Hezky.
Zatim nijak vaschnivym priznivcem nejsem, ale kdyby se takhle (treba aspon pres leto) zavedly i Netto Pointy…
MB.
Mě to naopak přijde zcela logické. Čím větší dráty si objednám, tím víc zaplatím. Že jsem objednal násobek toho, co potřebuju, je přece moje rozhodnutí. A pak tady někdo kvičí, ze chce mit drát jak do hliníkárny ale platit za něj tarif jak za hausbót na Slapech.
jakopes
Není to logické. Analogicky bychom mohli platit za velikost průměru trubek, které nám přivádí do baráku vodu nebo naopak odvádí splašky. Já se v elektrice absolutně nevyznám a ani nemám chuť si toto téma (byť třeba jen základy) studovat. Postavil jsem barák, elektrikáři mi udělali elektriku, o nic víc se nestarám. Nikdo po mě nemůže požadovat, abych si jako laik počítal jaký mám odběr a podle toho si rezervoval příkon, nebo co. A abych si na to znovu zaplatil elektrikáře? On mi to upraví, abych těm prasatům nemusel platit víc, a pak si za rok koupím novou pračku nebo ledničku, která bude potřebovat víc šťávy a už mi bude vyhazovat jističe? Zase to budu měnit?
Je to stejné jako to „spravedlivější“ rozúčtování tepla v bytových domech – nemusíš si ani nic počítat, už pouhou logickou úvahou a základní znalostní matematiky ti vyjde, že ve finále to není o spravedlnosti, ale o tom, že takhle zaplatí víc takřka všichni, protože málokdo protopí přesně jen ten průměr. Kdo topí hodně, bude pořád hodně platit, a kdo šetří, bude taky platit víc. Tu „spravedlnost“ tam nějak nevidím a argument, že ti co topí málo se nechávají vytápět přes zdi od sousedů, je dost mimo. Dokud jsem ještě bydlel v paneláku, tak jsem netopil ne proto, že bych škudlil, ale proto, že prostě je mi doma při dvaceti stupních příjemně. Když vedle bydlí zimomřivá ženská v pokročilém věku, která musí mít doma 27 stupňů přece není můj problém a není to ani otázka spravedlnosti.
Tohares
Nikdo se asi nesnaží řešit vedle sebe bydlícího Rusa a zimomřivou paní, ale byty na kraji, v přízemí, pod střechou a ty mezi nimi… A ty koeficienty jsou nastaveny podle toho. Zkrátka na 23°C pod střechou na kraji severní strany spotřebujete více tepla než ve třetím patře v bytě s okny na jih a byty okolo vás ze všech stran, a proto platí za jednotku tepla více ten uprostřed než ten pod střechou. Pokud to funguje jinak, tak sry, ale takto jsem to pochopil já.
Lojza
No..pokud jsem to spravne pochopil, tak dneska ze zakona se musi pocitat I tomu, co vubec netopi, MINIMALNE 80% prumeru.
Doted to bylo tusim maximalne 40%.
Samozrejme to dava logiku, ze na nekterem miste jsou jine naklady jak jinde. Myslim, ze doted to docela fungovalo, jeden platil mirne vic a jiny mirne mene a bylo to vcelku spravedlive.
Ted to dopadne tak, ze napriklad v zateplenych barakach neni nutne na nekterych mistech prilis topit – a to ne proto, ze by ten byt vytapeli sousedi, ale proste proto, ze je to zatepleny a to teplo skoro neutika. A pokud takovemu cloveku staci mit doma napriklad 20-22 stupnu, tak skoro vubec netopi (ja osobne nezapnu topeni vlastne nikdy, vytopi mi to bohate PC a podobne spotrebice, mam to ozkouseny – v obyvaku u PC jeste kolikrat I v zime vetram, jaky je tu vedro :-))
Takze jsem platil loni par tisic za teplo (rozpocitavaji se do toho ztraty a vytapeni spolecnych prostor a podobne, to je fer).
Nyni budu nucen platit o vice jak 10 tisic vice, ackoliv me zadni sousedi nevytapej (vice jak polovina zdi je venkovni / chodba, se sousedama mam par metru spolecne zdi).
Coz vubec nedava logiku
Dachsmeister
Jako zde kdysi nekym trefne pojmenovany trenyrkovy burzua s 2 malymi z toho strasneho tepla udajne stale nemocnymi neotuzilymi detmi mam jen nekolik poznamek.
1. dosud to bylo 60% ~ 140%, nyni 80% ~ 200%
2. jsou vsichni ti netopici nebo PC a troubovi topici ochotni se odstehovat do jednoho domu a zde provest experiment? A ne ze budou podvadet a koupi si primotopy!
3. protoze jsem krome toho i drobny skudlil, naposled jsem o vanocich na tyden nechal topeni jen temperovat na 2 a krome vracecky v koupelne (posledni patro) a obcas spustene lednicky jsem tedy netopil. Teplota po navratu krasnych 18 stupnu. Coz se da vecer se svetrikem a fuseklemi a Glenfiddich a pritopenim 125cm LEDkou krasne vydrzet. Zbabele jsem zatopil az rano protoze mely odpoledne prijet zhyckane deti s manzelkou.
4. co se elektriny tyce, ja debil s nocnim proudem furt setrim, poustim na nej nejen brojler ale i mycku, pracku, zehlicku a vysavac a kdovicovsechnojeste, cimz vyvadim prenosovou soustavu z rovnovahy vice nez nemecke vetrniky a tak si zaslouzim spravedlivy trest v podobe noveho tarifu!
Vo co pořád jde? Co je na 18 °C špatnýho? Zejména na spaní je to ideál. Že tam potřebujete mít 25 je jenom váš problém. Chápete vyjádření, že někomu stačí 20 a ještě musí od takovejch co maj přetopíno občas větrat? Kdyby ho magor odvedle nevytápěl, tak si lehounce přitopí. Na těch 20. Pořád by měl spotřebu zlomkovou a tedy žádnej důvod cokoli doplácet na souseda. Už?
Dachsmeister
Zaznamenal jste nekde informaci, ze mam doma 25 stupnu?
Prave ted je to 22 stupnu. Teplaky, ponozky, tricko. Zena zrovna topi PC.
Dokud nespaly deti v loznici, bylo tam 20 stupnu.
Za topeni jsem na 120% prumeru, radiator v kuchyni ma odber 0.
Ve vchode (18 bytu ve vchode, 3 vchody kaskadovite spojene s presahem 8m pudorysne) jsou dva byty 1+1 (jeden prazdny) s odberem tepla 0 a dalsich 5 s minimalnim. Kupodivu v nich bydli ti udajne teplomilni doochodci a kupodivu se nejedna o byty v prizemi a v poslednim patre.
V čem je tedy problém? Že doplácíte všichni? A máte dojem, že to někdy bylo u něčeho, do čeho začal režim hrabat, nějak jinak?
Dachsmeister
My si porad nerozumime. Ono to topeni neni o vypinani, zapinani a pseudosetreni. I moje 70+ teta nakonec pochopila, ze nejuspornejsi je drzet v bolsevicke nezateplene kostce 5+1 kde zije sama teplotu 20 stupnu a ne mrznout pri 18 a semtam zatopit v obyvaku a zase to vypnout kdyz jde pryc na pul dne ci den.
V dome panelovem, kde by vsichni topili primotopy a meli bojlery by byl take efekt teple stupacky „zdarma“ minimalizovan a presto by na tom byly hure byty v prizemi, v poslednim patre a u stitovych sten. Teorie, ze to lze zohlednit v trzni cene je sice zajimava, ale zatim nefunguje.
Pokud budou vsichni rozumne dejme tomu na 20 stupnu temperovat a trenyrkovi burzuove topit jako sileni, nevidim v tom problem krome toho, ze lehce zvednou prumer celemu domu.
Pokud ovsem 1/3 domu ma odber na radiatorech blizky 0 a jeste maji blbe kecy na lidi, diky kterym de facto nemusi topit, tak mi to pripada ponekud zvlastni.
ygorek
Proč to není logické?
Průměr trubek, které z baráku odvádějí splašky, je normován.
Velikost vodoměru na trubce, která přivádí do baráku vodu, je předepsána dodavatelem vody.
Objem opdáděných splašků se rovná objemu přivedené vody naměřenému vodoměrem.
Změnit dosavadní zavedenou praxi a zavést pevnou složku – platbu za vodoměr je, proslýchá se, dlouhodobou snahou dodavatelů vody.
Pokud chcete odebírat proud, musí tento být k dispozici v elektrárně a na všech trafostanicích po cestě. Logicky již nemůže být stejná dodávka poskytnuta jinému odběrateli (zjednodušené, ale snad pochopitelné).
To s tím nestaráním je divné. Žádost o připojení s uvedením požadovaného příkonu nepodávají nějací elektrikáři, ale žadatel – majitel nemovitosti.
Stejně jako u plynu a vody.
A ano, si neumíte své věci naplánovat, tak za změnu těm prasatům zaplatíte.
Co je na tom nepochopitelného? Snad jedině to, že někdo takto poskytne ukázkový příklad vohnoutského přístupu.
Lojza
Zde bych si dovolil pripojit protiuvahu:
Vezmeme si takove banky – pokud by vsichni lide sli vybrat do bank vsechny sve penize, ktere tam maji ulozene, banky tolik hotovosti dohromady nebudou mit. Tudiz je to nemozne. Presto banky funguji.
Dovolim si tvrdit, ze je to proto, ze postupem casu se ziskaly zkusenosti s prumernych chovanim klientu bank a tyto banky tedy priblizne jsou schopne odhadnout, jake objemy si lide budou vybirat a jake objemy naopak budou do bank vkladat…(zjednodusene receno, samozrejme, ale jde mi o princip).
Stejny princip je I u odberatelu elektriny. Pokud by vsichni odberatele elektriny v jednu chvili pouzili maximalni mozny odber, na ktery maji dimenzovany jistic, tak na to nebudou stacit nejen elektrarny, ale ani prenosova sit.
Je tedy imho uplne jedno, jak silny ma kdo jistic – z hlediska planovani odberu. Rozvodne spolecnosti / elektrarny dozajiste jiz maji z historie vcelku solidni statisticka data, aby mohli pomerne solidne urcit, jake budou kdy odbery.
Tudiz na jedne strane chapu snahu operovat s „rezervovanou kapacitou“, protoze proste se na tom daji vydelat dalsi penize navic, na druhou stranu si osobne myslim, ze nic nez vydelani penez na vic za tim nestoji.
Jedna se tedy o takove zdrazeni elektriny skrze instrument, ktery se netvari jako zdrazeni.
MB.
Úvaha o bankách možná platila za zlatého standardu. Dneska v systému nekrytých peněz to není problém.
Kilmore
On ale žádný jeden zlatý standard neexistuje, a proto to také klidně neplatilo ani tehdy.
Někdy a někde měly banky právo (vytištěné přímo na bankovce) platbu drahého kovu odmítnout, za což ovšem musely platit úrok (Skotsko v osmnáctém století). Tamtéž ovšem bylo zvykem prostě zlato neplatit, zdržovat, anebo namísto zlata vydat nějaké cenné papíry londýnských finančních institucí, prvně samozřejmě BoE. Tiše se to tolerovalo. Proto také (a píše o tom i Smith, aniž by tušil, co je příčinou) někdy parita mezi zlatem a bankovkami nebyla dodržena, přičemž se to i místně lišilo.
V Anglii monopolní privilegia BoE postupně (definitivně cca devadesátá léta osmnáctého století) vedla k tomu, že privátní banky držely raději bankovky BoE jako rezervu místo zlatého kovu. A BoE díky své vazbě na vládu pochopitelně mohla v případě rychlého vyčerpání svých rezerv požádat o pozastavení konvertibility, někdy třeba i na celé čtvrtstoletí. Ale dělo se to u téměř každé hospodářské krize a samozřejmě také v případě války, kdy vláda potřebovala peníze.
Zlato samozřejmě pořád představovalo velikou překážku, a proto také nakonec bylo odstraněno, jako dnes bude odstraněna hotovost, ovšem zlatý standard sám o sobě byl už poměrně prohnilé uspořádání.
JJ
Největší problém nebyl takový či makový standard, ale monopol na měnu a povinnost akceptace či směny v nějakém daném kursu.. Než byly tyto „vymoženosti“ zavedeny, tak se prostě záleželo na obou stranách, jak se domluví. Když nějaký panovník šidil minci moc, používaly se mince jiné, případně nějaký barter (např. v kombinaci s clearingem na konci). Například stříbrný tereziánský tolar* se používal ve velké části Afriky až někdy do druhé světové války.
Po americké občanské válce zase bylo běžné, že stálo-li něco pět dolarů, platila tato cena při platbě stříbrnými mincemi. Papírových dolarů bylo potřeba o dost víc.
___
* Ražený nejen v rakouských a rakousko-uherských mincovnách, ale třeba i v Utrechtu a Londýně, takže vlastně ani neexistoval monopol na jeho ražbu.
MB.
Netvrdil jsem nic jiného. Dnes jde jen o rozhodnutí o akceptovatelné kvalitě zástavy za nouzovou likviditní linku.
Kilmore
Tvrdil jste toto:
1) Existovalo kdysi něco jako (ten) zlatý standard.
2) Tehdy zřejmě věci byly diametrálně odlišné od dnešní situace.
Neexistoval a tak odlišná situace nebyla.
Jinak terminologicky ošidná je i ta likviditní linka. Používat jazyk k tomu, aby podstata věci zůstala skryta, je sice časté, ale přeci se tady na tom nemusíme podílet, že.
MB.
Aha. Přípustk možnosti „možná platilo“ se chápe jako „byly diametrálně odlišné“. No, půjdu opravit základy výrokové logiky.
TigiBlack
Lojzova úvaha o fungování bank je ovšem principielně naprosto správná, a to i v systému nekrytých peněz. Bankovní soustava, včetně platebního styku, funguje hladce i díky tomu, že se klienti jako celek chovají předvídatelně a udržují své peníze v bezhotovostní podobě na běžných účtech. Pokud by se však všichni klienti (nebo jejich výrazná většina) naráz rozhodli proměnit své netermínované vklady v hotovost, ocitnul by se bankovní systém v průseru, neboť v něm není tolik likvidity (zjednodušeně součet pokladní hotovosti bank a vkladů bank u centrální banky), aby pokryla veškerý objem netermínovaných vkladů nebankovních subjektů a není ani fyzicky k dispozici tolik bankovek. Časem by se to asi nějak direktivně vyřešilo (omezení výběru vkladů, dolití likvidity centrální bankou, rychlý tisk bankovek), avšak hromadný run na banky v sobě stále skrývá silný potenciál pro paralyzaci bankovního systému a potažmo celého státu.
Kilmore
Bankovní prázdniny a pak všechna opatření, o kterých mluvíte. Některé subjekty by se možná položily dříve, než by vláda zasáhla, protože by byly zranitelnější a/nebo by neměly dostatečný politický vliv, ale jinak by systém hrkal dále.
ygorek
Ne, Lojzo, není to úplně jedno, a z hlediska plánování odběru již vůbec ne.
Několik žádostí o připojení jsem vyřizoval.
Jednoduše řečeno, výrok: „Tohle vám nedáme, leda z nového tranformátoru.“ jsem již slyšel, i když se jednalo výhradně o provozovny, ne o rodinné či bytové domy.
U vody je to podobné, tam dodavatel také posuzuje dodatelné množství při normovaném minimálním tlaku.
I u těch bank je (bylo?) to podobné. Výběr hotovosti nad určený limit jsem musel hlásit tři dny předem. Nebylo to zpoplatněno, leč časem.
A i na závěr máš pavdu.
Nic než vydělání peněz za tím nestojí.
Vydělání peněz je jediným důvodem podnikání.
Objevit to samostatnou mozkovou činností je chvályhodné.
Lojza
Pises ovšem o necem zcela jinem, nez ja…
Ty pises o „mikromanagementu“, ja o „makromanagementu“
Shrnuti meho sdeleni je v tom, ze kdyby vsichni uzivatele chteli odebirat naraz to, na co maji dimenzovane pripojky, tak to neutahne sit a neutahnou to ani elektrarny. Ale nestane se to, protoze neni duvod k tomu, aby to ti uzivatele delali. Dodavtele energii (elektrarny a spol) s timhle pocitaji a pocitaji s nejakym „prumernym chovanim“ spotrebitelu.
I kdybych si dneska poridil domu 10x silnejsi jistic, nezacal bych odebirat vice energie, protoze ji vice nepotrebuji. Stejne tak vetsina dalsich odberatelu. Proto mi prijde divne, kdyz se ted nekdo ohani nejakym rezervovanym vykonem, kdyz:
1. Stejne neni schopny ho dodat v pripade 100% zateze vsech odberatelu
2. Stejne vi, ze takova situace pravdepodobne nenastane a naopak pomerne presne umi odhadnout z historie, jak se spotrebitele budou chovat
ygorek
Zase jsi na to přišel, skoro jako první.
Při plánování dodávek elektrické energie a plynu se počítá s tak zvanou soudobostí odběru.
Při plánování dodávek vody s koeficientem nerovnoměrnosti odběru.
Rezervovaným výkonem se někdo neohání teď, ale prakticky odjakživa.
Poměr fixní a proměnné části platby za službu vychází právě z ekonomických rozborů a je logické, že nemůže být neměnný, protože chování spotřebitelů se v čase mění.
Například právě snahy o zavedení fixní platby za vodoměr se datují od okamžiku, ve kterém potřebitelé zareagovali na zdražení vody snížením odběru, zatímco ceny energie a stavebních dodávek rostly.
Balance fixní a variabilní složky ceny bude jistě vykazovat t.zv. kormidlový efekt.
Na základě zkušeností předpokládám, že 10x silnější jistič by sis do aktuálně obývaného bytu pořídit nedokázal, leda bez vědomí dodavatele energie.
CNN
No, jenže to u elektřiny už platí, podstatnou část (ca 60%) z účtu za elektřinu tvoří regulovaná cena za distribuci (za jistič dle velikosti se platí už dnes, a ano má to svojí logiku, nehledě na to že zazřízení „většího“ jističe se platí myslím 500CZK za každou A, při změně na „nižší“ vám nikdo tyhle peníze nevrátí) a OZE (v absolutních číslech ca 44 + 44 mld CZK/rok). Peněz je tedy dost už teď, bohužel místo aby šly na distribuci jdou na OZE, paradoxem je, že právě OZE zatěžují distribuční soustavu nejvíce, zejména vítr a slunce:-), které nejde z podstaty plánovat. Takže snaha o zvýšení poplatku za jistič (distribuci) je více politikum než ekonomická nutnost, protože by stačilo nepodporovat OZE.
jakopes
– dobrá, analogie s vodou možná nebyla nejvhodnější, uznávám.
– jenže ta stejná dodávka je i tak poskytnuta jinému odběrateli, jen se spoléhá na to, že nevyužijeme oba (nebo lépe řečeno všichni) své možnosti na maximum ve stejné chvíli, ergo stejně není pro všechny k dispozici to, co mají zarezervováno.
– žádost podává žadatel, ale elektrikář mi řekne, kolik čeho v žádosti uvést. Já o tom vím kulový a myslím, že není nutné abych se v této oblasti dovzdělával, stejně jako jsem věřil stavařům, že míchají maltu ve správném poměru a že projektant správně vypočítal zatížení střechy.
– své věci si umím naplánovat velmi dobře, jen si myslím, že zapínat doma spotřebiče s kalkulačkou v ruce jestli mi to jistič ještě utáhne nebo už ne, je trochu moc. Mít na jističi určitou rezervu mi připadá celkem standardní, ne luxus, za který by se mělo platit. Obzvlášť, pokud je zjevným důvodem snaha především zvýšit finanční zisk.
MB.
S vodou při nadlimitním odběru dochází k poklesu tlaku a tím k automatické stabilizaci. Přeloženo: od šestého patra výš ani kapka a sprchování je prakticky možné jen v přízemí.
U elektřiny to moc nejde. Buď jde nebo nejde. Pokud jste elektrikáři nelhal, máte rezervu tak 20%. Pokud jste řekl, že jste starý skrblík a nevadí vám prát jen když nebudete grilovat a určitě přitom nebudete elektricky topit v koupelně, můžete mít dokonce lehce poddimenzovaný jistič.
Jinak je příměr úplně mimo, protože srovnáváte jednou trubky a jednou objem energie, na což ovšem je příměrem objem vody kterou vodárny produkují, takže mluvíte vo úplně něčem jiným. K trubkám jsou příměr právě ty dráty. A podobně jako vodárny nevyrábí tolik pitné vody, kolik by všichni dohromady mohli odebrat, ale jen tolik, kolik statisticky odebírají, i elektrárny vyrábí podle statistiky. A jako vodárny mají rezervní nádrž, tak máme rezervní pohotovostní elektrárny.
Že si zloději vymysleli nějaký větráky a slunečníky, který dělají v zavedeném systému fungujícím dle statistiky bordel? To mě má jako zajímat proč? Ať to zaplatí ti hajzlové, kteří to uzákonili.
MB.
Elektrárny vyrábí podle poptávky. Statisticky se jen určují vlivy odstávky, denní doby či počasí. Ale na rozdíl od neviditelné ruky trhu, která přes cenu vyrovná nabídku a poptávku po rohlíkách, tady je cena fixní (předem kontrahovaná) a je závazek dodat libovolné poptávané množství za danou cenu až do kapacity jističe.
ygorek
Vzpomněl jsem si kdovíproč na regulační stupně…
MB.
Pořád jsou v záloze. http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/regulacni-plan.html
Vtipná historka: před lety si někdo uvědomil, že už dlouho nebylo cvičení na krizové řízení sítě. Tak se vyhlásilo s velkým předstihem. Po deseti letech všichni znovu načetli manuály a – pár dní před cvičením přišel německý průser s rozpadem sítě. Tak byli připraveni. Sice mám dojem neudrželi N-1 pravidlo, ale síť nespadla.
Přesně tak, poptávka je ale do velké míry daná předem statisticky. Myslím teď nasmlouvání odběru dopředu. Kolik bude kdo aktuálně brát se nikdy dopředu úplně přesně neví, že. Třeba bude stávka nebo naopak neplánovaná horka a bude navíc odběr 100 MW v klimatizacích. Tak jedou primární zdroje, pak různé jiné trvalé (menší) zdroje (třeba průtočné VE apod., turbíny v teplárnách, spalovnách atd.).
Vedle toho jsou pak špičkové zdroje, používané převážně v denních špičkách či jako rychlá záloha (hlavně přečerpávací a špičkové VE), a vedle toho udržované pohotovostní zdroje (třeba plynové turbíny). U těch se platí paušál za držení pohotovosti a následně za dodaný vyrovnávací výkon (obě částky jsou zajímavě vysoké).
JJ
Mám tu fakturu od instalatéra a světe div se, za větší trubky jsme mu opravdu zaplatili víc. Dokonce i ten vyděrač s bagrem chtěl za větší výkop víc peněz. A ani jednoho toho padoucha nezajímalo, kolik vody, resp. exkrementů těmi trubkami proteče. A zajímat to nebude ani jejich nástupce, kteří to za pár desítek let budou nahrazovat. Naopak našeho dodavatele vody moc nezajímá, jak tlustou trubku jsme použili k napojení na jeho rozvod*.
Dimensování ani životnost elektrické rozvodné sítě nezávisí na tom, kolik kWh jí proteče. Drát o nějakém průřezu prostě stojí x peněz, stejně jako trafo pro daný proud, sloup na kterém je drát umístěn apod. – ať je zatěžován 5, 50 nebo 90 % maximálního přípustného proudu. Jakmile soustava stojí, tak náklady na přenos 1 kWh jsou velmi nízké a za takového stavu věcí nedává výkonové zpoplatnění přenosu podle kWh smysl.
Zpoplatnění podle řekněme reservované/možné kapacity dává smysl o něco větší, byť navrhovaný způsob, kdy vše závisí na velikosti jističe, nepovažuju za nejlepší. Ostatně co taky čekat od státního úřadu a řešení ve stylu one-size-fits-all, že?
IMHO by nejlogičtější bylo rozpočítávat skutečné náklady na zřizování a údržbu mezi uživatele přípojky. Pokud někde bude samota o 3 domech s vlastním trafem 25 kV->220/380 V, je jen logické, že se o náklady podělí majitelé těch 3 domů** – a logicky budou platit víc, než obyvatelé městečka, kde je na stejné trafo napojeno domů deset a k trafu vede od rozvodny či nadřazeného trafa drát dlouhý 2 km místo 8 km na té samotě.
___
* Pochopitelně v mezích nějaké očekávatelné normálnosti – pokud bychom chtěli odebírat tolik, co zbytek městečka dohromady, asi by nějaké výhrady měli
** Samozřejmě jim to může zasponsorovat dodavatel silové elektřiny, pokud to pro něj bude obchodně výhodné
jakopes
Samozřejmě vztah velikost trubky vs. cena byl směřován vůči dodavateli vody, kterého to právě teď nijak nezajímá, ne vůči instalatérovi, kterému se hradí práce a materiál. Toto mé (v pravdě asi trochu nesprávné)přirovnání bylo postaveno na předpokladu, že by to právě dodavatele do budoucna zajímat mohlo.
Tvoje úvaha o rozpočtení skutečných nákladů mezi uživatele přípojky mi už dává větší smysl a myslím, že lépe řeší samotnou podstatu věci (tak, jak nový způsob úhrad dodavatelé zdůvodňují) – tedy např. pokud mám někde chatu, kam jedu párkrát do roka, pak je opravdu logické hradit i ten rezervovaný příkon, který neodebírám.
JJ
Ale provozovatel energetické distribuční sítě je v podstatě ten instalatér co má navíc nějakou smlouvu o údržbě. Potřebuje správně odhadnout maximální kapacitu kvůli dimensování rozvodu, ale potom už mu je jedno, jak hodně jsou ty dráty zatěžované. Když někam natáhne drát, co zvládne x kA, ten drát (+ sloupy apod.) bude mít životnost y let, bez ohledu na to, zda jím bude po tu dobu proudit x kA nebo x/10 kA.
Něco jiného je přenosová soustava a výroba – tam výkonové zpoplatnění a regulace pomocí ceny smysl dává. Ale to není záležitost maloodběratelů.
pz100000
Pokud ovsem vtipne nenatahl draty x/10 kA. Pak se to trochu obraci.
MB.
Nenatáhl x/10. To jsou pak ty srdceryvné historky, že zlý distributor nechce připojit, když v rozhodnutí stálo, že bude možné až za tři roky – po natažení nové větve z trafačky, proti které Lojza Zelený protestuje, neboť bude potřeba vyménit sloup v mokřadu s chráněnou žábou a ta by z toho leknutím lekla.
Kilmore
Já bych v tom technické důvody moc nehledal. Jde o typický politicko-ekonomický vývoj, kdy režim s postupem let od okamžiku své instalace se stává hypertrofovanější, jak se zájmy různých skupin a odvozená legislativa postupně kupí. Celá tahle reforma je postavena na tom, že jednak je tu zájem na pokračování „záchrany planety“ skrze subvence pro OZE, což zvyšuje náklady na provoz DS a výrobu elektřiny, dále velcí korporátní spotřebitelé energií chtějí nižší ceny, aby je nepřeválcovala zahraniční konkurence, a tak se vymyslelo, že to zatáhne obyčejný Pepa.
jirif
Re: MB. 7.2.2016 v 8:09
Mě to naopak přijde zcela logické. Čím větší dráty si objednám, tím víc zaplatím. Že jsem objednal násobek toho, co potřebuju, je přece moje rozhodnutí.
Chybná úvaha.
Neplatíte za velikost „drátů“, ale za rezervovaný příkon. To slůvko „rezervovaný“ ovšem ani omylem neznamená, že vždy a za každých okolností svých 3x25A budete moci odebrat. Pokud by nedejbože došlo k tomu, že by všichni odběratelé současně využili svůj rezervovaný příkon, šla by rozvodná soustava do kolen. Proč? Protože příčetný maloodběratel dimenzuje jistič (tedy až doposud) ne na průměrný odběr, ale na součet všech odběrů současně; důvod je prostý – málokomu se chce sledovat, jestli součet příkonů zapnutých spotřebičů náhodou nepřekročil vypínací proud jističe. Znamená to, že maloodběratel svůj rezervovaný příkon prakticky nevyužívá a dodavatelé a provozovatelé rozvodných soustav s tím při dimenzovaní zdrojů a rozvodů pochopitelně počítají.
JJ
Dimensování distribuční soustavy by mě docela zajímalo – nemyslím si, že při plném využití odběru by se dráty roztavily. IMHO by takové přetížení vedlo k problémům o level výš – v soustavě přenosové a v elektrárnách.
Mimochodem, on to v praxi možná zase tak velký problém nebude – čeští distributoři mají možnost skokově si pomoci vypnutím všech spotřebičů, ovládaných HDO. Například v Holandsku se HDO nepoužívá, doba nízkého tarifu je pevně daná, je tu o něco větší podíl energie z blbě regulovatelných větrníků a hodnota jističů nikoho nezajímá. Prostě když do běžného rodinného domku vede drát desítka, vrazí se tam 40A jistič a je vymalováno.
jirif
nemyslím si, že při plném využití odběru by se dráty roztavily
Dráty by se nejspíš neroztavily, ale pochybuju, že by to zvládly další prvky rozvodné soustavy. Konkrétně na naší přípojce to v prvním kole nezvládly pojistky na sloupu (vyzkoušeli jsme to ;-), co by na plné využití rezervovaného příkonu celé vesnice řekla místní trafostanice by mě taky docela zajímalo :-)
Spíš by začala odcházet zařízení, úbytek na 230 V je poměrně tragickej a tak by naráz bylo všude 200 V. Už teď je běžná situace, že na konci některých vedení těch 200 V mají (a na začátku mají 250).
MB.
Tohle jsou spíš technické ztráty v důsledku starého vedení. Furt se píše 220V, ale je to ve skutečnosti 230V. Aby nebylo nutné dělak pro UK s 230V a kontinent s 220V různé přístroje, je ve skutečnosti použit trik s asymetrickou výchylkou. Angláni asymetricky dolů a my asymetricky nahoru.
Přetížení sítě se projevuje jako frekvenční pokles.
JVP
Vyskákaly by pojistky a odpojovače v nejbližších nadřazených uzlech, tedy trafačkách z 22kV.
mhi
Problem je v tom, ze dnes mnoho pripojek potrebuje kratkodobe vyssi jisteni jen z toho duvodu, ze jine jistice nez char. B rozvodne zavody nepovoli. Dale obcas potrebujete mit jisty komfort, abyste mohl zapnout najednou mycku, pracku, rychlovarnou konvici. S timto distribucni sit pocita, mimochodem takto je oduvodnen poplatek za pripojeni a mel by prave slouzit k rozsireni kapacity site.
To co se chysta je jednoduse zajisteni prijmu urcitym ucastnikum trhu.
Nevím jak tedy vy, ale absolutní většina občanů si žádný dráty neobjednává. Dráty tady dávno natažený jsou a distributoři na tom jenom rejžují. Občas někde něco jednou za sto let zmodernizují, vrcholem je výměna transformátorů, který sníží ztráty, ale ty stejně rozpočítávají zákazníkům.
A pokud si někdo chce zavést novou přípojku, platí 300, resp. 500 za A. Takže si dráty platí. Tak co krucinál melete?
Maaartin
To je hrozna kravina. Odberatel ma platit za to co neodebira? Kdo bydli v baraku uprostred mezi zimomrivymi (a bohatymi) duchodci, nebude odebirat zadny teplo a logicky by nemel ani nic platit. Jde o vlastnost bytu, ktera by v trznim prostredi proste vedla k navyseni jeho ceny. Zatepleny byt je taky drazsi, ne?
Sousedi dodavajici teplo zdarma by meli smulu. Dodavaji teplo jinemu bytu a on za to nic neplati. Proc taky kdyz si ho neobjednal? Stejne tak dodavaji teplo pres venkovni zdi do prirody a ta za neho taky neplati. Mela by snad?
Dachsmeister
S Vami bych chtel mit dvojdomek.
Existuji i domy, napr. najemni spolecnosti RPG, kde je cast bytu prazdna a okolni najemnici (zazobani doochodci) tedy v praxi zazivaji ten hrejivy pocit, ze mohou temperovat i majetek chude spolecnosti ktera po nich chce bezmala kilo za m2.
To, ze to jsou kreteni co uz se meli davno odstehovat a dobre jim tak je vec jina.
Lojza
Tak ono existuje ledacos, coz o to…
Budu-li to brat z osobni zkusenosti, tak bydlim v „panelaku“, kde mam trvale zavrene verkere kohouty u veskerych topeni.
Barak je pomerne kvalitne (relativne nove) zatepleny, coz prineslo naklady v radu presahujicich 10 milionu kc.
Teplo „utika“ velmi velmi malo. I v zime mi cely byt vytopi zarovky, pocitac a televize a to natolik dobre, ze musim u PC jeste pul dne vetrat, jinak mi je vedro (23 stupnu povazuji jiz za teplo na hranici snesitelnosti, 25 bych doma mit nemohl).
Sousedi me nevytapi, a nebo urcite ne nejak zasadne. S nejakym sousedem mam spolecnych cca 1/4 ze vsech obvodovych zdi. A predevsim – mam zkusenosti napriklad s tim, kdyz odjedu na tyden pryc, vratim se a v loznici, ktera sousedi ciste a pouze s vlastnimi mistnostmi a pak uz jen s venkem, je takove vedro, ze musim okamzite vetrat. A toto vedro mi tam dozajiste nedodal zadny soused, nebot ta loznice se zadnym sousedem nesousedi.
Takze: Zateplili jsme si barak, vzali jsme si na to pujcku ja nevim uz ani kolik milionu, I kdyby 10, tak to bychazi cca 100 000kc na 1 cloveka. Tyhle prachy ted splacime…Udelali jsme to nejlepsi, co jsme mohli udelat proto, abychom mohli setrit…
Takze ted uz pujde opravdu jen o to, ze nekdo chce mit doma 30 stupnu a me staci 21.
No ale pokud tam nic nejede, tak se to samo asi nevyhřeje na „musim okamzite vetrat“. Pod podlahou a nad stropem už nikdo další není?
Lojza
Okno je tusim na jih a proste se to vyhreje od slunce.
(Pravda, v loznici nesnesu vic jak rekneme 21 stupnu, jinak se mi blbe spi:-))
Ale obecne mam zkusenost, ze:
1. Jak venku sviti slunicko, tak muze klidne mrznout (jasne, -40by uz jiste byl problem) a stejne se to vyhreje jen od slunce
2. Teplo fakt neutika. Jsem v oboru zateplovani absolutni laik, no evidentne nam to tu zateplili fakt dobre
Jo, skleník. A ti sousedi nad a pod ti tam určitě neposílaj pár set wattů?
Lojza
uprimne receno nevim…Btw mame tu docela slusna okna s mikroventilaci a vzduch tu je ok, nic neplesnivi, neni tu vlhkost..
Napada me, ze na stropech mam ve vice jak polovine bytu palubky (na tramkach), coz je taky docela izolace, aby to pres to nekdo vytopil, to uz by muselo byt…Podlahy nejsou nejak extra teple ani studene, fakt netusim, jestli tam muze byt nejaky vliv sousedu…Btw sousedi nad nama taky prilis mnoho topeni nepousti, pokud vim. Imho to je proste polohou, kdy ta okna na jih hodne pomuzou.
JJ
Sousedi mu tam samozřejmě něco posílají. Předpokládám, že něco vezme i z různých stupaček apod. Pokud je ten barák opravdu dobře zateplený, fakt to může stačit.
Ale co má dělat, když o to nestojí? Topit a chodit doma v plavkách jen ze solidarity? Nebo mít puštěné radiátory a otevřená okna, aby taky něco protopil?
No ne, jenom řikám, že s tím „nic“ to asi tak horký nebude. Jestli někdo topí jak magor, tak je to jeho problém a má se ještě zateplit od sousedů a ne si na režimu vybrečet, ať všechny okolo zkasíruje taky.
Alan.Cox
Já jsem jednoho dne popřemýšlel, započítal si. Druhý den jsem stěny polepil alobalem, a hned poté teplota pokoje stoupla o 5 °C. Teplo se šíří sáláním, vedením a prouděním. Když do té místnosti vstoupil člověk, už přirozené teplo, které z něho sálá se odráží od alobalu namísto toho, aby prostupovalo zdí. Zároveň tepelná kapacita alobalu je díky mikroskopické tloušťce (10 mikronů) zanedbatelná a nebrání vedení a prostupu tepla skrze zeď. Pak jsem vzal Primalex a přestříkal alobal bílým nátěrem.
Mám zavřená všechna topení a každou chvíli musím otevírat okno do zimy, protože když už teplota stupne na 25 °C, začíná to být moc. Před tím byla v pokoji zima jak v psírně.
Jako vedlejší efekt jsem odrušil všechny okolní Wi-Finy a mobilní signály zvenčí, takže mě přestaly bolet klouby, které mě bolely už asi 10 let v kuse a nemohl jsem se toho zbavit, čímž jsem dodatečně zjistil, že rádiové vlny nejsou úplně zdravotně bez následků.
—
Mám rád fyziku a teorii, protože se s ní dá báječně kouzlit.
Pro IR funguje alobal i nabílo? Jsem měl dojem, že to pořád souvisí hlavně s jeho lesklostí…
Alan.Cox
Každý materiál má jiné spektrální vlastnosti, tedy jinak se chová v optické části a jinak v infračervené části spektra.
Běžný bílý pokojový nátěr je v zásadě oxid hořečnatý (> 80 %) s nějakým lepidlem. Ten sám o sobě je odrazivý dostatečně.
Nicméně infračervené záření, které vzniká sálavým teplem je někdo kolem vlnové délky 10 mikrometrů. To je v zásadě srovnatelné s rozměrem zrn i tloušťky bílého nátěru. Takže ten bílý nátěr je z hlediska světla tak jak ho vidíte, ale z hlediska infračerveného záření sálavého tepla daleko prostupnější a alobal tam hraje větší roli.
Je třeba tenký nátěr, pokud to má zůstat účinné i pro zateplení. Můj původní záměr, že to zůstane jen s alobalem mi neschválila žena, a používala nechutné nátlakové metody, aby zeď byla bílá. :-)
JJ
Píše o teple, ne o near-IR s vlnovou délkou kolem mikronu.
Dachsmeister
Ale Lojzo, jedna se zrejme o perpetum mobile nebo dobre ukryte tepelne cerpadlo!
Anebo stupacky?
V mem pripade posledniho patra teplota nestoupa po tydnu kdy topi jen vracecka v koupelne a lednice. Dum je zateplen a plastova okna jsem si po tech curacich seridil. Parapety doteplil…
A mohu potvrdit, ze dokud byl detsky pokoj pracovna se stolnim PC a cumeli jsme tam na filmy protoze jsme nemeli TV, tak tam bylo i me zimomrive zene co 22 stupnu povazuje za ideal docela teplo.
Lojza
Znovu opakuji, ze mam okna predevsim na jih (konkretne uplne vsechny az na jedno male okno v kuchyni).
Imho to je to vysvetleni.
Jinak – samozrejme stoupacky mi pres byt vedou. V koupelne jsme je v podstate zazdili, ale jsou tam male pruduchy…V obyvaku a detskem pokoji jsou normalne v mistnosti. Dozajiste ty samy o sobe neco vytopi, o tom se nehadam. Vsak take I se zavrenymi kohoutky platim nejake tisice za teplo kazdy rok, coz bude prave za „ztraty“ ve stoupackach a za vytapeni spolecnych prostor (ktere se jiz nevytapi, urezali jsme radiatory, protoze proste teplo nikam neutika a I v zime je na chodbach prijemne teplo..)
pk202
Já si myslím, že ve finále to dopadne úplně obráceně. Nebavme se o letošku, letos šáhnou do kapsy jenom chatařům, kteří zahoděj cirgulárky a koupěj si v Mountfieldu motorovku za třetinu ceny :) Horší to bude až těch 26Kč/A na OZE nebude zastropovaný tou cca pětistovkou na megawathodinu. Dnes, pokud vypnete HDO a serete na sazby, tak vá to udělá rozdíl až 10% z celkové ceny což už stojí za trochu menší pohodlí (problém je v tom, že vám přes HDO vypínají topení zrovínka když vstáváte a nebo večer v době kdy dorazíte domů). Jakmile ovšem padne ta hranice 500Kč/MWh na OZE (a že padne je jisté), poklesne tento poměr nejméně o polovinu čímž se pro někoho kdo tedy i nadále má na to ekologicky topit elektřinou stane při 5% rozdílu naprosto jedno zda platí za NT nebo VT a HDO bez milosti vypne (za ten drobnej rozdíl v ceně to rozhodně bude stát) a pokud to udělá dostatek lidí, bude to rozvodné soustavě totiž spíše škodit.
Problém je totiž ten, že ta platba za jistič je na špatné straně. Takto masivně by měli platit za kapacitu připojení k rozvodné síti platit hlavně dodavatelé OZE a ne odběratelé, protože OZE jsou tím zlem , které přetěžuje rozvodnou soustavu.
No a samozřejmě, že si zelený dobroserové můžo k smradu z vejfuků motorovek chatařů, k rozcintanýmu oleji a benzínu z téhož přopočítat i ty, kteří nárůst za el topení ve výši 20000/ročně (bez možnosti ušetřit zateplením a pod.) neustojí a začnou topit pevnejma palivama a všechno co hoří projde hezky komínem…..jojo soudruzi to nám ty OZE nňák tu ekológii spíš posíraj….nebo snad nééé ?
Jakžecoto? Platí nová úprava 24 Kč / (A × fáze × měsíc). V oučsné době je pouze šalamounsky zastropovaná na asi 500/MWh. Příští rok už ne, nemýlím-li se. Je tedy že jisté, že se na příští rok chystá zdražení hned dvakrát (a letoš se už zdražilo), jenom se ještě neví o kolik.
MB.
Tohle bylo navržené řešení na stole. „Takto masivně by měli platit za kapacitu připojení k rozvodné síti platit hlavně dodavatelé OZE a ne odběratelé, protože OZE jsou tím zlem , které přetěžuje rozvodnou soustavu.“. Vlastně nedolezlo z návrhu ani na veřejnost….
Tak slunečníky a větráky jsou přece skvělý, řekla to komise. Až ti magoři uzákoní, že voda teče do kopce, tak i u nás poteče do kopce. U nás ještě pro jistotu uzákoní objektivní odpovědnost toho, kdo něco vyleje na zem, aby to teklo do kopce. Máme tenhleten pokrok, ne? Ten musí bejt i kdyby jim jejich vlastní studie dokázala, že je to celý píčovina, viz biopaliva.
oldold
Mám dojem, že nové odběry už platí zálohy do první faktury podle těch 29Kč/A/měsíc
SkReT
1) melete tady úplný pičoviny, oháníte se velikostí drátů a spotřebou, přitom práv elektrárny by měli být rády za to že něco odeberete a za to vy zaplatíte. Když si snížíte hodnotu jističe, budete si dávat větší pozor, budete víc šetřit, kupovat si energeticky úspornější spotřebiče apod.
z toho vyplívá 2) ANO bude líp, ale jen pro bohaté. Ti bohatí totiž na změně vydělají, nejvíc doplatí maloodběratelé kterých je nejvíc. To je prostě zlodějina ala ČR.
3) kdo z Vás si vymění jistič? Pár těch spořivých ostatní na to budou kašlat. A někteří (slyšel jsem že ta naše mládež ani neví kdo je Merklová) o tom ani nebudou vědět. Budou prostě víc platit a dál to nebudou řešit.
4) při zřízení přípojného místa platíte za 1 Ampér rez.výkonu 500,-kč, není to dostatečná motivace mít nastavený jistič dobře ? Navíc když to skáče v řadě 10, 16, 25, 32, 50… teď mě tak napadají chudáci zahrádkáři.
5) kdy už bude ta defenestrace? Tohlencto je lichva kurva!
6) NENASTANE PRAVÝ OPAK? už teď je to 50:50 pro ostrovní systém, při dalším zdražení se vystavují rizikům že napřed malí odběratelé přejdou na ostrovní systém a pak si dokážu představit i paneláky jak mají jeden hlavní jistič a platí jako velkoodběratel. To bude byznys pro firmy, když by u každého paneláku měla stát trafačka jen pro ten panelák a odebírala by elektriku z hladiny VN. To bude práce!!!
jungvoj
hm, základní náklady na distribuci el. energie ale i i jiných sítových medii,,,,,,kurde,není to náhodou tak, že je vám laskavě dovoleno postavit si přípojku oné elektriky včetně trafa , pak onu přípojku a i to trafo jste povinni darovat nějakejm rozvodnejm závodům,hahaha ha ha , pak ale i náklady na odpisy jsou vám znovu naučtovány v ceně téj elektriky,
druhak se domnívám, že systém spěje k bodu, kdy vaše příjmy budou zaučtovány dle rozhodnutí uředníka, pokud něco zůstane, budete moci se zbytkem nákládat dle vlastní vůle, pokud se ovšem nepříčí onomu uředníkovi,
trx2010
Blbý je, že v tom našem bordelu musí člověk po přečtení podobného článku chvíli přemýšlet jestli je to legrace, nebo vážná věc. Je tu totiž možný už všechno.
jezekif
By mě zajímalo, kdo z nesouhlasících jste poslal e-mail do ERU? Nebo co jiného jste pro to udělali.
Poslušně hlásím, že sem se ptal. Už den předem, než představili ty nový tarify. Pak mi odpověděli, že tarify a platba 24/(A×fáze×měsíc) jsou dvě různý věci, takže teď vím, že se bude zdražovat dvakrát. Distributoři si poplakali, že jak je asi ta konkurence, tak už to není vono, a bušili pěstičkou do stolu, že slunečníkáři dostávaj támhle ranec na dotacích, tak voni chtěj taky k lizu. Tak se dostanou. Napřed půjdou po chalupářích a pár sporákařích. Až ti si poříděj plynový sporáky, tak půjdou i po dalších, to by bylo, aby nebylo.
Většina se neozve, protože zaplatěj navíc jen pár korun, pár debilů bude ještě jásat, že to je vlastně skvělý, jen ať všichni platěj. Až si přijdou i pro ně, už to bude v systému tak dlouho, že to nikdo nevyndá, a platit budou nakonec všichni.
Hezky.
Zatim nijak vaschnivym priznivcem nejsem, ale kdyby se takhle (treba aspon pres leto) zavedly i Netto Pointy…
Mě to naopak přijde zcela logické. Čím větší dráty si objednám, tím víc zaplatím. Že jsem objednal násobek toho, co potřebuju, je přece moje rozhodnutí. A pak tady někdo kvičí, ze chce mit drát jak do hliníkárny ale platit za něj tarif jak za hausbót na Slapech.
Není to logické. Analogicky bychom mohli platit za velikost průměru trubek, které nám přivádí do baráku vodu nebo naopak odvádí splašky. Já se v elektrice absolutně nevyznám a ani nemám chuť si toto téma (byť třeba jen základy) studovat. Postavil jsem barák, elektrikáři mi udělali elektriku, o nic víc se nestarám. Nikdo po mě nemůže požadovat, abych si jako laik počítal jaký mám odběr a podle toho si rezervoval příkon, nebo co. A abych si na to znovu zaplatil elektrikáře? On mi to upraví, abych těm prasatům nemusel platit víc, a pak si za rok koupím novou pračku nebo ledničku, která bude potřebovat víc šťávy a už mi bude vyhazovat jističe? Zase to budu měnit?
Je to stejné jako to „spravedlivější“ rozúčtování tepla v bytových domech – nemusíš si ani nic počítat, už pouhou logickou úvahou a základní znalostní matematiky ti vyjde, že ve finále to není o spravedlnosti, ale o tom, že takhle zaplatí víc takřka všichni, protože málokdo protopí přesně jen ten průměr. Kdo topí hodně, bude pořád hodně platit, a kdo šetří, bude taky platit víc. Tu „spravedlnost“ tam nějak nevidím a argument, že ti co topí málo se nechávají vytápět přes zdi od sousedů, je dost mimo. Dokud jsem ještě bydlel v paneláku, tak jsem netopil ne proto, že bych škudlil, ale proto, že prostě je mi doma při dvaceti stupních příjemně. Když vedle bydlí zimomřivá ženská v pokročilém věku, která musí mít doma 27 stupňů přece není můj problém a není to ani otázka spravedlnosti.
Nikdo se asi nesnaží řešit vedle sebe bydlícího Rusa a zimomřivou paní, ale byty na kraji, v přízemí, pod střechou a ty mezi nimi… A ty koeficienty jsou nastaveny podle toho. Zkrátka na 23°C pod střechou na kraji severní strany spotřebujete více tepla než ve třetím patře v bytě s okny na jih a byty okolo vás ze všech stran, a proto platí za jednotku tepla více ten uprostřed než ten pod střechou. Pokud to funguje jinak, tak sry, ale takto jsem to pochopil já.
No..pokud jsem to spravne pochopil, tak dneska ze zakona se musi pocitat I tomu, co vubec netopi, MINIMALNE 80% prumeru.
Doted to bylo tusim maximalne 40%.
Samozrejme to dava logiku, ze na nekterem miste jsou jine naklady jak jinde. Myslim, ze doted to docela fungovalo, jeden platil mirne vic a jiny mirne mene a bylo to vcelku spravedlive.
Ted to dopadne tak, ze napriklad v zateplenych barakach neni nutne na nekterych mistech prilis topit – a to ne proto, ze by ten byt vytapeli sousedi, ale proste proto, ze je to zatepleny a to teplo skoro neutika. A pokud takovemu cloveku staci mit doma napriklad 20-22 stupnu, tak skoro vubec netopi (ja osobne nezapnu topeni vlastne nikdy, vytopi mi to bohate PC a podobne spotrebice, mam to ozkouseny – v obyvaku u PC jeste kolikrat I v zime vetram, jaky je tu vedro :-))
Takze jsem platil loni par tisic za teplo (rozpocitavaji se do toho ztraty a vytapeni spolecnych prostor a podobne, to je fer).
Nyni budu nucen platit o vice jak 10 tisic vice, ackoliv me zadni sousedi nevytapej (vice jak polovina zdi je venkovni / chodba, se sousedama mam par metru spolecne zdi).
Coz vubec nedava logiku
Jako zde kdysi nekym trefne pojmenovany trenyrkovy burzua s 2 malymi z toho strasneho tepla udajne stale nemocnymi neotuzilymi detmi mam jen nekolik poznamek.
1. dosud to bylo 60% ~ 140%, nyni 80% ~ 200%
2. jsou vsichni ti netopici nebo PC a troubovi topici ochotni se odstehovat do jednoho domu a zde provest experiment? A ne ze budou podvadet a koupi si primotopy!
3. protoze jsem krome toho i drobny skudlil, naposled jsem o vanocich na tyden nechal topeni jen temperovat na 2 a krome vracecky v koupelne (posledni patro) a obcas spustene lednicky jsem tedy netopil. Teplota po navratu krasnych 18 stupnu. Coz se da vecer se svetrikem a fuseklemi a Glenfiddich a pritopenim 125cm LEDkou krasne vydrzet. Zbabele jsem zatopil az rano protoze mely odpoledne prijet zhyckane deti s manzelkou.
4. co se elektriny tyce, ja debil s nocnim proudem furt setrim, poustim na nej nejen brojler ale i mycku, pracku, zehlicku a vysavac a kdovicovsechnojeste, cimz vyvadim prenosovou soustavu z rovnovahy vice nez nemecke vetrniky a tak si zaslouzim spravedlivy trest v podobe noveho tarifu!
Vo co pořád jde? Co je na 18 °C špatnýho? Zejména na spaní je to ideál. Že tam potřebujete mít 25 je jenom váš problém. Chápete vyjádření, že někomu stačí 20 a ještě musí od takovejch co maj přetopíno občas větrat? Kdyby ho magor odvedle nevytápěl, tak si lehounce přitopí. Na těch 20. Pořád by měl spotřebu zlomkovou a tedy žádnej důvod cokoli doplácet na souseda. Už?
Zaznamenal jste nekde informaci, ze mam doma 25 stupnu?
Prave ted je to 22 stupnu. Teplaky, ponozky, tricko. Zena zrovna topi PC.
Dokud nespaly deti v loznici, bylo tam 20 stupnu.
Za topeni jsem na 120% prumeru, radiator v kuchyni ma odber 0.
Ve vchode (18 bytu ve vchode, 3 vchody kaskadovite spojene s presahem 8m pudorysne) jsou dva byty 1+1 (jeden prazdny) s odberem tepla 0 a dalsich 5 s minimalnim. Kupodivu v nich bydli ti udajne teplomilni doochodci a kupodivu se nejedna o byty v prizemi a v poslednim patre.
V čem je tedy problém? Že doplácíte všichni? A máte dojem, že to někdy bylo u něčeho, do čeho začal režim hrabat, nějak jinak?
My si porad nerozumime. Ono to topeni neni o vypinani, zapinani a pseudosetreni. I moje 70+ teta nakonec pochopila, ze nejuspornejsi je drzet v bolsevicke nezateplene kostce 5+1 kde zije sama teplotu 20 stupnu a ne mrznout pri 18 a semtam zatopit v obyvaku a zase to vypnout kdyz jde pryc na pul dne ci den.
V dome panelovem, kde by vsichni topili primotopy a meli bojlery by byl take efekt teple stupacky „zdarma“ minimalizovan a presto by na tom byly hure byty v prizemi, v poslednim patre a u stitovych sten. Teorie, ze to lze zohlednit v trzni cene je sice zajimava, ale zatim nefunguje.
Pokud budou vsichni rozumne dejme tomu na 20 stupnu temperovat a trenyrkovi burzuove topit jako sileni, nevidim v tom problem krome toho, ze lehce zvednou prumer celemu domu.
Pokud ovsem 1/3 domu ma odber na radiatorech blizky 0 a jeste maji blbe kecy na lidi, diky kterym de facto nemusi topit, tak mi to pripada ponekud zvlastni.
Proč to není logické?
Průměr trubek, které z baráku odvádějí splašky, je normován.
Velikost vodoměru na trubce, která přivádí do baráku vodu, je předepsána dodavatelem vody.
Objem opdáděných splašků se rovná objemu přivedené vody naměřenému vodoměrem.
Změnit dosavadní zavedenou praxi a zavést pevnou složku – platbu za vodoměr je, proslýchá se, dlouhodobou snahou dodavatelů vody.
Pokud chcete odebírat proud, musí tento být k dispozici v elektrárně a na všech trafostanicích po cestě. Logicky již nemůže být stejná dodávka poskytnuta jinému odběrateli (zjednodušené, ale snad pochopitelné).
To s tím nestaráním je divné. Žádost o připojení s uvedením požadovaného příkonu nepodávají nějací elektrikáři, ale žadatel – majitel nemovitosti.
Stejně jako u plynu a vody.
A ano, si neumíte své věci naplánovat, tak za změnu těm prasatům zaplatíte.
Co je na tom nepochopitelného? Snad jedině to, že někdo takto poskytne ukázkový příklad vohnoutského přístupu.
Zde bych si dovolil pripojit protiuvahu:
Vezmeme si takove banky – pokud by vsichni lide sli vybrat do bank vsechny sve penize, ktere tam maji ulozene, banky tolik hotovosti dohromady nebudou mit. Tudiz je to nemozne. Presto banky funguji.
Dovolim si tvrdit, ze je to proto, ze postupem casu se ziskaly zkusenosti s prumernych chovanim klientu bank a tyto banky tedy priblizne jsou schopne odhadnout, jake objemy si lide budou vybirat a jake objemy naopak budou do bank vkladat…(zjednodusene receno, samozrejme, ale jde mi o princip).
Stejny princip je I u odberatelu elektriny. Pokud by vsichni odberatele elektriny v jednu chvili pouzili maximalni mozny odber, na ktery maji dimenzovany jistic, tak na to nebudou stacit nejen elektrarny, ale ani prenosova sit.
Je tedy imho uplne jedno, jak silny ma kdo jistic – z hlediska planovani odberu. Rozvodne spolecnosti / elektrarny dozajiste jiz maji z historie vcelku solidni statisticka data, aby mohli pomerne solidne urcit, jake budou kdy odbery.
Tudiz na jedne strane chapu snahu operovat s „rezervovanou kapacitou“, protoze proste se na tom daji vydelat dalsi penize navic, na druhou stranu si osobne myslim, ze nic nez vydelani penez na vic za tim nestoji.
Jedna se tedy o takove zdrazeni elektriny skrze instrument, ktery se netvari jako zdrazeni.
Úvaha o bankách možná platila za zlatého standardu. Dneska v systému nekrytých peněz to není problém.
On ale žádný jeden zlatý standard neexistuje, a proto to také klidně neplatilo ani tehdy.
Někdy a někde měly banky právo (vytištěné přímo na bankovce) platbu drahého kovu odmítnout, za což ovšem musely platit úrok (Skotsko v osmnáctém století). Tamtéž ovšem bylo zvykem prostě zlato neplatit, zdržovat, anebo namísto zlata vydat nějaké cenné papíry londýnských finančních institucí, prvně samozřejmě BoE. Tiše se to tolerovalo. Proto také (a píše o tom i Smith, aniž by tušil, co je příčinou) někdy parita mezi zlatem a bankovkami nebyla dodržena, přičemž se to i místně lišilo.
V Anglii monopolní privilegia BoE postupně (definitivně cca devadesátá léta osmnáctého století) vedla k tomu, že privátní banky držely raději bankovky BoE jako rezervu místo zlatého kovu. A BoE díky své vazbě na vládu pochopitelně mohla v případě rychlého vyčerpání svých rezerv požádat o pozastavení konvertibility, někdy třeba i na celé čtvrtstoletí. Ale dělo se to u téměř každé hospodářské krize a samozřejmě také v případě války, kdy vláda potřebovala peníze.
Zlato samozřejmě pořád představovalo velikou překážku, a proto také nakonec bylo odstraněno, jako dnes bude odstraněna hotovost, ovšem zlatý standard sám o sobě byl už poměrně prohnilé uspořádání.
Největší problém nebyl takový či makový standard, ale monopol na měnu a povinnost akceptace či směny v nějakém daném kursu.. Než byly tyto „vymoženosti“ zavedeny, tak se prostě záleželo na obou stranách, jak se domluví. Když nějaký panovník šidil minci moc, používaly se mince jiné, případně nějaký barter (např. v kombinaci s clearingem na konci). Například stříbrný tereziánský tolar* se používal ve velké části Afriky až někdy do druhé světové války.
Po americké občanské válce zase bylo běžné, že stálo-li něco pět dolarů, platila tato cena při platbě stříbrnými mincemi. Papírových dolarů bylo potřeba o dost víc.
___
* Ražený nejen v rakouských a rakousko-uherských mincovnách, ale třeba i v Utrechtu a Londýně, takže vlastně ani neexistoval monopol na jeho ražbu.
Netvrdil jsem nic jiného. Dnes jde jen o rozhodnutí o akceptovatelné kvalitě zástavy za nouzovou likviditní linku.
Tvrdil jste toto:
1) Existovalo kdysi něco jako (ten) zlatý standard.
2) Tehdy zřejmě věci byly diametrálně odlišné od dnešní situace.
Neexistoval a tak odlišná situace nebyla.
Jinak terminologicky ošidná je i ta likviditní linka. Používat jazyk k tomu, aby podstata věci zůstala skryta, je sice časté, ale přeci se tady na tom nemusíme podílet, že.
Aha. Přípustk možnosti „možná platilo“ se chápe jako „byly diametrálně odlišné“. No, půjdu opravit základy výrokové logiky.
Lojzova úvaha o fungování bank je ovšem principielně naprosto správná, a to i v systému nekrytých peněz. Bankovní soustava, včetně platebního styku, funguje hladce i díky tomu, že se klienti jako celek chovají předvídatelně a udržují své peníze v bezhotovostní podobě na běžných účtech. Pokud by se však všichni klienti (nebo jejich výrazná většina) naráz rozhodli proměnit své netermínované vklady v hotovost, ocitnul by se bankovní systém v průseru, neboť v něm není tolik likvidity (zjednodušeně součet pokladní hotovosti bank a vkladů bank u centrální banky), aby pokryla veškerý objem netermínovaných vkladů nebankovních subjektů a není ani fyzicky k dispozici tolik bankovek. Časem by se to asi nějak direktivně vyřešilo (omezení výběru vkladů, dolití likvidity centrální bankou, rychlý tisk bankovek), avšak hromadný run na banky v sobě stále skrývá silný potenciál pro paralyzaci bankovního systému a potažmo celého státu.
Bankovní prázdniny a pak všechna opatření, o kterých mluvíte. Některé subjekty by se možná položily dříve, než by vláda zasáhla, protože by byly zranitelnější a/nebo by neměly dostatečný politický vliv, ale jinak by systém hrkal dále.
Ne, Lojzo, není to úplně jedno, a z hlediska plánování odběru již vůbec ne.
Několik žádostí o připojení jsem vyřizoval.
Jednoduše řečeno, výrok: „Tohle vám nedáme, leda z nového tranformátoru.“ jsem již slyšel, i když se jednalo výhradně o provozovny, ne o rodinné či bytové domy.
U vody je to podobné, tam dodavatel také posuzuje dodatelné množství při normovaném minimálním tlaku.
I u těch bank je (bylo?) to podobné. Výběr hotovosti nad určený limit jsem musel hlásit tři dny předem. Nebylo to zpoplatněno, leč časem.
A i na závěr máš pavdu.
Nic než vydělání peněz za tím nestojí.
Vydělání peněz je jediným důvodem podnikání.
Objevit to samostatnou mozkovou činností je chvályhodné.
Pises ovšem o necem zcela jinem, nez ja…
Ty pises o „mikromanagementu“, ja o „makromanagementu“
Shrnuti meho sdeleni je v tom, ze kdyby vsichni uzivatele chteli odebirat naraz to, na co maji dimenzovane pripojky, tak to neutahne sit a neutahnou to ani elektrarny. Ale nestane se to, protoze neni duvod k tomu, aby to ti uzivatele delali. Dodavtele energii (elektrarny a spol) s timhle pocitaji a pocitaji s nejakym „prumernym chovanim“ spotrebitelu.
I kdybych si dneska poridil domu 10x silnejsi jistic, nezacal bych odebirat vice energie, protoze ji vice nepotrebuji. Stejne tak vetsina dalsich odberatelu. Proto mi prijde divne, kdyz se ted nekdo ohani nejakym rezervovanym vykonem, kdyz:
1. Stejne neni schopny ho dodat v pripade 100% zateze vsech odberatelu
2. Stejne vi, ze takova situace pravdepodobne nenastane a naopak pomerne presne umi odhadnout z historie, jak se spotrebitele budou chovat
Zase jsi na to přišel, skoro jako první.
Při plánování dodávek elektrické energie a plynu se počítá s tak zvanou soudobostí odběru.
Při plánování dodávek vody s koeficientem nerovnoměrnosti odběru.
Rezervovaným výkonem se někdo neohání teď, ale prakticky odjakživa.
Poměr fixní a proměnné části platby za službu vychází právě z ekonomických rozborů a je logické, že nemůže být neměnný, protože chování spotřebitelů se v čase mění.
Například právě snahy o zavedení fixní platby za vodoměr se datují od okamžiku, ve kterém potřebitelé zareagovali na zdražení vody snížením odběru, zatímco ceny energie a stavebních dodávek rostly.
Balance fixní a variabilní složky ceny bude jistě vykazovat t.zv. kormidlový efekt.
Na základě zkušeností předpokládám, že 10x silnější jistič by sis do aktuálně obývaného bytu pořídit nedokázal, leda bez vědomí dodavatele energie.
No, jenže to u elektřiny už platí, podstatnou část (ca 60%) z účtu za elektřinu tvoří regulovaná cena za distribuci (za jistič dle velikosti se platí už dnes, a ano má to svojí logiku, nehledě na to že zazřízení „většího“ jističe se platí myslím 500CZK za každou A, při změně na „nižší“ vám nikdo tyhle peníze nevrátí) a OZE (v absolutních číslech ca 44 + 44 mld CZK/rok). Peněz je tedy dost už teď, bohužel místo aby šly na distribuci jdou na OZE, paradoxem je, že právě OZE zatěžují distribuční soustavu nejvíce, zejména vítr a slunce:-), které nejde z podstaty plánovat. Takže snaha o zvýšení poplatku za jistič (distribuci) je více politikum než ekonomická nutnost, protože by stačilo nepodporovat OZE.
– dobrá, analogie s vodou možná nebyla nejvhodnější, uznávám.
– jenže ta stejná dodávka je i tak poskytnuta jinému odběrateli, jen se spoléhá na to, že nevyužijeme oba (nebo lépe řečeno všichni) své možnosti na maximum ve stejné chvíli, ergo stejně není pro všechny k dispozici to, co mají zarezervováno.
– žádost podává žadatel, ale elektrikář mi řekne, kolik čeho v žádosti uvést. Já o tom vím kulový a myslím, že není nutné abych se v této oblasti dovzdělával, stejně jako jsem věřil stavařům, že míchají maltu ve správném poměru a že projektant správně vypočítal zatížení střechy.
– své věci si umím naplánovat velmi dobře, jen si myslím, že zapínat doma spotřebiče s kalkulačkou v ruce jestli mi to jistič ještě utáhne nebo už ne, je trochu moc. Mít na jističi určitou rezervu mi připadá celkem standardní, ne luxus, za který by se mělo platit. Obzvlášť, pokud je zjevným důvodem snaha především zvýšit finanční zisk.
S vodou při nadlimitním odběru dochází k poklesu tlaku a tím k automatické stabilizaci. Přeloženo: od šestého patra výš ani kapka a sprchování je prakticky možné jen v přízemí.
U elektřiny to moc nejde. Buď jde nebo nejde. Pokud jste elektrikáři nelhal, máte rezervu tak 20%. Pokud jste řekl, že jste starý skrblík a nevadí vám prát jen když nebudete grilovat a určitě přitom nebudete elektricky topit v koupelně, můžete mít dokonce lehce poddimenzovaný jistič.
Velikost drátů je taky normovaná.
Jinak je příměr úplně mimo, protože srovnáváte jednou trubky a jednou objem energie, na což ovšem je příměrem objem vody kterou vodárny produkují, takže mluvíte vo úplně něčem jiným. K trubkám jsou příměr právě ty dráty. A podobně jako vodárny nevyrábí tolik pitné vody, kolik by všichni dohromady mohli odebrat, ale jen tolik, kolik statisticky odebírají, i elektrárny vyrábí podle statistiky. A jako vodárny mají rezervní nádrž, tak máme rezervní pohotovostní elektrárny.
Že si zloději vymysleli nějaký větráky a slunečníky, který dělají v zavedeném systému fungujícím dle statistiky bordel? To mě má jako zajímat proč? Ať to zaplatí ti hajzlové, kteří to uzákonili.
Elektrárny vyrábí podle poptávky. Statisticky se jen určují vlivy odstávky, denní doby či počasí. Ale na rozdíl od neviditelné ruky trhu, která přes cenu vyrovná nabídku a poptávku po rohlíkách, tady je cena fixní (předem kontrahovaná) a je závazek dodat libovolné poptávané množství za danou cenu až do kapacity jističe.
Vzpomněl jsem si kdovíproč na regulační stupně…
Pořád jsou v záloze. http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/regulacni-plan.html
Vtipná historka: před lety si někdo uvědomil, že už dlouho nebylo cvičení na krizové řízení sítě. Tak se vyhlásilo s velkým předstihem. Po deseti letech všichni znovu načetli manuály a – pár dní před cvičením přišel německý průser s rozpadem sítě. Tak byli připraveni. Sice mám dojem neudrželi N-1 pravidlo, ale síť nespadla.
Přesně tak, poptávka je ale do velké míry daná předem statisticky. Myslím teď nasmlouvání odběru dopředu. Kolik bude kdo aktuálně brát se nikdy dopředu úplně přesně neví, že. Třeba bude stávka nebo naopak neplánovaná horka a bude navíc odběr 100 MW v klimatizacích. Tak jedou primární zdroje, pak různé jiné trvalé (menší) zdroje (třeba průtočné VE apod., turbíny v teplárnách, spalovnách atd.).
Vedle toho jsou pak špičkové zdroje, používané převážně v denních špičkách či jako rychlá záloha (hlavně přečerpávací a špičkové VE), a vedle toho udržované pohotovostní zdroje (třeba plynové turbíny). U těch se platí paušál za držení pohotovosti a následně za dodaný vyrovnávací výkon (obě částky jsou zajímavě vysoké).
Mám tu fakturu od instalatéra a světe div se, za větší trubky jsme mu opravdu zaplatili víc. Dokonce i ten vyděrač s bagrem chtěl za větší výkop víc peněz. A ani jednoho toho padoucha nezajímalo, kolik vody, resp. exkrementů těmi trubkami proteče. A zajímat to nebude ani jejich nástupce, kteří to za pár desítek let budou nahrazovat. Naopak našeho dodavatele vody moc nezajímá, jak tlustou trubku jsme použili k napojení na jeho rozvod*.
Dimensování ani životnost elektrické rozvodné sítě nezávisí na tom, kolik kWh jí proteče. Drát o nějakém průřezu prostě stojí x peněz, stejně jako trafo pro daný proud, sloup na kterém je drát umístěn apod. – ať je zatěžován 5, 50 nebo 90 % maximálního přípustného proudu. Jakmile soustava stojí, tak náklady na přenos 1 kWh jsou velmi nízké a za takového stavu věcí nedává výkonové zpoplatnění přenosu podle kWh smysl.
Zpoplatnění podle řekněme reservované/možné kapacity dává smysl o něco větší, byť navrhovaný způsob, kdy vše závisí na velikosti jističe, nepovažuju za nejlepší. Ostatně co taky čekat od státního úřadu a řešení ve stylu one-size-fits-all, že?
IMHO by nejlogičtější bylo rozpočítávat skutečné náklady na zřizování a údržbu mezi uživatele přípojky. Pokud někde bude samota o 3 domech s vlastním trafem 25 kV->220/380 V, je jen logické, že se o náklady podělí majitelé těch 3 domů** – a logicky budou platit víc, než obyvatelé městečka, kde je na stejné trafo napojeno domů deset a k trafu vede od rozvodny či nadřazeného trafa drát dlouhý 2 km místo 8 km na té samotě.
___
* Pochopitelně v mezích nějaké očekávatelné normálnosti – pokud bychom chtěli odebírat tolik, co zbytek městečka dohromady, asi by nějaké výhrady měli
** Samozřejmě jim to může zasponsorovat dodavatel silové elektřiny, pokud to pro něj bude obchodně výhodné
Samozřejmě vztah velikost trubky vs. cena byl směřován vůči dodavateli vody, kterého to právě teď nijak nezajímá, ne vůči instalatérovi, kterému se hradí práce a materiál. Toto mé (v pravdě asi trochu nesprávné)přirovnání bylo postaveno na předpokladu, že by to právě dodavatele do budoucna zajímat mohlo.
Tvoje úvaha o rozpočtení skutečných nákladů mezi uživatele přípojky mi už dává větší smysl a myslím, že lépe řeší samotnou podstatu věci (tak, jak nový způsob úhrad dodavatelé zdůvodňují) – tedy např. pokud mám někde chatu, kam jedu párkrát do roka, pak je opravdu logické hradit i ten rezervovaný příkon, který neodebírám.
Ale provozovatel energetické distribuční sítě je v podstatě ten instalatér co má navíc nějakou smlouvu o údržbě. Potřebuje správně odhadnout maximální kapacitu kvůli dimensování rozvodu, ale potom už mu je jedno, jak hodně jsou ty dráty zatěžované. Když někam natáhne drát, co zvládne x kA, ten drát (+ sloupy apod.) bude mít životnost y let, bez ohledu na to, zda jím bude po tu dobu proudit x kA nebo x/10 kA.
Něco jiného je přenosová soustava a výroba – tam výkonové zpoplatnění a regulace pomocí ceny smysl dává. Ale to není záležitost maloodběratelů.
Pokud ovsem vtipne nenatahl draty x/10 kA. Pak se to trochu obraci.
Nenatáhl x/10. To jsou pak ty srdceryvné historky, že zlý distributor nechce připojit, když v rozhodnutí stálo, že bude možné až za tři roky – po natažení nové větve z trafačky, proti které Lojza Zelený protestuje, neboť bude potřeba vyménit sloup v mokřadu s chráněnou žábou a ta by z toho leknutím lekla.
Já bych v tom technické důvody moc nehledal. Jde o typický politicko-ekonomický vývoj, kdy režim s postupem let od okamžiku své instalace se stává hypertrofovanější, jak se zájmy různých skupin a odvozená legislativa postupně kupí. Celá tahle reforma je postavena na tom, že jednak je tu zájem na pokračování „záchrany planety“ skrze subvence pro OZE, což zvyšuje náklady na provoz DS a výrobu elektřiny, dále velcí korporátní spotřebitelé energií chtějí nižší ceny, aby je nepřeválcovala zahraniční konkurence, a tak se vymyslelo, že to zatáhne obyčejný Pepa.
Re: MB. 7.2.2016 v 8:09
Mě to naopak přijde zcela logické. Čím větší dráty si objednám, tím víc zaplatím. Že jsem objednal násobek toho, co potřebuju, je přece moje rozhodnutí.
Chybná úvaha.
Neplatíte za velikost „drátů“, ale za rezervovaný příkon. To slůvko „rezervovaný“ ovšem ani omylem neznamená, že vždy a za každých okolností svých 3x25A budete moci odebrat. Pokud by nedejbože došlo k tomu, že by všichni odběratelé současně využili svůj rezervovaný příkon, šla by rozvodná soustava do kolen. Proč? Protože příčetný maloodběratel dimenzuje jistič (tedy až doposud) ne na průměrný odběr, ale na součet všech odběrů současně; důvod je prostý – málokomu se chce sledovat, jestli součet příkonů zapnutých spotřebičů náhodou nepřekročil vypínací proud jističe. Znamená to, že maloodběratel svůj rezervovaný příkon prakticky nevyužívá a dodavatelé a provozovatelé rozvodných soustav s tím při dimenzovaní zdrojů a rozvodů pochopitelně počítají.
Dimensování distribuční soustavy by mě docela zajímalo – nemyslím si, že při plném využití odběru by se dráty roztavily. IMHO by takové přetížení vedlo k problémům o level výš – v soustavě přenosové a v elektrárnách.
Mimochodem, on to v praxi možná zase tak velký problém nebude – čeští distributoři mají možnost skokově si pomoci vypnutím všech spotřebičů, ovládaných HDO. Například v Holandsku se HDO nepoužívá, doba nízkého tarifu je pevně daná, je tu o něco větší podíl energie z blbě regulovatelných větrníků a hodnota jističů nikoho nezajímá. Prostě když do běžného rodinného domku vede drát desítka, vrazí se tam 40A jistič a je vymalováno.
nemyslím si, že při plném využití odběru by se dráty roztavily
Dráty by se nejspíš neroztavily, ale pochybuju, že by to zvládly další prvky rozvodné soustavy. Konkrétně na naší přípojce to v prvním kole nezvládly pojistky na sloupu (vyzkoušeli jsme to ;-), co by na plné využití rezervovaného příkonu celé vesnice řekla místní trafostanice by mě taky docela zajímalo :-)
Nic. Odešla by.
Spíš by začala odcházet zařízení, úbytek na 230 V je poměrně tragickej a tak by naráz bylo všude 200 V. Už teď je běžná situace, že na konci některých vedení těch 200 V mají (a na začátku mají 250).
Tohle jsou spíš technické ztráty v důsledku starého vedení. Furt se píše 220V, ale je to ve skutečnosti 230V. Aby nebylo nutné dělak pro UK s 230V a kontinent s 220V různé přístroje, je ve skutečnosti použit trik s asymetrickou výchylkou. Angláni asymetricky dolů a my asymetricky nahoru.
Přetížení sítě se projevuje jako frekvenční pokles.
Vyskákaly by pojistky a odpojovače v nejbližších nadřazených uzlech, tedy trafačkách z 22kV.
Problem je v tom, ze dnes mnoho pripojek potrebuje kratkodobe vyssi jisteni jen z toho duvodu, ze jine jistice nez char. B rozvodne zavody nepovoli. Dale obcas potrebujete mit jisty komfort, abyste mohl zapnout najednou mycku, pracku, rychlovarnou konvici. S timto distribucni sit pocita, mimochodem takto je oduvodnen poplatek za pripojeni a mel by prave slouzit k rozsireni kapacity site.
To co se chysta je jednoduse zajisteni prijmu urcitym ucastnikum trhu.
Nevím jak tedy vy, ale absolutní většina občanů si žádný dráty neobjednává. Dráty tady dávno natažený jsou a distributoři na tom jenom rejžují. Občas někde něco jednou za sto let zmodernizují, vrcholem je výměna transformátorů, který sníží ztráty, ale ty stejně rozpočítávají zákazníkům.
A pokud si někdo chce zavést novou přípojku, platí 300, resp. 500 za A. Takže si dráty platí. Tak co krucinál melete?
To je hrozna kravina. Odberatel ma platit za to co neodebira? Kdo bydli v baraku uprostred mezi zimomrivymi (a bohatymi) duchodci, nebude odebirat zadny teplo a logicky by nemel ani nic platit. Jde o vlastnost bytu, ktera by v trznim prostredi proste vedla k navyseni jeho ceny. Zatepleny byt je taky drazsi, ne?
Sousedi dodavajici teplo zdarma by meli smulu. Dodavaji teplo jinemu bytu a on za to nic neplati. Proc taky kdyz si ho neobjednal? Stejne tak dodavaji teplo pres venkovni zdi do prirody a ta za neho taky neplati. Mela by snad?
S Vami bych chtel mit dvojdomek.
Existuji i domy, napr. najemni spolecnosti RPG, kde je cast bytu prazdna a okolni najemnici (zazobani doochodci) tedy v praxi zazivaji ten hrejivy pocit, ze mohou temperovat i majetek chude spolecnosti ktera po nich chce bezmala kilo za m2.
To, ze to jsou kreteni co uz se meli davno odstehovat a dobre jim tak je vec jina.
Tak ono existuje ledacos, coz o to…
Budu-li to brat z osobni zkusenosti, tak bydlim v „panelaku“, kde mam trvale zavrene verkere kohouty u veskerych topeni.
Barak je pomerne kvalitne (relativne nove) zatepleny, coz prineslo naklady v radu presahujicich 10 milionu kc.
Teplo „utika“ velmi velmi malo. I v zime mi cely byt vytopi zarovky, pocitac a televize a to natolik dobre, ze musim u PC jeste pul dne vetrat, jinak mi je vedro (23 stupnu povazuji jiz za teplo na hranici snesitelnosti, 25 bych doma mit nemohl).
Sousedi me nevytapi, a nebo urcite ne nejak zasadne. S nejakym sousedem mam spolecnych cca 1/4 ze vsech obvodovych zdi. A predevsim – mam zkusenosti napriklad s tim, kdyz odjedu na tyden pryc, vratim se a v loznici, ktera sousedi ciste a pouze s vlastnimi mistnostmi a pak uz jen s venkem, je takove vedro, ze musim okamzite vetrat. A toto vedro mi tam dozajiste nedodal zadny soused, nebot ta loznice se zadnym sousedem nesousedi.
Takze: Zateplili jsme si barak, vzali jsme si na to pujcku ja nevim uz ani kolik milionu, I kdyby 10, tak to bychazi cca 100 000kc na 1 cloveka. Tyhle prachy ted splacime…Udelali jsme to nejlepsi, co jsme mohli udelat proto, abychom mohli setrit…
Takze ted uz pujde opravdu jen o to, ze nekdo chce mit doma 30 stupnu a me staci 21.
No ale pokud tam nic nejede, tak se to samo asi nevyhřeje na „musim okamzite vetrat“. Pod podlahou a nad stropem už nikdo další není?
Okno je tusim na jih a proste se to vyhreje od slunce.
(Pravda, v loznici nesnesu vic jak rekneme 21 stupnu, jinak se mi blbe spi:-))
Ale obecne mam zkusenost, ze:
1. Jak venku sviti slunicko, tak muze klidne mrznout (jasne, -40by uz jiste byl problem) a stejne se to vyhreje jen od slunce
2. Teplo fakt neutika. Jsem v oboru zateplovani absolutni laik, no evidentne nam to tu zateplili fakt dobre
Jo, skleník. A ti sousedi nad a pod ti tam určitě neposílaj pár set wattů?
uprimne receno nevim…Btw mame tu docela slusna okna s mikroventilaci a vzduch tu je ok, nic neplesnivi, neni tu vlhkost..
Napada me, ze na stropech mam ve vice jak polovine bytu palubky (na tramkach), coz je taky docela izolace, aby to pres to nekdo vytopil, to uz by muselo byt…Podlahy nejsou nejak extra teple ani studene, fakt netusim, jestli tam muze byt nejaky vliv sousedu…Btw sousedi nad nama taky prilis mnoho topeni nepousti, pokud vim. Imho to je proste polohou, kdy ta okna na jih hodne pomuzou.
Sousedi mu tam samozřejmě něco posílají. Předpokládám, že něco vezme i z různých stupaček apod. Pokud je ten barák opravdu dobře zateplený, fakt to může stačit.
Ale co má dělat, když o to nestojí? Topit a chodit doma v plavkách jen ze solidarity? Nebo mít puštěné radiátory a otevřená okna, aby taky něco protopil?
No ne, jenom řikám, že s tím „nic“ to asi tak horký nebude. Jestli někdo topí jak magor, tak je to jeho problém a má se ještě zateplit od sousedů a ne si na režimu vybrečet, ať všechny okolo zkasíruje taky.
Já jsem jednoho dne popřemýšlel, započítal si. Druhý den jsem stěny polepil alobalem, a hned poté teplota pokoje stoupla o 5 °C. Teplo se šíří sáláním, vedením a prouděním. Když do té místnosti vstoupil člověk, už přirozené teplo, které z něho sálá se odráží od alobalu namísto toho, aby prostupovalo zdí. Zároveň tepelná kapacita alobalu je díky mikroskopické tloušťce (10 mikronů) zanedbatelná a nebrání vedení a prostupu tepla skrze zeď. Pak jsem vzal Primalex a přestříkal alobal bílým nátěrem.
Mám zavřená všechna topení a každou chvíli musím otevírat okno do zimy, protože když už teplota stupne na 25 °C, začíná to být moc. Před tím byla v pokoji zima jak v psírně.
Jako vedlejší efekt jsem odrušil všechny okolní Wi-Finy a mobilní signály zvenčí, takže mě přestaly bolet klouby, které mě bolely už asi 10 let v kuse a nemohl jsem se toho zbavit, čímž jsem dodatečně zjistil, že rádiové vlny nejsou úplně zdravotně bez následků.
—
Mám rád fyziku a teorii, protože se s ní dá báječně kouzlit.
Pro IR funguje alobal i nabílo? Jsem měl dojem, že to pořád souvisí hlavně s jeho lesklostí…
Každý materiál má jiné spektrální vlastnosti, tedy jinak se chová v optické části a jinak v infračervené části spektra.
Běžný bílý pokojový nátěr je v zásadě oxid hořečnatý (> 80 %) s nějakým lepidlem. Ten sám o sobě je odrazivý dostatečně.
Nicméně infračervené záření, které vzniká sálavým teplem je někdo kolem vlnové délky 10 mikrometrů. To je v zásadě srovnatelné s rozměrem zrn i tloušťky bílého nátěru. Takže ten bílý nátěr je z hlediska světla tak jak ho vidíte, ale z hlediska infračerveného záření sálavého tepla daleko prostupnější a alobal tam hraje větší roli.
Je třeba tenký nátěr, pokud to má zůstat účinné i pro zateplení. Můj původní záměr, že to zůstane jen s alobalem mi neschválila žena, a používala nechutné nátlakové metody, aby zeď byla bílá. :-)
Píše o teple, ne o near-IR s vlnovou délkou kolem mikronu.
Ale Lojzo, jedna se zrejme o perpetum mobile nebo dobre ukryte tepelne cerpadlo!
Anebo stupacky?
V mem pripade posledniho patra teplota nestoupa po tydnu kdy topi jen vracecka v koupelne a lednice. Dum je zateplen a plastova okna jsem si po tech curacich seridil. Parapety doteplil…
A mohu potvrdit, ze dokud byl detsky pokoj pracovna se stolnim PC a cumeli jsme tam na filmy protoze jsme nemeli TV, tak tam bylo i me zimomrive zene co 22 stupnu povazuje za ideal docela teplo.
Znovu opakuji, ze mam okna predevsim na jih (konkretne uplne vsechny az na jedno male okno v kuchyni).
Imho to je to vysvetleni.
Jinak – samozrejme stoupacky mi pres byt vedou. V koupelne jsme je v podstate zazdili, ale jsou tam male pruduchy…V obyvaku a detskem pokoji jsou normalne v mistnosti. Dozajiste ty samy o sobe neco vytopi, o tom se nehadam. Vsak take I se zavrenymi kohoutky platim nejake tisice za teplo kazdy rok, coz bude prave za „ztraty“ ve stoupackach a za vytapeni spolecnych prostor (ktere se jiz nevytapi, urezali jsme radiatory, protoze proste teplo nikam neutika a I v zime je na chodbach prijemne teplo..)
Já si myslím, že ve finále to dopadne úplně obráceně. Nebavme se o letošku, letos šáhnou do kapsy jenom chatařům, kteří zahoděj cirgulárky a koupěj si v Mountfieldu motorovku za třetinu ceny :) Horší to bude až těch 26Kč/A na OZE nebude zastropovaný tou cca pětistovkou na megawathodinu. Dnes, pokud vypnete HDO a serete na sazby, tak vá to udělá rozdíl až 10% z celkové ceny což už stojí za trochu menší pohodlí (problém je v tom, že vám přes HDO vypínají topení zrovínka když vstáváte a nebo večer v době kdy dorazíte domů). Jakmile ovšem padne ta hranice 500Kč/MWh na OZE (a že padne je jisté), poklesne tento poměr nejméně o polovinu čímž se pro někoho kdo tedy i nadále má na to ekologicky topit elektřinou stane při 5% rozdílu naprosto jedno zda platí za NT nebo VT a HDO bez milosti vypne (za ten drobnej rozdíl v ceně to rozhodně bude stát) a pokud to udělá dostatek lidí, bude to rozvodné soustavě totiž spíše škodit.
Problém je totiž ten, že ta platba za jistič je na špatné straně. Takto masivně by měli platit za kapacitu připojení k rozvodné síti platit hlavně dodavatelé OZE a ne odběratelé, protože OZE jsou tím zlem , které přetěžuje rozvodnou soustavu.
No a samozřejmě, že si zelený dobroserové můžo k smradu z vejfuků motorovek chatařů, k rozcintanýmu oleji a benzínu z téhož přopočítat i ty, kteří nárůst za el topení ve výši 20000/ročně (bez možnosti ušetřit zateplením a pod.) neustojí a začnou topit pevnejma palivama a všechno co hoří projde hezky komínem…..jojo soudruzi to nám ty OZE nňák tu ekológii spíš posíraj….nebo snad nééé ?
Starý (jinak bez problémů funkční) kotle přece budou zakázaný a do baráku vám poleze nějaká sebranka šmejdů…
Návrh na platbu OZE byl na stole. Prohrál a nedolezl ani do parlamentu.
Jakžecoto? Platí nová úprava 24 Kč / (A × fáze × měsíc). V oučsné době je pouze šalamounsky zastropovaná na asi 500/MWh. Příští rok už ne, nemýlím-li se. Je tedy že jisté, že se na příští rok chystá zdražení hned dvakrát (a letoš se už zdražilo), jenom se ještě neví o kolik.
Tohle bylo navržené řešení na stole. „Takto masivně by měli platit za kapacitu připojení k rozvodné síti platit hlavně dodavatelé OZE a ne odběratelé, protože OZE jsou tím zlem , které přetěžuje rozvodnou soustavu.“. Vlastně nedolezlo z návrhu ani na veřejnost….
Tak slunečníky a větráky jsou přece skvělý, řekla to komise. Až ti magoři uzákoní, že voda teče do kopce, tak i u nás poteče do kopce. U nás ještě pro jistotu uzákoní objektivní odpovědnost toho, kdo něco vyleje na zem, aby to teklo do kopce. Máme tenhleten pokrok, ne? Ten musí bejt i kdyby jim jejich vlastní studie dokázala, že je to celý píčovina, viz biopaliva.
Mám dojem, že nové odběry už platí zálohy do první faktury podle těch 29Kč/A/měsíc
1) melete tady úplný pičoviny, oháníte se velikostí drátů a spotřebou, přitom práv elektrárny by měli být rády za to že něco odeberete a za to vy zaplatíte. Když si snížíte hodnotu jističe, budete si dávat větší pozor, budete víc šetřit, kupovat si energeticky úspornější spotřebiče apod.
z toho vyplívá 2) ANO bude líp, ale jen pro bohaté. Ti bohatí totiž na změně vydělají, nejvíc doplatí maloodběratelé kterých je nejvíc. To je prostě zlodějina ala ČR.
3) kdo z Vás si vymění jistič? Pár těch spořivých ostatní na to budou kašlat. A někteří (slyšel jsem že ta naše mládež ani neví kdo je Merklová) o tom ani nebudou vědět. Budou prostě víc platit a dál to nebudou řešit.
4) při zřízení přípojného místa platíte za 1 Ampér rez.výkonu 500,-kč, není to dostatečná motivace mít nastavený jistič dobře ? Navíc když to skáče v řadě 10, 16, 25, 32, 50… teď mě tak napadají chudáci zahrádkáři.
5) kdy už bude ta defenestrace? Tohlencto je lichva kurva!
6) NENASTANE PRAVÝ OPAK? už teď je to 50:50 pro ostrovní systém, při dalším zdražení se vystavují rizikům že napřed malí odběratelé přejdou na ostrovní systém a pak si dokážu představit i paneláky jak mají jeden hlavní jistič a platí jako velkoodběratel. To bude byznys pro firmy, když by u každého paneláku měla stát trafačka jen pro ten panelák a odebírala by elektriku z hladiny VN. To bude práce!!!
hm, základní náklady na distribuci el. energie ale i i jiných sítových medii,,,,,,kurde,není to náhodou tak, že je vám laskavě dovoleno postavit si přípojku oné elektriky včetně trafa , pak onu přípojku a i to trafo jste povinni darovat nějakejm rozvodnejm závodům,hahaha ha ha , pak ale i náklady na odpisy jsou vám znovu naučtovány v ceně téj elektriky,
druhak se domnívám, že systém spěje k bodu, kdy vaše příjmy budou zaučtovány dle rozhodnutí uředníka, pokud něco zůstane, budete moci se zbytkem nákládat dle vlastní vůle, pokud se ovšem nepříčí onomu uředníkovi,
Blbý je, že v tom našem bordelu musí člověk po přečtení podobného článku chvíli přemýšlet jestli je to legrace, nebo vážná věc. Je tu totiž možný už všechno.
By mě zajímalo, kdo z nesouhlasících jste poslal e-mail do ERU? Nebo co jiného jste pro to udělali.
Poslušně hlásím, že sem se ptal. Už den předem, než představili ty nový tarify. Pak mi odpověděli, že tarify a platba 24/(A×fáze×měsíc) jsou dvě různý věci, takže teď vím, že se bude zdražovat dvakrát. Distributoři si poplakali, že jak je asi ta konkurence, tak už to není vono, a bušili pěstičkou do stolu, že slunečníkáři dostávaj támhle ranec na dotacích, tak voni chtěj taky k lizu. Tak se dostanou. Napřed půjdou po chalupářích a pár sporákařích. Až ti si poříděj plynový sporáky, tak půjdou i po dalších, to by bylo, aby nebylo.
Většina se neozve, protože zaplatěj navíc jen pár korun, pár debilů bude ještě jásat, že to je vlastně skvělý, jen ať všichni platěj. Až si přijdou i pro ně, už to bude v systému tak dlouho, že to nikdo nevyndá, a platit budou nakonec všichni.
Přijde mi, že Vitásková schválně odkrojila ze salámu velký kus, aby lidi začli řvát (http://byznys.ihned.cz/c1-65151310-domacnosti-maji-obavy-z-vyssich-plateb-za-elektrinu-uradu-jiz-poslali-5000-pripominek) Je tedy třeba toho využít a napsat jim na: nts@eru.cz . Text dle libosti, každého jednotlivce. Jen připodotýkám, že do roku cca 1990 se platilo „pouze za kW“ bez různejch vedení účtu apod…nesmyslů.
Odesláno! Pěkně jsem jim tam nadal! 5001 :)
zapni vše 25/02/16 v 18hod