnik tvrdi, ze US zdravotnictvi je dražší protoze maj volnejsi trh.
                  Spoluucast by asi neskodila a rozhodne by nebylo od veci mit moznost zaplatit si nadstandard

            2. LudwigVonMises

              Není možné si stěžovat, že v místě, kde stát neumožňuje volný trh, selhává volný trh. Jasně jsem nastínil, že regulace se vždy někde projevují a selhávají. Většinou tam, kde ještě nejsou, nebo je není možné kontrolovat, či vymáhat. V americkém zdravotnictví je to cena, v českém nedostatek a přepracování pracovníků, pořadníky na léčbu, nedostatek investic do údržby, šizení deklarovaných standardů atd.

              Když regulujete cenu, přestává cena vyjadřovat hodnotu a celkové náklady nelze skrze tuto „cenu“ vyčíslit.

              Vaše poznámka o komunismu je prostě mimo. Komunismus nefungoval protože není schopen řešit fungování jednotlivců. Volný trh tu nemáme, protože jedněm se vyplatí ojebávat a druzí se nechtějí bránit.

              A když už mluvíte o faktech, tak zkuste nějaká nastínit.

    3. A je ten mnohem horsi zdravotni stav populace v USA vubec pravda? Nevim jak neco takoveho najit, ale vidim treba na prvni google, ze v CR se muz aktualne prumerne doziva 76,2 let a v USA 78,74. Chapu, ze CR neznamena Evropa a taky chapu, ze „zdravotni stav populace“ neznamena totez, jako prumerna delak doziti, ale nic relevantnejsiho ted nedokazu najit.

      1. https://www.theguardian.com/us-news/ng-interactive/2017/jul/25/us-healthcare-system-vs-other-countries

        Napr. Svycarsko (at to porovname s drahou zemi a ne s CR) vydava per capita cca 2/3 toho co USA, ale life expectancy maji cca o 6 let vyssi.

        1. Ve statistice life expectancy vs. náklady na zdravotní péči s přehledem vede Albánie. Náklady velmi nízké, přesto předpokládaný věk dožití téměř na úrovni zemí s mnohem vyššími náklady.

        2. Tak to jsem netusil, ok uznavam.

        3. Až na to, že zrovna Švýcarsko má nejvyšší věk dožití v Evropě, takže dávat ho za příklad „běžné“ evropské země je dost zavádějící.

          Podle https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_life_expectancy je průměrný věk dožití členů EU od 73,6 do 82,8 let, v USA je to 79,3.
          Nějak v tom nevidím, že by na tom USA byly daleko hůř než Evropa.

          1. Svycary jsem pouzil spis jako priklad drahy zeme (abychom se vyhunli diskuzi, nakolik jsou zdravotni vydaje ovlivneny mzdovou urovni). EU strasne tlaci dolu novy clensky zeme. Kdo je nad USA – v podstate cela zapadni Evropa. I CZ se svym postcosialistickym zdravotnictvim je jenom pul roku za USA.
            Pokud vezmeme v uvahu HALE, tak USA klesnou i pod CZ a HR (a Kubu :-) )
            Ja to „daleko hur“ beru i v relaci k tomu, kolik za to utraci penez. Tz. jak je mozny, ze tak kvalitni zdravotnictvi, jaky musi prinaset volny trh, je :
            1) nejdrazsi na svete
            2) prinasi kvalitu nekde mezi Kubou a Albanii

            A ano – svycari jsou na tom nejlip z Evropy, ale opet principialne stejna otazka – jaktoze jejich (regulovane) zdravotnictvi dokaze prinaset radikalne lepsi vysledky za o desitky procent nizsi naklady?

            1. noclaf: nechci Vám bořit to svazácké anti-ami nadšení, ale zamyslel jste se nad tím, kdo do toho systému leze a s čím?

              Zaprvé, je otázka, kolik peněz skutečně končí v péči (je-li pravda, co psal tuším LWM, totiž že půlka prachů zahučí v pojišťovnách). Soudy nemají s péči nic společného, tedy kromě toho, že zvedají její cenu.

              Zadruhé, podíváte-li se na běžného Američana – tedy když se tam delší dobu pohybujete mezi plebsem, ne někde v kampusu Microsoftu nebo Googlu, zjistíte, že jejich životospráva je ještě horší než ta naše. Ne, že by tady po Tesku nechodily mraky nechutně oteklých našinců, ale průměr je tady pořád o kus lepší, protože Američani mají obrovský náskok ve fast foodu. Tady je pořád normální vařit v mnohem větší míře než tam. Zkuste chodit týden po mekáčích a dejte vědět, co to s Vámi udělalo. Pak to zkuste 10 let.

              Takže ono je dost dobře možné, že peněz účelně vynaložených na péči v té Americe zas o tolik víc než tady není. K tomu jejich lidi jsou v mnohem horším stavu, takže péče vyžadují více než průměrný našinec.

              Když k tomu pak dáte zrovna Švýcarsko, kde jsou dle mého ještě o kus lepší než my (pokud jde o přístup ke zdraví), vychází to pro USA ještě hůř.

              Tím neříkám, že bych si myslel, že je tamní systém dobrý, to vůbec ne (naštěstí zkušenosti nemám nijak velké, přestože jsem v USA strávil víc než rok). Ale pokud chcete argumentovat čísly, je dobré se zamyslet nad jejich smyslem a dát je do kontextu dřív, než začnete dělat závěry.

              1. Jenze prevence je IMHO zasadni soucast zdravotni pece. Kdy castka investovana do dobre prevence se mnohonasobne vraci v usetrenych penezich na peci samotnou. Proc v USA nefunguje stejne dobre jako jinde? Pokud prevence setri naklady, proc trh v USA „nezaridil“ nejlepsi prevencni system ever?
                Svycari jsou spicka, to sam priznavam. Ale co treba UK? To teda zeme idealni zivotospravy rozhodne neni :-) – a presto jsou na tom lip za mensi penize.
                Soudy s tim IMHO maji spolecneho vsechno – je to souvisejici naklad. Ano, je to overhead, ale overhead s kterym kdyz zdravotnicky zarizeni nebude pocitat, tak zkrachuje. Je to stejny, jako kdyz nekde budou stat budovy nemocnic minimlane 10x tolik nez kdekoliv jinde. Ano, neni to primo naklad pece, ale bez ty budovy to jaksi nejde.

                Jinak ja bych bral ten svycarskej system…ten nas CZ mi prijde fakt „socialistickej“ a USA mi prijdou jako uchylarna existujici pro akcionare farmaprumyslu a ne pro pacienty.

                1. noclaf: protože to nikdo nechce? Protože ti, kteří problémy způsobují žijí z jejich způsobování, zatímco ti, kteří problémy léčí zase žijí z léčby? To by musela být vazba „žrádlo-zdraví“ na jedné entitě, pak pochopitelně nebude „na vstupu“ nic, co by zhoršovalo výhled výstupu.

                  Ad UK – jak říkám, nevím, kolik peněz končí v léčbě samotné a kolik třeba v těch vícenákladech. Když lékař utratil za léčbu milion, z toho půlku za léky a půlku za pojistku, je to horší, než když jinde utratí za léky půl mega a za pojstku jen 100k? Finančně se zdá, že ten první je drahý, ale z pohledu léčby je to obojí stejné. Proto je dělání závěrů poněkud ošemetné, ty budovy jsou jen další podobný příklad. Že se postaví barák 10x dražší a výsledné náklady na léčbu chřipky jsou 2x takové přece neznamená, že je léčba tak drahá. Očistit náklady od vícenákladů, nevím, jestli to v těch tabulkách co jste sem dával někde máte. Ale bez toho IMHO nelze ta srovnání normálně dělat.

                  Jaký je Švýcarský systém? Předpokládám, že tam mají nějaké doplatky? To jsem mimochodem zažil v Asii a dobrý, dokud se bavíme o menších částkách. Ale platit 30% spoluúčast na rakovině bude nejspíš nic moc pro většinu lidí.

                  1. Přímá linka žrádlo zdraví sice není, ale prevenci má rád jak [některý] pacient (je lepší být zdravý než nemocný a chovat se podle toho), tak i pojišťovna. I v našem socialistickém zdravotnictví motivuje VZP třeba k různému očkování, protože cena vakcíny je marginální ve srovnání s léčbou nemoci (žloutenka, chřipka, encefalitida). Ideální stav pro pojišťovnu je, když se všichni pojistí a pak se nic nestane, všichni jsou zdraví, nikde nehoří, nikde nic nepadá, nikdo nebourá.

                    1. Ada: spousta pacientů vůbec netuší, že to, co jedí je potenciálně průser. A firmy, které vyrábí sračky pochopitelně nemají zájem někde vykládat, že nejlepší by bylo to nejíst, naopak. Čím větší srajda, tím víc reklamy.

                      Takže ano, „někteří“ si to uvědomují a těch „některých“ je u nás víc než v USA a míň než ve Švajcu. Souvisí to i s dostupností. Můžete vykládat něco o trhu, ale vážně si myslíte, že nikdo v USA nechce jogurt, ve kterém by místo škrobu a chemie byl tuk? Přitom např. v Safeway, což považuji za lepší market než Walmart existuje bílý jogurt bez cukru a s alespoň 2% tuku jeden. Smetanový není žádný, vše je „fat-free“, za to oslazené až do aleluja. „Trh“ si prostě přizpůsobí konzumenta reklamou a hotovo.

                      Můžete něco nadávat o hlupácích, ale pokud Vám není jak trdlu Behemotovi a máte kromě názorů na vše i nějaké ty reálné životní zkušenosti, určitě si vzpomenete na obrovský nástup „zdravých“ rostlinných tuků a primárně Ramy. Všude články, že máslo je komunistický přežitek, fuj fuj živočišný tuk. I my jsme to doma kupovali. Spotřeba másla v ČR šla totálně do háje. Možná tak před 10 lety jsem nějakou Perlu nebo Olivii koupil naposled, protože se o způsobu „zdravých“ rostlinných tuků začalo víc psát (nejsem naivní, že „jen tak“), ale těch lidí, co Ramu jí dodnes, není úplně málo.

                      Jinak pojišťovna má zájem na prevenci, ale tam, kde je trh na ní nemají zájem výrobci (na ty pojišťovna nemá žádnou páku) a ani lékaři (čím víc nemocných, tím líp). Kdo má peníze, ten si může dovolit reklamu a zatím ty peníze mají hlavně výrobci, proto to v USA vypadá tak, jak to tam vypadá (peníze mají i lékaři, ale „kupodivu“ ani ti je nevydávají za preventivní kampaně, aby jim ubylo pacientů). Plus pochopitelně dispozice a historie (k tomu, že jen socka doma vaří, frajer chodí do hospody, ale protože nemá na lepší, chodí k mekáči, což pokud jste tam někdy byl je tak o level-dva horší zážitek než u nás, i když je to „všude stejné“).

                    2. Výrobce si samozřejmě vyrábí a prodává co chce a co mu někdo kupuje. To pojišťovna neovlivní, ale pojišťovna je ten prvek v systému, který má kromě lidí samotných zájem na tom aby lidi byli zdraví a jen od nich brala a nemusela nic hradit, to je snad z motivací subjektů jasné.

                      Reklama není samospásná, i dobře vychvalovaný shit nenatlačí úplně všem, lidé mají kupodivu vlastní rozum.
                      Nástup margarínů jsem zaznamenal asi tak stejně jako nástup pokémonů. Vím, že to spousta lidí chce, seznámil jsem se s produktem, ale mě to nic neříká. Pro mě za mě může být i nějaký margarín zdravější než máslo, ale i kdybych tomu věřil, tak si dám radši míň zlého másla než tunu margarínu

                      Když se podívám, jak šly u nás nahoru hospody, jak se v krámech objevují i různé raw, bio, stařené maso, pohanky, tuříny… prostě jde to nahoru a je z čeho vybírat. I ti výrobci, když na ně zákazníci tlačí kupodivu produkují lepší potraviny. (všiml jsem si třeba více celozrného pečiva nebo víc přírodních barviv na úkor těch z ropy).

            2. „A ano – svycari jsou na tom nejlip z Evropy, ale opet principialne stejna otazka – jaktoze jejich (regulovane) zdravotnictvi dokaze prinaset radikalne lepsi vysledky za o desitky procent nizsi naklady?“

              Ta otázka se dá otočit:
              Zdravotnictví Švýcarska je mnohem víc „kapitalistické a komerční“, než například naše.

              Proč má mnohem „komerčnější“ zdravotnictví Švýcarska lepší výsledky než mnohem víc regulované a „komunistické“ zdravotnictví ČR?

              Kromě toho, nejsem odborník na zdravotnictví ani jedné z těch zemí, ale neřekl bych, že zdravotnictví ve Švýcarsku je jednoznačně a na první pohled víc zregulované než v USA.

              Sice v USA zdravotní pojištění není povinné, ale ten (alespoň pro mě) nepřehledný systém různých státních pojištění pro chudé, dotací na pojištění a odpočtů tomu zase moc nepomáhá.
              Jen to, že tam fungují soukromé pojišťovny, ještě neznamená, že to je tržní systém.
              Koneckonců i u nás taky fungují „soukromé“ zdravotní pojišťovny.

        4. A další věc je, že právě Švýcarsko by, alespoň ve srovnání s ČR mohlo klidně sloužit jako příklad toho „kapitalistického“ komerčního zdravotnictví.

          Nakolik chápu švýcarský systém:
          Každý si musí pořídit alespoň minimální krytí definované zákonem, ale volba konkrétní pojistky je na něm.
          Pokud i ta minimální pojistka je moc drahá (nad 8 % příjmů), stát na ni přispívá.
          Ale minimální pojistka nepokrývá veškeré náklady, platí se spoluúčast. Taky se doplácí třeba za pokoj v nemocnici a podobně.
          Pak se dá připojistit ještě nad tu minimální úroveň krytí, což už je normální komerční pojištění.

          Oproti současnému zdravotnictví v ČR to zní jako hotový ankap :-)

      2. Sakra, omylem jsme tuhle odpoved submitnul o neco vyse.

        A dalsi prehledne porovnani ruznych kvalitativnich faktoru zdravonicky pece – opet ne zrovna dobre vyznivajici pro USA.
        https://www.healthsystemtracker.org/chart-collection/quality-u-s-healthcare-system-compare-countries

      3. >> A je ten mnohem horsi zdravotni stav populace v USA vubec pravda? Nevim jak neco takoveho najit, ale vidim treba na prvni google, ze v CR se muz aktualne prumerne doziva 76,2 let a v USA 78,74.

        Zlé jazyky by řekly, že „zdravotní stav populace“ a „očekávané průměrné dožití“ jsou dvě různé věci. Miluji lidi, kteří plantají jablka s hruškami, a ještě si myslí, že zjišťují pravý stav. Ještě více mě děsí, že na to nikdo neupozornil. Klidně můžete žít 10 let ve vegetativním stavu či šílených bolestech – a pak se zvětšuje doba dožití.

        Špatný zdravotní stav populace v USA je zřejmý. Byl jsem tam dostatečně dlouho, a to bylo první, co mě zarazilo. Mnoho lidí tam bylo v šílených zdravotních stavech. A mnoho lidí mělo následky toho, že jejich nemoc nebyla léčena, nebo jen „cheap way“.

        Daleko nejpůsobivější je návštěva nemocnice a prohlídka letáků v ordinacích lékařů. Skoro vždy tam najdete zdarma Ústavu USA, a pak reklamní nabídky na různé šarlatánské služby (mluvím o ordinacích seriózních vědeckých lékařů) nebo zcela základních vyšetření za neskutečné sumy. Napsal bych dojmů daleko více, ale málokdo by mi to uvěřil – protože české zdravotnictví je (nejen finančně) velice zlaté proti USA.

        1. > Zlé jazyky by řekly, že „zdravotní stav populace“ a „očekávané průměrné dožití“ jsou dvě různé věci. Miluji lidi, kteří plantají jablka s hruškami, a ještě si myslí, že zjišťují pravý stav.

          No, měřit to očekávaným věkem dožití sice zdaleka není ideální, na druhé straně pořád daleko lepší než to měřit podle dojmů z návštěvy USA.

          Jinak možná lépe vypovídající metrika k tématu je očekávaná doba života ve zdraví (health-adjusted life expectancy), ale ani podle toho není zdravotní stav v USA mnohem horší než v Evropě.
          Evropské země mají od nějakých od 63-64¹ do 73,1 let.
          Jen členové EU jsou v rozmezí od 66 do 72,8 let.
          V USA to je 69,1.

          Pořád tam nevidím tu mnohem horší situaci v USA oproti Evropě, jak tvrdí Noclaf.

          „Skoro vždy tam najdete zdarma Ústavu USA, a pak reklamní nabídky na různé šarlatánské služby“

          Zatímco v ČR zdarma dostanete… taky akorát reklamní letáky.
          Ostatní věci „zdarma“ jsou ve skutečnosti „na pojišťovnu“, přičemž na zdravotní pojištění neplatím nijak málo.
          (Byť nějaké smysluplné srovnání s USA se mi udělat nepodařilo, protože v rámci USA jsou rozdíly tak velké, že nevím s čím bych to měl srovnávat.)

          _____
          ¹ Podle toho, jestli započítáte Rusko, případně Kazachstán.

    4. Zaslechl jsem, ze hlavnim duvodem cenove neefektivniho US zdravotnictvi je US pravni system. Kazdy doktor si musi platit astronomicke pojisteni, protoze jej muze kdokoliv za cokoliv zalovat a doktor bude platit desitky milionu odskodneho neboa pravniky.

      V USA neplati prohravsi strana vylohy protistrany. Pred nemocnicema postavaj agenti pravniku a nabizeji zalovat nemocnici za procenta z vysouzene castky, kdyz nevyhrajou, pacient nemusi platit nic, kdyz vyhrajou, sabnou se spolu o obolus.

      Nedavno bylo odsouzeno Monsanto k pokute 6mld USD z duvodu, ze nejaky cernossky skolnik dostal rakovinu, pricez soud uznal argument, ze je to z duvoduz ze obcas strikal spary v chodniku Roudupem.

      Neregulovana cena zdravotnich ukonu je vubec labuzo. Znam pripad, kdy turista platil v US nemocnici $2000 za trivialni ambulantni ukon zvrtleho kotniku, pricemz ten samy ukon pres lokalni pojistovnu byl ve „sleve“ za $250.

      1. 1) A to je přesně anarchokapitalismus a neviditelná ruka trhu. Bez regulací bude každý dělat co je pro něho nejvýhodnější. Skončilo to tak, že 1/2 peněz za zdravotnictví jde pojišťovnám – kvůli naprosté nutnosti pojištění proti soudní prohře.

        2) Monsanto jste pochopil špatně. Monstanto je německá firma. Před nedávnem přešlo Monsanto z USA do Německa. Dokud bylo Monsanto americká, nehrozilo, že by prohrálo u amerického soudu. Ale proč by USA nepodojilo Němce?

        O „nestrannosti“ USA soudů se můžete podívat, když se soudil Apple se Samsungem. Neexistuje, aby Apple prohrál. Bylo mu přiřknuto cca miliarda doláčů jako odškodné. Dokud bude Apple USA firmou, nikdy neprohraje nic významného.

        1. Jasně, trh (navíc ještě fakt NE volnej, ale dost regulovanej, i když třeba míň nebo jinak, než na starým kontinentu) v tom selhává, protože se lidi hrozně tržně soudí v dementním (stádním) soudním systému. Go figure, jasný selhání trhu :D

    5. Kdyz uz je o tom rec, tak nektere firmy v USA nekolikanasobne zvedly cenu leku, zkratka jen proto, aby mohly vice rejzovat:

      14-nasobne zdrazeni za mesic:

      https://edition.cnn.com/2018/06/29/health/acthar-mallinckrodt-questcor-price-hike-trevor-foltz/index.html

      55-nasobne zdrazeni pres noc:

      https://www.nytimes.com/2015/09/21/business/a-huge-overnight-increase-in-a-drugs-price-raises-protests.html

      Mene radikalni zdrazovani vsak probiha kontinualne, i v desitkach procent za rok:

      https://arstechnica.com/science/2018/07/pfizer-raises-prices-on-100-drugs-again-despite-backlash-from-public-lawmakers/

      Jestli je to v souladu s kapitalizmem ci ne soudit nehodlam, jen to davam do placu, protoze zatim to zde nikdo nezminil.

    6. Proč myslíte, že zdravotní stav populace v USA je mnohem horší než v Evropě?

      Podle naděje na dožití na tom USA jsou dost podobně jako země EU (a Evropa mimo EU na tom většinou je podstatně hůř).

    7. To bych čekal na novinky.cz, že by si tam někdo mohl myslet, že americké přeregulované, levicové, socialistické zdravotnictví v USA je kapitalistické. Na Dfens mě to trochu překvapilo.

  2. Ohledně první části aneb myslel jsem si, že u toho co píšete, taky trochu přemýšlíte.

    – „aby nebyla práce s přiděláváním značení“ – Značení se předělává velmi často, možná až přespříliš. Není úrčitě dobré s tím furt šaškovat, protože kromě matení řidičů to předělání většinou znamená dočasné zúžení na 1+1 pruh a právě to má za následky kolony.
    – „s opravou se neukvapujeme“ – Kde přesně? V úseku Humpolec – Větrný Jeníkov bohužel na našem přesvobodném systému zvítězily jisté zahraniční firmy, které nejsou schopny si sehnat pracovníky a obecně pracovat. Co má ŘSD/stát v takovém případě dělat, aby to nezpůsobilo větší a časově delší komplikace (soudy, nová soutěž, odvolání…), než se domluvit – což se tak nějak děje? Kromě toho tady máme uvědomělé obce, které si nezřídkakdy vymáhají to, že se na dálnici bude pracovat jen „do večera“, protože hluk. Buďte rád, že se u nás, narozdíl od západních sousedů, aspoň pracuje i v sobotu a neděli. Technologické přestávky, kdy betonový povrch zraje tuším 3 týdny, snad není třeba zmiňovat.
    – „nesmyslně dlouhé uzavírky“ – Kdyby byly kratší, tak si zase stěžujete, že tím pomalým krátkým salámem se nikdy nic neopraví. V Německu, které se až nesmyslně často dává za příklad, jsou běžně dvakrát delší a maximální rychlost 80 nezřídkakdy střídá dokonce 60. To je pak vážně vzrůšo.
    – „aby se na některé uzavřené části týdny či měsíce ani nesáhlo“ – O čem to proboha mluvíte?

    Zkuste jet do zmíněného Německa, konkrétně třeba směrem Rostock po dálnicích. Garantuju vám, že pokud nejste zaslepen vlastním jedem, tak budete na české dálnice vzpomínat jako na procházku růžovou zahradou.

    1. Západní země, to myslíte ty, kde se pracuje i v noci, co jeden den ve směru tam bylo rozbitý jak varšava je za dva dny směrem zpátky hotový, nebo kdy se tam vymění most za noc, zatímco tady se rozmrdá na (typicky) půl až třičtvrtě roku? I vy vtipálku.

      1. že ty sqvělý firmy nechtěj dělat u nás za ty super prachy co se tu v silničním stavebnictví točej.
        do soutěže se může přihlásit každej kdo má referenci (z evropy se bez problémů uznávaj)

  3. To je úžasný článek, v době aféry kolem toho spadlého taliánského mostu, který provozovali ti dokonalí kapitalisté a ne ten fuj fuj stát (ať žije nekvalita za nerozumnou cenu). Ojebávání údržby aby se mohly vyplácet obří dividendy a premie manažerů za to že okatovali kosty až na dřeň. To je zcela běžná praxe u všech původně státních služeb svěřených do rukou soukromníkům, silnicemi a železnicemi počínaje a vodovody konče (s tím máme i u nás bohaté zkušenosti).
    Tedy přesněji u služeb polo-monopolního charakteru, kde je vybudování konkurence nemožné nebo velmi obtížné (silnice, vodovody, sítě a infrastruktura obecně).

    1. kaBrnak: Já už jsem pochopil, že Martin Urza je bulvární pisálek. On musí, stejně jako třeba Žilková, být v médiích, jinak by k němu neproudily prachy a přišel by o koryto. Je jedno, jak velkou hovadinu napíše, důležité je, aby byl celebrita. Jinak by se musel začít život poctivě a seriózně.

      O vůbec nic jiného nejde. Článek je jen udržování Urzova PR, aby mu nevyschl penězotok. Hledat tam cokoli jiného je nepochopení stavu věci.

      1. Navíc si je jistej, že rozumí všemu. Zatím to vypadá, že rozumí od každého trochu, přičemž ve výsledku nerozumí ničemu.

    2. nemyslim si ze ten most spadl protoze nekdo neco zanedbal. sami lide z okoli rikali ze se na tom moste pravidelne pracovalo. ted se tvrdi ze na zriceni mostu melo vliv jednak zemetreseni a druhak jeho neustale se zvysujici pretezovani . nebyl proste stavenej na takovou dopravu a rikat ze kdyby byl v rukou statu tak by nespadl je pitomost.

      1. Enemy: A takto přesně vzniká ta hloupá iluze, že co vytvoří/spravuje stát je špatné, a co soukromý sektor je dobré. Je to neschopnost vidět realitu. Když spadne most spravovaný kapitalisticky – je příčina podle Enemyho jinde. Kdyby spadl most spravovaný státem, je to okamžitě chyba státu. Moc objektivní takové uvažování není.

        Proto mám raději fakta. Fakta se ovšem strašně ošklivě chovají vůči teoriím Martina Urzy. Proto se Martin Urza už ani nesnaží reagovat na realitu. Namísto toho jen nadává na stát, regulace, apod. aniž by nabídl lepší (= v realitě funkčnější) variantu, a dokázal to na reálných příkladech a faktech. Takový postup by rozbil žvásty Martina Urzy zcela na padrť.

        Myslím, že naprogramovat simulátor Martiny Urzy by zvládl programátor začátečník za prá minut. Fungoval by takto:

        „V pokoji prolétla moucha.“ Martin Urza: „Za to mohou stát a jeho přehnané regulace.“

        „V obchodě neměli lanýže.“ Martin Urza: „Za to může politi či úředník, který rozhodoval o regulaci dovozu lanýžů.“

        Atd.

        1. poučení: když vám Urza vojede starou, nejmenujte ho v každým svým příspěvku aspoň třikrát, budete vypadat jako pitomci a nebude za to moct stát a jeho přehnané regulace…

        2. ja ale netvrdim ze kdyby byl most v rukou statu hned bych obvinil stat stejne tak neobvinuji hned kapitalistu. jak to tam funguje do toho nevidim ale myslet si ze kapitalista jen vybiral penize a kaslal na udrzbu a riskoval tak katastrofu jen aby mel plnou srajtofli me taky neprijde pravdepodobny. Ja se povozuju za libertariana ale treba to zdravotnictvi je hodne slozite tema a jednoznacne rict co by bylo lepsi proste nejde ani jedno nefunguje dokonale ale peci o zdravy potrebujeme vsichni a mit jistotu ze kdyz se mi neco stane nebude me lecba stat statisice se proste hodi a v tomhle pripade me platit si povinne zdrav pojisteni nevadi a s ceskym zdravotnictvim jsem spokojeny .

      2. Wau! Kapitalista dovolil dlouhotrvajici pretezovani sveho majetku? Tomu se zdraham uverit.
        Ano, na mostu se pracovalo – jeho konstantne zhorsujici se stav zacal v poslednich letech vyzadovat temer neustale flikovani. Opet nechapu proc to kapitalista nechal dojit tak daleko a misto noveho mostu/generalni opravy jen flikoval nejhorsi mista. + o tom, ze tom most ma strukturalni problem dany jeho konstukci se vi desetileti.
        Ale chapu – kdyz spadne statni most, je to vina statu. Kdyz spadne soukromy most, je to vina pretezovani a zemetreseni. :-D

        1. pane jasnovidec vite kolil statnich mostu spadlo? urcite vite ze kdyby ho vlastnil stat tak by ho zgeneralkoval nebo postavil novy? pozor na mosty ktety vlastni soukromnici mohli by spadnout…

          1. ROFL. Takze tohle je posledni utociste ancapaku? Knuceni „ale stat by to udelal jeste hur!“? :D
            Dalnicni statni most nespadl zadny – AFAIK jen jeden dalnicni najezd.
            Navic to ani neresime, resime „stat se defaultne stara spatne, soukromnik by se defaultne staral dobre protoze trh, pyco!“. A pritom tu pred nama stoji krasny priklad toho, jak na to soukromnik systematicky sral, az to kardinalne posral.

            1. noclaf: no ale zapominate, ze duvod, proc na to soukromnik sral, je stat (teda vlastne stad, jak rikaji mene inteligentni). Nebyt statu, soukromnik by se na to nevysral. To jste nevedel?

        2. Kapitalista most nevlastnil. Kapitalista most (ne)udržoval dle zadání a parametrů vlastníka-státu. Stát most špatně postavil a teď bude soud určovat, zda i špatně zadal parametry údržby do smlouvy. Ta smlouva rozhodně nezněla ve smyslu „Zajistíte nespadnutí mostu do roku 2025 za 50M euro ročně“.

  4. Mohl by Urza sdělit, jak dalece je seznámen se zdravotnictvím v jiných zemích? Tím nemyslím situaci, kdy si vrazil lyžařskou hůlku do prdele a všechno klapalo, protože to kryly léčebné výlohy s limity plnění v řádu mil. Kč, ale opravdu s reálným stavem. V článku nelze nalézt indicie nějaké opravdové znalosti situace, ale obvyklé „vím jak by to fungovalo lépe, protože Urza“.

    1. Pridám skúsenosť z Rakúska – ale to asi nebude v rámci kapitalistických hodnôt, lebo Rakúsko je z môjho pohľadu ešte viac socialistické ako východná Európa.
      Mal som pád na motorke a zlomil som si kľúčnu kosť. V dedine kde sa mi to stalo bol nejaký všeobecný lekár, resp. malé doktorské stredisko. K tomu doktorovi ma vzala jedna dobrá pani vlastným autom. Doktor správne určil zlomenú resp. vykĺbenú kľúčnu kosť (a ako príklad ma použil pre nejakú mladú asi doktorku aby si to ošahala) a povedal, že to treba dať na röntgen a ten je až vo vedľajšej obci / malomeste kde je malá nemocnica a s týmito slovami ma vypoklonkoval preč. Tak som ho opýtal aspoň, že či by mi teda nemohol dať tu paprču do trojcípej šatky aby sa mi lepšie pohybovalo. Pretočil očami a naveľa prikázal sestričkám (asi zo 4 som tam videl) nech teda vyhrabú niekde tú trojcípu šatku. Naveľa ju našli, ale nikto nevedel ako to uviazať, tak mi uviazali štýlom pionierskej šatky a šiel som. Do vedľajšej dediny na röntgen ma vzala opäť tá dobrá pani vlastným autom. Tam ma vyhodila a odprevadila na príjem pacientov za čo som jej bol neskutočne vďačný. Na príjme som sa zaregistroval a čakal. Šlo sa podľa poradia a nie závažnosti – a to bola pohotovostná ambulancia. Urobili mi röntgen, doktor vyriekol ortieľ zlomenej kľúčnej kosti a nakázal dvom sestričkám, že nech mi nasadia Tornisterverband (niečo na spôsob Pajončeka) aby som bol vystretý. Tabletky na bolesť som si musel vypýtať a viacmenej aj plne zaplatiť v lekárni – aj napriek tomu, že som mal v Rakúsku zdravotné poistenie v plnej výške. Domov si ma odviezla manželka autom.
      V rámci pravidelných kontrol bol priebeh následovný – oficiálne začínal doktor a sestričky ordinovať o 08:00 tak som tam bol vždy v predstihu aby som dlho nečakal, ale bolo mi to hovno platné lebo nástup personálu do ordinácie bol medzi 8:10 až 8:15 s úsmevom a vtipom na perách pekne prvokačne popred pacientov. Pri prvej kontrole sa doktor na mňa ani nepozrel, len kukol na nový röntgen v kompe, niečo si zapísal a poslal ma do prdele. Počas 4-roch kontrolných návštev som prečítal v čakárni knižku Čas pekelných ohňov.
      Takže ani ten „západ“ nieje o svetelné roky pred nami pri otázkach zdravotníctva.

      1. Nie je. Konieckoncov, svoje skusenosti s Ontarijskym zdravotnictvom tu popisujem dost casto. Za na druhej strane, Ontarijske zdravotnictvo je z pohladu pacienta prave tak socialisticke ako na Slovensku. S jednou vynimkou – je naozaj platene z nasich obrovskych dani, 12% zdravotna dan tu neexistuje.

      2. Ale je před námi. Jenže směrem do kapitalizmu a amerického pojetí (vytěžit z pacienta co nejvíc prachů, dokud neprodá i barák nad hlavou a nestane se z něj bezdomovec – na takového pak v nemocnici poštvou ochranku).

        Před pár lety jsem se se šílenou bolestí rozdělaného zubu odpoledne dopotácel do jedné kvazi-polikliniky kde sídlilo více zubařů. Přičemž ten můj už tam nebyl. Tak jsem zaklepal na dveře jediného doktora co ještě byl v ordinaci. Se značnou nevrlostí mi ten zub přečistil a řekl že příště mám jet na zubní pohotovost (v 16 hodin), která je cca o 10 kilometrů dál.

        Tak teď už vím, že z hlediska kapitalistického zdravotnictví to byl neuvěřitelný nadstandard kterého bych se na západě nikde nedočkal.
        Doktoři vůbec jsou z hlediska morálního jedny z největších kreatur co jsem kdy potkal.
        Pak se divme, že všichni ti co mají plnou hubu kapitalizmu a západu a pracují někde v zahraničí, pravidelně jezdí zpátky do ČR nechat se tu kompletně vyšetřit a ošetřit v našem českém socializmu.

        Kapitalistické zdravotnictví je vlastně jen takový institucionalizovaný a zákony chráněný hyenizmus, kam spěje i to naše.

  5. Len ma tak napadlo – prečo neexistuje paralelná cestná sieť aspoň na hlavných lukratívnych ťahoch postavená súkromnikom, ktorý by na nej vyberal mýto? Veď by si ju súkromník postavil a opravoval rýchlo, kvalitne a zodpovedne a každý kto by si to mohol dovoliť platiť by jazdil po tejto ceste….

    1. A kolik byste si připlatil za službu, kterou máte o kus vedle už předplacenou z daní, které beztak platíte?

      1. Koľko by som si priplatil? To neviem – záležalo by na ponuke, ktorú by dal prevádzkovateľ cestnej siete. Ak by som uznal za vhodné, že 5Kč / kilometer v piatok poobede je pre mňa OK tak by som do toho šiel. Alebo by som si povedal, že 5Kč / kilometer v sobotu ráno o 01:15 je moc tak by som to nevzal….
        Bola to skôr otázka na ancap veriacich, že mi to príde ako dobrý trhový nápad – proste štátna cesta pre plebs a súkromná za trhovú cenu pre vyvolených. Šak každý ancap-ák si myslí, že je / by bol milionár a dokázal platiť vždy za všetko plnú sumu.

        1. To jako platit z daní veškerou infrastrukturu a pak ještě vedle připlatit plnou cenu za další navíc? To tedy nevidím jako prostor pro podnikání, spíš jako prostor pro podnikatelskou sebevraždu, stavět něco vedle konkurence, která poskytuje službu zdarma a ještě nemůže zkrachovat, ani ji nemohu koupit.

          I dnes přeci jako občané platíme plnou sumu za všechno a k tomu přerozdělovací aparát. Z nebe nic nespadne, všechno je to z našich daní, jen nevidíme kolik to vlastně celé stojí nás osobně nebo celou zemi, protože zdánlivě je odvětví zdarma (a zaplatíme ho na daňovém přiznání už předem) Rozdíl je jen ten, že namísto toho aby všichni sypali do jednoho pytle, by každý platil jen to, co využívá.

          1. Ada: Možná vám to Martin Urza zapomněl zmínit, ale stát má kromě daní také vlastní peníze. Nikdo totiž nezakázal státu podnikat stejně jako soukromníci, a tak to každý stát na světě také dělá. A má poměrně slušné příjmy ze svých firem. To jen jako reakce na to, že všechno je z daní.

            Další nesmysl je, že když soukromník něco udělá, je to ZARUČENĚ vždy kvalitní, udržované, apod. Cílem soukromníka je většinou zisk, nikoli kvalita. Kvalita je pouhý vedlejší efekt, který přichází na řadu pokud zisku nelze dosáhnout s nekvalitou. Stačí se třeba podívat, jaké procesory (cena, kvalita, vyspělost) nabízel Intel poslední roky. A jak se prudce změnila situace, když AMD uvedl kvalitní konkurenční produkt Ryzen.

            1. Ten priklas s Ryzenem je super. Souhlasim s vami, urcite to Intel postouchlo.
              Ale pockat, to CPU vyrabi jen Intel a AMD?
              Z meho pohledu takhle uvazuji jen zavislaci na wintel. Pro nas ostatni je na trhu procesoru mnohem vice.

              A jak toho Microsoft dosahl? To by bylo na delsi debatu. Ale staci se podivat na ourad nebo do zakladni skoly, na cem se vyucuji zaklady prace s pocitacem a kancelarskym balikem.

              1. sinuhet: Jistě, procesorů jsou tuny. Byť počet jejich architektur spíše klesá.

                A jak MS dosáhl dominance? Pokud budete nezaujatí, tak takto:

                1) IBM oslovila autora tehdy dominantního operačního systému CP/M, aby jí udělal operační systém pro PC. Ten ovšem IBM poslal do prdele, protože ten den chtěl užít partičku golfu, a ne vyjednávat nějaký kšeft, co by mu přinesl miliardy doláčů. To za zkažený golf fakt nestojí, takových pár šušňů.

                I IBM se nakrkla, a jistý Bill Gates operativně nabídl svůj systém. Ten koupil za 75 tisíc doláčů jako QDOS od kohosi, kdo QDOS napsal inspirován systémem CP/M. Pravdou je, že Bill Gates si šikovně smuvil licenční model vůči IBM, a tak se zaháčkoval.

                2) Unixy byly drahé jako potvora. Mimochodem, Microsoft prorazil na unixy lácí. Ono když unixový operační systém stál desetitisíce až statisíce dolarů za jednu licenci. A když Bill Gates chce za DOS/Windows nějakých 100 až 300 doláčů – jak myslíte, že bude reagovat neviditelná ruka trhu?

                Unix měl namále. Nebýt Linuse Torvaldse, neexistoval by dnes. Za ty židovské ceny už ten unix pomalu nikdo nechtěl. Takže tuto díru na trhu využil Microsoft.

                Linux pak nevyužil ani to, že je zdarma. Vždycky ve chvíli, kdy mohl zvýšit penetraci, tak to zkonil. Politika linuxové komunity byla vždy přednější. Poslední chybu Microsoftu namísto Linuxu zvedl Apple, a zvýšil tak podíl.

                3) Aby byl výčet jednoduchý, operační systém IBM OS/2 stál asi 10 x tolik co Windows. Navíc IBM ho chtěla od počátku zaříznout, a zprávy o blízkém zaříznutí OS/2 dávala do tisku asi 2 x ročně. Kromě toho tyto zprávy posílala i všem svým platícím zákazníkům: „Přejděte na jiný systém, IBM OS/2 bude končit.“ Tak to IBM dělala asi 10-15 roků, až skutečně OS/2 skončilo. Microsoft na konci OS/2 nemá žádnou vinu.

                wwww

                Jinak řečeno, všichni dělali kraviny. Microsoft pochopil, že éra sálových počítačů, kde se hardware i software prodává za astronomické ceny je u konce. Nepochopila to ani IBM, ani unixy, ani další výrobci. To je celé.

                Podívejte se, jak dnes probíhá sw vývoj. Pochopíte, že se ohrožení MS nekoná. Dnes už nikdo nic nevyvíjí. Jen drobně pošolíchá něco existujícího. Android je pošolíchaný Linux. Routery a různé krabičky mají pošolíchaný Linux, většinou OpenWrt. Mac OS si pošolíchal jako jádro BSD unix a nějaké to L4 mikrojádro. Představa, že někdo dnes něco většího vyvine je ještě směšnější než před 20-30 lety.

            2. No, koneckonců se staci podivat na Titanic. Predpis stanovil, ze lod od urcite velikosti musi mit minimalne 16 zachranych clunu. Titanic mel 16 clunu plus 4 skladaci,pro celkem asi polovinu poctu lidi. Misto na dalsi cluny bylo, v navrhu se s nimi pocitalo, jeraby byly dostatecne dimenzovane, ale protoze by dalsich 16 nebo kolik clunu lezlo do penez a zabiraly misto na promenade, tak se koupilo jen tolik clunu,kolik se muselo aby lod prosla „kolaudaci“. A to jeste meli pasazeri kliku, ze je po zkouskach zase nevyndali, jen co za komisi zaklaply dvere..

              1. Titanic díky inovativnímu konstrukčnímu řešení s přepážkami považovali za nepotopitelný, proto jim přišlo zbytečné tam dávat vůbec nějaké čluny. To je dobový optimismus lidstva. Cena pár stlučených prken na nejluxusnější a nejnovější lodi světa v tom asi velkou roli nehrála. To místo na promenádě hrálo asi větší roli.
                Rigidní regulace na povinné čluny byla tentokrát náhodně ku prospěchu, jinde je to naopak. V té době nutnost běžce s praporkem před autem.

                1. Jn, a že přepážky byly udělaný blbě a nebyly skutečně od sebe oddělený, ale nahoře mohly přetíkat…já nevim jestli někdo skutečně mohl být tak blbej a myslet si, že toto k něčemu bude? Co mi uniká?

                  1. jo Titanik. na to existuje snad víc konspirací než na přistání na měsíci a ňujorská dvojčata dohromady. od pojistného podvodu přes nekalý konkurenční boj rejdařů po pokus ruska a německa vyvolat rozkol mezi británií a amerikou.

                    teda, když házíme názory na titanik, můj názor je výrazně přízemnější. šlo o to, že se otevřely nůžky mezi schopností něco ufinancovat, naprojektovat a postavit a schopností domýšlet důsledky a umět to obsloužit (například výroba oceli byla z dnešního pohledu v plenkách, pak se u tak velké lodi ukázal tradiční způsob velení jako zastaralý a nevyhovující). situace v principu ne nepodobná nedávnému pádu mostu v itálii, akorát obětí bylo víc.

                    1. Myslím, že se žádné nůžky neotevřely. Někdo to naprojektoval i ufinancoval na svou dobu zcela v pohodě.
                      Koneckonců ty lodě byly dokonce tři – Titanic, Britannic a Olympic. Britannic najel za války na minu, což je fakt něco s čím konstrukce civilního luxusního parníku nepočítá a Olympic dosloužil až do roku 1935, kdy vybavení rozporodali po hotelích a loď do železáren. A to nikoli z nějakých konstrukčních důvodů, ale kvůli krizi námořní dopravy v té době. (Za války navíc Olympic potopil u-boot tím, že ho prostě přejel při vynoření – tolik tedy ke konstrukci a oceli)

                    2. možná si špatně pamatuji, ale četl jsem cosi o vzorkách oceli podrobených klasické zkoušce vrubové houževnatosti charpyho kladivem a žalostných výsledkách. nepamatuji si podrobnosti, popátrám.

                    3. tak nepamatuju zas tak špatně. strejda gůgl a „charpy impact test titanic“

                    4. Tak asi dneska umíme ocel líp, ale ty druhé dvě lodě ze stejné loděnice, stejně jako Královské námořnictvo na to zjevně netrpěly, takže bych zkázu Titaniku viděl jako nezvládnutou kolizi s ledovcem, kdy konstrukční nedostatek znásobil zásah posádky do nejhorší možné varianty. Nedostatek člunů pak přičítám přílišné sebedůvěře konstruktérů a provozovatele v nepotopitelnost jimi navržené lodi a z toho plynoucího nedostatku fail-safe uvažování.

                    5. Tak ono to u bezneho provozu nevadilo a mam obavu ze pri te energii co pri kolizi s ledovcem na trup pusobila by mel problem i pancir bitevni lodi.

                  2. Přepážky nebyly udělané blbě. Na svou dobu byly naopak udělané velmi slušně a při „správné obsluze“ bylo to řešení plně funkční. Problém byl v nesnížení rychlosti plavby (stran kterého existuje mnoho teorií) v kombinaci s pokusem o úhybný manévr, který vedl k poškození více oddílů. Pokud by Titanic narazil na ledovec čelně, tak by se podle snad všech pozdějších simulací na hladině udržel. Dokonce i při té rychlosti, kterou plul.

                    Je to asi jako vyčítat automobilce, že se někdo zabije v autě, když to ve 150 narve do zdi nebo výrobci letadla, že spadne, když v nízké rychlosti přitáhnu a nebudu s tím nic dělat.

                    1. tak nějak například. je to jako vinit projektanta či stavitele, že v kině (na koncertě, ve sportovní hale apod.) uhořely stovky lidí, neboť požární východy byly zamčené, aby tamtudy nelezli lidi bez placení.
                      přepážky byly udělány dobře, problém byl, že byly otevřené, protože posádku obtěžovalo vyjít deset pater nahoru a sejít deset pater dolů, aby se dostali vodorovně o deset metrů.

                      rychlost plavby; spekuluje se o modré stuze, ale to je nesmysl, titanik neměl šanci, nebyl primárně stavěný pro rychlost. spekuluje se o požárech v uhelnách, které bylo nutno hasit a snaze neuříznout si ostudu, tedy hasit bez účasti cestujících (samovznícení uhlí je poměrně zásadní problém, zvlášť, naloží-li se mokré, tedy čerstvě vydatně zmoklé).

                      no a úhybný manévr; dát nejdřív kormidlo na doraz (to je skoro hned), a pak zpětný chod (to trvá trošku déle a kormidlo to naprosto vyřadí), není zpětně viděno nejlepší nápad, a dalo by se to snadno vyřešit poměrně krátkým výcvikem a rozumnou směrnicí na půl stránky.

                    2. Přepazky byly shora otevreny, takze voda mohla volne pretejkat. Coz bych za dobry reseni nepovazoval. Problem byl, ze andrewse zjevne nenapadlo ze by mohlo dojit k zatopeni vic komor nez dvou a tomu uzpůsobil projekt.
                      Coz mi teda prijde dost nepochopitelny, varianta bocni srazky prece musela byt jasna.

                    3. Prepazky byly zavreny vcas, v tom problem nebyl. To ze byly otevreny za beznyho provozu bylo v poradku, proro tam byly ty vodotesny dvere,ktery fungovaly a vodu udrzely, jenze diky zatopeni moc velkeho poctu komor doslo k vetsimu naklonu nez na ktery byly prepazky dimenzovany a voda zacala pretejkat horem do dalsich komor.

                  3. Copak přepážky…
                    Nejsem žádný exprt, ale z přečteného mám doje, že se nejspíš rozestoupila spousta nýtovaných spojů, takže stovky(?) štěrbin v součtu daly docela slušný průtok vody zvenčí…

                    1. On ten průtok byl prej pomerne malej, jenze pruser byl ze na moc velky casti lodi, ta dira byla asi pres třetinu lodi, takze to přepazky nezadržely.

                    2. No právě…
                      Prostě se souběžně zaplavilo více oddílů – když voda teče do několika sousedních sekcí současně, taxou přepážky jaxi naprd…

            3. LudwigVonMises 25.8.2018 v 5:22
              Ano, stát i podniká a má tedy nějaké jiné peníze než z daní, jen to vzhledem k objemu zanedbávám, tak jako při fyzikální úloze o rychlosti auta zanedbám zvýšené tření způsobené mouchou za stěračem. Obojí je k ostatním veličinám zhruba stejně relevantní.

              Nikdo netvrdí, že jeden soukromník zajistí zaručeně lepší službu, určitě existují i jednotlivá hnusnější piva než státní Budvar. Cílem soukromníka je samozřejmě zisk a produkuje tedy to, co lidé chtějí a za co mu ty peníze dají. U spousty státních služeb vlastně nevíme kolik stojí nebo jaké by je zákazník chtěl, protože cena je zašmodrchaná v daních a regulacích a zákazníka se nikdo neptá, jestli je služba vyhovující. Jiná není a být nemůže.

              Souhlasím s vámi, že pokud je někde dočasně či trvale jeden majoritní výrobce bez konkurence, že půjde kvalita časem do prdele. Tak jako to dělal Intel, tak jako to dělá stát. Rozdíl je ten, že Intelu nikdo monopol nezajistil a tedy mu neustále hrozí, že mu vyroste konkurence, když se bude dlouho flákat. U státu konkurence nehrozí a tedy to má ta negativa, která popisujete, chronicky a nafurt.
              Stačí se ohlédnout 30 let a podívat se jaká auta produkovala Škoda národní podnik a jaká kolem nás poskytoval trh.

    2. Nieco by sa naslo, napriklad anglicka M6 Toll ak ma pamat neklame.

      1. Alebo 407ETR medzi Burlingtonom a Whitby v Ontariu. Luid ju pouzivaju preto, ze dialnice 401, 403 a QEW cez tzv. Greater Toronto Area su beznadejne zasrate po vacsinu dna.

        1. myslim ze uz je zprovoznena az za Oshawu dokonce

          1. Ano, skutocne. Rad by som vsak vedel preco usek na vychod od Brock Road volaju len 407, bez toho ETR.

            1. Mam takovy dojem ze ta cast s ETR je privatne vlastnena, a 407 bez ETR vlastni Ontario government, ale je taky placena.

  6. No tady Urzo doporučuji vlažné nápoje a klid na lůžku.
    Plácáte a ani nevíte co. ČR má (stále ještě ) jeden z nejlepších systémů zdravotnictví na světě.
    Zkuste si zajet do Polska nebo do Kanady…
    Ve volnotržním systému, pro který tak nadšeně horujete, Vás a 99 dalších žadatelů s operací rakoviny nechá
    lékař přebíjet ceny mezi sebou a kdo nejlíp „alokuje zdroje“ ten má šanci, že půjde první…

    Co se týče dálnic a silnic to je trochu horší. Moc se krade a chybí dozorování rozpočtu.
    Tady není zcela jasné zda by volný trh něco vyřešil – jestli stavební oligarchy schované za stát – nyní, nebo stavební oligarchy bez státu – ancap,
    myslím, že v druhém případě by tam ani ta tráva nerostla…každý správný český zmrdnikatel by vám volnotržně řekl:
    – Dej peníze pyčo, hodně a moc a hned!
    – A dálnice?
    – Aleeee hovno pyčo…!
    Jak byste to ohlídal ?

    1. Nerozumíš myšlení anarchokapitalisty.
      Správná odpověď na otázku stran lékaře a rakoviny zní, že by trh zanedlouho vyprodukoval obrovské množství lékařů na rakovinu, kteří by se prali o pacienty a velmi brzy by byla samoregulací nastolena rovnovážná cena tak, aby byli všichni nemocní rakovinou nadšení a jejich ošetřující lékaři byli motivovaní a dobře zaplacení…

      1. Přičemž pokud by to nestačilo, ženy by radostně a nadšeně prudce zvýšily porodnost, a rodily by budoucí lékaře na rakovinu jak na běžícím páse.

        Peníze v anarchokapitalismu dokáží cokoli – a vše je přitom levné, ale všichni dostávají vysoce luxusní platy. Peníze v anarchokapitalismu dokonce dokáží porušit i fyzikální zákony, které přestávají platit – alespoň takový pocit jsem získal z Martina Urzy a celého anarchokapitalismu.

      2. Jistě. Bez regulace se můžu já prohlásit za doktora a je to v pořádku. Ostatně co by ne, znakem doktora je snad ten papír? Nebo spíš to, že umí lidem pomoct? Takový základní ošetřování/řezničinu zvládne i většina sester. Stejně to většinou dělaj a dochtor to akorát kontroluje a vypisuje papíry. Neurochirurgie je trochu jiný kafe, na druhé straně kolik je třeba ošetřovatelů/řezníků a kolik neurochirurgů, žánop.

      3. Childeater: jeste bych dodal, ze ne kazdy lekar by byl lekarem, protoze by prece nikdo nikoho nenutil do absolvovani skoly. Proste ti, kteri by lecili rakovinu uspesneji, nez jini by prosperovali a ti neuspesni by zkrachovali. Statistiky uspesnosti by zodpovedne a pravdive zverejnoval ve vestniku (soukromem) kazdy Pisarik. Hlavne by se nemohlo stat, ze by nekdo musel mit hloupou a zbytecnou skolu. Stacil by titul MuDr na ordinaci.

    2. Atomcraft: Přesně tak.

      Martin Urza už mele z cesty. Uzavřel se mezi své fanoušky, a je čím dál nesoudnější a sebestřednější. Za takové 2-3 roky uvidíte dokončení metamorfózy Martina Urzy – bude úplně mimo realitu, neschopný jakkoli v realitě obstát. Tak jako kdysi Karel Marxů tak dlouho řešit své teorie, až ho musel dotovat Bedřich Engelsů, jinak by byl v háji.

      1. Jak takovou kritiku chapat od nekoho, kdo travi svuj cas cilene tim, aby Urzu pod jeho clanky kritizoval? Nikdo vas nenuti to cist, ba naopak, rika, ze kdyz se vam to nelibi, tak to nectete. Co to respektovat?

        Urza neni dokonaly. Ale vasi kritiku nelze brat vazne, protoze je z ni citit zaujatost. A jak diskutovat s clovekem, ktery nehleda plodnou diskuzi, ale za kazdou cenu razi svuj nazor?

        Kazdy cinime, jak uzname za vhodne. Urzova cinnost se mi zda utopicka a zbytecna, ale mam k ni respekt. U vas citim osobni zast, odhodlani a zaujatost. To uz moc brat vazne nemuzu.

        1. sinuhet: Celý vesmír, včetně života na zemi a lidí řídí v první řadě fyzikální zákony a vyšší zákony. Žádné teorie člověka na tom nic nezmění.

          Pokud někdo píše teorie, jako Martin Urza, které ignorují fyzikální a vyšší zákony – pak jsou to hovadiny od začátku do konce. Mohou existovat jen ve fantazii nejdou realizovat v realitě.

          Já k Urzově teorii respekt nemám. Chovanci ústavů mentálně retardovaných mi na počkání vymyslí stovky teorií a snů, které nejde realizovat v praxi, protože odporují fyzikálním a vyšším zákonům. Od dospělého člověka čekám, že bude v realitě.

          1. Fyzikální zákony porušuješ akorát ty – seš tak blbej, že to snad ani nejde, musíš kolem sebe snad zakřivovat prostor.

            1. Takže další kretén do ignore…

              1. Když vám jeden člověk řekne, že jste osel ignorujte ho, když vám to řekne sto lidí, kupte si sedlo. Arabské přísloví.

        2. sinuhet: Ještě dodatek: Martin Urza na vás nepůsobují zaujatě? Vy necítíte z Martina Urzy fanatickou zaujatost vůči státu, vůči regulacím? Doufám, že měříte stejným metrem mně i Urzovi – a nevěříte ani Urzovi, neb zaujatost z Urazy smrdí na sto kilometrů.

          1. Rozdíl bude v tom, že když Urzovi řeknu, že se mi nelíbí, protože má hnusnej xicht, a ať vypadne z mýho území, udělá to.
            Zatímco vy nejste schopen respektovat základní pravidlo tohohle webu:
            6. Pokud se Vám to nelíbí, nečtěte to.

            1. sinuhet: Nenechte hněv a chlast cloumat vaším majestátem.

              1. Nevím, kde jste vzal hněv.

                Trochu jsem doufal, že se na sebe podíváte, uvědomíte si, že trávíte čas hrabáním se v hovnech jen pro uspokojení svého ega (sic!), a začnete žít sluníčkový život bez Urzy :) Jsou nepříjemné věci, kterým se můžete vyhnout, Urza k nim patří. Místo toho, abyste trávil bžiliony času pod každým jeho článkem, a diskutoval o hovnech, můžete dělat cokoli jiného, třeba posedět na lavičce s doutníkem a koukat ženským na zadky.

                1. Pro většinu lidí v místních krajích je závist, zloba a z toho vyplývající věci (snaha srát se jim do života, šmátrat v peněženkách…) to jediný, co znají. Bohužel.

                  Tak proto ne.

                  1. Behemot: Abych řekl pravdu, taky z tebe občas mám takovej pocit. Místo respektování zákazníka furt řešíš, jak to dělají blbě. Je fakt těžký to s tebou občas vydržet. Jo kdybys vydělával bžiliony a flákal se na Bahamách, tak bych každé tvoje slovo vnímal alespoň s respektem.

        3. Jestli jste si nevšiml tak v posledním urzovic příspěvku o finanční gramotnosti děcek se Urzy veřejně zatávám.
          Dobrou myšlenku podpořím vždy, když ji shledám dobrou, na jménu nezáleží.
          Ale o blábolech nemohu napsat jinak, než že to jsou bláboly.
          S předposledním má Urza u mne za 1*, ale teď za 5, protože ZDE neví o čem mluví.
          Toť vše.
          ———————————————–
          A kdo se bojí kritiky ať nechodí s kůží na trh.
          ———————————————–

      2. Člověče Vy tu debatu vedete úplně špatným směrem. Něco ve stylu: je lepší auto od bmw nebo od audi? Pro Vás to může být audi, protože má 4 kolečka na čumáku a pro mě to může být bmw, protože má na čumáku ledviny. Nejde přeci o to, zda je lepší Vaše etatistické pojetí nebo urzovo ancapové. Otázka zní:“ můžu se rozhodnout pro to či ono? Odpověď zní: nemůžu a to dokonce pod pohrůžkou násilí. Vy si klidně obhajujte své socialistické zdravotnictví a sponzorujte si ho dle svého gusta a mě nechte rozhodnout,
        které chci používat já… Kontrolní otázka na závěr: „pročpak asi není možné se z toho socialistického dobrovolně odhlásit?“

        1. mike_fish: Jak jste přišel na to, že jste etatista? Jenom proto, že považuji teorie Martina Urzy za totální voloviny od samého začátku do konce? Znamená to, že etatista je každýž, kdo na 100 % nesouhlasí s Urzou?

          Milý pane mike_fishi, svoboda člověka byla, je a bude omezená. Nemůžete si všecho vybrat a nikdy tomu nebude jinak. JAKÁKOLI TEORIE, KTERÁ STOJÍ A PADÁ S ABSOLUTNÍM 100% VÝBĚREM JE NESKUTEČNÁ HOVADINA.

          1) Nemůžete si vybrat, jestli budete podléhat gravitačnímu zákonu či nikoli.
          2) Nemůžete si vybrat, zda pro vaši osobu platí či neplatí třeba zákony elektromagnetismu či kvantové fyziky.
          3) Jako dítě si nemůžete vybrat své rodiče.
          4) Nemůžete si vybrat, do jakého společenského či skupinového zřízení se dostanete.

          Atd.

          1. Nechme promluvit encyklopedii
            „Etatismus (z franc. l´état, stát) je názor či postoj, který zdůrazňuje roli státu při řešení společenských a hospodářských problémů, případně chce rozšířit jeho působnost a pravomoci.“
            Člověk, který zastává takové postoje je tedy etatista.

            1. Ano, v tom se docela poznávám :-D …

        2. >> mike_fishi: „Otázka zní:“ můžu se rozhodnout pro to či ono? Odpověď zní: nemůžu a to dokonce pod pohrůžkou násilí. Vy si klidně obhajujte své socialistické zdravotnictví a sponzorujte si ho dle svého gusta a mě nechte rozhodnout.“

          Ale samozřejmě, že se můžete rozhodnout! A jako vždy, každému rozhodnutí něco obětovat. Každé rozhodnutí znamená nést následky své volby a o něco se snažit.

          Klidně se přestěhujte do vysněného USA a užívejte si jeho zdravotnictví. USA je úžasná země, opravdu úžasná. Mají neskutečně mnoho dobrých věcí. Ale zdravotnictví mezi ně nepatří.

          1. Souhlas. Tady to není o tom že by někdo nenáviděl Urzu jen proto, že tak (strašně) vypadá :-)
            Tady to je o tom jeho neskutečném diletanství, které se snaží povýšit na ideologii.
            Občas se mu potrefí v tom bahně ancapové demagogie najít i perlu, ale těch perel je málo.
            Lidé nejsou osli a povědomně i reálně se ohlupování brání.
            Řízení státu s jeho rezorty je dost široká oblast na to aby jeden zvládal optimalizovat všechno.
            Ještě byl bych schopen se stotožnit s minarchizmem – tzv. štíhlým státem, ale i o tom diskutovat
            – je třeba do diskuze přivést skutečné znalce z oborů a ne odredovaného schizofrenika.

            Jenom na téma DPH a vratek a podvodů kolem toho by nestačilo 1000 stránek webu.
            A co návaznost DPH na trade ballance?
            Jaký to má vliv na dovoz oceli ?
            A co vývoz mléka a komodit PP ?

            Jak to může někdo zvládnout sám ?

            1. Atomcraft 25.8.2018 v 21:00

              No nemám pocit, že by reakce na Urzu byla – Je sice divnej, ale má sem tam pravdu, já jsem vlastně minarchista, pojdmě se bavit jak ten rozežranej stát osekat, máme s anarchisty velekj kus cesty společnej.
              Reakce spíš připomínají církevní sněm na kterém někdo nadhodí, že by neměli mít majetek a lidé by se měli řídit biblí a ne jima.

              Téma DPH? Po zrušení odpadnou problémy s podvody.
              Dovoz oceli a vývoz mléka? To by asi nejlíp vyřešil ředitel ocelárny a mlékárny.
              Máte pravdu jeden to nezvládne, proč tedy neustále čekat, že se to nějak uřídí z centra, když je centrální plánování dávno vyvrácené jako nefunkční (pokud by někdo spadl z Marsu a neviděl to kolem)

              1. To je ale oboustranny problem. Jakmile tu nekdo jen naznaci, ze by stat mohl neco resit sice mene, ale stale ve sve rezii, tak je ukamenovan „trhem“. :-)
                Jinak je snadne shodnout se na tom, jake dane zrusit. Neni snadne se dohodnout, jake sluzby na zaklade snizenych prijmu skrtnout. Tam nastava ten stret s volicstvem. Vzhledem k tomu, ze DPH je cca 1/4 prijmu rozpoctu, tak by se muselo hodne sekat.

                1. Tady někdo naznačuje že by režim měl něco pustit? Kde? Mám si dojít vedle na barák pro lupu?

                  Jaké služby sekat? Možno začít s trafikou pro příživníky, po zrušení burešovnýho 9/10 nefachčenků na berňáků ztratí důvod k existenci a můžou jít k lopatě. Stavební firmy brečí jak nemají lidi a moc zakázek, tak by mohli jít makat na hentu projetku národního významu, konečně by se tam něco dělo a skončilo to o pár let dřív. Pak můžou hned začít rozšiřovat na tři pruhy.

                  Účetní by na tom sice taky byli o něco hůř, ale to jsou lidi, co se (většinou) neztratí, takže by si je většina firem ráda ponechala na nějakým místě, kde budou reálně něco produkovat (nebo se na tom aspoň interně podílet), a ne jenom prožírat firemní tržby na byrokracii, po které mají tržní subjekty hovno. Protože co si budeme nalhávat, v nějaké minimální podobě sice potřebuje každej vědět, jak se mu daří vnitřní hospodaření, co kde a jak, ale celá tadle stádní pakárna je jenom zkurvenej bordel, kterej nepřináší nikomu vůbec nic. Čistá ztráta.

        3. To se odhlásit můžete, a platit si to třeba soukromě ve Švajcu kde vás zlomená haksna přijde na banálních 690000 Kč
          Potom jsem moc zvědav na Vaši písničku o svobodě…

          1. Fakt jo? A jak se to dělá?

          2. Neni to ponekud moc, Antone Pavlovici? Takato suma sa obvykle plati za vymenu bedroveho klbu v USA. Chirurgicka oprava zloneniny nohy (nie banalna) stoji polovicu, bezna zlomenina so sadrovanim stoji o rad menej. Nepocul som ze by bolo svajciarske zdravotnictvo o tolko drahsie ako americke.

            1. IMHO se jedna o stejny racket, jako kdyz turista v US dostane fakturu $2000 za zvrtly kotnik, pricemz ve stejne nemocnici pres zdravotni pojistovnu ma stejny ukon „odberatelskou slevu“, ze vyjde na $250.
              Zrovna medicina je priklad oblasti, kde ryze trzni pristup moc nefunguje, obecne nefunguje ve vsech oblastech, kde je z nejakeho duvodu omezena nabidka.
              Doma si muzu jako zakaznik licitovat, od ktere firmy budu kupovat vodu, mam na vyber z jedne firmy, jejiz trubky mi vedou do baraku, v pripade nemocnice, kde si muzu zvolit zaplatit $2000 za trivialni ukon, nebo se s bolestma trmacet nekam jinam a tam mozna zaplatit stejne, je to obdobny pripad.

              Kazdy mesic mi T-Mobile posle fakturu, je na ni hrde napsano, ze muj tarif stoji 1500Kc mesicne zaklad + 1800 data + minuty za nejakou nehoraznou cenu, pak mam dole uplatnenou slevu a po sleve stoji 60Kc, data 100Kc a korunu za minutu a hodina volani zdarma. Moje realna faktura je kolem 200Kc mesicne. Faktura pro „turistu“ by byla neco pod 4000Kc.
              U telefonu jde o hovno, tam konkurence skutecne aspon trochu funguje. V pripade zdravotnictvi trh moc nefunguje, kdyz mas jenom moznost hobsonovy volby zaplat racket nebo zdechni, neni to skutecna volba.
              Zkusenost s US zdravotnictvim mam v pribuzenstvu a nejsou to moc dobre zkusenosti. Je v tom dokonce jeden navyk na opiaty, kdy byl streptokok v ramennim kloubu „resen“ painkillery, protoze na opravdove reseni problemu nebylo.

              Osobne povazuju US zdravotni system, pravni system a politickou korektnost za tri nejvetsi faily US spolecnosti a duvod, proc bych v USA nechtel zit, ac je mi jinak US way sympaticky.

              Aby mohl trh fungovat, musi existovat trzni nabidka. Pokud neexistuje, trh failuje, to Ancap hosi stale nemuzou pochopit.

              1. A za to, že tržní nabídka není, může trh. Se stádem to nemá vůbec nic společnýho.

                (o:

                1. Za to, ze trzni nabidka neni, muze obecne MNOHO pricin.

                  Napriklad se nabizi pomerne malo dovolenych na Marsu, protoze tam Student Agency este nelita.
                  Nema smysl hovorit o trhu v sitovych odvetvich typu vodovody/plynovody, malokde si muzes vybirat, kterou ze stovek vodovodnich trubek u sebe doma pouzijes, nebo kterou z mnoha dalnic pojedes z Prahy do Brna.
                  Nema smysl hovorit o trhu v pripade nemocnice, kde je konkurence hodinu cesty daleko a pacient driv zdechne, nez se ke konkurenci dostane.

                  Existuje obecne hodne pricin, proc nabidka neni a trh subsekventne nemuze fungovat. Casto je to stat, ale casto taky ne.

                  Ancap hosi operujujou s nesmyslnou premisou, ze elasticita nabidky a poptavky je nekonecna, to je blbost, proto ty teorie nemuzou fungovat.

                  1. Trh v síťových odvětvích samozřejmě je, akorát vy etatisti nejste s to doteď pochopit, že pokud teď dotovaná a regulovaná voda stojí stovku za kubík, tak to kurva je ale netržní cena úplně mimo rovnováhu, a pokud se po deregulaci ustálí někde lehce pod cenou, za kterou se to vyplatí dovážet/stavět si vlatní dešťový nádrže a čističky/whatever s rozumnou návratností, i kdyby to bylo kolem tří set za kubík, tak je to naprosto v pořádku. To není žádný selhání trhu, takhle to má být.

                    Holt to bude dražší, ovšem za předpokladu, že mi současně nebude režim šmátrat pazourou v kešeni, tak furt rád dám 300 – víc mi zbude, a samozřejmě výměnou za což budu taky po dodavateli kurva šlapat, ať kouká makat a měnit trubky a vůbec se vo to starat, jinak se na něj taky můžu vysrat a zařídit se jinak. A von makat bude, protože v socializovaným monopolu ví, že málokdo jinam pude. Ne jak dneska, kdy století shnilý potrubí plný vodboček vo kterejch nikdo neví s bakteriema a kdoví jakým dalším svrabem každejch pár let nakazí sračkou tisíce lidí a podobný vylomeniny.

                    1. argumentovat volnym trhem v pripade prirozenych monopolu je minimalne posetile …

                    2. Táhněte už s těma přirozenejma monopolama do prdele, nic takovýho není. Přirozenej monopol je lokálně tak dyž uprostřed Sahary budu mít paletu balené vody a vy tam budete zrovna zdechat žízní a podobný obskurní situace. Pokud by tam těch zdechajících bylo víc, tak za tejden už je tam pět dalších prodejců a za rok tam někdo ten vodovod natáhne.

                    3. Prirozeny monopol napriklad je, ze kdyz nekdo v mestske zastavbe vlastni vodovodni trubky. Pokud zijes v domeni, ze traba Praha 1 te necha rozkopat Staromestske namesti za ucelem dovest sekundarni trubky do tamnich domu s vychytralym planem prodavat vodu za trojnasobnou cenu, je to s tvyma kognitivnima schopnostma pomerne spatne.

                    4. Praha 1 je co za firmu, komu to patří?

                    5. Velmi správně řečeno (to myšleno vážně)…
                      Akorát jedna drobnost – za rok už tam bude spousta koster a nikdo zdechající žízní, kdo by ten vodovod ocenil…

                    6. To byl vtip, nebo je to mineno vazne?

                      Co ti jako brani si dnes postavit vlastni nadrz na destovku/cisticku whatever a uzivat si tu vyhodu trojnasobne ceny?

                      Ja osobne mam na zahrade sestikubikovou podzemni nadrz na destovku (dnes bych udelal vetsi) a chvili jsem koketoval s moznosti splachovat destovkou, nez jsem prisel na to, ze mnozstvi srazek z moji 200m^2 strechy nestaci ani na zalivani travniku v lete.
                      Ta investice se nevrati nikdy, mam to hlavne proto ze destovka je na zavlahu mnohem vhodnejsi a snazim se snizovat svou ekologickou stopu.

                      A to jeste mluvim o dome s rozumne velkym pozemkem, obyvatele panelaku si vystrci z okna trychtyr a budou chytat do kastrolu…

                    7. Že to ty neumíš neznamená, že to nejde.

                      Myslim že tady rozchodím napřed užitkovou vodu na zalívání, mytí a praní, ať všichni lopaťáci vidí, jak to nejde. Ostatně nejde, nejde, doma jsme to používali jenom deset let a poslední dobou co se odebírá celkem málo, tak i po redukci přítoku o polovinu to vobčas přetíká.

                      Pravda, tady budu asi trochu podvádět i se studnou, na druhé straně jelikož se na to deset let nesáhlo, prvních deset+ kubíků bude větší sračka, než ta dešťovka, tak to je asi taky cajk.

                  2. >> vasek: „Za to, ze trzni nabidka neni, muze obecne MNOHO pricin.“

                    Za to, že není tržní mabídka může trh a v zásadě jenom trh. Prostě trh vyhodnotil, že se mu to nevyplatí. Nebo to nikoho nezaujalo, aby se o to pokusil. To není kritika trhu, takto trh (a nejen trh) funguje.

                    Co je ale čiré zatmění mozku hned třikrát jsou tvrzení, že 1) trh všechno vyřeší, 2) že to vyřeší optimálním způsobem (pro koho optimálním?), 3) trh přinese nadbytek nabídek pro zákazníky v každé oblasti.

                    1. To neni pravda, existuje spousta dalsich pricin, proc v dane oblasti nelze navysit trzni nabidku.
                      Napriklad frekvencni spektrum pro mobilni telefony, prosty fyzikalni duvod, neni volny bandwidth – nemuze byt nova nabidka.

                    2. vasek: Stále je možnost přeplatit toho, kdo rádiové frekvence má. Když nabídnete Vodafone trilión korun, když vám přenechá rádiové frekvence, zřejmě budete úspěšný a dostanete je.

                      Jinak řečeno, trh nabízí vždy řešení. Ale ne vždy jsou pro podnikatele či zákazníky přijatelná, tudíž se nerealizují.

                    3. Kdyz preplatis Vodafone trilionem, bandwidth se nezmeni ani o kilobaud.
                      Jenom se zmeni majitel onoho bandu.
                      Tudiz trzni nabidka se nezvysi.
                      Z proste fyzikalniho duvodu.
                      Vygoogli si termin „Ekonomicka vzacnost“

                    4. BW se změnit samozřejmě může, pokrytí dosud není saturovaný ani omylem a debilitou místních zmrdmanažerů dochází k rušení 3G BTS (ty zbývající jsou přetížený a tudíž nepoužitelný, v menších lokalitách je naopak přetížená jediná LTE BTSka a 3G běhají i rychlej, dokud je kundy nezruší) a náhradě LTE s fallbackem na EDGE. Všechno navíc hnůjwej s backdoorama nataženýma rovnou ke Straně. A to zcela pomíjím, že operátoři se fokusují na vždycky jedno až dvě frekvenční pásma, některý (hlavně nižší frekvence) začínají pomalu zít prázdnotou. Takže akorát zase produkujete chytristiky a ve skutečnosti to jsou prázdný žvásty.

                      Uvidíme taky co se bude časem dít s GSM…

    3. Ono v Kanade je zdravotnictvo na hovno ale v pripadoch ako popisuje Urza v clanku dokazu paradne maknut. Miesto na MRI sa odrazu zazracne najde (na CT cakat metreba, to robia na pockanie). Takisto nemocnicna postel. A chirurga vytiahnu z postele ked treba.

  7. Soudruhu Urzo, v celém článku postrádám byť i malou zmínku o osobní odpovědnosti za své zdraví. Dohadovat se, jestli ti cestu na hřbitov zaplatí soukromá nebo státní pojišťovna je dost, ehm hloupé.

    1. Jste si jistý, že jste Urzu pochopil? Odpověď přece plyne tak nějak z principu Urzových myšlenek resp. z myšlenek předchůdců, které hlásá ne?

      1. Jistý si nejsme nikdy ničím, a ani netuším na ramenou jakých velikánů soudruh Urza klečí, avšak jeho zaujetí pro organizaci ostatních se velmi podobá již nechvalně známým soudruhům. Nikde v jeho dílech nevidím ani náznak osobní realizace svobody, odpovědnosti a přesahu nad tento krátký život. Kluby fašistů/socialistů jsou snad jinde.

  8. Zdá se mi to, nebo je to tu samej bolševik?

    1. Heh, obcas si rikam, ze je asi dobre, ze se minule core (JJ, OC, Root, HoznaZZR atd.) techto diskuzi „nedozilo“. Kdyby je videli, tak by asi dostali infarkt. Na druhou stranu, hlavni duvod jejich absence je, ze se sami mezi sebou libertariansky rozhadali jak psi kvuli sprave DF serveru. Toliko k te „ochote delat kompromisy“, kterou v tehdejsich diskuzich tak casto proklamovali…

      1. Touché Calebe.
        To je jako se Svobodní…
        Takové velké plány a vznešené ideály a pak se ukáže, že ke svým velkým cílům každý vlastní cestou.

      2. pravda, pravda….

  9. Mno, takze postopadesateosme o tom, jak nase zdravotnictvi neumi resit narocne choroby. To neni nic noveho, nicmene neni to problem socialistickeho zdravotnictvi, je to problem ceskeho zdravotnictvi jako takoveho. Tento problem by byl resitelny, kdyby se o nej nekdo realne zajimal. Verejnost o tom nevi, tak ji to nesere a misto toho resi porody doma(napr.) a poradne novinare mame v republice asi 3(dobre, mozna 10) a nikdo z nich si nechce nasrat doktory, protoze treba jeho rodina nekdy tu lecbu ve zrychlenem rezimu bude potrebovat taky. No a na zaver doktor kryje doktora, ze jo.

    Tohle by nezmenilo ani trzni zdravotnictvi, ptze by to porad bylo ceske trzni zdravotnictvi.

    1. Co to jako je český tržní zdravotnictví?

      1. Znova a pomaleji:
        Problem neni v socialistickem zdravotnictvi. Problem je v tom, ze verejnost netlaci na kvalitu sluzby. Takze stejny problem by byl i v trznim zdravotnictvi(v CR), protoze by tam nebyl tlak na zmenu kvality sluzby, pokud by neprisla primo od poskytovatele. Zrovna treba scanovaci techniky funguji i pod soukromniky(napr. v Olomouci(a ano, i to stat reguluje)). Pres to nevidim na internetu reklamy na to, ze „u nas fronta na vysetreni neni, prijdte se scanovat k nam“. Vsichni si pekne sporadane cekaji.

        Trh by toto, na rozdil od soc.zdrav., vyresil az tehdy, kdyz by byl tlak na zmenu, ale soc.zdrav. by se zmene branilo. Nyni se nebrani, ptze tlak chybi.

        1. Ale leda hovno. Jakmile každej uvidí na papíře, za co a kolik přesně platí, tak si můžete být naprosto jistej, že se budou dít věci.

          Jaký scanovací služby, co to je? Já neměl problém si najít nejbližší kliniku s rentgenem co mi to dali v elektronické podobě, dyž to po mě chtěla zubařka 250 km daleko. Dneska to zacáloval „stád“ (rozumněj já z pojí-štěnic, na kterým dám asi 15k ročně a čerpám z toho maximálně pár tisíc, protože za úkony, na který chodím, pojí-štěnicovna stejně dává deseti až stokorunový proplatky). Na trhu bych dal pár stovek kešem.

      2. Nebo jinak receno – problem neni v tom, jestli je zdravotnictvi socialisticke nebo trzni. Problem je v tom, ze je ceske a tady se lidi boji jit proti doktorum a tlacit na zlepseni sluzeb. Viz treba porody a nase zkreslene statistiky vuci zapadni medicine ackoliv de iure jedeme podle jejich metodik. Nicmene co je zapsano v dokumentaci a co se deje na sale je kolikrat velkej rozdil. A taky o tom nic neslysis a to je kolem toho docela solidni halo(naposledy proto, ze si otec dovolil dat k soudu Kristellerova expresi, ktera se uz pres 50 let nema pouzivat, ale porad se pouziva). Protoze deti neplanuji, deti nemam a nejsem zena, tak tohle moc nesleduju, ale jsou nejake spolky kolem toho a ty prave ukazuji na to, ze mame divne statistiky vuci zapadnim statum, ackoliv de iure zakazane metody neuzivame, realita je ovsem jina ;)

        1. Ono to zas úplne jedno nie je, lebo v socialistickom ČR/SR zdravotníctve nie je zákazníkom lekára pacient, ale „poisťovňa“ (v úvodzovkách preto, lebo lepší názov by bol „rozdeľovňa a zdravotný daňový úrad“). A v stave, keď lekári špecialisti majú limity úhrad (t.j. nemôžu vybaviť ľubovoľne veľa pacientov, resp. môžu, ale im to nikto nezaplatí), sa lekár nemusí nejako extra snažiť, svojich pacientov aj tak dostane. Dôležité je nestratiť zmluvu s „poisťovňou“.

          1. To uz by zalezelo na povaze a nastaveni trzniho zdravotnictvi, ale principielne vidim problem v tom, ze lidi nejdou proti doktorum. V pripade trzniho se muzeme bavit o tom, ze by pojistovna asi chtela udrzet pacose na zivu co nejkratsi dobu drahe lecby, takze teoreticky by ani tam ten tlak nebyl, protoze lidi proti doktorum se boji a pojistovne se vyplati mrtvej clovek bez narocne lecby. Ale to je velky coby-kdyby, co ja vim, umet vestit tak nepracuju :D

            Mozna jsem jenom hnusnej cynik :)

            Osobne si myslim, ze bez tlaku verejnosti se to nezmeni a aktualne chybi ten tlak verejnosti. Az po tom tlaku bychom mohli rici, jestli by to trzni zdravotnictvi mohlo resit lepe – nezname reakci aktualniho zdravotnictvi(treba by se snazilo ty sluzby zlepsit, co my vime, treba pristup zubaru mi prijde, ze se vyrazne zlepsil(chodim ted k zubari, ktery je mladsi jak ja a ten pristup je kralovsky oproti me stare zubarce).

            1. Veřejnost nemá skoro žádný páky. V některejch oborech je už tragickej nedostatek felčarů a stád, resp. uhnije to jenom zhoršuje (co se děje a eště bude dít kolem amalgámů nechtějte vědět, čekám další drsnej úbytek zubáků).

              Systém spádovosti kdy pacient má minimální rozhodovací pravomoc v tom, kam může jít/být poslán celkem účinně zamezuje jakýmukoli řešení. Jde jenom o to, kdo bude mít zrovna štěstí, případně jestli má dost známostí/cashe, aby si to zařídil po svým, navzdory systému.

          2. To je přesně vono, pán zase nechápe, jak funguje trh. Platím-li za něco randál, tak se teda kurva budu zajímat, abych dostal plnění, který sem si objednal. To je asi taky důvod tolika žalob v US – často to dochtor skutečně domrdal, tam to asi začalo. Nedělám si iluze, že by to tady pár let nebylo docela žhavý, pokud by došlo k nějak moc rázné privatizaci.

            Úchylnej systém neplacení výloh vyhravší protistraně z toho akorát udělal tu pakárnu, když žaluje každej každýho, co kdyby to náhodou vyšlo, což tak zvedlo ceny. To tady nemáme, tak nevim, v čem furt všichni hledají problém.

Napsat komentář

D-FENS © 2017