Jak to bylo 1.5.2006 na Moráni? Skutečné závěry vyšetřování se asi nikdy nedozvíme a pravdu také nikoli. Celá záležitost dosáhla takové míry politizace a medializace, že pro pravdu přestalo být v oficiální verzi místo.
Kateřina Jacques, rozená Pajerová (její sestra Monika zkoušela několikrát prorazit v politice pod hlavičkou ODA nebo později samostatně, bohužel/bohudík bez valného úspěchu) se politikou zabývá už od raného mládí. V sedmnácti dostala obuškem na Národní třídě, což je skoro tak důlěžité, jako absolvovat VUML. Podle svých slov klade občanskou angažovanost hned na druhé místo za děti a před kariéru, ale spíš se zdá, že se jí 1. máje 2006 podařilo vše skloubit v jeden celek. Nyní je paní Jacques ředitelka sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády. Angažuje se v takových záležitostech, jako je zrušení vepřína v Letech, sterilizace cikánských žen a rovnoprávnost žen a mužů. Podporuje Den bez aut, multikulturní výchovu, občanskou společnost. S takovým na dnešní dobu jedinečným kádrovým profilem prostým jakékoli pravicové nebo národní poskvrny není divu, že má namířeno do PSP a to sice za ekolevici, na pražské volební kandidátce se nachází na druhé pozici hned za samotným zeleným bohem. Čím hodlá oplodnit naše životy po svém zvolení, se dozvíme zde.
Verze podle Jacques:
Kateřina Jacques se zúčastnila jako divák demonstrace hnutí Národní odpor. Byla tam s dětmi, abych jich na to bylo fakt hodně a konečně ten neonacismus porazili. V ruce držela transparent s nápisem „Zelení proti neonacismu“. Druhou tyčku od transparentu nedržel nikdo jiný, než soudruh Michal Uhl, syn soudruha Petra Uhla a nyní šéf pohlavní (neboli gender) komise Strany zelených. Sešla se tam tedy prima partička a multikulturalisty s komunisty začalo propojovat i něco jiného než myšlenka. Na to, že se Jacques v roce 2005 podílela na vládní kampani zvané „Nerazítkujte mne„, které měla, jak již název napovídá, odbourat předsudky a lepení nálepek na lidi, přestavoval text transparentu obsahující přesně 66,67% nálepek povážlivý krok nazpět. Přišel pan policajt a shodil Jacques na zem. Jako bonus přihodil pár ran pendrekem. Poté nasadil Jacques pouta a nechal jí užít komfortu bílozelené fabie combi. Káča se zdráhala do vozu nastoupit, takže opět pendrek a na stanici také pendrek. Policistovi kolegové se vůbec neměli k tomu, aby příliš horlivého policistu usměrnili. Verzi paní Jacques potvrzuje i Hana Marvanová, která náhodou jela kolem v tramvaji.
Sama Jacques se k tomu, zda se hodlala k průvodu připojit nebo ne, nijak nevyjadřuje. Jacques sice tvrdila, že byla bita po cestě i na strážnici na Praze 2 (od místa incidentu je to asi 250m, takže jízda trvala ne déle než 30 sekund, kromě toho – zkuste někoho pořádně udeřit vevnitř v autě rozměrů fabie), ale tato verze nyní s týdenním odstupem jaksi upadla do pozadí a více se o ní nehovoří. Zřejmě si je Jacques v tomto bodě z nějakého důvodu nejistá.
Softcore policejní verze
Kateřina Jacques se zúčastnila jako demonstrace hnutí Národní odpor. Poté, co demonstrující prošli okolo, hodlala se přidat k zadní části jejich průvodu. Poté, co průvod změnil směr, zastoupili policisté Jacques a její levicové tlupě cestu a vyžadovali, aby s průvodem nepokračovala. Jacques jejich výzvu neuposlechla. Tím
narušila řádný průběh demonstrace (zde PČR předpokládá, že se demonstrace řídí nějakým předem schváleným scénářem, nikoli vůlí demonstrujících) a nadále se hodlala přidat k průvodu, což musela pro členy hnutí Národní odpor být skutečně reálná hrozba. Policista chtěl takovému vývoji zabránit, takže použil známou taktiku „hmaty a chvaty“ a díky tomu účinně zabránil, aby se paní Jacques stalo něco nepříjemného. Ta však jeho horlivost nedocenila a upadli ve výměnu názorů, která si vynutila zatčení. Jinak ovšem celá akce dopadla uspokojivě.
Vzniká otázka, kam se poděl policejní záznam celé záležitosti. Jak známo, při demonstracích (tzv. extrémistů především) mívá policie v okolí rozmístěno několik osob, které filmují celý průběh akce s cílem identifikovat její účastníky. Další záznamy pořizují za stejnými účely různé „občanské“ organizace.
Hardcore policejní verze
Kateřina Jacques napadla policistu, když se pokoušel zabránit tomu, aby narušila průběh demonstrace. Strhla mu služební oznak a zahodila jej do davu. Dále mu způsobila drobná poranění. Ten použil bez rozmyslu prostředky, které měl právě k dispozici, totiž fyzickou převahu a obušek, a útočnici dal co proto. Někteří svědkové tuto verzi potvrzují: Jacques prý nereagovala na napomenutí, drápala policistu, válela se hystericky po zemi a předváděla se před veřejností. Hysterickým rysům v chování paní sekční ředitelky nasvědčuje i toto svědectví.
Pokud jsem situaci správně pochopil, v pozici útočníků byla na prvního máje Antifa. Pochod (snad) neonacistů byl předem oznámen a probíhal pokojně, přestože pan Kalinovský prohlásil, že násilí se vyhýbat nebudou. Byli to členové hnutí Antifa, kdo chtěl vyvolat konflikt. Viz slova mluvčího: „Setkáváme se tu z mnohem prozaičtějších důvodů – s cílem zabránit demonstraci neonacistů, nebo ji aspoň co nejvíce ztížit.“ Není to omezování osobní svobody? Jeho projev dále obsahoval nějaké to povídání o koncentrákách a plynových komorách, což je ovšem v dnešní době součástí každého politického projevu podobně, jako byl před lety skloňován třídní boj ve všech pádech. Levicová sebranka začala po „neonacistech“ házet rajčata, čmárala po zdech a dělala bordel. Pokud má tedy paní Jacques tak vysoce vyvinutý smysl pro spravedlnost, jak nám média servírují, měla vstoupit v konflikt s anarchisty. Jenže takové jednání by se nedalo politicky zúročit a o to tady šlo v první řadě.
Kdyby nějaký holohlavec ignoroval policejní pokyny, dostal by pendrekem a nikdo by se o tom nedozvěděl, ještě by všichni kývali jak osli, že je to správně a že „mladý potřebujou na prdel“. Například účastníci CzechTeku dostali do kožichu i pro mnohem méně výrazné projevy odporu. Že tentokrát Paroubkovu plastovou medicínku ochutnala osoba se systémem konformní, to je než ironie osudu. Nemohu se ubránit dojmu, že paní Jacques a její ekozmrdí partaj právě nyní vytlouká z nakládačky politické maximum a nikoho už nebude zajímat, kdo je vlastně v právu. Ukazuje na to i neskutečně debilní vyjádření soudruha Paroubka, který vyděšen vysokým stupněm medializace prohlásil, že se policista asi zbláznil a měl by u policie skončit. Požaduje i další tresty, opět za situace, kdy vyšetřování není ukončeno. Bursík požaduje odstoupení policejního prezidenta Husáka, to už je to tak daleko, aby druhořadý ekozmrd řídil policii? Je to na blití.
Paní Jacques se nepochybně hodlala zviditelnit, jak jinak si vysvětlit timing celé záležitosti. Ještě loni jí Národní odpor byl salám banán. Jenže loni nebyly volby a v letošních volbách jde o hodně. Asi bude něco na tom, že komunisté jsou předvojem lidstva, soudruh Dolejš a jeho monokl ukázal cestu politických zítřků. Nakládačka je nyní politický argument a Kateřina to ví. Stačí se jen podívat na video: Jacques tam stojí s rozhaleným svetrem, aby bylo hezky vidět logo Strany zelených na tričku a v ruce drží transparent opět s logem Strany zelených. Jak hezká ukázka mediální práce. V sobotní příloze MF Dnes pózuje Kateřina s obvazem na ruce (jistě ho tam bude mít až do 6. června) a její kamarád nám říká, že má dodnes posttraumatický šok. Ocas vrtí psem.
Osobně nepovažuji za skandální, že je jeden policista agresívní. Podle mně dostupných informací policista Čermák už několikrát v minulosti ženy napadl a nikomu u policie nestálo za to z toho vyvodit nějaký závěr. Daleko více zarážející mi připadá, že jeho kolegové neshledali na jeho chování nic vadného a nesnažili se jej přibrzdit. Skandální je, jak v té organizaci jedna prasečí hlava kryje druhou, aby „nebyl dotčen sbor“. Můžeme se jen domnívat, kolik podobných prasáren už tahle partička udělala a kolik jich ještě hodlají udělat jiné policejní partičky. Zda si také podobně kooperativně policisté vymýšlí falešná svědectví, záměrně matou vyšetřování, falšují nebo nechávají mizet důkazy. Paroubek a Bublan si myslí, že mají něco pod kontrolou, ale ve skutečnosti se ukazuje, že jsou to jen tváře pro veřejnost a reálná moc včetně ruky držící obušek je řízena odjinud.
Klíčovou otázkou k uvědomění si úlohy paní Jacques toho dne je: Co pohledává vládní zmocněnkyně pro lidská práva, takto vysoká vládní úřednice na pozici, kde se předpokládá nestrannost, s transparentem v ruce uvnitř potyčky levicových a pravicových radikálů? Jestliže je paní Jacques placena z mých (vašich) daní za to, že z pozice vládního úředníka bude dohlížet nad dodržováním lidských práv a rovnými příležitostmi, pak musí tak činit bez ohledu na ideologické hledisko. To, že stojí na Karlově náměstí označena logem ultralevicové strany a demonstruje PROTI jiné, rovněž krajní ideologii, není slučitelné s její funkcí. Paroubek by měl na tomto místě jednat a Jacques z její funkce odvolat, protože prokázala, že jako pověřenkyně pro lidská práva nedovede být nestranná.
Další odkazy pro váš personální Rašomon:
Článek na Virtually
Článek se webu Pawouček, informačně nezajímavý, ale obsahující kvalitní fotky, dozvíme se z nich, co se přihodilo s Čermákovým odznakem
Video jistě také velmi výmluvné. Zejména oceníte vřískot paní ředitelky a policistu, jak si zálibně prohlíží obušek, kterým ho systém obdařil.
Rozbor provedený Národní stranou
Svědectví Ing. Jecha, ved. odd. vzdělávání a osvěty MŽP (konfrontujte s videem)
Rozhovor s paní Jacques, ze kterého pochopíte těžiště její vládní činnosti a oceníte znalost francouzštiny na ministerstvu vnitra.
Výzva na serveru Stopnazi
Nový web Národního odporu
Přerod strany Zelených podle Britských listů
Další článek na blistech
Názor insidera – major, plukovník, major a teď pan Huml pro Blisty
Václav Havel nemohl vynechat příležitost, aby nenamočil péro
Hnutí Duha láká na ekokrávu.
Dodatek 08.05.2006: Mail pana Hedviceka
Jakkoli mě pan Ross Hedvicek jeho nevyžádanými maily vytáčí, upozornil velmi správně na jeden detail, který vzhledem k nízké kvalitě videa může být přehlédnut. Podle pana Hedviceka, při zatýkání vytáhl policista na zatýkanou osobu (nevím, zda je to Jacques nebo někdo další) policista pistoli. Závěry si udělejte každý sám pro sebe a hlavně nezapomeňte podporovat svého šerifa. D-F.
 |
 |
 |
Příkládám mail pana Hedviceka, se kterým také nejsem zcela zajedno pro nadkritické množství nálepek na lidi v něm obsažených, nicméně i snaha se počítá a za objevení anonymního gunnera má pan Hedvicek jeden kladný bod.
From: Ross Hedvicek [mailto:ross@scanlon.im1.net]
Sent: Thursday, May 04, 2006 3:02 PM
To: ross-hedvicek@humintel.com
Subject: GUN! GUN!!! GUN!!!!
Pokud zrovna nezijete v Patagonii (i kdyz i to je mozne) pak vam jiste neunikla nejnovejsi zvireckost … ehm, policejni zakrok… prazske policie proti pani Katerine Jacques. Pani Jacques je mlada zena, pry politicky cinna v jakesi funkci, dokonce za Stranu zelenych, coz znamena, ze asi bude mirne potrhla, ovsem v tomhle pripade stala na chodniku se svymi dvemi detmi a pokrikovala a protestovala proti pruvodu neonacistu, ktery byl ochranovan s neonacisty sympatizujici (to neni zadne tajemstvi) prazskou policii. Prazska policie je vubec uzasne dilo – mladi policiste, kteri slapou chodnik a tlucou lidi jsou ve velke vetsine sympatizanti neonacistu, skinheadu a takove zvere, kdezto jejich sefove jsou bez vyjimky byvali clenove KSC – a velice dobre si rozumi. Go figure.
Pani Katerina Jacques muze byt trikrat blazniva, ovsem v civilizovane zemi, za kterou se Ceska republika dnes vydava, ma i blazniva zenska pravo a povinnost protestovat proti pruvodu neonacistu. To aby bylo jasno.
Prave dosla, dosud neoverena informace pravi, ze i ten co tam pacifikuje vrestici pani Jacquesovou pry slouzi u policie od roku 1987. Dalsi komunista.
Video zaznam celeho napadeni vrestici zenske s dvema detmi prazskou policii je na internetu a muzete si to prohlednou na adrese http://webtv.idnes.cz/
A ted prijde to dulezite: Na tom videu jeden z policajtu, kteri „pacifikuje“ mladou zenskou ma v ruce pistoli. Pistoli vytazenou z pouzdra. Pistoli namirenou na povalenou zenskou, na ktere uz kleci dalsi policajt. Dovedete si to predstavit v te zle Americe? Za neco takoveho by tady chudaka policajta ukrizovali a zavreli. V Cesku je to normalni.
Dodatek 08.05.2006: Mail pana Hedviceka 2 Tajemný předmět identifikovaný v mailu jako pistole se objeví zhruba v 1:05 minutě záznamu znovu. Je to sešitek černé barvy velikosti zhruba A6. (D-F)
(10x známkováno, průměr: 3,80 z 5)