Nedávno jsem zde četl peripetie kolegy, který popisoval své zážitky s nákupem vozu v cenové hladině 20 000 kč. Já bych tímto článkem rád navázal na mé zážitky ohledně nákupů a prodejů vozů z cenové hladiny nad milion zdejších kreditů. Své osobní zkušenosti bych rád rozdělil na jednotlivá odvětví obchodu s ojetými auty.
1. Soukromý prodejce. Jednoho dne mi bylo kamarády sděleno, že jsem dorostl do věku vhodného na nákup supersportovní kcháru. První kamarád zakoupil Ferrari a druhý, který si vyzkoušel Audi R8, Lamborghini Gallardo i Maseratti, také skončil u Ferrari – je to 5 let zpátky, takže oba u Ferrari 430 Cabrio. Moje požadavky tedy byly – minimálně 400 koní, 300 km/h maximálka, zrychlení do 5s a konečně cena – do 1 000 000 kč. Přece jenom nepatřím mezi bohaté. Našel jsem na Tip Cars vůz Corvette C6 Victory Edition, 8 měsíců starou, najeto 24 000 km za 1 250 000 kč. Majiteli jsem zavolal, seznámil ho s mou situací a nabídl onen zmíněný milion. Pán si stěžoval, že je to málo, že za tuto C6 Victory Edition dal před 8mi měsíci 90 000 Euro… Nicméně, že mu jde z USA Nissan GTR a peníze nutně potřebuje. Po 14ti dnech jsme se na milonu dohodli a k vozu jsem vyhádal ještě nové obutí. Všechno proběhlo korektně, majitel mne seznámil se závadami způsobenými jízdou na okruhu, které jsem nechal u Charouze opravit a dokonce mi nechal vyměnit i ťuklé čelní sklo. S bývalým majitelem jsme dodnes přátelé.
Nákup BMW Z4 – prodávajícího z Ostravy zastupoval zdejší, pražský právník. Osobně trpím nesmírnou averzí k právníkům a stojím za tvrzením Dannyho de Vitta z Války Roseových – Víte, co je to 2000 právníků na dně mořském? DOBRÝ ZAČÁTEK. Zde jsem však nechal svůj instinkt za dveřmi a rozhodoval se srdcem. Auto se mi moc líbilo, cena sice méně, ale dařilo se mi a měl jsem za to, že si to auto zasloužím. Právník přivezl naleštěnou Z4, automechanik vůz prohlédl, nezjistil žádné závady a já auto koupil s tím, že k němu dostanu i druhý klíč. No a pak přišel kýžený telefon s majitelem – jo, vy byste chtěl druhý klíč, jooo? Hele, my to auto koupili s bývalým společníkem, se kterým se teď nebavím, a ten klíč má on a já se s ním nechci setkat… no, to je sice hezké, ale ten klíč stojí přes 5 000 kč…. Hmmm, a co já s tím? …No, pokud mi ten klíč tedy nedáte, tak byste mi měl finančně kompenzovat náklady spojené s jeho získáním…Aha, takže po mě chcete prachy… jo, oproti účtu z BMW…. No, hele, já bych spíš chtěl, jestli byste mi nemohl nějaký prachy půjčit, co říkáte??? ….. No, a tak jsem zavěsil…
2. Velký značkový dealer – No jo, v okamžiku, kdy vyjelo BMW 6, tuším v roce 2004, jsem se do toho auta zamiloval – krásné, majestátní a přitom dravé kupé. Jednoho dne mne opět začaly svrbět přebytečné peníze na účtu, a já zapátral na Tip Cars – a …byl tam – 650i Individual, po prvním majiteli, najeto 16 000 km, maximální výbava, 3 roky starý kousek, cena 1 350 000 kč. Moje předsevzetí v té době bylo – nekupovat auta nad milion. Nicméně jsem naložil manželku a řekl jí – pojď, pojedeme se na něj alespoň podívat. Bohužel vzplanula láska na první pohled, protože pro mne je kombinace modré metalízy, M6 kol, bílé kůže, panoramatické střechy, a bílé alcantary na stropě a sloupcích prostě neodolatelná. Nicméně, více, než milion jsem prostě neměl. Prodejce byl nesmírně korektní, vnímavý a příjemný, a tak nějak jsme si sedli i osobnostně. Dozvěděl jsem se, že majitel záhy po nákupu tohoto vozu zakoupil X6M, tento vůz byl nevyužívaný, k nim do autosalonu postavený před půl rokem za 1 650 000 kč, což byla méně, než polovina původní ceny. Teď po půl roce je pán na 1 280 000 kč – na tip cars byla stará cena, před zlevněním. Protože se nerad vzdávám, navrhl jsem toto – pokud se vám podaří snížit cenu na milion, máte ode mne všimné 50 000 kč v obálce. No, a za necelé tři týdny byla šestka u mě v garáži. Po třech letech, co ji mám, s vozem nebyly sebemenší problémy a stále šlape, jako hodinky…hmmm…i když je fakt, že teď má tachometr údaj 27 000 km.
Porsche Boxster S nabízené v programu Porsche Approval v Porsche na Proseku se mi vůbec nejevilo jako dobrý kup, protože jsem prostě chtěl 911. Ale po svezení jsem pochopil všechny ty recenze, kde je právě Boxster a Cayman stavěný nad 911 z hlediska jízdních vlastností. Cena byla 790 000, najeto 28 000 km. Protože jsem auto opravdu moc nechtěl, tak jsem řekl, že za něj více, než 700 000 kč nedám. Nakonec jsem k autu dostal okruhová kola BBS 19“, originál Porsche kola 19“, zimní kola 18“ a hardtop. Auto bylo prodáno jako prověřené, zaručeně nebourané, s garancí kilometrů. Po půl roce jsem zjistil, že auto má měněný pravý přední tlumič, lakovaný blatník, vyměněný kryt spodku a nové hadičky od vedoucí k chladičům – mimořádně špatně spasované. Po té, co jsem se dostavil k prodejci a udělal trochu zle, tak mi byla předána faktura originál Porsche, kde bylo přesně popsáno, co se na autě udělalo. Bývalý majitel prý najel na velký kámen… Na otázku, proč mi tato faktura nebyla předána při koupi vozu jsem nedostal uspokojivou odpověď.
3. Malý značkový dealer. Mé pošetilé malé já se zamilovalo do BMW Z4 M. V garáži mi stála Z4 s motorem 2,5i a prostě to nebylo ono. V nabídce se objevila kýžená Z4M u BMW Hašek. Pan Hašek byl velice seriozní, v kravatě, drahé hodinky, vyleštěné boty. Nicméně… Auto mělo i na mé laické oko poněkud podezřelý lak. Pan Hašek se dušoval, že vůz opravdu nebyl bouraný a že takový pomerančový lak mají bavoráky všechny… No, protože jsem pár BMW měl, tak mi jeho tvrzení nepřišlo jako relevantní a od koupě jsem ustoupil
4. Autobazarník. BMW s emkem mě prostě fascinovaly. Vím, že puristé se budou ošklíbat, ale mému oku a vkusu lahodila a dodnes lahodí BMW M3 E46 Cabrio. Ano, opravdu je těžší, než coupe, a opravdu jeho karoserie neodolává kroucení, nicméně pořád to není, jak když hada mlátíte klackem, a pak…ten zvuk!!! Nemyslím jenom výfuky, ale i sání, kvílení gum, jedním slovem koncert. Jedu si okolo autobazaru v Židněvsi – už to jméno vesnice mě mělo varovat – a tam stál – přesně v nádherné černé barvě, na originál M kolech. Málo najeto, naleštěný, příznivá cena a stáří. Majitel byl zároveň vlastník autobazaru a o autě se vyjádřil jako o svém miláčkovi. Proběhla zkušební jízda, při které mi úplně neseděla práce diferenciálu při otáčení vozu, interiér mi připadal také poněkud divný, nevím přesně čím, ale jako by kůže na dveřích nějak neseděla. Majitele tedy podrobuji křížovému výslechu ohledně bourání a oprav, jeho odpověď vždy začínala krásnými slovy – Hele, NA ROVINU… Ne, nebylo bourané a je opečovávané. Nicméně individuum ověšené zlatými řetězy v teplákovce Adidas ve mne zanechávalo nedůvěryhodný dojem. Nuže, několik telefonátů a bylo jasno. Vůz pochází ze zatopeného dealerství ve Francii, M3 stála pár dní ve vodě a autobazarník si přivezl celý kamion těchto kapříků. Ten chlap nelhal, auto opravdu nebylo bourané. Když jsem se ho zeptal na potápěčskou minulost, pevně se mi podíval do očí a prohlásil – Tak o tom já nic nevim. Auto jsem si přivezl až letos z Německa, najeto 24 000 km, první majitel.
5. Velci autobazarníci. Ego opět jednou zvítězilo nad srdcem a rozumem, a já narazil na inzerát Porsche 911 S Cabrio inzerované společností Advantage Cars s tehdejším sídlem v Karlíně. Bylo mi pravda trochu divné, že Advantage Cars prodává desítky vozů, z nichž třeba „moje“ Porsche bylo vyfoceno u rozkvetlého keře zlatého deště, přičemž byl únor. Má představa byla, že Advantage má v Karlíně obrovské podzemní garáže přeplněné skvosty. Navigace mě navedla do nenápadného průjezdu v karlínské ulici, na jehož konci se rozjasnilo a já nestačil žasnout. Na jakémsi dvoře stálo několik Nissanů GTR, Porsche GT 3, rozstřelený Jaguar na zadek, další porsche bez předního nárazníku a pravého blatníku. Kousek dál jakýsi maník v montérkách rozlešťoval S klasse Mercedes. A kolem se pohybovala individua, která jako by utekla z divokých devadesátých let, kde úspěšně fungovala v rolích šmelinářů, taxikářů a vyhazovačů discolandu Sylvia. V ten okamžik jsem si řekl, že když mě tu jenom okradou, bude to výhra. Vedle se nacházela jakási kancelář s nápisem Advantage cars. S manželkou vejdeme a říkáme, že máme zájem se podívat na inzerované Porsche. Slečna, která před několika lety a o trošku více kily mohla být případně považována za velice sexy, na mě upřela nyvý pohled tak dobře známý ze zdejších obchodů, který nenuceně vyjadřoval sdělení – Co votravuješ, vole? Nicméně přehodila žvýkačku do druhého koutku a zavolala nějakého pána, který se představil jako Vopička, funkcí majitel a ředitel. Dialog probíhal následovně : Jaký Porsche byste chtěl?… No, 2008, cabrio, 911S, modrá barva, nebo to šedé turbo z 2007. .. My prodáváme šedé turbo?? ukaž notebook…no, jo, hele, tam by šel frajer stáhnout, protože mu vezu z dojčlandu Californii… Aha, mohl bych ta auta vidět? No to jste si měl zavolat, já bych Tondovi řekl, aby ho přivez, ale ta modrá 911, s tou je Fanda tuším ve Francii… So much for Advantage. Maně mi v hlavě proběhla vzpomínka na knihu o Menachemovi Mendelovi, který prodával několik statků, panství a zámků, které také pojmenovával jako svoje… Nebyla mi jasná strategie takového prodeje, ve smyslu – ty chceš něco, co má někdo jinej, kterýho znám…
6. Malí velcí autobazarníci. Okolnosti mne donutily se části vozového parku zbavit, nebo ho alespoň nějak zredukovat ve smyslu dvě za jedno. Nafotil jsem 650i a Corvette, dal inzerát do TipCars a s klidem vyčkával. Bylo mi jasné, že u aut této cenové hladiny a zejména spotřeby pohonných hmot, nebude zrovna nával zájemců. Jaké však bylo mé překvapení, když hned následující den se mi ozval seriozně znějící člověk z Autosalonu luxusních vozidel, že mají eminentní zájem o můj vůz. Do tohoto autosalonu jsem tedy zajel a bylo mi nabídnuto, abych tam vozy zanechal. Upřímně, nechtělo se mi ani trošku, kamarád dal jednou v ruční automyčce z ruky klíče, spokojeně si po pár hodinách odjel s naleštěným vozem a hned druhý den mu byl vůz odcizen. Tak mi nabídli, že si auta ofotí a budou je nabízet svým jménem, že si neberou žádná procenta z prodeje, že naopak za mě převezmou záruku. Přece jenom už v ČR žiji 40 let a je mi jasné, že nejdražší jsou věci, co jsou zadara, či prezentovány jako supervýhodné, neodolatelné. Nicméně auta si umyli, nafotili a bez podepsání čehokoli je začali inzerovat. Před tím se mě ještě nenuceně zeptali, kolik bych za auta jako asi tak chtěl. Řekl jsem, že obě mě stály stejně, a že bych rád viděl cenu někde mezi 720 – 750 000 kč. Asi po 2 měsících mi bylo řečeno, že mají kupce, kteří by se rádi s auty seznámili osobně. Nejprve tedy 650i. Vůz jsem přivezl ráno do salonu, odpoledne jsem si pro něj přijel s tím, že se kupci budou dále rozhodovat. Následovně mi zavolali, že mají tři zájemce na Corvette, která však měla značky v depozitu. Bylo mi řečeno, že kupci jsou celí nedočkaví a že by obě auta odešly společně. Já tedy zapátral na Mobile.de a vybral si BMW M6 Cabrio ve špičkovém stavu – první majitel, najeto 21 000 km, nehavarované… – prostě auto, které by mi spolehlivě nahradilo oba vozy – rychlé, velké, svým způsobem exotické – V10, co točí 8000 už BMW nevyrábí a vyrábět nebude. Prodejci jsem tedy sdělil, že auta prodám pouze společně, jinak, že si oba vozy ponechám. Vyzvedl jsem značky z depozitu, přistavil Corvette a již odpoledne mi volali, že zájemce si přeje vůz koupit, ale za nižší cenu, a na kolik jsem tedy ochotný slevit – řekl jsem 715 000kč, ale pouze pod podmínkou, že BMW odejde za minimálně 720 000 kč. Bum, auto prodáno. And here comes the story. Po příchodu do autosalonu jsem byl odveden do jakéhosi kvelbu, kde na stole mezi jídlem z papíru leželo know how celého byznysu – rozprostřená Annonce a další automobilové inzertní časopisy se zakroužkovanými vozy. Přepočítal jsem si 715 000 kč a začal číst kupní smlouvu, ve které výslovně garantuji, že auto má najeto právě ty kilometry, co jsou na tachometru, že nebylo havarováno, že nemá skrytou vadu, není poškozeno, atd. No a teď špek – cena 750 000 kč… Éééé, víte, to potřebuju na finančák, my ho prodali za 752 000 kč… Vzpomněl jsem si, že na autě stojícím na salonu s visačkou PRODÁNO byla cenovka 769 000 kč. V tom okamžiku jsem prožil to, co lze běžně vidět v kreslených groteskách – jak se pánova inteligentně vypadající hlava změní v hlavu živočicha oplývajícího velkýma, dlouhýma ušima, co žvýká bodlák a vydává charakteristický zvuk ÝÝÝÝ ÁÁÁÁÁ…. Došlo mi, že za jedno nafocení, dvojí umytí kýblem vody, inzerování a vymyšlení fabulace typu – „auto jako nové“ – jsem právě zaplatil minimálně 37 000 kč, neboli 5% ceny vozidla. Inu, chybami se člověk učí. A protože jednou přežvýkavec, pokaždé přežvýkavec, proběhlo něco podobného i u 650i, s tím, že tam byla požadována nejprve sleva o 80 000 – odřená sedačka – a pak cena max. 700 000 kč. Nedohodli jsme se, a tím má spolupráce s Autosalonem luxusních vozů skončila. To se samozřejmě neobešlo bez telefonátu s majitelem, který mě ujišťoval, že si své peníze naprosto oprávněně zaslouží, že lidé prostě chtějí kupovat drahá auta v autosalonech, že on jde s kůží na trh a je ochotný se podílet na případných závadách, respektive jejich refundaci novému majiteli… Nevím, možné je všechno, ostatně, jak mi potvrdil jeho kolega, když jsem objasňoval lehce odřenou sedačku, s tím že jsem automobil již tak koupil, když měl najeto 16 000 km a že mi bylo řečeno, že pán měl nemocné koleno a tak extrémně opotřeboval postranici sedáku – Inu, takových povídaček tady denně používáme, hahaha. Zajímavé také bylo, že jim bylo úplně jedno, že mi od Corvette zůstaly doma druhé klíče i dálkové ovládání, takže jsem si mohl kdekoli vyčíhnout nového majitele, do auta nasednout a odjet. Tomu říkám skvělé služby za rozumné peníze. Klíče i dálku jsem jim předal, ale nejsem si moc jistý, zda se dostaly k novému majiteli.
Pořád se mě držela fixní idea, že mi v garáži chybí Porsche Turbo. Opět jsem narazil na inzerát, který vyhovoval mým finančním možnostem, zajel jsem tedy na adresu, kde byl opět jakýsi malý autosalon s luxusními vozy. Stál tam Rolls, několik Bentley, Porschů, Ferrari… Při hledání „mého“ Turba jsem zaslechl zajímavý rozhovor. Pán stál u nádherného Bentleye kupé a ptal se, proč je na prodej s tak málo kilometry? Odpověď : No, víte, pán si ho koupil a pak zjistil, že se mu tam nevejdou děti a tak ho teď zase prodává…. Zajímavé… představa, že si jdu koupit auto za bratru 5 milionů a nevyzkouším si jízdu, či si nesednu dozadu, to prostě stojí za zamyšlení. Udělal jsem tu chybu, že jsem přijel vozem, kterým běžně po Praze jezdím – Octavia Combi 1,8 turbo, 20V. Je to auto na počítání pražských kanálů, trápení spojky v kolonách, brodění se břečkou a solí, a v neposlední řadě k tahání nákupů z Obi a Bauhausu. Tento Škodylak byl jasně viditelný na pustém parkovišti před autosalonem. Díky tomu mě prodejce okázale ignoroval, a když jsem ho obtěžoval dotazem, že bych rád viděl to tmavě modré turbo, tak na mě vrhl pohled s jasným sdělením : Kliď se mi z očí, socko utrápená… Dal mi vizitku, abych mu svůj dotaz adresoval mailem. Zřejmě si chtěl zjistit, z jaké firmy mu mail přijde a jakou pozici zastávám. Zajímavé jednání. Když jsem pracoval v investicích, tak jednou stál na recepci pán v kraťasech, teniskách a tričku, a marně se sháněl po někom, na koho by mohl vznést nějaké dotazy ohledně investic. Já se zřekl oběda, sednul jsem s ním do jednačky, a po půl hodině mi bylo jasné, že právě tento člověk je můj největší klient, který postupem času investoval přes 20 milionů korun. Od té doby se neorientuji podle oblečení či auta, a je to jedna z nejlepších lekcí, co jsem od života do byznysu dostal. Modré turbo mi tedy souzeno nebylo.
Závěr: Za sebe musím říct, že nejlépe se mi jeví kupovat auto od majitele, vidíte, co je to za člověka, odhadnete, jak se k vozu mohl chovat, možná vám instinkt napoví, zda jeho tvrzení jsou relevantní, či nikoli. Co se týče prodejů, tak jsem si jistý, že NIKDY nevyužiji žádného prostředníka typu autosalon. Neprodávám auta kradená, utrápená, se skrytými vadami a jsem ochotný jít se svou kůží na trh. Pokud si někdo myslí, že se zvýšenou cenovou hladinou se dostává i do zvýšené hladiny serioznosti a odpovídajícímu přístupu k zákazníkovi, měl by emigrovat. Džungle je to pořád stejná, jen dravců je možná méně, ale mají ostřejší drápy a pevnější zuby.
Ostatně, můj osobní plán je ten, v ČR nekoupit už nikdy žádné auto, vám ostatním přeji šťastnou ruku a mnoho skvělých, poutavých zážitků.
(11x známkováno, průměr: 2,73 z 5)