Nevinnej: Kauza poškozeného krčíčku - zpět na článek

komentářů 223

Přidat komentář
  1. Osobne bych moc rad panu Broukovi vyjadril svuj obdiv. Snad by ho to alespon malicko potesilo, ze si toho, co dela, uprimne vazim….

    1. Nelze než souhlasit a připojit se.

    2. Jo a jak píšu níže, podpora Road-fens.cz viz https://road-fens.cz/spoluprace-a-podpora/ , Spolek Mobilita 2014 z.s. viz http://www.m14.cz/?page_id=159

  2. Už je to tuším pět let. Na krajnici stálo auto a při jeho míjení se rozjelo. Dostal jsem ji někam na zadní kolo, udělal hodiny, škody byly jen materiální. Druhý den se mi trošku točila hlava, na nervovým v nemocnici se mi skoro vysmáli, zaťukali na kolínko že to nic není. Po těch letetech a spoustě vyšetření se stále stejným výsledkem – nic vám není, tady vám napíšu Nimesil… Jsou prostě dva tři dny v měsíci, kdy mne tak rozbolí hlava, že už chápu co ty ženské mají s tou migrénou. Začne to bolestí za krkem většinou po nějakém neobvyklejším kroucení hlavou. Typicky výměna kabinového filtru někde pod palubní deskou. Já vím, whiplash neexistuje ale kdyby to někdo uměl trošku léčit, stojím ve frontě, fakt to od té doby stojí za hovno. (Živím se sám rukama a pojistka z té havárie ani nepokryla škodu způsobenou na mém autě)

    1. Preco by whiplash nemal existovat? Evidentne ste ho utrpeli. Clanok nic take netvrdi…

      1. Jsem fyzioterapeut a celkem často mi přijdou bolesti hlavy a i ten whiplash se sem tam najde. Jde to většinou relativně pomalu – to zlepšení (cca 2 – 4 měsíce), ale alespoň částečně to jde zlepšit skoro vždycky. Pokud jste z Prahy a měl by jste zájem to řešit, napište mi na bigone@email.cz a něco vymyslíme

    2. Nikdo netvrdí, že ta věc vůbec neexistuje. Dokonce jeden případ osobně znám, zhruba tento příběh: muž cca 60 let jednoho dne vzal manželky fabii, že s ní sjede jen pro housky do vedlejší vesnice. Na křižovatce nedostal přednost, silný boční náraz, fabka na odpis, pán nějaký čas v nemocnici, od té doby trpí. Naprosto mu to věřím. Spíš bych to bral jako informaci, že zrovna s touto diagnózou lze dost kreativně pracovat. Něco o tom totiž vím, znám Myšku.

      1. Tak. Na druhé straně je taky dost možný, že akorát vyplave na povrch problém, co by se jinak třeba jindy objevil taky, a sice že lidi zachází s tělem blbě a neudělají ani tu základní věc, jako že by se ráno protáhli, ať jim správně zapadnou obratle…

        1. Behemot – to je docela dobře možné ale…ochota ranhojičů to jakkoliv řešit se omezuje jen na podávání bolest tišících léků. Když hodně otravuji, vyškemrám reha v počtu pěti! půlhodinovek (cca 3měs jsem si to poté doplácel jako samoplátce, konečně jsem našel reha, kde se snažili a mělo to byť malý ale efekt) Věřte, že je to velmi ale velmi nepříjemné, nepochopitelně bolavé a ten nahovno pocit, kdy člověk leží v posteli a tělo (krk) se stále nechce uvolnit a odpočinout si. Mezi ranhojiči nebývale vyčnívala doktorka z bývalého cccp, vypadala jako stopadesátikilovej medvěd s hlavou barokního anděla a vodovýma očima. Co potřebůjete. Nemůžu otočit hlavou po autonehodě. Káždy může otočit hlavou, chytla mi hlavu (já v sedě na stoličce) a otočila… obě dvě noci, co jsem proseděl v polospánku v křesle, jsem na ní s láskou vzpomínal.

          1. Na ranhojiče se úplně nespoléhejte. Skuste nějakého fyzioterapeuta (nebo příbuzné odbornosti) s dobrými referencemi. Nebo jsou asi i další možnosti. Něco trochu směrem tzv. alternativě, tedy aku-punktůra-presůra a tak. Opět raději déle vybírejte, resp. hledejte reference.
            Mám to v rodině a je zajímavé že když na mě sáhne brácha, tak super (ikdyž si někdy u toho popláču) a když tata, tak se mi nezdá že by to mělo efekt..

          2. P.S.: Mě na bolesti hlavy od krční páteře zabírá cvičení trapézů ve frekvenci tak 1x za čtvrt roku..

  3. Jen jedna otázka: proč nezveřejníte jméno správního orgánu I. a II. stupně a místo, kde se nehoda stala? Chápu ještě jména fyzických osob ale jména úředníků?

    1. Zveřejněním názvu prvostupňového správního orgánu by pravděpodobně k identifikaci pana Myšky.

      1. Tak vím o tom kulový, ale nenapadá mě možnost, jak by kdokoli mohl jeho totožnost zjistit, krom toho, že jde o velmi malý správní orgán ve velmi malé obci, kde se všichni navzájem znají, což ale většinou není pravda, neboť tyto správní orgány jsou jen v obcích s rozšířenou působností. Z kontextu patrno, že jde o obec ve středočeském kraji.
        Standardy zveřejňování podobných kauz jsou většinou takové, že se zveřejní všechny anonymizované dokumenty, které mohou být návodem, jak řešit kauzy ve vlastních věcech.
        Pokud si dotyčný zmocněnec nechrání své know-how (ale to by si neměl chránit, když dělá věci zdarma, není k tomu racionální důvod), nebylo by lépe zveřejnit text posudku, text odvolání (jména znalců jsou zveřejnitelní na základě zpravodajské licence).

  4. +1 Palec nahoru!

  5. Závěr článku má jednoduchou odpověď, kterou jsem tady už psal: dotkne se to pár lidí. Obdobné lopaty jako lopata postižená nakonec řeknou, že to byl stejně idiot a mohl si za to sám, však neměl bourat, ne? Jim se to přece nestane. V mezičase budou masírování z médií informacemi o zlých řidičích velkých černých BMW, na které tvrdá ruka zákona spravedlivě dopadla a budou horovat za ještě větší represi.

    Systém není idiot, systém si dává pozor, aby počet zničených životů byl podkritický a hlupci zůstali prosystémově naladěni. Za ty roky už ví jak na to, dělají to pořád stejně a pořád jim to funguje. Jak je ostatně vidět z toho, co se právě chystá a co nikomu nevadí.

    1. Eh no, ak spravne chapem, v aktualnej legislative je vodic povazovany za vinneho prakticky vzdy, ak bural on. „Mal predvidat“ je tak kuzelne slovne spojenie, ze az.

      Samozrejme, predvidat sa da len odtial potial, inak by vsetci vodici na ceste so subeznym chodnikom mohli ist tak maximalne rychlostou chodze, lebo co ak niekto zakopne a zleti mu pod kolesa. V noci na stretavackach tak do 60-70 km/h a podobne.

      1. Huml kdysi zcela vážně tvrdil, že když nemůže použít na dálnici dálkové, tak jede v noci nanejvýš 60 km/h. To bych chtěl vidět v praxi na D1. Nebo spíš nechtěl …

  6. 1) Co neubrzdíš, to neukecáš. Pokud přede mnou zastaví auto a já to do něj nakouřím, je to moje chyba. Házet to na chodkyni důchodkyni, že tam vlezla když neměla?

    2) Z článku cítím takovou pachuť, že když se chce člověk při nehodě zachovat poctivě, uznat chybu a zaplatit škodu ze svého povinného ručení, akorát ho nějaký zmrd ojebe. Tak nějak to motivuje řidiče raději od nehody ujet než aby kvůli prasklýmu nárazníku nakonec přišel o řidičák…

    Jednou mě trefila ženská na T křižovatce, byl jsem na hlavní a ta kráva mi vrazila do pravého zadního kola, zastavil jsem a vylezl z auta. Očekával jsem se svou povahou Mirka Dušína, že zastaví i to druhé auto a madam se přijde domluvit, co dál. Ale ta prostě ujela, proto jsem napsal kráva. Takže jsem obhlížel škody, flek na alu kole (černá z jejího nárazníku), roztržená zástěrka, odřený nárazník. Být to nové auto, byl bych nasranej a nejspíš volal benga, ale se svým střepem jsem prostě nasucho polkl a doufal, že to nezpůsobilo nějakou další škodu jako třeba rozhozenou geometrii. Že by si toho ta kráva nevšimla, je vyloučeno, byla to slušná rána a moje auto se pěkně zatřáslo. Nejzvláštnější bylo, že mě trefila na zadní kolo = rozjela se když jsem byl dávno před ní. Někdo by prostě neměl dostat řidičák ani na šlapací tříkolku.

    O pár let později se mi podařilo nacouvat do zaparkovaného auta, odřít nárazník a sundat z něj SPZ. Nechal jsem na sebe kontakt, majitel se ozval a vyřešili jsme to, oprava šla z mojeho povinného ručení. Jako je to správný postup, ale do teď si říkám, že jsem asi jeden z mála blbců, který by ten kontakt na sebe nechali.

    Ale pozor, prý to není legální postup a vlastně jsem ujel od nehody, bohužel jiná možnost byla čekat než tam přijde majitel nebo zavolat policajty, obojí mi přišlo jako ztráta času.

    1. Takto jsem jednou poškodil kryt světlometu zaparkované škody 1XX, byl mrazivý večer, pán volal až druhý den odpoledne, to bych se načekal :-) (Zajímavé bylo, že jsme se dohodli, že to zaplatím ze svého (nestojím o malus kvůli kravině), zjistí, co to bude stát a zavolá. Už to bude asi osmnáct let a pořád nic :-)

      Jinak mám ještě jednu zajímavou historku – zastavil jsem u chodníku a vzhledem ke složité situaci předemnou jsem kousek couvnul. Bohužel mezi tím za mě přistál duster, v bočních jsem si ho nevšimnul a couvnutí cca. 30 – 40 cm skončilo ťukancem (rychlostí chůze). Bohužel měl nějaké ohoblované plasty a i když se nezbořili, od chladiče šla lehounce pára (??). Tak jsem řekl, že to sepíšeme a pokud to bude dražší, tak to dám pojišťovně a jal se telefonovat manželce, že budu mít zpoždění. Pán bezeslova vysvětlení či rozloučení skočil do svého auta a odjel, už nějaký rok uplynul a nic. Tomu nerozumím dodnes (Byl pod vlivem? Neměl papíry?)

      1. Stalo se mi něco podobného. Přijedu ve stejnosměrce k volnému parkovacímu místu po levé straně. Najedu si dopředu, začnu couvat (před tím jsem se samosebou podíval, nic tam nebylo), začnu zajíždět a drc. Najednou tam byla Fabie s ženskou a dvěma dětma. Dodnes nechápu, jak se tam tak rychle dostala, asi pochytila tu sídlištní hysterii (nejsou místa, což nebyla, bylo ještě před slavnými zónami). Ta tam musela zaplout tak třicítkou a hamptnout to na místě.
        Vylezla a dořvala mne (to je jasný, nečumí, ještě kouří). Poté, co jsem se začal odpoutávat s tím, že vylezu z auta a začneme to řešit jako civilizovaní lidé – během deseti vteřin byla v prdeli i s Fábií. Zatůrovala tak 7000 otáček. Ta ženská byla prostě Pérák second edition – tak sebou mrskla.
        Podruhé jsem nepochopil jak to tak rychle zvládla. Doma asi dlooouho říkala, jak byla chudinka nabouraná…aby to manža pobral a nezfackoval ji.
        Škoda? Odřená barva milimetrových rozměrů na obou vágnech…u mne v polovině zadku (z toho by mělo být jasné, jak „hluboko“ v parkovacím místě jsem již byl) a u ní na pravé straně předku.
        A já tam stál jak jouda a kroutil hlavou….
        Co mi dodnes není jasné (protože jsem nikdy v osobním voze neboural tak nemám tuhle povědomost) jak bych dopadl v případě nahlášení nebo dokonce přivolání státu – byl jsem viník, nebyl….nevím.

        1. Při couvání jste prakticky vždycky viník, pokud zrovna nejste primátorem města Brna a městapo vás z toho iniciativně nevyseká.
          https://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/primator-onderka-zranil-na-dominikanskem-namesti-zenu-prejel-ji-nohu-20120428.html

          1. I když do mne při couvání nabourá?

            1. §24, odstavec 2, zákona č. 361/2000

    2. to. mjfox

      ad 1: Jistě, tohle pravidlo se má za platné a rozumné. A to až do té míry, že pod okny naší firmy, kde je přechod (ano, silnice I. třídy tam prochází intravilánem obce s nejblbějšími chodci ve střední Evropě, hint: rodiště Bolka Polívky) máme co pár měsíců pravidelně 2-3 sražená auta v sobě, když nějaký chodec dospěje k názoru, že na přechodu má „absolutní přednost“ a auta se pak za ním posráží. Můžeme se bavit o dodržování bezpečné vzdálenosti, ale bavíme se o ní v zemi, kde když ji dodržíte, pravděpodobně vás nějakej píčus ihned předjede a do vámi vytvořené mezery se vsere.

      ad 2: pachuť je na místě, zdejší legislativní nastavení je takové, že poctivost se trestá. Důvody velmi výstižně v závěru článku. Že nesmyslná represe motivuje k důsledné právní sebeobraně, v krajním případě až k ujetí od nehody, o tom už se na tomto webu psalo dříve.

      ad 3: kdyby byl majitel píča, tak se jste skutečně mohl být řešen pro ujetí od nehody a říkat si, že kdybyste na sebe kontakt nenechal, tak se vám to nestalo. (Např. sousedka po lehkém ťukanci se sousedem odcouvala 2 metry, aby seznala škody, a dostala za to od (sousedem následně přivolaných) fízlů flastr. Ne za ťukanec, ale za odcouvání.) Go to 2.

      obecně:
      Whiplash syndrom skutečně existuje, ale bude imho je výrazně naddiagnostikováván. Dříve se tomu říkalo distorze krční páteře a již ve skriptech z neurologie, z nichž jsem studoval před 1/4 stoletím se jasně psalo, že (spolu s otředem mozku) je to z účelových důvodů jedna z nejčastěji simulovaných nebo alespoň agravovaných diagnoz. Teoreticky, pokud je auto vybaveno hlavovou opěrkou (tj. dnes 100% nových vozů), by k whiplashi nemělo dojít. Teoreticky. Lékaři jsou na zranění krční páteře kurva opatrní, protože mohou být závažná. Nikdy nevíte, který obratel mohl naprasknout, který vaz se trhnout a pacient potom může s trochou smůly ochrnout na všechny čtyři. Proto na místě nehody účastníci se sebemenším podezřením dostávají límec, jsou vezeni záchrankou a límec mají přinejmenším do doby, než je negativní CT mozku a krční páteře (nemluvě o možném poranění dalších částí těla). Je zcela legitimní, že ani zodpovědný lékař nestojí o průser. Na druhou stranu, subjektivní potíže mohou i při negativních nálezech přetrvávat (stejně jako být simulovány); lékař je vychováván, nastaven a v neposlední řadě právním prostředím nucen, že má pacientovým údajům věřit. Go to 2.

      1. Kundohlav:

        ad 1) No já radši tu bezpečnou vzdálenost dodržuju nebo se aspoň snažím. Zatím jsem to vždycky ubrzdil.

        ad 2) Ano. Přijdu o bonusy. Mohl jsem se na to vysrat, majitel si za 200 czk koupit nový rámeček na SPZ a odřený nárazník by za pár tejdnů ani nebyl vidět pod mouchama.

        ad 3) Přesně. Naštěstí majitelka auta byla v pohodě, sepsali jsme to jako rozumní lidé, podali si ruce a vyřešeno.

    3. To mjfox:
      ad 1) „Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy“ – proč je tedy tohle v ZPPK?

      1. A zapomněl jsem na toto: „Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem“ – jaký smysl by mělo tyto věci dávat do zákona, pokud by na ně nešlo při obraně poukázat?

        1. Ale jo, to je pro obranu toho prvního auta, jehož řidič prostě nemohl nic dělat a chodkyni chca nechca srazil. Ale řidič druhého auta?

          To je jako když vyjede auto z jednosměrky, ale v protisměru. Nemělo by vyjet, protože jede do zákazu vjezdu, ale pokud mu nedáš přednost zprava, je to tvoje chyba.

          1. to mjfox
            Platné právní úpravě navzdory, řidič druhého auta má možnost vidět toho chodce ještě méně, než ten první … :-P

            to kibic
            S těmi ustanoveními ZPPK (§54) máte samozřejmě svatou pravdu, leč kurevská praxe OČTŘ z nich činí prakticky mrtvá ustanovení. Dosud jsem neslyšel o řidiči, který by to s uvedenou obhajobou ustál; naopak OČTŘ užívají řadu jiných osvědčených paragrafů, na jejich základě hledí zavinění vždy připsat řidiči. (hint: §4 odst 1 písm h, 4-2-f, (5d), a zejména obecná povinnost předvídat všechno a přizpůsobit rychlost všemu…)

            Starší (2015) ale výstižný a dosud aktuální článek na téma:
            https://ekonomickydenik.cz/absolutni-prednost-chodcu-vzala-krvave-konce/

            1. Řidič druhého auta má koukat na zadek prvnímu autu a dodržet bezpečnou vzdálenost. V novém autě by to za něj udělalo auto, resp. nějaký asistent a radar / lidar v nárazníku.

              1. Nejsem znalec ani naštěstí vlastník těch moderních werků, tak se zeptám. Co by jako chytré auto udělalo v 60 km/h u stojící či velmi pomalu se pohybující překážky? Viz předchozí zkušenosti přispěvatelů ohledně srážené zvěře ale i výše uvedená modelová situace.

                1. Předpokládám, že chytré auto by zastavilo, protože si neustále měří vzdálenost od auta před sebou a tak to z rozdílu rychlostí pozná blížící se kolizi.

                  1. Z šedesátky na nulu nezastavíš na pětníku. Jak moc dobře by to zbrzdilo, nedostalo by se do smyku a netrefilo tu šedesátiletou hrušku po pravé/levé straně? Co pasažéři? Neučinil by brzdný šok větší škodu v bržděném wágnu?
                    A dostávám se k tomu hlavnímu, kde s Vámi bez výhrad souhlasím – ke vzdálenosti wagen-wagen, která by se (měla) udržovat. Ano, měla, mnohdy nedodržuje. Taky nám ji někdo přikáže, resp. naprogramuje tak jako vypínání motoru při zastavení? Umíte si představit ty kolony na dálnicích? Všichni jak igráčci….
                    Pak budu chtít zaparkovat předkem na parkovišti u restaurace a ono mne to zabrzdí, páč obrubník/zeď se bude jevit jako překážka? Není lepší to nechat na řidiči?

                  2. to: misaka
                    Já bych taky na chytré auto nespoléhal vůbec, mně ty moderní werky jenom serou.

                    to: mjfox
                    Už se stalo, že chytré auto detekovalo páru nad kanálem jako pevnou překážku, náhle prudce zabrzdilo a bylo nabouráno druhým autem zezadu. Domníváte se, že i tohle, na širé přehledné ulici, kde v dohledu není nic kolizního, musí ten zadní řidič předvídat a že se mu to má dát vyžrat jako nedodržení bezpečné vzdálenosti ?

                    1. Člověka nenahradíš i přesto, že by v některých případech nahrazen/vyřazen měl být.
                      V praxi si dáš majzla na škodovkáře, BMW a audiny a jedeš si tu svoji, pohodovou.

                    2. kundohlav: Kdyby bylo chytré i to druhé auto, tak by do něj nenarazilo. Pára z kanálu tak může zastavit celou kolonu…

                      Osobně těm chytrým autům nevěřím, rozhodně bych ho za sebe nenechal řídit. Ale v některých případech to může pomoct, jako u toho nouzového brzdění, pokud se to ovšem udělá nějak rozumně.

                      misaka: Ohledně parkování, předpokládám, že v nízkých rychlostech se brzdící asistent neuplatní, protože ho nahradí ten parkovací asistent. Chytré auto musí poznat, že teď se parkuje, třeba podle toho, že se nejde 60km/h, ale 10.

                    3. Máte štrúdl chytrých aut… A uprostřed jednoho normálního řidiče…. Co věří ve své instinkty, ruce nohy oči a mozek. Co se stane?
                      Jiná situace, jedete 85 v klidu na plynu. Kanec na 12 hodinách. Po obou stranách stromořadí. Necháte to na něm, na autě?

                    4. U chytrých aut záleží jak jsou naprogramovaná. Můžou nouzově brzdit tak, aby nedošlo ke srážce, byla tam nějaká rezerva nebo prostě brzdit, když už je srážka nevyhnutelná, prostě s cílem jen minimalizovat škody.

                      V ideálním případě budou řidičovi kecat do řízení ve smyslu aby udržoval bezpečnou vzdálenost a pokud auto před nimi zastaví, zastaví taky a včas. A bude jedno, jestli auto před nimi je chytré nebo škoda 120 s živým řidičem.

                      Normální řidič bude dělat to samé, co chytré auto – bude si udržovat takovou vzdálenost, aby stihnul zastavit a tedy když zastaví auto před ním, zastaví taky. Tedy normální ve smyslu, co bysme tak očekávali od normálního řidiče… pokud „normální“ bude ve smyslu „většinový“, tak si nejsem tak jistý. Nedávno se stala v mlze na D1 hromadná nehoda asi 100 aut, prostě nikdo z nich nejel podle toho, jak daleko viděl. Byli to normální řidiči? Bylo jich docela hodně.

                    5. První větou jste vložil osud řidiče do ruky programátora. To není správné. Auto je můj nástroj, nikoliv můj vůdce, mozek či velitel.

                    6. Já si s dovolením užiju jízdu sám. Po svém.

                    7. Říkám jen tolik, jak se to asi dělá. Můžou být naprogramovaná na jistotu, být přehnaně opatrná, pak ale budou brzdit co chvíli a nenechají řidiče přiblížit k autu před sebou. Bude to dost otravné. Nebo můžou být trochu mírnější, pak jejich používání nebude tolik otravné a zachraňovat budou životy (a zdraví), ne nějaké pitomé plasty na nárazníku.

                      Jak se to v reálu dělá, to nevím, nejsem z oboru, jen jsem kdysi byl na nějaké předváděčce jedné firmy, která ty systémy vyrábí. A podepsal jsem, že nebudu zveřejňovat nic, co jsem se tam dozvěděl :-)

                    8. A zabránila by tomu ta vaše IA? V zemi, kde ani tak blbuvzdorné prostředky jako vlaky neumíme provozovat bezpečně….?

                    9. Jestli to je ještě pořád na mě, tak to NENÍ moje AI (předpokládám, že to mělo být AI = umělá inteligence; co má být IA, to nevím).

                  3. Chytré auto by zkusilo zastavit. Zda aby to dokázalo záleží na mnoha parametrech – počínaje tím zda je naprogramováno zastavit bezkolizně, nebo jen minimalizovat škody, konče tím, že sebechytřejší auto s ultraekologickýma pneumatikama a tlumiči za zenitem bude brzdit podstatně hůř, než dobře udělané hloupé auto s novými tlumiči na UHP gumách.
                    Stejně tak když za auto dáte těžký nebrzděný vozík, tak je otázka, jak se s tnečekaným prodloužením brzdné dráhy inteligence auta popere.

                    Moje polochytré auto mi do toho kecá jen při rychlostech do cca 35 km/h a když se rozhodne brzdit, tak na to v případě potřeby bez váhání dupne velmi solidně. Odladěné to mají poměrně dobře, takže bezdůvodné brzdění zažívám pouze když se pokouším podjet zvedající se závoru. V normálním provozu mě to v 99,999% případů neomezuje, takže mnohem víc mě irituje fukce automatického výstražného blikání při intenzivnějším brzdění.

  7. K tomu whiplash. Otce takhle jednoho dne prirazilo k sedacce auti. Rozhlidl se, auto bylo daleko, vjel na silnici, auto nejelo 50 ale 90, takze ho zezadu prirazilo, protoze to nestihlo ubrzdit. Dodnes ma s krkem problemy, ale oficialne nikde nic neni videt. A nemyslim si, ze 15 let po nehode ho bavi brecet, ze ho boli krk/hlava kazdou chvili. Tim chci rict, ze to neni uplny vymysl a existuje to a doktori si s tim nevi rady, krome doporucovani masticek a prasku.

  8. K té části“ „Euroformulář neobsahuje žádnou kolonku, kde by se řešilo, kdo je viníkem nehody“ mám jednu drobnost: u nehod, jichž jsem účastníkem (dejme tomu jako řidič vozidla A) a je poměrně zřejmé, že jediným viníkem nehody je řidič vozidla B, toto píšu po dohodě s řidičem vozidla B do poznámky: „Účastníci nehody souhlasí s tím, že viníkem nehody je řidič vozidla B“ a oba to podepíšeme. Zatím to bylo vždycky OK, nemuseli to řešit opicajti ani jiný ouřadové a pojišťovna z povinného ručení vozidla B ochotně zacvakala, co bylo zapotřebí, a ničehož se nedožadovala, pročež bych si dovolil konstatovat, že se jedná o výjimku z pravidla „Jakékoli právní disputace nad eventuální vinou nebo spoluvinou si při vyplňování formuláře nechte od cesty“.

    1. Vloni za mnou nedobrzdil řidič, postupoval jsem stejně jako předřečník, výsledek shodný. Jako poškozený mám zájem na tom, aby existoval podepsaný dokument, kde se viník ke své vině přiznává.

      1. Pokud se účastníci shodnou na viníkovi, tak rozhodně napsat do protokolu. Pokud se neshodnou, tak volat policajty a protokol je tím pádem naprosto zbytečný psát.

        Z praxe: Pokud vinu uzná i ten, kdo to nezavinil, pojišťovnu to vesměs nezajímá, kromě naprosto jednoznačných případů, a plní. Tedy např. vím o událostech, kdy byl jako viník v protokolu označen ten, kdo byl nabourán zezadu, tím kdo nedobrzdil a pojišťovny s tím neměli problém.

        Tedy článek jsem četl po výše zmíněné tvrzení a dál již pro mě ztratil informační hodnotu, když se tam vyskytla taková blbost.

      2. to: Metete Utelete a kibic

        Já jsem naštěstí neměl žádnou nehodu od autoškoly (1987 …, tehdy smyk na ledě ve Š120 s ustláním si v příkopě, bez zranění; kdyby se blbec instruktor se mnou netahal o volant, byl bych to i vybral, bo jsem měl už před autoškolou cosi naježděno …)

        Tudíž jsem naštěstí zatím Euroformulář nevypisoval. Tak jak to říkáte, je to v podstatě dvojsečná záležitost. Faktem je, že Euroformulář kolonku kdo je viníkem nehody neobsahuje, a tudíž ji řidiči nejsou povinni vypisovat. Je na pojišťovně, aby stanovila „viníka“, nikoli ve významu trestněprávním nebo občanskoprávním, ale ryze z hlediska komu a z čího povinného ručení bude zaplacena škoda. Tečka. Pokud tam řidiči napíší něco nad rámec, je to na jejich dohodě. Nemusí to nutně být na závadu, ale na druhou stranu si tím mohou případně i ošklivě naběhnout. Neb nikdy nevíte, na koho narazíte.

        Standardní řešení této nehody (by teoreticky) mělo být: není nikdo zraněný = lze to řešit bez opicajtů, je někdo zraněný = opicajti se volat bohužel musí. V tomto případě bohužel Lišková byla píča a zranění na sobě až dodatečně zpozorovala či spíše si ho dodatečně účelově vymyslela po konzultaci přítele na telefonu.

        Zaspekulujme si, co by bylo, kdyby byly v řiti ryby:

        1. Kdyby byl Myška Liškové podepsal, že je viníkem nehody, jelikož nedobrzdil, mohlo se to:

        1a) řešit bez policajtů (bez nepříjemností, bez pokuty), ryze jako hmotná (a navíc bagatelní) škoda a byla by to win-win situace.

        1b) kdyby ovšem Lišková byla pizda (jakože v reálu v tomto případě nakonec byla), a vymyslela si zranění dodatečně (jakože vymyslela), tak by měla v ruce od Myšky podepsané zavinění nehody. P. Myška by byl fpíči, mohl taky být souzen za ublížení na zdraví, přičemž další obhajobu by měl uznáním zavinění na Euroformuláři zřejmě velmi ztíženou až znemožněnou.

        2. Když se stalo, že Myška Liškové zavinění nepodepsal, mohlo se to:

        2a) řešit bez policajtů (= stejně jako 1a, ať si to přebere pojišťovna, patrně to Myškova zaplatí Liškové z povinného ručení a opět win-win)

        2b) anebo nastalo to, co nastalo: Lišková se poradila s přítelem na telefonu, volala opicajty „protože to Myška nechce podepsat“ a dopadlo to, jak to dopadlo, dlouhýma nepříjemnostma, ale nakonec úspěšným zastavením správního řízení (pravda, za extrémních až bizarních okolností, a poté co správní orgán posral, co mohl) …

        Zbývá otázka, zda pravý důvod k zavolání policajtů Liškovou byl „protože to Myška nechtěl podepsat“. Spíše si myslím, že ne, a že tím pravým důvodem byl konzultant na telefonu, jak ostatně v článku píše i pan domácí. Takže Lišková by opicajty dost možná nakonec volala stejně (případně dodatečně, až by Myška tzv. „ujel z místa nehody“…) Osobně si myslím, že tahle vražedná kombinace, vedoucí v případě souhlasu se zaviněním ze strany p. Myšky, by nakonec vedla k 1b, což ne scénář nejhorší možný.

        Bizár správního řízení v tomto případě předčil veškerou moji představivost, ale je dobré vědět, že človek žije na hnoji.
        Tím spíš mě z toho vychází, dobře že p. Myška nepodepsal a s opicajty nekomunikoval.

        1. P.S.: a obecně, závěr účastníků nehody o zavinění do Euroformuláře zásadně nepsat, jak říká pan domácí.

        2. oprava, třetí řádek od konce, má býti: „což JE scénář nejhorší možný“

        3. No, já bejt Myškou, bych na přiznání viny v protokolu taky nepřistoupil, protože baba na přechodu by mohla mít minimálně spoluúčast a nechť to rozhodne někdo jiný. Pomíjím fakt, že já bych na takové přiznání viny v protokolu asi nepřistoupil ani v situaci, že bych byl jasným viníkem (což se naposledy stalo někdy z kraje tohoto tisíciletí (to jsme ještě nebyli v EU), kdy jsem za volantem v pracovní době nějakou záhadou usnul, jako náměsíčný jsem projel jednu velkou táhlou zatáčku a když jsem se za ní probral, se ke mě rychlostí vyšší než malou přibližovala kolona stojících vozidel).

          Naposledy byla z mé strany viníkem nehody osoba řídící moje vozidlo a protože se mi kvůli takovýmu ťukanci nechtělo kurvit si bonus na povinným ručení, přijel jsem na místo a vyřešili jsme to zcela bez pojišťoven, zacvakal jsem opravu ze svého, stálo to asi 8 litrů (resp. to zacvakal viník, protože jsme se tak dohodli). Nehledě na to, že jsem si nezkurvil pojištění, se tato nehoda především nikde, kde bych si to nepřál, neevidovala.

        4. Myška odtušil malér, když Lišková při vypisování formuláře začala dost vysírat, že Myška v políčku „Zranění?“ právě zatrhl možnost „Ne“. Přesně v tu chvíli se Myška „zasekl“, vyplňování formuláře tím de facto skončilo a Myška následně odmítl Liškové na místě podepsat naprosto cokoli. Právě tato situace, samozřejmě v kombinaci s fízlotelefonickou postkonzultační poruchou, vedla k tomu, že se „volala rychlá“, k čemuž Liškové na místě ještě dopomohla „rada“ od policajtů z místního oddělení, že když si ji zavolá, „nehodovka“ přijede rychleji – ta reálně přijela za déle než čtyři hodiny od oznámení.

          1. @ kibic:

            To co píšete (že problém s Liškovou primárně vznikl v momentě, kdy Myška zaškrtl, že NEdošlo ke zranění), beru za důležitou doplňující informaci, kterou pan domácí hned na začátku článku explicitně neuvedl. Říkáte, že o tom něco víte, a že pana Myšku znáte osobně, tudíž nemám důvod o tom pochybovat.

            Ono je to totiž logické vysvětlení (já to píšu v příspěvku výše taky): pouze nehoda BEZ zranění lze řešit bez policajtů. Pokud se pizda Lišková cítila primárně zraněná, pak se namísto sepisování Eurozáznamu měla primárně volat ZZS a (bohužel) povinně PČR. Pokud se necítila zraněná a bylo to na řešení bez PČR na Eurozáznam, pak se do něho v dané situaci skutečně nedá napsat nic jiného, než že ke zranění nedošlo (napsat tam, že ke zranění došlo + nevolat PČR = ještě větší průser než to, co se až dosud stalo. A nedej bože, kdyby do toho ještě p. Myška uznal své zavinění …).

            Takže ano, jestliže Lišková začala vysírat právě v tuto chvíli, pak si můžeme myslet pouze dvě věci:
            – vychcaná Lišková chtěla situaci maximálně vytěžit, zranění předstírala účelově a dodatečně (podpořena v tom telefonickou konzultací s kdovíjakým zmrdem)
            – za této situace Myška udělal jedině dobře, když ze vstřícného přístupu ihned přepnul na striktní právní sebeobranu (nevypovídat, nepodepisovat, nechat se zastupovat). Díky tomu to celé mělo (s notnou dávkou štěstí) dobrý konec, ale zažil si peklo …

            K poslednímu odstavci článku:
            Potřeba právní pomoci je v těchto případech jednoznačná. LZPS v § 37, odst. 2 říká, že: Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Správní řád v § 33 odst. 1 říká, že: Účastník si může zvolit zmocněnce. Samozřejmě, zmocněnci se zkušenostmi typu pana Brouka jsou správním orgánům trnem v oku. Jak pan domácí správně naznačuje, snaha správních orgánů zastupování ovcí panem Broukem pokud možno znemožnit (nebo aspoň co nejvíce ztížit) je logickým krokem zmrdů proti občanům, kteří se nehodlají posrat a do dobývání zmrdí renty jsou odhodláni účinně házet vidle. Pokus delegitimizovat zmocněnce ne-právníky jakožto vinkláře je logicky další level (nakonec, s ústavou i správním řádem si zmrdi v minulosti prdel již nejednou vytřeli). Celé to zřejmě povede na to, že se bude muset častěji používat „trik s advokátem“ (dokud ho ústava ještě umožňuje). Advokátní služby zdraží ještě víc a budou hůře dostupné … Nicméně i za těch okolností já asi pořád ještě dám raději řádově 10e4 Kč advokátovi, než jedinou korunu Liškové a ještě si od ní nechat posrat život…
            Kurva to houstne nepěkně.

            1. Tak ono tam těch věcí při poměrně dlouhotrvajícím vypisování formuláře bylo víc, položka „Zranění“ byla jen pomyslná třešnička na dortu. Myška kupř. trval na tom, aby do formuláře byla explicitně zanesena účast báby – chodkyně, kterou Myška v průběhu psaní formuláře nechal místníma policajtama ztotožnit. Není bez zajímavosti, že bezprostředně po události Lišková z auta vylítla jako čert z krabičky a docela hustě se pustila právě do té báby s tím, že svým vstupem do vozovky ji donutila nouzově brzdit s důsledkem nárazu dalšího vozidla do jejího. K myšlenkovému obratu směrem ke zranění u Liškové došlo právě až po zmíněných konzultacích, kdy najednou z jejího pohledu přestala být ta bába důležitá a soustředila se na to, aby disponovala Myškou podepsaným formulářem se zatrženým zraněním „ano“.

              1. ad: celé toto vlákno

                Sem se díval, jak je to s tou dohodou o zavinění. Dal jsem to do nového komentu na str. 2 http://dfens-cz.com/nevinnej-kauza-poskozeneho-krcicku/comment-page-2/?show=comments#comment-178683 , i když to možná správněji patřilo sem (Metete Utelete měl pravdu).

  9. Nejhorší na tom všem je, že i vrah nebo lupič má právo nechat se zastupovat v procesu odborníkem, ale člověk podezřelý z podělaného přestupku by podle těch jejich nových návrhů to právo mít neměl.

    1. Ale měl. Můžete si najmout advokáta tak cca 2500/hodinu. To je ostatně win-win pro úřední ksindl, protože pokud soudruzi z MSp začnou stíhat hnusáky vinkláře, tak vy se buď budete muset spokojit s právním zastoupením, které je výrazně dražší a mnohdy horší než zastoupení informovaným a zkušeným zmocněncem, a majlant, který vypláznete, několikanásobně převýší sankci. Čili se vám jednoduše právní zastoupení nevyplatí, a tak jste před úředním ksindlem jako nahý v trní. To je situace, která je v zájmu jak úředního ksindlu tak advokátní lobby.
      Prohrát spor s vámi může jen zmocněnec. Advokát totiž spor vyhrává na rozdíl od jeho klienta vždycky. A to už vůbec nemluvím o možnosti nechávat se zastoupit zmocněncem například u rozvodu nebo opatrovnického řízení. Tam je to teprve maso – navíc tam advokát mnohdy ignoruje zcela jasné šikanování klienta, protože jeho zájmem je zobchodovat své služby (které tonoucí se klient chytající se stébla rád využije a nemyslí na to kolik ho to bude stát) a nikoli hájit spravedlnost. Pokud by například šel nějaké sadistické rozvodové soudkyni po krku, vyslouží si u advokátní komory flastr. Čili je hodný a bezzubý hoch.
      Proto justice, úřady a advokáti tak šílí, když se řekne slovo obecný zmocněnec. Protože do byznysu jim začínají mluvit moderní technologie. Jednak se běžný občan dostane k datům, ke kterým by se ještě před pár lety nedostal, jednak se na sociálních sítích sdílí různé kauzy a zmocněnců postupně roste tolik a zvyšuje se jim sebevědomí, že to začíná ovlivňovat krátký tlustý advokátní byznys.

      1. Průměrná hodinová sazba advokáta je 1.000 až 1.200 Kč, zdroj: komentář k advokátnímu tarifu. Ostatně advokát, který není úplně zelený nebo obchodně tupý, umí takové věci jako paušální odměna za celé řízení nebo zastropovanou hodinovou odměnu.

        Na vinkáře je třeba dupat, to je bez debaty. Ostatně vy doktoři taky nedovolíte, abych si mohl třeba takový Dorsiflex koupit v samoobsluze nebo na benzínce, a poznámkám o „informovaných a zkušených ranhojičích“ byste se povýšeně smáli. Hlavně že sněží, co?

        1. Osobně si myslím, že by lidi měli mít možnost si koupit mnoho léků v drogerii nebo na benzince. Ostatně ti, kdo strašně řvou proti rozšíření prodejů nejsou lékaři, ale majitelé lékárníci (resp. majitelé lékáren, kteří chtějí mít státem chráněný monopol , protože zaměstnancům je to celkem šumák).

          Legitimním důvodem pro omezení volné nabídky některých služeb nebo zboží je skutečnost, že by kupříkladu lékař nebo i mnohý pacient mohl nést negativní externalitu takového volného prodeje. Dám příklad: volný prodej antibiotik by s sebou nesl úkaz, který známe ze států jižní Evropy (Itálie, Řecko, Malta), kde ATB volně dostupná jsou. Výsledkem je cca 60-70% resistence bakteriálního rodu Streptococcus pneumoniae na makrolidová ATB (klaritromicin) a asi 40% resistence na Amoxicilin-klavulanát – čili pokud jste bábuška v Řecku a dostanete komunitní pneumonii způsobenou tímto multiresistentním sráčem, jste v prdeli jak Baťa s dřevákama právě proto, že blb s pocitem vícecennosti si přečte kraviny na internetu a pak si léčí každý virový zánět horních cest dýchacích volně prodejnými antibiotiky. Nehledě na to, že lékaři a jejich rodinní příslušníci jsou těmto multiresistentním kmenům rovněž vystaveni, nehledě na zdražování služeb kvůli potřebě používat superdrahá ATB a nehledě na to, že doktoři mají na rozdíl od advokátů regulované ceny a prakticky monopolního odběratele služeb (stát), čili pokud by byl výsledek takový, že by regulace nastavená na zákaz prodeje ATB (tedy že cena jednoho vyšetření není 1200 Kč ale 250 Kč) byla použita na stav, kdy dejme tomu 90% normálních lidí se vyléčí sama a s 10% komplikací byste měl brutální výdaje ale žádné příjmy, pak by se systém státního zdravotnictví možná zhroutil (což by možná bylo nakonec dobře, protože tam, kde jsou ve zdravotnictví volné ceny, tak lidé prosperují a praxe advokátů se tomu nemůžou ani zdaleka rovnat, já bych to třeba uvítal). Čili ta regulace ve zdravotnictví je tu proto, aby chránila nikoli subjekt svobodné volby ale objekt negativních externalit této svobodné volby.

          A jakpak je to v případě advokátů? Advokáti, pokud vím, mají volnou tvorbu cen. Advokáti mají prakticky nulovou odpovědnost – pokud není advokát úplný vůl, tak vám neřekne, jak dopadne soudní verdikt, že a informuje vás tak, aby on vydělal a vy mu dal jeho palmáre. Advokát je obchodníkem s právem a nikoli bojovníkem za spravedlnost. Naopak obecný zmocněnec to má většinou obráceně – jeho motivy jsou většinou boj se sprosťáctvím úřadů a justice a zatímco advokáti se klaní úřadům a justici velmi pokorně (jinak by si je justiční soudruzi podali přes jejich camorru, což jak oba víme, není nic jiného než spolek zkurvených lobistických mafiánů několika velkých pražských advokátních kanceláří). Na obecné zmocněnce především justiční prasata nemají takový špagát, a tak kvičí a vydávají judikáty a verdikty, aby jim jejich činnost znemožnili (jeden prasečí nález za všechny kupříkladu zde: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=I5-1205-12) – protože oni hlavně mají problém s jejich strategiemi, které se zejména opírají o obstrukci, jako je kupříkladu opakované podávání námitek podjatosti vůči soudcům, expozice jejich praktik v médiích, podávání trestních oznámení na soudce apod.. To advokát pro vás nikdy neudělá a když jo, bude to tak drahé, že ty výdaje několikanásobně převýší objekt sporu.

          Je symptomatické, že kupříkladu Klára Kalibová – tedy ještě v době, než tato udavačská soudružka složila advokátní zkoušky a stala se advokátkou – opakovaně zastupovala různé subjekty, zejména jisté etnikum, u různých soudních sporů a nikdo, vůbec nikdo proti tomu nic neměl. Ale pokud se u soudu objeví například pan ing. Jiří Fiala nebo Luboš Patera, obvykle to vyvolá enormní hysterické kvičení justičních prasnic a snahu o maximální obstrukce stran volného výběru zmocněnce.

          Je také symptomatické, že ČAK, která tak halasně brojí proti tzv. „vinklářům“, jednak nedodržuje presumpci neviny, když bez důkazů tvrdí, že za své zastupování zmocněnci berou nějakou odměnu, aniž by to měli jakkoli potvrzené. Asi její vedení přemýšlí projektivně, když sami mají plastové vnitřnosti a okrádají své klienty tím, že je tlačí do sporů, na kterých pak profitují.

          A dále – ČAK vůbec netrestá své členy za porušování etického kodexu ČAK – kupříkladu když advokát u soudu tvrdí o účastníku protistrany skutečnosti a navrhovat důkazy, o kterých předem ví, že jsou lživé a snižují jejich důstojnost a u kterých je zcela jasné, že omezují práva protistrany – viz. čl. 17 kodexu (v tomto kontextu asi ještě budu publikovat zajímavé články s příslušnými důkazy, zatím se pouze omezím na toto obecné konstatování).

          A co se týče „průměrného příjmu“ advokáta za hodinu skutečně vynaložené práce pro klienta, tak já samozřejmě nemám žádné důkazy, jak to rozporovat, nicméně pokud vím, drtivá většina služeb je poskytována za smluvní cenu a nikoli za nesmluvní – pokud ta nesmluvní cena nepřesahuje smluvní tarify, co je typicky u obchodních věcí. V Brně neseženete advokáta, která by šel se svojí sazbou pod 2000/hod. s DPH…

          Obecně vzato, kdyby na úřadech a u soudů všichni dodržovali své zákonné povinnosti a nevyskytovaly se tam svévolné sadistické svině, pak by advokátů nebylo zapotřebí a určitě by tolik nevydělávali.

          1. Vezmu to po odstavcích.

            To je ve všech oblastech vyžadujících odbornost, akorát v oblasti medicíny se to projevuje na životě a zdraví relativně přímo. To ovšem neznamená, že neodborný „advokát“, „architekt“, „auditor“ (podle abecedy lze pokračovat) nemůže napáchat srovnatelné škody. Osobně zastávám názor, že u každého zásadnějšího životního rozhodnutí (u mne nedávno koupě auta) je užitečné něco utratit za poradce. To Češi obecně neumějí. Druhá věc je potom najít poradce dobrého a spolehlivého, to také není jednoduché.

            Advokát musí být bojovník (forum + ensis, znáte to) a musí být slyšet (ad-vocatus), a zejména vůči „sprosťáctví“ (spíš bych použil termíny zbabělost a lenost) úřadů a soudů. To ovšem neznamená, že advokát musí být hulvát a dělat podrazy. Naopak, věcnost, ostrost a neústupnost sice všechny naštve, ale formálně si na to nelze stěžovat. Třeba na mne (na kontě hodně přes 1.000 soudních jednání) nikdo stížnost nepodal, ovšem často se stalo, že na mne celý soudní senát vyloženě křičel, protože jsem byl … no řekněme ostrý, neústupný a slyšitelný. Nemáte tedy pravdu, že advokát je nucen soudům a úřadům podlézat. „Strategie opírající se o obstrukci“ je prasárna, protože tam je obstrukce primárním cílem, nikoli vedlejším účinkem; je v tom zatracený rozdíl. A navíc to není stragegie, protože prodlužování řízení neprospívá především tomu, proti komu je vedeno. Ti advokáti, na které narážíte, jsou tzv. nosiči rolí [ve smyslu, že za klientem běhají s rolí toaletního papíru – (c) Michael Connelly]. Uznávám, že jich není málo, ale to mi nevadí, protože ti jsou hned zkraje odstaveni a jako soupeř pak zbývá už jen soud. Já advokáty dělím na sluhy a bodyguardy ve světě práva. Urazilo by mě, kdybych byl považován za toho prvního.

            Souhrnně k ČAKU – obecně bez komentáře. Snad jen to, že se k zaplacení povinných plateb nechávám pravidleně vyzývat, protože za ty poplatky bych mohl obdržet alespoň tu službu, že mi je někdo spočítá a uvede číslo účtu a variabilní symbol. Ohledně těch velkých advokátních kanceláří máte pravdu; pro jednu jsem kdysi pracoval (znát BigLaw zevnitř je zkušenost k nezaplacení) a tehdy (2009 – 2010?) tyto kanceláře lifrovaly „své“ advokáty do autobusů na sněm a partneři dohlíželi na to, koho advokáti volí do stavovských orgánů. Jeden jediný advokát se jim na to hlasitě vysral, hádejte kdo.

            Aha, advokacie v Brně. To máte opravu nešťastný vzorek. Moje manželka odtamtud pochází a v začátcích tam i advokacii vykonávala. Několik advokátů z Brna jsem měl proti sobě u soudu a podle své osobní zkušenosti mohu říct, že to je šmíra.

            Zajímalo by mě, jak jste dospěl k závěru, že určitý advokát činí tvrzení a navrhuje důkazy, o nichž ví, že jsou nepravdivé či klamavé. Srovnejte totiž čl. 6 odst. 1 a 3 etického kodexu. Pokud by po mně klient chtěl prasárnu (i po vysvětlení, že to je fakt prasárna), tak ho vyhodím resp. poskytnutí právní služby odmítnu, k čemuž jsem ostatně povinen. Nosič role by s tím měl nejspíš problém.

            Na závěr – a kdyby lidi byli slušní a poctiví, tak nebudou potřeba ani ty soudy a hlavně policajti. Jenomže ono to tak není; i mezi slušnými a poctivými lidmi může dojít k vážnému sporu; málokdy to je spor „slušný člověk vs. hajzl“.

            Závěrečný dojem – máte s advokáty špatnou osobní zkušenost. Protože jste z Brna :D

            1. Nevím, do jaké míry je Váš komentář je pravdivý, ovšem to neznamená, že klient si nemůže vzít koho chce. Myslím, že pokud někomu byla vydána občanka, tak je mu známo, že si na jisté věci má brát advokáta.
              Boj lobistů z ČAK proti tzv. „vinklářství“ je motivován pouze cechovní snahou o monopolní postavení a svým způsobem patří do středověku a klienta nechrání. Co se týká mých zkušeností, ty budou ještě publikovány a myslím, že budete nadšen – Váš komentář ostatně velmi uvítám. Nyní se omezím pouze na skutečnost, že mě opatrovnické řízení o mé děti (ve kterém jsem byl v podstatných věcech 100% úspěšný), mě stálo pod taktovkou advokáta asi 800 000 Kč, řízení trvalo 4 roky a v některých aspektech trvá doposud včetně „repercussions“ ve formě žaloby na stát, mám za pasem 2 skalpy bolševicko-feministických soudruhů soudců přičemž s jedním ještě hodlám řešit žalobu na ochranu osobnosti, pokud mi nebude líto peněz (protože koneckonců „psí hlas do nebe nedojde“ že). Přesto si myslím, že podstatné věci jsem si musel udělat sám a ten spor stál tolik pouze proto, že jsem stál proti mstivým idiotům a advokátce, která zřejmě je ve spolčení s tamními soudci, jinak si toleranci sprosťáren z její strany nemohu vysvětlit.

              Co se týká hodnocení advokátů, to je ambivalentní, protože nakonec jsem dosáhl svého a i s prostředky nevybočující z lidské slušnosti.

              1. Já také nevím, do jaké míry je Váš komentář pravdivý. A tím se na tu diskusi můžeme vysrat.

              2. Re: Challenger

                Čistě ze zájmu, co Vás vedlo k tomu, že jste kolegyni, s níž jste nebyl spokojený, nevyměnil? Ptám se i proto, že – pokud nešlo na opatrovnické poměry o extrémně rozsáhlý spor – tak šlo také o poměrně drahé zastoupení.

                Že přebírání cizích věci je odrb je mi známo, ale pokud jste čtyři roky odedřel podstatné sám a nechal na tom statisíce na opatrovnickém sporu (co já vůl dělám špatně…?), tak by to za to asi stálo.

                1. Já se akorát těším, až někdo napíše reportáž z prostředí advokátní mafie. Zatím to byly samé dochtorské svině, i když knihy Operace Rath a Sněžím! (Deník bílé* mafie) byly vynikající. Mám-li si zavinklařit na poli psychologie, což je tady vítáno, mám za to, že někdo je tady těžce zahořklý, protože ho nepustili k lizu. V práci i doma, zdá se. Všechni ti bolševici, soudruzi, mafie atd., to je jasná projekce.

                  * Tím rozhodně nebyl myšlen kokeš, v tom jel jen Dbalý.

                2. Čistě soukromě: v roce 2015 jsem se dostal do průseru jako kráva. Jednak moji společníci v 2 obchodních společnostech usoudili, že jsou sociálně potřební a že nebudou dodržovat společenskou smlouvu a když jsem se proti tomu ohradil, nepřátelsky mě ze společností vypudili. Na vypořádání společností jsem si najal advokáta, nikoli advokátku.
                  Kurevsky drahé právní zastoupení ve věci je z důvodu časové tísně, kdy mě návrh na opatrovnické řízení s PO zastihl v zahraničí, ještě si ho justiční kurvy chtěly nechat projít pravomocně kvůli tomu, že chtěly uplatnit fikci doručení. Teprve pár výhružných telefonátů na poštu, která nechtěla mému zmocněnci poštu do VR předávat, způsobil, že jsem se vůbec dozvěděl, co mi justiční chamraď vůbec ukládá. Právníka jsem měl nakontraktovaného na obchodní věci a cena se odvíjela dle toho. Ze zahraničí jsem přirozeně nemohl nic moc vyjednávat, byl jsem poněkud v prekérním postavení.
                  Ono by to taky nebylo 800 000 (fakticky je to asi 830 000), pokud by advokátka protistrany nebyla svině a nevymýšlela si.
                  Dočkejte času než anonymizuji spis,bude to tu se vší parádou včetně jmen advokátů, soudců a bohaté dokumentace toho, co udělali.
                  Dostanete taky pozvánku na mé jednání soudního řízení proti České republice.

              3. Naopak, klidně pokračujte, třebas i formou článku, najdete-li čas. Je to velmi poučné.

          2. Tak u antibiotik na vnitřní užití je jistá regulace aspoň nějak odůvodněná, byť by se mohly základní (a dneska už ne moc extra účinný antibiotika jako je penicilin) prodávat taky.

            Jak chcete obhájit zákaz volnýho prodeje antibiotickejch mastí a zásypů? Jako že by se snad hypochondři denně namazali pěti tubama, případně si dopřávali zábaly po kýblech? Nebo že by snad někdo ty zásypy lisoval do tablet? Asi ne, že? Takže tam je idiocie mluvit o rezistivitě, a hle, přesto se to koupit nedá. Vono by totiž řadě ambulancí dost klesl kšeft, kdyby si lidi menší až střední tržný rány vyléčili doma sami, aniž by museli k felčarovi; dneska si to můžou mazat tak jodovou mastí, na tu antibiotickou mastičku musí do ambulance, i dyž tam jim pouze udělají to samý, co si zvládnou doma, a vrazí razítko na recepis.

            1. Podobně kapky do očí.

              On si tady hlavně Ch. poněkud kálí do svého vlastního profesního hnízda, protože ta neopodstatněná aplikace ATB bývala relativně nedávno velmi častá i případě lékařů. Pacoš přišel, minuta v ordinaci, ATB na předpis a nazdar. Nebylo to u všech, ani náhodou, ale nebylo to ani nějak výjimečné a díky takovému přístupu se u řady pacientů stala ATB takovou zázračnou pilulkou na kde co. Takže zafungovla i zpětná vazba, když pacoš nedostal ATB, tak nabyl pocitu že není pořádně léčen a lékař se na něj vysral.

              Naštěstí se v posledních létech prý situace v případě lékařů značně zlepšila a lze doufat, že stejné to bude i u pacientů.

              1. No tak von je to přístup dodnes, žejo, rýmička moc ošklivá, volezlej krk? No tak uděláme stěr, nate tady máte ATB, když to je bakteriální, tak to zabere a po výsledku kultivace případně nasadíme vhodnější model, a dyž to je virový, tak to máte proti druhotné bakteriální infekci.

                Dyť tady někdo ten rozhodovací strom psal, ATB do člověka ládujou ai v nemocnicích, protože co kdyby, navíc tam mají bakteriálních svinstev spoustu, takže kdyby to nedostal, dost možná něco reálně druhotně opravdu chytne. Tak jako WTF? Ale my sme samozřejmě laici a vůbec tomu nerozumíme, to je jasný.

        2. Proč by se na ně mělo „dupat“? Po tom, kým se občan nechá zastupovat má být státu hovno. Tím méně, aby stát hájil špinavé kšefty advokátních mafií.

          1. Protože bagr. Státu by mělo být hovno po více věcech. Jestli stát hájí špinavé kšefty, tak zásadně jen své vlastní, do kterých mohou být pochopitelně zapojeni i někteří advokáti. A lékaři. A auditoři. A účetní. A stavaři. A takdále. Akorát Koza je vždycky mimo.

            1. No to se samozřejmě shodneme, že stádu je po většině věcí píču.

              Takže dyž se nebude srát do zmocněnců, je to naprosto v pořádku, žánop?

              1. Jsem obecně pro liberalizaci právního řádu a zejména práce. Když už se bavíme o trhu právních služeb, můj názor se od koncipientských let nezměnil. To znamená, že bych umožnil výkon advokacie i absolventům, jako je tomu ve Španělsku, a také při zaměstnání, jako je tomu ve Švýcarsku. Po zkušenosti se soudními spory (mám fakt hodně přes 1.000 jednání) jsem změnil svůj původní konzervativní názor a jsem pro výraznou liberalizaci i v tomto směru (kdo resp. co je dnes všechno soudcem, nad tím zůstává rozum stát); začal bych právem zvolit si soudce alespoň v soukromých věcech a zvažuji i možnost nesoudcovské první instance.

                A ještě obecněji jsem pro prudký studený proud do tohoto českého zatuchlého rybníčku. A tím může být jen konkurence. Takže pokud starým sumcům odejdou koncipienti a mladí pulci budou připuštěni ke klientům, pro nás (manželku a mne) jen dobře.

                1. Nicméně tomuto zřejmě věříte míň, než si ta zatuchlá chamraď, která se kamarádí se státem a soudci na všech úrovních, vymůže zákaz zmocněnců, ze kterého si myslíte, že bude profitovat i Vaše praxe.
                  Protože snad nám nechcete namluvit, že trpíte dojemnou péčí o všechny ty obviněné řidiče, které zmocněnec (jako například zde citovaný pan Brouk), zastoupí špatně a kvůli tomu mu seberou na rok řidičák a sprostě ukradnou pětadvacet hadrů.

                  1. Teď už jste normálně trapnej. Predikujete „víru“, „dojemnou péči“ a „myšlenku, kdo z čeho bude profitovat“, protože proti obsahu nic nezmůžete. Nj, furt stejnej vyhořelej narcis.

                    1. Jsem trapnej? To je možné. Tak si to pojďmě zrekapitulovat. Výše ve vláknu jste uvedl, že na vinkláře (tedy veškeré osoby, které zastupují jiné osoby v řízení s úřady resp. proti úřadům (ať už soudům nebo správním úřadům)), „je třeba dupat“.
                      Čili buď jde o to, že máte starost (ať již dojemnou či nikoli), že budou klienti špatně zastoupeni, nebo jde o výraz nenávisti vůči konkurenci (tedy že je vám jedno, jak budou zastoupeni klienti, ale vy z toho nic mít nebudete – z vašeho pohledu konkurenci možná nekalé, neboť oni mohli dělat svá občanská zaměstnání, zatímco vy a vám podobní jste museli dělat koncipienta za minimálku 3 roky, než jste složili advokátní zkoušky – holt každej není bývalý poslanec Langer, aby dělal koncipienta za 85 000 čistého měsíčně). Jiná motivace mě fakt nenapadá.

                      Pokud jsem na nějakou motivaci zapomněl, tak mě oblažte svojí moudrostí, rád se nechám poučit.

                      BTW: jak jste přišel na to, že jsem vyhořelý a že trpím narcistní poruchou osobnosti? Netrpíte náhodou akutním vinklářstvím z oboru psychiatrie? :-) Nebo snad právníkům stanovovat psychiatrické diagnózy dovoleno? To si tuhle ke mně dovolil jeden soudce (ten tedy nepredikoval narcismus, ale jinou diagnózu, musíte se domluvit, aby to vinklářství z oboru psychiatrie nebylo trapně nekonzistentní – no a mimo jiné proto mám podanou žalobu na stát), vy asi jste odborníky na všechno – být soudcem, řekl bych, že máte kliku, že ty vaše diagnostické počiny bude hodnotit zase jen soudce a i pokud mi něco přizná, tak to zaplatí daňový poplatník….

            2. A všechno tohle je špatně. Prostě pokud chci mocí mermo zmocněnce, mám mít možnost se jím nechat zastupovat. Pokud místo k lékaři půjdu k nějakému léčitelskému pošukovi, opět má volba. A tak dále …

              Aby bylo jasno, ani jedno bych neudělal, stejně jako si po večerech sám nepočítám daně a nekreslím přestavbu baráku (no, tu zrovna jo, ale pak jsem pokorně zašel za spolužačkou, zda to není joo blbost, bo ona to příslušné vzdělání, praxi i papír má). Ale ultimativně uvedené stanovit jako povinnost … fuj tajbl. I když teda nic novýho, samozřejmě.

              1. De lege lata nemáte pravdu a de lege ferenda se držíte moc při zdi. Ale uvažujeme stejným směrem, o to jde. Čím víc lidí bude mít právo podnikat a doslova nést kůži na trh, tím více individuální svobody a odpovědnosti. Srov. zaměstnance ve služebních autech, přebytek „pracovní“ „síly“ ve státní správě atd.

                1. Nicméně hlavní problém ohledně liberalizace zastupování jsou advokáti. Oni prostě nechtějí konkurenci. A jejich klika a cech tlačí na to, aby občan zde moc možností volných neměl.

                  Nemluvě o tom, že se množí případy, kdy Česká advokátní komora dává kárná řízení v případech, kdy advokát je moc úspěšný v obhajobě, a nepochopil, že obhajoba je součástí obžaloby.

                  První vlaštovka byl Petr Kočí. A od té doby rostou geometrickou řadou.

                  A kdybych měl podotknout, tak velkou ostudu soudcům dělá ústavní soudce Pavel Rychetský. Toho měli z Ústavního soudu vyrazit, případně rovnou zastřelit před popravčí četou. Stále ještě neví, jak už svou politickou podjatost a aktivismus více vyjádřit.

Napsat komentář

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!