Pasivně agresivní rodiče s dětmi - zpět na článek

Počet komentářů: 299

  1. Mám-li být upřímný, v určitých bodech to vnímám podobně jako autor článku. Doslova nenávidím nevychované spratky; nedávno jsem byl v ZOO Hluboká (ne, že by to byl nějaký extra zážitek sám o sobě, ale předtím jsem to nevěděl), mají tam u některých výběhů interaktivní informační systém s dotykovou obrazovkou, kde jsou docela zajímavé informace a „fotografie z natáčení“, týkajícího se obyvatele výběhu. Tak si tam tak stojím a listuju obsahem na obrazovce, když se najednou odněkud vynořilo šestileté nebo sedmileté děcko, prodralo se přede mne a začalo matlat rukama po monitoru bez ohledu na cokoliv. Jeho rodiče to glosovali „on se vyblbne a zase půjdem, to bude chvilka“. To jsem raději vypadl, nechtěl jsem riskovat, že se neovládnu a švihnu záhlavec buď spratkovi, nebo jeho rodičům. Scénky se spratky v obchodních centrech a muzeích také bývají výživné. K tomu se přidává obecný kult dítěte ve společnosti (jehož doprovodným jevem je snad až úchylné uvádění počtu mrtvých a zraněných dětí u jakékoliv mimořádné události v médiích: typicky Muž vjel autem do davu, na místě deset mrtvých, z toho čtyři děti).
    Fakt mám v poslední době pocit, že současná civilizace je nějak vadná.

    1. Ten problém je mnohem širšího rázu. Jde o výchovu oněch rodičů, přístup oněch rodičů, jde o vměšování různých aktivismů se zákazy dítě proplesknout atd. Já tohle udělat v tom věku, o kterém píšete, tak mě táta propleskne a pánovi se omluví. Hotovo, uzavřeno. A kdybych moc řval, tak mi ještě přidá a nebude zoo.
      Dneska by za to měl na krku sociálku, pomahače… Ano, současná civilizace je nějak vadná.

      1. Presne ako píšeš – dáš decku jednu výchovnú po zadku a hneď máš na krku štátny aparát ako keby si bol Breivikov dvojník.
        Ja si tiež pamätám aký som bol neposlušný keď som bol zasran a aj si pamätám ako to riešili rodičia či starý rodičia – áno dokázal som aj starú mamu tak vytočiť, že som nafasoval handrou na chrbát a zadok. A to nehovorím a zlomenej vareche, fackách či vojenskom opasku doma. Vždy som ale vedel za čo to je a nikdy som to nebral ako nejaké týranie – proste už bolo treba zasiahnuť aj takouto formou pod heslom: Na hrubé vreco patrí hrubá záplata.

      2. Upřímně? To je totální blbost.
        Mám dvě holky a ta starší tříletá dělá strašný bugr, když to na ní přijde. Dostane na prdel klidně před celým městem. Doma taky občas a zatím na nás nikdo ani nehodil opovržlivý pohled, natož aby přišla sociálka.

        Trošku si to demonizujete. U mě je problém najít míru mezi „nech ji, je to dítě“ a „toho už bylo akorát dost“, protože jako dospělý to mám nastaveno jinak, řekněme přísněji.

        Takže ji usmernuji když zvedne hlas v bude, nebo když řve na chodbě či v nějaké instituci. Ale kdybych tohle praktikoval úplně všude, tak z ní vyroste nesamostatná a nesebevědomý loutka, se kterou si každý smrad na hřišti vytře prdel, takže nějaké čelo mít musí.

        Ale základem je zdravení sousedů, nekoupani se ve fontankach a samozřejmě další podobné věci „slušného chování“

        A ty někdy holt musí být naznačeny rukou, když to dvojí domluvou nejde. Takže sociálka je fakt hodně nefér diskuzní faul.

        1. Tak nevím, jak to funguje u vás, ale u nás si dítě stěžovalo ve školce, že dostalo normálně na prdel a angažovaná soudružka vychovatelka na rodiče poslala normálně sociálku. Asi jinej kraj, jinej mrav…

          1. U nás to funguje tak, jak jsem napsal. Žádná sociálka. Možná je rozdíl v tom, co pro každého z nás znamená „dát na prdel“. U mě to znamená, že dostane jednu facku na zadek. Jestli u vás totéž děláte dřevěnou latí hodinu v kuse, mohlo by to být tím.

            1. A můžou se dvě plácnutí na zadek? Je nějak normovan počet? Síla? V jakých jednotkách? Záměrně (s tou latí a hodinou) přeháníte, ale protože není šance definovat hranici mezi výchovou a ubližováním, je západní trend tělesné tresty postavit mimo právní řád zcela. A když mladá a blbá soudružka předbíhá dobu a dítě je bolestínek, který vypráví ještě měsíc o rozbitém koleni, tak je neštěstí na světě. Zatím to může být jakýsi úlet, v budoucnu to bude norma.

              1. My nastupujeme školku až v září, ale na předškolním seznámení se se školkou jsem mrknul i na tamní kádr. Mnoho mladých učitelek tam nebylo. Starší ročníky většinou.

                Ale samozřejmě žádnou míru neznám a nevím o ní. Předpokládám, že ani neexistuje, nicméně jsem pochopil pointu.

                Ano, možná jsem měl jenom štěstí, ale to neznamená, že výše uvedené popotahování na sociálně za plácnutí dítěte považuji za blbost.

    2. U toho uvadeni poctu deti mi prislo, ze se do zminuje, jen pokud je to cislo vetsi, nez prumer.

      Vychova je obcas strasna, minuly tyden jsem videl na svatbe tri prikladu – potom, co se lide stahli z tanecniho podia, tak tam jedna holcicka zacala delat hvezdy – v poradku, ale rodice se ani jednou nepodivali, za nas bylo zvykem treba rict „Dobra prace, zkus ty nohy jeste vic natahnout“

      Jedno dite se prochazelo okolo s colou v ruce.

      Asi petilety chlapecek spal uz dve hodiny hned u reproduktoru, jen boty mel zute, jinak vsechno na sobe, vcetne motylka.

      Bylo pul treti rano. A ti lide meli v tom hotelu pokoje.

      1. „Rodiče se ani jednou nepodívali“ – to chápu, člověk má jen jedny nervy a neustálý monitoring toho, co dítě dělá, je neúměrně opotřebovává :-)

    3. Dave, a proc jste nereagoval a vyklidil pole? Rodice spratka tak maji potvrzeno, ze vychovavaji dobre.

    4. Za sebe rikam, ze situace v zoo, byt tam me dite, tak mu minamlne durazne vysvetlim, ze ma pockat nebo se zeptat a dovlit se.
      Ja kurva taky obcas zasnu, co sou lidi schopny vychovat.

  2. Pod každým článkem jsou uvedeny „Související články“. Pod tímhle vidím „Když nebudete kokot, budete mít život snazší“ – zřejmě nějaká symbolika. Držte se toho, milý autore, žijte svůj život po svém a zkuste o tom napsat knihu.

  3. no, doufám že toto není vzorový člen své generace…. ne není, mám kolegy jeho ročníku a jsou to úplně normální lidi se srdcem, rozumem a trochou citu a tolerance

    pamatujte na to, že jste sám byl taky kdysi děcko a určitě jste chcal všude možně, děcka tohle prostě dělají

    víte, mít děti je test sobeckosti, nikdo vás nenutí, potažmo stát už vůbec ne, protože rodina s malými dětmi je sociálně nejohroženější skupna, jak bych to řekl, jsme švorc jak cyp, úplně nejchudší z nejchudších, závistivě pokukujeme po bohatých důchodcích sedlajících nové naleštěné fabie a dacie, zatímco cpeme rodinku do vylítaného špinavého kombíka …..takže nemáte co závidět, stát nás nijak nepodporuje

    a rozhodl jste se správně, zcela evidentně jste nepřející, netolerantní problémista, kterému vadí všechno na světě a všichni kolem jsou zlí nebo xindl nebo oboje a vy jste něco spešl a lepčího. děcko by jste nedal, to je hodně o trpělivosti, sebeobětování a ač to zní blbě, lásce.

    A taky o hrdosti, když my fotrové vedeme debatu s bezdětnými čtyřicátníky, kteří se snaží machrovat a netobože si stěžují na životní těžkosti, jen se usmíváme, protože oni neví a nikdy nepoznají co je to opravdový život a zvládání opravdových problémů, zodpovědnost za jiné a vedení vlastní smečky. Bezdětní blbečci machrující fotkami z exotických dovolených jsou nám k smíchu.

    1. „no, doufám že toto není vzorový člen své generace…. ne není, mám kolegy jeho ročníku …“ – taky doufám – mám děti jeho ročníku.
      Jako jo, zpovykaní kindoši a jejich hovadští rodičové mě serou taky a občas to dávám najevo. Taky když prší, když neprší, když řvou burani v sauně…
      Vždyť proč tu z toho neudělat terapeutickou přehlídku frustrátů…

      1. pěkně shrnuto. Pravda, nezvládnutých harantů a ksindlrodičů je všude plno, ale zase i naopak těch správných.

        Mě třeba sere, že zdrahly párky a máslo.

        1. párky mě neserou. Zato avokádo mě sere. A pistácie. každej máme něco :)

          1. Avokádo by mne taky sralo. Naštěstí mne nikdo nenutí, abych ho musel jíst.

    2. “ co je to opravdový život a zvládání opravdových problémů“ – Vy machrujete, že máte problémy nebo co? To je nějaká věc ke chlubení, nebo jak to myslíte? Spíš tady uvádíte další důvody, proč je mít děti na hovno. :)

      1. Pospec to spíš myslí tak, že dokud děti nemáte, tak řešíte „pseudo-problémy“. S dětmi pak řešíte opravdové problémy a to co se vám zdálo dřív jako „problém“ pak vnímáte jako prkotinu – to vás v životě posune dál, stanete se zkušenější.
        Nemít děti znamená, že v životě nikdy nedospějete a to z prostého důvodu, že nemáte za nikoho (vlastně ani za sebe) opravdovou odpovědnost. Fakt je, že někde před důchodem v době, kdy se vrstevníci těší na vnoučata toho rozhodnutí nemít děti většina hořce lituje, ale evoluční biologie je krásně krutá.

        Nakonec, pokud jste bezdětný, tak s jistotou zkončíte jako připosraný, zapomenutý důchodce někde v LDN. Pokud máte děti, máte alespoň šanci na slušné stáří – to je ale na každém, jak si své děti vychová.

        1. To je pravda, mít za někoho zodpovědnost – brrr, děsivá představa. Je pravda, že v tomhle jsou ty problémy mnohem horší, protože když má bezdětný problém, vždycky je to jen JEHO problém. Jen nevím, jestli je to zrovna věc ke chlubení. Přijde mi to jako chlubit se zápalem plic nebo tak.

          Jo, to slýchám pořád, že toho všichni nakonec budou litovat. Ale neřekl bych. Vážně nechápu, co by mě mělo náhle přesvědčit změnit názor. A jen tak orientačně – kdy tyhle přemoudřelé kecy skončí? Až bude člověku 30? 40? 50?

          Tak to abych doufal, že v té době už bude legální eutanázie. :) LDN je moje noční můra. A přijde mi jistější ty děti nemít a tím velmi výrazně ušetřit (koneckonců náklady na haranta jdou do milionů) a dávat si to bokem. Protože investovat to do dětí s tím, že se o mě pak postarají mi přijde extrémně nejisté (z děcka může být zmrd, může umřít, může být chudé; i přes dokonalou výchovu).

          1. z děcka může být zmrd…. nemyslím si, v naší rodině není zmrd nikdo, protože se ta lidskost u nás tak nějak dědí a předává výchovou. Pravda, nikdo taky není nijak bohatý, ale prachy fakt nejsou všecko, to už dneska vím

            nikdo se nechlubí, že má problémy, ale tím, že je dokáže zvládnout, o tom to je. Bezdětňák třeba brečí, jak těžké je uplatit nájem a přitom ještě ušetřit na svoje koníčky a my se smějem, protože naše drahé koníčky nám běhají pod nohama a musíme je i nakrmit a obléct.

            eutanázie … no to máte pěkné vyhlídky. Dělejte si to jak chcete, já doufám, že u mojí smrtelné postele budou stát vnoučata, jako jsem já stál u té mého dědy a že si za mě dají na pohřbu řízek a slivovici, jak se sluší patří.

            Ale nikdo se vám názor změnit nesnaží, máte na něj samozřejmě nárok.

            Jo ještě jedna věc, ač vaše přítelkyně možná teď tvrdí opak, na 99 % ženských to dřív nebo později přijde, když všechny jejich kámošky začnou chodit s kočárkem. Většinou ten moment nastává ve chvíli, kdy zjistí, že z nich žádné výkonné manažerky nebudou a čeká je kariéra nudné úřednice a debilní práce do zblbnutí pro zmrdy. Pak je představa 6-7 let doma s miminkama celkem lákavá a biologické hodiny začnou tlouct jak big ben. Pak nastává
            a) vysadí prášky, ale vám to neřekne a hurá, už jste taky fotr
            b) uteče a založí rodinu s jiným

            pokud b), máte problém, protože po třicítce jsou volné baby buď už s děckem, nebo alkoholičky nebo nějak jinak šáhlé, takže vám hrozí i celkem slušná samota s ančou dlaňovkou nebo vychovávat a živit cizí kukačku

            1. Člověk nikdy neví. Ze svého okolí bych si vzpomněl na x případů, kdy mizerní rodiče vychovali skvělého člověka a naopak. Je to zkrátka dost nejisté. Bydlel jsem kousek od domova důchodců, viděl jsem, jak tamější parkoviště zelo prázdnotou, aby se pak jeden víkend v měsíci pravidelně vždy naplnilo (kterýpak víkend to asi byl že).

              Chápu, že to tak máte. Ale já to tak nemám. Tahle myšlenka mi přijde spíš odpudivá, já budu raději umírat sám, s nějakou oblíbenou hudbou znějící v uších. Ani bych nechtěl, aby mě u toho někdo pozoroval.

              Ano, je možné, že přítelkyni časem „jebne“. Pokud se tak stane, budu holt sám. Raději budu sám, než abych žil život, o který nestojím.

              1. Umřít sám – s nějakou oblíbenou hudbou znějící v uších. To je opravdu velký životní cíl. Jinak s tou přítelkyní je i možnost že jí časem „nejebne“ ale ten svůj mateřský pud tak nějak zvráceně zkonvertí do chorobné starostlivosti o svojí osobu, takže to co jakoby ušetříš na dětech budeš muset investovat do ní a nakonec uzříš, že s takovou odpudivou fuchtlí s přizvedlym ceckem, kolagenem na ksichtě a neustálou touhou cestovat do exotických krajin se asi moc nedá žít. A nebo to neuzříš a budeš nadšen jakou že sis to nabrnknul modelko-světačku. Mám to v rodině, nevím jestli je to nějaký modelový příklad ale mám pocit že už sem to podobně viděl leckde. Naštěstí jsi mladý člověk a názory na bezdětnost tě s velkou pravděpodobností za pár let opustí.

                1. jo to máte pravdu, takových fuchtlí jsem v okolí taky několik vypozoroval. Zajímavé je, jak agrsivně tyhle reagujou na téma svatba a potomstvo, to je vždycky kulometná palba o nezávislosti, cestování a pohodě, z které čiší že jestli něco, tak fakt nejsou v pohodě

                  jo některé taky vášnivě chovají koně, psy a jinou havěť.

                  1. ona ani varianta že s bezdětné družky/manželky nevyroste ausgerechnet plastová fuchtle není nic moc. znám několik rodin vyššího středního věku (nevím jestli nemají děti neplánovaně nebo to prostě nešlo), kdy oba jsou jedináčci, a ženská ke stáru začíná o muže chorobně pečovat a on se stává starým bezmocným oprašovaným troubou a batoletem. snad dvě možnosti bezdětného celoživotního vztahu jsou snesitelné, a to dvoukarierní vědecko/umělecké manželství (což je poměrně vzácnost), nebo varianta, že aspoň jeden z nich není jedináček a ke stáru jsou z nich starací prastrejc s pratetou pro vnoučata jednoho z nich.

                    1. jo, a ještě varianta „skautsko-sportovní“, spousta bezdětných párů nachází naplnění jako trenéři mládeže nebo vedoucí kroužků a oddílů

              2. v pohodě, před 10 lety bych s váma souhlasil na 100 % , pak mě to najednou přešlo, samo od sebe

                jeden malý tip – já taky nemám rád děti, nikdy jsem je neměl rád. cizí děti. Ale svoje, to je něco úplně jiného, moje smečka je moje smečka, mají můj ksicht, moji povahu (mixnutou se ženou samozřejmě)

          2. Těžko říct, voliči se eutanazie převážně bojí. Ale sebevražda je beztrestná už teď a je snadno proveditelná mnoha způsoby, tak stačí vystihnout ten pravý okamžik, kdy si to ještě můžete udělat sám :-)

    3. Zajimave, dosud jsem se domnival, ze syndrom vykojeneho mozku postihuje vyhradne matky.

  4. Když jsem neměl děti, viděl jsem to velmi podobně jako autor článku. Nicméně, dětem ve věku do cca 3 let obvykle opravdu nevysvětlíte rácio věci. Tedy aby neječeli, nešlapali, tam kam nemají, apod., i když se o to všemožně snažíte. Samozřejmě je to na rodičích, jak toto prezentují na veřejnosti. Když si ale vezmete, kolik lidí volí Miloše s jeho buranským chováním, tak je jasné, že cca polovina rodičů se takto chová samo a tak i vede své děti. Tudíž je to situace, kterou nezměníte a je třeba chodit tam, kde se děti nepohybují. :-)

    1. Nebo chodit mezi slusny lidi, ktery nevolej Zemana. :D Ja se mezi buranama taky necejtil dobre. Jeden z mnoha duvodu, proc sem se rozesel s bejvalou. Ale to je jinej pribeh.
      Burany je treba odstrihnout a rovnat lidi, se kterejma se mate dobre a zvladnete i jejich deti.
      Coz samozrejme znacne stezuje navazovani pratelstvi, protoze volicu Babise a Zemana je kurva hodne. :D

  5. A ještě jeden komentář. U nás je dítě obvykle bráno jako nutné zlo, ať už v restauracích, nebo jiných institucích kde chodí i bezdětní. Například ale ve Španělsku, nebo Řecku je zde dítě na prvním místě a všichni pro něj udělají první poslední, i kdyby sralo do hrnce s polívkou.

    1. Dieťa je hlavne štátom brané ako nutné zlo – rodina s dieťaťom je proste pre štát príťaž a hotovo. A treba ich za to trestať všemožným spôsobom. Štátu je oveľa milšia rodina so psami či mačkami či inou zverou, ktorá sa dá zdaniť aby tiekli prachy do bezodnej štátnej kasy.
      Inak dieťa sa dá celkom dobre použiť pri vybavovačkách dokonca ja na úrade či nejakej inštitúcii – teda ak nerobí bordel a je normálne a hlavne ak je za okienkom ženská (což väčšinou aj je). V takom prípade pôsobí dieťa blahodárne na rýchlosť a bezproblémovosť vybavenia. Navyše ak tam napochoduje sám otec s dieťaťom tak naňho lačne zazerajú všetky ženské, lebo sa v nich búria hormóny či čo…..

  6. Autor dobrej frustrat. :)
    Vidi jen ty „nevychovany“ deti a kvuli tomu prehlizi ty vychovany. Navic 2.11 ditete dava jako nejakou „potrebu“ statu, kterou on nebude podporovat – ne, ~2.1 decka na jednu zenu je nutne pro preziti nas jako zivocisneho druhu. Jestli nekdo povazuje variantu „vymreme, ale porazime tim stat!“ za dobrou moznost, pak mi to pripomina slavnou scenu „rozkaz, rozkaz ten znel jasne“…
    Ja navic nevim, ale dite jsem si porizoval kvuli sobe – nepremyslel jsem nad tim, jestli z toho „stat“ bude nebo nebude mit radost a jak moc velkou.

  7. Já bych ta děcka vystřílel do jednoho. Vážně.
    Bohužel, to by asi nevyrostli takoví ti jemní a ušlechtilí mileniálové s jejich přítelkyněmi, kteří ví úplné kulové o tom, co to obnáší vychovat další generace a kteří z pohodlnosti rezignovali na základní biologické instinkty.

    Aneb když je někdo beznadějný případ, začne trousit moudra a časem to možná dotáhne někam vysoko, třeba na mistra, šéfa, nedejbože učitele, filozofa anebo politika. Blbé na tom je, že tahleta moudra ti v sedmdesáti moc nepomůžou, až budeš hnít opuštěný v domově důchodců s rozklepanýma rukama a problémy s močí.

    P.S: Ty tvoje za vlasy přitažené příklady nejsou nic proti ničemu, ona třeba ta ušlechtilá Amerika vybombardovala dočista dočista tuším 12 států za posledních pět let, od Sýrie po Jugošku a momentálně mají spadeno na jaderný reset v Koreji.

    1. V domovech a eldéenkách hnije spousta opuštěných s rozklepanýma rukama a problémy s močí a pranic jim nepomohlo, že děti mají. Jejich ratolesti je tam odložily a serou na ně.

      1. Zato kojenecké ústavy a dětské domovy zejí prázdnotou. :-/

      2. To je ale jejich problém, jak si své děti vychovali.

        Svobodní zkonční v LDN na 100%

        Ti s dětma mají alespoň šanci

        1. Počkat. Co je podle vás LDN? Nějaká budova, kam se prostě nacpe každý po 80 nebo jak?

          1. Asi jo. Mít dítě ze strachu, abych neskončil v LDN je přece tak dospělé. To bezdětní se svými fotkami z dovolených nemůžou pochopit.

            1. Taky to nechápu. To má jako dítě proto, aby mu v nejlepším věku řekl „tak a teď mi budeš 10 let utírat prdel, kamaráde, protože já jsem přece tvůj rodič“? Ani si nepamatuju, že by mí prarodiče byli na komkoliv závislí. V tu dobu už měli vlastní dům/byt a zahradu + samozřejmě důchod.

              1. Jenže vy nechápete, že nic takového říkat nemusíte. Tak jak vám to nemluvně také nemusí automaticky řvát, abyste ho nakrmil, přebalil, pbavil – to děláte zcela automaticky, bez přemýšlení a zrovna tak vy, pokud vidíte, že mají vaši rodiče s něčím problém, tak jim pomůžete.

                Je ale možné, že to nechápete, potom může být problém někde jinde.

                1. Mi prostě přijde důstojnější v tu chvíli v klidu umřít. Proč si zbytečně prodlužovat život? Abych měl 5 let demence, bolesti nebo senility navíc?

                  1. Inu, posloužím příběhem, možná to toho vnesu nový úhel pohledu.

                    Pán se cca. od 60 let probíjel řadou zdravotních komplikací, které ho omezovaly. Nejdříve nepodstatně (horší chůze, občas bolest, horší motorika, horší sluch). Zhruba v této fázi jsem je poznal.

                    Dále se potom zhoršovala pohyblivost, ke konci už převážně ležel, byl v podstatě hluchý, krmen sondou do žaludku, měl permanentní katetr, pohyboval se povětšinou na vozíku, zřítka s oporou a byl problém ho krmit. Přestože občas někoho nepoznal, pamatoval si všechny ze svého okolí, měl evidentní a projevovanou radost z přítomnosti svých blízkých (od dcery až po pravnoučata). Den před smrtí seděl na vozíku a dvě z jeho pravnoučat na něj dělali opičky, což jim oplácel úsměvem.

                    Jakkoliv to byl komplikovaný život, nepochybuji o tom, že pro něj měl cenu a kvalitu. Bylo vidět, že ze svého stavu není šťastný, ale dokázal jej přijmout. Neměli to jednoduché ani lidé okolo něj, ale dokázali to přijmnout. Čtvrt století od prvních problémů, kdy mu dávali měsíce, prožil řekl bych velmi slušně a poslední řekněme půlrok smířeně.

                    Zvláštní bylo i pozorovat vazbu pravnoučat, která ho zdravila krátkodobě, občas u něj v pokoji zablbla a zase zmizela někam jinam. Přesto při hospitalizacích, po úmrtí a dále po řadu měsíců bylo vidět, že jim v jejich světě velmi chybí.

                    1. To jste mě asi nějak špatně pochopil, já tu sděluji jen svůj názor, samozřejmě kdokoliv jiný to může vidět úplně jinak. Já prostě na tohle nejsem typ. Aby mě těšily opičky vnoučat? To mi přijde trapné a nezajímavé. Takové návštěvy by mě pravděpodobně jen obtěžovaly.

                2. Pokud máš náběh na lDN, tak tam skončíš ať máš děti jakékoliv. Nebo bys snad chtěl, aby tvoje děti obětovali sebe pro tebe? To je ta rodičovská láska? WTF? Uvědomuješ si, proč většina lidí v LDN je? Protože na to, aby se o ně někdo doma staral, ty lidi nemají. Nemají na to nervy, prostředky, čas. (většinou kombinace obého)
                  Výborný rozhovor na toto téma:
                  https://video.aktualne.cz/dvtv/pece-o-rodice-kdyz-prijdou-deprese-a-zdravotni-problemy-je-t/r~9f5b2d84324811e6888a0025900fea04/

                  V určitou chvíli je nutné si říct, že tohle už je moc a buď zaplatit ošetřovatelskou službu, nebo dát dotyčného do patřičného ústavu. Protože jinak si člověk epicky posere vlastní život.

                  Mám s tím jisté zkušenosti(před rokem jsme umisťovali, protože jinak by moji rodiče museli seknout s prací a holt lidi za něco žít musej)

                  1. Asi tak. Navíc nemohoucí člověk v tak špatném zdravotním stavu potřebuje zhusta kvalifikovanou profesionální péči, kterou mu sebehodnější děti nemůžou dát, pokud nejsou lékaři nebo sestry.

                    1. Tak té „profesionalitě“ se musím srdečně pousmát.
                      – Snad jsme si tady na webu už nejmíň 1000x vysvětlili práci profesionálů ve státních složkách, zdravotní personál nevýmaje
                      – A za druhé – vy si naivně myslíte, že se o vás někdo bude v LDN dobře starat, pokud je personálu známo, že za vámi nikdo nikdy nepřijede na návštěvu ?

                    2. Aha, vidím že z kruhu LDN se jen tak nedostaneme. Ne já si naivně nemyslím nic. A pokud na to personál sere, bude na to srát i kdyby příbuzenstvo jezdilo, to jsme zade tam, kde jsme byli.

                    3. Tak to jste na omylu.

                      P.S.
                      Rodinný příslušník tam pracoval a tak to mám prakticky z 1. ruky.

                    4. Viděl jsem, z dobrého doslechu sledoval a vidím zdravotní situaci povícero starých lidí. Kromě opravdových výjimek jsou stavy, kdy dotyčný nemůže být obsloužen doma z řekněm medicínsko – technických důvodů povětšinou krátkodobé, řekněme v měsících, zejména pokud jeho děti žijí s ním, nebo je možno se sestěhovat (a přijmout asistenci domácí péče či jiných podobných služeb). Jak píšu výše, doma lze žít i za situace, kdy se ústy nenajíte a velmi špatně napijete. Mimochodem, potom je nutno ústa vlhčit a po hospitalizacích bývalo vidět, že doma se toto daří držet na mnohem lepší úrovni než v nemocnici.

                      Vím o paní, která se jako dospívající starala o svou prababičku, babičku, po krátké pauze na práci a děti následně o svou matku a otce (v částečném překryvu). Nemyslím si, že si by měla pocit, že by udělala něco špatně.

                      Pochopitelně, že to není nutně možné kdykoliv – může vzniknout překážka sociální, neboť pokud se sejde povícero vlastních malých dětí a nemocný rodič, může dojít k prostému přetížení. Nemusí to po stránce sil či zdravotního stavu dát to pečující dítě, atd. Může se stát, že ekonomické tlaky neumožní, aby se jedno z dětí utrho z práce (i když vím o případu, kdy jeden ze sourozenců šel na příspěvek a další tuším dva mu to částečně kompenzovali finančně), atd.

                      Jo a jen na okraj. Když mě neslyší moji blízcí, obvykle říkám, výbornou prevencí nemocí stáří je horolezectví.

                  2. „Nebo bys snad chtěl, aby tvoje děti obětovali sebe pro tebe?“ – kdo tady pořád mluví o jaké oběti ?

                    U nás v rodině jsme nikdy nikho do žádné LDN nedali – prostě to bylo automatické, že se mladí starali o staré.

                    Neříkám, že mít děti = nezkončím v LDN, ALE je kurevský rozdíl v LDN strávit 2 roky nebo 10 let a dále to, jestli za mnou někdo přijede alespoň jednou za 14 dní, nebo zůstanu zapomenutý v rohu. Jestli mi chodí přání, jestli mi ukazujou fotky co se děje doma, kdo, s kým kde a za kolik. To je totiž to, co stařečkům dělá opravdovou radost – návštěva rodiny a né vzpomínky, že v mládí ušetřil 2 milióny, za které si koupil BMW se čtyřválcem, bo jinak by musel jezdit v ojeté octavii se tříválcem.

                    1. Hele, já ti prozradím tajemství. Většina lidí je v léčebnách/sanatoriích a i těch domovech důchodců proto, že tam bejt musí. Ano, část tam příbuzní odložili. Ale na to, aby se někdo staral o bábu s demencí valná většina populace nemá. Vůbec nemáš představu, co to je starat se o někoho, kdo si nic neuvědomuje, ale pořád je schopnej používat (např.) plynovej sporák. Ale že v hrnci se vyvaří voda, to je takovej ten vedlejší problém, který je nám jedno, že? V televizi to vypadá vtipně, ale pak ti dojde, že kromě toho, že tou žehličkou se snaží zabít mouchu na skle, tak si ji taky umí zapojit… hehe, legranda, že? ,)

                      Hele, draku, ono je to tak, že když máš důchodce, o kterýho se starat můžeš, tak dost velká část populace tak činí. Ale 10 let někomu utírat prdel, přebalovat ho, věčně se o něj starat a přijít o roky 55 – 65, mít snížený důchod, ztratit čas s vnoučaty(pokud jsou) a vlastními dětmi, tomu JÁ říkám oběť. Nevím, jak tomu říkáš ty, ale my jsme měli v rodině parkinsona a nyní máme ještě demenci, takže si troufám tvrdit, že vím o čem píšu.

                      IMO netušíš, o čem mluvíš. Tito lidé v léčebnách být mají dokud je na to vhodný čas a dokud to dokáží mentálně zpracovat. Protože potom je umístění noční můrou. Pro všechny strany. Protože když se nám děda s parkinsonem výrazně zhoršoval, tak jsme ho do nemocnice dát nemohli, protože by to reálně nepřežil(umřel by na šok ze změny prostředí). A starat se o někoho v takovém stavu fakt není sranda a je to plnohodnotná oběť.

                      Tak si laskavě svoje poučování o tom, že to není oběť nech pro sebe.

                      Ještě k těm domovům důchodců – ač se to nezdá, staří lidé docela trpí na samotu pokud jeden z partnerů umře a mají tendenci se pak příšerně vázat na děti. A to není dobré pro ani jednu stranu. Kromě toho, že pak takovíto staří lidé mají problém vyjít s důchodem, tak jsou ještě samotní. Vedle toho takovej domov seniorů je docela fajn nápad. Ne každej bydlí ve svým a i když bydlí, ne každej si uvědomuje, že jednou zestárne(tradiční staré činžáky bez výtahů a důchodce s bytem v 5. patře s nádherným výhledem a rozmrdanou kyčlí). Občas to sice vypadá jako odložení, ale po roce už to tak nevypadá, babice je v penzionu spokojená, má tam kamarády, zbude jí víc z důchodu.

                      Ale celý je to o tom mít svoji životní zkušenost a určitej nadhled na to, že JÁ mám právo na svůj život. A fakt bych chtěl vidět rodiče, kterej ještě při smyslech řekne, že by rád, aby se jeho děti takhle obětovali.

                    2. Nam takhle umreli oba prarodice z matciny strany, pricemz jsme za nima (za dedou do LDN, babicka byla za rok vsude mozne) jezdili prakticky denne. Ac si nejsem jistej, jak moc nas ke konci vnimali, tak musim rict, ze uz jen ten pocit, ze se clovek zachoval jako clovek, je k nezaplaceni. Bohuzel domaci pece tehdy neprichazela v uvahu ani u jednoho. Pokusy byly.

                    3. Ano, celý je to o tom na ty lidi nezapomenout a v rámci možností navštěvovat.

          2. Přesně tak – snad si nemyslíte, že v 80 se o sebe postaráte jako ve 30. Pokud ano, je to velké štěstí (jako můj děd, který v 75 v sobotu dopoledne okopal záhon, zašel na verandu, zapálil si cigáro, mezitím už na něj bába volala, že je oběd, dokouřil, tipnul a… zemřel – téměř okamžitě, nečekaně, z vitálního života – to je krásná smrt, ale rozhodně bych na to nespoléhal), stejně tak můžete očekávat takové ty běžné trable jako stařeckou demenci/cukrovku a milión jiných chorob.

            V rodinném kruhu, pokud máte slušné děti, dokážou se o vás celkem úspěšně postarat (uvaři, poklidit, dojít na nákup, zavézt k lékaři, opravit něco na domě/bytě), pokud ale nikoho takového nebudete mít, tak kde asi zkončíte ?

            Ano „C je správně“…

            Nebo si snad najivně myslíte, že si zaplatítě nějakou ošetřovatelku, nebo službu ?

            1. No jak říkám – doufám, že v té době už bude legální eutanázie. :) Nerad bych to řešil nějakým skokem z okna nebo tak něco, z toho je moc bordelu. Obávám se, že takové období života je na hovno jak s dětmi, tak i bez dětí. Co z toho života dement vlastně má? No tak mu někdo uklidí no, to asi dementa nebo senila moc nevytrhne. Já prostě nejsem fanouškem myšlenky, že musíme žít co nejdéle za každou cenu, klidně i jako zelenina, ale hlavně „žít“. Navíc bych nechtěl svojí přítomností obtěžovat celou svou rodinu. Mít děti, tak primárně toužím po jejich štěstí, ne po tom, aby se v nejlepší fázi života starali o dementa a utírali mu zadek. To bych prostě nemohl.

              1. O eutanázii vedeme s kolegou často diskuse kdy a jestli bude zavedena a vidíme to úplně stejně jako vy. Také bych byl rád za tuto možnost, ale obávám se že jednak pokrok v medicíně bude nahrávat prodlužování délky života (nikoliv však kvality) a druhak tady máme pořád velmi silné křesťanské kulturní hodnoty a eutanazie (záměrně neříkám sebevražda) je pro spoustu lidí tabu.

                1. Já myslím, že v budoucnu počet sebevražd důchodců rapidně stoupne, protože prostě důchody už z principu budou menší a menší. Pak už to bude o tom, zda důchodcům alespoň umožnit důstojnou smrt místo kolejišť a mostů. Pak ji imho legalizují.

                  1. Tak tak, kde je poptavka… Po nejake dobe bude eutanazie jednim z piliru duchodove reformy.

            2. Proč ne? Praděda umřel po infarktu v 94. Předtím pravidelně spokojeně pokuřoval fajku každý odpoledne, pravidelně sekal atd. Prababička to samé, jenom poslední 2 roky už to nebylo rozumově nejlepší. Ještě v 85 si posekala trávník(kosou). A to i přes to, že kdykoliv jsme přijeli, tak jsme jí ho sekali a ona to věděla. Ale prostě to chtělo posekat zrovna teď a vona se nudila a vůbec ,-)

              Pf, je hromada důchodců, kteří se o sebe zvládnou postarat. Proč se ale pořád tak fascinuješ LDN je mimo mne. Ale tak každej máme svý fetiše :o)

      3. to je sice pravda. ale porad neni rovnitko mezi seniorem, na ktereho se vysrala jeho vlastni rodina a seniorem, ktery si ani zadnou rodinu nezalozil. Aneb s touto logikou bych se musel vykaslat uplne na vsecko, prestat jist, pit, chodit do prace a na WC a vubec cokoliv, protoze me treba uz zitra muze prejet auto a vsecko by to bylo uplne zbytecne…

        1. Možná že mezi nima neni rovnítko, ale jsou na tom ve finále oba stejně.

          1. Z dlouhodobyho hlediska jsme vsichni mrtvi. Tudiz netusim proc tu neco pises a nejdes si to rovnou hodit. :-)
            Protoze na tom nejsou na konci stejne. Ta cesta je to co se pocita. Asi jako rict ze Albert Einstein a Franta Vomacka co umrel ve stejny den jako AE jsou na tom stejne, protoze jsou oba mrtvi. Ten jeden toho behem zivota spoustu vyprodukoval a neco velkyho tu po sobe zanechal.

            Tim netvrdim, ze vsichni s detma prinasi uzitek jako AE. :-D Ale to, ze holy fakt ze dva lidi umiraji, nedela jejich zivot ekvivalentni. Jsem si jisty, ze tu byla a bude spousta bezdetnych lidi, kteri zanechali a zanechaji po sobe velky veci. Ale to neni pristup autora v clanku. Autor vystavuje na odiv akorat svoji prebujelou sobeckost, minimalni empatii a vyraznou schopnost na zaklade par prikladu smahem odsoudit jednu velkou skupinu lidi.

            1. Hodit si to nepůjdu, já mám život rád, tak tady zatím s dovolením zůstanu. :-)
              Autor zkrátka napsal článek o rodičích, co maj o kolečko víc a jejich nevychovaných harantech ( a že takovejch je) a vyjádřil se, že sám žadný děti nechce. Mě samotnýmu ten článek připadá celkem na pohodu ke kafi:-)

    2. Tvl, dotahnout tema zlych amerikancu i na debatu o vychove deti, to uz chce poradnyho cvrcka v babovce..

      1. To misaka: Docasne (asi tak na 4 sekundy) mimo ignore.

        1. klikni na home page
        2. nalistuj ctvrty odkaz na clanky (odshora)
        3. klikni a presmeruj se na Psychologie.cz: Nejdražší družina (článek o narcistické generaci)
        4. Precti
        5. odpovez si sam, nakolik dementni americka zabednenost souvisi s problematikou vychovy deti
        6. bez do prdele

        P.S> nemyslim si, ze by server jako Psychologie.cz patril k opozici ke globalnimu Velkemu Bratru a spol.

        1. Tak ako sa ma ten celosvetovy ban na pocitace v kabinach lietadiel zavedeny kvoli zazracnemu hackovaciemu programu ktory prepoji oddelene siete cez generatory kyslika?

          1. ma se skvele a dokonce v USA kamenuji srackomety Trumpa, ze se pokousel dohodnout s Putinem spolecny organizovany postup proti kyberzlocinum (rekneme tomu radeji radeni americkych tajnych sluzeb urvanych ze retezu)

            1. Z AUH zruseny 4.7, z DOH, DXB a IST zruseny 5.7. Zostava RUH, tam sa ma zrusit 19.7.

              1. oni nam zrusili kyberzlociny ? Uz jako Velky Bratr neodposlouchava celosvetovy traffic pres spionazni druzice, nevydira Junckera a Makrelu, na routeru nemam neustale ddos utoky a podezrely traffic z USA a tamnich vladnich organizaci a kazdou chvili neni epidemie ransomware odnekud z Ukrajiny, ktera odpji a zararuje harddisky a dozaduje se vypalneho ?

                Anebo naopak ty tripismenkove organizace zapatchovali svoje vlastni backdoory a vytvorily nove hackerske tooly, jeste nebezpecnejsi, ktere jeste nikdo nestacil leaknout a pustit do sveta ?

                To me fakt poser, naivita ceskeho PC uzivatele me neprestane fascinovat. Jakoze to uz delam pres dvacet let.
                Hacker je nocni mura. Organizovana parta hackeru je jako Nemesis. Ale Statem organizovana, placena, kryta a beztrestna skupina tisicu a tisicu hackeru z USA je jako brnkacka, tam se nekoukej ovcane, to je vladni program. A bomby v tabletech poslou Boeing k zemi. No jasne. A ted tu o Karkulce.

                1. Tie tablety to bola vazne kokotina. Ale to uz je jedno, je minulost.
                  Jo, a naposledy som mal laptop a s nim aj tablet na palube 3.7. (AZS-YYZ), predtym 26.6. (YYZ-AZS). Tolko k tej celosvetovosti.

      2. No, to ze tu napisal ze nas rusi prisli oslobodit v sestdesiatom osmom tiez vselico naznacuje, ze?

        1. Formuloval jsem to trochu jinak, ze totiz Dubcek , Smrkovsky a spol. byli nebezpecni snilci, malujici si vzdusne zamky a kdyby nas soudruzi bratrsky v 68mem nenavstivili a neznormalizovali a nepoucili nas z krizoveho vyvoje, tak by se Dubcek a spol. meli sanci se dejinne znemoznit a skoncili by pravdepodobne v 89tem tak jako tak, akorat, ze by z nich nebyly chudinky ublizene omilostnene, ale odstrelili by je jako psy, anebo jako Ceausesca s jeho zenou Elenou – bez soudu a bez moznosti se obhajit.

          Ostatne s Kaddafim to bylo taky tak. Kdyz se dela barevna revoluce, litaji trisky, at uz ji delaji soudruzi ze SSSR nebo USA.
          Jediny rozdil je v tom, ze SSSR uz je skoro 30 let mrtvy, zatimco borci z USA maji zda se patent na neomylnost a ambice vladnout svetu prave tady a ted, od JIhocinskeho more, pres Afghanistan Iraq a Syrii az po Ukrajinu.

        2. Mělo mi to dojít už když poosmnacte vykrikoval, jak bude pozítří konec světa. Podruhé, když to jelito psalo, že Specnaz obsadí za dva dny půl Evropy (a jak se na to tesi, hovadko). Potřetí, kdyz lhal o F-22 a ono to nevyslo….a to sem chodím sporadicky. Holt je to magor z Aeronetu..

          1. ty si proste nedas pokoj, ze ? Proste neprestanes pindat a ryt, i kdyz sam asi nevidis dal, nez na balkon sveho panelakoveho 1+1 .
            Ani Zapad si nemohl nevsimnout toho 40 milionoveho cviceni CO v Rusku,
            http://www.dailymail.co.uk/news/article-3875092/Man-bunkers-Chilling-footage-shows-Russia-completed-nuclear-drill-40MILLION-people-Putin-builds-bomb-shelters-protect-Moscow-s-entire-population.html
            , stejne jako Makrela ve slabe chvilce doporucila Nemcum nachystat si evakuacni zavazadla a pripravit si zasoby vody a potravin na deset dnu, ale misaka je v bohorovnem klidu.

            Obcanska valka na Ukrajine taky nevypada, ze by chtela jen tak sama od sebe skoncit, spise ti pitomci vezmou Upadlinu do NATO a trigeruji clanek 5. Je to jen formalitka a jedine, co tomu dosud brani, je Putin, ktery ma se Zapadem bozskou trpelivost a prozatim nekopl do vrtule a nechal si klidne i sestrelit letadla a vybombardovat spojence, jen aby nedal zaminku.

            Koneckoncu, proc by NATO nemohlo anektovat zapadni neonacistickou Ukrajinu, ktera se vyziva v bombardovani civilu v Donecku, kdyz mohlo vzit pod sva ochrana kridla osmanskeho sultana Erdogana, ktery stale okupuje Kypr, ze…

            Prozil jsem pulku zivota ve studene valce, vedel jsem o strelbe na hranicich a fizlovani tajnych, ale to neni nic v porovnani s tim, co se deje ted. Koneckoncu, co cekat od statu, ktery rezignoval na vlastni obranychopnost a svou strategii obrany zalozil na havlistickem rektalnim alpinismu a bezhlavemu vstupu do NATO, jakkoliv ten picus vymatlanej sliboval, ze uz do zadneho vojenskeho spolku nepolezeme. No co, byli jsme vlezeni a poneseme nasledky.
            Takze tio misaka preju, at ti tvuj optimismus dlouho vydrzi.

            1. Nemas mne v ignoru, mamrdiku? Ouch, ty ctyri sekundy se ti nejak protahly…zda se, ze jsem tal do ziveho….njn :) neboj, kucka ze Specnazu to vyresi, treba i priplujou na ty jediny letadlovce, co vladimirek ma…akurat drobet kouri, to neva, vid?

              1. Já si tohohle člověka do ignore dát musel – a od té doby čtu diskuze zásadně přihlášený. Reakce vidím a utvrzuje mě to v tom, že stále o nic nepřicházím:)

  8. Autor má pravdu a vystihnul to dokonale.

    1. Autor je suchoprd.
      Kdyby maminkám v restauraci objednal tři dvojky vína a po číšníkovi jim nechal vzkázat něco jako vypijte si to víno a pak si sbalte svý nevychovaný fakany a pakujte se odsud, protože jinak těm fakanům objednám každýmu dvojitý espresso a ve chvíli kdy by jim číšník vzkaz vyřídil či předal a maminkám ztuhnul úsměv, tak se na ně zazubil a pozvedl svou sklenku, pobavil by mne.

  9. Takže jak tady čtu příspěvky, tak tu máme dvě skupiny:
    – vzorek „A“ jsou bezdětní, co „nikdy“ mít děti nebudou (povíme si po 45 – těm co tohoto věku už dosáhli se omlouvám)
    – vzorek „B“ děti mají, uznávají že to občas stojí za hovno, ale v tom „mít dítě“ je cosi schovaného, co se nedá přepočítat na peníze, daňové úlevy, počet válců v motoru apod. – zkrátka neměnili by a jsou na své děti hrdí.

    V tom případě nemůže diskuse zkončit jinak, než rozhádáním diskutujících a patem, kdy se stejně nic nového nedovíme.

    1. No to samozřejmě. Jak začnou padat emo argumenty o LDN, tak už to moc nejde. Nehledě na to, že nemalé časti lidí se po narození potomka něco stane s hlavou a získají iracionální pocit, že jim celý svět něco dluží. Já jsem to nikdy nepochopil, protože obvykle se člověk nemění a i když má dítě, dá se s ním pořád normálně bavit. Ale některým z toho nějak hrábne nebo co. Netýká se to jenom matek, chlapi bývají snad ještě horší.

      1. Podobně jako argumenty skupiny A, že dítě stojí XYZ peněz, že je to „koule na noze“ apod.

        Nikdy mě nenapadlo to vůbec počítat – počítám náklady na bydlení, na auto, na koníčky, ale na ditě ? To je právě „to“ co bezdětní nechápou.

        1. No a šťastní dětní zase nikdy nepochopí, že dítě je pro někoho hypoteticky fakt koule na noze a fakt ho sere, že mu musí věnovat čas, že za něj musí platit a že se kvůli němu musí omezovat.;)

          1. Ono je to tak. Bezdětní „dětné“ nepochopí, ale „dětní“ bezdětné chápat můžou (neříkám že vždy chápou) a to proto, že každý „dětný“ musel být v minulosti, zákonitě bezdětný.

            Ono je to vlastně úplně prosté. V ideálním případě to funguje tak, že do určité chvíle (která je pro každého silně individuální) se dítěti bráníte a nechápete jak je někdo může mít (tím si prošel asi každý). Vidíte že je na světě ještě tolik věcí co je třeba zkusit a prozkoumat – v této chvíli je nemít děti naprosto správné – člověk si má taky užít a nejlépe mladý, dokud má zdraví, sílu a optimismus. Pak ale v určité chvili třeba zjistíte, že už jste toho viděl a zažil dost a je čas na změnu, pokud máte toho správného protějška a trochu štěstí, tak založíte spokojenou fungující rodinu a přepnete se z módu bouřlivána do módu fotra – zcela přirozeně a bezbolestně.

            Horší je situace, kdy si užíváte a najednou se přihodí nehoda a máte potomka na světě – ano to je pak koule a stojí to za hovno, i když ani tehdy není vyloučeno, že se to ještě zlomí a budete spokojený, ale stejně tak se může stát, že necháte matku s dítětem a jdete pryč. Takových případů jsou mraky a možná to nepřímo souvisí s tím, jaké děti vnímame jako spratky. Ono pokud nejsou na výchovu dva a ještě k tomu zapálení pro věc, tak se může nasekat spousta chyb a to jsou pak případy popsané v článku.

            Každopádně říkat v 28 letech, že nikdy děti mít nebudu je velmi odvážné tvrzení a jak jsem již psal výše, daleko vyšší váhu by to mělo, pokud by autor napsal, že je ročník 72.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017