V Itálii v předchozích letech umíralo na normální chřipku průměrně 20,000 lidí ročně (SARS-CoV-2 má v Itálii doposud na triku k 8000).
Je-li smrtnost na chřipku 0,15%, znamená to, že při takovém počtu úmrtí tam měli ca. 13 milionů nakažených.
Tři otázky za 10 bludišťáků:
1) Co by se stalo, kdyby těchto 13 milionů lidí zpanikařilo a vzalo útokem nemocnice – přesně stejně, jako to udělali nemocní COVID-19?
1a) Nebylo by italské zdravotnictví náhodou ještě hůře přetížené, než „kvůli COVID-19“?
1b) Nešířila by se v přetížených, přeplněných a infekčních nemocnicích chřipka ještě rychleji, než v normální populaci?
2) Co by se stalo, kdyby média informovala o každém jednom úmrtí na běžnou chřipku stejně intenzivně, bombasticky a hystericky, jako informují o každém jednom úmrtí na COVID-19?
3) Proč celoevropské statistiky úmrtí říkají, že úmrtí na COVID-19 jsou statisticky bezvýznamné už na celonárodní rovině úmrtí? https://www.euromomo.eu/
ja sem presvedcenej, ze v rocni statistice se narust nepozna, neskutecna hysterie
Venca P.
Je to velice zajímavá informace. Uvidíme jak se bude množství úmrtí u nás vyvíjet. Prozatím to vypadá, že (řečeno cynicky) odpadávají ty nejslabší kusy. V rychlosti jsem se snažil dohledat informace o proočkovanosti důchodové populace v Itálii.
Jaká je přesně situace v ČR se mi nepodařilo prozatím dohledat. Obecně se uvádí, že proočkovanost celé populace je 5% a u seniorů 20%. http://www.mzcr.cz/dokumenty/zhodnoceni-chripkove-epidemie-20122013_7661_2778_1.html Přesnější rozložení dle věku nevím. Otázkou také může být porovnání četnosti očkování seniorů (opravdu každý rok?) u nás a v Itálii a jeho termín.
RonineZ
Sorry jako, ale bohužel je to všechno velmi nepřesvědčivé.
1. Studie americké armády. Když už Jste na tuto studii nechal link, mohl Jste si alespoň ten krátký abstrakt přečíst. Zjistil by Jste, že na Vámi zkopírované slidy ÚČELOVĚ VYSTŘÍHALI části textu. Konkrétně to, co se jeví jako výsledek studie na Vašem snímku ( Receiving influenza vaccination may increase the risk of other respiratory viruses…. )
Venca P.
Tahle studie by mohla být nepřesvědčivá sama o sobě. Kdysi dávno, když jsem se o vakcíny zajímal kvůli dětem, narazil jsem na velmi zajímavou práci
Práci hodně citovala například Sonja A. Rasmussen ze amerického CDC. Velmi zkráceně. Testovala se účinnost chřipkové vakcíny. Kontrolní skupině nebylo podáno placebo, jak je to zvykem u normálních léků, ale byla jim podána vakcína proti pneumokokovi. Pokud ke studii přistoupí člověk kriticky, splňuje všechny znaky bad science. Pokusné osoby bez vysvětlení ze studie mizí, experimentátoři nejsou po řadu měsíců schopni testovat pokusné osoby na chřipkový virus (dodavatel nedodal testy). Následně ho testují rychlým testem s citlivostí 80% a specifičností 60%, tj. rovnou si mohli házet mincí:-) Nicméně zjistili, že skupina s chřipkovou vakcínou měla nižší výskyt respiračních onemocnění, než skupina kontrolní. Autoři dost nepřesvědčivě argumentují, že nějakým záhadným způsobem vakcína chrání i proti jiným patogenům:)
Ovšem nabízelo se daleko jednodušší vysvětlení a sice, že pneumokoková vakcína narušuje a poškozuje imunitu očkovaných proti jiným původcům respiračních onemocnění…
Principiálně nelze vyloučit negativní účinek nějakého léku (vakcíny) na imunitní systém a jiné choroby. Není žádný logický důvod apriori vyloučit hypotézu, že by chřipková vakcína mohla otvírat bránu do organismu pro koronavirus u vnímavých pacientů. Na to bude třeba udělat seriózní vědu.
Problém je bohužel v tom, že u vakcín jde o úžasný business (jen u fy. GSK ročně 4mld. EUR). Je dobré vědět, že vývoj a výroba vakcín je jednodušší než normálních léků. Není třeba provádět studie farmakokinetiky, tj. kolik, za jak dlouho a jaká část se z organismu vyloučí. Rovněž není třeba provádět testování účinnosti proti chorobě samé (ona většina těch z povinného očkování tady už několik desítek let není – poliomyelitis, záškrt …), ale postačuje jen prokázání vzniku určitého titru protilátek…
to RonineZ
Co se přesně píše v závěru studie:
CONCLUSIONS: Receipt of influenza vaccination was not associated with virus interference among our population. Examining virus interference by specific respiratory viruses showed mixed results. Vaccine derived virus interference was significantly associated with coronavirus and human metapneumovirus; however, significant protection with vaccination was associated not only with most influenza viruses, but also parainfluenza, RSV, and non-influenza virus coinfections.
Podstatné tady je, že někdo zkoumal, zda vakcína není v nějakém vztahu k jiným patogenům způsobujících respirační choroby. Takže to podezření tady prostě bylo. Celá práce vyšla ve vydavatelství Elsevier a je zadarmo! To je prostě podezřelé:)) Normálně u Elsevieru zaplatíte za vědecký článek tak 30 EUR. Takže to, že si ho může přečíst zadarmo každý je podezřelé a bylo by potřeba podrobně přečíst celou studii. Ne vždy co se píše v abstraktu odpovídá skutečným zjištěním!!!
Takže v této studii na straně 352, kap. 4. Discussion se můžete dočíst: Additionally, the laboratory data in our study showed increased odds of coron-avirus and human metapneumovirus in individuals receiving influ-enza vaccination.
Takže výklad v článku není chybný!
RonineZ
Děkuji za link, rád prostuduji!
RonineZ
Takže, ve zkratce. Dle předpokladů vnáší plný text studie zcela jiný náhled. Na první rychlé přečtení mi přijde studie jako solidně zpracovaná. Zahrnuje téměř 12000 dobře sledovaných osob ( spadajících pod ministerstvo obrany, kde jsou lidi pod drobnohledem ).
Ověřovali teorii, dle které: Pokud někdo onemocní na chřipku, vytvoří si protilátky proti chřipce ( to je normální ) a současně si vytvoří i tzv. nespecifické protilátky, které sníží riziko infekce jinými viry. Ale platí to i v případě, že je proti chřipce očkovaný? V případě očkování by se totiž mohlo stát, že vzniknou protilátky jen proti chřipce a nevzniknou ty nespecifické, které by částečně chránili i proti jiným virům.
Ve výsledku pak konstatují:
1. Vakcína proti chřipce funguje spolehlivě
2. Vakcinace proti chřipce OBECNĚ nezvyšuje riziko jiné virové nákazy
3. Šance na jinou virovou nákazu se liší vir od viru. Konkrétně, procento nákazy koronavirem a metapneumovirem byla vyšší, naopak procento nákazy ostatními viry ( parainfluenza, RSV, nechřípkové viry ) byla nižší, než v případě lidí neočkovaných.
Takže ano, závěr studie se sice dá chápat i tak, že očkování na chřipku zvyšuje riziko nákazy koronavirem. Tady je ale potřeba si uvědomit, že NETESTOVALI KONKRÉTNĚ SARS-CoV-2. V té době ani netušili, že něco takového je přenosné na člověka.
To Venca P.: u vakcín jde skutečně o obrovský business, to bez debaty. Na druhou stranu se ale bohužel v současnosti často zapomíná, kolik životů se díky nim povedlo zachránit. Risk vs. benefit je obrovským způsobem na straně vakcín. I to blbé očkování proti chřipce – na chřipku jsem viděl umřít nejedného ( i mladého a předtím zdravého! ) člověka. Anebo v lepším případě ( mluvím o těžkém průběhu přirozeně ) – to trvalo někdy i měsíce ( Sic! ), než se dostali ze špitálu domů… A dopředu bohužel neví nikdo z nás, jaký průběh to bude mít u něj.
FirkaJ
No, já proti vakcínám nic nemám, ale ani pro ně. Mohou být užitečné, ale já raději zůstanu / si vystačím s těmi povinými. Jednou jsem absolvoval vakcinaci proti chřipce a za pár dnů jsem měl takovou angýnu, jakou jsem do té doby a ani potom nezažil. Může to být jen náhoda, může to být důsledek vakcíny, která zaměstnala můj imunitní systém tak, že se na angýnu vyprdl, nevím. Ale už to zkoušet nebudu.
RonineZ
Sorry jako, ale bohužel je to všechno velmi sporné až nepřesvědčivé. Co se týká studie, na kterou Jste nechal link:
1. na Vámi zkopírované snímky ÚČELOVĚ VYSTŘÍHALI části textu. Konkrétně to, co se jeví jako výsledek studie na Vašem snímku ( Receiving influenza vaccination may increase the risk of other respiratory viruses…. ) je VE SKUTEČNOSTI tzv. Purpose studie – tj. východisková teorie, která se má studií vyvrátit, či potvrdit.A V ZÁVĚRU TO STUDIE JEDNOZNAČNĚ NEPROKÁZALA. ( Receipt of influenza vaccination was not associated with virus interference among our population. atd., atd.
2. Nedokončil Jste začatou větu: „Virová interference způsobená očkováním ( proti chřipce ) byla významně spojená s koronavirem a lidským metapneumovirem, VÝZNAMNÁ OCHRANA OČKOVÁNÍM VŠAK VYLA SPOJENA NEJEN PŘED CHŘIPKOVÝMI VIRY, ALE TAKÉ PARAINFUENZOU, RSV A NECHŘIPKOVÝMI VIRY ( týká se koinfekcí ). Dopracovali se k nejednoznačným výsledkům a tak to i v souhrnu prezentují.
3. Ta poslední věta sice naznačuje, že by tam určitá spojitost ( vakcinace chřipky a koronavirus ) mohla být ( a tedy zcela vyloučit to nemůžu ). Problém je, že se z odkazu nedá dostat do samotné studie a prostudovat si ji podrobně. Bez toho je většina té informace bohužel k ničemu. Vůbec nevíme, co a hlavně jak vlastně zkoumali. Pokud např. riziko koinfekce těsně po vakcinaci, tak je jasné, že pokud je imunitní systém zaměstnán vakcínou, je organizmus na krátkou dobu náchylnější na jinou infekci. Jak a co tedy vlastně zkoumali????? To se jen z toho abstraktu bohužel nedovíme……
4. Trochu mně mate jejich definice virové interference. Podle mně známých definic je viral ( či někdy taky virus ) interference jev opačný, než jako ho definují oni. To znamená, že se jedná o jev, při kterém je buňka infikovaná virem rezistentní na superinfekci dalším virem. Vy, kteří jste sledovali rozhovor dr. Soni Pekové z laboratoře Tilia, tak právě takhle zdůvodňovala nižší riziko infekce u malých dětí. A další věc, virová interference se týká již existující infekce virem – v tomto kontextu nechápu, jak do toho zapadá vakcinace chřipkou ( kde se virus chřipky do těla vůbec nedostane ).. Opět, byl by užitečný náhled na celou studii. Když to shrnu, pro nedostatek jasných informací bych tuto studii vynechal, zjevně z ní využili, co se jim hodilo. Pro mně moc málo informací, aby mě to přesvědčilo jakýmkoliv směrem.
5.Vysoká úmrtnost starších lidí a souvislost s očkováním: Jde o kauzalitu, či koincidenci? Zatím se to jeví jako prachobyčejná koincidence. Pro kauzalitu by jsme museli vidět jasný poměr mrtvých na COVID mezi očkovanými a neočkovanými.
Takhle je to zatím to samé, jakoby jsme řekli, že většina řidičů v momentě havárie nespala – a to by znamenalo, že bdělost způsobuje dopravné nehody :-)
6. Čína je jiný svět, zprávám z Číny se věřit nedá. A i kdyby byl Váš citát pravdivý, nic to přece nemění.
7. Citát specialistu na nakažlivé choroby – to bude pravý citát. Ve skutečnosti neřekl nic zvláštního. Vnímám to zcela stejně. Všechny nemoci, které vyjmenoval, jsou „v pohodě“. Buď mají specifický přenos ( stačí si dát trochu pozor, např. HIV nedostanete dýcháním stejného vzduchu jako infikovaný ), či se dají dobře léčit ( drtivá většina ostatních vyjmenovaných ). A souhlasím s jeho názorem na SARS – tam ta léčba tak jednoduchá nebyla, taky bych to nechtěl dostat. A ochrana před SARS byla zhruba stejně obtížná jako před COVID ( myslím tím, že bylo obtížné chránit se před nákazou v přímém ošetřovatelském kontaktu ). Z takové Eboly by byl jistě ještě nervóznější. Ale celkově mi to přijde spíše jako povzdech nad reakcí lidí, než něco jiného. Vlastně zcela nechápu, „co tím chtěl básník v článku říci..“
9. Celkově mi článek přijde jako navzájem nesouvisející kombinace z kontextu vytržených zpráv a informací. Ale hlavně, nechápu hlavní myšlenku, či poselství článku. Možná je problém na straně mého přijímače, v tom případě se autorovi hluboce omlouvám.
10. COVID-19 není Ebola. Díkybohu. To ale taky neznamená, že není nebezpečný. Protože, ať to zní jakkoliv divně, stále o něm máme až žalostně málo informací ( riziko mutací, atd., adt. )….. Takže paniku určitě nee, respekt ale určitě ano.
Venca P.
Počkejme si pár měsíců …
Zatím toho víme málo. Za pár měsíců budou k dispozici dostatečná statistická data i od nás z ČR. Jak byste si představoval v tomto případě studii, která by jednoznačně prokázala příčinnou souvislost a vyloučila pouhou korelaci? Stejně jako na chřipku umírají nějak (značně) oslabení pacienti obvykle v terminálním stádiu nějakého onemocnění a nebo staří. Dle již zmiňované práce https://www.epicentro.iss.it/coronavirus/bollettino/Report-COVID-2019_17_marzo-v2.pdf pak pouze 1/5 pacientů neměla žádné jiné zdravotní problémy než ty související s koronavirem.
Problém u koronaviru je ten, že možná nevětším šiřitelem nákazy jsou zdravotníci, kteří nemají náležité ochranné pomůcky. Poslední 3 úmrtí v ČR tomu mohou nasvědčovat a situace v Itálii, kdy je nakažených téměř 3tis. zdravotníků …
ad 8. https://www.zdravotnickydenik.cz/2020/03/znamena-ibuprofen-pri-infekci-covid-19-riziko-pred-sirenim-dezinformace-varuje-i-sukl/
„… v žurnálu The Lancet. Ta skutečně existuje a zabývá se průběh onemocnění COVID-19 u pacientů, kteří trpěli hypertenzí a také diabetem 2. typu. Celkem se jednalo o 32 pacientů, kteří onemocněli a také užívali léky ze skupiny ACE inhibitorů. Autorský tým předpokládá, že právě tyto léky mohou v případě, že pacient užívá ibuprofen, vést ke zhoršení průběhu onemocnění, protože tyto léky současně ovlivňují receptor enzymu ACE2. Nicméně se jedná pouze o hypotézu… “
Předběžná opatrnost neb, když budete čekat, až z toho někdo udělá tu pravou vědu, můžete být po smrti ….
„profesor Michal Vrablík, který působí na III. Interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a současně je předsedou České společnosti pro aterosklerózu. „Přestože experimentální data naznačují, že by léčiva ze skupiny ACE inhibitorů a AT1 blokátorů – masově užívaných jako léky první volby pro léčbu arteriální hypertenze – mohly působit změny buněčných funkcí a disponovat tak k těžšímu průběhu nemoci COVID 19, neexistuje žádný důkaz, že tyto nálezy mají nějaký klinický dopad“
Takže ona to nemusí být jen chřipková vakcína, ale možná tu může být spojitost i s jinými léky a nejen s Ibuprofenem. V podstatě je platná teze „každý starý člověk trpí hypertenzí a všechny něco bolí“ tj. všichni staří berou léky na tlak a lentilky polykají občas po hrstech…. Bude tedy velmi náročné rozhodnout co za výrazně vyšší úmrtností stařečků stojí a zda jim nějaké léky pomohli do hrobu více než jiné….
Venca P.
A pak v rámci „konspirací“ je dobré položit si otázku, na co přesně zemřela ona relativně mladá sestra z Thomayerovy nemocnice:
„Je to lék, který je účinný na řadu různých chorob, nicméně může mít i spektrum nežádoucích účinků,” … kardiomyopatie (poruchy srdce vedoucí až k arytmii a ve výjimečných případech i k náhlému úmrtí)…“
Takže relativně mladá zdravotní sestra (1972), která je vedena ve statistikách jako oběť koronaviru v skutečnosti zemřela na nežádoucí účinky léku, který ani na léčbu koronaviru není určen:(((
JE TŘEBA ZAKLEKNOUT NA TUTO FIRMU jinak nebudem moci dovážet za miliardy z Číny
https://archiv.ihned.cz/c1-66740380-brnenska-firma-vyvinula-test-na-koronavirus-tvrdi-ze-je-schopna-pokryt-celou-tuzemskou-vyrobu
Také zajímavé: https://www.youtube.com/watch?v=p_AyuhbnPOI&feature=youtu.be
V Itálii v předchozích letech umíralo na normální chřipku průměrně 20,000 lidí ročně (SARS-CoV-2 má v Itálii doposud na triku k 8000).
Je-li smrtnost na chřipku 0,15%, znamená to, že při takovém počtu úmrtí tam měli ca. 13 milionů nakažených.
Tři otázky za 10 bludišťáků:
1) Co by se stalo, kdyby těchto 13 milionů lidí zpanikařilo a vzalo útokem nemocnice – přesně stejně, jako to udělali nemocní COVID-19?
1a) Nebylo by italské zdravotnictví náhodou ještě hůře přetížené, než „kvůli COVID-19“?
1b) Nešířila by se v přetížených, přeplněných a infekčních nemocnicích chřipka ještě rychleji, než v normální populaci?
2) Co by se stalo, kdyby média informovala o každém jednom úmrtí na běžnou chřipku stejně intenzivně, bombasticky a hystericky, jako informují o každém jednom úmrtí na COVID-19?
3) Proč celoevropské statistiky úmrtí říkají, že úmrtí na COVID-19 jsou statisticky bezvýznamné už na celonárodní rovině úmrtí?
https://www.euromomo.eu/
Otázky, samý otázky…
Protože jsou to bláboly?
ja sem presvedcenej, ze v rocni statistice se narust nepozna, neskutecna hysterie
Je to velice zajímavá informace. Uvidíme jak se bude množství úmrtí u nás vyvíjet. Prozatím to vypadá, že (řečeno cynicky) odpadávají ty nejslabší kusy. V rychlosti jsem se snažil dohledat informace o proočkovanosti důchodové populace v Itálii.
Zde https://www.who.int/bulletin/archives/77(2)127.pdf?ua=1 je myslím vcelku věrohodný zdroj. Jestliže dle práce https://www.epicentro.iss.it/coronavirus/bollettino/Report-COVID-2019_17_marzo-v2.pdf je průměrný věk mrtvých 79,5 roku, pak podéváme-li se na tuto věkovou skupinu, je v ní v oblasti Milána uváděna proočkovanost proti chřipce 30-40%.
Jaká je přesně situace v ČR se mi nepodařilo prozatím dohledat. Obecně se uvádí, že proočkovanost celé populace je 5% a u seniorů 20%. http://www.mzcr.cz/dokumenty/zhodnoceni-chripkove-epidemie-20122013_7661_2778_1.html Přesnější rozložení dle věku nevím. Otázkou také může být porovnání četnosti očkování seniorů (opravdu každý rok?) u nás a v Itálii a jeho termín.
Sorry jako, ale bohužel je to všechno velmi nepřesvědčivé.
1. Studie americké armády. Když už Jste na tuto studii nechal link, mohl Jste si alespoň ten krátký abstrakt přečíst. Zjistil by Jste, že na Vámi zkopírované slidy ÚČELOVĚ VYSTŘÍHALI části textu. Konkrétně to, co se jeví jako výsledek studie na Vašem snímku ( Receiving influenza vaccination may increase the risk of other respiratory viruses…. )
Tahle studie by mohla být nepřesvědčivá sama o sobě. Kdysi dávno, když jsem se o vakcíny zajímal kvůli dětem, narazil jsem na velmi zajímavou práci
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa0708630
Práci hodně citovala například Sonja A. Rasmussen ze amerického CDC. Velmi zkráceně. Testovala se účinnost chřipkové vakcíny. Kontrolní skupině nebylo podáno placebo, jak je to zvykem u normálních léků, ale byla jim podána vakcína proti pneumokokovi. Pokud ke studii přistoupí člověk kriticky, splňuje všechny znaky bad science. Pokusné osoby bez vysvětlení ze studie mizí, experimentátoři nejsou po řadu měsíců schopni testovat pokusné osoby na chřipkový virus (dodavatel nedodal testy). Následně ho testují rychlým testem s citlivostí 80% a specifičností 60%, tj. rovnou si mohli házet mincí:-) Nicméně zjistili, že skupina s chřipkovou vakcínou měla nižší výskyt respiračních onemocnění, než skupina kontrolní. Autoři dost nepřesvědčivě argumentují, že nějakým záhadným způsobem vakcína chrání i proti jiným patogenům:)
Ovšem nabízelo se daleko jednodušší vysvětlení a sice, že pneumokoková vakcína narušuje a poškozuje imunitu očkovaných proti jiným původcům respiračních onemocnění…
Principiálně nelze vyloučit negativní účinek nějakého léku (vakcíny) na imunitní systém a jiné choroby. Není žádný logický důvod apriori vyloučit hypotézu, že by chřipková vakcína mohla otvírat bránu do organismu pro koronavirus u vnímavých pacientů. Na to bude třeba udělat seriózní vědu.
Problém je bohužel v tom, že u vakcín jde o úžasný business (jen u fy. GSK ročně 4mld. EUR). Je dobré vědět, že vývoj a výroba vakcín je jednodušší než normálních léků. Není třeba provádět studie farmakokinetiky, tj. kolik, za jak dlouho a jaká část se z organismu vyloučí. Rovněž není třeba provádět testování účinnosti proti chorobě samé (ona většina těch z povinného očkování tady už několik desítek let není – poliomyelitis, záškrt …), ale postačuje jen prokázání vzniku určitého titru protilátek…
to RonineZ
Co se přesně píše v závěru studie:
CONCLUSIONS: Receipt of influenza vaccination was not associated with virus interference among our population. Examining virus interference by specific respiratory viruses showed mixed results. Vaccine derived virus interference was significantly associated with coronavirus and human metapneumovirus; however, significant protection with vaccination was associated not only with most influenza viruses, but also parainfluenza, RSV, and non-influenza virus coinfections.
Celá práce pak k přečtení zde:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0264410X19313647?via%3Dihub
Podstatné tady je, že někdo zkoumal, zda vakcína není v nějakém vztahu k jiným patogenům způsobujících respirační choroby. Takže to podezření tady prostě bylo. Celá práce vyšla ve vydavatelství Elsevier a je zadarmo! To je prostě podezřelé:)) Normálně u Elsevieru zaplatíte za vědecký článek tak 30 EUR. Takže to, že si ho může přečíst zadarmo každý je podezřelé a bylo by potřeba podrobně přečíst celou studii. Ne vždy co se píše v abstraktu odpovídá skutečným zjištěním!!!
Takže v této studii na straně 352, kap. 4. Discussion se můžete dočíst: Additionally, the laboratory data in our study showed increased odds of coron-avirus and human metapneumovirus in individuals receiving influ-enza vaccination.
Takže výklad v článku není chybný!
Děkuji za link, rád prostuduji!
Takže, ve zkratce. Dle předpokladů vnáší plný text studie zcela jiný náhled. Na první rychlé přečtení mi přijde studie jako solidně zpracovaná. Zahrnuje téměř 12000 dobře sledovaných osob ( spadajících pod ministerstvo obrany, kde jsou lidi pod drobnohledem ).
Ověřovali teorii, dle které: Pokud někdo onemocní na chřipku, vytvoří si protilátky proti chřipce ( to je normální ) a současně si vytvoří i tzv. nespecifické protilátky, které sníží riziko infekce jinými viry. Ale platí to i v případě, že je proti chřipce očkovaný? V případě očkování by se totiž mohlo stát, že vzniknou protilátky jen proti chřipce a nevzniknou ty nespecifické, které by částečně chránili i proti jiným virům.
Ve výsledku pak konstatují:
1. Vakcína proti chřipce funguje spolehlivě
2. Vakcinace proti chřipce OBECNĚ nezvyšuje riziko jiné virové nákazy
3. Šance na jinou virovou nákazu se liší vir od viru. Konkrétně, procento nákazy koronavirem a metapneumovirem byla vyšší, naopak procento nákazy ostatními viry ( parainfluenza, RSV, nechřípkové viry ) byla nižší, než v případě lidí neočkovaných.
Takže ano, závěr studie se sice dá chápat i tak, že očkování na chřipku zvyšuje riziko nákazy koronavirem. Tady je ale potřeba si uvědomit, že NETESTOVALI KONKRÉTNĚ SARS-CoV-2. V té době ani netušili, že něco takového je přenosné na člověka.
To Venca P.: u vakcín jde skutečně o obrovský business, to bez debaty. Na druhou stranu se ale bohužel v současnosti často zapomíná, kolik životů se díky nim povedlo zachránit. Risk vs. benefit je obrovským způsobem na straně vakcín. I to blbé očkování proti chřipce – na chřipku jsem viděl umřít nejedného ( i mladého a předtím zdravého! ) člověka. Anebo v lepším případě ( mluvím o těžkém průběhu přirozeně ) – to trvalo někdy i měsíce ( Sic! ), než se dostali ze špitálu domů… A dopředu bohužel neví nikdo z nás, jaký průběh to bude mít u něj.
No, já proti vakcínám nic nemám, ale ani pro ně. Mohou být užitečné, ale já raději zůstanu / si vystačím s těmi povinými. Jednou jsem absolvoval vakcinaci proti chřipce a za pár dnů jsem měl takovou angýnu, jakou jsem do té doby a ani potom nezažil. Může to být jen náhoda, může to být důsledek vakcíny, která zaměstnala můj imunitní systém tak, že se na angýnu vyprdl, nevím. Ale už to zkoušet nebudu.
Sorry jako, ale bohužel je to všechno velmi sporné až nepřesvědčivé. Co se týká studie, na kterou Jste nechal link:
1. na Vámi zkopírované snímky ÚČELOVĚ VYSTŘÍHALI části textu. Konkrétně to, co se jeví jako výsledek studie na Vašem snímku ( Receiving influenza vaccination may increase the risk of other respiratory viruses…. ) je VE SKUTEČNOSTI tzv. Purpose studie – tj. východisková teorie, která se má studií vyvrátit, či potvrdit.A V ZÁVĚRU TO STUDIE JEDNOZNAČNĚ NEPROKÁZALA. ( Receipt of influenza vaccination was not associated with virus interference among our population. atd., atd.
2. Nedokončil Jste začatou větu: „Virová interference způsobená očkováním ( proti chřipce ) byla významně spojená s koronavirem a lidským metapneumovirem, VÝZNAMNÁ OCHRANA OČKOVÁNÍM VŠAK VYLA SPOJENA NEJEN PŘED CHŘIPKOVÝMI VIRY, ALE TAKÉ PARAINFUENZOU, RSV A NECHŘIPKOVÝMI VIRY ( týká se koinfekcí ). Dopracovali se k nejednoznačným výsledkům a tak to i v souhrnu prezentují.
3. Ta poslední věta sice naznačuje, že by tam určitá spojitost ( vakcinace chřipky a koronavirus ) mohla být ( a tedy zcela vyloučit to nemůžu ). Problém je, že se z odkazu nedá dostat do samotné studie a prostudovat si ji podrobně. Bez toho je většina té informace bohužel k ničemu. Vůbec nevíme, co a hlavně jak vlastně zkoumali. Pokud např. riziko koinfekce těsně po vakcinaci, tak je jasné, že pokud je imunitní systém zaměstnán vakcínou, je organizmus na krátkou dobu náchylnější na jinou infekci. Jak a co tedy vlastně zkoumali????? To se jen z toho abstraktu bohužel nedovíme……
4. Trochu mně mate jejich definice virové interference. Podle mně známých definic je viral ( či někdy taky virus ) interference jev opačný, než jako ho definují oni. To znamená, že se jedná o jev, při kterém je buňka infikovaná virem rezistentní na superinfekci dalším virem. Vy, kteří jste sledovali rozhovor dr. Soni Pekové z laboratoře Tilia, tak právě takhle zdůvodňovala nižší riziko infekce u malých dětí. A další věc, virová interference se týká již existující infekce virem – v tomto kontextu nechápu, jak do toho zapadá vakcinace chřipkou ( kde se virus chřipky do těla vůbec nedostane ).. Opět, byl by užitečný náhled na celou studii. Když to shrnu, pro nedostatek jasných informací bych tuto studii vynechal, zjevně z ní využili, co se jim hodilo. Pro mně moc málo informací, aby mě to přesvědčilo jakýmkoliv směrem.
5.Vysoká úmrtnost starších lidí a souvislost s očkováním: Jde o kauzalitu, či koincidenci? Zatím se to jeví jako prachobyčejná koincidence. Pro kauzalitu by jsme museli vidět jasný poměr mrtvých na COVID mezi očkovanými a neočkovanými.
Takhle je to zatím to samé, jakoby jsme řekli, že většina řidičů v momentě havárie nespala – a to by znamenalo, že bdělost způsobuje dopravné nehody :-)
6. Čína je jiný svět, zprávám z Číny se věřit nedá. A i kdyby byl Váš citát pravdivý, nic to přece nemění.
7. Citát specialistu na nakažlivé choroby – to bude pravý citát. Ve skutečnosti neřekl nic zvláštního. Vnímám to zcela stejně. Všechny nemoci, které vyjmenoval, jsou „v pohodě“. Buď mají specifický přenos ( stačí si dát trochu pozor, např. HIV nedostanete dýcháním stejného vzduchu jako infikovaný ), či se dají dobře léčit ( drtivá většina ostatních vyjmenovaných ). A souhlasím s jeho názorem na SARS – tam ta léčba tak jednoduchá nebyla, taky bych to nechtěl dostat. A ochrana před SARS byla zhruba stejně obtížná jako před COVID ( myslím tím, že bylo obtížné chránit se před nákazou v přímém ošetřovatelském kontaktu ). Z takové Eboly by byl jistě ještě nervóznější. Ale celkově mi to přijde spíše jako povzdech nad reakcí lidí, než něco jiného. Vlastně zcela nechápu, „co tím chtěl básník v článku říci..“
8. Ibuprofen vs COVID = zatím odborně neprokázaná informace. Zatím to neguje jak WHO, tak např. i náš SÚKL: http://www.szu.cz/tema/prevence/muze-ibuprofen-zhorsit-prubeh-onemocneni-u-osob-s-covid-19?source=rss
9. Celkově mi článek přijde jako navzájem nesouvisející kombinace z kontextu vytržených zpráv a informací. Ale hlavně, nechápu hlavní myšlenku, či poselství článku. Možná je problém na straně mého přijímače, v tom případě se autorovi hluboce omlouvám.
10. COVID-19 není Ebola. Díkybohu. To ale taky neznamená, že není nebezpečný. Protože, ať to zní jakkoliv divně, stále o něm máme až žalostně málo informací ( riziko mutací, atd., adt. )….. Takže paniku určitě nee, respekt ale určitě ano.
Počkejme si pár měsíců …
Zatím toho víme málo. Za pár měsíců budou k dispozici dostatečná statistická data i od nás z ČR. Jak byste si představoval v tomto případě studii, která by jednoznačně prokázala příčinnou souvislost a vyloučila pouhou korelaci? Stejně jako na chřipku umírají nějak (značně) oslabení pacienti obvykle v terminálním stádiu nějakého onemocnění a nebo staří. Dle již zmiňované práce https://www.epicentro.iss.it/coronavirus/bollettino/Report-COVID-2019_17_marzo-v2.pdf pak pouze 1/5 pacientů neměla žádné jiné zdravotní problémy než ty související s koronavirem.
Problém u koronaviru je ten, že možná nevětším šiřitelem nákazy jsou zdravotníci, kteří nemají náležité ochranné pomůcky. Poslední 3 úmrtí v ČR tomu mohou nasvědčovat a situace v Itálii, kdy je nakažených téměř 3tis. zdravotníků …
ad 8. https://www.zdravotnickydenik.cz/2020/03/znamena-ibuprofen-pri-infekci-covid-19-riziko-pred-sirenim-dezinformace-varuje-i-sukl/
„… v žurnálu The Lancet. Ta skutečně existuje a zabývá se průběh onemocnění COVID-19 u pacientů, kteří trpěli hypertenzí a také diabetem 2. typu. Celkem se jednalo o 32 pacientů, kteří onemocněli a také užívali léky ze skupiny ACE inhibitorů. Autorský tým předpokládá, že právě tyto léky mohou v případě, že pacient užívá ibuprofen, vést ke zhoršení průběhu onemocnění, protože tyto léky současně ovlivňují receptor enzymu ACE2. Nicméně se jedná pouze o hypotézu… “
Předběžná opatrnost neb, když budete čekat, až z toho někdo udělá tu pravou vědu, můžete být po smrti ….
Ještě může být další souvislost viz brufen aj.:
https://www.zdravotnickydenik.cz/2020/03/znamena-ibuprofen-pri-infekci-covid-19-riziko-pred-sirenim-dezinformace-varuje-i-sukl/
„profesor Michal Vrablík, který působí na III. Interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a současně je předsedou České společnosti pro aterosklerózu. „Přestože experimentální data naznačují, že by léčiva ze skupiny ACE inhibitorů a AT1 blokátorů – masově užívaných jako léky první volby pro léčbu arteriální hypertenze – mohly působit změny buněčných funkcí a disponovat tak k těžšímu průběhu nemoci COVID 19, neexistuje žádný důkaz, že tyto nálezy mají nějaký klinický dopad“
Takže ona to nemusí být jen chřipková vakcína, ale možná tu může být spojitost i s jinými léky a nejen s Ibuprofenem. V podstatě je platná teze „každý starý člověk trpí hypertenzí a všechny něco bolí“ tj. všichni staří berou léky na tlak a lentilky polykají občas po hrstech…. Bude tedy velmi náročné rozhodnout co za výrazně vyšší úmrtností stařečků stojí a zda jim nějaké léky pomohli do hrobu více než jiné….
A pak v rámci „konspirací“ je dobré položit si otázku, na co přesně zemřela ona relativně mladá sestra z Thomayerovy nemocnice:
https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/pitva-sestry-z-thomayerovy-nemocnice-potvrdila-nahle-umrti-40319017?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-thomayerova-nemocnice-umrti-soudni-pitva.A200402_085530_domaci_knn
a je dobré si její úmrtí dát do souvislosti s faktem, že byla zdravotní sestrou a zřejmě měla přístup k léčivům, jako třeba:
https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/prymula-varuje-pred-preventivnim-uzivam-plaquenilu-muze-zpusobit-ztratu-zrak-40319156
http://www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=SPC140799.pdf&type=spc&as=plaquenil-spc
„Je to lék, který je účinný na řadu různých chorob, nicméně může mít i spektrum nežádoucích účinků,” … kardiomyopatie (poruchy srdce vedoucí až k arytmii a ve výjimečných případech i k náhlému úmrtí)…“
Takže relativně mladá zdravotní sestra (1972), která je vedena ve statistikách jako oběť koronaviru v skutečnosti zemřela na nežádoucí účinky léku, který ani na léčbu koronaviru není určen:(((