Nekupujte auto na ulici a od zlodějů už vůbec - zpět na článek

komentářů 40

Přidat komentář
  1. “Nicméně kráva Jarmila již vidí světlo na konci tunelu, protože se šla poradit s odborníky do certifikovaného bazaru, kde jí otevřeli oči.”
    Paní Jarmila, být co k čemu, tak se jde s odborníky z certifikovaného autobazaru nejen poradit, ale jde u nich i porodit. Co kdyby ji to chytlo někde na ulici, že?

  2. Prodej aut (ve velkém) ještě stále představuje nezanedbatelnou část příjmu různých, ehm
    , žraloků, tak proč to nějak neprolobbovat do zákona? Já jsem pro aby se to dovedlo k dokonalosti, třeba certifikátem na stočený tachometr, kterýžto po stočení a odcertifikování bude znamenat, že stočen nebyl…
    V tom je nejvyšší umění života radovat se z každodeních maličkostí. To by v tom byl cert aby to nešlo:-D
    “…natočili jsme vám 200Tkm dolů tady máte papír, že to je v pořádku, berete?” Klient- “s radostí a tisíceré díky, jak to auto ihned omládlo…vy jste ale fakt profíci, kde to mohu zaplatit?”

    PS: Mně stačilo jak jsem prodával starou chatu za 220 TKč. To bylo realitek a nabalovačů, bez kterých bych to nezvlád. Mohl bych vyprávět, ale můj žaludek už na to nemá kapacitu…

  3. příčetnej člověk samozřejmě kupuje od fyzické osoby (nebo se o to aspoň pokusí, nehledá-li rariru po které se jen zapráší). ovšem valné procento inzerátových fyzických osob jsou překupnící ze šedé zóny. máme na ně mocnou zbraň, gůgl, natlačkání telefoního čísla a kliknutí. na realitky zase máme ortofotomapu, katastr a gůgl. (vzpomínám si na stařičký Df článek, kdy glosuje, že odborníkem na auta a vlastně téměř cokoli se staneme, umíme-li telefonovat třeba do servisu který je orazítkován v servisní knížce)

  4. Bude to o konkurenčním boji autobazarů.
    Neznám statistiku prodeje “na ulici” vs. “bazar”, ale když se poptáte různě známých a v práci, tak prodejů/nákupů “na ulici” moc není.

    Každopádně – nedávno jsem také prodal auto stylem P2P a můžu vám říct že naposled. Kupující používal zcela okaté laciné triky typu “hodný a zlý”, “fake závada”, “mám toho ještě víc” apod. Nakonec na mě chtěl uhádat ještě pětikilo další slevy s tím, že si to “jde rozmyslet” a kdybych jakože souhlasil, že se mu mám ozvat. Hovno snažil se dělat “nátlak” a přitom mu jaxi nedošlo, že jsem rozhodně nebyl v pozici, že bych prachy nutně potřeboval (spíš mi to auto už strašně zavazelo na dvorku). Byl jsem z toho tak nasraný, že jsem mu zapomněl dát malý bonus v podobě celé sady filtrů a oleje (cirka za 1500), ale hlavně že chtěl ještě pětistovku.

    Po této zkušenosti už na prodej “přímo” kašlu. Nehodlám se znova za pár let hádat s někým, kdo mi bude tvrdit, že s dieselem se přece nemůže najet 12000km/rok (protože on četl na netu “X rad jak nenaletět, bod č. Y – diesel kupují jen manažeři, co nalítaj 50k/rok) a že “tady to přední světlo je nějaké bledější”. Takto to hodím do prvního bazaru, zbavím se toho hned a špinavou práci s přesvědčováním vohnouta, ať si odbude za to placený zmrd.

    1. No vidíte, já jsem před cca půl rokem koupil auto od soukromníka a k žádné licitaci o ceně nedošlo. Jen jsem se na auto byl podívat 3x – poprvé když jsem jel okolo na první okouknutí a případné vyřazení/nevyřazení z výběru, podruhé na zevrubnou prohlídku a zkušební jízdu a potřetí už jsem si jel pro auto s penězi v kapse.
      Cena byla od začátku pevná a já pouze zvažoval, zda je tahle cena pro mě přijatelná. Smlouvat mě nenapadlo, možná proto, že z mého pohledu byla cena hodně nízká a smlouvám jen, když mám důvod. Prodávající jednal korektně a ochotně. Za půl roku jsem nezjistil žádnou skrytou vadu.
      Osobně mám větší důvěru k soukromým osobám – jdou “s kůží na trh” a pokud ji nemají hroší, tak je u nich větší pravděpodobnost, že se budou chovat čestně.

    2. taky jsou tragédi, co na jednoznačně soukromý inzerát píšou esemesky plné velmi hrubých pravopisných chyb a ptají se, jestli by to nešlo na splátky (plechovka za málo jednotek tisíc). to je holt problém, valné procentu prodejců a nákupčích jsou exoti bez elementární soudnosti, to se musí nějak přetrpět. samozřejmě nejlepší je kontrakt se slušným bratrancem synovce slušného souseda.

    3. Dvakrát v životě jsem se potřeboval zbavit totálního šrotu. V AAAauto a Auto esa mi do toho pomohli. V áčkách bez otázek a prověřování čehokoliv, v auto esa to vzali drobnohledem. Nabídnutá cena na korunu stejná. Zájem koupit měli oba.

    4. Prodával jsem teď 9 let starou motorku za 320 tis. Taky mi přicházeli samí vychcánci, licitátoři a zdatní autoři fantastických bříběhů za účelem srazit cenu. Občas se to tak sejde. Nakonec přišel super borec a všichni byli spokojení.

      1. Sory nějak to skočilo do špatnýhp vlákna.

  5. Jsem zatím ulítlej na jeden typ vozu. Nenapadlo by mě ho koupit v bazaru, byť jsem ho tam jednou potkal. První bylo od kolegy ze zájmového motorkářského webu a druhé z klubového webu značky. Když měco chci, tak hledám. Za lenost se platí.

  6. U sousedů v němcích, to je teprve paráda. Trh s ojetinami ovládli frajeři, co mají ve své buňce s nápise Büro na dveřích pověšenej nějakej kus koberce na zdi. Okolo se motá spousta různej podržtašek a jedou si svůj byznys: Vykoupěj popelnici, nafotěj politý vodou na příjezdové cestě před nějakou solidně vypadající vilkou… inzerát na mobile samozřejmě podají jako privat a po příjezdu na smluvené místo zírám na oplocený plácek s pár kouskama vybydlenejch křápů a Ahmedem srkajícím čaj v boudičce který prstem ukazuje někam do kouta, kam se ve slušnějším autohandlu chodí po dlouhé cestě vychcat poláci. Tady ale právě místní inženýr na plastikovém zahradním stole skládá v laboratorních podmínkách plných písku a spadaného listí nějakou převodovku… Takže příště pozor na přízvuk.

    1. Tak to som si tam tiež všimol. Kamarát ma požiadal aby som brnkol do DDR+BRD a preveril jedno už dovezené, prihlásené a zaplatené auto (chlap na Slovensku si vyhliadol v DDR+BRD jedno Mondeo v turbo-dízli na inzerát ako Privatverkauf a nechal si ho priniesť cez prievozníka, lebo sám sa na to necítil). Nový majiteľ v SR chcel vedieť či boli menené rozvody lebo auto už bolo v limite na výmenu, ale nebola nikde zmienka o výmene a plus ešte niečo chcel vedieť ohľadne auta (zjavne “veril” slovenskému prievozníkovi). Tak som tam zavolal a po 6-tom slove mi bolo jasné že na druhom konci drátu je nejaký inostranecký a inofarebný Aladin, ktorý v živote nebol majiteľom daného auta, ale aspoň mi podal odpovede na moje otázky (samozrejme že rozvody neboli robené). Takže takto to teraz v tom “vysnívanom” zahraničí funguje.

    2. Jak kde, jak ktery. V rijnu jsem v Mnichove kupoval auto od cloveka, kterej je registrovanej obchodnik a prodava hlavne jety Fordy po Tupperware, a byl to echt Nemec s prijmenim neco jako Ebersberger :)

  7. Prave jsem koupil auto na ulici (presneji pred garazi). Je to import z USA, prvni majitel v CR. Na projeti auta jsem spotreboval asi tak tri kilometry. Ted je u mechanika, tak uvidime co rekne. Bud mam kliku nebo jsem blb (oba stavy mohou nastat zaroven) :-) Ale pro tohle zjisteni nepotrebuji jit za “certifikovanymi odborniky”:-)

  8. být ten text o trošku delší, zaručuji, že bych se certifikovaně posral na necertifikovaným záchodě.

    1. Klikni na odkaz v článku a máš vybavené.

  9. Jsem zvedav, jaka prdel nastane, az ty supercertifikovane bazary budou prodavat dehtaky, od kterych vyrobci zacinaji upoustet, protoze se proste verejne vi, ze nafta patri na pole a ne do auta. Takze vyrobci budou zduvodnovat, proc se vraci k benzinu oklikou pres hybridy a bazaristi budou nabizet dehtaky v super akcich a vyzdvihovat jejich “vyhody”. Na to se tesim.

    1. Poslední dobou se veřejně začíná vědět, že dehťáky sice produkují mikročástice, které jsou fuj (ale jsou na ně ještě filtry), zato benziňáky produkují nanočástice, které prostě odfiltorvat nejde a jsou poněkud škodlivější. Takže bych nepředjímal, co kdy bude v oblibě a co se bude vědět / “vědět”. Třeba budou starý čoudomety shledány jako eko-friendly :D

Napsat komentář

D-FENS © 2016