Nekupuj auto na ulici! He? Proč?

30.3.2017 se konala tisková konference pořádaná Asociací prodejců použitých automobilů s názvem „Nekupuj auto na ulici“. Což je mimochodem i webová a facebooková stránka, která před i po konferenci měla stejný počet fanoušků – totiž šest. Měla za svůj cíl oznámit, že koupit si auto na ulici, resp. přímo od majitele, je ta nejhorší možná varianta. V podtextu pak navíc vyznělo, že je dobré auto kupovat v autobazaru, nejlépe nějakém, který má certifikaci. Zkrátka velmi jednostranný pohled na věc, který není pravdivý.

Přináším Vám rozbor toho, co bylo prezentováno, protože to přesně ukazuje, jak se dá manipulovat s informacemi, když začínáte lobbovat tak, aby byly prosazeny zájmy soukromých firem, které díky tomu mohou v budoucnu inkasovat mnohem vyšší zisk než doposud. Takže o peníze jde až v první řadě, kupující vozu je někde daleko v pozadí.

Co mne fascinovalo na začátku – konferenci, kde bylo asi 20 účastníků, natáčela Česká televize a do několika hodin vyšla i několikaminutová reportáž. Možná bych měl použít slovo záznam, jelikož sestřih obsahoval pouze a jenom výňatky vět prezentujících, bez snahy do nich zařadit i nějaké názory lidí, co s koupí vozu „na ulici“ mají zkušenosti, automobilových novinářů apod. Tím by totiž sestřih byl alespoň trochu objektivizován, ale v tomto podání to působilo jako reklamní spot. Posuďte sami – konec desáté minuty.

A nyní k hlavním důvodům, které byly předneseny, a které mají automaticky znamenat, že nemá smysl kupovat auto na ulici, resp. od přímého majitele. Všechno to jsou informace, na které se Asociace zoufale snaží naroubovat, že to jsou přímé důvody, které by měly odradit od nákupu ojetiny napřímo. A já si myslím, že ani jeden z nich nikoho nemůže opravňovat takové tvrzení vůbec vyslovovat. Takže, pojďme na to:

Nekupuj auto na ulici! Proč? My, Asociace, ti to vysvětlíme:

„90% aut koupených napřímo nemá filtr pevných částic (tzv. DPF). Díky tomu všichni obyvatelé Prahy budou žít o dva roky méně“. Druhou větu nebudu komentovat vůbec, jen předpokládám, že Asociace má ve svých řadách odborníky lékaře, kteří dlouhodobě a izolovaně zkoumají vliv filtru na dobu života lidí. Ta první věta je asi pravdivá informace, zvláště s přihlédnutím k tomu, že tento filtr mají pouze naftová auta (prodej naftových a benzínových aut je dnes zhruba ve stejném poměru), a to jen ta pořízená zhruba někdy od roku 2009. Ale neříká to nic o tom, kolik je těch vozů, které mají mít filtr a nemají ho. Takže první zkreslená informace opírající se o hrozivé číslo blízké 100%. Ale jak to souvisí s koupí auta napřímo? To přednášející vysvětlili – vozy prodávané přímo majiteli mají prý tento filtr odstraněn, protože nebyl funkční a vozidlo mělo vysokou kouřivost. Zajímalo by mne, kolik stál průzkum Asociace, když dokázala sesbírat tak velký vzorek vozů od soukromých majitelů, aby mohla spolehlivě tvrdit, že se jedná o hrozivé číslo 90%. Každý takový vůz musí minimálně na hever, aby se dala (ne)přítomnost odhalit. Nevěřil bych ani číslu o 50% nižšímu, pokud bych se snažil počítat i jen ty vozy, které filtr mají z výroby. Věřil bych jenom jednomu závěru, který se opírá o mé zkušenosti – polovina autobazarů vůz s nefunkčním DPF nevykoupí (plus pro kupujícího), druhá polovina ho vykoupí za velmi nízkou cenu a obratem ho prodá za cenu tržní, jelikož absenci filtru zatají. Čím se ale pak liší nákup vozu na ulici od nákupu v bazaru, má-li vůz záměrně odstraněn filtr? Nijak! Vždy to bude skrytá vada, kterou má možnost kupující reklamovat nebo vymáhat dle litery zákona. A i přesto, že soukromého prodejce může být těžké dohnat k odstranění vady, pokud bydlí na druhé straně republiky, to samé se může stát v autobazaru, který bude kryt důmyslnou smlouvou nebo dobrými právníky.
„Auta starší 10 let zaviní hodně smrtelných nehod“. OK, ale jak tato věta může podporovat argument „ojetiny prodávané na ulici jsou většinou starší 10 let, a proto uděláte velkou chybu, když zde takové auto koupíte. Použijte raději certifikovaný bazar“? Nijak, je to hloupost. Pokud se podíváte do nabídky autobazarů či soukromých inzercí, zjistíte, že na obou polích je nabízených vozidel se stářím nad deset let požehnaně a přibližně stejně. Aby ne, celkové průměrné stáří všech vozů v ČR je více než 14 let. A znovu – zákazník, pokud je alespoň trochu rozumný, má stejné možnosti nechat si prověřit technický stav kupovaného vozidla nezávislou třetí stranou (automechanik, autoservis), ať už kupuje na ulici nebo v bazaru.
„Ověření stavu kilometrů nemělo možnost 25% osob kupujících ojetinu na ulici“. Co nám to říká? Bez dalšího vysvětlení nic, co by nasvědčovalo, že v autobazaru to bude diametrálně odlišné. Takže kdybych měl být fér, dodám rovnou i já „ověření stavu kilometrů nebude mít možnost 25% osob kupujících ojetinu v autobazaru“ a bude to úplně stejná pravda. Proč? Mám zcela stejnou možnost ověřit si najeté kilometry, ať jsem kdekoliv – a to možnost navíc pouze informativní, nikoliv 100% správnou, například přes webové komerční služby typu Cebia a spol. Sluší se dodat, že tyto komerční služby za poskytnuté údaje neodpovídají a nedá se, v případě prokázání jejich nepravdivosti, vymáhat škoda. A jestli mám přístup k internetu ze svého mobilu či notebooku na ulici nebo v bazaru je přece úplně jedno – ta možnost bude stejná, bazar mi nijak nevyjde vstříc. Když půjdete do největšího autobazaru v ČR, minimálně u všech vozů dovezených ze zahraničí bude někde v poznámce malým písmem uvedeno, že se skutečný stav kilometrů nepodařilo zjistit. A analogicky tato skutečnost bude platná i v případě, že koupíte auto na ulici, které bude dovezené. Osobně bych se věnoval prověření technického stavu vozu jako celku a na kilometry bych hleděl jen jako na malé vodítko, to jen tak na okraj.
„Jen velmi malé množství autobazarů požádalo a prošlo certifikací soukromou firmou TUV Nord. Konkrétně 11.“ Nepřímo je nám tím říkáno, abychom chodili nakoupit vozy ideálně jen do autobazaru s certifikací. A naplacato bylo řečeno zástupkyní firmy TUV, že společnými silami bude skrze projekt Nekupuj auto na ulici zahájen tlak na stát, aby zavedl závazná pravidla prodeje, opírající se o certifikaci, do české legislativy. Není to síla? Nebo jen obyčejná drzost přiznat, proč celý tento kolotoč? Ale to jsem odbočil, tak zpátky – co vlastně certifikace je, jak probíhá? Na stránkách TUV Nord zjistíte, že se jedná o certifikaci KVALITY SLUŽEB autobazaru, což mj. znamená, že to nebude vypovídat zhola nic o kvalitě NABÍZENÝCH VOZŮ, ale jen a pouze o nabízených službách. Detaily certifikace nejsou veřejné, ale základní body najdete zde. Zároveň se dočtete, že certifikace je na tři roky s opakovaným ročním auditem. Aby to generovalo hodně peněz. Už víte, proč si ji většina bazarů nekoupila? Z výše uvedeného mohu vyslovit i takovouto premisu: Když budu autobazar, maximálně se zaměřím na kvalitu poskytovaných služeb spojených s prodejem ojetin, protože to mi úplně stačí k získání certifikace, a mohu prodávat vozy libovolné kvality a technického stavu. Zákazníci budou rádi, že mám nějaký certifikát a nebudou se šťourat v tom, o čem vlastně je.

Doufám, že jste si obrázek z aktivity Nekupuj auto na ulici udělali sami, uvidíme, co nám přinesou další měsíce. Už nyní ale mohu zodpovědně tvrdit, že dělat nějaký velký rozdíl mezi prodejcem soukromníkem a autobazaristou je nesmysl. Od obou lze v případě křivého jednání použít právní instrumenty, a oba subjekty mohou nabídnout jak kvalitní, tak špatné auto. Je ale smutné, že rádoby nestranná organizace Asociace prodejců použitých aut interpretuje jakýsi výzkum záměrně směrem, který má zkreslit a poškodit jen tu jednu stranu prodejců ojetin, totiž těch původních majitelů. Je zaplacena stranou druhou? Nebo si myslíte, že autobazary NEMAJÍ máslo na hlavě? Pokud se tedy ocitnete v takovéto situaci, kdy kupujete ojetinu, nechte ji před samotnou koupí prohlédnout odborníkem – nestojí to moc a budete mnohem efektivnější, než kdybyste se řídili heslem Nekupujte auto na ulici.

09.04.2017 Jakub Geršl

Článek jsme převzali se svolením autora z blogu Ne bazarům, který je součástí projektu NeBazarum.cz nabízejího P2P obchod s automobily. Ostatně celý blog stojí za pročtení. (DF)

Související články: