Nepřítel EU není za hranicemi, jsou to její vlastní občané

Featured Image

Po každém masakru chtějí sebrat zbraně těm, kdo to neudělali. Jsem si zatraceně jistý, že bych nechtěl žít ve společnosti, kde by zbraně směla mít jen policie a armáda. „ *William Seward Burroughs

Vypůjčil jsem si tento citát, protože přesně vyjadřuje můj názor, ale v pátek 10. června 2016 (toto datum si zapamatujte) udělala EU další totalitní krůček k tomuto stavu.

Jak asi víte, bylo hlasování Rady EU (a mám divný pocit, když to píšu velkými písmeny) o sluníčkově-holandském návrhu k odzbrojení všech slušných, legálních držitelů zbraní.

Držení zbraní civilisty vnímám jako ukazatel svobody ve společnosti. Historie nám několikrát ukázala, že jakýkoliv totalitní režim vždy mezi prvními kroky odzbrojil obyvatelstvo a přestože většinou to bylo pod záminkou bezpečnosti, tak se tak stalo. Jen komunisti se s nějakou záminkou neobtěžovali, byli tak nějak lépe čitelní než jiné totality.

Ale nechci být defétista, jednalo se jen o prohranou bitvu, válka prohraná není i když se přibližuje k našemu území. Osobně pořád ještě vidím cestu jak tomu zabránit, nicméně je otázka jaká bude vůle naší vlády tuto svobodu ochránit. Přestože jsou u nyní u moci socialisti a firma, tak tu jistá naděje ne.

Pochopitelně jako většina lidí, tak i já uvažuji nad tou nejhorší variantou, nicméně si říkám že odejít někam jinam není v tuto chvíli řešení. To nastane až v okamžiku, kdy si budu moci říct, že jsem udělal všechno proto abychom se po necelých třech dekádách nedostali tam odkud jsme vyšli. Posledně jsem napsal, že tzv. „západní demokracie“ jsou na tom hůře, říkám si, že těm už toho moc nepomůže. Jenže když opustíte oficiální informační kanály, tak zjistíte že i tam už toho má spoustu lidí dost. Bohužel je to zatím jen pasivní mlčící skupina. Včera jsme také ztratili spojence, při hlasování nám bodli kudlu do zad Slováci. Asi mají dojem, že kolaborací získají něco více, stejně tak jako se zachovali před více než sedmdesáti lety. Ale nezískají, splnili svou roli užitečných idiotů, přestože vlastnímu obyvatelstvu to prezentují jinak. Mám tam dost přátel a většina mi jich řekla, že je to nepřekvapilo. Dokonce i slovenská obdoba našeho Lexu se před nějakou dobou pustila do nás. Tenhle nejednotný postup všechny svobodu-ctící oslabuje.

Neberte to prosím, že mám něco proti Slovensku, mám něco jen proti jejich vládě, ale stejně jako u nás tak všude na světě je více idiotů s volebním právem, než těch rozumných.

Takže EU jde za svým cílem (paradoxně) jako když střelí. Přestože má problémů více než dost a za jejími hranicemi nepřátele, tak místo aby se soustředila na skutečné problémy, bojuje s vlastními občany. Je vidět, že pro ni je důležitější zajistit si absolutní moc nad obyvatelstvem než toto obyvatelstvo chránit a snažit se ať je Evropa dobré místo k životu. Drahá EU (drahá hlavně ve významu finančním) daří se ti dělat si nepřátele z lidí, kteří po tobě většinou nic nechtějí, dokáží se postarat sami o sebe bez dotací a zkousli spoustu tvých zhůvěřilostí. Ale teď jste narazili, protože tito lidé jsou na svobodu citlivější než na zákaz žárovek. Tito lidé už nikdy v sjednocující evropskou myšlenku neuvěří a svoje obavy i názory na zlo které sedí v Bruselu budou šířit jak budou jen moci. Záchrana pro EU sice existuje a to je návrat k původní myšlence Společenství uhlí a oceli a ne se snažit řídit lidem všechny aspekty života a snažit se jim vzít více svobod než si kdy pomyslel jakýkoliv totalitní vůdce, který se v Evropě objevil.

Vzhledem k tomu, že na odchod z tohoto totalitního uskupení nemá nikdo z politiků žaludek, je možná ochránit naše práva a svobody v držení zbraní, přestože budu uvažovat o nejhorší variantě, která se na nás z Bruselu valí?

Já vidím dvě cesty, jenže žádná není hladká.

První možností je tuto svobodu zakotvit do ústavy, mám dojem že podle přístupové smlouvy nemůže jít směrnice EU proti ústavě členského státu. Ústavní většina by se možná našla podle toho co říkají poslanci (tedy kromě divnostrany KDU, které je totalita bližší než komunistům, jak se zdá). Jenže se asi obávají křiku všech pseudohumanistů.

Druhou možností je se vyplatit. Pokud totiž stát směrnici neintegruje do vlastního právního řádu, tak ho EU dá k soudu. Tam by se to možná ještě dalo zvrátit i když u Evropského soudního dvoru, který má podle mě do rozumného uvažování tak daleko jako sluníčkář k práci, ta šance moc nebude. Pak nám EU navalí pokutu za to, že se nechceme vzdát svobod. Je otázka jak ta pokuta bude velká, pokud bude řádově nižší než částka za kterou bude muset stát vykoupit zbraně (a tady předesílám, že já se budu soudit i o cenu trezoru i sluchátek…), tak se může objevit někdo kdo z toho vytříská politické body. Vohnoutům řekne, že pro stát je to výhodné protože to zatíží státní kasu méně a ostatním: podívejte se na mě jaký jsem pašák a dobrodinec národa, jak jsem vám ochránil svobodu.

No uvidíme, pořád ještě žijeme v zajímavých časech, tak nebuďme defétisti, ale bojujme proti našemu společnému nepříteli, který si paradoxně říká Evropská Unie…


Související články:


12345 (243x hodnoceno, průměr: 1,11 z 5)
14 896x přečteno
Updatováno: 11.6.2016 — 17:15
D-FENS © 2016