Smekám před autorem, že to dokázal skouknout. Mně se ten československy hovořící blábola zprotivil asi tak za čtyřicet vteřin.
Jen mi není jasná jedna věc: když si potřebuju zjednodušit život až na dřeň, tak prodám Apple TV. No jo, ale co mám dělat, když jsem si ji vůbec nekoupil?
No budeš si ju muset koupit, abys ju moh prodat a být fríkůlin, ne? :D
JASAN
Moc nevím co to ta apple TV je, ale nestačilo by prodat nějakou jinou TV? A nebo třeba vynést ze sklepa nějakou starou oravu do sběrného dvora a oni jí tam upcyklují? Nebo začněte kompostovat…
„budování decentralizovaných, soběstačných společenství“ – rodina již byla vynalezena dávno, co to zas chce kdo „budovat“?
jak
Hrosan – jhk: Decentralizaci už známe z kulturně-revoluční Číny: „Vysoká pec do každé dědiny“ :-)
Naopak cestou k prosperitě je budování vysoce specializovaných center.
Cerny Mor
jo, ty vesnické vysoké pece a následující hladomor s desetimilóny obětí, to je dobrá poznámka. JInak decentralizace a centralizace může mít vždy svůj smysl, jde o to, co je nejvýhodnější. Struktura rodina – obec – stát (federace) – je zatím nepřekonaná a tak to i zůstane.
Ovšem s tou decentralizací má tahle země asi trošku problémy právě teď. S tím, jak se lidé stěhují u venkova do měst, z chudších regionů do bohatších, ze země ku Praze, tak se rodina pěkně rozkládá a následky jsou značné: rodiny s dětmi bez prarodičů mají problém s prací a školkami; případná vzájemná pomoc mezi generacemi je těžce narušená a ty výhody jsou potom v čudu. A když stáří potřebuje pomoci a mládí žije a pracuje stovky kilometrů daleko, tak to skoro neřešitelný problém.
Hrosan - jhk
třeba při jednom dítěti je to dost „loterie“, ale při třech mi snad jedno zůstane poblíž – motivuji je navíc (všechny 3) zdarma získatelnými stavebními pozemky, pokud zůstanou (teda pokud to bude k čemu – při současné politice ČNB – naspořit jim každému 20 % ceny novostavby nedokážu, a sami to také těžko v přijatelném časovém horizontu dají. Takže rodina se nám utuží – s mladými u nás dole ve 2 pokojících v přízemí :-))
LWG
Tak naspořte a pozemek zajistěte jednomu za nějaký přijatelný protizávazek. Nebude to úplně jednoduché, ale pokud si s příslušnými smluvními vztahy vyhrajete, můžete to mít velmi k obrazu Vašeho.
Cerny Mor
no, ono bejt v jednom baráku taky nedělá dobrotu; dojde k soupeření a přetlačování a místo prospěchu pro všechny je z toho někdy hořkost. Ideální je docházková vzdálenost od sebe.
Jinak přijdou spory, do čeho investovat, co opravit a jak to opravit, co kam zasadit, co natřít a jak natřít, jak vychovávat děti… a zásadní neshody jsou na světě.
Rodin, kde si malovali harmonické soužití pod jednou střechou a pak zjistili, že se prostě neshodnou a že nikdo nemůže mít poslední slovo, je asi taky dost.
starter25
Však to taky nebylo z důvodů, že si to tak lidé přáli, ale bydlení nebyla levná záležitost. Ale nemusíme se bát, dneska jsou tyto chudobné výdobytky znovu aktuální. Třicetiletí mamánci žijící doma u rodičů nejsou a nebudou nic neobvyklého.
JASAN
Dřív se to řešilo jednoduše, první do učení, druhý do služby, třetí na gruntu plus vejminkovská smlouva. Tam se psalo přesně kolik tabáku, rumu a ostatních méně důležitých věcí budou dostávat stařečci výměnou za částečné uvolnění životního prostoru.
RMick
Připadá mi to jako geniální myšlenka geniálního hudebníka Laca Décziho : „Vieš, ako vyjebem s komunistami? Zomriem!“
Smekám před autorem, že to dokázal skouknout. Mně se ten československy hovořící blábola zprotivil asi tak za čtyřicet vteřin.
Jen mi není jasná jedna věc: když si potřebuju zjednodušit život až na dřeň, tak prodám Apple TV. No jo, ale co mám dělat, když jsem si ji vůbec nekoupil?
No budeš si ju muset koupit, abys ju moh prodat a být fríkůlin, ne? :D
Moc nevím co to ta apple TV je, ale nestačilo by prodat nějakou jinou TV? A nebo třeba vynést ze sklepa nějakou starou oravu do sběrného dvora a oni jí tam upcyklují? Nebo začněte kompostovat…
A kdo trpí tím že si neumí zjednodušit život, tomu to alespoň pan Hajzler pomůže rozchodit…
https://www.tomashajzler.com/prochazka
„budování decentralizovaných, soběstačných společenství“ – rodina již byla vynalezena dávno, co to zas chce kdo „budovat“?
Hrosan – jhk: Decentralizaci už známe z kulturně-revoluční Číny: „Vysoká pec do každé dědiny“ :-)
Naopak cestou k prosperitě je budování vysoce specializovaných center.
jo, ty vesnické vysoké pece a následující hladomor s desetimilóny obětí, to je dobrá poznámka. JInak decentralizace a centralizace může mít vždy svůj smysl, jde o to, co je nejvýhodnější. Struktura rodina – obec – stát (federace) – je zatím nepřekonaná a tak to i zůstane.
Ovšem s tou decentralizací má tahle země asi trošku problémy právě teď. S tím, jak se lidé stěhují u venkova do měst, z chudších regionů do bohatších, ze země ku Praze, tak se rodina pěkně rozkládá a následky jsou značné: rodiny s dětmi bez prarodičů mají problém s prací a školkami; případná vzájemná pomoc mezi generacemi je těžce narušená a ty výhody jsou potom v čudu. A když stáří potřebuje pomoci a mládí žije a pracuje stovky kilometrů daleko, tak to skoro neřešitelný problém.
třeba při jednom dítěti je to dost „loterie“, ale při třech mi snad jedno zůstane poblíž – motivuji je navíc (všechny 3) zdarma získatelnými stavebními pozemky, pokud zůstanou (teda pokud to bude k čemu – při současné politice ČNB – naspořit jim každému 20 % ceny novostavby nedokážu, a sami to také těžko v přijatelném časovém horizontu dají. Takže rodina se nám utuží – s mladými u nás dole ve 2 pokojících v přízemí :-))
Tak naspořte a pozemek zajistěte jednomu za nějaký přijatelný protizávazek. Nebude to úplně jednoduché, ale pokud si s příslušnými smluvními vztahy vyhrajete, můžete to mít velmi k obrazu Vašeho.
no, ono bejt v jednom baráku taky nedělá dobrotu; dojde k soupeření a přetlačování a místo prospěchu pro všechny je z toho někdy hořkost. Ideální je docházková vzdálenost od sebe.
Jinak přijdou spory, do čeho investovat, co opravit a jak to opravit, co kam zasadit, co natřít a jak natřít, jak vychovávat děti… a zásadní neshody jsou na světě.
Rodin, kde si malovali harmonické soužití pod jednou střechou a pak zjistili, že se prostě neshodnou a že nikdo nemůže mít poslední slovo, je asi taky dost.
Však to taky nebylo z důvodů, že si to tak lidé přáli, ale bydlení nebyla levná záležitost. Ale nemusíme se bát, dneska jsou tyto chudobné výdobytky znovu aktuální. Třicetiletí mamánci žijící doma u rodičů nejsou a nebudou nic neobvyklého.
Dřív se to řešilo jednoduše, první do učení, druhý do služby, třetí na gruntu plus vejminkovská smlouva. Tam se psalo přesně kolik tabáku, rumu a ostatních méně důležitých věcí budou dostávat stařečci výměnou za částečné uvolnění životního prostoru.
Připadá mi to jako geniální myšlenka geniálního hudebníka Laca Décziho : „Vieš, ako vyjebem s komunistami? Zomriem!“