Chudák Standa Koloťuk. Každej se teď do něj otírá, kdekdo útočí na jeho manželku, na něj, v obálce mu chodí nábojnice…
… a to jenom proto, že je premiérem bezvýznamné desetimilionové zemičky kdesi v Evropě… a že si půjčil na byt malinko nestandardně, což by se nám, hloupým platičům daní nikdy nepoštěstilo.
Ten skandál mi ale připomíná jev zvaný „efekt prošťouchnuté žumpy“. Trošičku přiblížím, neboť žumpu vlastním. Pro útlocitné povahy uvádím popis efektu kurzivou, aby ji mohly lehce přeskočit:
Když otevřete čtvrt roku nevyváženou žumpu, objevíte pod poklopem zelenohnědavou krustu, která vlastně ani moc nesmrdí, nehýbe se to, a vůbec to nepřipomíná několikaměsíční úsilí, které jste museli vynaložit na to, aby se takový krásný koláč na hladině vytvořil. Ale zkuste do této hmoty strčit cokoli pevného, co naruší tuto voňavou kulturu: Při propíchnutí vrchní krusty se na povrch vyvalí močůvka zespoda, a s ní opravdu puch na zvracení. Znalci vědí, že před vyčerpáním žumpy se tato vrstva rozbít na malé kry, aby byla řádně vyčerpána. Obdivuji lidi, kteří tuto práci vykonávají. Ale vracím se k onomu efektu – zpočátku nesmrdí nic, narušíme-li však povrch, sračky ukážou svou pravou tvář.
Tak. Zde můžete vy estéti pokračovat. A stejný efekt nastal se Standou. Šťouchlo se malinko do krusty zdánlivé počestnosti našich politiků – a hned smrdí všecko: Tlustého vila, Kalouskův byt, a bude-li někdo šťourat klackem déle, vyplavou nám na hladinu asi pěkně smradlavý sračky. Nezastaví-li někdo šťouraly – novináře, dozvíme se asi ještě fajnovější věci, které se raději neodvážím specifikovat. Jsem pro rozbití celé krusty nad žumpou zvanou Parlament České republiky a následném důkladném vyčerpání. Problém je, že při současných zákonech to asi nebude jen tak možné. Za prvé – už nyní existují v Parlamentu matadoři, kteří pamatují ještě Husáka a je předpoklad, že další, řádné, či mimořádné volby ve svých pozicích v pohodě přežijí. Tito lidé se nikam moc netlačí, stačí jim křesílko, sem tam nějaká ta cesta do Thajska za moje daně, řidič, volná jízdenka, bydlení zadarmo a panák Jim Beam za bůra.
Představte si zákon, který by poslanci neumožňoval setrvat ve sněmovně déle jak dvě volební období a senátorovi pouze jedno jediné (pomineme-li diskusi o smyslu Senátu). Co by nastalo? Hlavně by páni poslanci měli nad hlavou Damoklův meč – návrat mezi prosté občany. Sice by se svými informacemi měli jako uchazeči o práci lepší šance než kdokoli jiný, ale aspoň by je to zbavilo té arogantní nadutosti a bohorovnosti, neboť chca nechca po osmi letech by musel hupky šupky mezi ostatní. Jediné, co by poslanci směli, by bylo volit ministry. Z řad odborníků, pomocí transparentních výběrových řízení, a nikoli ze svých vlastních zmrdích řad. Ministr by se staral o své ministerstvo a ne o věci, které přísluší onomu druhu zmrdů zvanému politik. Efektivita a průhlednost takového systému je zřejmá. Ale dovedu si představit zmrdy-politiky, jak najdou deset tisíc důvodů, proč by to fungovat nemohlo…
Pak už je tu jen jedno řešení jak zvrátit politickou zvůli 282 zmrdů vládnoucích této zemi: Monarchii. Ale to jsem už úplně mimo mísu. Oni mi komunisti po volbách ukážou…
(Zatím nikdo nehlasoval)