„Já nevím, Máňo. Já asi nepůjdu, když jsou teď ty chřipky.“ Schválně, zapátrejte v paměti, zda jste někdy v minulosti neslyšeli od rodičů, prarodičů, známých podobnou větu, naříklad v souvislosti s návštěvou kina, divadla nebo posezení v restauraci. Já se vsadím, že ano.
Pravděpodobně to bylo ještě v dobách, kdy si ochranu před respirační nákazou zajišťoval každý sám a stát do toho nevstupoval.
Je to zajímavá věta. Reprezentuje úvahu svéprávného jedince týkající se rizika. Na jedné straně stojí benefit ze setkání s Máňou, shlédnutí filmu nebo představení apod., na druhé straně riziko, že chytne chřipku. V podstatě jde o to, zda se orientovat na cíl mise (večer s Máňou výměnou za riziko nákazy chřipkou) nebo na bezpečí (výměnou za ztracenou příležitost). Řešení tohoto dilematu vyžaduje určitou míru odpovědnosti, přičemž akceptovatelná míra rizika, které na sebe jedinec bere, je přísně individuální.
Situace je srovnatelná s čínskou komunistickou chřipkou, protože riziko komplikací je stejné, COVID ale pravděpodobně není tolik infekční. Máňa, chřipka, Máňa, chřipka… zvažujte.
Nějak vám to nefunguje, Prygumo. Ten boj s virem. Je to porouchaný.
Původně jsem myslel, že si šťournu do obličejových masek nazývaných RouškyRouškyRoušky, protože měly zabránit šíření epidemie a zabránily leda hovnu. Vlastně ano, zabránily ČSSD získat mandáty v krajských volbách, takže jsou nakonec užitečné.
Ale pak mi došlo, že problém je širší.
Já vám, plukovníku, zcela zdarma sdělím proč to nefunguje. Nebudu chtít milionek ani dva za konzultaci jako vy, rada je úplně zdarma. Ona ani nemůže být jinak než zdarma, protože je vlastně bezcenná. Už je na ní pozdě, protože důvěra lidí je něco jako letová výška v letadle. Lze ji mnohem snáze vytratit než nabrat.
Nefunguje to proto, že jste vy a ta vaše trapná vládní soldateska sebrali lidem odpovědnost a místo toho začali řídit a organizovat jejich životy. Stát ví přece nejlépe, kde vám hrozí riziko! Je to zejména v kostele, protože se tam zpívá, pak taky všude vestoje, protože koronaviry létají metr třicet nad zemí a výše, a taky v hospodě, ale jen po desáté, od pátka od osmé, asi koronavirus začal vstávat dřív.
Lidé tomu pod vlivem strachu snadno podlehli a v hlavě jim to přeplo. Zanechali úvah, jak rizikové je nebo není jít s Máňou do divadla, a začali se řídit tím, co právě dneska povolil nebo zakázal plukovník Pryguma. Divadla jsou zakázaná až od pátka, takže dneska ještě jdeme! Jo, jasně, návštěva klubu by asi mohla být riziková, ale já mám přece roušku ušitou z báby proprděnejch bombarďáků v době, kdy se národ tak úžasně semknul, takže v pohodě!
Přitom jste navíc ještě dělali, vy debilové, úplně absurdní věci. Děti tak nemohly jít do školy, ale mohly jít fandit na hokej do kotle a řvát tam a prskat na sebe s dalšíma dementama. Je to povolený, tak co. Na tom by i slepej viděl, že nemáte vůbec žádný plán, všechna ta velkohubě vyhlašovaná opatření jsou očividná amatérská improvizace nezodpovědných jedinců, kteří ukazují na různé příkazy a zákazy prstíkem jako dítě v cukrárně. Většině soudných lidí jste kvůli tomu pro prdel a máte nulový respekt. Já dokonce ani nesouhlasím s tím, že jste diletanti, protože diletta je italsky milovat a diletant je osoba, která sice není profesionál, ale dělá svoji práci ráda. Vy jste zoufalci a lidi na vás serou, protože nemáte autoritu. Musím se smát tomu kárání národa, jestli nebudete dodržovat naše „opatření“, tak vám vyhlásíme lockdown, protože my můžem, takže obey sheeple. Připadáte mi to jako vztekající se druhořadí zmrdíkové z managementu nějaké korporace, kterým prostořeká uklízečka právě sdělila, že je zaměstnanci nenávidí a mají z nich prču. Můžete se vztekat a vyhrožovat policajtama jak chcete, je to jak to je. Nikdo vám nevěří.
S vypětím všech sil se dá v dějinách najít pár příkladů, kdy byl nanny state krátkodobě úspěšný a drakonickými postupy si na lidech vynutil nějakou změnu chování takovou, že přinesla měřitelný pozitivní efekt. Státomilové milují tyto okamžiky, pomáhají jim na chvíli učinit to etatistické peklo snesitelnějším. Bohužel, vždy se ukázalo, že tento efekt nikdy nebyl dlouhodobě udržitelný. Jednalo se vždy o krátkodobé vítězství, následované dlouhodobou prohrou.
Tak se například stane, že se zvýšením daní a jejich více důsledným výběrem podaří sice jeden rok vybrat více na daních, ale tento efekt velmi rychle pomine, protože poplatníci najdou zase nějaké jiné cesty, jak se placení daní vyhnout, anebo se rozhodnou prostě nevydělávat a ušetřený čas věnovat třeba rodině, protože v daňovém nevolnictví nevidí smysl. Je možné trestat řidiče různými násobnými sankcemi a tresty nyní již skoro středověkých dimenzí, což krátkodobě přinese nějaké zlepšení, ale po nějaké době se ukáže, že výsledek je přesně opačný, protože chovat se bezpečně a chovat se konformně nejsou dvě stejné věci, vlastně jsou velmi často v nemalém protikladu.
A tohle je příčina toho, proč se vám ten váš „boj s epidemií“ nevede. Těmi vašimi příkazy a zákazy jste odnaučili lidi chovat se odpovědně. Navíc jste projebali kapitál představovaný důvěrou lidí ve vládu, která už takhle byla notně nalomená. Tohle se nedá jednoduše vrátit zpátky.
Vlastně jednu cestu bych viděl. Já souhlasím s tím, že by pomohl lockdown. Pomohl by vyřešit krizi vedení způsobenou ztrátou důvěry ve vedení země. Já požaduji lockdown, Lockdown Babiše a Prygumy.
09.10.2020 D-FENS
(660x známkováno, průměr: 1,56 z 5)