Pacošův rohlík - zpět na článek

Počet komentářů: 168

  1. Ja jsem jen rad, ze se to jidlo nevyhazuje… Zo by byla totiz picovina.

  2. U rozpečené Babicovi tatranky jsem se tlemil, ale kam se to hrabe na v diskusi zmíněné gumové pyje z Penamu. Škoda, že D-Fens nebyl v Pohlreichově teamu, když byl ještě v televizi.

  3. Ble. Lapiducha bych místo vojny dělat nešel. Zlatá ZVS s SA-58 a UAZem, a toho žrádla jako starej…

    1. De_Bill:
      A kdys tam byl…?

      1. No dle káry těžko říct…
        Někdy po roce 1974.
        Já už randil i v Defenderu, ale Úžasy jsme měli taky.
        A co se borců z autoparku týče, ti na UAZy nedali dopustit, neb ten hliník se moc vyklepat nedá…

      2. 85-86 nebo tak nějak. Pamatuju si, že jsme povinně na pévéesce museli sledovat v televizi masáž, když to tehdy jeblo v Černobylu. VVŠ PV Vyškov. Autoprapor, zabezpečovací pluk pro výcvik. Služba dobrá… Jezdil jsem UAZem po vyškově s lítačkou jako hotovost. Dévéťák zavolal, zvedl jsi prdel z kavalce od televize (chytali se tam Rakušáci s Knight Riderem, jakoby tajně ale věděl o tom každej), sedl do uazu a jel se projet. Jinak hlídání autoparku na stráži, celkem nuda. Dobré byly služby v kuchyni, to ses nažral jak hovado i jako mladej. Průběžně nějaké střelby ze sapiku, manévry ve výcvikáči, pochod s polní v maskách. Největší mrdu, co jsem kdy v životě slyšel byla pecka z T72tky. Taky tam měli tankáni brody. Prostě zážitky jsou na román. Ještě že tu není ZZR, ten by se ze hry na vojáčky asi posral :-)

        1. De_Bill:
          OK, zažili jsme stejnou éru.
          Ale chytils to dobře, jinde to tehdy bylo horší…

  4. Pacošův rohlík je jen epizoda ze sraček a hoven s názvem „zastupitelská demokracie“.

    Zastupitelská demokracie, nemůže být nic primitivnějšího hned po fašismus a komunismu. Zajímá mě,kolik desetiletí ještě Čeští občané budou hrát tuto trapnou hru. (neznámý autor, internet)

    1. Vzhledem k tomu, ze lidi to chtej a naopak nechtej zadne jine alternativy, tak se obavam, ze to tu bude jeste velmi dlouho…

      1. Lojziku Lojziku, kams dal oci. Jak mozno pozorovat dnes a denne a jak potvrzuji volebni vysledky, tak vetsina zadnou demokracii nechce. Bohuzel pro tebe nechtej ani ancap ani jinou anarchii nebo minarchii, ale touzi po totalite jako remen, kde je moudry vudce povede za ruku a kde bude houska za tricetnik a chudina bude mit zajisteno dustojne zivobyti, at uz je to cool je to.
        Takze se muzes zacit radovat, demokracie uz ma odzvonino. Akorat to ma drobnou vadu, ze svobodnejc nebude.

        1. …to co je to… Automaticky vkladani textu ma svy mouchy

        2. Vsak jo…a presne tohle jim ta demokracie zajistuje, ne? Zvolej si tam takovyhle lidi, co tohle delaj a vsichni jsou spokojeni.
          demokracie rozhodne odzvonino nema a samozrejme svobodnejc uz nebude (rozhodne jeste dloooohuo nebude), a to proto, ze lidi to tak chtej.
          Tenhle system je pro totalitu uplne to nejlepsi. Protoze lidi si tu totalitu sami prubezne odhlasovavaj…

        3. Shane vážně si připadáš, že zrovna Lojza tu obhajuje nějaký kraviny a jde proti zdravýmu rozumu? Já jen, že koukat na ty vaše pitomý půtky mi to zrovna netěší. Pardon jen vsuvka, dneska trošku day off, jinak bych to sem nepsal… ale přesto. Dokažte mi, že se dva rozumný lidi domluvěj, dík :)

          1. shifty: za shanea odpovídat nebudu, ale za sebe na tu otázku rád nevyžádaně odpovím, resp. na obě (ač to druhé byla spíše argumentační výzva než otázka):
            – Ano, Lojza jde proti zdravýmu rozumu. Tvrdit, že za něco může demokracie nebo stát a nikoliv lidi (kteří státy a státní zřízení tvoří) JE proti zdravému rozumu, to nelze nijak okecat. Nejlepší pak bylo, když ankapák a svobodný Lojza demonstroval na jejich chatové osadě, jak se to s tou osobní svobodu má (kdo se nepodřídí moudrému velení osady, s tím se nikdo nebaví a dá mu to pořádně sežrat). Místo aby z toho vyvodil, že ani v té jejich malé osadičce, kam nedosáhne zákon se bez něj neobejdou (není „státní“, ale jeho nedodržení se trestá, prostě pravidla moštárny) a že je tedy naprosto logické, že když oni nejsou schopní mít individuální svobodu ani ve 20 lidech a mají potřebu „vychovávat“ a „stanovovat pravidla“ a kdo se jim nepodřídí, ten zaslouží trest, tak to tak ASI bude i v jakémkoliv větším společenství, kde to akorát dojde ke kodifikaci, formalizaci a ejhle, máme stát (království, knížectví, tlupu, whatever), tak tady cintá něco o státu jako kdyby to byla osoba, která za něco může a demokracie dtto.
            – Dva rozumný lidi se domluví. Rozumný člověk s věřícím (v boha, v ankap, whatever) se domluvit z principu věci nemohou. Věřící toho není schopen, ten je schopen jen mlet svou víru stále dokola, navzdory rozumu. Lojza není rozumný, Lojza je věřící. Nedomluvím se s ním já ani nikdo jiný, kdo nezačne v ankap věřit. Věřící mezi sebou si samozřejmě notují, ale je to „domluva dvou rozumných lidí“?

  5. Tak jihocesky health care jsem zazival vcelku pravidelne od svych dvou do asi jedenacti let a celkem pohoda z toho, co si jeste pamatuju. Pak take pomerne nedavno, kdyz to mel muj senior tesne pred game over. Nevzpominam si ze bych kdy ja ci moji blizni hladoveli. A jak bych na Jihocesku kritizoval ledacos, tak zrovna v onech jihoceskych nemocnicich jsem se vetsinou setkaval s profesionalitou a uctou ke klientovi, alespon z meho laickeho pohledu. Jinak k tem nocnim benefitum se setrickami na civilce. Mivali jsme na utvaru jednu mladickou rotnou z Rimavske Soboty …

    1. A co nemocnici ve Strakonicích jsi vyzkoušel? Vlastní zkušenost ještě z totáče, když si holka zranila kotník – tak nasranýho a neochotnýho chirurga dodnes nikdo nepřekonal, pak zkušenost od souseda z chalupy (cca 2005), když to měl za pár, měl jen půl žaludku s rakem, vyblil i vodu, manželce řekli, ať si chodí pána krmit, že mu infúzi s výživou dávat nemůžou, že je drahá. Uplatila převoz do Budějc, tam to prej bylo jako v nebi, no a za měsíc v něm byl opravdu. Páč naše prdel, co máme chalupu má spadovku do Strako, mám připravenej úplatek pro saniťáky, aby mě vzali do Písku, kdyby bylo třeba a s cirkulou a motorovkou jsem kurva opatrnej.

      1. Si moc nevyberes, protoze ve finale do toho spitlu pojedes uplne s necim jinym, nez jsi cekal a kokota maji treba v tech Budejcich zrovna na tomto oddeleni.

        Pomerne slusne se podepsalo nase socialisticke a pak socialisticke zdravotnictvi na moji mamce, kdy ve Slavkove u Brna ji z drobneho urazu na noze vypestovali behem celkem kratke doby sqele bercaky, v nemocnici USA na Pekarske v Brne ji v tele zalomili infuzni jehlu, kterou tam mela az do konce zivota, v Bohunicich byla pecena varena s lymfama, protoze masaze tehda byly drahy a z kasy neplaceny, na Vinohradech ji nekolik let lecili stitnou zlazu, nez prisli na to, ze maji blbej koktejl leku… hochu, jedina obrana proti ceskemu zdravotnictvi an bloc je: vyhnout se mu obloukem. Smula je, kdyz te to nemine.

        1. hm, měl jsem asi kliku. asi před sedmi lety jsem zasimuloval, ale protože mám dobrého praktika a mám u něj pověst slušného spolupracujícího pacoše, tak jsem byl odeslán na speciální oddělení velkého špitálu (spekuluji, že zpráva od praktika obsahovala nějaké „zednářské“ značky), kde jsem se musel probojovat přes kartotéku a sestru, a jak jsem se ukázal jako spolupracující pacoš co si vede tabulky spotřeby léků a čte příbalové letáky a ptá se bez komplexu spolknou šalamoun ovo lejno, tak jsem dostal velmi zvláštní zacházení. ale jak říkám, měl jsem kliku.

          1. Ja celkem verim, ze vetsina lidi asi dostane ve spitalu solidni servis. Bohuzel ale spolehat na to nelze a prave proto, ze jde o nas zivot, tak druha sance neni a jednoho to dost sere.

            1. → Ja celkem verim, ze vetsina lidi asi dostane ve spitalu solidni servis.

              Hezká iluze, fakt pěkná, fakt že jo, uznávám.

              1. Nekdo veri v Boha, nekdo ve spravedlnost, ja taky v nejakou tu picovinu :-)

            2. Radši bejt bohatej a zdravej, než chudej a nemocnej.

              1. Jo, ale vem si, ze do znacne miry ma kazdej moznost toto ovlivnit. Jen chtit.

                Ted jsem preklikl na Hovinky a tam napsali, jak lidi musej setrit s topenim, protoze je drahy. A v diskusi breky socek, ze za to muze Bures/Klaus/revoluce/komunisti/whatever. Nikdo tam nepise „ja jsem kunda, sral jsem na uceni, dneska hovno vydelavam, skoncil jsem v kralikarne, kde se hadame se sousedama, kdo vetra na ukor druhejch“. Kdyz si nekdo mysli, ze v patnacti vyjebe se zivotem tim, ze pujde na ucnak nejmensiho odporu, pak ok, vyjebe s tema, co se jak blbci ucej a mladi stravi vzdelavanim.

                1. Schopný dělník se slušně uživí i bez maturity. Nejde o platy, ale jak se s nimi naloží. Thilo Sarrazin s manželkou zkoušeli měsíc vařit z minimálni mzdy, a šlo to překvapivě zdravě a chutně. Jenže museli přemýšlet, plánovat, používat základní potraviny… Kdo tohle zvládne, tak zase zvládne i získat kvalifikaci.
                  Bludný kruh.

                  1. Schopny delnik musi dostat prostor svoje schopnosti nekde ukazat. Jenze to se v CV pri obihani zamestnavatelu prokazuje tezko. Takze jedna vec je umet a dostat dobry lano a druha vec je sice umet, ale chodit se nabizet. A prave v tom druhem pripade pak za cloveka hovori vzdelani. A to i u pracovniho pohovoru.

                    Samozrejme, ze existuji vyjimky. Zrucnej clovek muze treba delat palickovani a uzivi se tim. Je to ale mimo jine take proto, ze to uz dneska skoro nikdo neumi, nedela a tim padem i ta pidipoptavka na trhu toho jednoho uzivi.

                    Jenze drtiva vetsina naroda se uci anglicky a k tomu fura zenskych jde na ekonomky, nebo pajdak. A pak cuci jak suvy z nudli, ze vlastne umi jen to, co vsichni ostatni, takze bez stesti, tlacenky, nebo akceptace fleku v nejake totalni prdeli v te prdeli proste jsou.

                    Zatimco ten, kdo se opravdu (!) vzdelavat chce, tak se uci treba francouzsky (hodi se ve Svycarsku), vzdelava se v nejakem zcela nestandardnim technickem oboru a jeste si cte nejakou literaturu, ktera se blbe shani. A vznikne clovek, ktery proste umi neco zcela jineho, nez ten sedy prumer. A tento clovek si pak muze vybirat, kde chce pracovat. A to se bavim o absolventovi, ktery treba jeste ani zadnou praxi nema a presto uz ma slusnou sanci urvat dobry flek.

                    Ja treba pri vzdelavani potomstva vychazim z toho, ze absolutne nesazim na nejake excelentni schopnosti. Ty vubec nemuseji prijit (viz to ‚umet vyjit s malem‘). Potomstvo jsou premianti tridy. Ubirat pujde vzdycky, opacne to jde hur. K tomu, ze se coby kolonie musime ucit AJ, samozrejme nastupuje i NJ a ocekavam, ze jeste aspon jeden jazyk pribude. Poresime casem. Pro deti pod deset let to vidim jako zaklad – nadstandardni vysledky ve skole plus znalosti jazyku a to vse bez domaci drezury, na to je jeste deset let cas.

                    Stale je moznost odbocit jit cestou nejakeho uceni, pokud se ukaze, ze manualni zrucnost bude lepsi, nez se zivit hlavou. Pro mne je priorita pomoci potomstvu zajistit si dobry prijem z prace, ktera bavi, nez protlacit kripla nekam na teple mistecko pres kamarady. Krome toho, samozrejme, budu mirit spis do zahranici. I v tom blbym Nemecku jsou proste platy 3x az 4x vyssi ve stejnem oboru a ja osobne do prace chodim pro prachy.

                    1. Jak řešíš ty jazyky? Filmy v originále, nebo jdou děcka na handl jako za starých dobrých časů.

                      Jo, vzdělání je starost. Holce bude šest, tak teď přemýšlíme, jestli státní, nebo alternativu.

                    2. Anglictina je ve skole povinna od 3. tridy + krouzek + YT + pisnicky + neco malo ze satelitu + debata doma. Proste nekdy nahodne se prepneme a mluvi se jen aglicky. Potomstvo sice bojuje, ale odposlouchava. Zaklad je, hrnout na ne jazyk, aby poslouchaly. Gramatika se resi az pak. Jako kdybys ho hodil v zahranici na ulici.

                      Handl budu asi resit s nemcinou. Ostatne muj sef ma deti ve stejnem veku, takze zkusim s nim dat rec a zrealizovat nejakej xeft. Ale to az pote, co projdeme zaklady konverzace. V pripade realnyho hozeni do vody proste nejaky zaklady jsou potreba. Zbytek se zvladne.

                      Trosku problem je Bavorsko, protoze zrovna vcera jsem se bavil se sefem, kterej je Mnichovan a sam rika, ze tem mistnim hovno rozumi, ale uz si vsiml, ze kdyz stoji 4 Bavoraci v debate, tak si nerozumi obcas ani mezi sebou :-). To uz lip rozumet Schwabovi, nez Bavorovi.

                      S dcerou zalezi, kde ma kamarady a na co ma vlohy. Osobne bych asi zacal statni, to je lalac a cas vyplnil jazykama. Pak, kdyz to bude ok, prestoupil rovnou na gympl ve druhym stupni. Ale je to jen muj nazor, protoze nevidim v prvnim stupni smysl soukrome skoly. Cist, psat a pocitat do stovky se nauci vsude.

                    3. werich kdysi rekl ze dite kdyz se treba v cizine dostane do detskeho kolektivu mluviciho cizi reci tak pouze bere to ZE se to tak rika a ne jako dospely ktery vsechno analyzuje a zkouma PROC se to tak rika (gramatika). imho zajimavy postreh (zrejme jeho dcery jany kdyz byli v usa) a take myslim rikal ze treba detska anglictina je jednoducha ma malou slovni zasobu rychle se uci (i rychle pak zapomina kdyz se dite zase vrati z ciziny domu) nebo to bylo ve vzahu k nejakym jeho znamym (a jejich detem) co se takhle rychle naucili japonsky a pak zase zapomnely

                    4. „Zaklad je, hrnout na ne jazyk, aby poslouchaly. Gramatika se resi az pak.“

                      Do kamena tesat. Na gymnaziu do mna asi 6 rokov tlacili nemcinu, tvrdo po gramatickej stranke, minimum konverzacii, cleny, sklonovanie, kokotiny. Nenavidel som to a po rokoch bol vrcholom mojej nemeckej znalosti Der Tisch a Die Stuhle. Aj to si nie som uplne isty, ci som to teraz nezmrvil.

                      Anglictinu som sa naucil sam nezavisle od skoly, PC, multiplayer hry, serialy, prirodzeny naklon k elektronike a programovaniu, kde sa vladne anglictinou. Hlavne tie konverzacie v multiplayer hrach na anglicky hovoriacich a pisucich serveroch spravili vela.

                      V poslednej dobe zistujem, ze k nemcine sa blizim z pracovnych dovodov – dokumentacie strojov, schemy, zopar nemeckych zakaznikov. Z pocutia, citania a zo znamosti anglickych vyrazov v podobnej technickej oblasti ide nemeckym textom rozumiet skvele. Na hovorenej nemcine este treba zapracovat, ale to ma az tak nepali.

                    5. Re: MS
                      3.3.2019 v 20:16

                      Nemci jsou velmi benevolentni, pokud jde o konverzaci. Oceni, ze se snazis a ani nehnou brvou, kdyz se seknes v gramatice. Nejvetsi psi na spravnou vyslovnost, co jsem zazil, byli Frantici. Nekolikrat se mi stalo, ze mne nejakej Frantik opravoval v anglictine a nebo mel tendence mne ‚ladit‘ v nemcine. Zejmena ti zijici ve Svajcu.

                      Technicka nemcina je vopruz, i Nemci sami casto sklouznou k anglickemu vyrazu, protoze je kratsi. Na druhou stranu nemeckou slataninu casto rozpitvas a odtusis, kdezto anglicke slovicko proste musis znat.

                      Samozrejme je potreba rict, at mluvi Hochdeutsch, jinak spusti nejakym slangem a jsi v prdeli, i kdybys mel z nemciny statnici.

                      Moje zena utrpela nemcinu na gymplu taktez a po maduryde umela rict tak maximalne „ich hajse XXX und ich bin aus YYY“. Nicmene se sebrala a na ctyri roky odjela do Korutan. Jeste pri odjezdu nebyla poradne schopna ani koupit listek na vlak. V Korutanech si udelala rakouskou stredni ekonomickou skolu a sama rika, ze nemcinu odposlouchala (dodnes je jeji psana nemcina tragedie), behem dvou mesicu uz byla schopna se domluvit a dneska, kdyz se bavi s Nemcem, tak ten ani nepozna, ze je Ceska, protoze v bezne slovni zasobe je v pohode (a slozitym a odbornym debatam se vyhyba – jako kazdej amater).

                    6. Ad psaná němčina: Co říkala manželka na změny pravopisu? Maturoval jsem, zrovna když se to zavádělo, a dost mne pobavilo, že ani ti proorganizovaní Germáni nemají vše dokonalé…

                    7. Re: Jihocech Honza
                      3.3.2019 v 21:26

                      Co mas na mysli? Ty tanecky okolo ostreho ‚s‘?

                    8. Jo. Ale ono toho bylo víc, když už na konci roku nebylo co dělat, tak jsme to s němčinářkou probírali.

                    9. Nemci se potrebovali prizpusobit faktu, ze pocitace maji s ostrym ‚s‘ a podobnymi hovadnostmi problem a zatimco my Cesi jsme vyresili kulovy, tak Nemci proste zlegalizovali ‚ss‘, prehlasovane hlasky za ‚-e‘ a dalsi vyfikundace, cimz podle mne vyresili problem se znakovou sadou pomerne elegantne. Ted je legalni pouzivat oboji, tedy jak ‚ä‘, tak ‚ae‘ a je vyreseno. Ne vzdy mas zarizeni, ktere podporuje diakritiku a nemcina si s tim holt poradila. My ne.

                    10. Ha, tak nakonec to dobře dopadlo. Ono to tehdy vypadalo, že kdyby to měli důsledně zavést, tak to bude takový chaos… Pak jsem vypadl na vysokou a potřeboval už jen angličtinu. Až do předloňska, kdy jsem objevil egun.de, a jak se školní němčina hodila :-)

                    11. @Sysop 21:08
                      Frantici su celkovo spiny na dorozumenie sa. Vynimku u mna ma Bretania, kde su ludia tak nejak.. ochotnejsi.

                      Sice ma este ziadny neopravoval v anglictine, ale ked si zavolaju technika a v osobnom kontakte z nich clovek nevytiahne ani slovicko po anglicky, ide ma pretrhnut.

                      Samozrejme, toto plati len kym nieco potrebujem ja, napriklad presvedcit operatora, aby spustil stroj, lebo potrebujem vidiet PLC ked bezi.

                      Hned, ako sa karta otoci, a nieco potrebuje operator, zrazu z neho vypadne dobrou anglictinou so strasnym prizvukom, ze by rad zmenit casovanie procesu a pridal dve tri funkcie, ci mu to neviem upravit.

                      Takisto v Parizskom metre – na slusne polozenu otazku zacinajucu Bonjour a pokracujucu v anglictine biely frantik nema nutkanie pomoct. 100% uspesnost mam pri mladych cernochoch, ti pomozu s radostou, aj ked nahodou nevladnu anglictinou.

                    12. Re: MS
                      3.3.2019 v 21:55

                      Zabozrouti jsou neskutecny kokoti. Anglictina je sere, protoze po staleti se mleli s Anglanama a nemcina je sere, protoze po staleti se mleli s Germanama. Pritom prakticky vzdy si za to mohli sami. Zadluzeni jsou az po usi, zato lini a sebevedomi az na pudu. Nicmene, letos asi do Saint-Tropez zase zajedeme :-)

                      Muj osobni problem pak je, ze jsem rasista a pokud se mohu vyhnout komunikaci s cernochem, pak tak cinim. Takze zkusenost v debate s cernochem nemam.

                    13. Sysop: ne, že bych byl kovaný mezi dělníky, ale na obecné úrovni nemůžu souhlasit s prvním odstavcem. Že je pracovník schopný se prokazuje praxí, nikoliv papírem ze školy. Takže problém „nemám školu“ existuje tak maximalně do 2-5 let po ní a zvlášť dnes to problém není, berou všude a každého. Pak už škola nikoho nezajímá. Mě zajímá max tak do těch 2-5 let a vždy mě víc zajímá práce, kterou těch 2-5 let dělal. Pokud už je od školy 5 let a práce, které dělal stojí za vyliž, obvykle se nedohodneme, protože dotyčný na to nemá, papír-nepapír. Znám lidi, kteří jsou na velmi zajímavých pozicích a vysokou nemají, protože začali během jejího studia makat, motivace dodělat školu zmizela, měli výsledky a za pár let už bylo všem jedno, že mají formálně jen střední.

                    14. Jasne, mas pravdu, pokud dotycny ma moznost kvalitu te praxe prokazat. Zatimco vzdelani tak nejak plus minus koresponduje s nejakym dokladem o ukonceni vzdelani, tak super praxi napise kdekdo za flasku treba jen proto, aby se toho vola uz uz zbavil. Takze to, ze jsi do tymu poridil lempla, zjistis az behem zkusebni doby, pricemz ale jiny adept v poradi, ktery by to misto zvladal lepe, uz je u konkurence.

                      Samozrejme, ze neplati, ze kdo ma papir ze skoly, je automaticky super pracant. To ani omylem. Ale kdyz budes shanet nekoho treba na CAD, tak ten s praxi bude hur u pohovoru neco prokazovat nez ten, kdo ma nejakou odbornou skolu a uplne nejlepe ma CAD napsany na diplomu. Tak jsem to myslel.

        2. jedina obrana proti ceskemu zdravotnictvi an bloc je: vyhnout se mu obloukem. Smula je, kdyz te to nemine.
          Mohu potvrdit. U mě celkem čuměli, že jsem byl schopen si zařídit vyšetření v zahraničí a i sám si ho zaplatit. Osobně z toho mám stejný dojem jako když přijedu s autem do autorizáku v ČR a v Německu. Němec to zvládne na první dobrou, tady se to třikrát předělává a čekací doba je násobně delší.

          1. Nejsem z automobiloveho prumyslu, moje zkusenosti se servisy v Cesku i v zahranici jsou dost omezene a muj soucasny zamestnavatel ma dokonce ve firemni filosofii naprosty zakaz prodeje svych vyrobku automobilovemu prumyslu. Proc, to sice vim, nedivim se, ale ted to rozvadet nebudu.

            Nicmene, pokud jsem v zahranici na standardnim aute potreboval nejakou standardni opravu, bylo vse naprosto super provedeno (Nemecko, Francie, Italie), i kdyz neslo primo o vlajkovy servis znacky. Jakmile jsem resil neco nestandardniho, byly samozrejme troubles, i kdyz se servisaci snazili.

            V Cesku mam trosku jinou zkusenost – zde je uplne jedno, jestli jde o standardni auto, nebo ne, se standardnim problemem, nebo ne. Vzdy to bylo opredeno nejakou zvlastni procedurou, ktera byla bud draha, nebo zdlouhava, nebo oboje. Pomerne dobre zkusenosti v Cesku mam s garazniky a mensimi servisy, ovsem take vim, s cim tam jit a co uz nema smysl. Ve vetsine pripadu chodim do servisu v Cesku jen proto, ze tam maji neco, co ja doma ne, stran vercajku. Jinak si radeji na autech delam doma, co jen muzu.

            Cili ono to stare socialisticke „u nas nemame ani dily, ani naradi, jako ti Germani, takze musime mit sikovne rucicky a umet improvizovat“ uz daaavno neplati, protoze:

            1) fura dnesnich aut se proste bez sofistikovaneho vercajku ani opravit neda
            2) kdo mel zlate rucicky, bud s nima uziva doochodu, nebo je pouziva nekde jinde, nejlepe v dotacnich penezovodech

            Takze zatimco German ma na vse Vorschrift a vzdy stejnym postupem dosahne stejneho vysledku, V Cesku se stale premysli, jak neco vomrdat „aby se usetrilo voe“. Ze ale prave nejvic usetri ten German, protoze neplati za slompackou praci trikrat, to se u nas jeste stale nepochopilo.

            V patek jsme meli skoleni o pozarnich predpisech. Ocekaval jsem, ze budu informovan o tom, kde je jake tlachatko, kam se ma volat telefonem, co se ma volat do vzduchu, co se ma kde vypnout… a vono uplny hovno. Skolitel povida „tahle moderni budova ma vsechno potrebny v sobe, kdyz uslysite sirenu, na vsechno se vyserte, vybehnete ven a taaamhle venku na parkovisti je shromazdiste. Nikomu ani nikoho nevolejte, nehledejte telefon, nehledejte notebook, nehledejte nic, proste jdete vsichni fofrem ven, protoze vsechny ty sracky se daji koupit, ale zdravi mate jenom jedno. Dekuji za pozornost“. A to bylo cely.

            Kdysi jsem, zrejme i jako DF, mel brigadu na benzince. Tam taky bylo skoleni. Prisel sef z okresu a bezpecak. Bezpecak si pres pul hodiny cintal pentli pindama o tom, ze kde jsou hasici pristroje, jak a kde se ma vypnout stava, jak se predtim musi zavolat na pozarniky (bylo za totace), kde ze je tlacitko pozarniho hlasice, pak nas z toho vsechny zkousel. Az dokecal, postavil se sef a povida „vidite taaamhle tu mez? Jo,… takze kdyby tady neco laplo, tak kurva serte na vsechno a berte kramle az za ni.“ Jak vidno, ten uz za minule totality znal dnesni germanske pokrokove predpisy.

            Kdyz jsem si privezl prvni ameriku, tak mi kamarad Amik povida „hele, hrab se v tom podle manualu, kdyz tam bude napsany, ze mas odmontovat chladic, ackoli opravujes tazny, tak to proste udelej, nepremyslej nad tim a neres to, usetris si spoustu prace a nervu, ver mi“. Tehdy jsem se smal a rikal si, jaci jsou ti Amici debilove.

            Ted, pro zmenu, v ramci skoleni prace s chemikaliemi, skolitel povida „kdyz je na flasce vykricnik v trojuhelniku, vemte si bryle. Nereste, jestli to neni picovina i kdyz vim, ze fura z vas ma tituly z UNI. I kdyby ta znacka byla na flasce od mlika, tak si proste vemte bryle. Jednak ten, kdo to na tu flasku dal, vedel, proc to dela a jednak, jestli vam pak nekomu do oka splichne mliko a on bude mit alergii, nedostane od Krankenkasse ani hovno, protoze nemel bryle“.

            To nase ceske vomrdavani a vojebavani a premysleni, ze jsme chytrejsi, nez autor, je proste cesta do prdele. Bohuzel, prave ty moresy „ja vsechno vim“ jsou v nasem zdravotnictvi na kazdem kroku. A nejvic „vedi“ ti, co fakticky umi uplny hovno.

            1. Sysope, vomrdávání a vojebávání nastupuje, když postupovat podle předpisů nejde kvůli nedostatku lidí, nástrojů nebo času, nebo kvůli tomu, že si předpisy odporují.

              Na jistém nejmenovaném pracovišti probíhala akreditace. Sestry přišly s tím, že počet pacientů stoupl o během pěti let o 17%, ale počty ošetřujícího personálu zůstaly stejné, nebo mírně klesly. Kontrolní otázka: jak příběh skončil?

              1. Prijde na to, kde se to udalo. Pokud v Cesku, tak predpokladam, ze sestry dostaly pojeb, ze se serou do veci, kterym nerozumi, ne?

                A ze je neceho nedostatek, nebo si predpisy odporuji, to je zase a jen problem nas, domaci. Jsme tricet let po uuuzasnem prevratu, takze ted uz se neni na koho vymlouvat, tohle nejsou komunisticke predpisy, to je nas, domaci, bordel. Dokud zamestnanci (a hlavne odbory, ktere prece dbaji na blaho zamestnancu) drzi zobaky a delaji i se spatnymi predpisy, tak je proste nikdo nezmeni. Ty predpisy nespadly z nebe, ty vymyslel nejaky curak. A dalsi curaci jen frflaji, ale delaji.

                1. Jeste drobnost… videl jsi, jak za posledni 3 roky (ne 5 let) sestram sly platy nahoru? Ja jo. Tech 17 % je uplnej lalac.

                2. Zcela přesně. Šlo o to, že to byla americká akreditace koncipovaná pro úplně jiné podmínky a počty personálu.

                  Ony ty předpisy jsou často rozumné, ale jsou zaváděné tak, aby to moc nestálo, abychom se mohli pochlubit tím, jaký certifikát jsme získali.

                  1. Šlo o to, že to byla americká akreditace koncipovaná pro úplně jiné podmínky a počty personálu.
                    nejde kvůli nedostatku lidí,
                    Jako myslíte ten eufemismus poslední doby v ČR, že neumím zaplatit pracovníky?

  6. Šly. Ale většina by byla radši, kdyby nemusely mít tolik přesčasů, kdyby nebyly problémy s dovolenýma…

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017