Pár špinavých tajemství

Featured Image

Existují skupiny, které s námi hrají dost špinavou hru. Je třeba pochopit, že nikým nevolení jedinci v pozadí potřebují lidi naprosto závislé na systému. Ta má mnoho forem: od denní dávky Coca-coly až po nutkání večer usednout ke sledování primitivního braku v televizi.

To poslední, co systém chce, je jedinec, který samostatně uvažuje a chce se starat a nést odpovědnost sám za sebe. Čím větší počet potřeb bude stát lidem zajišťovat, tím větší bude vůči němu jejich závislost.

Lidé od systému očekávají zejména zajištění bezpečnosti, zdraví a důstojného stáří. Jakákoli efektivní řešení, stojící mimo systém, jsou nežádoucí, protože zbavují lidi závislosti. Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak je možné, že po tolika letech intenzivních výzkumů po celém světě a takovém množství probádaných peněz ještě nikdo nepřišel na žádný skutečný, efektivní lék na rakovinu? Co by se stalo, kdyby někdo objevil bylinu schopnou jí bez vedlejších účinků vyléčit? Jak by se k tomu farmaceutické firmy postavily (bylinu nelze patentovat, naproti tomu cena patentovatelné chemoterapie nyní klesla, takže se pohybuje už jen v řádu desítek tisíc)? Co je pro byznys výhodnější: dlouho a draze léčit (i když po nějaké době pacient třeba zemře) nebo rychle a levně vyléčit? Nejde jen o to, že efektivní léky by zlikvidovaly farmaceutický byznys, ony by zlikvidovaly i jednu z forem (a to dost podstatnou) závislosti lidí na systému. Jednou z klíčových PR strategií skupiny, kde mají ty zajímavé přednášky, je udělat vše maximálně složité. Je to psychologické opatření směřující k tomu, že když se takto „upravený“ jedinec setká s řešením směšně jednoduchým a levným, vysměje se mu a jde dál. Je věcí každého člověka si uvědomit, že firmy mají zájem o prachy, mocní o vliv, novináři nemají ani páru o tom, co píší a o úrovni státních institucí se tu raději ani nebudu zmiňovat. Zabýval se třeba nějaký státní dozorový orgán otázkou, jak některá potravinářská aditiva ovlivňují například schopnost jednat a stavět se na odpor? Slabé stádo, kde má každý problémy sám se sebou a svými vztahy – dobře ovladatelné stádo. Následující text je psán s maximálním ohledem na ověřitelnost a jednoduchou použitelnost.
 
Co třeba fluor v pitné vodě (zdůraznil bych fluor, nikoli často diskutovaný chlór)? Ten nám tam dávají údajně proto, abychom měli zdravé zoubky bez kazů. Němci jej dávali do vody válečným zajatcům také. Spíš než o stav jejich chrupu jim šlo o to, že z nich dělal tupé stádo neschopné výše zmíněného odporu. Aby Vás ani nenapadlo si myslet, že tohle je ten důvod, proč ho tam máme taky!

Před několika lety jeden český doktor přišel na metodu, kterou nazval devitalizace (jde o operativní podvázání nádoru). Ač tento doktor deklaroval (po mnoha úspěšných pokusech na zvířatech), že tato metoda je účinná jen v případě fungujícího imunitního systému, byla oficiálně testována na lidech, jejichž imunita byla zničena předchozí neúspěšnou léčbou chemoterapií a ozařováním. Všechno to byli lidé, jimž už dle onkologů nebylo pomoci. Když zemřeli, byla tato metoda shozena ze stolu. Teď malá úvaha: Je opravdu tato metoda k ničemu, jestliže selhala za podmínek pro léčbu horších, než za kterých selhaly metody schválené a používané? Devitalizace je ale jen malou špičičkou velkého ledovce. Pod hladinou plavou amazonské byliny Uncaria tomentosa a Tabebuia serratifolia a pozoruhodná látka obsažená v čerstvé hlívě ústřičné: beta glukan. Záběr těchto tří látek je ale o mnoho širší: jedná se totiž o látky působící na imunitní systém, nikoli na nemoc jako takovou. Mimochodem čím to je, že u kuřáků, kteří kouří  i marihuanu je nižší výskyt rakoviny, než u těch s čistě legálním kuřivem? A proč farmaceutické korporace tak neuplácely v případě meruňkových jader z čerstvě vyndaných pecek? Ani ten vysoce kvalitní zelený čaj by nemusel být tak úplně na škodu.

Slyšeli jste někdy pojem hyperhomocysteinémie? Ne? Nic si z toho nedělejte, většina felčarů také ne. Někdy v roce 1932 objevil jistý de Vigneaud toxickou aminokyselinu, homocystein, která vzniká v buňkách živých organismů. Má zde nezastupitelnou funkci, ale je-li jí mnoho, dokáže buňku úspěšně likvidovat. Byl by výskyt nejrůznějších chronických onemocnění a civilizačních chorob takový, kdyby lidé denně přijímali vstřebatelných 0,6 mg kyseliny listové, 2mg B6 a 0,5mg B12 (ne, nespletl jsem si řády)? Lobby si to pojistila a dopředu si nechala vypracovat zprávy, že zvýšený příjem uvedených vitamínů může zapříčinit vznik rakoviny. Dobře placení vědci také přišli s tvrzením, že zvýšená hladina homocysteinu je důsledkem civilizačních chorob.

Všichni víme, že má-li někdo diabetes, měl by se vyvarovat cukru. Otázka zní, co by se stalo, kdyby minimalizoval i příjem sacharidů.

Občas máme problém s nějakými viry: Encefalitida, žloutenka, čas od času přijde pandemie ptačí nebo prasečí chřipky. Škoda, že neexistuje nic, co by bylo společné všem virům a co by naopak neměla žádná buňka/bakterie v našem organismu žádoucí. Kdyby tak všechny viry měly bílkovinný obal, to by byla prdel. Stačilo by pak najít látku, která splňuje dvě kritéria:

1) ničí tyto obaly
2) je pro tělo snesitelná

Je tu jedna látka, Cl02 – oxid chloričitý (chlordioxid), mající silné desinfekční účinky (rozuměj ničí bílkovinné obaly). Používá se mj. k desinfekci pitné vody, viz tady. Bohužel, nějakou záhadou, zřejmě pod vlivem globálního oteplování, tuto schopnost v těle ztrácí, takže se nedá použít. Kdyby ji neztrácela (tzn., poslala farmaceutický průmysl do sraček), stačilo by smíchat chloritan sodný s nasyceným roztokem kyseliny citrónové v poměru 1:5, řádně promíchat a po třech minutách servírovat ve sklenici vlažné vody nebo džusu v množství ideálně 30 kapek denně rozdělených do více dávek, aby se pacient nevyblil z podoby, ne nalačno a s vyloučením přísunu syntetického vitamínu C (mj. s úplně jinou vstřebatelností než přírodní) po dobu užívání. Ale nevěřte tomu, je to pochopitelně kravina, Státní zemědělská a potravinářská inspekce po tom vyjela tady a systémem Ctrl+c Ctrl+v se to objevilo na natolik seriózních serverech jako Hovinky a Ona.idnes. Jak se můžete dočíst, kromě toho, že je to neúčinné skoro tak stejně, jako není Lisabonská smlouva výsměchem pojmu „státní suverenita“, přestavuje to riziko popálení trávicího traktu. Je sice pravda, že autor ve svém pojednání zdůrazňuje nutnost to ředit a o injekční aplikaci do tobolek (při dodržení ředění bych jich musel spolykat odhadem přes tisíc denně) jsem poprvé četl až od SZPI, ale to nevadí, paní říká, že je to svinstvo. Navíc to ti šmejdi prodávají jako desinfekci a tu mnohamilionovou pokutu za prodej neschváleného léku si prostě ne a ne nechat napařit. Samozřejmě, že pokud máte žaludeční vředy, ideální by to asi být nemuselo, ale existuje i injekční voda a výrazně nižší dávkování…Každopádně za sebe musím říct, že placebický efekt tohoto „hazardování s lidským zdravím“ je skutečně impozantní a funguje i tam, kde dle vyjádření „expertů“ pomohou jen antibiotika.

Dalším globálně velmi dobře prosperujícím byznysem je potravinářství. Informovanost o tom, co si vlastně lidé odnášejí v taškách domů ze supermarketů je různá. Od nadšeného povyku „ty pyčo, to je levný“ wohnouta narazivšího na nezvykle levný produkt až po top manažera nadnárodní biotechnologické korporace majícího v rukou výsledky výzkumu, podle kterých se za několik generací myší krmených jen GMO rodí jen mrtví či postižení jedinci.

V USA mají státní dozorový orgán, který se jmenuje FDA. Ten schvaluje všechny léky a potravinářská aditiva. Jeho nezávislost je zaručena tím, že až na pár černých ovcí, zmrdi z vedení odchází po nějaké době pracovat pro firmy, jejichž produkci předtím schvalovali. Je to tam už taková dobrá tradice – poctivá, nestranná práce je po zásluze odměněna prací finančně nepoměrně zajímavější. Závěry z USA jsou mnohdy bez keců přejímána v EU.

Otázka, která se nám přímo sama nabízí, zní: co přesně způsobuje alergie? Jde tu totiž o to, že dříve tohle prostě neexistovalo, nyní tím trpí nikoli nepodstatná část populace. Před lety jsem měl celiakii, tedy nesnášenlivost lepku (součást mouky). Lékařské moudro nás učí, že tato je způsobena nesnášenlivostí vůči lepku. Otázka zní: co přesně způsobuje tuto nesnášenlivost? Po letech neúspěšných amatérských pokusů ze strany obchodních zástupců farmaceutického průmyslu mě zbavit mých 50 různých alergií, mi někdo dal jednoduchou radu: přírodní strava. Celiakie po pár měsících záhadně ustoupila a stejně záhadně se mi zase vrací, kdykoli jsem někde, kde nemám možnost sehnání tradičním způsobem vyráběných, kvalitních, přírodních potravin a jsem odkázán na mass food sourcing na dobu delší než 14 dní. Na tomto místě bych rád vyvrátil jeden mýtus týkající se tzv. „biopotravin“. Jakákoli diskuse ohledně této problematiky se obvykle redukuje na následující 4 otázky:

1) je to skutečně „bio“?
2) jaký je rozdíl mezi skutečně chemie-prostými výrobky a konvenční produkcí (vezměte jablko z Lidlu a utrhněte jedno někde ze stromu (pokud možno stejnou odrůdu), kde máte jistotu, že není jakkoli chemicky ošetřovaný, obě pak pošlete do laborky na analýzu obsahu vitamínu C a minerálů)?
3) je etické chovat zvířata ve špatných podmínkách?
4) jaký je dopad zemědělské chemie na životní prostředí (kvalita spodních vod)?

Jedna otázka ale zůstává úplnou náhodou mediálně nepokryta. Většina potravin, které si kupujete, je produktem nikoli přímo zemědělství, ale potravinářského průmyslu. Platí, že pokud vyrobíte maximálně kvalitní (rozuměj vyrobíte tradiční cestou – a nic lepšího u potravin nejde udělat) potravinu, dosáhnete nákladů v nejlepším případě o 30% vyšších, než za jaké svou low-level quality produkci jede nejbližší megatovárna. Taková potravina má na trhu dost těžkou pozici, nakupovat to nechtějí konzumenti – a tedy ani obchody. Minimálně tomu, že se bude takový produkt prodávat (většinou výhradně) v obchodech se zdravou výživou, kde je standardní cenová hladina vyšší než v Bille, se výrobce nevyhne. Důsledkem tohoto tržně-selektivního procesu je skutečnost, že některé výrobky jiné, než s certifikací na bio prakticky neseženete (např. ovčí jogurt) – obchody i spotřebitelé jsou zde totiž ochotni akceptovat vyšší cenu. Pěkný, věcný, byť poněkud delší článek týkající se kvality chleba (pekárny zjevně nejsou VIP inzerentem) najdete na webu HN tady. Co platí v pekárenství, platí i jinde: buď to uděláte seriózně, bude to mít nějakou nutriční hodnotu (ale i cenu) nebo to chemizací vobechčijete, za směnu to votočíte třikrát a bude to levný jako Lidl.

Podle médií můžeme být klidní, neboť pro potravinářská aditiva jsou stanovené normy (co se smí a maxima). Už pokud si někdo prostuduje jakým způsobem, tak si pravděpodobně všimne, že tyto jsou stanoveny zvlášť pro každou látku. Jenže množství výrobků obsahuje více těchto látek najednou, i pominu-li možnost interakce, nemohu pominout kumulaci jejich efektů. To pořád ale předpokládáme, že, co je škodlivé, nedostane zelenou, s kterýmžto předpokladem si troufám nesouhlasit. Nejsem totiž jediný, kdo má zkušenost s potravinovou alergií a jejím náhlým ústupem.  Máme zde množství výzkumů, podle kterých vykazují některá aditiva karcinogenní účinky. Jedná se zejména o některé z konzervantů, antioxidanty BHA, BHT a mnohá barviva. Víte, že dnes většina domácích mazlíčků umírá na rakovinu a nikdo (údajně) neví proč? Podívejte se na složení v supermarketech prodávaných granulí pro psy a kočky a zjistíte, že většinou obsahují BHT, BHA, barviva a konzervanty. Nehledejte v tom souvislosti. Kdo chce, ať si sám udělá malý test: kupte si knížečku „Tajemství výrobců potravin“, jejíž součástí je i kvalitní rozdělení na oddělitelném „taháku“, který můžete mít stále u sebe (nebo si nějaký slušný seznam stáhněte – slušný znamená mj. min. 80% ne – chtěl jsem sem dát nějaké linky, ale bohužel to buď nemělo úroveň, nebo to bylo na webech se závadným environmentalistickým nebo jiným nevhodným obsahem). Po dobu alespoň 3 týdnů jezte a pijte jen to, co je dle těchto pramenů bezpečné. Pak si kupte pořádnou krokodýlí bagetu (jejíž složení připomíná katalog chemických závodů) a litrovou colu ve verzi light (obsahující místo obyčejného cukru spásonosný aspartam, který je mimochodem pro americké vojenské piloty zapovězený). Zkonzumujte to. Jen bych rád upozornil: kdysi jsem viděl nějaký dokument, kde někdo říkal, že pokročilý narkoman bere asi pětinásobek pro narkomana-nováčka smrtelné dávky. Lidské tělo si velmi rychle zvykne, ale i odvykne. Je to sice jen jídlo, ale já bych to nepodceňoval.  Je to věcí každého z Vás, ale doporučuji trochu zkusit a až uvidíte, co to (ne)udělá, vzít si víc.

Podobně je tomu v případě věcí, jako je sprchový gel. To, co se běžně prodává, je čistý ropný produkt. Pokud to na nějaký čas vysadíte a nahradíte špičkovou (ale dost drahou) Weledou nebo v levnější variantě klasickým, tuhým, čistým přírodním mýdlem a posléze se opět umyjete v ropě, ucítíte (pokud Vám na jemné úrovni ještě fungují receptory) jakýsi nepříjemný film na svém těle. Po cca 10 umytích s tekutým mýdlem za 50 kč opět přestanete cokoli vnímat. Pozor na výrobky typu „99% surovin pochází z kontrolovaného ekologického zemědělství“, protože třeba 1g kyanidu na 99g  přírodní suroviny (byť sebelepší) nemusí být nutně pro zdraví to nejlepší. Také pozor na stroječek na domácí výrobu volných radikálů a likvidaci živin – mikrovlnnou troubu. Jestliže mi někdo, kdo ví, o čem mluví, řekne, že jí jen banány Chiquita a po jakémkoli kontaktu s nimi si jde umýt ruce, tak já taky! Existují dvě země, jejichž zemědělská produkce je pro insidery zapovězena: tou profláklou je Polsko, kde vobechcávání dosáhlo nadkritické úrovně (např. rajčata trhají zásadně zelená a nechávají je pak dozrávat v plynu), tou méně z tohoto pohledu známou je Itálie. Tady zase pro změnu přišla mafie na výnosný kšeft: likvidace toxického odpadu jeho uložením do volné krajiny, takže nikdy nevíte, co jíte, resp. na jak kontaminované zemi to vyrostlo. Pochopitelně to může být zcela bezpečné, ale riskujte to…

Bylo by zpronevěrou vůči názvu článku nezmínit něco o způsobech získávání potravinářských surovin. Neustálý tlak na cenu ze strany spotřebitele se pochopitelně projevuje v celém produkčním řetězci. Nějakých 40% světové produkce kakaa pochází z Pobřeží slonoviny – země, kde mnozí farmáři zcela pochopili principy tržního prostředí a nutnost snižování nákladů. Chytře si dokázali spočítat, že dětský otrok vyjde mnohem levněji, než dobrovolně pracující dospělý.  U čokolád dávám přednost označení „Fair trade“. Tak nějak si říkám, že když to označení garantuje sociální podmínky a zdravotní péči pro dělníky a jejich rodiny, mohlo by to v praxi znamenat alespoň to, že tam nepracují zotročené děti. Čokoláda je bohužel mnohdy potěšení jednoho vykoupené slzami druhého (a mladšího). Nevím, čím to je, že se mi teď na mysl vtírá společnost Mars (Mars, Snickers, Twix, Milky Way, Uncle Ben’s, Orbit, Whiskas, Pedigree, Royal Canin) – asi tím, jak se dle svého webu stará, aby při pěstování nebylo poškozováno životní prostředí.

Pak bych také rád poděkoval Evropské unii za její nové opatření. Od dubna nebude možné prodávat na evropském trhu byliny ani doplňky stravy z nich vyrobené, pokud předtím neprošly testováním, jakým běžně musí procházet farmaka. Říkají tomu Evropská směrnice pro tradiční bylinná léčiva (THMPD) – byla již zapracována do našeho právního řádu. Je úplně jedno, zda byla někde nějaká amazonská bylina považována za dar bohů a po tisíce let domorodci užívána (jakožto látka zvyšující výkon imunitního systému) na léčení mnoha neduhů, nebo se jedná o tradiční léčivku evropskou, nyní bude muset projít několik milionů stojícím procesem schvalování. Každá účinná složka zvlášť – a těch je v některých rostlinách opravdu hodně. Tento proces se netýká bylin registrovaných jako léčivé přípravky dle zákona o léčivech a léčivek používaných v lékárnách k přípravě individuálních léčivých přípravků. U bylin, jejichž účinnost je dlouhodobě zřejmá, může být potřeba testování omezena. Z právního pohledu nebude existovat rozdíl mezi léčivkou a lékem. Buď to bude lék, nebo se to nebude smět prodávat. Osobně toto považuji za největší utažení šroubu za 20 let postkomunismu. Určitě za tím nestojí žádné lobby.

Dokud to jde:

třtinová melasa (množství důležitých látek)
řasy Spirulina a Chlorella
Noni

z u nás vyráběných to jsou:
pivovarské kvasnice
extrakt z hlívy ústřičné obsahující imunitu podporující glukany
rakytník a produkty z něj (třeba zase extrakt)

Chcete-li sladit bez cukru, nepoužívejte stévii sladkou, ta totiž zatím, dle MF DNES, není v EU povolena (rozuměj: je zakázána jako potravina, ale dá se koupit jako etnobotanický vzorek, zatím). Chcete-li zkusit vilcacoru a lapacho, možno smíchat s červeným rooibosem pro chuť a zeleným pro vitamíny a minerální látky (po třech týdnech užívání týden pauza – s vilcacorou nepřehánět).

Pokud jde o varování uváděná na obalech potravinových doplňků (jako např. „nepřekračujte doporučené denní dávkování“), jedná se o zákonnou podmínku (ne vždy vhodnou).

Dále místo běžného cukru hnědý třtinový a místo běžné soli himalájskou růžovou (určitě jí znáte – dělají se z ní takové ty solné lampy, jen se na potravinářskou sůl používá vyšší kvalita) – v obou případech je to zdroj pro tělo důležitých látek.

A na závěr o globálním oteplování. V Mexickém zálivu uniklo do moře množství ropy. TV Hovn@ ale opomněla zmínit cosi o látce zvané Corexit. Jedná se tzv. dispergátor, což je látka, která se naváže na ropu a způsobí, že ta posléze ve své dispergované formě klesne ke dnu, kde pak
1) nepodléhá přirozenému rozkladu (moc se to neví, ale ropa se rozkládá)
2) není vidět
3) zlikviduje rozhraní teplé a studené vody

Tyto látky jsou tradičně užívány v případě drobnějších poruch, kdy si vedení těžařských společností nepřeje zbytečně vzrušovat veřejnost. Ve škole nás učili o Golfském proudu proudícím z místa vzniku (Mexický záliv) do Evropy. Je to teplý proud, který celé věky oteploval nejen britské ostrovy, ale celou Evropu. Na internetu se dají najít fotky dna zálivu (HUMUS), stejně jako tvrzení, že golfský proud tím byl dost poznamenán. Fakt je ten, že najednou jsou tu zprávy, jako je tato na Hovinkách, které nám říkají, že globální oteplování se projevuje i svým opakem. Zajímavé je, že Hovinky zmiňují Evropu a severní Ameriku. To už na jihu rozfoukal všechen oxid uhličitý vítr? Nebo je to spíš tak, že na klima na jižní polokouli nemá golfský proud (nebo náhlý pokles jeho intenzity) příliš vliv?

Na závěr bych nám všem popřál pevné zdraví – jen si každý bude muset zvolit tu svou cestu. Cesta přírody je skrze posílení imunitního systému tak, aby se s nesnázemi přirozeným způsobem vypořádal sám, cesta felčarů je udělat z Vás jedince závislého na farmaceutickém byznysu a systému vůbec. Je to Vaše volba – oboje dohromady v některých případech prostě nejde. Dále upozorňuji, že chlordioxid je silný oxidant, naproti tomu většina látek popsaných výše jsou velmi silné antioxidanty. Mějte na paměti, že můžete mít nějaký specifický problém. Do diskuse přispívat nebudu, jen bych poprosil eventuální dotčené doktory, aby až budou psát kolik mají titulů a let praxe a shazovat má slova, také napsali, kolik lidí jim za tu dobu zemřelo pod rukama a kolik peněz vydělali farmaceutickým společnostem.

Právní prohlášení: Autor tohoto článku není vystudovaný lékař ani výživový specialista. Článek je pouze hypotetickou úvahou (podanou osobitým způsobem autora), co by měli dělat lidé (a jak by svět vypadal) v případě, že by nadnárodní společnosti vědomě a cílevědomě poškozovaly zdraví svých zákazníku a korumpovaly státní dozorové orgány, což je, pochopitelně, naprosto bizarní úvaha. Jedná se o tedy o literárně-umělecký počin kombinující realitu s fikcí. Jakékoliv jiné chápání tohoto článku (nebo jakékoliv jeho části) je mylné a zavádějící. Jmenovitě a zejména se tedy jedná o zavádějící a mylné chápání článku (nebo jakékoliv jeho části) jako rady jakéhokoliv druhu. Autor nese odpovědnost výhradně a pouze za své a nikoliv za cizí zdraví. Autor nepochybuje o tom, že nadnárodní společnosti podnikají plně v souladu nejen se všemi platnými zákony, ale i s morálními a etickými principy.


16.01.2011 OS

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
275x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:56
D-FENS © 2017