Jestli vám název „Letiště Václava Havla“ nejde z úst stejně jako mně, je tady jednoduchý návod, jak se s tím vypořádat. Je prakticky otestovaný na cizincích ze třech kontinentů a funguje dobře.
Můj názor na pojmenování letiště Ruzyně na Letiště Václava Havla definitivně dotvořila Zdena Mašínová, sestra bratrů Mašínových, která prohlásila, že by ráda emigrovala, ale že nemá jak odletět, protože nechce vkročit na letiště pojmenované podle Václava Havla.
Já s vkročením na letiště Václava Havla problém nemám. To letiště za to nemůže, může za to pan režísér Fero Fenič a celá jeho banda plus zhruba sedmdesát tisíc občanů, kteří podepsali příslušnou petici o změně jména nečeho, co jim neříkalo ani trochu pane. Mám rád pražské letiště. Beru tam Kakunu na exkurze nebo sedíme v té restauraci v prvním podlaží terminálu 1, kde je ta malá vyhlídková terasa a obdivuji souhru různých funkcí při odbavování letadel. Letiště je naprosto fajn od nápisu na průčelí budovy dále.
Jednoho krásného dne se probudíme a zjistíme, že ten nápis přijde sundat.
Je tady taková lokální úchylka, že napříč generacemi má určitá skupina našich spoluobčanů soustavnou potřebu pojmenovávat různá místa po různých zmrdech. Kdybychom to brali tak vážně, tak by musela osiřet například Vinohradská třída v Praze, kterou lid, respektive jeho reprezentanti pojmenovali Jungmannova, Fochova, Schwerinova, pak opět na krátkou dobu Fochova, Stalinova a pak Vinohradská až doposud, přičemž ještě není všem dnům konec. Já jsem dosud nepochopil, proč se letiště jmenuje právě podle Havla, který zjevně žádný vztah k letectví neměl. Například v Mnichově svého času otevřeli letiště Franze Josefa Strausse, což nebyl hudební skladatel, jak si mnoho lidí myslí, ale bavorský politik s kontroverzní pověstí, soukromý pilot a osoba blízká výrobci letadel Airbus. Žádné takové souvislosti v Havlově C.V. nalézt nelze, jeho jediný styčný bod s letectvím představuje humanitární bombardování. Jeho přínos pro naše dějiny je veskrze zanedbatelný a tomu také měl odpovídat význam míst, která se po něm pojmenují. Lavička, skládka odpadu nebo nějaká zastrčená autobusová zastávka by byly až kam.
Ale pokud máme ideologický nástroj pojmenovávání veřejných míst přijmout a vzít za vlastní, pak bych se přimlouval pro pojmenování Letiště Františka Sahuly. Sahula byl podobně jako Havel dramatik, byl vězněn (za neplacení výživného), přičemž Sahula byl o hodně lepší hudebník než Havel dramatik a pravděpodobně by nebyl o nic horší prezident, kdyby to mohl předvést.
Pokud máte podobně jako já uložen v hlavě obrázek šášuly Havla, jak se poníženě hrbí před různými druhořadými zahraničními státníky a nervózně si tře zpocenou ruku o kapsu saka, případně jiný výjev zahrnující tuto tristní postavu československých a později českých dějin, budete mít patrně problém jen tak zbůhdarma metat po vašich přátelích, kamarádech, spolupracovnících a obchodních partnerech jeho jméno, protože přece nic zlého neudělali. V takovém případě mám hned několik náhradních řešení.
Předně je třeba brát na vědomí, že v Praze je jen jedno metropolitní mezinárodní letiště pro komerční lety a tak ve většině případů postačí slovní spojení „letiště Praha“ případě „Prague Airport“. 80% cestujících z ciziny tohle v pohodě zpracuje a na nic dalšího se neptají. Ani jednou neřeknete „Havel“ a přesto se skvěle zorientují.
Cestující pocházející z lidnatějších zemí dělají problémy. Jsou totiž zvyklí na to, že v hlavním městě je několik letišť. Třeba v Londýně je jich pět. Tihle lidé vyžadují, aby se jim letiště blíže specifikovalo a k tomu se skvěle hodí kód PRG. Jedná se tzv. kód IATA, třípísmenné označení, kterým se jednoznačně identifikují destinace. Pracují s nimi internetové vyhledávače letenek, je uvedeno na letence a na zavazadlech. Většina lidí ho tedy zná, i když s ním běžně nepracuje. Havloidi totiž během procesu pontifikace na IATA kód zapomněli a nezměnili ho, takže letiště zůstalo PRG a nepřejmenovalo se například na PVH po vzoru CDG nebo JFK.
Problémy naopak působí používání staršího označení Praha-Ruzyně, které bylo formálně správné před rokem 2012 v době předhavlovské. Několikrát mi to ujelo a stalo se, že jsem pak musel složitě objasňovat, že Ruzyně je to samé jako Letiště Václava Havla a vzít šášulovo jméno nadarmo.
Je také dobré se zamyslet nad tím, co říci, když se budou návštěvníci ptát, kdo to byl ten Václav Havel. Není totiž pravda, že Václava Havla zná celý svět nebo že nám ho dokonce celý svět závidí, většina cizinců nemá vůbec ponětí, kdo to byl. Existuje na to několik odpovědí, ze kterých je nutno vybírat podle toho, kdo se o Havla zajímá. Z těch víceméně neutrálních mi dobře posloužil „bývalý prezident“ („former president“) nebo „zbytečná osoba“ („useless person“), případně „nějaký dramatik“ („some author“). Pokud se ale návštěvník stačil na přílet do Prahy nakondicionovat už v letadle nebo v letištním baru, zatímco vy jste marně hledali místo k zaparkování, postačí i méně neutrální výrazy.
Je zajímavé sledovat, jak se nové jméno našeho nejvýznamnějšího letiště skvěle neujalo. Jako všechno, co vymyslela pražská kavárna, ani umělé jméno metropolitního letiště nedokázalo vyvinout vlastní život a je podvědomě chápáno jako něco, co bylo nadiktováno shora elitami vybavenými dlouhými prsty. Dopadlo ještě hůře než stanice metra I.P. Pavlova, také nanejvýš uměle pojmenovaná z ideologických důvodů, která se nakonec tak nějak zažila coby Pavlák, Ípák nebo Slinták. Pojmenování „Letiště Václava Havla“ v mém okolí neužívá nikdo. Je to dál Ruzyně. Co horšího. Dokonce pro piloty je tady dál Praha Radar, Ruzyně Tower, Ruzyně Delivery a Ruzyně Ground. Nikde žádnej Havel. Nehledě na to, že například věta „Václav Havel Ground, Oskar Kilo Hotel Whiskey Whiskey, dobrý den“ by havlovce nejspíš iritovala.
Pro mně je to taky dál Ruzyně a tak to taky zůstane.
19.01.2020 D-FENS
(538x známkováno, průměr: 1,73 z 5)