Návrat do Republic of banana

Featured Image

Při návratu z dovolené ve Slovinsku jsem překročil hraniční přechod Dvořiště a zatímco moje přítelkyně nutila 1.4-16V dosahovat přijatelných akceleračních parametrů, díval jsem se zhnuseně na to, co vidím – na to, co by měla být MOJE ZEMĚ.

Největší problém právě byl, že to byla MOJE ZEMĚ.

Do prdele. Proč zrovna moje?

Mezi Dvořištěm a Kaplicí jsem napočítal celkem šest stand-alone kurev a osm bordelů. Možná jsem nějaké přehlédl. Kousek od kurvy, která zpravidla vypadala jako Regina z VyVolených anebo ještě o něco hůř, zpravidla stál automobil, ve kterém vysedával cikánský pasák. Kde nebyly kurvy, tam byli shánčliví spoluobčané se sklenicemi borůvek nebo kopičkami hub na malých stolečcích ozdobených nápisy v řeči, která rozhodně nebyla mojí rodnou – kostrbatou němčinou hlásaly cosi jako Wald Honig, Waldberen nebo Pilze. Pak jsme přijeli ke Kaplici a viděli velká vietnamská hadrnictví zvaná tržnice a ubohé dřevěné boudy zvané stánky, u nichž stály zástupy sádrových trpaslíků a jiného šmejd sortimentu, ozdobeného nápisy v pokurvené jakobyněmčině.

Vnímal jsem i další věci. Půl metru vysokou trávu kolem rozmlácených silnic. Oprýskané fasády domů, před mnohými stály nová auta. Co je to za lidi, když mají peníze na drahé auto, ale nejsou s to opravit svoje obydlí do přijatelného stavu? Všude připitomělé billboardy, mnohé z nich opět v tom zkurveném jakobyněmeckém jazyce, snažící se s devótností zkušeného lokaje nabídnout bohatším sousedům různé produkty.

Místo zvaná Nažidla, kde před rokem a půl havaroval autobus a zahynulo jedenáct lidí. Politici jezdili sem tam a předháněli se ve slibech, co udělají, aby silnice E55 byla bezpečnější. Můžeme se sami přesvědčit, co všechno už udělali. Neudělali totiž nic. Zavinil to přece řidič.

Proč to se mnou všechno tak pohnulo? Jel jsem tudy přece už bezpočtukrát. Možná to bylo tím, že jsem neřídil a nemusel se soustředit na nic jiného, možná to bylo tím, že jsem právě strávil nějakou dobu v prostředí s odlišnými návyky a mentalitou.

Týden předtím jsem křižoval hranici mezi Rakouskem a Slovinskem. Dá se říci, že ekonomická pozice Slovinska vůči Rakousku je podobná, jako situace mezi Českou Republikou a Rakouskem. Nezaznamenal jsem, že by se Slovinci byli ochotni tak útrpně klanět bohu zvanému Euro.

Jakou cenu asi má naše národní hrdost?

Kolikpak stojí jeden sádrový trpaslík nebo flaška borůvek?

Bylo mi blivno. V tomto stavu píšu tyto řádky. Je mi blivno z této země kurev a trpaslíků. Na jedné straně tu máme hospodské bojovníky, kteří pokud nemají právě plná ústa piva, blábolí hlouposti o skopčákách, kteří skupují naši zem nastojato. A  mezitím jim jejich stará právě potírá konečníky tím jejich wald honigem.

Co si o nás mohou myslet naši sousedé? Heydrich měl pravdu, když mluvil o smějících se bestiích. Viděno optikou prvních čtyřiceti kilometrů českého území, vidí bandu hlupáků, kteří se nestarají ani o základní věci kolem sebe a nemají ani tolik hrdosti, aby mohli obchodovat spolu navzájem nebo s cizinci na úrovni, kterou by bylo možno nazvat solidní. Co si myslí o státní správě, která hromadně trpí takový bordel?!

Ohebnost páteří některých našich spoluobčanů je taková, že si nezaslouží být občany naší země, patří vyhnat do nějakého Kocourkova, kde se mohou donekonečna klanět bohovi Slunce, který má ve znaku přeškrnuté éčko. Nebo snad oni vyhnali do Kocourkova nás?

Evropané? Ale jděte, paní Vomáčková. Tohle je … banánová republika!


Následující řádky jsou určeny pro hejtmana Jihočeského kraje Zahradníka.

Zahradníku,

jak jste vytušil, neoslovil jsem Vás pane a rozhodně už ne vážený. Na oslovení mají právo osoby, které požívají jisté vážnosti a důvěryhodnosti. Na oslovení „pane“ nemají nárok političtí vyžírkové a hlupáci, kteří nedostatek přirozené inteligence nahrazují arogantním a sebevědomým jednáním. Duté melouny a prázdné sudy. Kurvě u hranic se také neříká „paní, můžete mi prosím vykouřit“. Kde chybí respekt, chybí i zdvořilost.

Takže Zahradníku!

Rád bych se vás někdy zeptal osobně, co jste udělal, aby zmizel ten bordel kolem hranic, který mě dnes tak znechutil. Jste to totiž vy, kdo má relativně největší moc to změnit. Vedete regionální samosprávu.

Vím, co byste asi říkal. Stočil byste řeč jinam, na to, co se vám povedlo (lépe řečeno: co se lidem kolem vás povedlo i přes vaši osobu) a kdybych přesto na odpovědi trval, označil byste mě za demagoga a odmítl se dále o tom bavit, případně mě začal poučovat o tom, co je in a co je out, přičemž out by bylo požadování jednoznačných odpovědí na jednoznačné otázky a in by bylo „vidět věci komplexně“. Přeřval by mně nějaký váš fanclub a nakonec byste řekl „je tady nějaký primitiv, vyveďte ho“. Je to prostě specifikum této banánové země, že politici mohou donekončna slibovat a lidé je donekonečna volí – a z tohoto perpetum mobile žijete vy a banda vašich kamarádů vyžírků napříč politickými stranami.

Tak já se na to podívám komplexně tady a teď.

Jezdíte přes hranice asi častěji než já a protože si sám neřídíte, máte stejnou možnost vnímat ten bordel stejně intenzivně, jako dnes já. Kdybyste ho neviděl, tak vám to ty dvě gorily, které za vámi jezdí i nakupovat do Delvity, mohou převyprávět.

Vidíte to a neděláte nic.

Jaký je rozdíl mezi kurvou, která přešlapuje u hranic a chystá se kouřit péro rakouskému zemědělci, pasákem, který jí sebere peníze, panem starostou příhraniční obce, kterému to sype procenta a krajským hejtmanem, který tohle trpí na území „svého“ regionu?

Jednou jste se nechal zvolit do pozice hejtmana. To neznamená, že se budete tetelit po rautech s jihočeskou smetánkou a řediteli významných podniků, jednou rukou držet sklenku se sektem a druhou si zasunovat  vzájemně anální sondy. Neznamená to, že se prostory úřadu bude rozléhat váš zvučný hlas připomínající jekot poraněného paviána spílající někomu skoro bezvýznamnému, že vyplnil blbě jakýsi papír. Zvolení do této funkce znamená, že jste přejal odpovědnost za to, jak region funguje, a to se vším všudy. Seru vám na kecy, že jste se zaměřil na zdravotnictví, školství, chov hlemýžďů nebo cokoli ostatního. Jste hejtmanem na plný úvazek a máte se věnovat všemu. Že váš kraj vypadá hned po příjezdu jako vrata do Republic of Banana, je vaše práce a vaše pívo. Jste tu od toho.

V mých očích jste lempl.

Žiju ve vašem regionu a jsem velmi, velmi hořkej.

Každý měsíc je nás víc.

A to pro vás není dobrá zpráva.


04.09.2005 D-FENS

12345 (1x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
277x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:07
D-FENS © 2017