Ač tento měsíc zrovna nevešel v platnost nový silniční zákon nebo úprava stávajícího a nedošlo k aktualizaci sazebníku pokut, ani k navýšení bodového ohodnocení za jednotlivé přestupky, na silnicích se stále postupně hůře dýchá.
Stále pokračuje trend, kdy „hodné úřady“ ve své velkorysosti budují pro blaho všech nové zpomalovací prahy, rozmisťují značky s nesmyslně nízkými čísly a hlavně automatická zařízení na vybírání peněz a tím se snaží zamezit tomu, aby „zlí motoristé“ svévolně ohrožovali společnost a planetu. Právě proto nebude na škodu po dovolené oprášit znalosti, jak přežít v poli a pár věcí si připomenout. Mě k udržení bdělosti, abych se nenechal ukolébat, pomohla jedna letní příhoda s varováním v podobě namátkové silniční kontroly – snad pomůže i někomu dalšímu.
Během školy si vydělávám jako řidič z povolání a jezdím po všech více či méně civilizovaných koutech naší vlasti, ročně najedu zhruba třetinu toho, co bych najel jako full time šofér. Mám řidičská oprávnění na vozidla skupin A, B, C a T, vozidla vlastním dvě. Jedno dvoustopé, pohodlné, benzinové přibližovadlo, které používám na trasy od 3km do 1900km a druhé jednostopé s výkonem lehce přes 100kw, které používám jako svižné přibližovadlo nebo si užívám jako své hobby ve chvílích volna. To jen pro ilustraci, že pohyb motorovým vozidlem pro mě není exotikou víkendů a státních svátků, nýbrž každodenní realitou. I přesto jsem ještě nebodoval a přestupky spáchané mým vozidlem (ty, při kterých úřad nezná totožnost řidiče a obešle Vás, jako majitele a domnělého, resp. už automaticky předpokládaného viníka = plátce do rozpočtu) řešil s rozvahou a nedopadly v můj neprospěch. Nějakou náhodou se mi po dva roky, až to konce tohoto léta, vyhýbaly i silniční kontroly.
Byl večer a já se vracel pražskou ulicí Legerova (magistrála směr sever) domů předpisovou rychlostí (50 km/h), za křižovatkou s ulicí Žitná vůz za mnou rozsvítil majáčky s nápisem stop. Zařadil jsem se do pravého pruhu, poté spustil znovu pravý blinkr a pokračoval cca 100m k nejbližší křižovatce, tj. s ulicí Vinohradská, do té jsem odbočil a zastavil. Bylo mi oznámeno, že se jedná o silniční kontrolu a že jsem se dopustil přestupku tím, že jsem neuposlechl výzvu k zastavení vozidla. Argumentoval jsem, že rozhodně nesouhlasím a že jsem zastavil a výzvu poslechl. Bylo mi nabídnuto, že si můžu vybrat, zda to vyřešíme na místě nebo to předají dál, opět jsem řekl, že nesouhlasím, že jsem žádný přestupek nespáchal, že určitě nic nepodepíšu, že jsem zastavil na nejbližším bezpečném místě a zastavení ve vedlejší ulici místo tříproudé komunikace, i když už není velký provoz, si určitě obhájím a že pokud chtěli zastavit jinde, měli mě nevést na „správné“ místo. Ano, nakonec to vzdali a ani nekontrolovali, jestli jsem nepil nebo hůř – nemám v lékárničce prošlou náplast.
Závěrem nechci spekulovat, jak přesně funguje odměňování strážníků té které policie a nakolik souvisí s počtem či výší rozdaných pokut, ani zda na palubě proběhla komunikace typu „koukej na ty kola, určitě má v kufru reprák a chybí mu tam rezerva a možní i lékárnička…..ty vole, on to hned nezašláp a jede dál, paráda, zkusíme mu napařit neposlechnutí výzvy“ nebo „možná se vyhýbal kanálu, ale třeba bude opilý a mohl by ohrožovat svobodné matky nebo snad i cyklisty vracející se z hospod!!!…sakra, ujíždí nám, řítí se pořád padesátkou!!“ Nechci ani opakovat, jak se chovat při silniční kontrole, opakujte si to raději sami ve vlastním zájmu! Pokud to na Vás policista jen tak zkusí, je to pořád nerovná hra – on riskuje, že to bude muset zkusit na někoho jiného, Vy si nemůžete vybrat, zda do té hry vůbec vstoupíte, jste tam automaticky a riskujete své peníze a v krajním případě oprávnění legálně řídit motorová vozidla po veřejných komunikacích! Prostě nemůžete vyhrát, lze jen neprohrát.
Třeba nebudete mít takové štěstí a strážci pořádku se Vám budou snažit vnutit něco, čím si nebude jistí, třeba Vás zastaví a budou to zkoušet „víte, že už jste jel/a na červenou“ nebo „víte kolik jste jel/a, pane řidiči/paní řidičko? Je tady třicítka“ a Vy si třeba po dni stráveném v práci natěšení, až se doma navečeříte, budete říkat, že vlastně nevíte, jak vypadá správní řízení a co od něj čekat, že se Vám nechce diskutovat, že to pětikilo v blokovém řízení je vlastně lákavé a že i když je to nefér, ušetříte si tím starosti. Chyba!! Takto připíšete systému jednu výhru a do statistik další čárku za „zlého motoristu“ a právě takový přístup přispívá ke zhoršování kvality života na našich silnicích. Zkusí to na Vás jednou a vyjde jim to, proč by to nezkusili příště? Nějaký expert, který získával zkušenosti s dopravou, dopravními stavbami, motorovými vozidly a titul experta obecně jako prodavač a posléze vedoucí prodejny s uzeninami a teď v nějaké funkci hledá inspiraci, kam investovat městské/krajské/státní peníze, si řekne, že v tom a tom úseku bylo za posledních pět let spácháno 9 přestupků, je jen shoda náhod, že tam nebylo přejeto 56,4 dítěte a to je důvod vystavět tam zpomalovací prahy, umístit kamery a na každý roh ceduli s číslem 30. A opět se bude jezdit o něco hůř, opět bude větší šance, že Vás „dostanou“, ať už oprávněně (podle pravidel, která už teď hrají výrazně do karet „těm hodným“) či neoprávněně.
Na úplný závěr bych ještě rád dodal, že nejsem člověk, který pojal svůj život ve stylu já vs. systém a případné konflikty s tímto systémem nepovažuji za hru a jejich vyřešení v můj prospěch (nebo zabránění vyřešení v můj neprospěch?) za svoji výhru. Policisty, úředníky, obecně nejnižší reprezentanty tohoto systému nepovažuji za své nepřátele a beru na vědomí fakt, že jsou to prostě lidé a dělají svoji práci (někteří dokonce v dobré víře, jen s horšími inteligenčními předpoklady) v souladu s tímto systémem, který je špatný a v případě dopravy bohužel určitě nesplňuje svůj účel (nastavit pravidla pro bezpečné, plynulé a rychlé přemisťování osob a věcí po veřejných komunikacích) a jeho postupné přenastavování ho bohužel dále odklání od tohoto účelu. Je ohromná chyby spousty z nás, že k tomuto odklonu nevědomě dále přispíváme tím, že se tomu nesnažíme bránit.
(Zatím nikdo nehlasoval)