Netěsnost telefonu - zpět na článek

ani zdaleka nemusíme chodit tak daleko do soukromých školek a podobně.

Hypo má kolem dvacky. Ale auto bylo taky na splátky a 2. auto taky. A oba jsou to toho času 15 let staré zanedbané vraky, co spolykají jen na nejnutnějším servise 25 k/rok, aby byly vůbec pojízdné (zrovna minulý týden STK na černo 4k + nejnutnější oprava brzd 12k, bo v piči i třmeny) A pračka taky a vlastně všechno na splátky. A ještě se popůjčovalo po rodině, protože byli bezzemci, tedy museli (jako snad nikdo normální) kupovat i parcelu, bo ju nedostali od babky. Takže hypo není jediný dluh. kolem baráku je sraček, tu se zkurví sekačka, tam je díra v plotě, barák samozřejmě není dodělaný, zato se po 6 letech už musí tu a onde opravovat (už dělal podruhé koupelnu). Ještě mají navrch starého psa, to tež cosi stojí.

Jinými slovy když odečtu hypo a všechny ty sračky, je na stejných 30 klaccích pro 4 člennou rodinu na všechno, což jsem hrál donedávna já a to je prostě na piču, živoření na hranici chudoby, mohu potvrdit, ať šetříte jak chcete, stejně nevyjdete. To byly dobré prachy v roce 1998, dneska je to životní minimum. Šunkový salám u nás v ghettu 146 Kč/kg, tlačenka 120, kobzole 25, onehdá jsem kupoval mrkev za 50, máslo za 40 …. levný je jen cukr a benzin :)

„nižší manažer ve výrobě“, kontrola kvality. Ti nefasujou služební auta, jsou furt uvnitř fabriky. Má pod sebou opíky (asi 100?), které jebe, že to dělají blbě. Půl kancl, půl ostrý provoz.

A honí prachy hodinama.

A nenávidí to do morku kosti a chtěl by se na to vysrat, ale má oprátku na krku. Když jsem mu to kdysi říkal, že nemůže jet tak na krev, tak se mi tehdy vysmál. Stačí pracovní úraz, delší nemocenská a je v piči pod mostem.

Jako jo, zatím nic vážného, ale já taky ten hajzl i koupelnu dělal pod heslem – nejprimitivnější možné, snadno opravitelné/levně vyměnitelné. Jenže na barákách si lidi navymýšlejí kolikrát specialitky , co se opravujou blbě.

moji čerti jsou výkonní a rozjebou všechno, bohužel.

Všechny lišty na dveřích i u podlah, vyjebané šuplíky od otevírání/zavírání, gramofon a kazeťák KO, klavír napůl, tu a onde díra v omítce, žaluzie KO komplet, no máme doma veselo.

ježiš ale ode mě to nemáte a neznáte mě :) má přezdívka je totiž všude stejná, v kapele, ve městě, na gymplu ….

no má ženu toho času už 6 let na mateřské a další 3 roky před sebou

žlutý ďábel je v rozkladu a on je hračička, furt do toho vrtá. Kasička je ovšem ten druhý Fiat, protože je to vergl za zenitem a na to už tlumič v polsku za 2 kila koupit nejde

no to jo, ale jak jsme již mnohokrát probírali, to je takový americký přístup. I shane zmínil že jsme nejrovnostářštější země na světě. A je to tak.

Vydělat, se řekne.

Co se týče zaměstnanců, rozdíl mezi babou na kase v kauflandu, řidičem tatry, inženýrem v kanclu, podnikovým právníkem, řadovým doktorem ve špitále, učitelem, fakturantkou, popelářem,zedníkem, operátorem výrobní linky v továrně a vlastně čímkoliv jiným je někde +- 10 k hrubého, všeci stejně. Jinými slovy ta v kaufu trumfne toho právníka, když nabouchá přesčasy a svátky. Tedy rozdíly jsou vlastně jen v tom, jakou má kdo v robotě „pohodu“ a zdravotní rizika zaměstnání.

Proto se v kocourkově tak pěstuje tradice šetření.

Ale k bohatství se samozřejmě prošetřit nelze, maximálně k ojeté motorce nebo dovolené v jugoslávii :)

no to mi povídejte. Na chalupě mám stále tento model, voda ze studny a polena ve sklepě.

Víte jak to vypadá v praxi, když tam vemete lidi z města?

Lítáte jak kokot s kýblem s vodou a futrujete pec polenama až po vrch. Že ste předtím musel ten pojebaný strom rozřezat, odtahat a naštípat sekerou, to se bere, že se to udělalo samo. K tomu jako bonus vstupní dveře jdou zavřít trochu blbě a samy se vahou při nezaklapnutí vrací do polohy „otevřeno“ a samozřejmě všichni mají oje v řiti a nezavírají a teplo uniká a uniká.

Poslední dobou zavádím vstupné – na chlastačku kromě rumu a hulení i pytel briket sebou. V hornbachu mají.

no já to mám ještě lepší, v zimě 150 výškových a 1,5 kilometru krokových :)

ono za ty roky vím, že jsou prostě 2 druhy „kámošů“, ten co se vůbec neptá, doveze chlastu 2x víc než vypije, první co se ptá je „co mm zrobit“ a bere do ruky pilu, sekeru a jde na to. Většinou sami chalupáři nebo baráčníci.

No a pak ten druhý, který si doveze kuřecí skelety, že bude vařit polívku a pak mlsně kouká na ostatních grilovanou krkovici, cigára mu dojdou 1. den a přijede dost pozdě na to, aby už bylo zatopeno navařeno, spí dost dlouho na to, aby vstal, když je robota už hotová a tak.

každopádně jsem to 15 letech akcí odpískal a už neprovozuju „hotel zadarmo“ a jezdím tam jen s nukleární rodinou, přestalo mě to bavit