Normálnost deviace

Featured Image

Co je špatné samo o sobě, je nazýváno přirozeným zločinem. Co je jako špatné zakázané je nazýváno umělým zločinem.

Sociálně patologické jevy jsou typické svou společenskou škodlivostí. Neexistuje žádná společnost ani kultura, která by se mohla pochlubit absolutní absencí deviace. Ani sebelepší koncept sociálních norem není zárukou odchylek od řádu, neboť kriminalita souvisí s biologickou, pudovou povahou člověka. Normálnost deviace totiž provází každou kulturu a společnost. Příklady chování jsou spojeny s prostředím a dobou. Chování, které se negativně odlišuje od společensky přijatelného chování, nazýváme sociální deviací. Nepoměr mezi cíli a legitimními prostředky, jenž má jedinec k dispozici, je příčinou deviantního chování.

Objektem sociální deviace se stal při prezidentských volbách sám prezident Zeman. Deviantní projev byl zaměřen přímo na jeho osobu. Subjektem sociální deviace byla polonahá aktivistka z hnutí Femen, která vykazovala přímo učebnicovou deviantní charakteristiku. Cíl sociální deviace byl jasný. Snaha o dosažení určitého cíle a uspokojení určité potřeby. Pokud je totiž deviantní chování motivované, představuje rychlejší a snadnější dosažení vymezeného cíle, než-li je tomu u konformního chování. Jako příklad nám to postačí, neboť se tak dostáváme k identifikatelnosti deviace, je zde jasně rozpoznatelný deviantní akt určité společenské skupiny.

Aktivistka z Femen trpí morálním zmatkem. Její vůle se stává příčinou zlých skutků prostřednictvím vášní. Její agresivní chování, obnažování, oplzlé vyjadřování, charakterizují skutek psychopata. Psychopat totiž žije okamžikem, nezajímá se o budoucnost, vyhledává okamžité uspokojení, není schopen snášet frustraci a v úsudku a myšlení je pak zřejmá celková povrchnost. Skutek, jehož objektem byl Zeman, je typický pro emocionálně labilnější jedince, kteří nemají vytvořené svědomí vlivem vrozené oslabené schopnosti učit se podmiňováním. Takový jedinec se vyznačuje pak absencí sebekontroly a zřejmě byl nepřítomen v procesu socializace, kde je konformní chování regulováno mravním řádem. V podmínkách sociální dezorganizace je pravděpodobnost toho, že se jedinec dopustí protispolečenského jednání, rozhodně vyšší.

Společenská jednotka Femen splňuje tedy všechny znaky extrémistického hnutí a to jak možnosti působit aktivně na společenské dění, tak možnosti vzpoury, tak i dalšími vnějšími znaky jako je antisociální chování přívrženců hnutí a společensky neakceptovatelný způsob volený pro dosahování vlastních konkrétních cílů. Psychické násilí a exhibicionismus jsou možnými průvodními jevy. Vysoká tolerance veřejnosti k deviantnímu chování skupin i jednotlivců značí nízkou úroveň právního vědomí. Jakoby nenásilný charakter rebelií tuto vysokou toleranci v podstatě neustále přiživuje.

Závažnost deviace má pak konkretní vztah k normě, která je deviací porušována. Pokud je norma upravena tak, že deviace plní ve společnosti určitou funkci a je tedy pro společnost žádoucí a potřebná a společnost by bez ní nemohla existovat, pak se jedná o tzv. funkčnost deviace. Pokud tedy nějaká sociální skupina je pak zařazena pod deviace plnící ve společnosti určitou funkci, může být chování jednotlivců, patřící pod takovou sociální skupinu, považováno za žádoucí.

Povaha kriminality se mění tak, jak prochází vývojem naše společnost. Kriminalitou se míní zločinnost jako sociální jev. Rok 1989 rozhodně představoval zlom. Vlivem změny politického uspořádání byly položeny základy nové svobodné společnosti. Tím vznikaly i nové možnosti páchání trestné činnosti. Sociálně patologické jevy nezmizely. A nezmizí ani tím, že z nich uděláme normu.

Kriminalita je vymezena trestním právem. Trestní právo stanoví, jaké protispolečenské chování bude vzhledem ke své společenské nebezpečnosti, považováno za trestní čin či delikt stíhaný státními orgány. Kriminalita je tedy druh chování definován skutkovými podstatami jednotlivých trestních činů. V lidské společnosti tedy záleží na pohybu systému hodnot a kritérií pro kriminalizaci jednotlivých forem lidského chování. Kriminalita je pro společnost disfunkční, společensky škodlivá, narušuje harmonický vývoj společnosti, základní pravidla společenského řádu a lidského soužití. Ve společnosti zasévá atmosféru strachu, nejistoty a nedůvěry.

Pokud se nedaří potrestat obecně známé pachatele, společnost pak nabude dojmu, že se vyplácí obcházet zákon a morální status společnosti jako celku nadále klesá. Tím se pak stává kriminalita nejen majetková a násilná, nýbrž i mravnostní masovým jevem. Proces globalizace, urbanizace, nové prvky jako multikulturalismus, genderismus, krize rodinných vazeb a ztráta identity i tradičních hodnotových schemat, to vše přispělo k nárůstu všech negativních jevů ve společnosti. A hnutí Femen není první ani poslední takový produkt dnešní společnosti.

 


14. 01. 2018 -ed-

12345 (189x hodnoceno, průměr: 2,89 z 5)
16 982x přečteno
Updatováno: 14.1.2018 — 22:11
D-FENS © 2017