Pátrání po motivech zavedení kontrolních hlášení DPH

Pokusil jsem se odhadnout počet drobných chyb v kontrolním hlášení DPH a porovnat to s kapacitou kontrol finančních úřadů. A jako v detektivce najít motivy pro zavedení kontrolního hlášení DPH.

Dnes jsem rešil takový drobný problém. Dnes (konec ledna) až proto, že to schválili minulý měsíc, dodavatel účetnictví to taky řešil a updatoval a účetní to taky vstřebávají postupně. A narazily na problém: expeduje se v jednom SW který číslo faktury tiskne jako F 1234/2016 a účtuje v jiném SW, který tiskne (a reportuje) F-2016/1234. Jenže je už za leden vystaveno 3000 faktur a nemůžete opravit tisk v expedici, když už jsou faktury u zákazníků. Nějak to vyřešíme – den dva programování.

Pro neplátce DPH: plátci DPH musí od nového roku posílat kontrolní hlášení DPH, kde přesně specifikují komu, kdy a kolik vyfakturovali. Plus číslo dokladu. A ten kdo tu fakturu zase přijímá, musí opsat přesně číslo dokladu.

Teoreticky by si to správce daně měl spárovat podle těhle čísel a diča. A pokud částky nesedí, nebo mám zapsanou fakturu kterou její vydavatel neuvedl v kontrolním hlášení, tak je to podezřelé a firmu je třeba zkontrolovat.

Ostatně kontroly DPH fungují už řadu let. Já měl jen jednu, kdy jsem fakturoval vyšší částku jednomu zákazníkovi. Ten měl ten měsíc odpočet a šel na kontrolu. Tak já byl následně rovněž na kontrole. Tedy přesně to co může udělat to kontrolní hlášení.

A teď k té malé konspiraci. Na webu www.financnisprava.cz jsem nasel ze k 11.1.2016 je 502.810 plátců, z toho 194.451 měsíčních. Tj. celkem 3,6M přiznání ročně. Informace o ročním počtu kontrol DPH se mi nepodařilo dohledat. Celkově je snad kontrol kolem 35.000. Tak odhadnu že na DPH jich je ročně 18.000. To je maximální kapacita FÚ a znamená to, že jsou schopni udělat jednu kontrolu na cca 200 přiznání. Naopak budou mít spoustu práce s pokutováním formálních chyb a viděl jsem i články, že plánují počet kontrol snížit.

Mé dlouholeté zkušenosti mi říkají, že lidi dělají chyby. Když účetní bude opisovat číslo faktury, nemá žádnou kontrolu. Naopak myslí na něco jiného – opisování čísla je rutinní práce. A splete se třeba jen v jednom znaku. Odhaduji že počet chybných zadání bude řádově v procentech. Takže ze sta hlášení budou mít drobnou chybu například tři.

Počet získaných podnětů ke kontrole bude větší než je stávající kapacita kontrol. Státu to nijak nepomůže. Možná na chvíli. Jako zavedení bodového systému u řidičů.
FÚ tedy pojedou v zajetých parametrech výběru subjektů ke kontrole. Kontrolní hlášení bude plné šumu a jeho váha při plánování kontrol bude minimální.

DPH si lze odečíst se zpožděním až o tři roky později. Posun je zvykem například u exportérů. Než aby se jeden měsíc dostali do mínusu (a čekali na vrácení od státu půl roku) a následující měsíc do plusu (a museli to hned zaplatit), posunou si odečet.

Je běžné, že než faktura od dodavatele dorazí k odběrateli, dojde k přelomu měsíce a kontrolní hlášení se bude muset koukat do historie. Platební kalendáře to většinou taky posouvají.

Tři roky po zavedení kontrolního hlášení si můžete odečíst fakturu, která je z období před zavedením kontrolního hlášení a není ji s čím porovnat.

Zločinci si cestu najdou. Karuseloví podvodnící mají vždy všechna hlášení správně. Je trestné DPH nepřiznat, není trestné DPH nezaplatit. Drobní podvodníci si mohou občas dovolit malou chybku, která zanikne v šumu chyb.

Na prodeje „bez daně“ to nebude mít vliv. Příklad: známý vám bude dělat servis auta a faktura s DPH by vyšla řekněme 13.000. Účtuje o skladu metodou B (na konci roku sečte co mu na skladu zbývá, rozdíl mezi přijatýma fakturama a hodnotou skladu na konci roku jsou náklady), takže pohyb dílů nikde neeviduje. Domluvíte se a dáte mu 11.000 na ruku. Jemu se hotovost mimo firmu hodí a nemusí ji zdaňovat. Tohle neodhalí ani kontrolní hlášení ani EET. A pořád jsou tady doklady do 10.000 Kč, kde není vidět protistrana a kontrolní hlášení nemá žádný význam. EET to nezlepší, bavíme se o fakturách. A DPH se odečte podle DUZP a ne zaplacení.

Kontrolní hlášení vytváří databázi s obrovskou cenou. Firmy které dělají analýzy trhu mají dost velké obraty.

Pro firmu, která má obrat kolem 1G, by utratit 1M za přesné informace o konkurenci – kdy, kde a za kolik nakupuje dávalo velký smysl. Když i Sony utekla data 25M lidí (i s čísly karet), tak nevěřím že tato databáze nebude neukradena.

Tento motiv je mnohem smysluplnější.

Motiv mají i účetní firmy. Kdyby klientům zpracovaly 2M hlášení po 100Kč, tak je to pro účetní firmy navýšení obratu o 200M ročně.

Motiv mají i firmy vyvíjející účetní SW. Velké firmy to zaimplementují, dostanou zaplaceno za update. Když to nějaká malá SW firma nezvládne implementovat včas, část jejích zákazníků koupí SW od velkých firem.

Velký motiv mají politici slibotechny. Zavedením kontrolního hlášení získají spoustu PR prostoru pro sebeprezentaci směrem k ovcím s právem volit.

A jestli se vybere DPH více nebo méně nelze nijak prokázat. Absolutní hodnota vybraného DPH dle excelu z webu financnisprava.cz je rostoucí od roku 1993. S výjimkou roku 2009, kdy se vybralo o 0,6% méně než v roce 2008. A nepřiznané DPH jsou jen odhady.

Holt máme co jsme chtěli a zvolili.

06.02.2015 Pája

Související články: