„Že si můžete zastavit a stát i přes noc kde chcete, když tím nikomu nepřekážíte.“ Tak s tim nesouhlasim. Kdyz jsem tam byl naposled, tak jsem s kamionem zaparkoval na parkovisti pred firmou a rano jsem tam mel papir at zaplatim 750NOK. Je pravda ze tam byla nejeka cedule, ale tezko rict co na ni bylo, norsky neumim, ale placeny to parkoviste nebylo (asi) protoze jsem nikde nevidel zadnej automat na placeni.
montagna
asi jsem se nepresne vyjadril, samozrejme jsou mista, kde je bud zakaz parkovani (Parkering forbudt), No camping nebo neco. Jde o to, ze kdyz tam neni vyslovene zakazova cedule, tak vas (nejspis, vyjimky a aktivni blbci jsou vsude) nebude nikdo resit, narozdil od treba jizni Evropy
PedroKV
Mám zkušenost z jižní Evropy-několika Kanárských ostrqovů. Místa není nazbyt, parkuje se, kde se dá. Dokud to moc neprudí nebo neohrožuje, nikdo to neřeší.
Stradlin
No, žiju teď na Islandu a rozhodně pozoruji odlišnou mentalitu, zejména pokud jde o rychlost. Plus 10 km/h je tolerováno, nebo alespoň tak všichni jezdíme… při limitu 50/90 a celkem mě to prudí. Přeci jen při tak řídkém osídlení člověk najede slušné vzdálenosti, tak jet 300km do Rvk osmdesátkou jak popisujete, že je to v Norsku, … no ještě, že je to tu volnější.
lop001
Par let zpatky jsme v Oslu dostali pokutu 500 NOK na placenem parkovisti. Meli jsme zaplacene stani na hodinu a zpozdili jsme se asi o 3 min. Buzerant co to kontroloval uz tam nebyl. Na druhou stranu za mytne nam nic neprislo i kdyz jsme to tam krizovali 2 tydny
uziv
Na mě ten článek dělá dojem, že vzhledem k tomu, že se v Norsku podařilo vychovat dokonalé ovce, není třeba je hlídat a ovce si myslí, že jsou v pohodě.
vasek
Stejny dojem. Idealni ovce, co se hlidaji samy navzajem.
Spolecnost, ktera dlohodobe nic nedela s hnusy typu Banervernet, musi byt nemocna
Dachsmeister
No vasku, snad se toho nedožijeme tady.
Zajímavé bude pozorovat, co budou dělat s těmi elektromobily až jejich počet překročí bod zlomu.
A to nekomentuji dotace na pořízení, ultradaně na fosilní vehikly a elektřinu zdarma.
scadar
A co je to vlastně ten bod zlomu? :-) Norové jsou jeden z mála národů, u kterýho elektromobily dávaj smysl, protože 90% energie získávaj z hydro a tak se dá mluvit o v podstatě nulovejch emisích (z provozu) – navíc je to tam skopcenakopec, takže dost využijou i rekuperace. Já rekuperaci nemám a tak jsem měl po třech nedělích v Norsku přední kola černý jako bota – a ani brždění motorem to nezachrání. :-)
O jejich systému danění a dotací si nicméně myslím taky svoje, taky nemám rád, když mi někdo příliš kecá do toho, jak mám žít svůj život. Nejen auta, ale například i to, že na výrobky s cukrem mají přiraženou „sugar tax“ takovou, že dvoulitrovka coca coly stojí skoro 4 eura (půllitrovka jen 2,5). :-) To jsem do svýho výčtu níž nějak zapomněl přidat. :-)
Wildcat
Hmmm, a mate predstavu odkial pochadza ta norska bezemisna elektrina koncom zimy ked su rieky a priehrady zamrznute a s minimom vody? Nulove emisie, my ass…
scadar
No nevim, letmej pohled na Google říká 98% z hydro, takže omluva, nějak jsem ten svůj první odhad s 90% podcenil. :-) Mea culpa.
Wildcat
Nema to nic spolocne s instalovanym vykonom. Narazam na tohorocny dovoz 22 TWh elektriny z dovodu nizkych vodnych stavov. Elektrinu dovazali zo Svedska a Danska. Zo svedska je to este fajn vdaka jadrovym elektrarnam, z danska ide o elektrinu zo zemneho plynu a uhlia. Pravda, podla oficialnych vyhlaseni dovazali elektrinu z veternych elektrarni…
Cize ich krasne ekologicke elektromobily smrdeli v Dansku a v krajinach po vetre z Danska.
SatanOkkY
To je ako stou holandskou eko-elektrikou. Rozoberal to ten jeden chlapík v telke a došiel na to, že vlastne drvivá väčšina eko-elektriny je buď z biomasy (dovážanej zo severnej Ameriky), alebo je to špinavá elektrina posvätená zakúpený kvótami (odpustkami) z Nórska. Proste absurdum také, že to až súdnemu človeku žalúdok zdvíhalo.
V Holandsku jsem byl v elektrárně. Helborn se to město tuším jmenovalo. Jako eko mi to nepřišlo. Jelo se na ropu (jako v KSA). Ropa do atomizéru, zapálit, prohnat turbohřídelovým motorem. Na konci motoru není vrtule, ale generátor. Jen na rozdíl od KSA využívají výstupní plyny na ohřátí vody = páry, takže vedle primární ropné 5MW mají ještě 2-2,5MW klasickou parní turbínu.
Takže elektromobily v Holandsku jezdí na ropu jako já, zpátečník :-).
mk
Kontrolni otazka. Co bude pro dojezd elektromobilu vyhodnejsi? Rovina bez moznosti rekuperace nebo zkopcenakopec s rekuperaci?
RomanL
Žádná funkční „rekuperace“ u osobního automobilu pro běžný provoz neexistuje. Nedejte se opít rohlíkem. ;-)
guttata
A bez ohledu na to, spíše rovina. Protože každý ten proces spotřeba do kopce / rekuperace z kopce bude zatížen ztrátami.
Childeater
Když jsou tak ovce spokojené a vyhovuje jim to, nic proti. Takhle zajebaná je ale celá Skandinávie.
Mně se nejlíp jezdilo v USA (Wisconsin), všichni na pohodu, široký silnice a žádný preventivní buzerace. Nutno tedy dodat, že Američanům z Wisconsinu se v Čechách jezdilo strašně, označovali to tady za debilní a agresivní džungli a odmítali v ČR vlézt za volant, pokud nebylo zbytí… :-D
scadar
Shodou okolností jsem se zrovna přede dvěma dny také vrátil z roadtripu po Norsku. S článkem se nedá než souhlasit.
Moje dojmy (z dopravního hlediska):
a) Fartsdump, fartsdamper, fartshinder. Zkrátka retardéry. Za jejich umisťování na silnici by mělo bejt několik let natvrdo. Až mi přijde faktura za mýto, pošlu jim fakturu za tlumiče (kecám, jen tu dělám internetovýho hrdinu – ale sralo mě to).
b) Velmi agresivní (a pasivně agresivní v případě cedulí „Over fartsgrensa?“ apod.) hlídání rychlostních limitů – ty pasivně agresivní cedule jsou všude a radary na hlavních tazích taky (byť vždy s upozorněním – ale někdy je fikaně upozornění před tunelem a radar až na konci toho desetikilometrovýho tunelu). Plus ty retardéry.
c) Důsledkem předchozího bodu je, že všichni jezdí extrémně pomalu. Což nevadí, pokud se člověk kochá fjordama, ale když jsme jeli vnitrozemím zpátky, byla to docela otrava – limit je většinou 80, což je už tak málo, ale do toho všichni stejně jedou tak 70…
d) Na druhou stranu skutečně dodržují rozestupy, o čemž si tady v Německu můžu nechat jenom zdát. Během návratu (přecijen to mám od Flensburgu až dolů do Bádenska přes 800km) jsem si uvědomil, že bych mnohdy klidně tu podělanou Německou agresivitu vyměnil za „Norskej přístup“. A to říkám jako někdo, kdo taky jezdí s olověnou nohou.
e) Mají extrémně hlučný asfalt. Při 80km/h vydává víc hluku, než ten Německej ve 200km/h.
f) Nad „Ledebil“-em jsem se taky musel smát, ale ne tolik jako nad jakoukoliv cedulí ohledně rychlosti (rychlost = fart, farts), čili například fartsdumper, fartskontroll atd. Jak by řekl Petter Solberg, „It’s not the fart that kills you, it’s the smell“. (smell = rána, náraz)
g) Mýta se za pár týdnů roadtripování nasčítají slušně, ale chápu, že Norů je pět a půl (milionu) a někdo tu neuvěřitelně náročnou dopravní infrastrukturu platit musí. Pro upřesnění článku, do Osla je to 50NOK myslím vždy (byli jsme tam v pondělní ranní špičce a furt to bylo 50).
h) Nafta stojí kolem 15NOK, což je skoro normální cena, podél dálnic stojí v Německu nafta taky kolem 1.5EUR – takže apokalypsa se nekoná.
i) Elektromobilů je skutečně všude hromada. Nejsem zastánce jejich tlačení formou křivení daní, ale až jednou přijdou více či méně přirozenou cestou, na to se těším. A třeba to trochu ulehčí život ICE autům pro nadšence – tichej a čistej elektromobil na denní ježdění, a pořádnej víceválec s Akrapovičem na víkend na Nordschleife. :-)
montagna
+1
scadar
Ještě jsem zapomněl, že je tam vtipně vidět, jak vlastně nejsou v EU, a tak nemusej dodržovat spoustu regulí, který my tady musíme. Například v obchodě není zakázáno dávat igelitku zdarma, na záchodcích nemusej bejt bezdotykový vodovodní baterie, venkovní dětský hřiště ani jedno rozhodně nesplňujou evropský směrnice na bezpečnost (a obecne ve stavebnictví – profesní deformace – tam člověk vidí spoustu věcí, který by v EU skrze normy nikdy nemohly projít) a tak dále.
Bez ironie by mě ale zajímalo, jestli tam mají lidi ten život o to jednodušší, nebo jestli to ten jejich nanny state dohoní vlastníma státníma normama týkajícíma se zas třeba jinejch věcí, kterejch já si zase nevšiml. :-)
ildek
To mě zaujalo „obecne ve stavebnictví – profesní deformace – tam člověk vidí spoustu věcí, který by v EU skrze normy nikdy nemohly projít“ – co konkrétně myslíte? Třebas ve vztahu k územnímu plánování i v Norsku platí Aarhuská konvence (od r. 2003, u nás od r. 2004).
Nevím, možná se pletu, ale po pročtení blogů mám pocit, že jedním z efektů norských předpisů je aby se bránilo „volnému pohybu služeb“, na rozdíl od EU, kde (do určité míry) je podpora přeshraničního poskytování služeb.
scadar: výměnou za to stojí alkohol neskutečné peníze a tuším od 9 večer Vám ho supermarketu neprodají. Takže je sice hezké, že některá EU-buzerace tam není, ale Norové si bohatě vystačí se svou vlastní a netřeba se bát, že by tam nedejbože bez EU zuřila nějaká zásadní svoboda.
Petricak
Já se na příchod baterek na kolečkách rozhodně netěším. Za volantem se chci bavit pokaždé, když za něj usednu a ne jen o víkendech. Stačí se podívat na videa z losích testů pojízdných vysavačů páně Elona, které mají co dělat, aby nesvlékly pneumatiku. A to mají nezávislé zavěšení všech kol.
scadar
No jo, tak Tesla je módní zboží a má zas jiný kvality, který líp sednou hipstrům ze Silicon Valley (například holiday show easter egg). Nicméně ta nejdůležitější a přitom nehmatatelná kvalita je, že udělali z elektroaut módní zboží, o který je zájem, a tak pomáhaj jejich rozšiřování – za to maj můj restecp, ať už si o kvalitách jejich aut myslím cokoliv.
Nicméně asi máš ohledně těch jízdních kvalit pravdu – nikdy jsem v tom neseděl na nějaký ostrý kolo, jen pár akcelerací na letišti; Z toho, co jsem ale slyšel, tak je to dost obyčejný auto, který nedokáže ani těžit z nízkýho těžiště, a jako takový je dobrý tak akorát na jízdu v přímce. Což v Americe samozřejmě není problém. :-) Ale asi jim to nelze mít moc za zlé, před pár lety neexistující automobilka prostě nemůže mít stejný knowhow jako někdo, kdo vyrábí auta už sto let.
Protipříklad: Když vyrobí elektroauto nebo aspoň hybrid nějaká zavedená automobilka (např. e-golf, audi A3 e-tron, BMW330e), většinou recenze zmiňujou, že je to lepší svezení než s obyčejnou verzí, protože nižší těžíště a lepší rozložení zatížení náprav… takže toho bych se nebál. A kdo zažil odpich elektromobilu, ten ví, že srandy s elektoautama neubyde, spíš naopak. :-) 90% lidí jezdí různejma naftovejma (jako já) nebo aspoň francouzskejma nebo korejskejma plečkama, nad kterejma ve fun factoru vyhrávaj elektromobily už dneska, natož až přijde nějaká e-Miata… :-)
Petricak
Přesně z důvodů, které zmiňujete nemůžu tomu tlučhubovi a jemu podobným přijít na jméno. Kvůli jeho idiotské ekologické módě a z toho plynoucím absurdním emisním limitům nebudu mít já za pár let čím jezdit. Ještě štěstí, že je Elon Musk dostatečný idiot na to, aby časem sám skončil v base. Pro začátek třebas za vědomou manipulaci kurzem vlastních akcií. :)
Zakládat zábavnost automobilu na jeho schopnosti akcelerace v přímce může s prominutím jen lempl, který má v autě volant proto, aby se za jízdy měl čeho držet. A vyzdvihovat výhody hybridů může pouze ten, který si nevidí do vlastních úst. Pamatuju se na test hybridního BMW jistého nejmenovaného motoristického pisálka na Stream.cz, který prezentoval svým divákům jako výhodu, že to auto má o dvacet litrů menší benzínovou nádrž ve prospěch baterie, která při optimálních podmínkách dodá až 40 km dojezdu! Jaksi přitom zapoměl vysvětlit, že dojezd s těmi 20 litry Naturalu by byl 150 až 200 km. A to se vyplatí! Kdyby byli konstruktéři automobilů takoví idioti, že by potřebovali na perfektní vyvážení svého díla lithiové baterie, nevydělali by si ani na slanou vodu.
scadar
Já si spíš myslím, že máte tu příčinu a důsledek prohozený, ale to se těžko soudí. Například EUROx normy byly nalinkovaný ještě v dobách, kdy tesla buď neexistovala, nebo to byla garážová firmička pro pár bláznů.
Možná jsme se nepochopili, já psal, že je Tesla dobrá tak akorát v přímce, ale zároveň jsem psal, že o konkurenčních výrobcích od renomovaných značek tohle ani zdaleka neplatí – a také souhlasím, že výkon v přímce není všechno.
Ten test na Streamu jsem viděl (pokud máme oba na mysli test BMW 530e), ale je to o tom, aby člověk reálně zvážil, co od toho auta očekává. Pokud má člověk auto jen na dlouhý přesuny, tak ten hybrid moc smyslu nedává – já jezdím do práce ty čtyři kilometry na kole, páč auto by se ani nezahřálo a nechce se mi ho každej den mučit studený. A pak jednou za měsíc jedu 500km do Prahy a zpátky do Říše. BMW 530e mi tím pádem naprosto nedává smysl.
Ale zvaž typickej modus operandi lidí dojíždějících každý den za prací do nejbližšího okresního města (třeba 15+15km každý den) a jednou za čtrnáct dní sto kilometrů na chalupu v Jizerkách a zpátky (100+100). Auto si v garáži dycky připíchnou a ráno maj nabito. Za těch čtrnáct dní to je 300km za prací a 200km na chalupu, a s trochou štěstí jenom 120km z toho všeho bude na benzín. To jde, ne? A jednou do roka do Chorvatska a jednou do Rakouska na hory to člověk holt zvládne, natankovat za cestu dvakrát místo jednou.
ALE souhlasím, není to pro každýho a je třeba použít mozek, pokud si člověk takový auto kupuje.
Jinak v tý několikaletý budoucnosti, který se tolik bojíte, budete dost možná mít auto, který na jedno nabití dá třeba těch 600-800km, a 80% nabijete za půl hodiny – a bude po problému. Koneckonců ta Tesla už k těmhle číslům nemá daleko.
Zním teď sice jako kurva elektroagitátorská, ale pokud se to člověk pokusí vzít nezaujatě, tak prostě ICE (spalovací auta) nemaj do budoucna šanci a ani nevim jestli je mi to líto… člověk se zbaví všech těch DPF, turb, vstřiků, převodovek, … ani bych se nedivil, kdyby ten battery pack v konečným součtu stál míň než opravy na ICE autě (v horizontu životnosti auta, cca 20-25 let a 300-500tkm).
Petricak
Máte pravdu, Vaše agitace ve prospěch okolečkovaných vysavačů postrádající kontakt s realitou přesně zapadá do profilu průměrného člena Elonovy církve. Evropské emisní normy tu samozřejmě byly dávno předtím, co si Elon začal hrát na mesiáše. Ze začátku byly také nastaveny poměrně rozumně, řekněme do EURO3-4, aby se ve své poslední mutaci 6 již blížily současným technickým možnostem na hranici fyzikálních zákonů. Jestli tohle není součást plánu na likvidaci evropského autoprůmyslu a s ním individuální mobility, tak jsem kačer Donald. Že to naprosto vyhovuje výrobcům okolečkovaných vysavačů snad musí být jasné každému. Akumulátorový vůz z dojezdem 600 až 800 km by snad ještě s přivřením obou očí možný byl, ovšem za cenu toho, že taková těžká kráva už opravdu nezvládne zatáčet jinak, než rychlostí chůze. To nabití 80% za půl hodiny má pár háčků. Ten jeden je, že nabíječek s takovým příkonem nebude mnoho a dvě současné české atomové elektrárny budou muset dostat pár bratříčků, aby to utáhly. Ten další je v tom, že časté využití tohoto způsobu nabíjení výrazně zkracuje životnost baterie ve vozidle. Co se týče nákladů na opravy auta se spalovacím motorem – tady záleží na tom, jak se dělá údržba a jakým způsobem je s vozidlem zacházeno. Naštěstí zatím stále platí, že lempl je v servisu často a mechanici ho mají rádi – dá jim vydělat.
Co je špatnýho na vysavaču s kolečkama? Eště to tak pořád tahat v ruce…?
scadar
Už nevim, co ještě mám vytáhnout z rukávu vedle už zmíněnejch real life příkladů, abych získal kontakt s realitou.. :-) To, že ta realita nekoresponduje s Vašim způsobem používání auta ještě neznamená, že to není použitelná realita pro někoho jinýho. Nejste tu na planetě totiž sám… :-)
Ad auto se slušným dojezdem a rychlým nabíjením – podívejte se do historie, před pětadvaceti lety mělo průměrný ferrari 400 koní a dneska jich má 700. Litrovej motor v první dvěstěšestce měl 40kW a dneska v oktávce má nějakejch 100kW. Až si to uvědomíte, tak mi vysvětlete, proč by podle Vás auta, která přijdou v blízké budoucnosti, měla mít tak mizerný poměr dojezdu a hmotnosti jako auta vyráběná dnes?
O elektriku bych se až tak nebál, dobře, tak se zbourá jedna rafinérka a postaví se místo ní elektrárna. Nehledě na to, že noční nabíjení bude mít imho dobrej vliv na vyrovnávání odběru elektřiny a lepší využití primárních zdrojú energie. A to rychlonabíjení se zas tak často používat nebude, průměrnej pepík jede na tak dlouhou cestu tak jednou dvakrát do roka a po zbytek roku si nabije v klidu, doma, pomalu – podstatný je jenom mít ráno nabito. U různejch obchodních cestujících to bude asi složitejší, ale to není důvod, proč by to měla vzdát i průměrná automobilová populace.
Integrale
Bohužel veškerá podpora aut na baterky je postavena pouze a jenom v nevzdělanosti a neschopnosti myslet.
Z hlediska fyziky je to nesmysl, protože zdrojem elektřiny v baterkách je stejná mechanická práce, která pohání automobil, jen jsme snížili účinnost a zvýšili cenu díky přenosu a ukládání. Tedy fyzikálně jsme vyprodukovali pouze ztráty. To rozhodně není dobrej vývojovej směr…
Z hlediska elektriky nejsme schopni v nejbližších 20 letech dostatečně dimenzovat infrastrukturu přenosové soustavy, takže bychom si způsobili tak maxinálně black-out. To je to nejlepší, co by nám auta na baterky mohla přinést z podhledu elektrického. Němci k těm svým větrným farmám na severu stavějí přenosovou síť do průmyslového jihu už asi patnáct let, ovšem pouze hubou. Reálně využívají naši přenosovou soustavu, tedy země s hruba polovičním příjmem domácností vůči HDP, než má Německo…
A nakonec ekonomické hledisko: otřební daň z pohonných hmot bychom museli uvalit místo benzinu a nafty na elektřinu. Takže uvařit si kafe nebo oběd by Vás vyšlo setsakramentsky draho. Proti dnešku by znamenalo zvýšení nezbytných výdajů domácností od cca 55 % nahoru. Zkuste si sečíst náklady na pohonné hmoty a elektřinu v domácnosti a vynásobit vzniklé číslo třemi (později čtyřmi, pěti, dvaceti… asi ani Bůh neví, kde by se to mohlo zastavit, když nebude na vybranou).
Tedy závěrem: Díky obrovským výdajům veřejného sektoru (infrastruktura) financovatelným pouzedíky drastickému zvšování daní (a tím podstatnému snížení podnikatelské ziskovosti a příjmu domácností) bychom prostřednictvím dalšího násobného zvýšení výdajů domácností a výrobní sféry za odebraný elektrický výkon dokázali ve zcela ideálním případě zajistit jenom o něco horšího systému individuální dopravy, než užíváme nyní. To může prosazovat opravdu jen naprosto nevzdělaný hlupák!
Z uvedeného vyplývá, že rozšíření aut na baterky sice nemá jediné pozitivum, zato je ale rozhodně děsně sexy!
Dachsmeister
Amen Integrale.
Srozumitelně, stručně, chmurně.
A my z paneláku to budeme dobíjet jak?
scadar
No to sou teda argumenty…
– Zohlednil jsi v tom svým fyzikálním hledisku i další kroky spojený s výrobou benzínu? Protože by bylo nefér u elektriky zohlednit náročnost výroby od začátku do konce a u tekutejch paliv ne, nemyslíš? Já sám přesný čísla neznám, takže nebudu vynášet definitivní soud, ale těžba, transport, rafinace a znova transport benzínu a nafty bude taky stát nějakou energii. Plus si přidej katastrofy typu deepwater horizon nebo exxon valdez.
– Ropa narozdíl od elektřiny nikdy nemůže být obnovitelnej, nebo aspoň nevyčerpatelnej zdroj. Tohle si myslím, že je snad úplně nejdůležitější. Ropa má milion využití a byť ji máme zatím dost, tak ji není nekonečně mnoho (alespoň ne v rozumným časovým horizontu <1.000.000 let) a mnedle je nerozum ji pálit v autech, když to nebude nutný.
– Ano, přenosová soustava se bude muset posílit. No a? Když se musely kvůli ropě stavit ropovody, nebyla to podobná situace? Pindal jsi i tenkrát ať se na to vyserou a radši zapřáhnou koně?
– Ekonomický hledisko ti taky hapruje, protože v dnešní době je přeci strašnej problém technicky zařidit jiný danění elektřiny pro elektroauta a pro domácí spotřebiče. Nebo peníze získávat jinak, třeba silniční daní?
Takže nevzdělanost v tom asi bude, ale řekl bych, že na jiný straně, než si myslíš.
Lukas B.
tekutá paliva jsou, ať se to líbí nebo nelíbí či zdá nebo nezdá na první pohled, ta nejbezpečnější (stačí si dát do kontextu paniku spojenou se vznícením baterie mobilního telefonu a pouhou trojčlenkou vynásobit poměrem uložené energie telefonu a elektromobilu) a nejkomfortnější varianta (když mi dojde nádrž, za pár minut mám natankováno, rychlé nabíjení je fajn argument, ale s rychlým nabíjením je spojena schopnost rychlého vybíjení, a jsme zpět u toho požáru, kterej se blbě hasí už z toho, že jaksi nestačí zamezit přístupu kyslíku). budoucnost tedy asi nebude elektřina v bateriích (oukej, bude, někde, pro ještěrky ve skladech, golfové vozíky a taxíky ve městě a podobné aplikace s malým a pravidelným nájezdem), ale syntetické kapalné uhlovodíky, například z uhlí, které je opravdu škoda nechat vyletět komínem.
jak
scadar:
– I po započtení nákladů na těžbu, transport a výrobu je to furt srovnatelné s elektromobilitou.
– Větrník a fotovoltaika NEJSOU validními zdroji energie z hlediska elektrizační soustavy. Nemůžete odpojit uhelnou elektrárnu a místo ní zapojit fotovoltaickou farmu, elektrizační soustava Vám takhle fungovat nebude.
– Posílení přenosové soustavy kvůli elektromobilitě je na úrovni jejího ztrojnásobení a cenově to budou stovky mld. Kč.
Dachsmeister
Blahoslavení kdo uvěřili scadare…
1. Přenosovou soustavu ještě nezvládla vybudovat IV. říše pro prostý přenos od větrníků na jih, proč asi?
Za zrušené atomky mají roztopené uhelné a plynové elektrárny v záloze až prestane foukat.
Jo a taky francouzské atomovky.
2. Kdo zaplatí ty rozvodny a síť po městech a dědinách?
3. Až to všechno postavíte, kolik ta elektřina bude stát?
4. Ropa dochází už 50 let…
5. Za jak dlouho „natankuje“ elektromobil na trase Ostrava Praha a z5 a kde, když jich bude na trase 40.000?
6. Kde se vezme materiál na ty baterky a rozvody?
7. Co uděláme(te) s kamiony, letadly a loděmi?
No lodě vlastně nejsou problém, Cutty Sark, že?
8. Co příště až elektřina a sověty zvítězí? Co třeba maso?
Integrale
Náklady na těžbu ropy, její zpracování a veškeré další náklady včetně rafinace tvoří cenu benzinu a nafty (bez spotřební daně), takže není nutno se nad tím pozastavovat stejně, jako neřešíme výdaje na těžbu a sanaci uhelných dolů, těžbu a obohacování uranu, těžbu a dostribuci plynu a podobně. To nedává žádný smysl, navíc náklady jsou velmi často mimo oblast poptávky a nabídky, takže jejich reálná cena není známa. Že to něco stojí je evidentní, ale těžba a přeprava ropy produktovody nebude asi podstatně dražší než těžba a přeprava uhlí a náklady s tím spojené (likvidace celých obcí, stěhování jejich obyvatel následná výstavba obcí nových, sanace vytěženého prostoru atd.) Ap.: vypadá hůř mostecko po těžbě uhlí nebo hodonínsko po těžbě ropy? Takže žádný relevantní argument.
Inerciální soustavou pro úvahu, tedy bodem nula, je mechanická práce, která pohání buď automobil, nebo turbínu elektrárny. Účinnost získávání této mechanické práce je zhruba srovnatelná. U bateriových autíček pak už jenom odečítáme ztráty a přičítáme náklady, výměnou za což nezískáme vůbec nic.
Zda ropa je či není vyčerpatelný zdroj nevím, ale tvrdit, že veškeré materiály pro výrobu elektrické energie jsou – na rozdíl od ropy a plynu – nevyčerpatelné (a pak zejména u OZE, které spotřebovávají materiály mnohem vzácnější a nedostupnější, než je „obyčejná“ ropa či plyn), je podle mého zcela mimo realitu. Stejně tak zásoby mědi na dostatečnou infrastrukturu atd. Opět žádné relevantní argumenty. Pro ilustraci bych uvedl dobu ropné krize, kdy se vykřikovalo o vytěžení poslední kapky ropy do 50 let (tedy v těchto dnech bychom měli být zcela na suchu) a ona se nám těžba ropy naopak rozšiřuje i tam, kde v době ropné krize buď nebyla, nebo jí tam nikdo nehledal…(?) Tato otázka je zcela irelevantní, protože jestli nám dříve dojdou zásoby ropy a plynu nebo amorfní a mikrokrystalický křemík, telurid kadmia, gallium, indium, selen, měď, stříbro nebo co já vím co ještě – je čistě levicovou debatou bez nejmenšího přesahu do reality.
Tedy zatím jste nepředložil jediný argument, proč by měla být bateriová autíčka tak mohutně dotována a zvýhodňovámna proti jiným dopravním prostředkům?
fatdwi
Integrale: zapomínáte na dva důležité body:
a) Zdroj znečištění je v případě elektřiny mimo místa, kde se bydlí. Jsem pro každý elektromobil, který ve městě jede místo chrochtáku.
b) Něco zcela mimo ekonomické kalkulace: boj o světovou vládu. Přechod na elektřinu = menší závislost na středním východě. Západní svět si svým imperialistickým přístupem vybudoval čtyři věci:
b1) Nepřátele na život a na smrt tam, kde se těží ropa a jinak drancují přírodní zdroje
b2) Silné muslimské státy
b3) Silnou Čínu
b4) Megasilné ropné společnosti
Za náš aktuální blahobyt nevděčíme ničemu jinému. Bohužel nás to začíná dohánět na všech frontách. Dalo by se říct, že boj ropných společností se státy a států mezi sebou navzájem je fajn dog eat dog situace, ale jak to tak bývá, všechny strany jsou ochotné obětovat své občany do posledního akcionářského dechu. Nemyslím, že je náhoda, že do Evropy proudí kvanta muslimů a nemyslím, že by jejich kolonizační aktivity platil Soros (pokud ano, tak jen posílá dál, co mu dal někdo jiný).
jak
fatdwi:
a) Emise pevných částic při otěru pneumatik, asfaltu a brzdových destiček, což je při Euro 6 více než 80 % emisí pevných částic, zůstávají tak jako tak.
b) Přechod na elektřinu = buď budovat jaderné elektrárny, což veřejnost nechce nebo pálit ruský nebo jiný zahraniční plyn, to veřejnost také nechce ale neví o tom.
fatdwi
jak: ad a) doporučuji někdy návštěvu Japonska. Ideálně trochu delší, ne jen týden. Po návratu pochopíte, o čem mluvím. A to ani není země, kde jezdí moc elektro – pravda, hybrid je tam kde co, ale bohatě stačí, že tam nejsou diesely (mimo náklaďáky, kterých ve městech moc není). Pevné částice nejsou to jediné svinstvo, co z toho leze plus drtivá většina toho, co se pohybuje po silnicích si o E6 může nechat zdát.
b) Neřeším praktičnost ani nic jiného. Jen jsem chtěl poukázat na nezanedbatelný politický rozměr podpory elektro. A v politice, jak známo, se věci nedělají s ohledem na ekonomickou kalkulaci.
Ada
„menší závislost na středním východě“
Ta závislost je vždycky oboustranná. My bez ropy nebudeme mít čím zorat pole, Saudi nebudou mít co žrát a ještě se jim vzbouří obyvatelstvo.
To samé s Ruskem. My jsme závislí na jeho plynu, oni na našich prachách a výrobcích. Jeden bez druhého nebude fungovat – nebo mnohem hůř než spolu.
Stačí si jen hlídat, aby sem s ropou a plynem nelezlo i něco, co jsme si neobjednali.
fatdwi
Ada: proto když tu naši závislost odstraníte elektřinou, jdete Abu Volejnikovi přímo po krku. Protože jste mu dal v posledních letech neskutečné peníze, má jich dost na to, aby se Vám pokusil Vaše rozhodnutí se na něj vysrat trochu pozměnit, případně Vám život trochu znepříjemnit, alternativně Vás rovnou obsadit. Rozhodně nestačí nic hlídat, tohle není parta amatérů co lezou sousedovi přes plot. Resp. ti v první linii sice amatéři jsou, ale mají podporu velmi dobře organizovaných lidí, současně působí na city nepřítele (sluníčkářská verbež apod.). Tohle je regulérní válka, jen v ní zatím nejezdí tanky.
Cerny Mor
nu, slyšel jsem názor, že ty hojně propagované výlevy proti Norsku kvůli odnímání dětí (srdceryvné příběhy několika rodin) se celkem hodily Rusákům pro vzbuzení lidového hněvu proti Norsku za situace, kdy je hlavním konkurentem Ruska v dodávkách plynu do Evropy. A tu propagandu proti zlému Norsku zrovna sluníčkáři teda nevedli, ale mnohem spíš rusofilové a jejich načichlé servery.
(Mimochodem se ukázalo, že u nás se odnímá děti z rodin procentuálně mnohem víc, než Norku, ale tak daleko se většina rozumbradů z diskuzí nedostala).
Dachsmeister
Víte co Cerny More?
Riskněte to!
Je-li to fake news, dejte si ve čtvrtek s ženou v norské restauraci v Oslu 3 piva nebo 3 vodky nebo 0.7 vína, s dětmi u stolu, pak je pokárejte nebo nedejbože plácněte po zadku když jim spadne na zem zákusek a čekejte, za jak dlouho dorazí Politi.
Pro jistotu si ale sežeňte kontakt na to Poláka a dětem dejte pod kůži lokátor, chcete-li je vidět. http://www.bezpolitickekorektnosti.cz/?p=26637
Cerny Mor
Jak jsem koupil, tak prodávám: tady se odehrával mediální lynč norských úřadů, zatímco u nás v Česku se těch dětí odebírá mnohem, mnohem více. Za co? Asi za něco jiného, než tam, ale prostě odebírá víc. Vadí to někomu tady nebo v Norsku? Kupodivu asi ne.
RomanL
A na to jste přišel jak, že se u nás odebírá dětí mnohem více?
Ada
Japonci berou z blízkého východu ropu v ještě větším objemu než Evropa, k islámu jsou poměrně netolerantní a nikdo s tím nemá problém. Nejde o to jít Abu Volejníkovi po krku, jen mu ukázat, že budeme rádi obchodovat, ale lidi a islám ať si nechají u nich doma.
Za současného politického vedení Evropy by sem chodili čmoudi dál, akorát zadarmo. Protože jsme hrozně solidární a mutlikulturní, i když jedeme na elektriku a žádnou ropu nepotřebujeme.
Obráceně můžeme jet na dehet ve velkém a přitom mít zavřené hranice. Oni chtějí prachy, my ropu. Nemusíme se mít rádi, je to obchod.
fatdwi
Ada: Vy se mi snad zdáte:-) Já tady píšu, že jdem Abu Volejníkovi po krku tím, že se snažíme udělat to tak, abysme od něj ropu brát nemuseli a Vy argumentujete Japonskem, které té ropy kupuje ještě víc:-)
Současně zapomínáte, že kolonizovat Japonsko je nepoměrně větší problém než totéž s Evropou. Máme tady spoustu místa, je to sem mnohem blíž. Jak chcete jen tak udělat invazi Syřanů do Japonska?
Kdo to je „my“? Vy? Já teda určitě ne. Jenže já nemám IQ 80 a Abu mi neplatí za to, abych tady psal o chudáčcích z válkou zmítaných zemí a topících se dětech, o které se musíme postarat.
Japonsko je mimochodem země až extrémně xenofobní, není součástí žádného uskupení, které demontuje národní cítění jako EU, je to souostroví daleko od pevniny. Drtivá většina území není obyvatelná, velká část potravin se importuje. Těch důvodů, proč Abu neřeší Japonsko ale Evropu je celá řada.
Ada
Říkáte, že je problém závislost na ropě ze středního východu, protože to přináší nějaké doprovodné problémy. Já říkám, že závislost je oboustranná a argumentuji tedy Japonskem, které je ještě mnohem závislejší než my a ty doprovodné problémy nemá. Tedy problém zjevně není ta závislost.
Navíc poukazuji na to, že se současným vedením si doprovodné problémy ponecháme i když bychom jeli stopro na baterky a žádnou ropu nepotřebovali.
Tedy stačí jen politická vůle a nevyroste tu ani mešita a nepáchne sem ani jeden muslimák, aniž by nám hrozil nedostatek ropy (protože oni by bojkotem měli problém možná ještě větší.)
Wildcat
Ada: Odvazil by som sa povedat ze tie doprovodne problemy by sa v pripade likvidacie zavislosti na rope mohli este aj zhorsit.
Ada
Wildcat: Pochopitelně, protože pak nebudeme odběratel, jen nějaká cizí země, co se s náma nebaví a má se dobře.
Nevím, která chytrá hlava to řekla, nicméně platí to.
Tam kde nechodí přes hranice zboží, tam chodí armáda.
fatdwi
Ada: aha, tak už chápu, co nechápete: ta závislost pochopitelně problémem není. Problémem je pro střední východ potenciální ztráta NAŠÍ závislosti na NICH. Takže logicky dělají, co jde, aby ta závislost vydržela co nejdéle. Ani Abu není idiot a tak logicky maká na tom, co dává největší smysl a snad se shodneme na tom, že boj o Evropu je pro něj z mnoha důvodů lepší varianta.
Ad přetrvání problémů: proč myslíte? Současné vedení má jisté důvody dělat co dělá, například prachy, bez kterých by ve vedení nebylo. Když nebudeme žádnou ropu potřebovat a pojedem 100% na baterky, problémy nezmizí, ale budou jiné. To už bude situace, kdy Abu nebude mít na podobný boj prachy. Budou je ale mít jiní, pro jiné boje. Tak to vždycky bylo a vždycky bude. Je to tak „kupodivu“ i v tom Japonsku. I tam jsou mocní, kteří ovládají velkou část země a tím i politiky.
S tou poslední větou souhlasím. Jen je dobré si uvědomit, že ta „politická vůle“ aktuálně nic takového dělat nechce, protože si ji někdo pase.
Ada
fatdwi 27.8.2018 v 17:24
Z toho, že se šejkové snaží udržet si odběratele, ale pro mě plyne, že oni nás potřebují možná více než my je a tedy jim netřeba výrazně ustupovat v obavě o dostatek ropy.
A proč nám problémy přetrvají? Jelikož je Evropské vedení skrz naskrz prolezlé lidmi, kteří za mlada házeli molotovy na demonstracích a jsou to do jednoho marxističtí pošuci, kteří náš řád světa chtějí zničit. Imigrace je jen jedním z nástrojů, není to něco k čemu by je někdo násilím dotlačil, aby nám prodal ropu. Opravdu od nich nečekám, že řeknou Uf, tak konečně jedem na baterky, můžeme zavřít hranice a deportovat všechny musulmany zpátky.
fatdwi
Ada: ježíš, vždyť právě proto, že nás potřebují víc jak my je se snaží si vliv zajistit, ne? Kdyby nás nepotřebovali, tak na nás kašlou a neutrácí peníze za to, aby systém jel tak, aby se bez nich neobešel.
Ale prd. Pošuků je hromada. Důvod, proč jsou tam ti současní je v prachách, které jsou schopni utratit ti, pro které mají pracovat. Rozhodně to není tak, že by po přechodu na baterky řekli „tak dost, teď jinak“. Prostě by tam byli jiní, zaplacení jinými (plus pochopitelně někteří, co převlékli včas kabát, ale to není podstatné).
Ada
fatdwi 27.8.2018 v 17:53
To mi jen potvrzujete, co píšu já. Závislost je oboustranná a zároveň se dá nakupovat ropa i bez doporvodných rizik(jako to mají japonci).
Zbavením se ropy nezmizí doprovodné negativní efekty, protože tam stále budou pošuci, kteří budou Evropu rozkládat.
ergo kladívko tedy nemá smysl řešit závislost na ropě, ale pošuky ve vlastních řadách.
Wildcat
fatdwi: K bodu a: kazde auto nech smrdi tam kde jazdi. Chciet inych aby cuchali dym je neuveritelny priklad extremneho nimbyzmu.
fatdwi
Wildcat: vzhledem k tomu, že bydlím do 50 km od jaderné elektrárny, která zas tak moc nesmrdí, ale každý den čuchám tuny smradlavých ropáků, co šetří peněženku na úkor ostatních, nesouhlasím s Vámi.
Pravdu byste měl, kdyby si s tím každý smrděl jen v obýváku. Ale proč proboha bych měl já čuchat cizí diesel? Protože s ním majitel chce jezdit kolem mého baráku, tak to musím strpět? Máte to nějaké pomotané takhle při ránu…
Wildcat
Ten kto jazdi okolo vasho domu s dieslom moze byt celkom kludne niekto od koho si kupujete sluzby, alebo naopak, predavate mu sluzby ci tovary svoje. Cize tam funguje tak trocha vztah nieco za nieco. Ale ako k tomu pridu Melnicania, ze?
Ozaj neviem ze co s tym ma spolocna ta 50 km vzdialena jadrova elektraren. Uznavam ze nesmrdi, 4 roky som byval 3 km od elektrarne v Pickeringu. Ano, mozno by ich malo byt viac. No a potom sa zacnu stazovat indiani zo severu na tazbou uranu zdevastovane lesy a znecistene jazera…
fatdwi
Wildcat: ta s tím má společné právě to, že není v Mělníku a nesmrdí, takže jako argument je to liché. Nepředpokládám, že by se výrazná elektrifikace země řešila výstavbou více Mělníků. Za mě lepší, když nadává někdo na opačné straně planety.
Integrale
a) zdroij znečištění měst NENÍ ve výfukových plynech, ale v prašnosti. Ta se přesunem výfuku z Milady Horákové do Temelína nijak nezmění. Momentálně řešíme – díky stejné nevzdělanosti, jaká je za podporou dobíjecích autíček – problém s přímovstřikovými zážehovými motory, které produkují pevné částice a přebytkové oxidy, ale pravděpodobně se v nejbližší buď vrátíme k čistým nepřímovstřikovým motorům. Samozřejmě, až nevzdělanci v Ek vymřou nebo budou vymřeni.
b) naopak – bateriová autíčka ZVÝŠÍ ZÁVISLOST na mocnostech a jejich surovinových zásobách (vlastních i násilím importovaných) a zejména ZVÝŠÍ ZÁVISLOST OBČANŮ NA STÁTU (potlačí svobodu individuální dopravy), což je nejzávažnější argument pro ukončení experimentů s tímto nesmyslem.
Je vidět i na vývoji Vašch diskusních příspěvků, že krom ideologie a levičáckého rozjímání není žádný argument PRO bateriová autíčka.
fatdwi
Integrale: zkuste to Japonsko, uvidíte sám. Smrad co je – hlavně v zimě – u nás je neporovnatelný s tím, co mají tam. Přitom srovnávám 30M metropoli s našimi vesnicemi (jak jinak nazvat Prahu nebo Brno).
Současně si zkuste méně odporovat – když je problém v prašnosti, tak to přece je přímovstřikový benzín naprostá pohoda, protože jeho vliv je ještě menší než u ropáka. Takže zanedbatelný.
Opravdu elektromobil zvýší závislost na zemích OPEC? Nemluvím o závislosti na jiných zemích, těm se pochopitelně taková závislost líbit bude. Právě změna závislosti ze středního východu jinam je předmětem diskuse.
Závislost občanů na státu je pak super věc v nové totalitě. To je jako v 50. letech říkat, že je nutné přestat kulaky rozkulačovat a továrníky znárodňovat. Máte sice pravdu, ale systém to přece nedělá proto, aby měl kulak nebo továrník více svobody, že.
Nechápete, že já nemluvím o MÝCH argumentech, ale argumentech politických. Snažím se věci chápat, ne jen tupě nesnášet vše, co se mi nelíbí. I když i to je cesta, dokonce prakticky všech místních ankapáků. Takže řeči o levičáckém rozjímání si můžete strčit někam.
Ada
„U bateriových autíček pak už jenom odečítáme ztráty a přičítáme náklady, výměnou za což nezískáme vůbec nic.“
No něco přece.
Ve sluníčkovém světě elektromobilů bychom získali svěží horský vzduch v dopravní zácpě za cenu pár sudů uranu v uložišti nebo pár vlaků s popílkem z odsířené elektrárny někde jinde.
Samozřejmě dotace čehokoliv jsou zlo z definice.
Pár vlaků popílku…no, pár vlaků denně :D Kolik že vlaků uhlí jezdí do těch uhelek co postavili místo Zwentendorfu?
Ada
Asi dost, nicméně mám tedy s elektroautíčky čisto tam, kde jezdí a znečištění mám pod kontrolou v pár zdrojích elektřiny. Neříkám, že je to dobře nebo špatně, jen že je to jeden z mála benefitů sluníčkového elektrosvěta. Pak už pokračujeme výčtem problémů a negativ.
Možná eště jakž-takž v těch zdrojích, ale už ne v těch uhelnejch dolech a po cestě.
scadar
Integrale:
Mas pravdu v tom, ze pokud by byly elektromobily nabijeny energii z uhelnejch elektraren, tak je to s tou ekologii nahovno, krome toho, ze ti to nesmrdi ve meste, ale nekde mimo. Nastesti cesko evidentne nema s jadernou energii problem, takze to je plusovej bod.
Ale hned ten bod nula mas ve svy soustave blbe, protoze ten benzin narozdil od svetla, vetru nebo vody musis odnekud privizt, tam nekde ho vyrafinovat a ropu do ty rafinerky dovezt! A to stoji energii. Takze ten bod nula si dej tam, kde ti tece ropa ze zeme, nebo dokonce tam, kde vyrabej ropny plosiny. S Uranem je to sice podobne jako s tou ropou, ale v daleko mensich objemech, takze to zas takova rana nebude.
Ok, dejme tomu, oba mody dopravy ICE/elektro nejakym zpusobem spotrebovavaji vzacne zdroje. Je nejaky problem v tom pokusit se nesazet vsechno na jednu ropnou kartu a misto toho rozvijet i dalsi alternativy?
Dachsmeiser:
1) Rim taky nevybudovali za den.
2) Ti sami, co zaplatili uz existujici infrastrukturu, ropovody, silnice, benzinky, … -> ridici, lepe receno spotrebitele dane komodity.
3) Predpokladam, ze bude stat mene, protoze zpravidla se zvysujicim se objemem produkce klesa jednotkova cena. Byt zde se bavime v tak velkych cislech, ze nevim, jak presne to bude v realu fungovat, nejsem ekonom.
4) Jednoho dne ale dojde, a je jedno, jestli to bude za 50 nebo 500 let. Zdroj, ktery se obnovuje tak extremne pomalu proste nevydrzi navzdy.
5) Predpokladam ze na nabijeci stanici podel silnice. To jsou otazky tohleto. Hadam, ze kdyz Karl Benz vyrazil poprvy k Bodamskymu jezeru, taky mel problem najit po ceste cerpacku. Navic Praha-Ova je 400km, kdyz vyrazis z Prahy s plnou a v Ove stravis vic nez 10 minut, tak si tam snad trochu pridobijes na cestu zpatky. Vsechno je to samozrejme za predpokladu odpovidajici infrastruktury.
6) To je dobra otazka, sam doufam v to, ze prijde lepsi zpusob uchovavani energie nez lithiove clanky. jinak je to samozrejme potencialni problem.
7) Opet to samy jako kolega vedle – protoze elektro neni resenim VSECH problemu, tak se vysereme i na ty pripady, kdy to smysl dava? Co to je za zvracenou logiku?
8) Otazka nepochopena…
Wildcat
Scadar: Otazka 8 znamena, ze ked slnieckove elektromobily zvitazia, verchuske sa minie nepriatel a bude si hladat noveho. A ked si vsimnete v mainstreamovej tlaci, slovne utoky slnieckarov na produkciu hovadziny sa mnozia uz teraz a mohli by sa rozsirit na zivocisnu vyrobu komplet.
Dachsmeister
ad 8) Děkuji náčelníku Wildcate ;-)
ad 7) jo po městě, na trasy do 150km tam i z5 proč ne. Až to bude stát stejně jako fosil.
I firemním kde je mi to egal z Nošovic do Žiliny a z5 nepojedu. Snad až bude v KIA dobíječka s rezervací.
Elektrobus nebo takový ten hybridní trolejbus co umí jezdit bez tykadel mi nevadí, tramvaje dtto, pošťáci, rozvoz po městě, proč ne. Ale náklady nedoformovat.
ad 6) inu problémy se vyřeší, však Benz taky netušil kde se vezme tolik benzínu, že?
ad 5) asi to nechápete, ale já prostě nebudu objednávat dobíjení na trase ani v destinaci týden dopředu, neb kapacita BUDE omezena
ad 4) až dojde, tak se ukáže, co bude životaschopné, zda plyn, vodík, elektřina, jaderná fúze, potrubní kapsle, cyklistika či plachtění
ad 3) aha, však to někdo zaplatí, čím víc tím to bude levnější (jednotkově)
víte ono to vlastně už jednou proběhlo, mezi roky 1938 až 1945, hipotrakce se ukázala jako dražší a logisticky náročnější ve větších objemech, v malém leckde přežívá dodnes. Stejně jako pára na dráze, ale nikdo to nedotoval a někde v Číně jezdily po povrchových uhelných dolech parní lokomotivy donedávna
ad 1,2) no to máte těžké, dráty nezvládne největší ekonomika EU za 15 let, tak za kolik ten zbytek? Bohaté Norsko se taky blíží tomu Vámi nepředstavitelnému bodu zlomu, kdy elektromobily budou vyžadovat takovou infrastrukturu, že ani ropné fondy nebudou stíhat a levná elektřina podrahne. Nemluvě o recyklaci a konci dotací, atd. atp. O tom, že by se ovce zbreivikovaly ani nesním…
Na uhelnejch vlečkách jezdí v Číně pára dodnes. Nemá význam tam tahat dráty a vozit tisíc kilometrů cisterny s ropou, když sedím na miliardě tun uhlí, že?
jak
scadar:
– Cena elektřiny i cena lithiových akumulátorů setrvale roste a nic nenasvědčuje tomu, že by tomu mělo být naopak.
– Žádné reálné nabíjecí stanice z Prahy do Ostravy nebudou, nikdo nezaplatí potřebný příkon takhle do pustiny na dálnici. Uvědomte si, že odbaví-li běžná čtyřstojanová benzínka nějakých až 60 vozů za hodinu, tak na totéž pro elektromobily schopné nabít se za 30 minut potřebujete kolem 5-10 MW příkonu.
– Až dojde ropa, tak se přejde na syntetickou náhražku benzínu, vyjde to levněji.
Vod té doby, co pan Rockefeller vymyslel ropovody, se vopravdu nemusí nikam nic vozit. Tak si to v hlavě celý přerovnej, teď už ti to výde.
scadar
Behemot:
Aha, takze ty cisterny od Shellu a dalsich vozej co presne (teda ty od Mülleru vozej mliko, to vim)? Nebo ty tankery co pendlujou mezi ropnou plosinou a nejblizsi rafinerkou na pobrezi?
Dachsmeiser:
7) Takze to nakonec vidite precijen podobne – nic proti tomu v podstate nemate, ale stejne jako ja byste toho nechtel dosahovat krivenim trhu pomoci dotaci a dani.
6) Presne :-)
5) Tak benzinek je taky konecnej pocet – rozvoj intfrastruktury se proste zastavil v bode, ke lze obslouzit vsechny. Jasne, s nabijeckama a vedenim to bude urcite o neco slozitejsi nez s par obrovskejma cisternama zapustenejma v zemi uprostred niceho.
4) Jasne, ale bylo by blby se do toho bodu dostat ve stavu, ze ty alternativy nejsou ready k masovymu nasazeni
3) Nerozumim. Vic toho bude, kdyz bude vetsi poptavka. Zaplati to spotrebitel, stejne jako dneska plati naftu a benzin. Prece to neni tak, ze se zacne produkovat hodne a pak se bude hledat spotrebitel, kterej by za to zaplatil (teda v globalnim meritku energetika presne takhle funguje, kdyz v Rajchu zafouka, tak se pak horko tezko hleda spotrebitel pro vsechnu tu energii, ale to je zase jiny problem a s elektroauty nema moc spolecneho).
1,2) Nerikam, ze stavba infrastruktury bude jednoducha… Jinak Norsko ma ve svem ropnem fondu pres 1 trillion (1000 miliard) dolaru.. takze to s tim bodem zlomu u nich zas tak zhavy nebude. Akorat je trochu ironicky, ze zisky z ropy jim budou financovat elektrickou infrastrukturu – ale tak uz je to v kazdem prumyslu ze z prodeje soucasnych technologii/zdroju financujes vyzkum a vyvoj tech budoucich…
jak
scadar:
– Proti elektromobilitě bez dotací, zvýhodňování a daňových úlev nikdo nikdy nic neměl. Povšimněte si, že elektromobily mají daňovou úlevu již z faktu že neplatí spotřební daň z motorových paliv. Takhle kdyby se jezdilo bez spotřební daně za 14 Kč litr benzínu, bylo by to jiné kafe.
– Elektrobenzínky nejsou o „něco“ složitější, ale je to složité jak prasa, mnohde to bude znamenat vybudovat nové vedení 22 kV k elektrobenzínce, skutečně nestačí natáhnout „silnější“ kabel do nejbližší vesnice. Dojmy nabyté při nabíjení mobilního telefonu jsou při nabíjení elektromobilů nepoužitelné, polopaticky elektrobenzínka bude brát příkon jako středně velká fabrika.
– Nová trakce se vyřeší přirozeně tržně se zvyšující se cenou benzínu a ropy, nikde není dáno že jediná náhrada je trakce elektrická.
shane
Benzinek je konecnej pocet, jenze na rozdil od nabijecich stanic maj jednu vyhodu – plnou nadrz natankuju i s vychcanim za 5 minut a ujedu na ni 1000 km. Pokud mi to prijde malo, tak naberu jeste do kanďáku, tak 200 km jizdy na jeden desetilitrovej kanďák.
A ted otazka – kolik casu musim stravit na nabijecce abych najel s elektromobilem 1000 km? A o nejake elektricke variante kanďáku si muzu nechat akorat zdat, i powerbanka na nouzovy nastartovani je velka a tezka a staci tak na dva starty.
Do každé horní dolní skutečně nevedou, ale mezi významnými fixními body sítě jo. Stejně jako často z dolu do blízkýho překladiště nebo i elektrárny jede třeba uhlí na pásovým dopravníku.
Integrale
„…protoze ten benzin narozdil od svetla, vetru nebo vody…“
Světlo nám nedává prakticky nic. Jako ostrovní systém na RD, proč ne, ale auto mi to nenabije. Zanedbejme. Vítr je i přes svůj malý obejm (cca 1,2 %) spíš problém, protože když začne foukat, máme problém kam s tím proudem, což nám zvyšuje náklady. Jestli jsou výrazně rozdílné od nákladů na těžbu a zrpacování ropy nevím, ale na rozdíl od nich nemají možnost okladného řešení (přepětí je nutno vyřešit ihned, ať to stojí cokoli). Pravda, voda je dokonalý zdroj elektřiny, ale kolik tvoří z celkových zdrojů? 3,7 %? A to v tom jsou i přečerpávačky, které vlastně nejsou elektrárnami, ale spíš úložníky (byť díky nim můžeme alespoň částečně eliminovat průšvihy světla a větru). Takže čisté vodní saldo jsou 2 %? Jaký vliv to má na celkovou bilanci? Odpovím si sám: zcela zanedbatelný.
Cerny Mor
@ Integrale: technická: prakticky veškerá energie OZE (voda, vítr, fotovoltaika, bioplynky, spalování biomasy, přílivové elektrárny…) jsou původně světlo, jen transformované přes nějaký mezičlánek. Když má nějaká země vhodné podmínky, dostane se s podílem OZE úplně jinak. Rakousko vyrábí z OZE kolem 70% elektřiny a na celkové jejich spotřebě energie to bude kolem 40%. Ty jejich vodní díla a přečerpávačky bych přál vidět: schovají elektrárnu pod kopcem o výkonu 220 MW do velikosti menší haly, kde jsou čtyři turbíny a čtyři generátory. Naše známá „NEJ“ přečerpávačka Dlouhé Stráně má výkon dokonce 2x 325 MW a dokáže každý den zhruba 7 hodin načerpávat a 6 hodin dodávat. To není špatný akumulátor.
Integrale
Tak uhlí je taky původně světlo, protože na jeho počátu je fotosyntíza… takhle se nedostaneme nikam. Všechno je to hmota a původcem je vesmír.
Rakušáci se sice mají, ale silně pochybuji, že jsou schopni svými vodními díly (která nehodlám jakkoli bagatelizovat!) zásobovat celou Evropu a její sí’t nabíjhecích stanic pro akumulátorová autíčka.
Když před cca 130 lety vyrazila madam Cäcilie Bertha Benz se svými dvěma syny Richardem a Eugenem z Mannheimu do Pforzheimu v benzově samohybné tříkolce poháněné spalovacím motorem, byla smyslem tohoto aktu zoufalství propagace nového, komerčně totálně neúspěšného dopravního prostředku, jejímž autorem a výrobcem byl její manžel, Karl Friedrich Michael Benz. Díky lidem, které Bertha cestou potkala, i díky novinám se jí podařilo klasickou komerční cestou zvýšit povědomí o novém dopravním prostředku, a ten se stal bez zásahů státu, bez dotací, bez různých ideologií naprosto nepostradalnou součástí našich životů. A to je alfa a omega všeho: nástupce dnes již zoufale morálně zastaralého spalovacího motoru s vratným pohybem pístů spalujícím benzin nebo naftu musí svobodně vyjít jako lepší alternativa k tomu stávajícímu, starému. A nesmí to být tak, že někdo naplánuje nějaký totální nesmysl, například dobíjecí autíčka, a my si tu budeme vymýšlet naprosté nesmysly k obhajobě takové zrůdnosti. Až bude třeba nahradit současný automobil, tak bude nahrazen bez ohledu na názory nějakých Übermesch v nějaké Evropské komisi, protože bude prostě lepší. Bateriový autíčko lepší není, je jenom horší a přináší jen problémy, avšak žádná řešení.
jak
Cerny Mor: Rakousko není schopno pokrýt ani svou vlastní spotřebu, 1/3 elektřiny importu ze zahraničí a významný objem importu je právě z Temelína, v zimních měsících, kdy ty jejich úžasné vodní elektrárny nemají vodu, dováží až 70 % celkové spotřeby. To neznamená že vodní elektrárny jsou špatné, ale prostě je jich málo i v Rakousku.
SatanOkkY
pre jak 28.08.2018 v 15:50
Dobre píšeš o tom Rakúsku. Ale hlavne, že na papierovej faktúre sa v rámci Energie Burgenlad vyníma veľký nápis: 100% Ökostrom aus Österreich.
A ešte k tej biomase – to že to choré mozgy v EK zaradili medzi OZE (zelené či obnoviteľné zdroje) ešte neznamená, že my máme v hlave nasrané a zožerieme im to. Tá biomasa je z 96% ojeb na blbých eko-ovciach, ale v takom rozmere, že to až pekné nieje.
jak
SatanOkkY: Věc se má tak, že elektřina není vidět a není to obdoba vody a plynu, takže pro laika je to těžko představitelná záležitost. Proto je laikům možno lhát o tom, že je možné vypnout uhelnou elektrárnu a nahradit ji FVE nebo VTE, což samozřejmě možné není, alespoň ne na území ČR a Rakouska.
Pálení biomasy pro elektrárenské účely by správně měl být trestný čin, neboť biomasu je nutno vrátit na pole a do lesa, pálení se nám strašlivě vymstí na krajině.
Cerny Mor
hele Satane, nevím, kdo je blbá eko-ovce, ale lidi na vesnici dodneška pálí ve velkém biomasu – dřevo a jsou obce, co provozují kotelny na slámu. (Jistě, elektřinu si tím nevyrobí, ale kdo má kus lesa, může kus dřeva prodat a elektřinu za to nakoupit).
JAK: já nesporuji, že zatím jsou elektromobily spíš blbost kvůli drahé a nevýkonné
akumulaci energie v akumulátorech, ale akumulovat elektřinu lze i ve vodíku a jiných médiích, zatím se neví, který směr akumulace nakonec zvítězí. Potom to bude zajímavé. Tím více jsou směšné články o letadlech na elektřinu: jistě, model nebo ultralight to nějak zvládne, ale to je všechno, protože potřebný příkon se do akumulátoru ve větším letadle prostě neschová, oproti benzínu.
jak
Cerny Mor: Na akumulátorech elektřiny se pracuje nepřetržitě asi tak 140 let a zatím kde nic tu nic. Až půjde nějaký nový akumulátor koupit normálně v distribuční síti v Evropě, tak si o tom popovídáme, ale zatím to není reálné.
Tak, s tou biomasou to není tak hrozný; uhlík si rostliny berou ze vzduchu, stačí vracet ten popel (anorganický prvky a sloučeniny) a něco přidat hnojem. Sem tam něco zaorat, to jo, ale ne nutně furt všechno.
Co se týče akumulace, vodík je zoufale špatnej.
Cerny Mor
Když jde o mobilitu (tedy potřebu mít v malém objemu nádrže nebo akumulátoru soustředěno hodně energie, jak to dokáže benzín apod), tak se musí dodat, že spalovací motory ve spojení s OZE naopak můžou hodně poskočit; CNG – zemní plyn jako obnovitelný lze vyrábět velmi jednoduše, stejně jako vodík, který by měl jít vyrobit elektrolýzou nebo přes zemní plyn (jistě, vodíkový pohon má zatím dost much, ale přesto v něj velké automobilky dost věří) a koneckonců už Němci vyráběli za války v Litvínově syntetický benzín. No a až soudruzi postaví levnou a bezpečnou jaderku bez problému s jaderným odpadem a kontamonací, tak bude vymalováno.
Presne tak, Integrale, dokud se aspon nejaka cast elektriny vyrabi spalovanim fosilnich paliv, je elekromobil naprosty nesmysl.
Ucinnost modernho dieselu s hybridni rekuperaci je cca 40% energie z fosilniho paliva.
Ucinnost prenosu fosilni palivo -> baterka v aute je cca 25%. Samotna elektrarna ma ucinnost cca 45-50%, pak jsou straty ve vedeni, transformaci a nabijeni (jenom samotny nabijeci cyklus ma ucinnost cca 85% – tzn naleju do baterky 1kWh elektriny, ven dostanu 0.85 kWh – zbytek se strati zahrivanim baterky pri nabijeni a vybijeni).
Treba v Nemecku planuji hromadne prechazet na paroplynove turbiny, OZE jsou planovany na max 20% spotreby.
Je naprosta picovina palit zemni plyn a s obrovskymi ztratami vyrabet elektrinu, kdyz ten plyn muzu spalit v CNG automobilovych motorech primo.
CNG motory nemaji prakticky zadne emise, jenom CO2 a vodu, ostatne na CNG se bezne v domacnostech v kuchyni vari…
jak
vasek: Je naprosto úžasné zavřít si vlastní jaderné elektrárny, u kterých se daly diverzifikovat výrobci paliva a také skladovat palivo do zásoby na roky a přejít na pálení ruského plynu :-)
Integrale
Copak, ty plynovky mají alespoň vysokou účinnost. A že se plyn dováží z Ruska? A co? Rusko se mmch. v moderní historii ukázalo jako snad nejspolehlivější partner v oblasti surovin. Ani za dob největších krizí, když hrozil i válečný konflikt, „neutáhli kohoutky“. Jedinou výjimkou byla ukrajinská akce, ale tu vyřešil NordStream I a má být ošéfovaná i NordStreamem II. Opět, Rusko v tomto opět není problém (problém je Ukrajina, pobaltské státy a samozřejmě Polsko).
Ale nahrazovat jaderné elektrárny uhelnými z důvodů ekologických… to je fakt síla. Síla totální nevzdělanost. Když byl kluk malej, tak na ČT1 dávali nějaký pořad pro děti, v němž Bursík vykládal, že až roztají ledy na Arktidě, stoupnou hladiny moří a oceálnů řádově o metry, co prej to bude vody. A to normálně tyhle žvásty vysílala veřejnoprávní televize! zřejmě tam nikdo taky nedokončil základku…. Bůh nás ochraňuj před zelenýma dementama bez základního vzdělání. Dokud budou existovat ekologistické strany a hnutí, je seriozní debata na téma ekologie zcela vyloučena.
RomanL
K reálnému použití to má fakt hodně daleko. Na hraní si to můžete koupit už dnes. Ale kdyby to udělal každý, nedojel byste ANI ZA ROH. :-D
Wildcat
Neprahanate to tak trocha s tou udrzbou tak trocha? Odkedy mame s manzelkou spolocnu domacnost, nasou domacnostou preslo 11 aut. Z toho 5 fungloviek a ja som na nich dohromady najazdil cosi cez 1 mil km. Plus tam bol manzelkin mensi najazd. Ziadne z nich nemalo a nema DPF ani turbo. Na ziadnom z nich neodisiel ziaden vstrekovac. Problemy s prevodovkou sa prejavili raz, slo o srackomaticku prevodovku a o auto kupene jazdene. Oprava stala roku 2001 800 CAD. Cize chcete mi povedat ze sa cena cca 5 battery packov rovna tomu co ma stala pravidelna vymena oleja a obcasna vymena sviecok?
Integrale
Pokud budeme porovnávat klasické benzinové mpi automobily z počátku 90. let, obávám se, že právě náklady na údržbu budou naopak těžkým argumentem PRO zvýhodňování benzinových automobilů proti bateriovým autíčkům. Spočítejme náklady na provzuschopnost klasického mpi benzinového automobilu (typicky třeba Fiat Brava 1.6) a bateriového elektromobilu (dejme tomu Volkswagen eGolf) řekněme v horizontu 500 000 km. I kdyby ten mpi motor měl turbo, které jsem v 250 000 vyměnil, nemá baterkáč nejmenší šanci.
RomanL
Elektromobil přirozenou cestou nepřijde. Dokud někdo nevynalezne nějaký zázračný zdroj elektřiny. Což se hned tak nestane. ;-)
deja vu
V buzeračně-bonzácko-byrokratickém absurdistánu jako je Norsko bych fakt žít nemohl, i když pro vovce to tam je určitě fajn a na pohodu a hodně prachů ze sociálky bez práce. Fešáckej kriminál je furt kriminál.
Mimochode, výhody pro beterky na kolech už tam zatraceně ubývají a otevřeně se mluví o tom, jak se na to taky zavedou daně. Už těch pár set tisíc dělá pěkný problémy.
montagna
Jo tuhle jsem cetl jak to nekdo propocital, ze vlastnictvi elektroauta v Oslu usetri asi 8 tisic dolaru rocne. Na to nejaka elektropropagacni agentura kontrovala, ze preci kdyz clovek dojizdi do mesta dennodenne, ze si zaridi parking jinak a ne na ulici, takze to jsou asi jen 3 tisice $.
A mate pravdu, uz zjistili ze kdyz elektroautum povoli jizdu bus pruhem, tak ze je muzou rovnou zrusit.
joemarco
To musi byt ale zkurvena zeme, beha mi z toho mraz po zadech.
johny_r
V Norsku jsem nebyl, ale z článku to na mne vyznívá tak, že tam sice za keříkem nesedí policajt, kterej by mě změřil a podojil, za to tam ale podojí každýho na mýtu, vjezdech, parkování atd. atd. Ono by tam dojení za rychlost asi nemělo ten efekt, když tam všichni dodržují limity. Bylo zřejmě potřeba najít jiný způsob jistějšího výdělku.
A pokud jde o elektromobilitu, tak v zemi, kde si můžou dovolit hromadu vodních elektráren a tu elektriku vyrábí čistě, to v podstatě není špatný nápad, i když už i Norsko postupně ukrajuje ze zvýhodnění elektromobilů, protože se zdá, že takový boom prostě infrastruktura neutáhne (viz tzv. daň z Tesly). U nás, kde platí smutný vtip o Tesle a jejím výfuku v Tušimicích, to moc smyslu nedává.
fatdwi
johny_r: nemá cenu se na Norsko dívat naší optikou. Je tam úplně jiná mentalita. Když mi Nor řekne „no ale ono je dobře, že nám stát zakazuje alkohol, aspoň míň pijeme“, co na to chcete říct (bavili jsme se o tom, že je tam chlast drahej a v 9 večer ho nelze v sámošce koupit). Něco jako bavit se s Francouzem o propouštění. Jsou vychovaní jinak.
Integrale
„Když mi Nor řekne „no ale ono je dobře, že nám stát zakazuje alkohol, aspoň míň pijeme“, co na to chcete říct…?“
Co? Že já vím sám, kdy a jestli mám chlastat nebo nemám, takže nepotřebuji, aby za mě rozhodovla stát, co je pro mne dobré a co není. Vím to sám, nejsem debil. A že z uvedeného tedy logicky vyplývá, že každý Nor je prostě debil, který neví, co je pro něho dobré, a co nikoli.
vasek
Zaslechl jsem v nejake debate, a nevim jestli je to pravda, ze v Norsku je tahle ovci mentalita dana historicky.
Norsko bylo puvodne extremne chudy rybarsky stat, kde lide zili v malych izolovanych rybarskych osadach, teprve pozdeji to zmenila ropa.
Kdyz jeden rybar mel stesti a chytil ryby, odevzdal je rade starsich a ta rozdelila jidlo vsem, obdoba prvobytne pospolne spolecnosti. V jejich situaci to byla asi nutnost. Kdyz do vesnice zavital cizinec, rada starsich ho nechala postupne omrdat vsechny zenske ve fertilnim veku, aby se v one izolovane komunite obcerstvila krev. Takto vznikle decka byly taktez komunitni.
Tudiz dnesni Nor ma zakodovano, ze to co vydela patri statu (rade staresinu) a stat rozhoduje co a zda bude jist. Kdyz se statu postavi, ten ho necha zajit hlady. V Norsku je vuci statu nejvetsi konformita na celem svete, vyssi nez v Cine. Decka take patri komune, co Banervernet cini – dobre cini. Odebranemu diteti se dostane matrialniho dostatku (ryb co se jen do nej vejde) a tak je vse v poradku.
fatdwi
Integrale: to byla řečnická otázka, kroťte vášně:-) Logicky z toho tak maximálně vyplývá, že debil je ten dotyčný, dále už jen extrapolujete a to z jednoho bodu není úplně ideální. Když se Nor zeptá průměrného Čecha, jestli je tady policie dost vostrá, nejspíš zjistí, že ještě málo a chtělo by to přidat a logickou dedukcí přece není, že všichni Češi jsou debilové, ne?
deacon
Ja teda nevim, co jsem slysel od lidi, co v Norsku zili, tak to dopada asi takhle:
Jsou dny, kdy dospeli mohou pit(pa – so? fakt si nevzpominam). Zbytek tydne by nemeli byt opili a kontroluje se to skrz deti ve skole(napr.). Takze jak to dopadne? V dane dny je v alejich nablito, protoze je nutne dohnat skluz :)
Stejne tak deti maji povolene cukrovi v so(opet, mozna si ten den pletu), takze v sobotu vtrhnou do cukraren a prezerou se cukrem…
Ale je to jejich boj, nehodlam spravovat Nory, kdyz my tu mame svejch pruseru az az :)
fatdwi
deacon: nevím, jestli to myslíte jako obranu Integraleho dedukce, že každý Nor je debil, ale mě to spíš připadá, že soudíte jinou společnost prizmatem té naší a to nikdy není dobré. Jejich systém je jiný než náš, ale pracuje se stejnými lidmi, proto se demence projevuje jinak než tady, ale to je tak vše. Nemyslím, že když otestujeme všechny našince a Nory na IQ, dopadne to jinak než Gaussem.
Když to vezmete analogicky – tam, kde Nor potřebuje stát, aby mu říkal, kdy může chlastat a řízení se tam moc neřeší (protože z nějakých důvodů tam jezdí jak pokakaní všichni), tam Čech potřebuje dopravní fašismus, protože jinak by se vyboural. Průměrný kretén je prostě pořád kretén, jen to demonstruje v něčem jiném.
Dachsmeister
Obávám se fadtwi, že podceňujete brainwashing.
Ano s IQ to nemá nic společného.
Ale schopnost (potřeba, osud) některých národů zovcovatět je zdá se vyšší než u jiných.
Proč tomu tak je, toť věčná otázka.
Každopádně je dobré o tom psát, neb aspoň některým to (po)může sundat růžové brýle.
A když se to někomu líbí, aspoň víte co je zač.
I kdesi v diskusi zmiňovaný Andrej Rusčák nakonec prozřel. https://andrejruscak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=563736
fatdwi
Dachsmeister: hodnocení lidí, kteří mají zcela odlišnou historii je vždy ošemetné. Současně chováte-li zvířata, určitě víte, že jejich touha po svobodě jde dolů s tím, jak jim jde nahoru „životní úroveň“. Pes co ho mlátíte a nedáte mu týden nažrat se bude chovat jinak než když bude mít misku stále plnou a procházek s majitelem co hrdlo ráčí. Kdo ví, jak by to vypadalo tady, kdyby nás komanči rozmazlovali přepychem, protože by si to díky ropě mohli dovolit. Možná bysme měli ještě větší totalitu, za kterou by se bilo mnohem více lidí.
Rusčák o tom krásně píše – všichni se tam „serou“ do všeho. No jasně, co taky mají dělat? Jsou to jen lidi a mají své potřeby, které ventilují tak, jak jim systém umožňuje a výchova káže.
Dachsmeister
Víte fadtwi, bratr byl před měsícem v Bělorusku, vše bylo fajn, občas omšelé občas hogofogo zejména v Minsku. Ale protože je příznivcem jakési odnože metalu s zvané graincore, po diskusi s místními soukmenovci seznal, že až tak fajn to zase není. Ale na první dojem super země… A ta láce, levněji je už jen na Ukrajině. Nicméně nakonec konstatoval, že zlá Litva co je v NATO a EU a euro je vlastně jeho srdci nejbližší…
A to on je trochu sluníčko….
fatdwi
Dachsmeister: jestli to u bratra (ten styl se spíš jmenuje grindcore) nebude právě hlavně o té povrchnosti a neznalosti.
Že je bratr „trochu sluníčko“ chápu, zkuste se někdy vypravit na fesťák podobných kapel. Samá levicová hesla, rozvěšený samizdat o orlech z volstrýtu a žebrácích, za které nenažraní kapitalisté můžou a k tomu veganský guláš. Když tohle použijete při návštěvě země jako zdroj informací pro hodnocení toho, jak se tam žije, odjedete pochopitelně s jiným názorem, než kdybyste byl služebně v Minsku u místního bosse co mu patří fabrika za městem.
Osobně o Bělorusku nevím prakticky nic, takže nemám důvod jakkoliv hodnotit, ale byl bych na základě bratrových informací minimálně obezřetný s ohledem na jeho zdroje.
Dachsmeister
No jo grind core to bude, něco jako když tramvaj vjede po dlažbě do železářství plného zákazníků…
To bylo jen pro ilustraci jak na první pohled se mohou věci jevit jinak.
A jak se země těžko hodnotí z krátké služební cesty v pracovní bublině nebo dovolené v hotelovém resortu.
Jinak bratr je takové divné sluníčko co nejde úplně s proudem a procestoval půl světa s tou „hudbou“.
fatdwi
Dachsmeister: právě proto dám víc na Rusňáka než na Vašeho bratra:-) I když i on samozřejmě žil v určité bublině. Ale zatímco během dovolené nebo služebky člověk ty jiné bubliny často ani nevidí (kolik toho brácha zjistil mimo více-méně levicovou komunitu grindcoru?), při delším pobytu už s nimi do kontaktu přijde. Záleží, co a kde tam dělá, pochopitelně. Já si pár zemí troufám hodnotit právě proto, že jsem v nich strávil více než rok nebo s nimi alespoň dlouhá léta pracuji a jezdím tam několik let. To už člověk něco pozná. I tak jsem ale na soudy opatrný, protože čím déle člověk někde je, tím víc si uvědomí, kolik toho ještě nezná a nedělá pak tolik chytrého (spousta lidí je někde na týden a už jsou chytří jak Behemot, některým stačí číst článek v časopise, ani nemusí nikam jezdit a už ví, jaké to tam je).
Stran grindcoru – velmi výstižné:-) Jinak bráchu chápu, pokud toho projel víc, musela se mu nutně nejednou sluníčková agitka potkat s realitou. Někdo se zatvrdí a svou víru radikalizuje, někdo začne pochybovat a brácha je zjevně ta druhá skupina.
Integrale
Máte recht. Přiznejme si, že příčinou změny politického systému v roce 1989 nebyla ani nějaká velká touha po svobodě, hrdinství disentu či Havlovy absurdní hry, ale katalog Neckermanna či Quelle, italské komedie a francouzské detektivky. Sice nám estébáci otravovali život, ale většina z nás věřila, že když budeme dostatečně konformě pasivní a nebudeme s režimem polemizovat, tak nás nechá na pokoji. Ostatně i dnešní český premiér je důkazem, že si s StB zase tak moc lidi v tomto státě hlavu nelámali.
A když uvážíme prakticky nevyčerpatené surovinové zdroje Sovětského svazu, vtírá se otázka, proč soudruzi nevyužili část těchto zdrojů na vatu pro politické aktivisty, jak to činí dnešní Evropský svaz, aby je dostatečně motivovali k šíření té správné ideologie?
A kdyby to bývali soudruzi udělali, jak bychom se chovali my, kteří jsme již nic jiného nezažili? Byli bychom jako ti Norové? Nebo ještě mnohem horší?
Ještěže byli soudruzi takoví sobci. Možná bychom dnes místo svobody vzývali stranu a rudou vlajku.
shane
He? Samozřejmě ze komousi platili kdejakyho zapadniho levicovyho vobejdu aby prosazoval myslenku komunismu. Zlata era v tomhle smeru byly 60. leta, levicova hnuti a protesty bujely jak houby po desti. Velkou ranou tomuhle tehdy modnimu levicactvi byla pak okupace ceskoslovenska, kdy se ukazalo, co jsou komousi zac a oc jim jde.
fatdwi
Integrale: svobodu nikdo vlastně nechce, té se nenajíte. Už Římané věděli, že lidé potřebují chléb a hry. Prakticky nic se nezměnilo, Maslow (by) byl Maslow tehdy, je dnes a bude i zítra.
Soudruzi hlavně neuměli z těch surovin vytřískat peníze ani je neuměli zpracovat na něco hodnotného. Režim měl v sobě skrze centrální plánování a povyšování dle horlivosti podpory vrchnosti zabudouvaný self-destruction systém. Hlupák může být sebeangažovanější, lepší auto-motor-televizi-elektrárnu nevyrobí.
V tomto bude budoucí totalita skrze soukromý kapitál mnohem horší, jak nám ukazuje už současnost. Systém stále odměňuje jasánky, sluníčkáře a další prounijní odpad, ale už se k němu jako k odpadu chová (nehodí se – konečná) a dává spoustu prostoru soukromému sektoru, aby mu pomohl sám sebe pořádně ovládat. Obvyklou mantrou je „nevyvinu šmírovací apku já, vyvine ji někdo jiný“ a soukromníci se bijou o to, kdo státu pomůže víc – a stát ho za to štědře odmění a následně zreguluje i tvůrce. Zaměstnanci Eltoda myslím žádné zvláštní výhody ze svých produktů nemají, na whitelistu budou akorát majitelé a možná nějaký ten top manažer.
To je odpověď i na otázku, jak by to tady vypadalo. Nejspíš tak, jak na Západě, tedy bídně. Máme prostě skluz plus zkušenosti s komanči, které Západ nemá a proto si vůbec neuvědomuje, že už je tam má taky. Co my vidíme skrze zkušenost s minulým režimem oni nemají jak poznat. A dokud je chléb a jsou hry, who cares?
shane
Zkusenosti s komanci mame,to jo. Akorat to pouceni jsme si z toho jaksi nevyvodili.
Vzdycky me dojme ta predstava, ze kdyz mame prakticke zkusenosti s totalitou, tak mame proti totalite jakousi imunitu.
Leda hovno. V poslednich par letech mame naslapnuto jako nikdy a navic ta nase zkušenost s totalitou v realu vypadala tak, ze 20 procent naroda ji aktivne prosazovalo, 30 procent ji ochotne udrzovalo, 30 procent drzelo hubu a krok a mrmlalo u piva, 10 procent zdrhlo, tak 7 procent bylo v disentu z donuceni a tak 3 procenta se totalite branilo z presvedceni.
jak
shane: Český národ si ponaučení z komunismu vyvodil a to tak, že preferuje tzv. socialismus s lidskou tváří. Tím se rozumí že hodnoty jako svoboda nebo demokracie ho nezajímají a nevadila by mu další totalita.
shane
Ano. Ty nase tolik cenene zkusenosti s totalitou znamenaji, ze sme si vedomi ze totalita je fuj a proto pul naroda dela vsechno co je v jejich silach aby jsme to zkusili znova, protoze tentokrat to prece vyjit musi.
Ada
Ono záleží jak jsme se té totality zbavili. Němcům skončila vnějším zásahem a nový řád se udržoval jednak vojenskou přítomností spojenců, druhak vymezením se vůči východu – my jsme svobodní, oni jsou totalitáři, máme srovnání.
U nás nikdo žádnou dekomunizaci nedělal, proč taky.
shane
Navic se minulost vzdycky vnima pozitivneji nez soucasnost. Minule problemy nikoho nepali. Na ty komunisticky sracky se zapomnelo a jede se na vlne nostalgie po osmdesatkach. A obkektivne vzato, konec osmdesatek, perestrojka a glasnost, byly celkove mnohem pohodovejsi a svobodnejsi nez tuha sedmdesatkova normalizace, nebo nedejboze rudej teror zacatku padesatych let.
deacon
O tom jsem nepsal, ja tim minil fakt, ze realne je rocni spotreba alkoholu nizsi, ale ty narazove dny jsou IMO kokotina. Stejna tak ty deti. Skoro blejou ze skladkosti, ale jooooo, konecne cukr.
Ale to je jejich problem, ne muj
Integrale
Aha, pardon, ale slovo debil nebylo uvedeno jako nadávka, ale jako diagnóza.
Ten Nor sám sebe zbavuje způsobilosti k právním úkonům. U nás se nejčastěji způsobilost k právním úkonům odebírá lidem s nějakou poruchou mentálního vývoje. Máte ale samozřejmě pravdu, že jsem do výčtu nezahrnul, že nemusí jít nutně jen o debily (IQ 50–70), ale i o imbecily (IQ 35–50) či dokonce idioty (IQ do 35).
Nicméně u lidí s hlubší mentální poruchou už asi bude i v Norsku aplikován nějaký specializovaný adaptační program, kromě Vámi uvedeného všeobecného kolektivistického oportunismu.
A zlobte se na mě jak chcete, ale nechat o svém životě rozhodovat jiné mi jako mentální retardace tedy rozhodně připadá.
fatdwi
Integrale: OK, pak ale diagnostikujete stále jen toho jednoho.
Mentální retardaci si taky představujeme každý zřejmě jinak (daný exemplář byl pokud jde o práci něco jako u nás projektový manažer v IT firmě a svou práci zvládal velmi dobře – pár mentálně retardovaných jsem viděl a fakt si nedovedu představit, že bych je postavil na jeho místo).
Jinak co říkáte na Itálii? Taky je to tam samej kretén, protože mají daňový fašismus ještě o level dál než my? A co vlastně my tady, jste kretén, protože tady žijí kreténi? Nějak nechápu způsob Vašeho uvažování v této věci.
Integrale
Srovnávání Itálie (nebo ČR) a Norska mi nepřijde, že je v jedný lajně. Italové/Češi žijí z práce, Norové z přírodních zdrojů. To je dost podstatný rozdíl. Které norské firmy či značky řadíte k lídrům ve své kategorii? Nevím, jak Vy, ale já si nevzpomenu ani na jedinou. Vlastně si asi nevzpomenu asi na žádnou norskou firmu. Možná Active24, ale světový či alespoň evropský lídr to asi nebude… Tak leda jako zpracovatele ryb nebo ropy, ale to jsou přírodní zdroje, nikoli výsledky lidské práce. To je ve srovnání s Itálií nebo ČR dost podstatný rozdíl, nemyslíte? Itálie stejně jako ČR je země naopak dost chudá na přírodní zdroje, většinu surovin pro průmyslové zpracování dováží (Itálie, na rozdíl od ČR dokonce dováží i značnou část elektřiny). A jak Italové, tak Češi sice ochotně předávají část své svobody státu, ale jak vidíte na současné politické situaci (nejen) Itálie – jen do jisté míry. A zdá se, že právě v Itálii ta míra přetekla. Že zmatení Italové hledají řešení mnohdy ještě horší, než jsou ta současná, je věc jiná. Ale hledají a myslí (i když třeba vymyslí blbost). Norové jak ovce nehledají, jenom tupě věří a nemyslí.
fatdwi
Integrale: podstatný rozdíl pro akceptaci totality to podle mého není. Je jedno, kde věrchuška bere prachy. Itálie se svými současnými i historickými sklony ke (korporátnímu) fašismu není zrovna příkladem země, kde „hledají a myslí“. Adolf taky „hledal a vymýšlel“, našel Židy a vymyslel Endloesung.
Hlavní důvod „přetečené míry“ (i když tak daleko to tam není) není v tom, jestli mají přírodní zdroje nebo z nich vyrábí auta, ale v tom, jestli je systém jako takový schopný zajistit chléb a hry, jak řešíme v jiném vlákně. A Itálii v tomto směru prostě dochází dech a s tím se pojí bouření obyvatel. Kdyby Norům začala ta zlatá klec korodovat, myslíte, že budou pořád tupě zírat a chlastat kdy se jim dovolí? Osobně si myslím, že vylezou do ulic stejně, jako když nám socík krachoval tady (pochopitelně si uvědomuji, že tady tomu „krachu“ výrazně napomáhali uvědomělí soudruzi, kteří už se těšili na privatizaci a byli za budoucí rozprodání republiky bohatě financováni západem, Norsko takhle zajímavé pro cizince nebude).
Ze zkušenosti i z médií jsem si už dávno udělal názor, že Norsko je překrásná země plná debilů. Prostě co bůh investoval do norské krajiny, to potom ušetřil na Norech. A ta krajina je fakt nádherná ;-)
Cerny Mor
Zajímavé počtení o Norsku. Teď jsem jezdil týden po Rakousku a něco je tam obdobné – velice slušní řidiči, něco jiné: jezdí se tam rychleji, než v Česku, přitom plynuleji a slušněje; snaží se tam minimalizovat používání cedule „obec“; mezi obcemi je povolená rychlost 100 km se snížením v případě nutnosti na 80 km; ovšem Rakušané tam jezdí striktně bezpečně, takže i když můžou jet kilo, tak jedou tak rychle, aby to bylo bezpečné. Ceny pohonných hmot mimo dálnice jako u nás. Spousty kruháků nebo „polokruháků“ pro otočení do zpátečního směru; všude možně odbočovací pruhy. KDyž Rakušan může, tak vyhodí ceduli obec a udělá pod silnicí podchod, hlavně aby byla doprava plynulá.
Celé Rakousko a doprava na mne působí dojmem, že co je určeno pro všechny včetně místních, je maximálně efektivní a pokud možno zdarma nebo relativně málo zdaněné (spotřební hmoty; dálniční známky); zato za cokoliv pro turisty se tvrdě platí.
Za týden v Rakousku jsem viděl jednoho policajta měřit, asi dva radary a jedno dvě policejní auta někde v provozu. Prostě jinej dopravní svět, než u nás; tady se u každého baráku postaví cedule „obec“ a pokud možno se k ní postaví radar na výběr pokut.
Takhle, soudruzi, to Rakousko nikdy nedoženeme :-(
Pospec
Rakousko je stejně jako my transitní země a tak se tam podle toho na silnici žije a organizuje, jezdilo se tam vždycky fajn i přesto, že 1/3 „rakušáků“ jsou poláci.
Cerny Mor
tak tak. Rakouská idea, kterou asi všichni musí doržovat, je „ať to frčí a bude klid a prachy“ zatímco česká idea je „buzerovat, měřit a stát v kolonách“.
Racochejl
Já nevím, ale když vynechám dálnice (jel jsem přes Jihlavu do Raxu), tak jsem cestou potkal aspoň deset radarů. Nevím, jak moc je maj seštelovaný, ale ještě že jsem jel podle navigace, která o nich ví půl kilometru dopředu. A je to pořád dokola – je podle mě nebezpečnější pořád hlídat tachometr, protože radar, než jet plynule a věnovat se provozu kolem sebe… S ostatním souhlas.
Integrale
V Rakousku se jezdí rychleji než v ČR? Obávám se, že s tím rozhodně nemohu souhlasit. Ano, rychlostní limity mají 50/100/130, to je pravda. Na dvou úsecích mají dokonce „pokusných“ (pokolikáté již?) 140 km/h. Ale realita je někde úplně jinde. Obce nepočítám, to je irelevantní, protože tam člověk může jet jen tolik, kolik to vzhledem k podmínkám jde. Rakouské plus je, že ve většině obcí je na vjezdu i výjezdu 80 km/h, což v ČR neznáme (na výjimečných místech máme 70 km/h, ale jen opravdu výjimečně). Rakušáci ale jezdí pomaleji než my, mimo obce na silnicích I. třídy typicky 80–90 km/h, zatímco v ČR se běžně na obdobných úsecích jezdí 90–100 km/h, a to i navzdory nižšímu limitu nejvyšší dovolené rychlosti. Navíc dojedou-li Rakušané či Němci obecně pomalejšího, nepředjíždějí, ale visí za ním. I hodinu. Je to pro Germány typické, asi jsou v rámci nadřazené rasy nesmrtelní a mají času na rozdávání. Na dálnici se na největší části v Rakousku jezdí 90–110 km/h, velmi často je tato rychlost dána místním značením, byť zákonný limit teoreticky připoušítí 130 km/h. U nás se po dálnici jezdí běžně 120–140 km/h (ale na rozdíl od Rakouska se u nás dá jet i podstatně rychleji, což v Rakousku nelze). V ČR stejnou vzdálenost po zhruba srovnatelných silnicích VŽDY ujedu za podstatně kratší čas. A to nemluvím o jejch národním sportu v zabukařením, kdy za každým druhým stromem je policajt měřící rychlost.
No a nakonec k „experimentu“: jel jsem mimulý týden po „zkušebním“ úseku dálnice (tuším A2?) na Salzburg se zvýšenou nejvyšší dovolenou rychlostí 140 km/h. Je pravda, že si většina Rakušanů troufla občas i překročit (byť spíš jen omylem) 130 km/h. Ale také je pravda, že ze tří průjezdů jsem tam třikrát (!!!) zaznamenal dopravní nehodu, v jejímž důsledku byla značná část úseku neprůjezdná. A to, co tam pak Rakouští svazáci předváděli, kdy úmyslně vjížděli se svými křápy rovnou před předek projíždějícího auta, protože je přece nutno stát v koloně „sychr“ a nechat uprostřed 3–4 volné pruhy, kdyby náhodou jelo nějaké vozidlo záchranného systému (tedy spíš 3 kamiony vedle sebe), to už je na zcela jinou debatu. Ještěže jsem u sebe neměl pistoli, asi bych se u některých vybraných kusů fašistických aktivistů neudržel…. Upřímně, byl jsem hodně nakloněn spiklenecké teorii o tom, že ty nehody jsou snad úmyslné a organizované, protože jinak byly pro mne zcela nepochopitelné a pouze a jenom v onom „experimentálním“ úseku; jaká náhoda… Ale na Insbruck už druhým rokem není 110 km/h, kterou zavedli po experimntu se stošedesátkou, ale raději 100 km/h. Jistota je jistota… Ordnung must Sein, mein Führer!
SatanOkkY
No asi jazdím po nejakom inom Rakúsku ako ty.
Najčastejšie je to v mojom prípade Burgenland a keďže je to na hranici s maďarskom tak bohužiaľ je tá doprava aj tak nejak ovplyvnená.
Jazdí tu ozaj veľa poľnohospodárskej techniky od malých starých traktorov čo nejdu ani tempom priemerného cyklistu po veľké a široké a moderné traktory pre ktoré je jeden jazdný pruh len-tak-tak. Že z poľa vyjdú rovno na cestu a neočistia pneumatiky? Načo, šak policajti ich za to nebuzerujú tak čo sa vzrušovať. Že mi z vlečky odpadávajú poľnohospodárske produkty? Šak dážď ten bordel zmyje – hádam niekedy. Že pole (vinič) končí 2 metre od cesty a treba sa s traktorom otočiť? Nemám problém šak na hlavnej ceste je miesta dosť a ten šofér čo ide 100km/h nech predvída čo je za zákrutou.
Medzimesto je ozaj 100km/h, ale veľmi často obmedzená na 70km/h (teraz momentálne kde jazdím je asi 5km úsek kvôli výjazdu stavebnej techniky z bočných ciest kde som nikoho zatiaľ nevidel vychádzať či odbočovať). Pravda je že ak máš rakúsku ŠPZ tak je tolerancia pri ručnom meraní hádam aj +10km/h.
Vidieť tu na vidieku auto s viedeňskou ŠPZ tak hneď spozorniem, lebo jazdia veľmi divne.
Jazda v noci s hmlovkami? Asi tak 40% áut – už im ani neblikám. Na diaľnici jazda v strednom pruhu a nie vpravo – NO PROBLEM.
Po dedinách auto odparkované napoli na ceste a napoli na chodníku, lebo sa mu nechce otvoriť bránku domov a zaparkovať.
Ekologické znižovanie rýchlosti (IG-L) na diaľnici na 100km/h v úsekoch dlhých aj 10-15 kilometrov – prekročenie rýchlosti v tomto úseku ma zvýšenu sadzbu o eko-príplatok.
Inštitút Anonymanzeige, kde ani nevieš kedy ťa natrie napr. policajt že si nezastal na znamenie STOP a obrana je takmer nemožná, lebo ak som to dobre pochopil tak platí prezumpcia viny v tomto prípade.
Aj napriek tomu, že sú Bundesstaße pomerne úzke a často bez krajnice a niekedy aj krajných pruhov a môže sa tu jazdiť 100km/h tak som nepostrehol nejaký armagedon na cestách ako to veľmi radi predpovedajú všetci obhájcovia znižovania max. povolených rýchlosti. A dokonca zaviedli na diaľnici A1 asi 42km úsek kde sa jazdí teraz skúšobne 140km/h (cez deň od 05:00 do 22:00) – tak som zvedavý ako dopadne experiment.
Nieje to na tom západe v doprave všetko len ružové.
Dachsmeister
to Integrale a SatanOkkY
Sorry jako, ale já už via Rakousko nejezdím.
V zimě do Itálie ještě Brenner, ale i to po staré cestě.
V létě k moři nikdy.
Nikdy jsem tam neplatil ani šilink, ojro pokuty, ale prostě mě to tam sere, jednou jsem 10 min diskutoval s Polizei ohledně předjíždění za Vídní, na 100 jeli pičusové za nějakým kamionem 70, tak jsem jich 5 vyzobal včetně toho kamionu, a zrovna když jsem ho předjel tak mě zastavili, plácačkou v šeru a že prý nebezpečné předjíždění. No bylo to na vytočenou dvojku takže kilo max, ale stejně nic neměřili, přerušovaná čára, v protisměru rezerva, no buzerovali mě, že prý langsam a sicherheit, zkoumali 2 roky starý kabriolet zatímco kolem jezdily vraky gastarbeiterů a nakonec mě pustili zdarma, čuráci.
Jo a pamatuji v Korutanech za buzeranta Haldera dokonce Tempo 160.
scadar
Přesně tak, zrovna Rakušáci fakt nejsou dobrým příkladem dobrejch řidičů. Občas, zato ale celkem pravidelně, jezdím rakouskou A1 od hranic s DE u Salzburgu až po Vídeň a s železnou pravidelností mi u toho tečou nervy – blinkry neznaj, do zpětnýho zrcátka nekoukaj, pravej pruh má asi lepru, tempomat leda tak adaptivní, protože držet tempo je jim cizí, a do toho všeho ta jejich přiblblá IG-L ekobuzerace, takže se člověk táhne 80 nebo 100km/h na dlouhý hladký rovný šestiproudý dálnici jak ko*ot…
Aspoň si to člověk vynahradí, že si v Podersdorfu u Slobody koupí pár kartonů. :-)
SatanOkkY
Kukám, že nakupuješ víno neďaleko od miesta môjho pobytu.
A tou A1-tkou od Salzburgu jazdíš preto, lebo prichádzaš z Munchenu? Ak hej jesto aj lepšieho spojenia, ale verejne ho neprezradím. Inak často keď idem po nemeckej A3-ke od Frankfurtu a dôjdem na DDR+BRD-Rakúsku hranicu tak mi diaľnica A1 v Rakúsku príde ako príjemnejšie miesto na jazdenie ako tá A3-ka, ale to môže byť silne subjektívny pocit.
scadar
Ano ano, víno tam máte výborné :-)
Jo, jezdím jeden z nejúchylnějších roadtripů, kterej jde ve střední Evropě vymyslet. Bohužel mám hodně zastávek, takže lítat se to nedá. :-) 1) Ze západu do Mnichova po A6, což je notoricky ucpaná katastrofa, hlavně na západním konci; 2) Mnichov->Wiener Neustadt – trasy střídám dle aktuální situace, ale v Linci se to stejně všechno potká; 3) Cestu z Vídně do Prahy nemá snad ani smysl komentovat; 4) Po tomhle mordu pak už cesta z Prahy zpět zbět do Švábska působí jako procházka (=vysokorychlostní průlet) růžovým sadem. .-)
No a ta A3 teda opravdu není žádnej zázrak, jezdim jenom Frankfurt->Wurzburg, furt rozkopaný, a pak Norimberk -> Regensburg, což je zase dobrej kostitřas a rozkopanej bude až časem. Zkrátka úsek Rozvadov->Mnichov->Garmisch se fakt nedá považovat za reprezentativní vzorek, takže růžový brejle dolů. :-) Třeba taková A81 mezi Heilbronnem a Wurzburgem, kterou taky jezdím až až, no to už radši českou D1. Cesta do Norska (ať neutíkáme od tématu :-)) mezi Hannoverem a Flensburgem je taky chuťovka.
SatanOkkY
Víno nepijem, takže nehodnotím. Ale zatiaľ keď som nejaké doniesol známym od nejakého lokálneho malého výrobcu tak sa nikto nesťažoval.
Od západu ide do Münchenu ozaj A6-tka? Nieje to A8? Ja na západ od Münchenu poznám len A96 do Lindau, keď idem do Švajčiarska.
Ono ak idem z firmy smerom na Prahu a potom ďalej na Hamburg tak volím radšej cestu cez bradavicu na Dunaji ako cez Wien, lebo tá Vaša strana tam po D1-tku je vyťažená pšonkami v lete pomerne slušne.
Cesta z Linz-u cez Wien je ešte OK, len ďalej na maďarsko to niekedy býva pestré – tranzitná trasa pre polku maďarov, rumunov, bulharov….. a ešte tú A4-ku teraz pravidelne rozkopú bo idú rozširovať cestu na tri jazdné pruhy.
scadar
Aa, nachytals mě, myslím rychlejc než píšu :-) Po A6 se pak až vracím, do Mnichova jsem měl samozřejmě na mysli A8 :-) A6 je oproti A8 zlatá i přes ty kamiony všude (A8 má několik úseků, kde se dálnice zužuje ze čtyř nebo víc pruhů na dva, a ani jeden z těch úseků se nedá označit za nevytíženej) :-)
To jsem blbej, zajet si kousíček na Bratislavu a pak to vzít po D1-D2-D1 mě ještě nenapadlo (přitom od podersdorfu se to skoro nabízí). :-)
montagna
Ja teda Rakousko za volantem moc nemusim, jezdil jsem tam nejakou dobu pracovne (Oberoesterreich a Niederoesterreich), a bez chytre navigace, ktera zna radary, jsem ani nevyjizdel. A vetsina jich byla vylozene rejzovaci z hlediska polohy. Prave treba na rozdil do tech norskych jsou rakouske radary casto takove nizke sede krabice pripominajici spise elektropilir nebo neco podobneho, a je o hodne snazsi je prehlednout. A zdaleka ne vsechny (zvlast ty ve vesnicich na 50 km/h) jsou oznacene ceduli.
Do toho zvlastni fenomen, kdy prevazne o vikendu vyjedou do provozu ridici, kteri jsou naprosto mimo, typologie Pan Klobouk, tedy jizda vsude 20 pod limit levymi koly na stredove care, vjizdeni na hlavni totalne na parku a akcelerace trolejbusu 14Tr.
A i na statovkach obecne celkem heavy provoz.
„Že si můžete zastavit a stát i přes noc kde chcete, když tím nikomu nepřekážíte.“ Tak s tim nesouhlasim. Kdyz jsem tam byl naposled, tak jsem s kamionem zaparkoval na parkovisti pred firmou a rano jsem tam mel papir at zaplatim 750NOK. Je pravda ze tam byla nejeka cedule, ale tezko rict co na ni bylo, norsky neumim, ale placeny to parkoviste nebylo (asi) protoze jsem nikde nevidel zadnej automat na placeni.
asi jsem se nepresne vyjadril, samozrejme jsou mista, kde je bud zakaz parkovani (Parkering forbudt), No camping nebo neco. Jde o to, ze kdyz tam neni vyslovene zakazova cedule, tak vas (nejspis, vyjimky a aktivni blbci jsou vsude) nebude nikdo resit, narozdil od treba jizni Evropy
Mám zkušenost z jižní Evropy-několika Kanárských ostrqovů. Místa není nazbyt, parkuje se, kde se dá. Dokud to moc neprudí nebo neohrožuje, nikdo to neřeší.
No, žiju teď na Islandu a rozhodně pozoruji odlišnou mentalitu, zejména pokud jde o rychlost. Plus 10 km/h je tolerováno, nebo alespoň tak všichni jezdíme… při limitu 50/90 a celkem mě to prudí. Přeci jen při tak řídkém osídlení člověk najede slušné vzdálenosti, tak jet 300km do Rvk osmdesátkou jak popisujete, že je to v Norsku, … no ještě, že je to tu volnější.
Par let zpatky jsme v Oslu dostali pokutu 500 NOK na placenem parkovisti. Meli jsme zaplacene stani na hodinu a zpozdili jsme se asi o 3 min. Buzerant co to kontroloval uz tam nebyl. Na druhou stranu za mytne nam nic neprislo i kdyz jsme to tam krizovali 2 tydny
Na mě ten článek dělá dojem, že vzhledem k tomu, že se v Norsku podařilo vychovat dokonalé ovce, není třeba je hlídat a ovce si myslí, že jsou v pohodě.
Stejny dojem. Idealni ovce, co se hlidaji samy navzajem.
Spolecnost, ktera dlohodobe nic nedela s hnusy typu Banervernet, musi byt nemocna
No vasku, snad se toho nedožijeme tady.
Zajímavé bude pozorovat, co budou dělat s těmi elektromobily až jejich počet překročí bod zlomu.
A to nekomentuji dotace na pořízení, ultradaně na fosilní vehikly a elektřinu zdarma.
A co je to vlastně ten bod zlomu? :-) Norové jsou jeden z mála národů, u kterýho elektromobily dávaj smysl, protože 90% energie získávaj z hydro a tak se dá mluvit o v podstatě nulovejch emisích (z provozu) – navíc je to tam skopcenakopec, takže dost využijou i rekuperace. Já rekuperaci nemám a tak jsem měl po třech nedělích v Norsku přední kola černý jako bota – a ani brždění motorem to nezachrání. :-)
O jejich systému danění a dotací si nicméně myslím taky svoje, taky nemám rád, když mi někdo příliš kecá do toho, jak mám žít svůj život. Nejen auta, ale například i to, že na výrobky s cukrem mají přiraženou „sugar tax“ takovou, že dvoulitrovka coca coly stojí skoro 4 eura (půllitrovka jen 2,5). :-) To jsem do svýho výčtu níž nějak zapomněl přidat. :-)
Hmmm, a mate predstavu odkial pochadza ta norska bezemisna elektrina koncom zimy ked su rieky a priehrady zamrznute a s minimom vody? Nulove emisie, my ass…
No nevim, letmej pohled na Google říká 98% z hydro, takže omluva, nějak jsem ten svůj první odhad s 90% podcenil. :-) Mea culpa.
Nema to nic spolocne s instalovanym vykonom. Narazam na tohorocny dovoz 22 TWh elektriny z dovodu nizkych vodnych stavov. Elektrinu dovazali zo Svedska a Danska. Zo svedska je to este fajn vdaka jadrovym elektrarnam, z danska ide o elektrinu zo zemneho plynu a uhlia. Pravda, podla oficialnych vyhlaseni dovazali elektrinu z veternych elektrarni…
Cize ich krasne ekologicke elektromobily smrdeli v Dansku a v krajinach po vetre z Danska.
To je ako stou holandskou eko-elektrikou. Rozoberal to ten jeden chlapík v telke a došiel na to, že vlastne drvivá väčšina eko-elektriny je buď z biomasy (dovážanej zo severnej Ameriky), alebo je to špinavá elektrina posvätená zakúpený kvótami (odpustkami) z Nórska. Proste absurdum také, že to až súdnemu človeku žalúdok zdvíhalo.
tak som to našiel: https://videacesky.cz/video/nedele-s-lubachem-zeleny-proud
Nejdem hľadať nakoľko má ten chlap pravdu, ale je zjavné, že má aspoň poňatie o čom hovorí.
V Holandsku jsem byl v elektrárně. Helborn se to město tuším jmenovalo. Jako eko mi to nepřišlo. Jelo se na ropu (jako v KSA). Ropa do atomizéru, zapálit, prohnat turbohřídelovým motorem. Na konci motoru není vrtule, ale generátor. Jen na rozdíl od KSA využívají výstupní plyny na ohřátí vody = páry, takže vedle primární ropné 5MW mají ještě 2-2,5MW klasickou parní turbínu.
Takže elektromobily v Holandsku jezdí na ropu jako já, zpátečník :-).
Kontrolni otazka. Co bude pro dojezd elektromobilu vyhodnejsi? Rovina bez moznosti rekuperace nebo zkopcenakopec s rekuperaci?
Žádná funkční „rekuperace“ u osobního automobilu pro běžný provoz neexistuje. Nedejte se opít rohlíkem. ;-)
A bez ohledu na to, spíše rovina. Protože každý ten proces spotřeba do kopce / rekuperace z kopce bude zatížen ztrátami.
Když jsou tak ovce spokojené a vyhovuje jim to, nic proti. Takhle zajebaná je ale celá Skandinávie.
Mně se nejlíp jezdilo v USA (Wisconsin), všichni na pohodu, široký silnice a žádný preventivní buzerace. Nutno tedy dodat, že Američanům z Wisconsinu se v Čechách jezdilo strašně, označovali to tady za debilní a agresivní džungli a odmítali v ČR vlézt za volant, pokud nebylo zbytí… :-D
Shodou okolností jsem se zrovna přede dvěma dny také vrátil z roadtripu po Norsku. S článkem se nedá než souhlasit.
Moje dojmy (z dopravního hlediska):
a) Fartsdump, fartsdamper, fartshinder. Zkrátka retardéry. Za jejich umisťování na silnici by mělo bejt několik let natvrdo. Až mi přijde faktura za mýto, pošlu jim fakturu za tlumiče (kecám, jen tu dělám internetovýho hrdinu – ale sralo mě to).
b) Velmi agresivní (a pasivně agresivní v případě cedulí „Over fartsgrensa?“ apod.) hlídání rychlostních limitů – ty pasivně agresivní cedule jsou všude a radary na hlavních tazích taky (byť vždy s upozorněním – ale někdy je fikaně upozornění před tunelem a radar až na konci toho desetikilometrovýho tunelu). Plus ty retardéry.
c) Důsledkem předchozího bodu je, že všichni jezdí extrémně pomalu. Což nevadí, pokud se člověk kochá fjordama, ale když jsme jeli vnitrozemím zpátky, byla to docela otrava – limit je většinou 80, což je už tak málo, ale do toho všichni stejně jedou tak 70…
d) Na druhou stranu skutečně dodržují rozestupy, o čemž si tady v Německu můžu nechat jenom zdát. Během návratu (přecijen to mám od Flensburgu až dolů do Bádenska přes 800km) jsem si uvědomil, že bych mnohdy klidně tu podělanou Německou agresivitu vyměnil za „Norskej přístup“. A to říkám jako někdo, kdo taky jezdí s olověnou nohou.
e) Mají extrémně hlučný asfalt. Při 80km/h vydává víc hluku, než ten Německej ve 200km/h.
f) Nad „Ledebil“-em jsem se taky musel smát, ale ne tolik jako nad jakoukoliv cedulí ohledně rychlosti (rychlost = fart, farts), čili například fartsdumper, fartskontroll atd. Jak by řekl Petter Solberg, „It’s not the fart that kills you, it’s the smell“. (smell = rána, náraz)
g) Mýta se za pár týdnů roadtripování nasčítají slušně, ale chápu, že Norů je pět a půl (milionu) a někdo tu neuvěřitelně náročnou dopravní infrastrukturu platit musí. Pro upřesnění článku, do Osla je to 50NOK myslím vždy (byli jsme tam v pondělní ranní špičce a furt to bylo 50).
h) Nafta stojí kolem 15NOK, což je skoro normální cena, podél dálnic stojí v Německu nafta taky kolem 1.5EUR – takže apokalypsa se nekoná.
i) Elektromobilů je skutečně všude hromada. Nejsem zastánce jejich tlačení formou křivení daní, ale až jednou přijdou více či méně přirozenou cestou, na to se těším. A třeba to trochu ulehčí život ICE autům pro nadšence – tichej a čistej elektromobil na denní ježdění, a pořádnej víceválec s Akrapovičem na víkend na Nordschleife. :-)
+1
Ještě jsem zapomněl, že je tam vtipně vidět, jak vlastně nejsou v EU, a tak nemusej dodržovat spoustu regulí, který my tady musíme. Například v obchodě není zakázáno dávat igelitku zdarma, na záchodcích nemusej bejt bezdotykový vodovodní baterie, venkovní dětský hřiště ani jedno rozhodně nesplňujou evropský směrnice na bezpečnost (a obecne ve stavebnictví – profesní deformace – tam člověk vidí spoustu věcí, který by v EU skrze normy nikdy nemohly projít) a tak dále.
Bez ironie by mě ale zajímalo, jestli tam mají lidi ten život o to jednodušší, nebo jestli to ten jejich nanny state dohoní vlastníma státníma normama týkajícíma se zas třeba jinejch věcí, kterejch já si zase nevšiml. :-)
To mě zaujalo „obecne ve stavebnictví – profesní deformace – tam člověk vidí spoustu věcí, který by v EU skrze normy nikdy nemohly projít“ – co konkrétně myslíte? Třebas ve vztahu k územnímu plánování i v Norsku platí Aarhuská konvence (od r. 2003, u nás od r. 2004).
Nevím, možná se pletu, ale po pročtení blogů mám pocit, že jedním z efektů norských předpisů je aby se bránilo „volnému pohybu služeb“, na rozdíl od EU, kde (do určité míry) je podpora přeshraničního poskytování služeb.
https://andrejruscak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=428715
https://andrejruscak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=429187
Díky za reakci.
scadar: výměnou za to stojí alkohol neskutečné peníze a tuším od 9 večer Vám ho supermarketu neprodají. Takže je sice hezké, že některá EU-buzerace tam není, ale Norové si bohatě vystačí se svou vlastní a netřeba se bát, že by tam nedejbože bez EU zuřila nějaká zásadní svoboda.
Já se na příchod baterek na kolečkách rozhodně netěším. Za volantem se chci bavit pokaždé, když za něj usednu a ne jen o víkendech. Stačí se podívat na videa z losích testů pojízdných vysavačů páně Elona, které mají co dělat, aby nesvlékly pneumatiku. A to mají nezávislé zavěšení všech kol.
No jo, tak Tesla je módní zboží a má zas jiný kvality, který líp sednou hipstrům ze Silicon Valley (například holiday show easter egg). Nicméně ta nejdůležitější a přitom nehmatatelná kvalita je, že udělali z elektroaut módní zboží, o který je zájem, a tak pomáhaj jejich rozšiřování – za to maj můj restecp, ať už si o kvalitách jejich aut myslím cokoliv.
Nicméně asi máš ohledně těch jízdních kvalit pravdu – nikdy jsem v tom neseděl na nějaký ostrý kolo, jen pár akcelerací na letišti; Z toho, co jsem ale slyšel, tak je to dost obyčejný auto, který nedokáže ani těžit z nízkýho těžiště, a jako takový je dobrý tak akorát na jízdu v přímce. Což v Americe samozřejmě není problém. :-) Ale asi jim to nelze mít moc za zlé, před pár lety neexistující automobilka prostě nemůže mít stejný knowhow jako někdo, kdo vyrábí auta už sto let.
Protipříklad: Když vyrobí elektroauto nebo aspoň hybrid nějaká zavedená automobilka (např. e-golf, audi A3 e-tron, BMW330e), většinou recenze zmiňujou, že je to lepší svezení než s obyčejnou verzí, protože nižší těžíště a lepší rozložení zatížení náprav… takže toho bych se nebál. A kdo zažil odpich elektromobilu, ten ví, že srandy s elektoautama neubyde, spíš naopak. :-) 90% lidí jezdí různejma naftovejma (jako já) nebo aspoň francouzskejma nebo korejskejma plečkama, nad kterejma ve fun factoru vyhrávaj elektromobily už dneska, natož až přijde nějaká e-Miata… :-)
Přesně z důvodů, které zmiňujete nemůžu tomu tlučhubovi a jemu podobným přijít na jméno. Kvůli jeho idiotské ekologické módě a z toho plynoucím absurdním emisním limitům nebudu mít já za pár let čím jezdit. Ještě štěstí, že je Elon Musk dostatečný idiot na to, aby časem sám skončil v base. Pro začátek třebas za vědomou manipulaci kurzem vlastních akcií. :)
Zakládat zábavnost automobilu na jeho schopnosti akcelerace v přímce může s prominutím jen lempl, který má v autě volant proto, aby se za jízdy měl čeho držet. A vyzdvihovat výhody hybridů může pouze ten, který si nevidí do vlastních úst. Pamatuju se na test hybridního BMW jistého nejmenovaného motoristického pisálka na Stream.cz, který prezentoval svým divákům jako výhodu, že to auto má o dvacet litrů menší benzínovou nádrž ve prospěch baterie, která při optimálních podmínkách dodá až 40 km dojezdu! Jaksi přitom zapoměl vysvětlit, že dojezd s těmi 20 litry Naturalu by byl 150 až 200 km. A to se vyplatí! Kdyby byli konstruktéři automobilů takoví idioti, že by potřebovali na perfektní vyvážení svého díla lithiové baterie, nevydělali by si ani na slanou vodu.
Já si spíš myslím, že máte tu příčinu a důsledek prohozený, ale to se těžko soudí. Například EUROx normy byly nalinkovaný ještě v dobách, kdy tesla buď neexistovala, nebo to byla garážová firmička pro pár bláznů.
Možná jsme se nepochopili, já psal, že je Tesla dobrá tak akorát v přímce, ale zároveň jsem psal, že o konkurenčních výrobcích od renomovaných značek tohle ani zdaleka neplatí – a také souhlasím, že výkon v přímce není všechno.
Ten test na Streamu jsem viděl (pokud máme oba na mysli test BMW 530e), ale je to o tom, aby člověk reálně zvážil, co od toho auta očekává. Pokud má člověk auto jen na dlouhý přesuny, tak ten hybrid moc smyslu nedává – já jezdím do práce ty čtyři kilometry na kole, páč auto by se ani nezahřálo a nechce se mi ho každej den mučit studený. A pak jednou za měsíc jedu 500km do Prahy a zpátky do Říše. BMW 530e mi tím pádem naprosto nedává smysl.
Ale zvaž typickej modus operandi lidí dojíždějících každý den za prací do nejbližšího okresního města (třeba 15+15km každý den) a jednou za čtrnáct dní sto kilometrů na chalupu v Jizerkách a zpátky (100+100). Auto si v garáži dycky připíchnou a ráno maj nabito. Za těch čtrnáct dní to je 300km za prací a 200km na chalupu, a s trochou štěstí jenom 120km z toho všeho bude na benzín. To jde, ne? A jednou do roka do Chorvatska a jednou do Rakouska na hory to člověk holt zvládne, natankovat za cestu dvakrát místo jednou.
ALE souhlasím, není to pro každýho a je třeba použít mozek, pokud si člověk takový auto kupuje.
Jinak v tý několikaletý budoucnosti, který se tolik bojíte, budete dost možná mít auto, který na jedno nabití dá třeba těch 600-800km, a 80% nabijete za půl hodiny – a bude po problému. Koneckonců ta Tesla už k těmhle číslům nemá daleko.
Zním teď sice jako kurva elektroagitátorská, ale pokud se to člověk pokusí vzít nezaujatě, tak prostě ICE (spalovací auta) nemaj do budoucna šanci a ani nevim jestli je mi to líto… člověk se zbaví všech těch DPF, turb, vstřiků, převodovek, … ani bych se nedivil, kdyby ten battery pack v konečným součtu stál míň než opravy na ICE autě (v horizontu životnosti auta, cca 20-25 let a 300-500tkm).
Máte pravdu, Vaše agitace ve prospěch okolečkovaných vysavačů postrádající kontakt s realitou přesně zapadá do profilu průměrného člena Elonovy církve. Evropské emisní normy tu samozřejmě byly dávno předtím, co si Elon začal hrát na mesiáše. Ze začátku byly také nastaveny poměrně rozumně, řekněme do EURO3-4, aby se ve své poslední mutaci 6 již blížily současným technickým možnostem na hranici fyzikálních zákonů. Jestli tohle není součást plánu na likvidaci evropského autoprůmyslu a s ním individuální mobility, tak jsem kačer Donald. Že to naprosto vyhovuje výrobcům okolečkovaných vysavačů snad musí být jasné každému. Akumulátorový vůz z dojezdem 600 až 800 km by snad ještě s přivřením obou očí možný byl, ovšem za cenu toho, že taková těžká kráva už opravdu nezvládne zatáčet jinak, než rychlostí chůze. To nabití 80% za půl hodiny má pár háčků. Ten jeden je, že nabíječek s takovým příkonem nebude mnoho a dvě současné české atomové elektrárny budou muset dostat pár bratříčků, aby to utáhly. Ten další je v tom, že časté využití tohoto způsobu nabíjení výrazně zkracuje životnost baterie ve vozidle. Co se týče nákladů na opravy auta se spalovacím motorem – tady záleží na tom, jak se dělá údržba a jakým způsobem je s vozidlem zacházeno. Naštěstí zatím stále platí, že lempl je v servisu často a mechanici ho mají rádi – dá jim vydělat.
Co je špatnýho na vysavaču s kolečkama? Eště to tak pořád tahat v ruce…?
Už nevim, co ještě mám vytáhnout z rukávu vedle už zmíněnejch real life příkladů, abych získal kontakt s realitou.. :-) To, že ta realita nekoresponduje s Vašim způsobem používání auta ještě neznamená, že to není použitelná realita pro někoho jinýho. Nejste tu na planetě totiž sám… :-)
Ad auto se slušným dojezdem a rychlým nabíjením – podívejte se do historie, před pětadvaceti lety mělo průměrný ferrari 400 koní a dneska jich má 700. Litrovej motor v první dvěstěšestce měl 40kW a dneska v oktávce má nějakejch 100kW. Až si to uvědomíte, tak mi vysvětlete, proč by podle Vás auta, která přijdou v blízké budoucnosti, měla mít tak mizerný poměr dojezdu a hmotnosti jako auta vyráběná dnes?
O elektriku bych se až tak nebál, dobře, tak se zbourá jedna rafinérka a postaví se místo ní elektrárna. Nehledě na to, že noční nabíjení bude mít imho dobrej vliv na vyrovnávání odběru elektřiny a lepší využití primárních zdrojú energie. A to rychlonabíjení se zas tak často používat nebude, průměrnej pepík jede na tak dlouhou cestu tak jednou dvakrát do roka a po zbytek roku si nabije v klidu, doma, pomalu – podstatný je jenom mít ráno nabito. U různejch obchodních cestujících to bude asi složitejší, ale to není důvod, proč by to měla vzdát i průměrná automobilová populace.
Bohužel veškerá podpora aut na baterky je postavena pouze a jenom v nevzdělanosti a neschopnosti myslet.
Z hlediska fyziky je to nesmysl, protože zdrojem elektřiny v baterkách je stejná mechanická práce, která pohání automobil, jen jsme snížili účinnost a zvýšili cenu díky přenosu a ukládání. Tedy fyzikálně jsme vyprodukovali pouze ztráty. To rozhodně není dobrej vývojovej směr…
Z hlediska elektriky nejsme schopni v nejbližších 20 letech dostatečně dimenzovat infrastrukturu přenosové soustavy, takže bychom si způsobili tak maxinálně black-out. To je to nejlepší, co by nám auta na baterky mohla přinést z podhledu elektrického. Němci k těm svým větrným farmám na severu stavějí přenosovou síť do průmyslového jihu už asi patnáct let, ovšem pouze hubou. Reálně využívají naši přenosovou soustavu, tedy země s hruba polovičním příjmem domácností vůči HDP, než má Německo…
A nakonec ekonomické hledisko: otřební daň z pohonných hmot bychom museli uvalit místo benzinu a nafty na elektřinu. Takže uvařit si kafe nebo oběd by Vás vyšlo setsakramentsky draho. Proti dnešku by znamenalo zvýšení nezbytných výdajů domácností od cca 55 % nahoru. Zkuste si sečíst náklady na pohonné hmoty a elektřinu v domácnosti a vynásobit vzniklé číslo třemi (později čtyřmi, pěti, dvaceti… asi ani Bůh neví, kde by se to mohlo zastavit, když nebude na vybranou).
Tedy závěrem: Díky obrovským výdajům veřejného sektoru (infrastruktura) financovatelným pouzedíky drastickému zvšování daní (a tím podstatnému snížení podnikatelské ziskovosti a příjmu domácností) bychom prostřednictvím dalšího násobného zvýšení výdajů domácností a výrobní sféry za odebraný elektrický výkon dokázali ve zcela ideálním případě zajistit jenom o něco horšího systému individuální dopravy, než užíváme nyní. To může prosazovat opravdu jen naprosto nevzdělaný hlupák!
Z uvedeného vyplývá, že rozšíření aut na baterky sice nemá jediné pozitivum, zato je ale rozhodně děsně sexy!
Amen Integrale.
Srozumitelně, stručně, chmurně.
A my z paneláku to budeme dobíjet jak?
No to sou teda argumenty…
– Zohlednil jsi v tom svým fyzikálním hledisku i další kroky spojený s výrobou benzínu? Protože by bylo nefér u elektriky zohlednit náročnost výroby od začátku do konce a u tekutejch paliv ne, nemyslíš? Já sám přesný čísla neznám, takže nebudu vynášet definitivní soud, ale těžba, transport, rafinace a znova transport benzínu a nafty bude taky stát nějakou energii. Plus si přidej katastrofy typu deepwater horizon nebo exxon valdez.
– Ropa narozdíl od elektřiny nikdy nemůže být obnovitelnej, nebo aspoň nevyčerpatelnej zdroj. Tohle si myslím, že je snad úplně nejdůležitější. Ropa má milion využití a byť ji máme zatím dost, tak ji není nekonečně mnoho (alespoň ne v rozumným časovým horizontu <1.000.000 let) a mnedle je nerozum ji pálit v autech, když to nebude nutný.
– Ano, přenosová soustava se bude muset posílit. No a? Když se musely kvůli ropě stavit ropovody, nebyla to podobná situace? Pindal jsi i tenkrát ať se na to vyserou a radši zapřáhnou koně?
– Ekonomický hledisko ti taky hapruje, protože v dnešní době je přeci strašnej problém technicky zařidit jiný danění elektřiny pro elektroauta a pro domácí spotřebiče. Nebo peníze získávat jinak, třeba silniční daní?
Takže nevzdělanost v tom asi bude, ale řekl bych, že na jiný straně, než si myslíš.
tekutá paliva jsou, ať se to líbí nebo nelíbí či zdá nebo nezdá na první pohled, ta nejbezpečnější (stačí si dát do kontextu paniku spojenou se vznícením baterie mobilního telefonu a pouhou trojčlenkou vynásobit poměrem uložené energie telefonu a elektromobilu) a nejkomfortnější varianta (když mi dojde nádrž, za pár minut mám natankováno, rychlé nabíjení je fajn argument, ale s rychlým nabíjením je spojena schopnost rychlého vybíjení, a jsme zpět u toho požáru, kterej se blbě hasí už z toho, že jaksi nestačí zamezit přístupu kyslíku). budoucnost tedy asi nebude elektřina v bateriích (oukej, bude, někde, pro ještěrky ve skladech, golfové vozíky a taxíky ve městě a podobné aplikace s malým a pravidelným nájezdem), ale syntetické kapalné uhlovodíky, například z uhlí, které je opravdu škoda nechat vyletět komínem.
scadar:
– I po započtení nákladů na těžbu, transport a výrobu je to furt srovnatelné s elektromobilitou.
– Větrník a fotovoltaika NEJSOU validními zdroji energie z hlediska elektrizační soustavy. Nemůžete odpojit uhelnou elektrárnu a místo ní zapojit fotovoltaickou farmu, elektrizační soustava Vám takhle fungovat nebude.
– Posílení přenosové soustavy kvůli elektromobilitě je na úrovni jejího ztrojnásobení a cenově to budou stovky mld. Kč.
Blahoslavení kdo uvěřili scadare…
1. Přenosovou soustavu ještě nezvládla vybudovat IV. říše pro prostý přenos od větrníků na jih, proč asi?
Za zrušené atomky mají roztopené uhelné a plynové elektrárny v záloze až prestane foukat.
Jo a taky francouzské atomovky.
2. Kdo zaplatí ty rozvodny a síť po městech a dědinách?
3. Až to všechno postavíte, kolik ta elektřina bude stát?
4. Ropa dochází už 50 let…
5. Za jak dlouho „natankuje“ elektromobil na trase Ostrava Praha a z5 a kde, když jich bude na trase 40.000?
6. Kde se vezme materiál na ty baterky a rozvody?
7. Co uděláme(te) s kamiony, letadly a loděmi?
No lodě vlastně nejsou problém, Cutty Sark, že?
8. Co příště až elektřina a sověty zvítězí? Co třeba maso?
Náklady na těžbu ropy, její zpracování a veškeré další náklady včetně rafinace tvoří cenu benzinu a nafty (bez spotřební daně), takže není nutno se nad tím pozastavovat stejně, jako neřešíme výdaje na těžbu a sanaci uhelných dolů, těžbu a obohacování uranu, těžbu a dostribuci plynu a podobně. To nedává žádný smysl, navíc náklady jsou velmi často mimo oblast poptávky a nabídky, takže jejich reálná cena není známa. Že to něco stojí je evidentní, ale těžba a přeprava ropy produktovody nebude asi podstatně dražší než těžba a přeprava uhlí a náklady s tím spojené (likvidace celých obcí, stěhování jejich obyvatel následná výstavba obcí nových, sanace vytěženého prostoru atd.) Ap.: vypadá hůř mostecko po těžbě uhlí nebo hodonínsko po těžbě ropy? Takže žádný relevantní argument.
Inerciální soustavou pro úvahu, tedy bodem nula, je mechanická práce, která pohání buď automobil, nebo turbínu elektrárny. Účinnost získávání této mechanické práce je zhruba srovnatelná. U bateriových autíček pak už jenom odečítáme ztráty a přičítáme náklady, výměnou za což nezískáme vůbec nic.
Zda ropa je či není vyčerpatelný zdroj nevím, ale tvrdit, že veškeré materiály pro výrobu elektrické energie jsou – na rozdíl od ropy a plynu – nevyčerpatelné (a pak zejména u OZE, které spotřebovávají materiály mnohem vzácnější a nedostupnější, než je „obyčejná“ ropa či plyn), je podle mého zcela mimo realitu. Stejně tak zásoby mědi na dostatečnou infrastrukturu atd. Opět žádné relevantní argumenty. Pro ilustraci bych uvedl dobu ropné krize, kdy se vykřikovalo o vytěžení poslední kapky ropy do 50 let (tedy v těchto dnech bychom měli být zcela na suchu) a ona se nám těžba ropy naopak rozšiřuje i tam, kde v době ropné krize buď nebyla, nebo jí tam nikdo nehledal…(?) Tato otázka je zcela irelevantní, protože jestli nám dříve dojdou zásoby ropy a plynu nebo amorfní a mikrokrystalický křemík, telurid kadmia, gallium, indium, selen, měď, stříbro nebo co já vím co ještě – je čistě levicovou debatou bez nejmenšího přesahu do reality.
Tedy zatím jste nepředložil jediný argument, proč by měla být bateriová autíčka tak mohutně dotována a zvýhodňovámna proti jiným dopravním prostředkům?
Integrale: zapomínáte na dva důležité body:
a) Zdroj znečištění je v případě elektřiny mimo místa, kde se bydlí. Jsem pro každý elektromobil, který ve městě jede místo chrochtáku.
b) Něco zcela mimo ekonomické kalkulace: boj o světovou vládu. Přechod na elektřinu = menší závislost na středním východě. Západní svět si svým imperialistickým přístupem vybudoval čtyři věci:
b1) Nepřátele na život a na smrt tam, kde se těží ropa a jinak drancují přírodní zdroje
b2) Silné muslimské státy
b3) Silnou Čínu
b4) Megasilné ropné společnosti
Za náš aktuální blahobyt nevděčíme ničemu jinému. Bohužel nás to začíná dohánět na všech frontách. Dalo by se říct, že boj ropných společností se státy a států mezi sebou navzájem je fajn dog eat dog situace, ale jak to tak bývá, všechny strany jsou ochotné obětovat své občany do posledního akcionářského dechu. Nemyslím, že je náhoda, že do Evropy proudí kvanta muslimů a nemyslím, že by jejich kolonizační aktivity platil Soros (pokud ano, tak jen posílá dál, co mu dal někdo jiný).
fatdwi:
a) Emise pevných částic při otěru pneumatik, asfaltu a brzdových destiček, což je při Euro 6 více než 80 % emisí pevných částic, zůstávají tak jako tak.
b) Přechod na elektřinu = buď budovat jaderné elektrárny, což veřejnost nechce nebo pálit ruský nebo jiný zahraniční plyn, to veřejnost také nechce ale neví o tom.
jak: ad a) doporučuji někdy návštěvu Japonska. Ideálně trochu delší, ne jen týden. Po návratu pochopíte, o čem mluvím. A to ani není země, kde jezdí moc elektro – pravda, hybrid je tam kde co, ale bohatě stačí, že tam nejsou diesely (mimo náklaďáky, kterých ve městech moc není). Pevné částice nejsou to jediné svinstvo, co z toho leze plus drtivá většina toho, co se pohybuje po silnicích si o E6 může nechat zdát.
b) Neřeším praktičnost ani nic jiného. Jen jsem chtěl poukázat na nezanedbatelný politický rozměr podpory elektro. A v politice, jak známo, se věci nedělají s ohledem na ekonomickou kalkulaci.
„menší závislost na středním východě“
Ta závislost je vždycky oboustranná. My bez ropy nebudeme mít čím zorat pole, Saudi nebudou mít co žrát a ještě se jim vzbouří obyvatelstvo.
To samé s Ruskem. My jsme závislí na jeho plynu, oni na našich prachách a výrobcích. Jeden bez druhého nebude fungovat – nebo mnohem hůř než spolu.
Stačí si jen hlídat, aby sem s ropou a plynem nelezlo i něco, co jsme si neobjednali.
Ada: proto když tu naši závislost odstraníte elektřinou, jdete Abu Volejnikovi přímo po krku. Protože jste mu dal v posledních letech neskutečné peníze, má jich dost na to, aby se Vám pokusil Vaše rozhodnutí se na něj vysrat trochu pozměnit, případně Vám život trochu znepříjemnit, alternativně Vás rovnou obsadit. Rozhodně nestačí nic hlídat, tohle není parta amatérů co lezou sousedovi přes plot. Resp. ti v první linii sice amatéři jsou, ale mají podporu velmi dobře organizovaných lidí, současně působí na city nepřítele (sluníčkářská verbež apod.). Tohle je regulérní válka, jen v ní zatím nejezdí tanky.
nu, slyšel jsem názor, že ty hojně propagované výlevy proti Norsku kvůli odnímání dětí (srdceryvné příběhy několika rodin) se celkem hodily Rusákům pro vzbuzení lidového hněvu proti Norsku za situace, kdy je hlavním konkurentem Ruska v dodávkách plynu do Evropy. A tu propagandu proti zlému Norsku zrovna sluníčkáři teda nevedli, ale mnohem spíš rusofilové a jejich načichlé servery.
(Mimochodem se ukázalo, že u nás se odnímá děti z rodin procentuálně mnohem víc, než Norku, ale tak daleko se většina rozumbradů z diskuzí nedostala).
Víte co Cerny More?
Riskněte to!
Je-li to fake news, dejte si ve čtvrtek s ženou v norské restauraci v Oslu 3 piva nebo 3 vodky nebo 0.7 vína, s dětmi u stolu, pak je pokárejte nebo nedejbože plácněte po zadku když jim spadne na zem zákusek a čekejte, za jak dlouho dorazí Politi.
Pro jistotu si ale sežeňte kontakt na to Poláka a dětem dejte pod kůži lokátor, chcete-li je vidět.
http://www.bezpolitickekorektnosti.cz/?p=26637
Jak jsem koupil, tak prodávám: tady se odehrával mediální lynč norských úřadů, zatímco u nás v Česku se těch dětí odebírá mnohem, mnohem více. Za co? Asi za něco jiného, než tam, ale prostě odebírá víc. Vadí to někomu tady nebo v Norsku? Kupodivu asi ne.
A na to jste přišel jak, že se u nás odebírá dětí mnohem více?
Japonci berou z blízkého východu ropu v ještě větším objemu než Evropa, k islámu jsou poměrně netolerantní a nikdo s tím nemá problém. Nejde o to jít Abu Volejníkovi po krku, jen mu ukázat, že budeme rádi obchodovat, ale lidi a islám ať si nechají u nich doma.
Za současného politického vedení Evropy by sem chodili čmoudi dál, akorát zadarmo. Protože jsme hrozně solidární a mutlikulturní, i když jedeme na elektriku a žádnou ropu nepotřebujeme.
Obráceně můžeme jet na dehet ve velkém a přitom mít zavřené hranice. Oni chtějí prachy, my ropu. Nemusíme se mít rádi, je to obchod.
Ada: Vy se mi snad zdáte:-) Já tady píšu, že jdem Abu Volejníkovi po krku tím, že se snažíme udělat to tak, abysme od něj ropu brát nemuseli a Vy argumentujete Japonskem, které té ropy kupuje ještě víc:-)
Současně zapomínáte, že kolonizovat Japonsko je nepoměrně větší problém než totéž s Evropou. Máme tady spoustu místa, je to sem mnohem blíž. Jak chcete jen tak udělat invazi Syřanů do Japonska?
Kdo to je „my“? Vy? Já teda určitě ne. Jenže já nemám IQ 80 a Abu mi neplatí za to, abych tady psal o chudáčcích z válkou zmítaných zemí a topících se dětech, o které se musíme postarat.
Japonsko je mimochodem země až extrémně xenofobní, není součástí žádného uskupení, které demontuje národní cítění jako EU, je to souostroví daleko od pevniny. Drtivá většina území není obyvatelná, velká část potravin se importuje. Těch důvodů, proč Abu neřeší Japonsko ale Evropu je celá řada.
Říkáte, že je problém závislost na ropě ze středního východu, protože to přináší nějaké doprovodné problémy. Já říkám, že závislost je oboustranná a argumentuji tedy Japonskem, které je ještě mnohem závislejší než my a ty doprovodné problémy nemá. Tedy problém zjevně není ta závislost.
Navíc poukazuji na to, že se současným vedením si doprovodné problémy ponecháme i když bychom jeli stopro na baterky a žádnou ropu nepotřebovali.
Tedy stačí jen politická vůle a nevyroste tu ani mešita a nepáchne sem ani jeden muslimák, aniž by nám hrozil nedostatek ropy (protože oni by bojkotem měli problém možná ještě větší.)
Ada: Odvazil by som sa povedat ze tie doprovodne problemy by sa v pripade likvidacie zavislosti na rope mohli este aj zhorsit.
Wildcat: Pochopitelně, protože pak nebudeme odběratel, jen nějaká cizí země, co se s náma nebaví a má se dobře.
Nevím, která chytrá hlava to řekla, nicméně platí to.
Tam kde nechodí přes hranice zboží, tam chodí armáda.
Ada: aha, tak už chápu, co nechápete: ta závislost pochopitelně problémem není. Problémem je pro střední východ potenciální ztráta NAŠÍ závislosti na NICH. Takže logicky dělají, co jde, aby ta závislost vydržela co nejdéle. Ani Abu není idiot a tak logicky maká na tom, co dává největší smysl a snad se shodneme na tom, že boj o Evropu je pro něj z mnoha důvodů lepší varianta.
Ad přetrvání problémů: proč myslíte? Současné vedení má jisté důvody dělat co dělá, například prachy, bez kterých by ve vedení nebylo. Když nebudeme žádnou ropu potřebovat a pojedem 100% na baterky, problémy nezmizí, ale budou jiné. To už bude situace, kdy Abu nebude mít na podobný boj prachy. Budou je ale mít jiní, pro jiné boje. Tak to vždycky bylo a vždycky bude. Je to tak „kupodivu“ i v tom Japonsku. I tam jsou mocní, kteří ovládají velkou část země a tím i politiky.
S tou poslední větou souhlasím. Jen je dobré si uvědomit, že ta „politická vůle“ aktuálně nic takového dělat nechce, protože si ji někdo pase.
fatdwi 27.8.2018 v 17:24
Z toho, že se šejkové snaží udržet si odběratele, ale pro mě plyne, že oni nás potřebují možná více než my je a tedy jim netřeba výrazně ustupovat v obavě o dostatek ropy.
A proč nám problémy přetrvají? Jelikož je Evropské vedení skrz naskrz prolezlé lidmi, kteří za mlada házeli molotovy na demonstracích a jsou to do jednoho marxističtí pošuci, kteří náš řád světa chtějí zničit. Imigrace je jen jedním z nástrojů, není to něco k čemu by je někdo násilím dotlačil, aby nám prodal ropu. Opravdu od nich nečekám, že řeknou Uf, tak konečně jedem na baterky, můžeme zavřít hranice a deportovat všechny musulmany zpátky.
Ada: ježíš, vždyť právě proto, že nás potřebují víc jak my je se snaží si vliv zajistit, ne? Kdyby nás nepotřebovali, tak na nás kašlou a neutrácí peníze za to, aby systém jel tak, aby se bez nich neobešel.
Ale prd. Pošuků je hromada. Důvod, proč jsou tam ti současní je v prachách, které jsou schopni utratit ti, pro které mají pracovat. Rozhodně to není tak, že by po přechodu na baterky řekli „tak dost, teď jinak“. Prostě by tam byli jiní, zaplacení jinými (plus pochopitelně někteří, co převlékli včas kabát, ale to není podstatné).
fatdwi 27.8.2018 v 17:53
To mi jen potvrzujete, co píšu já. Závislost je oboustranná a zároveň se dá nakupovat ropa i bez doporvodných rizik(jako to mají japonci).
Zbavením se ropy nezmizí doprovodné negativní efekty, protože tam stále budou pošuci, kteří budou Evropu rozkládat.
ergo kladívko tedy nemá smysl řešit závislost na ropě, ale pošuky ve vlastních řadách.
fatdwi: K bodu a: kazde auto nech smrdi tam kde jazdi. Chciet inych aby cuchali dym je neuveritelny priklad extremneho nimbyzmu.
Wildcat: vzhledem k tomu, že bydlím do 50 km od jaderné elektrárny, která zas tak moc nesmrdí, ale každý den čuchám tuny smradlavých ropáků, co šetří peněženku na úkor ostatních, nesouhlasím s Vámi.
Pravdu byste měl, kdyby si s tím každý smrděl jen v obýváku. Ale proč proboha bych měl já čuchat cizí diesel? Protože s ním majitel chce jezdit kolem mého baráku, tak to musím strpět? Máte to nějaké pomotané takhle při ránu…
Ten kto jazdi okolo vasho domu s dieslom moze byt celkom kludne niekto od koho si kupujete sluzby, alebo naopak, predavate mu sluzby ci tovary svoje. Cize tam funguje tak trocha vztah nieco za nieco. Ale ako k tomu pridu Melnicania, ze?
Ozaj neviem ze co s tym ma spolocna ta 50 km vzdialena jadrova elektraren. Uznavam ze nesmrdi, 4 roky som byval 3 km od elektrarne v Pickeringu. Ano, mozno by ich malo byt viac. No a potom sa zacnu stazovat indiani zo severu na tazbou uranu zdevastovane lesy a znecistene jazera…
Wildcat: ta s tím má společné právě to, že není v Mělníku a nesmrdí, takže jako argument je to liché. Nepředpokládám, že by se výrazná elektrifikace země řešila výstavbou více Mělníků. Za mě lepší, když nadává někdo na opačné straně planety.
a) zdroij znečištění měst NENÍ ve výfukových plynech, ale v prašnosti. Ta se přesunem výfuku z Milady Horákové do Temelína nijak nezmění. Momentálně řešíme – díky stejné nevzdělanosti, jaká je za podporou dobíjecích autíček – problém s přímovstřikovými zážehovými motory, které produkují pevné částice a přebytkové oxidy, ale pravděpodobně se v nejbližší buď vrátíme k čistým nepřímovstřikovým motorům. Samozřejmě, až nevzdělanci v Ek vymřou nebo budou vymřeni.
b) naopak – bateriová autíčka ZVÝŠÍ ZÁVISLOST na mocnostech a jejich surovinových zásobách (vlastních i násilím importovaných) a zejména ZVÝŠÍ ZÁVISLOST OBČANŮ NA STÁTU (potlačí svobodu individuální dopravy), což je nejzávažnější argument pro ukončení experimentů s tímto nesmyslem.
Je vidět i na vývoji Vašch diskusních příspěvků, že krom ideologie a levičáckého rozjímání není žádný argument PRO bateriová autíčka.
Integrale: zkuste to Japonsko, uvidíte sám. Smrad co je – hlavně v zimě – u nás je neporovnatelný s tím, co mají tam. Přitom srovnávám 30M metropoli s našimi vesnicemi (jak jinak nazvat Prahu nebo Brno).
Současně si zkuste méně odporovat – když je problém v prašnosti, tak to přece je přímovstřikový benzín naprostá pohoda, protože jeho vliv je ještě menší než u ropáka. Takže zanedbatelný.
Opravdu elektromobil zvýší závislost na zemích OPEC? Nemluvím o závislosti na jiných zemích, těm se pochopitelně taková závislost líbit bude. Právě změna závislosti ze středního východu jinam je předmětem diskuse.
Závislost občanů na státu je pak super věc v nové totalitě. To je jako v 50. letech říkat, že je nutné přestat kulaky rozkulačovat a továrníky znárodňovat. Máte sice pravdu, ale systém to přece nedělá proto, aby měl kulak nebo továrník více svobody, že.
Nechápete, že já nemluvím o MÝCH argumentech, ale argumentech politických. Snažím se věci chápat, ne jen tupě nesnášet vše, co se mi nelíbí. I když i to je cesta, dokonce prakticky všech místních ankapáků. Takže řeči o levičáckém rozjímání si můžete strčit někam.
„U bateriových autíček pak už jenom odečítáme ztráty a přičítáme náklady, výměnou za což nezískáme vůbec nic.“
No něco přece.
Ve sluníčkovém světě elektromobilů bychom získali svěží horský vzduch v dopravní zácpě za cenu pár sudů uranu v uložišti nebo pár vlaků s popílkem z odsířené elektrárny někde jinde.
Samozřejmě dotace čehokoliv jsou zlo z definice.
Pár vlaků popílku…no, pár vlaků denně :D Kolik že vlaků uhlí jezdí do těch uhelek co postavili místo Zwentendorfu?
Asi dost, nicméně mám tedy s elektroautíčky čisto tam, kde jezdí a znečištění mám pod kontrolou v pár zdrojích elektřiny. Neříkám, že je to dobře nebo špatně, jen že je to jeden z mála benefitů sluníčkového elektrosvěta. Pak už pokračujeme výčtem problémů a negativ.
Možná eště jakž-takž v těch zdrojích, ale už ne v těch uhelnejch dolech a po cestě.
Integrale:
Mas pravdu v tom, ze pokud by byly elektromobily nabijeny energii z uhelnejch elektraren, tak je to s tou ekologii nahovno, krome toho, ze ti to nesmrdi ve meste, ale nekde mimo. Nastesti cesko evidentne nema s jadernou energii problem, takze to je plusovej bod.
Ale hned ten bod nula mas ve svy soustave blbe, protoze ten benzin narozdil od svetla, vetru nebo vody musis odnekud privizt, tam nekde ho vyrafinovat a ropu do ty rafinerky dovezt! A to stoji energii. Takze ten bod nula si dej tam, kde ti tece ropa ze zeme, nebo dokonce tam, kde vyrabej ropny plosiny. S Uranem je to sice podobne jako s tou ropou, ale v daleko mensich objemech, takze to zas takova rana nebude.
Ok, dejme tomu, oba mody dopravy ICE/elektro nejakym zpusobem spotrebovavaji vzacne zdroje. Je nejaky problem v tom pokusit se nesazet vsechno na jednu ropnou kartu a misto toho rozvijet i dalsi alternativy?
Dachsmeiser:
1) Rim taky nevybudovali za den.
2) Ti sami, co zaplatili uz existujici infrastrukturu, ropovody, silnice, benzinky, … -> ridici, lepe receno spotrebitele dane komodity.
3) Predpokladam, ze bude stat mene, protoze zpravidla se zvysujicim se objemem produkce klesa jednotkova cena. Byt zde se bavime v tak velkych cislech, ze nevim, jak presne to bude v realu fungovat, nejsem ekonom.
4) Jednoho dne ale dojde, a je jedno, jestli to bude za 50 nebo 500 let. Zdroj, ktery se obnovuje tak extremne pomalu proste nevydrzi navzdy.
5) Predpokladam ze na nabijeci stanici podel silnice. To jsou otazky tohleto. Hadam, ze kdyz Karl Benz vyrazil poprvy k Bodamskymu jezeru, taky mel problem najit po ceste cerpacku. Navic Praha-Ova je 400km, kdyz vyrazis z Prahy s plnou a v Ove stravis vic nez 10 minut, tak si tam snad trochu pridobijes na cestu zpatky. Vsechno je to samozrejme za predpokladu odpovidajici infrastruktury.
6) To je dobra otazka, sam doufam v to, ze prijde lepsi zpusob uchovavani energie nez lithiove clanky. jinak je to samozrejme potencialni problem.
7) Opet to samy jako kolega vedle – protoze elektro neni resenim VSECH problemu, tak se vysereme i na ty pripady, kdy to smysl dava? Co to je za zvracenou logiku?
8) Otazka nepochopena…
Scadar: Otazka 8 znamena, ze ked slnieckove elektromobily zvitazia, verchuske sa minie nepriatel a bude si hladat noveho. A ked si vsimnete v mainstreamovej tlaci, slovne utoky slnieckarov na produkciu hovadziny sa mnozia uz teraz a mohli by sa rozsirit na zivocisnu vyrobu komplet.
ad 8) Děkuji náčelníku Wildcate ;-)
ad 7) jo po městě, na trasy do 150km tam i z5 proč ne. Až to bude stát stejně jako fosil.
I firemním kde je mi to egal z Nošovic do Žiliny a z5 nepojedu. Snad až bude v KIA dobíječka s rezervací.
Elektrobus nebo takový ten hybridní trolejbus co umí jezdit bez tykadel mi nevadí, tramvaje dtto, pošťáci, rozvoz po městě, proč ne. Ale náklady nedoformovat.
ad 6) inu problémy se vyřeší, však Benz taky netušil kde se vezme tolik benzínu, že?
ad 5) asi to nechápete, ale já prostě nebudu objednávat dobíjení na trase ani v destinaci týden dopředu, neb kapacita BUDE omezena
ad 4) až dojde, tak se ukáže, co bude životaschopné, zda plyn, vodík, elektřina, jaderná fúze, potrubní kapsle, cyklistika či plachtění
ad 3) aha, však to někdo zaplatí, čím víc tím to bude levnější (jednotkově)
víte ono to vlastně už jednou proběhlo, mezi roky 1938 až 1945, hipotrakce se ukázala jako dražší a logisticky náročnější ve větších objemech, v malém leckde přežívá dodnes. Stejně jako pára na dráze, ale nikdo to nedotoval a někde v Číně jezdily po povrchových uhelných dolech parní lokomotivy donedávna
ad 1,2) no to máte těžké, dráty nezvládne největší ekonomika EU za 15 let, tak za kolik ten zbytek? Bohaté Norsko se taky blíží tomu Vámi nepředstavitelnému bodu zlomu, kdy elektromobily budou vyžadovat takovou infrastrukturu, že ani ropné fondy nebudou stíhat a levná elektřina podrahne. Nemluvě o recyklaci a konci dotací, atd. atp. O tom, že by se ovce zbreivikovaly ani nesním…
Dachsmeister
27.8.2018 v 17:54
Na uhelnejch vlečkách jezdí v Číně pára dodnes. Nemá význam tam tahat dráty a vozit tisíc kilometrů cisterny s ropou, když sedím na miliardě tun uhlí, že?
scadar:
– Cena elektřiny i cena lithiových akumulátorů setrvale roste a nic nenasvědčuje tomu, že by tomu mělo být naopak.
– Žádné reálné nabíjecí stanice z Prahy do Ostravy nebudou, nikdo nezaplatí potřebný příkon takhle do pustiny na dálnici. Uvědomte si, že odbaví-li běžná čtyřstojanová benzínka nějakých až 60 vozů za hodinu, tak na totéž pro elektromobily schopné nabít se za 30 minut potřebujete kolem 5-10 MW příkonu.
– Až dojde ropa, tak se přejde na syntetickou náhražku benzínu, vyjde to levněji.
díky jaku
scadar
27.8.2018 v 17:06
Vod té doby, co pan Rockefeller vymyslel ropovody, se vopravdu nemusí nikam nic vozit. Tak si to v hlavě celý přerovnej, teď už ti to výde.
Behemot:
Aha, takze ty cisterny od Shellu a dalsich vozej co presne (teda ty od Mülleru vozej mliko, to vim)? Nebo ty tankery co pendlujou mezi ropnou plosinou a nejblizsi rafinerkou na pobrezi?
Dachsmeiser:
7) Takze to nakonec vidite precijen podobne – nic proti tomu v podstate nemate, ale stejne jako ja byste toho nechtel dosahovat krivenim trhu pomoci dotaci a dani.
6) Presne :-)
5) Tak benzinek je taky konecnej pocet – rozvoj intfrastruktury se proste zastavil v bode, ke lze obslouzit vsechny. Jasne, s nabijeckama a vedenim to bude urcite o neco slozitejsi nez s par obrovskejma cisternama zapustenejma v zemi uprostred niceho.
4) Jasne, ale bylo by blby se do toho bodu dostat ve stavu, ze ty alternativy nejsou ready k masovymu nasazeni
3) Nerozumim. Vic toho bude, kdyz bude vetsi poptavka. Zaplati to spotrebitel, stejne jako dneska plati naftu a benzin. Prece to neni tak, ze se zacne produkovat hodne a pak se bude hledat spotrebitel, kterej by za to zaplatil (teda v globalnim meritku energetika presne takhle funguje, kdyz v Rajchu zafouka, tak se pak horko tezko hleda spotrebitel pro vsechnu tu energii, ale to je zase jiny problem a s elektroauty nema moc spolecneho).
1,2) Nerikam, ze stavba infrastruktury bude jednoducha… Jinak Norsko ma ve svem ropnem fondu pres 1 trillion (1000 miliard) dolaru.. takze to s tim bodem zlomu u nich zas tak zhavy nebude. Akorat je trochu ironicky, ze zisky z ropy jim budou financovat elektrickou infrastrukturu – ale tak uz je to v kazdem prumyslu ze z prodeje soucasnych technologii/zdroju financujes vyzkum a vyvoj tech budoucich…
scadar:
– Proti elektromobilitě bez dotací, zvýhodňování a daňových úlev nikdo nikdy nic neměl. Povšimněte si, že elektromobily mají daňovou úlevu již z faktu že neplatí spotřební daň z motorových paliv. Takhle kdyby se jezdilo bez spotřební daně za 14 Kč litr benzínu, bylo by to jiné kafe.
– Elektrobenzínky nejsou o „něco“ složitější, ale je to složité jak prasa, mnohde to bude znamenat vybudovat nové vedení 22 kV k elektrobenzínce, skutečně nestačí natáhnout „silnější“ kabel do nejbližší vesnice. Dojmy nabyté při nabíjení mobilního telefonu jsou při nabíjení elektromobilů nepoužitelné, polopaticky elektrobenzínka bude brát příkon jako středně velká fabrika.
– Nová trakce se vyřeší přirozeně tržně se zvyšující se cenou benzínu a ropy, nikde není dáno že jediná náhrada je trakce elektrická.
Benzinek je konecnej pocet, jenze na rozdil od nabijecich stanic maj jednu vyhodu – plnou nadrz natankuju i s vychcanim za 5 minut a ujedu na ni 1000 km. Pokud mi to prijde malo, tak naberu jeste do kanďáku, tak 200 km jizdy na jeden desetilitrovej kanďák.
A ted otazka – kolik casu musim stravit na nabijecce abych najel s elektromobilem 1000 km? A o nejake elektricke variante kanďáku si muzu nechat akorat zdat, i powerbanka na nouzovy nastartovani je velka a tezka a staci tak na dva starty.
28.8.2018 v 11:23
Do každé horní dolní skutečně nevedou, ale mezi významnými fixními body sítě jo. Stejně jako často z dolu do blízkýho překladiště nebo i elektrárny jede třeba uhlí na pásovým dopravníku.
„…protoze ten benzin narozdil od svetla, vetru nebo vody…“
Světlo nám nedává prakticky nic. Jako ostrovní systém na RD, proč ne, ale auto mi to nenabije. Zanedbejme. Vítr je i přes svůj malý obejm (cca 1,2 %) spíš problém, protože když začne foukat, máme problém kam s tím proudem, což nám zvyšuje náklady. Jestli jsou výrazně rozdílné od nákladů na těžbu a zrpacování ropy nevím, ale na rozdíl od nich nemají možnost okladného řešení (přepětí je nutno vyřešit ihned, ať to stojí cokoli). Pravda, voda je dokonalý zdroj elektřiny, ale kolik tvoří z celkových zdrojů? 3,7 %? A to v tom jsou i přečerpávačky, které vlastně nejsou elektrárnami, ale spíš úložníky (byť díky nim můžeme alespoň částečně eliminovat průšvihy světla a větru). Takže čisté vodní saldo jsou 2 %? Jaký vliv to má na celkovou bilanci? Odpovím si sám: zcela zanedbatelný.
@ Integrale: technická: prakticky veškerá energie OZE (voda, vítr, fotovoltaika, bioplynky, spalování biomasy, přílivové elektrárny…) jsou původně světlo, jen transformované přes nějaký mezičlánek. Když má nějaká země vhodné podmínky, dostane se s podílem OZE úplně jinak. Rakousko vyrábí z OZE kolem 70% elektřiny a na celkové jejich spotřebě energie to bude kolem 40%. Ty jejich vodní díla a přečerpávačky bych přál vidět: schovají elektrárnu pod kopcem o výkonu 220 MW do velikosti menší haly, kde jsou čtyři turbíny a čtyři generátory. Naše známá „NEJ“ přečerpávačka Dlouhé Stráně má výkon dokonce 2x 325 MW a dokáže každý den zhruba 7 hodin načerpávat a 6 hodin dodávat. To není špatný akumulátor.
Tak uhlí je taky původně světlo, protože na jeho počátu je fotosyntíza… takhle se nedostaneme nikam. Všechno je to hmota a původcem je vesmír.
Rakušáci se sice mají, ale silně pochybuji, že jsou schopni svými vodními díly (která nehodlám jakkoli bagatelizovat!) zásobovat celou Evropu a její sí’t nabíjhecích stanic pro akumulátorová autíčka.
Když před cca 130 lety vyrazila madam Cäcilie Bertha Benz se svými dvěma syny Richardem a Eugenem z Mannheimu do Pforzheimu v benzově samohybné tříkolce poháněné spalovacím motorem, byla smyslem tohoto aktu zoufalství propagace nového, komerčně totálně neúspěšného dopravního prostředku, jejímž autorem a výrobcem byl její manžel, Karl Friedrich Michael Benz. Díky lidem, které Bertha cestou potkala, i díky novinám se jí podařilo klasickou komerční cestou zvýšit povědomí o novém dopravním prostředku, a ten se stal bez zásahů státu, bez dotací, bez různých ideologií naprosto nepostradalnou součástí našich životů. A to je alfa a omega všeho: nástupce dnes již zoufale morálně zastaralého spalovacího motoru s vratným pohybem pístů spalujícím benzin nebo naftu musí svobodně vyjít jako lepší alternativa k tomu stávajícímu, starému. A nesmí to být tak, že někdo naplánuje nějaký totální nesmysl, například dobíjecí autíčka, a my si tu budeme vymýšlet naprosté nesmysly k obhajobě takové zrůdnosti. Až bude třeba nahradit současný automobil, tak bude nahrazen bez ohledu na názory nějakých Übermesch v nějaké Evropské komisi, protože bude prostě lepší. Bateriový autíčko lepší není, je jenom horší a přináší jen problémy, avšak žádná řešení.
Cerny Mor: Rakousko není schopno pokrýt ani svou vlastní spotřebu, 1/3 elektřiny importu ze zahraničí a významný objem importu je právě z Temelína, v zimních měsících, kdy ty jejich úžasné vodní elektrárny nemají vodu, dováží až 70 % celkové spotřeby. To neznamená že vodní elektrárny jsou špatné, ale prostě je jich málo i v Rakousku.
pre jak 28.08.2018 v 15:50
Dobre píšeš o tom Rakúsku. Ale hlavne, že na papierovej faktúre sa v rámci Energie Burgenlad vyníma veľký nápis: 100% Ökostrom aus Österreich.
A ešte k tej biomase – to že to choré mozgy v EK zaradili medzi OZE (zelené či obnoviteľné zdroje) ešte neznamená, že my máme v hlave nasrané a zožerieme im to. Tá biomasa je z 96% ojeb na blbých eko-ovciach, ale v takom rozmere, že to až pekné nieje.
SatanOkkY: Věc se má tak, že elektřina není vidět a není to obdoba vody a plynu, takže pro laika je to těžko představitelná záležitost. Proto je laikům možno lhát o tom, že je možné vypnout uhelnou elektrárnu a nahradit ji FVE nebo VTE, což samozřejmě možné není, alespoň ne na území ČR a Rakouska.
Pálení biomasy pro elektrárenské účely by správně měl být trestný čin, neboť biomasu je nutno vrátit na pole a do lesa, pálení se nám strašlivě vymstí na krajině.
hele Satane, nevím, kdo je blbá eko-ovce, ale lidi na vesnici dodneška pálí ve velkém biomasu – dřevo a jsou obce, co provozují kotelny na slámu. (Jistě, elektřinu si tím nevyrobí, ale kdo má kus lesa, může kus dřeva prodat a elektřinu za to nakoupit).
JAK: já nesporuji, že zatím jsou elektromobily spíš blbost kvůli drahé a nevýkonné
akumulaci energie v akumulátorech, ale akumulovat elektřinu lze i ve vodíku a jiných médiích, zatím se neví, který směr akumulace nakonec zvítězí. Potom to bude zajímavé. Tím více jsou směšné články o letadlech na elektřinu: jistě, model nebo ultralight to nějak zvládne, ale to je všechno, protože potřebný příkon se do akumulátoru ve větším letadle prostě neschová, oproti benzínu.
Cerny Mor: Na akumulátorech elektřiny se pracuje nepřetržitě asi tak 140 let a zatím kde nic tu nic. Až půjde nějaký nový akumulátor koupit normálně v distribuční síti v Evropě, tak si o tom popovídáme, ale zatím to není reálné.
Cerny Mor
28.8.2018 v 16:54
Tak, s tou biomasou to není tak hrozný; uhlík si rostliny berou ze vzduchu, stačí vracet ten popel (anorganický prvky a sloučeniny) a něco přidat hnojem. Sem tam něco zaorat, to jo, ale ne nutně furt všechno.
Co se týče akumulace, vodík je zoufale špatnej.
Když jde o mobilitu (tedy potřebu mít v malém objemu nádrže nebo akumulátoru soustředěno hodně energie, jak to dokáže benzín apod), tak se musí dodat, že spalovací motory ve spojení s OZE naopak můžou hodně poskočit; CNG – zemní plyn jako obnovitelný lze vyrábět velmi jednoduše, stejně jako vodík, který by měl jít vyrobit elektrolýzou nebo přes zemní plyn (jistě, vodíkový pohon má zatím dost much, ale přesto v něj velké automobilky dost věří) a koneckonců už Němci vyráběli za války v Litvínově syntetický benzín. No a až soudruzi postaví levnou a bezpečnou jaderku bez problému s jaderným odpadem a kontamonací, tak bude vymalováno.
Tak se ještě nezapomeňte podívat, kolik toho Rakušáci berou od nás. možná vás to překvapí.
https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/rakousko-loni-dovezlo-nejvice-elektriny-v-historii-vcetne-te-jaderne-z-ceska-1323882
Presne tak, Integrale, dokud se aspon nejaka cast elektriny vyrabi spalovanim fosilnich paliv, je elekromobil naprosty nesmysl.
Ucinnost modernho dieselu s hybridni rekuperaci je cca 40% energie z fosilniho paliva.
Ucinnost prenosu fosilni palivo -> baterka v aute je cca 25%. Samotna elektrarna ma ucinnost cca 45-50%, pak jsou straty ve vedeni, transformaci a nabijeni (jenom samotny nabijeci cyklus ma ucinnost cca 85% – tzn naleju do baterky 1kWh elektriny, ven dostanu 0.85 kWh – zbytek se strati zahrivanim baterky pri nabijeni a vybijeni).
Treba v Nemecku planuji hromadne prechazet na paroplynove turbiny, OZE jsou planovany na max 20% spotreby.
Je naprosta picovina palit zemni plyn a s obrovskymi ztratami vyrabet elektrinu, kdyz ten plyn muzu spalit v CNG automobilovych motorech primo.
CNG motory nemaji prakticky zadne emise, jenom CO2 a vodu, ostatne na CNG se bezne v domacnostech v kuchyni vari…
vasek: Je naprosto úžasné zavřít si vlastní jaderné elektrárny, u kterých se daly diverzifikovat výrobci paliva a také skladovat palivo do zásoby na roky a přejít na pálení ruského plynu :-)
Copak, ty plynovky mají alespoň vysokou účinnost. A že se plyn dováží z Ruska? A co? Rusko se mmch. v moderní historii ukázalo jako snad nejspolehlivější partner v oblasti surovin. Ani za dob největších krizí, když hrozil i válečný konflikt, „neutáhli kohoutky“. Jedinou výjimkou byla ukrajinská akce, ale tu vyřešil NordStream I a má být ošéfovaná i NordStreamem II. Opět, Rusko v tomto opět není problém (problém je Ukrajina, pobaltské státy a samozřejmě Polsko).
Ale nahrazovat jaderné elektrárny uhelnými z důvodů ekologických… to je fakt síla. Síla totální nevzdělanost. Když byl kluk malej, tak na ČT1 dávali nějaký pořad pro děti, v němž Bursík vykládal, že až roztají ledy na Arktidě, stoupnou hladiny moří a oceálnů řádově o metry, co prej to bude vody. A to normálně tyhle žvásty vysílala veřejnoprávní televize! zřejmě tam nikdo taky nedokončil základku…. Bůh nás ochraňuj před zelenýma dementama bez základního vzdělání. Dokud budou existovat ekologistické strany a hnutí, je seriozní debata na téma ekologie zcela vyloučena.
K reálnému použití to má fakt hodně daleko. Na hraní si to můžete koupit už dnes. Ale kdyby to udělal každý, nedojel byste ANI ZA ROH. :-D
Neprahanate to tak trocha s tou udrzbou tak trocha? Odkedy mame s manzelkou spolocnu domacnost, nasou domacnostou preslo 11 aut. Z toho 5 fungloviek a ja som na nich dohromady najazdil cosi cez 1 mil km. Plus tam bol manzelkin mensi najazd. Ziadne z nich nemalo a nema DPF ani turbo. Na ziadnom z nich neodisiel ziaden vstrekovac. Problemy s prevodovkou sa prejavili raz, slo o srackomaticku prevodovku a o auto kupene jazdene. Oprava stala roku 2001 800 CAD. Cize chcete mi povedat ze sa cena cca 5 battery packov rovna tomu co ma stala pravidelna vymena oleja a obcasna vymena sviecok?
Pokud budeme porovnávat klasické benzinové mpi automobily z počátku 90. let, obávám se, že právě náklady na údržbu budou naopak těžkým argumentem PRO zvýhodňování benzinových automobilů proti bateriovým autíčkům. Spočítejme náklady na provzuschopnost klasického mpi benzinového automobilu (typicky třeba Fiat Brava 1.6) a bateriového elektromobilu (dejme tomu Volkswagen eGolf) řekněme v horizontu 500 000 km. I kdyby ten mpi motor měl turbo, které jsem v 250 000 vyměnil, nemá baterkáč nejmenší šanci.
Elektromobil přirozenou cestou nepřijde. Dokud někdo nevynalezne nějaký zázračný zdroj elektřiny. Což se hned tak nestane. ;-)
V buzeračně-bonzácko-byrokratickém absurdistánu jako je Norsko bych fakt žít nemohl, i když pro vovce to tam je určitě fajn a na pohodu a hodně prachů ze sociálky bez práce. Fešáckej kriminál je furt kriminál.
++
Mimochode, výhody pro beterky na kolech už tam zatraceně ubývají a otevřeně se mluví o tom, jak se na to taky zavedou daně. Už těch pár set tisíc dělá pěkný problémy.
Jo tuhle jsem cetl jak to nekdo propocital, ze vlastnictvi elektroauta v Oslu usetri asi 8 tisic dolaru rocne. Na to nejaka elektropropagacni agentura kontrovala, ze preci kdyz clovek dojizdi do mesta dennodenne, ze si zaridi parking jinak a ne na ulici, takze to jsou asi jen 3 tisice $.
A mate pravdu, uz zjistili ze kdyz elektroautum povoli jizdu bus pruhem, tak ze je muzou rovnou zrusit.
To musi byt ale zkurvena zeme, beha mi z toho mraz po zadech.
V Norsku jsem nebyl, ale z článku to na mne vyznívá tak, že tam sice za keříkem nesedí policajt, kterej by mě změřil a podojil, za to tam ale podojí každýho na mýtu, vjezdech, parkování atd. atd. Ono by tam dojení za rychlost asi nemělo ten efekt, když tam všichni dodržují limity. Bylo zřejmě potřeba najít jiný způsob jistějšího výdělku.
A pokud jde o elektromobilitu, tak v zemi, kde si můžou dovolit hromadu vodních elektráren a tu elektriku vyrábí čistě, to v podstatě není špatný nápad, i když už i Norsko postupně ukrajuje ze zvýhodnění elektromobilů, protože se zdá, že takový boom prostě infrastruktura neutáhne (viz tzv. daň z Tesly). U nás, kde platí smutný vtip o Tesle a jejím výfuku v Tušimicích, to moc smyslu nedává.
johny_r: nemá cenu se na Norsko dívat naší optikou. Je tam úplně jiná mentalita. Když mi Nor řekne „no ale ono je dobře, že nám stát zakazuje alkohol, aspoň míň pijeme“, co na to chcete říct (bavili jsme se o tom, že je tam chlast drahej a v 9 večer ho nelze v sámošce koupit). Něco jako bavit se s Francouzem o propouštění. Jsou vychovaní jinak.
„Když mi Nor řekne „no ale ono je dobře, že nám stát zakazuje alkohol, aspoň míň pijeme“, co na to chcete říct…?“
Co? Že já vím sám, kdy a jestli mám chlastat nebo nemám, takže nepotřebuji, aby za mě rozhodovla stát, co je pro mne dobré a co není. Vím to sám, nejsem debil. A že z uvedeného tedy logicky vyplývá, že každý Nor je prostě debil, který neví, co je pro něho dobré, a co nikoli.
Zaslechl jsem v nejake debate, a nevim jestli je to pravda, ze v Norsku je tahle ovci mentalita dana historicky.
Norsko bylo puvodne extremne chudy rybarsky stat, kde lide zili v malych izolovanych rybarskych osadach, teprve pozdeji to zmenila ropa.
Kdyz jeden rybar mel stesti a chytil ryby, odevzdal je rade starsich a ta rozdelila jidlo vsem, obdoba prvobytne pospolne spolecnosti. V jejich situaci to byla asi nutnost. Kdyz do vesnice zavital cizinec, rada starsich ho nechala postupne omrdat vsechny zenske ve fertilnim veku, aby se v one izolovane komunite obcerstvila krev. Takto vznikle decka byly taktez komunitni.
Tudiz dnesni Nor ma zakodovano, ze to co vydela patri statu (rade staresinu) a stat rozhoduje co a zda bude jist. Kdyz se statu postavi, ten ho necha zajit hlady. V Norsku je vuci statu nejvetsi konformita na celem svete, vyssi nez v Cine. Decka take patri komune, co Banervernet cini – dobre cini. Odebranemu diteti se dostane matrialniho dostatku (ryb co se jen do nej vejde) a tak je vse v poradku.
Integrale: to byla řečnická otázka, kroťte vášně:-) Logicky z toho tak maximálně vyplývá, že debil je ten dotyčný, dále už jen extrapolujete a to z jednoho bodu není úplně ideální. Když se Nor zeptá průměrného Čecha, jestli je tady policie dost vostrá, nejspíš zjistí, že ještě málo a chtělo by to přidat a logickou dedukcí přece není, že všichni Češi jsou debilové, ne?
Ja teda nevim, co jsem slysel od lidi, co v Norsku zili, tak to dopada asi takhle:
Jsou dny, kdy dospeli mohou pit(pa – so? fakt si nevzpominam). Zbytek tydne by nemeli byt opili a kontroluje se to skrz deti ve skole(napr.). Takze jak to dopadne? V dane dny je v alejich nablito, protoze je nutne dohnat skluz :)
Stejne tak deti maji povolene cukrovi v so(opet, mozna si ten den pletu), takze v sobotu vtrhnou do cukraren a prezerou se cukrem…
Ale je to jejich boj, nehodlam spravovat Nory, kdyz my tu mame svejch pruseru az az :)
deacon: nevím, jestli to myslíte jako obranu Integraleho dedukce, že každý Nor je debil, ale mě to spíš připadá, že soudíte jinou společnost prizmatem té naší a to nikdy není dobré. Jejich systém je jiný než náš, ale pracuje se stejnými lidmi, proto se demence projevuje jinak než tady, ale to je tak vše. Nemyslím, že když otestujeme všechny našince a Nory na IQ, dopadne to jinak než Gaussem.
Když to vezmete analogicky – tam, kde Nor potřebuje stát, aby mu říkal, kdy může chlastat a řízení se tam moc neřeší (protože z nějakých důvodů tam jezdí jak pokakaní všichni), tam Čech potřebuje dopravní fašismus, protože jinak by se vyboural. Průměrný kretén je prostě pořád kretén, jen to demonstruje v něčem jiném.
Obávám se fadtwi, že podceňujete brainwashing.
Ano s IQ to nemá nic společného.
Ale schopnost (potřeba, osud) některých národů zovcovatět je zdá se vyšší než u jiných.
Proč tomu tak je, toť věčná otázka.
Každopádně je dobré o tom psát, neb aspoň některým to (po)může sundat růžové brýle.
A když se to někomu líbí, aspoň víte co je zač.
I kdesi v diskusi zmiňovaný Andrej Rusčák nakonec prozřel.
https://andrejruscak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=563736
Dachsmeister: hodnocení lidí, kteří mají zcela odlišnou historii je vždy ošemetné. Současně chováte-li zvířata, určitě víte, že jejich touha po svobodě jde dolů s tím, jak jim jde nahoru „životní úroveň“. Pes co ho mlátíte a nedáte mu týden nažrat se bude chovat jinak než když bude mít misku stále plnou a procházek s majitelem co hrdlo ráčí. Kdo ví, jak by to vypadalo tady, kdyby nás komanči rozmazlovali přepychem, protože by si to díky ropě mohli dovolit. Možná bysme měli ještě větší totalitu, za kterou by se bilo mnohem více lidí.
Rusčák o tom krásně píše – všichni se tam „serou“ do všeho. No jasně, co taky mají dělat? Jsou to jen lidi a mají své potřeby, které ventilují tak, jak jim systém umožňuje a výchova káže.
Víte fadtwi, bratr byl před měsícem v Bělorusku, vše bylo fajn, občas omšelé občas hogofogo zejména v Minsku. Ale protože je příznivcem jakési odnože metalu s zvané graincore, po diskusi s místními soukmenovci seznal, že až tak fajn to zase není. Ale na první dojem super země… A ta láce, levněji je už jen na Ukrajině. Nicméně nakonec konstatoval, že zlá Litva co je v NATO a EU a euro je vlastně jeho srdci nejbližší…
A to on je trochu sluníčko….
Dachsmeister: jestli to u bratra (ten styl se spíš jmenuje grindcore) nebude právě hlavně o té povrchnosti a neznalosti.
Že je bratr „trochu sluníčko“ chápu, zkuste se někdy vypravit na fesťák podobných kapel. Samá levicová hesla, rozvěšený samizdat o orlech z volstrýtu a žebrácích, za které nenažraní kapitalisté můžou a k tomu veganský guláš. Když tohle použijete při návštěvě země jako zdroj informací pro hodnocení toho, jak se tam žije, odjedete pochopitelně s jiným názorem, než kdybyste byl služebně v Minsku u místního bosse co mu patří fabrika za městem.
Osobně o Bělorusku nevím prakticky nic, takže nemám důvod jakkoliv hodnotit, ale byl bych na základě bratrových informací minimálně obezřetný s ohledem na jeho zdroje.
No jo grind core to bude, něco jako když tramvaj vjede po dlažbě do železářství plného zákazníků…
To bylo jen pro ilustraci jak na první pohled se mohou věci jevit jinak.
A jak se země těžko hodnotí z krátké služební cesty v pracovní bublině nebo dovolené v hotelovém resortu.
Jinak bratr je takové divné sluníčko co nejde úplně s proudem a procestoval půl světa s tou „hudbou“.
Dachsmeister: právě proto dám víc na Rusňáka než na Vašeho bratra:-) I když i on samozřejmě žil v určité bublině. Ale zatímco během dovolené nebo služebky člověk ty jiné bubliny často ani nevidí (kolik toho brácha zjistil mimo více-méně levicovou komunitu grindcoru?), při delším pobytu už s nimi do kontaktu přijde. Záleží, co a kde tam dělá, pochopitelně. Já si pár zemí troufám hodnotit právě proto, že jsem v nich strávil více než rok nebo s nimi alespoň dlouhá léta pracuji a jezdím tam několik let. To už člověk něco pozná. I tak jsem ale na soudy opatrný, protože čím déle člověk někde je, tím víc si uvědomí, kolik toho ještě nezná a nedělá pak tolik chytrého (spousta lidí je někde na týden a už jsou chytří jak Behemot, některým stačí číst článek v časopise, ani nemusí nikam jezdit a už ví, jaké to tam je).
Stran grindcoru – velmi výstižné:-) Jinak bráchu chápu, pokud toho projel víc, musela se mu nutně nejednou sluníčková agitka potkat s realitou. Někdo se zatvrdí a svou víru radikalizuje, někdo začne pochybovat a brácha je zjevně ta druhá skupina.
Máte recht. Přiznejme si, že příčinou změny politického systému v roce 1989 nebyla ani nějaká velká touha po svobodě, hrdinství disentu či Havlovy absurdní hry, ale katalog Neckermanna či Quelle, italské komedie a francouzské detektivky. Sice nám estébáci otravovali život, ale většina z nás věřila, že když budeme dostatečně konformě pasivní a nebudeme s režimem polemizovat, tak nás nechá na pokoji. Ostatně i dnešní český premiér je důkazem, že si s StB zase tak moc lidi v tomto státě hlavu nelámali.
A když uvážíme prakticky nevyčerpatené surovinové zdroje Sovětského svazu, vtírá se otázka, proč soudruzi nevyužili část těchto zdrojů na vatu pro politické aktivisty, jak to činí dnešní Evropský svaz, aby je dostatečně motivovali k šíření té správné ideologie?
A kdyby to bývali soudruzi udělali, jak bychom se chovali my, kteří jsme již nic jiného nezažili? Byli bychom jako ti Norové? Nebo ještě mnohem horší?
Ještěže byli soudruzi takoví sobci. Možná bychom dnes místo svobody vzývali stranu a rudou vlajku.
He? Samozřejmě ze komousi platili kdejakyho zapadniho levicovyho vobejdu aby prosazoval myslenku komunismu. Zlata era v tomhle smeru byly 60. leta, levicova hnuti a protesty bujely jak houby po desti. Velkou ranou tomuhle tehdy modnimu levicactvi byla pak okupace ceskoslovenska, kdy se ukazalo, co jsou komousi zac a oc jim jde.
Integrale: svobodu nikdo vlastně nechce, té se nenajíte. Už Římané věděli, že lidé potřebují chléb a hry. Prakticky nic se nezměnilo, Maslow (by) byl Maslow tehdy, je dnes a bude i zítra.
Soudruzi hlavně neuměli z těch surovin vytřískat peníze ani je neuměli zpracovat na něco hodnotného. Režim měl v sobě skrze centrální plánování a povyšování dle horlivosti podpory vrchnosti zabudouvaný self-destruction systém. Hlupák může být sebeangažovanější, lepší auto-motor-televizi-elektrárnu nevyrobí.
V tomto bude budoucí totalita skrze soukromý kapitál mnohem horší, jak nám ukazuje už současnost. Systém stále odměňuje jasánky, sluníčkáře a další prounijní odpad, ale už se k němu jako k odpadu chová (nehodí se – konečná) a dává spoustu prostoru soukromému sektoru, aby mu pomohl sám sebe pořádně ovládat. Obvyklou mantrou je „nevyvinu šmírovací apku já, vyvine ji někdo jiný“ a soukromníci se bijou o to, kdo státu pomůže víc – a stát ho za to štědře odmění a následně zreguluje i tvůrce. Zaměstnanci Eltoda myslím žádné zvláštní výhody ze svých produktů nemají, na whitelistu budou akorát majitelé a možná nějaký ten top manažer.
To je odpověď i na otázku, jak by to tady vypadalo. Nejspíš tak, jak na Západě, tedy bídně. Máme prostě skluz plus zkušenosti s komanči, které Západ nemá a proto si vůbec neuvědomuje, že už je tam má taky. Co my vidíme skrze zkušenost s minulým režimem oni nemají jak poznat. A dokud je chléb a jsou hry, who cares?
Zkusenosti s komanci mame,to jo. Akorat to pouceni jsme si z toho jaksi nevyvodili.
Vzdycky me dojme ta predstava, ze kdyz mame prakticke zkusenosti s totalitou, tak mame proti totalite jakousi imunitu.
Leda hovno. V poslednich par letech mame naslapnuto jako nikdy a navic ta nase zkušenost s totalitou v realu vypadala tak, ze 20 procent naroda ji aktivne prosazovalo, 30 procent ji ochotne udrzovalo, 30 procent drzelo hubu a krok a mrmlalo u piva, 10 procent zdrhlo, tak 7 procent bylo v disentu z donuceni a tak 3 procenta se totalite branilo z presvedceni.
shane: Český národ si ponaučení z komunismu vyvodil a to tak, že preferuje tzv. socialismus s lidskou tváří. Tím se rozumí že hodnoty jako svoboda nebo demokracie ho nezajímají a nevadila by mu další totalita.
Ano. Ty nase tolik cenene zkusenosti s totalitou znamenaji, ze sme si vedomi ze totalita je fuj a proto pul naroda dela vsechno co je v jejich silach aby jsme to zkusili znova, protoze tentokrat to prece vyjit musi.
Ono záleží jak jsme se té totality zbavili. Němcům skončila vnějším zásahem a nový řád se udržoval jednak vojenskou přítomností spojenců, druhak vymezením se vůči východu – my jsme svobodní, oni jsou totalitáři, máme srovnání.
U nás nikdo žádnou dekomunizaci nedělal, proč taky.
Navic se minulost vzdycky vnima pozitivneji nez soucasnost. Minule problemy nikoho nepali. Na ty komunisticky sracky se zapomnelo a jede se na vlne nostalgie po osmdesatkach. A obkektivne vzato, konec osmdesatek, perestrojka a glasnost, byly celkove mnohem pohodovejsi a svobodnejsi nez tuha sedmdesatkova normalizace, nebo nedejboze rudej teror zacatku padesatych let.
O tom jsem nepsal, ja tim minil fakt, ze realne je rocni spotreba alkoholu nizsi, ale ty narazove dny jsou IMO kokotina. Stejna tak ty deti. Skoro blejou ze skladkosti, ale jooooo, konecne cukr.
Ale to je jejich problem, ne muj
Aha, pardon, ale slovo debil nebylo uvedeno jako nadávka, ale jako diagnóza.
Ten Nor sám sebe zbavuje způsobilosti k právním úkonům. U nás se nejčastěji způsobilost k právním úkonům odebírá lidem s nějakou poruchou mentálního vývoje. Máte ale samozřejmě pravdu, že jsem do výčtu nezahrnul, že nemusí jít nutně jen o debily (IQ 50–70), ale i o imbecily (IQ 35–50) či dokonce idioty (IQ do 35).
Nicméně u lidí s hlubší mentální poruchou už asi bude i v Norsku aplikován nějaký specializovaný adaptační program, kromě Vámi uvedeného všeobecného kolektivistického oportunismu.
A zlobte se na mě jak chcete, ale nechat o svém životě rozhodovat jiné mi jako mentální retardace tedy rozhodně připadá.
Integrale: OK, pak ale diagnostikujete stále jen toho jednoho.
Mentální retardaci si taky představujeme každý zřejmě jinak (daný exemplář byl pokud jde o práci něco jako u nás projektový manažer v IT firmě a svou práci zvládal velmi dobře – pár mentálně retardovaných jsem viděl a fakt si nedovedu představit, že bych je postavil na jeho místo).
Jinak co říkáte na Itálii? Taky je to tam samej kretén, protože mají daňový fašismus ještě o level dál než my? A co vlastně my tady, jste kretén, protože tady žijí kreténi? Nějak nechápu způsob Vašeho uvažování v této věci.
Srovnávání Itálie (nebo ČR) a Norska mi nepřijde, že je v jedný lajně. Italové/Češi žijí z práce, Norové z přírodních zdrojů. To je dost podstatný rozdíl. Které norské firmy či značky řadíte k lídrům ve své kategorii? Nevím, jak Vy, ale já si nevzpomenu ani na jedinou. Vlastně si asi nevzpomenu asi na žádnou norskou firmu. Možná Active24, ale světový či alespoň evropský lídr to asi nebude… Tak leda jako zpracovatele ryb nebo ropy, ale to jsou přírodní zdroje, nikoli výsledky lidské práce. To je ve srovnání s Itálií nebo ČR dost podstatný rozdíl, nemyslíte? Itálie stejně jako ČR je země naopak dost chudá na přírodní zdroje, většinu surovin pro průmyslové zpracování dováží (Itálie, na rozdíl od ČR dokonce dováží i značnou část elektřiny). A jak Italové, tak Češi sice ochotně předávají část své svobody státu, ale jak vidíte na současné politické situaci (nejen) Itálie – jen do jisté míry. A zdá se, že právě v Itálii ta míra přetekla. Že zmatení Italové hledají řešení mnohdy ještě horší, než jsou ta současná, je věc jiná. Ale hledají a myslí (i když třeba vymyslí blbost). Norové jak ovce nehledají, jenom tupě věří a nemyslí.
Integrale: podstatný rozdíl pro akceptaci totality to podle mého není. Je jedno, kde věrchuška bere prachy. Itálie se svými současnými i historickými sklony ke (korporátnímu) fašismu není zrovna příkladem země, kde „hledají a myslí“. Adolf taky „hledal a vymýšlel“, našel Židy a vymyslel Endloesung.
Hlavní důvod „přetečené míry“ (i když tak daleko to tam není) není v tom, jestli mají přírodní zdroje nebo z nich vyrábí auta, ale v tom, jestli je systém jako takový schopný zajistit chléb a hry, jak řešíme v jiném vlákně. A Itálii v tomto směru prostě dochází dech a s tím se pojí bouření obyvatel. Kdyby Norům začala ta zlatá klec korodovat, myslíte, že budou pořád tupě zírat a chlastat kdy se jim dovolí? Osobně si myslím, že vylezou do ulic stejně, jako když nám socík krachoval tady (pochopitelně si uvědomuji, že tady tomu „krachu“ výrazně napomáhali uvědomělí soudruzi, kteří už se těšili na privatizaci a byli za budoucí rozprodání republiky bohatě financováni západem, Norsko takhle zajímavé pro cizince nebude).
Ze zkušenosti i z médií jsem si už dávno udělal názor, že Norsko je překrásná země plná debilů. Prostě co bůh investoval do norské krajiny, to potom ušetřil na Norech. A ta krajina je fakt nádherná ;-)
Zajímavé počtení o Norsku. Teď jsem jezdil týden po Rakousku a něco je tam obdobné – velice slušní řidiči, něco jiné: jezdí se tam rychleji, než v Česku, přitom plynuleji a slušněje; snaží se tam minimalizovat používání cedule „obec“; mezi obcemi je povolená rychlost 100 km se snížením v případě nutnosti na 80 km; ovšem Rakušané tam jezdí striktně bezpečně, takže i když můžou jet kilo, tak jedou tak rychle, aby to bylo bezpečné. Ceny pohonných hmot mimo dálnice jako u nás. Spousty kruháků nebo „polokruháků“ pro otočení do zpátečního směru; všude možně odbočovací pruhy. KDyž Rakušan může, tak vyhodí ceduli obec a udělá pod silnicí podchod, hlavně aby byla doprava plynulá.
Celé Rakousko a doprava na mne působí dojmem, že co je určeno pro všechny včetně místních, je maximálně efektivní a pokud možno zdarma nebo relativně málo zdaněné (spotřební hmoty; dálniční známky); zato za cokoliv pro turisty se tvrdě platí.
Za týden v Rakousku jsem viděl jednoho policajta měřit, asi dva radary a jedno dvě policejní auta někde v provozu. Prostě jinej dopravní svět, než u nás; tady se u každého baráku postaví cedule „obec“ a pokud možno se k ní postaví radar na výběr pokut.
Takhle, soudruzi, to Rakousko nikdy nedoženeme :-(
Rakousko je stejně jako my transitní země a tak se tam podle toho na silnici žije a organizuje, jezdilo se tam vždycky fajn i přesto, že 1/3 „rakušáků“ jsou poláci.
tak tak. Rakouská idea, kterou asi všichni musí doržovat, je „ať to frčí a bude klid a prachy“ zatímco česká idea je „buzerovat, měřit a stát v kolonách“.
Já nevím, ale když vynechám dálnice (jel jsem přes Jihlavu do Raxu), tak jsem cestou potkal aspoň deset radarů. Nevím, jak moc je maj seštelovaný, ale ještě že jsem jel podle navigace, která o nich ví půl kilometru dopředu. A je to pořád dokola – je podle mě nebezpečnější pořád hlídat tachometr, protože radar, než jet plynule a věnovat se provozu kolem sebe… S ostatním souhlas.
V Rakousku se jezdí rychleji než v ČR? Obávám se, že s tím rozhodně nemohu souhlasit. Ano, rychlostní limity mají 50/100/130, to je pravda. Na dvou úsecích mají dokonce „pokusných“ (pokolikáté již?) 140 km/h. Ale realita je někde úplně jinde. Obce nepočítám, to je irelevantní, protože tam člověk může jet jen tolik, kolik to vzhledem k podmínkám jde. Rakouské plus je, že ve většině obcí je na vjezdu i výjezdu 80 km/h, což v ČR neznáme (na výjimečných místech máme 70 km/h, ale jen opravdu výjimečně). Rakušáci ale jezdí pomaleji než my, mimo obce na silnicích I. třídy typicky 80–90 km/h, zatímco v ČR se běžně na obdobných úsecích jezdí 90–100 km/h, a to i navzdory nižšímu limitu nejvyšší dovolené rychlosti. Navíc dojedou-li Rakušané či Němci obecně pomalejšího, nepředjíždějí, ale visí za ním. I hodinu. Je to pro Germány typické, asi jsou v rámci nadřazené rasy nesmrtelní a mají času na rozdávání. Na dálnici se na největší části v Rakousku jezdí 90–110 km/h, velmi často je tato rychlost dána místním značením, byť zákonný limit teoreticky připoušítí 130 km/h. U nás se po dálnici jezdí běžně 120–140 km/h (ale na rozdíl od Rakouska se u nás dá jet i podstatně rychleji, což v Rakousku nelze). V ČR stejnou vzdálenost po zhruba srovnatelných silnicích VŽDY ujedu za podstatně kratší čas. A to nemluvím o jejch národním sportu v zabukařením, kdy za každým druhým stromem je policajt měřící rychlost.
No a nakonec k „experimentu“: jel jsem mimulý týden po „zkušebním“ úseku dálnice (tuším A2?) na Salzburg se zvýšenou nejvyšší dovolenou rychlostí 140 km/h. Je pravda, že si většina Rakušanů troufla občas i překročit (byť spíš jen omylem) 130 km/h. Ale také je pravda, že ze tří průjezdů jsem tam třikrát (!!!) zaznamenal dopravní nehodu, v jejímž důsledku byla značná část úseku neprůjezdná. A to, co tam pak Rakouští svazáci předváděli, kdy úmyslně vjížděli se svými křápy rovnou před předek projíždějícího auta, protože je přece nutno stát v koloně „sychr“ a nechat uprostřed 3–4 volné pruhy, kdyby náhodou jelo nějaké vozidlo záchranného systému (tedy spíš 3 kamiony vedle sebe), to už je na zcela jinou debatu. Ještěže jsem u sebe neměl pistoli, asi bych se u některých vybraných kusů fašistických aktivistů neudržel…. Upřímně, byl jsem hodně nakloněn spiklenecké teorii o tom, že ty nehody jsou snad úmyslné a organizované, protože jinak byly pro mne zcela nepochopitelné a pouze a jenom v onom „experimentálním“ úseku; jaká náhoda… Ale na Insbruck už druhým rokem není 110 km/h, kterou zavedli po experimntu se stošedesátkou, ale raději 100 km/h. Jistota je jistota… Ordnung must Sein, mein Führer!
No asi jazdím po nejakom inom Rakúsku ako ty.
Najčastejšie je to v mojom prípade Burgenland a keďže je to na hranici s maďarskom tak bohužiaľ je tá doprava aj tak nejak ovplyvnená.
Jazdí tu ozaj veľa poľnohospodárskej techniky od malých starých traktorov čo nejdu ani tempom priemerného cyklistu po veľké a široké a moderné traktory pre ktoré je jeden jazdný pruh len-tak-tak. Že z poľa vyjdú rovno na cestu a neočistia pneumatiky? Načo, šak policajti ich za to nebuzerujú tak čo sa vzrušovať. Že mi z vlečky odpadávajú poľnohospodárske produkty? Šak dážď ten bordel zmyje – hádam niekedy. Že pole (vinič) končí 2 metre od cesty a treba sa s traktorom otočiť? Nemám problém šak na hlavnej ceste je miesta dosť a ten šofér čo ide 100km/h nech predvída čo je za zákrutou.
Medzimesto je ozaj 100km/h, ale veľmi často obmedzená na 70km/h (teraz momentálne kde jazdím je asi 5km úsek kvôli výjazdu stavebnej techniky z bočných ciest kde som nikoho zatiaľ nevidel vychádzať či odbočovať). Pravda je že ak máš rakúsku ŠPZ tak je tolerancia pri ručnom meraní hádam aj +10km/h.
Vidieť tu na vidieku auto s viedeňskou ŠPZ tak hneď spozorniem, lebo jazdia veľmi divne.
Jazda v noci s hmlovkami? Asi tak 40% áut – už im ani neblikám. Na diaľnici jazda v strednom pruhu a nie vpravo – NO PROBLEM.
Po dedinách auto odparkované napoli na ceste a napoli na chodníku, lebo sa mu nechce otvoriť bránku domov a zaparkovať.
Ekologické znižovanie rýchlosti (IG-L) na diaľnici na 100km/h v úsekoch dlhých aj 10-15 kilometrov – prekročenie rýchlosti v tomto úseku ma zvýšenu sadzbu o eko-príplatok.
Inštitút Anonymanzeige, kde ani nevieš kedy ťa natrie napr. policajt že si nezastal na znamenie STOP a obrana je takmer nemožná, lebo ak som to dobre pochopil tak platí prezumpcia viny v tomto prípade.
Aj napriek tomu, že sú Bundesstaße pomerne úzke a často bez krajnice a niekedy aj krajných pruhov a môže sa tu jazdiť 100km/h tak som nepostrehol nejaký armagedon na cestách ako to veľmi radi predpovedajú všetci obhájcovia znižovania max. povolených rýchlosti. A dokonca zaviedli na diaľnici A1 asi 42km úsek kde sa jazdí teraz skúšobne 140km/h (cez deň od 05:00 do 22:00) – tak som zvedavý ako dopadne experiment.
Nieje to na tom západe v doprave všetko len ružové.
to Integrale a SatanOkkY
Sorry jako, ale já už via Rakousko nejezdím.
V zimě do Itálie ještě Brenner, ale i to po staré cestě.
V létě k moři nikdy.
Nikdy jsem tam neplatil ani šilink, ojro pokuty, ale prostě mě to tam sere, jednou jsem 10 min diskutoval s Polizei ohledně předjíždění za Vídní, na 100 jeli pičusové za nějakým kamionem 70, tak jsem jich 5 vyzobal včetně toho kamionu, a zrovna když jsem ho předjel tak mě zastavili, plácačkou v šeru a že prý nebezpečné předjíždění. No bylo to na vytočenou dvojku takže kilo max, ale stejně nic neměřili, přerušovaná čára, v protisměru rezerva, no buzerovali mě, že prý langsam a sicherheit, zkoumali 2 roky starý kabriolet zatímco kolem jezdily vraky gastarbeiterů a nakonec mě pustili zdarma, čuráci.
Jo a pamatuji v Korutanech za buzeranta Haldera dokonce Tempo 160.
Přesně tak, zrovna Rakušáci fakt nejsou dobrým příkladem dobrejch řidičů. Občas, zato ale celkem pravidelně, jezdím rakouskou A1 od hranic s DE u Salzburgu až po Vídeň a s železnou pravidelností mi u toho tečou nervy – blinkry neznaj, do zpětnýho zrcátka nekoukaj, pravej pruh má asi lepru, tempomat leda tak adaptivní, protože držet tempo je jim cizí, a do toho všeho ta jejich přiblblá IG-L ekobuzerace, takže se člověk táhne 80 nebo 100km/h na dlouhý hladký rovný šestiproudý dálnici jak ko*ot…
https://imgur.com/a/R53pvhh 80% času podobnej výhled (snažím se nejezdit ve špičkách) – ne, díky.
Aspoň si to člověk vynahradí, že si v Podersdorfu u Slobody koupí pár kartonů. :-)
Kukám, že nakupuješ víno neďaleko od miesta môjho pobytu.
A tou A1-tkou od Salzburgu jazdíš preto, lebo prichádzaš z Munchenu? Ak hej jesto aj lepšieho spojenia, ale verejne ho neprezradím. Inak často keď idem po nemeckej A3-ke od Frankfurtu a dôjdem na DDR+BRD-Rakúsku hranicu tak mi diaľnica A1 v Rakúsku príde ako príjemnejšie miesto na jazdenie ako tá A3-ka, ale to môže byť silne subjektívny pocit.
Ano ano, víno tam máte výborné :-)
Jo, jezdím jeden z nejúchylnějších roadtripů, kterej jde ve střední Evropě vymyslet. Bohužel mám hodně zastávek, takže lítat se to nedá. :-) 1) Ze západu do Mnichova po A6, což je notoricky ucpaná katastrofa, hlavně na západním konci; 2) Mnichov->Wiener Neustadt – trasy střídám dle aktuální situace, ale v Linci se to stejně všechno potká; 3) Cestu z Vídně do Prahy nemá snad ani smysl komentovat; 4) Po tomhle mordu pak už cesta z Prahy zpět zbět do Švábska působí jako procházka (=vysokorychlostní průlet) růžovým sadem. .-)
No a ta A3 teda opravdu není žádnej zázrak, jezdim jenom Frankfurt->Wurzburg, furt rozkopaný, a pak Norimberk -> Regensburg, což je zase dobrej kostitřas a rozkopanej bude až časem. Zkrátka úsek Rozvadov->Mnichov->Garmisch se fakt nedá považovat za reprezentativní vzorek, takže růžový brejle dolů. :-) Třeba taková A81 mezi Heilbronnem a Wurzburgem, kterou taky jezdím až až, no to už radši českou D1. Cesta do Norska (ať neutíkáme od tématu :-)) mezi Hannoverem a Flensburgem je taky chuťovka.
Víno nepijem, takže nehodnotím. Ale zatiaľ keď som nejaké doniesol známym od nejakého lokálneho malého výrobcu tak sa nikto nesťažoval.
Od západu ide do Münchenu ozaj A6-tka? Nieje to A8? Ja na západ od Münchenu poznám len A96 do Lindau, keď idem do Švajčiarska.
Ono ak idem z firmy smerom na Prahu a potom ďalej na Hamburg tak volím radšej cestu cez bradavicu na Dunaji ako cez Wien, lebo tá Vaša strana tam po D1-tku je vyťažená pšonkami v lete pomerne slušne.
Cesta z Linz-u cez Wien je ešte OK, len ďalej na maďarsko to niekedy býva pestré – tranzitná trasa pre polku maďarov, rumunov, bulharov….. a ešte tú A4-ku teraz pravidelne rozkopú bo idú rozširovať cestu na tri jazdné pruhy.
Aa, nachytals mě, myslím rychlejc než píšu :-) Po A6 se pak až vracím, do Mnichova jsem měl samozřejmě na mysli A8 :-) A6 je oproti A8 zlatá i přes ty kamiony všude (A8 má několik úseků, kde se dálnice zužuje ze čtyř nebo víc pruhů na dva, a ani jeden z těch úseků se nedá označit za nevytíženej) :-)
To jsem blbej, zajet si kousíček na Bratislavu a pak to vzít po D1-D2-D1 mě ještě nenapadlo (přitom od podersdorfu se to skoro nabízí). :-)
Ja teda Rakousko za volantem moc nemusim, jezdil jsem tam nejakou dobu pracovne (Oberoesterreich a Niederoesterreich), a bez chytre navigace, ktera zna radary, jsem ani nevyjizdel. A vetsina jich byla vylozene rejzovaci z hlediska polohy. Prave treba na rozdil do tech norskych jsou rakouske radary casto takove nizke sede krabice pripominajici spise elektropilir nebo neco podobneho, a je o hodne snazsi je prehlednout. A zdaleka ne vsechny (zvlast ty ve vesnicich na 50 km/h) jsou oznacene ceduli.
Do toho zvlastni fenomen, kdy prevazne o vikendu vyjedou do provozu ridici, kteri jsou naprosto mimo, typologie Pan Klobouk, tedy jizda vsude 20 pod limit levymi koly na stredove care, vjizdeni na hlavni totalne na parku a akcelerace trolejbusu 14Tr.
A i na statovkach obecne celkem heavy provoz.