Patriotic

Featured Image

Před nedávnem jsem tady pojmenoval něco, co soukromě nazývám teorie obrácení zády. Můžete tomu klidně také říkat teorie rozpojení. Psal jsem něco o dopravních teoriích Strany zelených coby největšího současného nositele multikulti hodnot v naší zemi…

… a zmínil jsem hypotézu, že restriktivní opatření v oblasti dopravy mají ve skutečnost za účel bránit tomu, aby se lidé vzájemně setkávali (a hovořili spolu, vyměňovali si názory, utvářeli si názory a tak podobně). Demonstroval jsem to na systému vzájemných protislužeb, který nezištně provozuji se svými kchůl friendz. Někdo to pochopil, někdo to pochopil špatně (dokonce mi někdo napsal, že kdyby byly v naší zemi rozvinuté služby, že bychom to nemuseli dělat vůbec dělat, což je omyl – dělali bychom to samozřejmě dál, protože to neděláme kvůli penězům nebo nedostupnosti služeb) a doufám, že se tomu nikdo nesmál, na to je to moc vážná věc.

Přímý kontakt mezi lidmi je nenahraditelný. Možná jste zaznamenali sami, že se kolikrát jakoby zázrakem podaří vyřešit nějaký zdánlivě neřešitelný problém, jakmile se o něm přestane mailovat a telefonovat, všichni zainteresovaní se sejdou a vyříkají si to. Přímým kontaktem vznikají přátelské vazby, ti lidé pak spolu drží, jdou spolu do různých riskantních akcí, do kterých by se sami neopovážili jít. Hnutí rebelů Wiliama Wallace ve Skotsku ve 13.století, hnutí za samostatnost Ukrajiny vrcholící ve 40. letech století minulého ozbrojeným bojem proti Rusku nebo vzpoura východoněmeckých dělníků 17.7.1953 vznikly podobnou cestou (a současně jsou to události, které budete v školských učebnicích dějepisu hledat jen těžko, i to o něčem svědčí). Ti lidé neváhali se násilně zašprajcovat systému a to je zcela kritické. Přímým kontaktem vznikají také antipatie – zřejmě získáte úplně jiný pohled na soužití s cikány, když budete s nimi chodit do školy nebo když budete jen sledovat magazín Romale v televizi, protože tam ukazují něco jiného. Neříká se tomu lež? Nebo je to ještě pravda? Kdo ví, nejlepší je podívat se osobně, a poznáte hned, kdo lže. I k tomu je osobní kontakt dobrý.

Dá se tedy říci, že přímý kontakt s co největším počtem lidí a událostí je klíčem k poznání skutečného světa a také k jeho ovládnutí.

Svět před rozpojením vypadal jako skupina lidí, kteří stojí ve skupinkách tváří k sobě třeba na nějakém večírku a diskutují. Svět podle establishmentu připomíná kino, kde lidé hledí jeden druhému na záda a tam vepředu se odehrává předem pečlivě připravená iluze.

Přímý kontakt mezi lidmi stojí v pozadí různých neformálních společenských procesů, tedy takových, které stát nemá pod kontrolou. Samozřejmě, establishment to ví a také podle toho jedná – praděd dnešních agentů BIS Brettschneider seděl  pod od much posraným obrazem císaře pána již bezmála před sto lety v hospodě a nikde jinde. Zájmem establishmentu už není komunikaci kontrolovat jako za císaře pána, ale rovnou tuto nekontrolovanou komunikaci potlačit či ji nahradit komunikací, kterou kontrolovat lze. Podobně jako jsem zmínil náhradu nekontrolovatelné individuální dopravy kontrolovanou veřejnou, lze přímý kontakt nahradit kontrolovatelným mailováním, telefonováním a esemeskováním. Někdy s tím mají problém, protože se technika rozvíjí rychleji než ideologie, ale jinak jim to jde dobře. Máme tu vždy spojovací prvek a (jakoby lepší) náhražku za něj, kterou vytvoří establishment.

Nejsou to však jen dráty, silnice či jiný hardware, co pomáhá lidi lidi spojovat. Může to být myšlenka: třeba víra v Boha (náhražka: pozemské ideály v podobě kultu idolů pop music), nějaký společný úkol (náhražka: různé projekty v rámci EU nebo tzv. občanských aktivit, na nichž se jakoby podílíte, ale ve skutečnosti je nemůžete ovlivňovat), nebo – a o tom jsem chtěl napsat především – vlast a národ. Pojem vlasti by mohl lidi spojovat a dokonce k tomu už mnohokrát došlo. A proto je třeba učinit příslušná opatření a aparát je již učinil.

V minulých zhruba deseti letech vyvíjí establishment enormní úsilí, aby naši vlast popřeli jako celek. Celá klika různých „vykladačů bible“ mezi politiky, filmaři, spisovateli, novináři, osobnostmi pseudokultury a jiní parazité mezi sebou soutěží, kdo lépe vykreslí českého člověka jako totálního nesvéprávného idiota. Intelektuálové donekonečna soutěží o to, kdo lépe popíše „typické české národní vlastnosti“, pořádají přehlídky a festivaly tohoto odpadu a největší odnárodněný parazit  za to dostane nějakou komickou medaili. Produktem takto certifikovaného slizouna je pravidelně portrét Čecha jako mimořádného sráče, kterému bych mu ruku nepodal. Nemá cenu uvádět příklady, stačí denně otevřít noviny nebo zapnout domácí debilizátor. Čechům je v podání těchto multikulturních plkalů přisuzováno několik mimořádně negativních vlastností, počínaje xenofobií, nedostatkem nadhledu (česká malost TM), leností, hloupostí, neohrabaností a konče špatnými stravovacími návyky (vepřo knedlo zelo TM).

Dokonce tomu přizpůsobili ten jejich zmrdiwording. Asi nejlepší kousek bylo přesunutí obsahu slova vlastenec do slova nacionalista a následná konverze nacionalisty na neonacistu. Dále pamětihodné vyvržení slova Česko, zřejmě tuzemské transkripce německého Tschechei, které se slušnější Němci stále ještě stydí používat. Na čí požadavek toto slizké pojmenování vzniklo, není mi jasné, vím, že jeho velkým prosazovatelem byl slizký stvůrce TV Nova Železný, t.č. stíhaný pro rozsáhlé finanční a majetkové delikty. Evidentní pro mě je jen, že to slovo nikdy používat nebudu.

Nejnověji se odnárodňování a multikulti výchova přelila do škol. Multikulti bojovníkům asi došlo, že stromek se má ohýbat, dokud je mladý, tak ohýbají. Myslím, že moje děti se už nic nedozví o nějakém Dykovi a Zeyerovi, zato se toho více dozví o Anně Frankové.

Máme tady uměle vytvořený obraz země s totálně hloupým, neužitečným a zavrženíhodným obyvatelstvem, která jako jediné devizy může nabízet pivo a pohledné kurvy. Je jasné, že se s takovým spolkem nikdo nehodlá identifikovat a to je přesně to, co establishment od své kampaně očekával. Cílem je odstranit pojmy „národ“ a „vlast“ z našich myslí nezávisle na tom, zda je používáme nebo ne, a jejich nahrazení nedefinovatelnou „občanská společností“ rozdrobených jednotlivců deprimovaných jejich vlastní taktéž nedefinovatelnou politickou reprezentací stvořenou z nedefinovatelných elit žijící v nedefinovatelné „globální vesnici“.

Já naštěstí vím, že skoro všechno, co rozpojovači říkají, není pravda, je to lež jako věž. Jsme schopni strčit globální vidláky do kapsy téměř v jakémkoli oboru lidské činnosti, do kterého se pustíme. Už se to mnohokrát podařilo a daří se to každý den znova. Jenže to zůstalo jaksi skryto, multikulti hlásná trouba nám o tom jaksi neřekla. Asi zrovna musela referovat o nečem jiném – třeba že nějaký zmrd postavil  na návsi stojan na kola a prodává to jako europrojekt k europodpoře cyklistiky v euroregionu, což je důvod k tomu, aby se tím hlásná trouba zaměstnala v prime time nejméně na pět minut. České výrobky se prodávají na celém světě ke spokojenosti jejich uživatelů, v Čechách najdete mnoho firem, které nestíhají plnit zakázky. U policajta v USA možná najdete českou pistoli, kdybyste se nedej bože dostali ve Venezuele do nemocnice, budete ležet na české posteli. Někde na leteckém dnu uvidíte akrobatický tým Breitling na českých letadlech, v každém autě najdete kopu součástek vyvinutých a vyráběných v Čechách. Čeští technici vybudovali za patnáct let mnohem větší průmyslové know-how než jejich globální kolegové za čtyřicet let a ti se teď od nich musí učit, čeští vědci vyvíjí léky pro další generaci atd. Protože nás za těch pět let EU a její multikulti doktrína nestačila požrat, jsou tohle všechno úspěchy českých lidí v české zemi. Multikulti etnika, která jsou nám předkládána za příklad, mlátí ve srovnání s námi poledne klackem o rybník!

Výjimka je jedna – nedovedeme se chovat ve vlastní zemi jako většina a různé názorové nebo etnické menšiny nad námi získávají vrchu, aniž by jim někdo naznačil, kdo je ve vlasti pánem a kdo hostem. Asi si někteří z nás dostatečně neuvědomují svoji cenu.

Být multikulturalistou není správné, být multikulturalistou je slizké a zbabělé. A proto – nemáme se za co stydět. Naopak, máme nač být hrdí! Nejsme to my, vlastenci, kdo dělá z naší země Kocourkov a každý český úspěch je prohrou multikulti mediální mafie.


1.12.2006 D-FENS

12345 (3x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
301x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:05

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!