OSA zla – kašpárčí průmysl

Featured Image

V souvislosti s povinným placením koncesionářských poplatků nám vyvstává nová otázka veřejnoprávního smyslu – a to ve vztahu k organizaci jménem OSA.

Na počátku letošního roku neprošla zákonná novela autorského zákona, která nás dle výkvětu autorů naší populární hudby (vyjádření i petičníci zde) posouvá buď místopisně kamsi na Balkán, možná časoprostorově do hlubokého středověku. Oč se jedná? O nic menšího, než  povinnost platit OSe za TV a rádia  v hotelových pokojích a nemocnicích. Dokážu  samozřejmě pochopit, že umělci a autorům má platit diskotéka  a další věci, které z toho žijí, ovšem už u rádia a TV je sporné, zda vlastně dělají kašpárkům reklamu a nebo z nich žijí. Na vážkách jsem i u obchodů  (půjdete nakupovat tam,kde je puštěné vaše oblíbené rádio?), ale hotel  a nemocnice je vrchol drzosti. Pokud jsme novým zákonem povinni platit  koncesionářské poplatky, pak budu-li hospitalizován a nebo prostě  jen v jiném městě a dojde k jakékoli závažné události –  já se o tom nedozvím, protože nemocnice (hotel) nebude mít instalovány  TV za něž by platila podruhé?  Vždyť mi v tomto případě  pouze umožňují používat službu, kterou jsem si zaplatil. A pokud si přinesu vlastní TV – musím odehnat ostatní pacienty aby nenastala veřejná produkce?

  Jinými slovy – plaťme za každou věc 2x, než najdou možnost jak budeme platit 3x. Podle mého názoru by naopak vysílání mělo být zdarma a dostupné komukoliv a kdykoliv, jestliže někdo chce pouštět cokoliv konkrétního – prosím, nechť to ohlásí a zpoplatní. Ad absurdum tato situace vyzní v kterékoliv čekárně, kde býval rozhlas – nyní je tam krásné ticho a mohu si tak v klidu přečíst noviny a časopisy, jež jsou zdarma k dispozici ( že bych založil nějaký svaz, který by vybíral poplatky za čtení novin?).

     A co jim dává takovou moc? Jsou to v zásadě dvě věci :

1. Peníze. V loňském roce OSA vybrala a přerozdělila 516 milionů korun. Pokud se ptáte jak a komu, musím Vás bohužel zklamat, tyto informace nejsou veřejně dostupné – podobně jako nic nezveřejňuje Svaz zahrádkářů. Ale vzhledem k několika soudním sporům a nepříliš lichotivé pověsti se domnívám, že autoři, kteří nejsou “u vesla“ nedostanou prakticky nic. O boji s větrnými mlýny by mohl vyprávět například tento pán  – jenom  zběžně – právní chaos OSA,  právní neexistence, několik subjektů OSA, neproplácení hudby…

2. Výše zmíněný právní chaos a nejednoznačný výklad – například přes jasný rozsudek v případě hostinského (http://web.telecom.cz/osahacker/) dělají jako by se nic nestalo a pokračují ve vybírání výpalného dál – ne každý má čas a nervy na rozčilování – a tak korunka ke korunce… Co na to například slavná ČOIka?
 

     Další věcí je, že pokud s nimi nechcete mít nic společného (tj. založíte kapelu,která bude hrát svoje písničky pro pár kamarádů), tak poplatky za to, že pro Vás nebudou dělat vůbec nic a nechají Vás na pokoji, vyjdou na cca 3.000,- (při pomyšlení, že bych jako nečlen Spolku kaktusářů platil za to, že nejsem jejich členem a přesto mám v bytě 3 kaktusy…) . Vtip? Tak ještě jeden – stále platný ceník počítá s kapacitou sálu a nikoliv počtem návštěvníků…

    A tím se pomalu dostáváme ke kašpárčímu průmyslu – RIAA a další organizace nás nepřestávají bombardovat jobovkami o tom, jak je celý hudební a potažmo zábavní průmysl v krizi a pořádají veselé akce typu Kopírování zabíjí hudbu. Takže si je postupně rozeberme:

1. Případ MP3 – jistě si dobře vzpomínáte na dobu, kdy asi před 3mi lety byl neuvěřitelný humbuk kolem tohoto formátu. Žaloby na výrobce, žaloby na uživatele… Vypadalo to dokonce i na ilegalitu, ale nakonec – vítězství uživatelů a fiasko zmrdů vidíte asi všude kolem sebe – MP3, OGG, DivX…

2. Naopak vítězství slaví na poli vypalovaček a čistých médií – platíme v ceně každé této věci a to i v případě, že si pálíme rodinnou idylku z kamery. Jaká jiná organizace dosáhla toho, že z každého kupujícího dělá šmahem zloděje?

3. Pokles prodeje hudebních CD – typicky jednostranný pohled, naprosto nehovoří o raketovém startu iTunes a jim  podobných aplikací, kde platíte jen za písničku. Ano – uživatel  není hlupák a idiot. Vzpomeňte si – kdy naposled někdo vydal  singl? Každý zoufalec dnes vydává plnohodnotné CD (za plnou cenu)  – kde najdete v lepším případě 1-2 odrhovačky, které se  hrají měsíc v  rádiu a 10 kusů vaty, co vytáhli ve studiu z WC. Výroba nových a  nových „takyumělců“ vynikajících pouze tím, jací jsou v  posteli místo vyhledávání talentů, to je dnešní „zábavní  průmysl“.

4. Kvalita a ceny CD (DVD) – nejprve kvalita. Pokud je na jakémkoliv nosiči kouzelný nápis „remasterováno“, můžete si být jisti, že deska není zvukově vyčištěna, ale zmršena. To poznáte na každé trochu kvalitnější aparatuře – nahrávka je jakoby hlasitější, ale zároveň jsou díky tomu ořezány dynamické špičky. Nepotřebujeme prodávat CD, ale SACD – to není trik, to je Sony… Ceny by mohl být článek sám o sobě a navíc dostupnost starších nahrávek je obecně problematická. K tomu se ovšem váže jeden zajímavý problém – neoddělení poplatků za nosič  a obsah. Příklad – zakoupím si CD oblíbené kapely, nezazálohuji  si jej ( třeba i proto, že mi to výrobce CD neumožní) a ono  se poškodí. Vymění mi ho někdo za manipulační poplatek?  A co moje LP a MC?  Že už si je nemám na čem přehrát?  Moje chyba?  Proč tedy stále křičí, že nejdražší je studio a umělec?  Já už koupí  originálu toto jednou zaplatil – mám za stejnou věc znovu solit? Kvalita DVD – převážně hudebních je také na bodu mrazu. Pokud je udán zvuk 5.1, pak si buďte jisti, že jde jen o pár přimíchaných ruchů (čest výjimkám).

5. Obrovská čísla o škodách způsobených piráty – snad si ti naivkové ve své bláhovosti nemyslí, že to co si někdo stáhne z internetu, si už nekoupí? Zapomínají na jedno staré pořekadlo – komediantům se platí až po představení. To, že si nějakou písničku (desku) někdo stáhne, přece neznamená že by si ji jinak koupil. Naopak – neznám ideálnější způsob, než si před investicí do nosiče jej poslechnout. Můžete strávit v obchodě odpolene poslechem 4-5 desek? Omlouvám se, ale já opravdu ne…

   Pokud Vám unikl velice pěkný článek advokáta Tomáše Sokola na žaloby OSA, můžete ho najít zde.  Trochu to připomíná řidiče tramvaje, který by žaloval dopravní  podnik za to, že snížil cenu jízdenky.

    A poslední věc – pokud se někomu válí doma nepotřebné CD Sempiternal deathreign – The spooky gloom,dejte mi vědět :o).
 


 30.10.2005 otto
 

12345 (1x známkováno, průměr: 3,00 z 5)
316x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:07
D-FENS © 2017