Napsání tohoto článku iniciovala návštěva webové stránky www.ohz.cz. Předem bych chtěl říct, že jako člověk, který se se zvířaty dnes a denně setkává, mám k týrání negativní postoj.
Ovšem po přečtení některých článků mi šla hlava kolem.
Autoři článků a pseudoochránci se zde snaží obhajovat práva zvířat – a to většinou hospodářských. Definice říká, že hospodářské zvíře je zvíře chované za účelem užitku – tj. maso, mléko, vejce, vlna, práce….Už tady vidím první rozpor. Koupíte si auto, aby vám celý rok stálo v garáži? Já ne.
Pokusím se prostřednictvím svým znalostí a zkušeností vyvrátit tyhle sračky.
První odkaz se snaží demonstrovat utrpení zvířat na porážce:
Kliknutím na obrázek „Nechte nás žít“ se dostanete na stránku, kde najdete fotografie a filmy VRAŽDĚNÍ tzv. hospodářských zvířat.
– nářez. Kdo z vás byl někdy na jatkách nebo na porážce jistě ví, že zvíře se nejprve omráčí a pak vykrví. Toto je známé už snad od středověku. Ochránci asi nechápou, proč se zvířata omračují.
Dále mě zaujalo toto video a komentář k němu:
Jsme chovaní ve velkých skupinách od 80 do 200 prasnic v neustálé tmě. Autor zřejmě nechápe pojem produktivita práce. Možná ani nepostřehl, že už tady nějakou dobu je „tržní“ (ikdyž v zemědělství ne příliš tržní) hospodářství a jsou to právě náklady, jejich výše určuje rentabilitu chovu.
Na popraskané podlaze bez kousku slámy.– Autor nechápe, že většina chovatelů prasat nemá rostlinou výrobu. Navíc opět podotýkám, že tento úkaz je technologie z let víc než dávných. Dnes se u moderních technologií s cihlovými podlahami nesetkáte.
Prasnice jsou v jednotlivých klecích uměle oplodněny – a opět jsme u nákladů. Výhody inseminace tady rozebírat nebudu. Ale ví páni ochránci, kolik stojí chovat (+ vůbec pořízení) takového kance ( se špičkových genofondem?). Ví ochránci, že zacházet s kancem musí minimálně 2 muži starší 18 let? Kdo je zaplatí?
Pro porod jsou připoutány v jednotlivých klecích. I zde jsou ochránci naprosto mimo. Jak by se ochráncům líbilo, kdyby viděli udušené a ulehnuté malé bezbranné selátka zalehnuté prasnicí?? A zase jsme u úhynů a finančních ztrát ( nemluvě o nákladech spojených s likvidací).
Druhý paskvil, který mě doslova rozesmál se jmenuje odkud pochází mléko. Dovolil jsem si vypíchnout některé humorné výblitky autora: (text je o krávě Heidi)
Je počata, narozena a vychována ve stinném světě mléčné produkce. Nyní, ve věku osmnácti měsíců má být oplodněna, aby přivedla na svět telátko. Její chovatel proto koupí hluboce zmrazené sperma od takzvaného špičkového býka, kterého si vybral ze zásilkového katalogu jedné oplodňovací stanice.
Vynechám humornou terminologickou výbavu autora (ženám by se taky nelíbilo, kdyby jim lékař řekl, že jsou březí). Autoři absolutně nechápou, co to je chovat býka a jak je organizována plemenářská práce.
… poté, co musela spolykat několik hormonálních preparátů, aby se drahé sperma jistě ujalo, překousne trpělivě technickou proceduru oplodnění z plastikové stříkačky.
Zase blábol na blábol. Nevím, kde se autor dočetl o polykání hormonálních preparátů. Pravděpodobně předpokládá, že hormonální preparáty jsou asi zadarmo.
Ale štěstí mladé matky netrvá dlouho. Po dvou hodinách chovatel Heidi její novorozeně sebere, aby ho – jak se to naučil – vychovával kojeneckou lahví, protože jen tak je zajištěn kolosální přísun mléka (zvířecí mléko) v dostatečném množství a kvalitě ve vhodný čas.
Co dodat. Asi zase jen to, že autor viděl dobytek jen za branami džejzýdý. Zkuste odebrat tele matce v 5. dnu – to bude rošambo.
Pro matku nabírá život svůj obvyklý průběh. Dojí ji ráno a večer. Přes třicet litrů denně. Nemůže ani potěšit své telátko vlastním mlékem, dokonce ji nedojí ani člověk, ale tuto práci zastává stroj: pět minut v šest hodin ráno, pět minut v šest hodin večer, mezitím vegetuje Heidi v příliš úzké stáji sama pro sebe, společně se svými osudovými soukmenovkyněmi. Má neustále hlad a žízeň, protože její enormní mléčný výkon ji vysiluje. A třičtvrtiny svého žrádla jí pouze proto, aby mohlo její tělo produkovat mléko.
Máme tady další žvásty. Autor zapomněl, proč jsou krávy chované – aby produkovaly mléko pro zpracování a lidský konzum, né pro telata. To, že dojí stroje, je v naší republice otázka asi 5% zemědělských podniků. Má neustále hlad a žízeň. Doporučoval bych autorům projít se stájí – určitě v nich uvidí něco jako napáječky, a možná jim někdo vysvětlí, co je krmení „ad libitum“ – neboli dle libosti. Dále by mě zajímalo, jak autor došel k číslu 3/4 – je to moc přehnané číslo.
Jak jsem již několikrát napsal výše, tak lidé, co tady tak vehementně hájí „práva“ zvířat, nikdy nevkročili do zemědělského provozu a tím pádem ani neví, jak to všechno funguje.Všechno sledují v povzdálí, kde nenačuchnou a je zde minimální možnost styku s mazlavým nevábně vonícím materiálem. Veškeré jejich úvahy jsou na základě pár fotek z provozů vystavěných v 50. letech, kde se tahle problématika příliš neřešila. Já sám jsem byl svědkem, když gumová tyč v ruce pracovníka v přítomnosti vedoucího znamenala srážku na mzdě.
A tak se kvůli téhle propagandě stávají zemědělci tyrani zvířat především u mladých lidí. U mladých lidí, kteří k zemědělství nikdy nepřičuchli, telata viděla možná na internetu.
Dostáváme se do situace, kdy jsou čeští zemědělci fackováni mimo nesmyslných vyhlášek a nařízení EU a pohřební zemědělskou politikou , také ochránci zvířat.
(9x známkováno, průměr: 3,67 z 5)