Náhodou jsem nedávno narazil na tento postarší, ale tematicky stále ještě aktuální článek a zaujala mne jak forma , tak obsah. Po podrobnějším prostudování jsem usoudil, že si závěry nenechám jen pro sebe. Možná budete namítat, že takových poblijonů je v našem mediálním prostoru fůra a měl bych být zvyklý. Souhlasím, za normálních okolností bych tyhle mediální šumy prdlých amíků skutečně automaticky odfiltroval, ale zrovna tenhle zpravodajský web se pořád prsí svou solidností, takže jsem té výzvě neodolal a trošičku do toho zašťourám.
Letošní Oscary jsou zase komplet bílé a to je nespravedlivé. Mediální kampaň za větší diverzitu rozjel jeden, akademiky opomenutý černý režisér a manželka herce Willa Smithe. Oscar by prý měl být černější, později by měl ještě zduhovatět a nakonec mu přidělají prsa.
Nejvíc mě asi fascinuje skutečnost, že několik jedinců dokáže nejenom uplést z hovna bič, ale dokonce s ním opravdu zapráskat a mediální dobroserové světa jim k tomu ještě zatleskají. Ovšem uchopí ten výkon tak nějak po svém, takže hovno jako zázrakem mizí a na scénu vstupuje prakticky návrat otroctví. Cituji:“Hollywood se bouří…“. Režisér, herec, herečka a jeden moderátor. Já napočítal čtyři kousky zhrzených, co brečí, že jim nedajli medajli, protože jsou černý. Will Smith taky trochu zpoza manželky opatrně přicmrndává, ale opatrně, přeci jen se ještě nechystá do důchodu. Takže dejme tomu pět. Troufnu si tvrdit, že se nejedná o zrovna reprezentativní vzorek Hollywoodu, ani toho černého ne.
Dále tu máme dvě skutečné perly:„…..protože většinu nominovaných tvoří běloši.“ a „….už druhý ročník, který kvůli převažujícím bělošským nominacím vyvolává protesty i výzvy k bojkotu.“ Ve skutečnosti v posledních dvou ročnících nebyla nominovaných bílých herců a hereček „většina“, ale 40 ze 40, což je pintlich 100%, jak ostatně níže v onom článku uvádí sám Spike Lee. K důvodům tohoto jevu se příčetnější odborníci vyjadřují v tom smyslu, že kde nic není ani smrt nebere. A teď už jen nahlédneme do populační statistiky. Wiki praví, že původní negři povýšili a stali se přirozeným vývojem Afroameričany s nynějším podílem 12,38 % celkové populace USA. Z tohoto čísla si alespoň já dovozuji, že pokud by i byla nominovaných bělochů skutečně „většina“, jednalo by se ze statistického pohledu o věc naprosto přirozenou. Soukromě pro zmiňované bojovníky za větší rasovou různorodost dodávám, že existuje společenská oblast, kde už se jim podařilo prorazit bariéry a získat odpovídající zastoupení. Cca 40% všech vězňů mužského pohlaví v USA tvoří Afroameričané.
V článku se dále tvrdí, že členové Akademie filmového umění a věd rozhodující o nominacích, jsou hejno starých rasistických dědků, kteří k výběru používají kolo štěstí. Tomu jsem ochoten i věřit, neboť mám často při pohledu na výsledky jejich činnosti ten samý dojem. To je ovšem problém institucionální, jehož vyřešení by si žádalo takový zásah do systému, že by to Oscar nemusel přežít. Faktem navíc je, že akademici jsou v převážné většině profesionálové, o hercích rozhodují zase herci, takže nějaké odborné hledisko tam snad bude. Tyhle akce jsou postavené především na penězích, prestiži, konexích a emocích. Spravedlnost v tom soudný člověk hledat nebude, i kdyby do komise posadili Rychlé šípy.
Nejpokřivenější na tom všem je, že tohle vynucování si většího kousku koláče na základě pouhé etnicity a ne výkonu, je opravdu internacionální záležitost a tvrzení, že někdo něco nedostal výhradně proto, že je černý, zelený nebo teplý, se stalo automaticky přijímanou pravdou.
Závěrem dodávám, že třeba v roce 2013 bych já dal sošku Samuelu L. Jacksonovi za roli Stephena v Nespoutaném Djangovi. Nebyl ani nominován.
28. 02. 2016 Lulina
(202x známkováno, průměr: 1,17 z 5)