„Pokud budeme lidem před volbami otevřeně říkat, co máme v plánu, nikdy ve volbách nevyhrajeme.“
Mirek Topolánek, předseda ODS , Lidové noviny, 15. 4. 2006
Vida, i Topolánek se může mýlit.
Co říkáte výsledku voleb? Jak se vám líbí oranžová republika?
Upřímně řečeno, čekal jsem něco takového. Spíš mě notně překvapilo, že se ještě najde 20-30% elektorátu ochotného volit ODS. Nezdá se mi to málo, naopak, zdá se mi to být kurva hodně, s ohledem na to, jak dalece se tato strana pod vedením takových veličin jako Topolánek + Dalík, Tluchoř a Langer zpronevěřila svým slibům, zezelenala a zrudla. Dlouhodobě nejde vyžít z loga, ani z Klausova kníru, taky nejde vyházet ze strany tvůrce programu, program samotný proměnit v hajzlpapír, ty, co na to poukazují, prohlásit za demagogy a ještě se u toho tvářit jako mistr světa. Taky je možné najmout P.R. experty a provozovat další a další „vysvětlovací kampaně“ na vymývání mozků, kolik ODS koupila hasičských stříkaček, jenže občan není zas tak úplně pitomý, vidí a slyší. Paroubek by měl křupanovi z Valašska koupit čokoládu nebo tak něco, protože mu zajistil volební vítězství, o kterým by i s jeho velkým mozkem a prostřeleným Kočkou v pozadí ani nesnilo.
Nemyslíte si to? Zdá se vám to přehnané? Po zbytek článku budeme citovat z dokumentu „modrá šance pro slušné lidi“. Dokument pochází z roku 2006 a týká se vnitropolitických témat. Stejně tak jsme mohli sáhnout po libovolném jiném dokumentu z řady Modrá šance.
Dokument Modrá šance pro slušné lidi takovou vizi přináší. Je postavena na „jednoduchém“ principu, že stát musí sloužit, ne vládnout! Stejně je tomu i s jeho zaměstnanci – policisty a úředníky veřejné správy. Také oni jsou tu pro občany a ne občané pro ně.
Zde nám zmr. Langer prezentuje svoji představu moderního státu. Realita je ovšem opačná. Langer celé dva roky fungování svého úřadu nedělal nic jiného, než vytvářel podmínky pro důslednější a komplexnější dohled státních autorit nad životem občanů, ať již se týkalo rozšiřování kompetence policie, monitorování mobilní a internetové komunikace a mnoha dalších „opatření nezbytných pro naši bezpečnost“.
DESATERO MODERNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY: 1. Stop novým regulacím
„Neruší-li nový zákon ten starý, je to špatný zákon!“ Zásadním problémem současné podoby veřejné správy je hypertrofie veřejného práva a z ní plynoucí růst veřejnoprávní regulace života občanů. Klíčovým předpokladem změny je zastavení či alespoň výrazné omezení přijímání nových regulačních norem.
Vláda ODS ve skutečnosti dělá pravý opak a přijímá další a další regulace k těm dosud existujícím. Co do obludnosti sociálně inženýrských experimentů v oblasti legislativy ČSSD dohnala a předehnala. Jmenujme například návrh zákona o odpadech regulující, kdo může prodávat kovový šrot. Regulační poplatek z přepisu aut. Regulační poplatek za použití služeb lékaře. Požární hlásiče v domech, hasičáky ve sklepě. Kontroly, zda nespalujete v kamnech něco fuj. Zákon o ochraně zvířat definující, jak máte zacházet se svým psem včetně délky vodítka. Vyhlášku přikazující, na jakých máte jezdit pneumatikách. Pokusy omezovat základní ústavní práva, jako například právo shromaždovací, právo nevypovídat proti sobě nebo právo přijímat informace. Nový zákon o zbraních, samozřejmě restriktivnější než ten předchozí. Opakované pokusy organizovat život lidem na silnicích, ve školách… ODS se chová jako socialistická strana, je zcela vlečena byrokraty z centrálních institucí a na něco jako liberální program dávno rezignovala. Nevolit něco takového je čestné a správné.
Každou instituci lze zrušit, neprokáže-li se její opodstatněnost. Je třeba zastavit bobtnání obecních i krajských úřadů přesunem dalších kompetencí nebo neustálými změnami procesních pravidel nebo vytvářením pravidel nových.
Dostihy mrtvých koní organizuje ODS obzvláště ráda a dobře. Dobrým příkladem byla daň z nemovitostí vyznačující se tím, že sotva vydělala na náklady spojené s jejím výběrem. Nová vláda problém vyřešila – dala starostům volnou ruku v jejím zvyšování, místo aby ji zrušila. Neděje se tak jen na celostátní, ale především na lokální úrovni, kde starostové nechávají bujet svoje nikým nekontrolované armády ozbrojených zedníků a cukrářů zvané městské policie, nechávají je pomocí kamerových systémů šmírovat občany nebo na ně chystat radarové pasti. Nikdo neprokázal, že by tato drakonická opatření vedla ke snížení kriminality a zvýšení bezpečnosti, přesto ODS dále bojuje za prohlubování těchto pravomocí. Jedním z veřejně nejznámějších mrtvých koní je tzv. bodový systém, který ačkoli se ukázal zcela neužitečným a administrativně náročným, je uměle udržován při životě ministerstvem dopravy pod vedením ODS.
Na toho, kdo je strážcem zákona, musí platit tvrdší kritéria, než pro kohokoli jiného. Přestupek policisty není v očích veřejnosti přestupkem nýbrž trestným činem a trestný čin spáchaný policistou je zločinem.
Poslední roky vzniká nová móda – vznik lokálních „společenství ctihodných přátel“ propojujících policii, městské policie, radnice a podnikatele. „Přátelé“ se chovají tak, aby „vždy dobře bylo“. Z mého pohledu se projevy kriminálního a nepřístojného chování veřejných činitelů za poslední dva roky zmnožily. Nelze se tomu divit. Strana, která má na své kandidátce ignorantského doktora Schwarze, hulvátského řidiče Brychtu a desítky dalších podobných zmrdů, asi těžko bude zárukou toho, že veřejní činitelé budou sami vzorem slušného chování.
To bylo pár příkladů, které měly ukázat, co zbylo z programu ODS nyní v poločase rozpadu. Osobně mohu říci, že jsem ODS v těchto volbách nevolil a neučiním tak, dokud bude mít tak patrný rozdíl mezi slovy a činy, jako za Topolánkových dob. Naopak jsem ke svému mírnému překvapení zjistil, že oranžový výsledek voleb vítám do té míry, do jaké očekávám, že se některým prozíravějším členům ODS rozsvítí a pochopí, že s valašským vidlákem cesta dále nevede.
Docela by mně zajímalo, jak to hodlá ta strana řešit dále. Slyšel jsem Mirkovu řeč o tom, že volební provar ODS – asi největší průser této strany od roku 1997 – je ve skutečnosti úspěchem, protože vyjádřeno v absolutních číslech přišlo k volbám více ptákovoličů než v roce 2004, a připadalo mi to tak slaboduché, jak to jen slaboduché mohlo být. Vylže se z toho Topolánek před svou členskou základnou, nebo zvítězí v členské základně pud sebezáchovy a hodí Mirka přes palubu? Svede se to na Tlustýho, Ranince a Schwippela, nebo se bude hledat problém tam, kde je? Bude Topolánek na podzimním kongresu apelovat na „odpovědnost“ delegátů v souvislosti s blížícím se předsednictvím ČR v EU a delegáti mu zůstanou oddáni natolik, že nebudou váhat skočit za ním do politického hrobu? V podstatě si každý jeden člen, funkcionář, poslanec nebo senátor ODS teď může položit otázku, zda zůstane dva roky věrný Valachovi a honem něco přikrade aby se zajistil, protože příští volby si už nelízne smetánky – anebo zda nazrála doba vrátit se ke kořenům a k programovým dokumentům ODS, které z podstatné části zpracoval například zatracenec Tlustý. Situace k rozpoutání zmrd-eat-zmrd boje podle základních vzorců overbastardingu je příznivá.
Jinými slovy, doufám, že tento voličský feeback byl dostatečný k tomu, aby se pár modrých ptáků chytlo za frňáky… případně pár frňáků za modré ptáky. Příště se budeme zabývat tím, jak hacknout volby příští. Zdá se mi, že v celém to systému binárních relací mezi množinami (modří, oranžoví) a (dobří, špatní) vidím díru.
Hodně štěstí s oranžovým vedením krajů. Horší to být nemohlo, gratulace posílejte sem.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)