Oteplování ve zkratce

Featured Image

Jsme stále masírováni děsivými či naopak konejšivými informacemi o globálním oteplování. Není vůbec snadné se orientovat v názorech obou stran, proto nabízím stručný popis toho co bylo a co asi bude s naší planetou. Každý, kdo bude chtít, si pak svůj názor může utvořit sám. Jen doufám, že skutečnost nebude ještě rychlejší a divočejší, než jaká se rýsuje.

Introdukce

Naše planeta je produktem plynného vodíku a hvězdného prachu. Gravitace pak způsobila vzájemné přitahování těchto prvků, až vytvořily rychle rotující disk, z nějž se stala sluneční mlhovina. V centru se formovalo Slunce, zatímco planety se tvořily na akrečním disku obíhajícím okolo středu. Země pak vznikla srážkami a nahromaděním velkého množství kamenných těles od velikosti zrnek prachu až po malé planety. Vzhledem k pozorování jiných akrečních disků nyní víme, že tvoření planety muselo proběhnout poměrně rychle, asi tak v době několika desítek milionů let. Voda sem byla pravděpodobně později importována prostřednictvím komet a asteroidů….. Během následujících milionů let byla Země bombardována množstvím různých těles o rozličné velikosti i hmotnosti. Jedna ze srážek s objektem velikosti Marsu vedla až ke vzniku Měsíce, který dodnes hraje klíčovou roli v osudu naší planety a je nezbytný pro uchování teplotní stability. Asi před 3,9 miliardami let skončilo toto divoké období, které zajistilo pro Zemi atmosféru, oceány a vedlo k začátku deskové tektoniky. Ta se pak postarala o vznik hornin lehčích než dno oceánu, takže nakonec vystoupily na povrch jako plovoucí a zvětšující se kontinenty. Atmosféru zcela bez kyslíku ovládl kysličník uhličitý – skleníkový plyn. To mělo za následek, že ačkoli Slunce tehdy vyzařovalo asi 30% své současné energie, na Zemi se teplo zadržovalo a bylo pořádně horko.

A pak, časem, vznikl život. Netuším jak a kdy, ale stalo se tak. Každopádně byl na úrovni bakterií. Další vývoj vedl nakonec až k rostlinám a živočichům.

Krize

Naše Země bude existovat celkem 12 miliard let. Pak ji zničí Slunce ve stadiu červeného obra.

Představme si její věk jako ciferník hodin. Co jedna hodina to miliarda let života planety. Doba živočichů začíná ve 4 hodiny a končí v 5 hodin! Před čtvrtou a po páté hodině Země po jistý čas patřila a opět bude patřit jen mikrobiálnímu životu. Nyní jsme někde kousek za půl pátou. Jak je vidět, Země již začala směřovat ke svému zániku.

Před pouhými 2,5 miliony let se klima na Zemi, jako už po několikáté, změnilo a nastal opět čas ledu, takže nyní žijeme v době ledové, správně nazývané glaciální doba. Toto období je naplněno minimálně 18 nástupy a ústupy ledu – glaciacemi. Celkově zůstává Země chladná s průměrnou teplotou asi 15°C. V dějinách života na Zemi pak teplota kolísá od + 5°C do +25°C.. Takováto stabilizace teplot nastala v dobách, kdy život vystoupil z moře. Poslední zalednění, v Evropě známé jako würmské, skončilo před 12000 lety. V ledu pokrývajícím části kontinentů bylo tehdy uvězněno tolik mořské vody, že hladina moří byla o 120m níže než v současnosti.

Zhruba každých sto tisíc let se pravidelně dostavují krátká teplá meziledová období. Uplynulých deset tisíc let bylo ve srovnání s uplynulými sto tisíci lety dobou extremního tepla, které tu vládlo naposledy asi před 120000 lety, na konci jiného zalednění. Tehdy zde bylo asi takové teplo jako dnes, a to po dobu patnácti tisíc let. Pak ovšem planetu zprudka pokryl led. Z ledových jader z Grónska a Antarktidy se dá vyčíst, že z uplynulých sto tisíc let mělo devadesát tisíc let charakter postupného skluzu od teplých klimatických podmínek (podobných současným), ke zmrzlému a ponurému období, následovanému rychlým oteplením, které zasahuje až do současnosti. A těchto posledních deset tisíc let je z hlediska globální teploty atypicky klidných a stabilních. Současné meziledové období by mělo skončit maximálně za pár tisíc let, načež dojde k ochlazení na následujících osmdesát tisíc let. Dostatečně dlouhá doba na pořádné zalednění! Předchozí interglaciální období však skončilo velmi překotně, téměř bez varování. V tomto období byl zaznamenán velmi rychlý posun k chladnu, jenž byl přerušován prudkými výkyvy mezi teplem a chladnem trvajícími vždy pouhých deset let. Pak se dostavilo chladno, které již vydrželo.

Tyto změny varují před naším současným klimatem, který může být daleko nestálejší, než vůbec předpokládáme a snadno se zvrtne do katastrofických důsledků pro celou civilizaci. A ačkoli dnes zvyšujeme koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, jeho dlouhodobý pokles nás už miliony let připravuje o sílící sluneční žár. Od rozmachu rostlin a živočichů se jeho množství snížilo na 5% (!) původního stavu. Část úbytku je způsobena pohlcováním uhlíku suchozemskými a mořskými rostlinami, ale větší část je důsledkem stále se zvětšující rozlohy kontinentů a jejich zvětrávání, které vysává z atmosféry kysličník uhličitý. Proto máme namířeno zcela jasně k době ledové a to i navzdory tomu, že koncentrace CO2 stoupla v důsledku spalování fosilních paliv od počátku průmyslové revoluce o 30% a plyn, metan, je dokonce na 145% stavu před průmyslovou revolucí. Arktický led se ztenčil za posledních 20 let o 40%, Alpy přišly od 19. století o polovinu svého ledu, tak za 10 let bude africké Kilimandžáro bez sněhu úplně. Pro život naší planety jsou to pouhé banality.

Katarze

Spalování fosilních paliv nás dokonce může zachránit na nějakou dobu před přicházejícím ledem. Tato doba se odhaduje až do stovek let s tím, jak se dle odhadů zvýší koncentrace CO2 v následujícím století. Až se však led vrátí, půjde o mnohem extrémnější zalednění, než k jakému by normálně došlo.

Jiná teorie naopak tvrdí, že globální oteplení příchod ledu odstartuje. Atmosféra přenáší většinu vlhkého vzduchu vypařovaného v tropech až k pólům. Je pravděpodobné, že tato vlhkost tam způsobí více sněhových srážek a zahájí expanzi ledovců a to i při krátkodobém zvýšení teploty na Zemi. Toto oteplení povede k nadměrnému tání ledu v létě, tím se zvýší množství sladké vody přitékající do systému slaných oceánských proudů, což by mohlo narušit tyto proudy a nevypočitatelně ovlivnit počasí. Třeba odklonění či narušení Golfského proudu sladkou vodou způsobí, že jeho hlubinný návrat, již jako slané chladné vody, začne dříve, než ohřátá voda z Mexického zálivu a Karibiku dospěje daleko na sever. Tento stav přivede rázem Evropu do pořádného mrazu.

Vědomě se nepouštím do spekulací, jaké by asi byly dopady prudkých výkyvů počasí majících za důsledek migraci obyvatelstva, úbytek zemědělské půdy, povodně, zvýšení mořské hladiny či naopak velká horka zapříčiňující neúrodu. Boje mezi národy o jídlo a vodu by asi byly velmi ostré. ČR má to štěstí, že díky své poloze by neměla být až tak drasticky, alespoň zpočátku, zasažena.

Neuvědomujeme si, že okamžiky, ve kterých žijeme své životy jsou neobyčejně vzácné, že za ně vděčíme obrovské souhře okolností, která nám nabídla nenormálních deset tisíc let klidu a tepla umožňujících rozvoj naší civilizace. Máme mimořádné štěstí a nevážíme si ho, protože vítr a déšť si ani přes veškerou naši snahu poroučet nenechají…

Předpověď počasí mluví o dlouhé a kruté zimě, která jen tak neskončí. Pořiďme svým potomkům  pořádné kabáty :-)).


9.4.2007 Krox
 
 

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
85x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:04
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!