Obecní loupeže

Featured Image

Diskuze pod mým článkem o infrastrukturním výpalném, které bují po všech možných obcích, ale např. i článek D-FENSe o měření v Rosicích taktéž s patřičnou diskuzí mě dovedl k tomu, abych napsal další pojednání vztažené k obcím tak, jak jsem je poznal.

Snažím se nechat všechny být a doufám, že mně také každý nechá. Také pokud možno nic nepožaduji a nic nedávám. Zrovna u obcí se to takto nehraje a jak jsem psal, narazil jsem na výpalné na obcích, viz článek. Díky tomuto problému jsem se začal trochu více zajímat o fungování obcí (potažmo více i státu). Své zkušenosti a určitá zobecnění čerpám zejména ze Středočeského kraje a dalších, které znám lépe, ale rozdíl nebude ani jinde. Vyrůstal jsem v menším městě, prázdniny trávil na vesnicích a pamatuji dobu před i po převratu, takže poměry celkem znám.

Obecní papaláši a jejich hulibrci

Napřed je třeba popřemýšlet, jaký profil lidí se drží na obcích, tedy na výborech a kolem nich. Když jsem napsal, že se na vesnici kde kdo “přifařil” na obec, byl jsem poučen, že nikoliv, neboť byl zvolen. Ano, nepopírám, tak to je. Bohužel jde o zkreslený pohled. Obecně se do funkcí ženou místní nefachčenka, opilci a zlatokopové, nikoliv řádní hospodáři snažící se o “rozkvět dědiny”. Profil se oproti dřívějšku nijak zásadně nezměnil, nicméně kdysi alespoň “něco” fungovalo, ale dnes se jedinci úspěšně schovávají za systém, v totmto případě za obec.

Většinou jde o starousedlíky (v obcích s novou výstavbou, byť ta někde úplně chybí). Bohužel je to dané tím, že moc “nových” nemá čas na činnost na obci (a mnohdy ani zájem). Je-li v obci někdo úspěšnější (ať už zaměstnanec či podnikatel), krom toho, že jej vohnouti z majetkových důvodů proklínají, nemá takový jedinec většinou času nazbyt a to bez ohledu na to, zda je starousedlík či náplava. Z vlastní zkušenosti vím, že i takový zemědělec s pár stovkami prasat či hektarů má i coby starousedlík jiné starosti, než se hádat o obecních šmelinách místního Pepíka, byť spolu dělali v JZD.

Z toho pramení kandidatura místních pochybných existencí, pro které je řádná výdělečná činnost nemyslitelná či nereálná. Takže když už vůbec něco dělá, tak maximálně bere “žebračenku” a dělá “pro výbor” či pro místní JZD. Jelikož se z výše uvedených důvodů většinou verbují ze starousedlíků, mají hlasy dalších starousedlíků jisté. Nakonec pro místní tetku byl Pepíček takový hezký chlapec, Tonda zase s “náma chodí chlastat” a Kája u nás jezdí s traktorem. Průvodním jevem tedy je omezená majetnost a snaha si pomoci “na obci”.

Tato pomoc v případě zastupitelů i starostů vypadá docela slušně. Za celkem mizivou práci a téměř nulovou odpovědnost je možné i na malých obcích fasovat desítky tisíc v případě starosty (20-30tis je běžné), tisíce měsíčně v případě zastupitelů a “běžný” plat v případě zaměstnanců obce (sekretářky, údržbáři atd). Kdo myslí, že to je vycucané z prstu, nechť nahlédne do rozpočtů, u mnoha obcí zvěřejňovaných na Internetu. Něco se našmelí a je z toho ročně klidně mega. Pro srovnání příjem, o kterém si většina sebelepších řemeslníků může nechat jen zdát.

K tomu samozřejmě výběr “best of” z místních nezaměstnaných, pracujících pro výbor. Do toho vstupuje, že se všichni znají, často spolu vyrůstali a proč bychom si tedy nenakrad…nepomohli. Je blbost, že starosta nic neurčuje. Oni se znají, plácají se po ramenou a jednají ve shodě. Takže zastupitelstvo odsouhlasí bonus pro starostu, přiklepnou si odměny, cesťáčky, prémie atd. Navíc starosta často zastupitelstvo kupuje (tedy “podporuje”), že za každý pohyb něco cvrnkne. On Pepa ze zastupitelstva zavařil uhnilý kandelábr, strávil tam alespoň hodinu, tak fásne nějaký ten litřík (nakonec to bylo i s materiálem, i když ten ukradl na statku stejně jako kdysi svárku), Máňa zase vyprala záclony na výboře, tak dostane rovnou bůra za “vánoční úklid” výboru. Lojza potřebuje dřevo, tak než aby “těm lumpům dal ty nehorázný prachy”, tak ho starosta nechá za starou hájenkou nadělat zásobu, čímž “koupí” za svou podporu z obecního. Honzova manželka zase “náhodou” vyhraje výběrko na učitelku v místní školce, protože jinak by musela chudák jezdit 10 kiláků do města a ona přece nemá řidičák. Starosta rozhodne, zastupitelstvo posvětí (často třeba ani neví, i to jsem už viděl, starosta si jede svojí a nikdo ho netrestá). Někdy pro změnu v zastupitelstvu řádí šedá eminence, která tyto věci reálně rozhoduje a nikdo necekne, natož starosta. Navíc, kdo “drží basu”, taky na něj “něco” zbyde (jak zpívají Kabáti: “házej mu kosti za to, že se nedívá”). Podstatné je, že to nejsou cizí, takže ruka ruku myje a jeden druhého nepotopí.

Soužití

Přiznejme, že většina obcí nějakým společenským životem nefunguje, jinde ve světě je to daleko rozvinutější. Zejména je to boj starousedlíci vs. náplavy. Místní se chodí pravidelně osvěžovat do místní čtyřky “U Rumcajse”, náplavy jezdí makat až zčernaj, aby utáhly hypotéku a večer už to pivko nedají, navíc v zahulený čtyřce?! To nevadí, ale majetkové poměry (alespoň ty viditelné) rozhodují. Moc času a vůle na potkávání není, navíc zájmy a aktivity se liší.

Se sem tam objevují nemalé třecí plochy. Místní Ferda je nonstop osvěžen, místo aby si nahodil fasádu, byť má lešení už 20 let postavené (nevadí, pomůže flexa). Náplavy se na to nerady dívají, protože mají od Ekonomických staveb fasádu svítící novotou, na kterou si určitě nakradly, protože v dnešní době normální člověk na barák nevydělá, fakt vyloučený, na tom se shodla celá hospoda!

K tomu si nedej bože náplavy jezdí po okolí na kolech nebo chodí se psema a ta zvěř je táááák zblázněná, že Lojza už půl roku nestřelil prase. Ty kurvy s těma psama se chovají, jak kdyby jim to tady patřilo. Franta zase nechytil ani plotici, protože se mu byli nějaký pitomci vykoupat hnedka u hráze. Jak bezohledný! Mimochodem u myslivců je viditelný takový zajímavý jev: Z dob komunistů (a mladých tam je poskromnu) mají naučeno, že les je jejich, bez pardónu. Takže žádný kola, psi (a tím nemyslím opravdu bezohledné majitele psů, ale klasicky pejskaře na procházkách). Ne, les je dneska lesů nebo často i soukromého majitele a ten si může dělat co chce. Třeba jim to nezařadit do honitby. I téma myslivost by si zasloužila obsáhlý článek, i když už tu něco takového bylo, přinejmenším v diskuzích. Ale možná někdy…

Proč to tak dělají?

Protože můžou, jak jinak! Jde o to, že obce (stejně jako stát) si přivlastňují další a další (zbytečné) funkce a činnosti, které od nich vlastně nikdo ani nechce. Chtějí to jen oni, tedy finančně zúčastnění na obci (ať už volení či zaměstnaní). Toto je byrokratický princip. Byrokrat a jeho moc roste s počtem podřízených. To je takto spíše na velkých obcích (Máňa po gymplu nemá práci, tak šup s ní na výbor), ale zprostředkovaně to není o podřízených lidech, ale spíše o činnostech.

Čím více si obec přivlastní (majetek, funkce, činnosti), tím více z toho mohou “účastníci” vytřískat. Obecní zakázky se moc nekontrolují (snad jednou klapne NKÚ), resp. hlavní kontrola je mezi svými, tedy na zastupitelstvu. Když má vesnice náměstí, pár cestiček, zastávku autobusu a hotovo, moc toho urvat nejde. Když ale přibere pod svá křídla “jakési” technické služby (svoz odpadu, sekání trávy, odpady, úklid sněhu, osvětlení…), koupaliště, sportovní halu, obecní časopis, provoz vodovodů a kanalizací, sama si “provozuje” vlastní lesy a rybníky, jsou to všechno činnosti, kde lze úspěšně vyvádět peníze ze systému. O krášlení obcí jim nejde. Ani nejde v žádném případě o službu občanům, ale o nabalování všeho možného, co by většinou nemuselo být vůbec nebo bylo levněji při zajištění někým cizím nebo spojeným podnikem více obcí. Takhle ale je možné uplatnit (a uplatit) místní vohnouty (=zajistit si voliče), přihrát si do vlastní kapsi přes zadávané zakázky (nové traktůrky, nové parkoviště, rekonstrukce koupaliště) nebo natvrdo “jet levou” (např. na jedné obci s velikými vlastními lesy ve své správě si starosta prodává vesele dřevo po rukou). Proto obce bobtnají. A málokdy se zjišťuje, co by kdo chtěl (ve smyslu hezčí náměstí nebo koupaliště). Motivace je dělat to, “na čem lze nejvíce drbnout”. O koupaliště nemusí být zájem, ale lze třeba zrovna ulovit dotaci a nechat ho postavit či opravit. Zažil jsem dokonce, že když developer nabízel postavit kromě svého projektu i něco navíc, jistá obec to odmítla, neboť chtěla peníze, že si to postaví sama. Tipnul bych si, že developer si investici do “něčeho navíc” celkem efektivně ohlídal, zatímco na obci by se to celkem efektivně “přerozdělilo” do kapes vybraných pomocí spřízněných dodavatelů (ano, část viny nesou kolaboranti systému). Sečteno a podtrženo, v rámci takového fungování obec nabízí spíše nepožadované veřejné statky sotva průměrné kvality a tedy hodnoty za neúměrné ceny. Kdo by tušil vše v zahraničí vše růžové, není tomu vždy tak. I celá řada západoevropských obcí postupně začíná chápat, že každá druhá vesnice neuživí vlastní aquapark.

Koruna sem, koruna tam…

A jelikož obce fungují viz výše, potřebují čím dál větší rozpočet. Ten se ale musí “někde” naplnit. Něco dá stát, něco daně, sem tam nějaká dotace, ale móóóc toho chybí. Proto se hledají kreativní způsoby plnění rozpočtu. A bere se vše. Infastrukturní poplatky-super! Pokutičky z radaru-berem! Parkovné-jasně! Vodné a stočné-nejdražší je nejlepší! Popelnice? Zdražíme (jestli se třídí nás nezajímá). Městapo? Zavedeme! Příkladů je mraky. Je to na hraně, je to za hranou. Proto taky je třeba mít podporu shora, alespoň na kraji. Ještě aby třeba úřady byly nestranné! To by nám chybělo. Chudáci obce, co je stojí ty úřady a výkon státní správy! Jenom na tom tratí a doplácí. Objeví-li se ale návrh, jim to vzít a nechat to přímo pod ministerstvy, to je řevu. On by snad nakonec úřad fungoval nezávisle, rozhodoval “neznale místních poměrů” a to by byl průser. Ono by totiž to pochybné plnění rozpočtu pak nešlo moc vymáhat. To přece nemůžeme dopustit, chybělo by to v rozpočtu! Už minule jsem odkazoval na tento článek, kde je názor starosty na ovlivňování úřadů jasný.

V diskuzi k obecnímu výpalnému jsem byl označen za “vychcánka”, který chce na jisté nebohé obci bezplatné připojení k vodovodu a kanalizaci v souladu se zákonem, zatímco jiní místní za stavbu určitě platili. Ne, v mém případě místní starousedlíci neplatili, pouze některé náplavy platily výpalné obci za něco, co ta nepostavila a jen z toho křeše. Objevuje se (i zde) sorta těch, kteří obcím celkem fandí. Důvody nevím, tuším ale nějakou osobní účast na kořistech, ať už nyní či dříve.

Většina vohnoutů bohužel fandí obcím i státu stylem, já nic špatného nedělám, tak mi to nevadí (tak argumentují od rychlostí až po odposlechy vždy). Alespoň dokud se to týká těch druhých. Běda, jak někdo sáhne na mé zájmy či prachy, to jsou pak kurvy! Bohužel to je přesně uvažování, které, jak zde bylo často poukazováno, vede ke zpřísňování podmínek. Nejde o bezpečnost na silnici, nejde ani o snahu mít hezké obce po vzoru Bavorska či Švajcu. Jde o prachy do a následně z rozpočtu obcí. Takže se vesele stanovují podmínky tak, aby se porušovaly a dalo se to penalizovat. Ideální příklad je samozřejmě rychlost-z 90 je 70, když se to začne dodržovat, je z toho 50. A pokud se časem vybere pořád málo, budeme jednou “muset” jezdit na dálnicích 30. Systém hledá zdroje tak jako parazit hledá hostitele a málokterá obec je má “jen tak”, např. díky příspěvkům nějakého místního podniku (typicky doly, elektrárny, hutě, letiště…) nebo v pohraničí z pronajmu vietnamské tržnice.

Některé obce se třeba i pouštějí do vlastních developerských aktivit. Teoreticky nic špatného, jenže pak je třeba eliminovat pomocí změny územního plánu nezastavěné stavební pozemky, aby jim hajzl soukromník nekonkuroval. A ne, že to nejde! Ten soukromník sice uplatil tehdejšího starostu Vonáska, aby mu to pole po bábě změnil na stavební, ale teď prostě obci konkurovat nebude. A basta! A máme tu spor a žaloby a desetiletý boj o územní plán… Mimochodem lidi mají naivně zažito, že změna územního plánu není možná, když už se jednou z pozemku udělal stavební. Omyl! Popisovat to nebudu, ale je třeba být stále ve střehu. Územní plán je dnes významný nástroj boje o prachy a moc i v kdejakém zapadákově. Bojuje se jim docela dobře a ruku na srdce, kdo z již bydlících obyvatel se zajímá o plánované změny územních plánů?

V souvislosti s obcemi je vůbec třeba nastínit částky, které tam protečou. Kdyby se mě před pár lety někdo zeptal, kolik je rozpočet na občana, asi bych bez hlubších znalostí odvětil třeba tisícovku či dvě na občana na rok. Chyba! Nedávno jsem zahlédl v jistých obecních novinách pochvalu, že obec má strašně úsporný rozpočet, cca 15tis/osobu! Takové částky jsem namátkově našel i jinde, v jiných obcích. Jen mi nedochází za co. Pro srovnání si každý může najít svou obec a její rozpočet, jak to kde vychází a srovnat s místní nabídkou veřejných statků a služeb. Pokud bychom brali jako republikový průměr třeba “jen” 10tis/osobu, bylo by to pro 10mil osob (každý někde bydlí) nějakých 100 mld. To nejde jen ze státního rozpočtu, to si obce, viz výše, z velké části narabují na občanech a tam už místním papalášům leccos kápne. A kdyby to bylo třeba “jen” 20%, jsme na miliardové úrovni Pandurů a podobných mediálních kauz, nicméně u obcí to je v tichosti, neboť napřažených pazour je po celé republice snad více než mravenců. Pak ale stačí nějaká objížďka kvůli stavbě či dokonce trvalý obchvat a je tu díra v radárku, teda v rozpočtu, protože málokdo si uvědomuje vznik mandatorních výdajů s většinou investic, byť i na těch jde “něco ukrojit”.

Volby

Výše je nástin, proč volby mohou změnit teoreticky hodně, ale v praxi málokdy něco změní, hlavně na vesnicích. Místní si drží basu, navzájem se uplácejí (i když to je pseudolegální forma, tedy proteče to účetnictvím obce, ale “pomáháme si navzájem”, hlavně ať nás nikdo nekontroluje, že…). Náplavy mají jiné starosti, často celkem docela existenční (práce, hypotéky, vztahy, děti…) a na dění na obci bohužel kašlou. Nepopírám, že kolem měst je dost lidí hlášených jinde, přičemž důvod často je, že by neměli místo ve školce pro děti. Ano, chyba systému, ale nikoliv rozhodující. Zaručeně by obec byla stejně nenažraná, i kdyby tam byl každý hlášen (=větší prachy na hlavu) a místa ve školkách by stejně nebyla. Peněz by bylo furt málo, protože je třeba rozšiřovat působnost a zajišťovat to, co nikdo nepotřebuje, za peníze, které obec nemá (ale snaží se je nějak obstarat).

Za tímto účelem se vesele uplácí voliči. Zejména místní somráci s volebním právem za obecní zabijačku týden před volbami celkem spolehlivě zvolí toho, kdo je nakrmí a ožere. Starostu to moc nestojí, část utopí v nákladech na obci, prase zasponzoruje budoucí místostarosta a rádobyzemědělec no a pár rund Zelené “U Rumcajse” z vlastní kapsi to jistí, což se bohatě vrátí. Na náplavy kašle, těch je málo a že je obral o nějaké “příspěvky na infrastrukturu” místní netuší (a i kdyby, dobře jim tak, hajzlům zazobaným).

Řešení?

Snad se najdou časem více angažovaní “civilizovaní” představitelé a teoreticky začnou fungovat i obce veseleji. Pokud to bude fungovat a obce hospodařit “s péčí řádného hospodáře”, nemám problém a ani mi nevadí za kvalitu si připlatit. Za mne to ale teď znamená, že celý systém kolem obcí a státu (čest výjimkám!) nemusím a dobrovolně ho nepodporuji. Život na vesnicích se mi líbí více než ve městech i přes některá omezení, ale nevadí mi, když to někdo má opačně a potřebuje pod hlavou metro. Snažím se nenechat se okrádat obcemi, aktivně se bráním a doufám, že se to zlepší. Někde k tomu díky volbám občas přece jen dojde. Vzhledem k tomu, že to takto funguje ve většině obcí (byť jsou i slušné výjimky, nekecám!), nejde “jen” o úlety místních mocipánů, ale nyní je to spíše systematické selhávání (stát do samospráv moc nezasahuje, což je hezké, pokud by fungovaly jak mají). Je to tedy jako se státem, čím méně obec dostane, tím méně zmizí do různých kanálů. Jelikož to solidní a slušné fungování obce moc neumí a jsou jen Klondikem místních Trautenbergů, naordinoval bych jim z podnikání známé “lean” fungování, tedy osekat všechny zbytečnosti a plnit “jen” nevelké základní nároky většiny občanů (voda, kanalizace, školky/školy, běžný úklid, odvoz odpadu) a nikoliv vymýšlet lukrativní “nadstandardy”. Jenže větší soběstačnost obyvatel je u obcí stejně nežádoucí jako u státu. Za ideál bych tedy považoval vše, co bude fungovat na nějakých 80 a více procent (100% není reálné, ani na západě) a ne to, co je na obcích vidět dnes.


 

24.01.2016 LC


Související články:


12345 (84x hodnoceno, průměr: 2,35 z 5)
6 405x přečteno
D-FENS © 2016