Naše Barunka - zpět na článek

komentářů 176

Přidat komentář
  1. Výborné, jako vždy… Vám bych za to psaní i zaplatil. 8-)

    1. Ctihodnosti, Vy jste se zklidnil, ale pořád je to výborné.
      Tak snad nadřízení justiční mafiáni protentokrát nebudou mít námitek…

  2. Výborné.
    Bál jsem se, že by to mohlo být suchopárné CV, ale poučil jsem se a pobavil zároveň.
    Díky.

  3. Zbránek, to je vždy záruka kvality.

  4. … takříkajíc mezi prvními na pásce. V dějinách literatury se nám to povedlo …

    Ach jo… projděte si třeba tohleto a hledejte letopočty menší než 1820. Jsou jich, ehm, stovky.

    Jinak článek dobrý, ale proč ho totálně pokazit tím pitomým nesmyslným a zhovadilým národovectvím :(

    1. Nesmyslné a zhovadilé národovectví? Vy budete také dobrá hromada sraček…

      1. Poslechnou, voni národovec, vědí aspoň, že se naše Barunka narodila ve Vídni, takže z toho jejich zhovadilého národopohledu by spíš měla být Rakušanda nežli Češka?

        Jinak ano, ten, kdo svou osobní hrdost jaksi odvozuje od dokonale bezvýznamného faktu, že se někdo jiný, někdo, kdo (typicky na rozdíl od diskutovaného kašpara) v životě něco opravdu dokázal, narodil úplně čirou náhodou zrovna na téže straně nějaké zhola nesmyslné čáry na mapě, a nikoli až pár kilometrů za ní, ten je u mne blb prvotřídní.

        1. Tedy, já budu nerad za hnidopicha, ale teď jste tam ještě zamotal občanství, tj. příslušnost ke státu, nikoli národu:-))).

          Jinak pokud bychom to brali podle rodičů, tak u nebožky je to ještě o to složitější, že se vůbec neví, čí vlastně byla. Jen je prakticky zcela jisté, že Pankla ne.

          1. (Ani ne, stát byl tehdy celkem jednoznačný, žejo; zahrnoval Vídeň stejně jako Prahu, tam žádný rozdíl nebyl. Jmenoval se nějak jako… ehm… Rakouské císařství ;))

        2. Z hlediska národoveckého je Čech Čechem bez ohledu na místo narození. Mám vaše tvrzení chápat tak, že Němec se ve Vídni narodit nemohl?
          Čára na mapě dělí státy, tedy organisace, které si sice obvykle vytvořil národ, ale pravděpodobně nikdy v nich nedokázal udržet všechny své příslušníky.
          Stran odvozování hrdosti ve sporu nejsme. Jak obvykle říkávám: „Já, naštěstí, Čech nejsem.“ Má to své výhody – nemusím skákat.

  5. Pěkné … autor by mohl sepsat něco i o Werichovi, uctívaného napříč ovčanstvem i přesto, že se jednalo nejen o přesvědčeného komouše, ale dokonce i o hlavního komunistického agitátora (Pekařův císař je toho dokonalou ukázkou [„všichni budou mít všechno dohromady“], ale i některé jeho další pohádky jsou velmi vypečené), signatáře anticharty atd. atd.

    1. Lepší a významnější ukázkou jsou hry z doby, kdy ještě ta propaganda (přinejmenším do jisté míry) rozhodovala o budoucnosti — třeba takový Rub a líc, to by jeden blil, velebnosti :(

      (A to všechno přes, nebo spíše právě pro, nepominutelné dramatické, jazykové i herecké mistrovství p.t. protagonistů. Ach jo :( )

      1. Nojo, to je všechno hezký, ale jak on uměl zacházet s češtinou, zejména tou mluvenou … :(

        1. — tumáte, nate, vemte si to —

        2. Šak jo, viz závorku…

          Napnelismus bez cuknulatury je kravininum. Haló? Haló, halare, halavi! Zde studna kás, jež skýtá otvor kýs, jenž vede kams. Pohleďme tams!

          1. nojo. a vemte si takového Nezvala, a jakých byl ke stáru schopnej angažovaných sraček.a další a další. bůhví kam by se dostal můj milený Vančura, kdyby nebyl jeho život ukrácen. a k tomu Werichovi, k důkladnému zeblití stačí, jak kdejaký samolibý pablb zaklíná moudrým „páverychováním“ (za což mistr nemůže).

      2. Je třeba vzít ohled na dobu a životní zkušenost. Ono krize ve třicátých letech udělala levičáky ze spoustu lidí. Nelze se na to dívat dnešním pohledem a odsuzovat to z dnešního pohledu.

      3. Vy jste zase přísný ocs, mně se třeba slavné Krupp Essen-jezte kroupy líbí.
        Hoši byli levičáci až na půdu, ale snažili se osvětit lid zábavnou formou a měli 18 & spol. prokouknuté už od 33.

    2. No bóže, byl to levičák jako asi tak 90 % umělců tenkrát a dneska taky.

      1. Ouč. Touché :)

        Jako máme tu hentu slavnou svobodu, že volnej trh, a komedianti stejně žijí po třiceti letech tak v průměru ze dvou třetin z peněz, který nějakým způsobem protečou přes stád. Bývalo to mnohem víc, teď se trochu rozšiřují soukromý stanice, kde se dá jakž-takž mluvit o trhu (byť silně regulovaným). Nicméně taky jich v absolutních počtech ukrutně nabylo a už zcela ztrácím přehled, kolik těch komediantů vlastně máme – dyž náhodou někdy projdu kolem idiotboxu, tak sou to pokaždý spousty novejch ksichtů, a prej sou to všechno samý hvjezdy…

        1. Po válce všichni podporovali znárodnění kinematografie a těšili se, jak nebudou muset podléhat tlaku kapitalistů a budou moci tvořit „umění“. Pak hudlali, že musí točit propagandistické sračky. A po plyšáku se jim zase nelíbí, že musí škemrat o peníze.

  6. Copak Babička Boženy Němcové, ale Dědeček Járy Cimrmana.
    No, zcela otevřeně, nikdy jsem nepochopil co mají obdivovatelé na zdlouhavě a nudně píšící Němcové, stejně jako proč ještě stále považujeme za literáty Majerovou a Krychleho. Ale tak prý i Havel byl významný dramatik. Takže… Jsem prostě analfabet a nekulturní neznaboh.

    1. Ano.

    2. Školní osnovy pořád těží z Rakouska a první republiky. Uvědomte si, že to byl úplně jiný svět, kterému vládla Evropa a evropská kultura, svět dvou miliard lidí, ve kterém těch 9 milionů Čechů něco znamenalo.

    3. Žejo? Myslel jsem že jsem úplně vadnej, když nic z toho nedokážu dočíst a nudim se u toho.

      1. kdybyste si měl vybrat za dlouhejch zimních večerů poslouchat furt dokola ty stejný nudný historky kmotříčků a klepy tetek při přástkách, a na druhé straně svěžími dílky Boženy němcové, tak byste neváhal ani minutu. ale samozřejmě dobrej krvák by zvítězil na celé čáře.

        1. Nejsem si zcela jist. Mám ji zafixovanou jako lehce hysterickou, lehce nudnou krávu, která vám zničí život, pokud ji nejpozději ráno nepošlete do světa.

          Pokud krvákem míníte detektivku, tak to prakticky nečtu, leda z nouze, za níž ovšem nepokládám historky kmotříčků. Vyjma Chandlera.

          Chápu že potřebujem nějaký angažovaný soudružky, ale podle mýho se Božena hodně přeceňuje, neb jest to literatura nevalná.

          1. ale pane, nedělejte se hloupějším než jste, nejste dobrý herec. BN a její Babička je z pohledu dnešního mladého čtenáře (a nakonec i mé před pěti lety v požehnaném věku devadesáti let zesnulé babičky, která mluvila o Kašpárkovi jako staromódním a blbém a o Hurvínkovi jako o moderně) nudanudašeďšed, suchpárné bukolické blábolení. ale dejme tomu selská či maloměstská rodina padesátých let (předminulého století) někde na Mladovožicku nebo okolo Peček či Miletína. žádnej rozhlas, a to ani po drátě, o televizi nemluvě, na matlací telefon si ještě sto a šedesát let počkáte, wifina není ani v okresním městě, na přástkách se mluví furt o tom jak za Marie Terezie pantáta Vovsů proklál hašteřivou tchyni vidlema, doma knížka modlitební a bible ohmataná a neotevřená akorát, a v obecné škole ku vypůjčení Babička od Němcové. a u kmotříčka na polici za paklíček tabáku ku vypůjčení krváků sedmero, „o jednom raubířském oberhauptmanovi, který v Holšteyně 372 lidí a malých pacholat ze svět zprovodil, za kterežto zločinění, pro veystrahu jiným, na popravním žebříku po 14 dní uvázán za přirození visel“ počínaje, přes „o náčelníku afrikánském Ycenamahovi“ po „trh na lidské maso v Toulonu“.
            a teď řekněte jako chlap: po čem doopravdy lačně sáhnete, a o čem panu učiteli a panu farářovi vyprávíte, že jste pro ukrácení dlouhé chvíle zvolil?

            1. Co třeba Krameria?

            2. Tak krvaky, morytáty a lacina pornografie vzdycky tahly. S tim nemuze Chyže po horami souperit.

            3. Jako chlap? Nuž dobrá, rukavice byla vmetena.

              Wirtschaft und Haus Kalender, naprosto jednoznačná první volba, pochopitelně. Mohu pak zpravit pana faráře o úžasných pokrocích hraběte Zeppelina. Vsadím holínky, že o tom ani učitel neslyšel. A zaseto bude včas, ba ani trh ve městě nepropásnu.

              1. … a když se opravdu zadaří, vyléčím panu faráři červinku pomocí odvaru z bezinek, cibule a menstruační krve.

                1. ano, selské kalendáře jsem opomněl (jakkoli je považuji za latentní podmnožinu krváků, kdy výdaj za koupi kalendáře je pře hospodyní ospravedlnitelný, stejně, jako je ospravedlnitelné maření času a rodinných statků sledováním pornografie a realityshow vydávaným za studium mravů). a poctivě přiznávám, že po kalendářích před první válkou jdu v antikvariátech jak slepice po flusu. pane, nemusíme se bít, mou rukavici jste zvedl, ale rád a čestně ji přátelsky přijmu. můžeme soupeřit v půllitrech pakoměřického piva, chcete-li (jedno si jdu zrouna otevřít).

                  1. Já myslim že se jednou potkáme v antikvariátu a běda vám pane, jak vás uvidím s náručí právě zakoupených selských kalendářů.

  7. Článek super 1*

    Přesto jsem význam této kapitoly dějin, kterou nám tloukli ve škole do hlavy, nikdy příliš nepochopil. Číst se to nedalo, už pro generaci mých prarodičů to bylo nepochopitelné a staré a pro mě to mělo stejný přínos jako sumerský Epos o Gilgamešovi, který jsem ze školní povinnosti musel také přelouskat. Tedy abych měl čárku u češtinářky za utrpení a nenahraditelnou ztrátu několika hodin života. Snad jedině Pecha tomu dokázal dát grády v divadle, ale jinak to bylo, je a bude nepoživatelné. Zato když jsem hltal Karla Maye byl jsem češtinářkou poslán do prdele jakožto nevzdělatelný buran, protože to je „zkurvený rodokaps“. Děti mám zatím malé, ale co jsem pochopil z vyprávění kolegů co mají doma puberťáky, tyto hrůzy se prý v češtině učí pořád.

    Nic proti autorce, ve své době to bylo asi super, ale ono ani na české filmy z roku 1910 už se nedá dneska moc koukat.

    1. Vyznam tihle literati maji velky, predevsim z hlediska sireni a rozvoje cestiny a spousta z nich ji opravdu ovladala. A ten May je opravdu spis druha liga.
      Problem je v tom, ze ti literati te doby nepsali pro deti a mladez ale pro dospělé, cemuz odpovida jejich stravitelnost pro skolaky (a to ta Nemcova z toho vychazi asi nejlip)
      May je pro mladez ctivej, ale je on to rodokaps opravdu je. A pomerne nablblej, kdyz to ctes v dospelosti.
      To je jak J. M. Troska. V patnacti jsem ho hltal, ve ctyriceti jsem se zdesil co je to za snusku picovin.

      1. Oni tihle obrozenci taky vyráželi mezi lid a sbírali písně, básně, dialekty i různé lidové zvyky. Babička je dnes hlavně dobrý záznam běhu roku na barokní vesnici.

        1. technická – biedermeyerový vesnici. I když je pravda, že se tam od toho baroka asi moc nezměnilo, kromě zrušení nevolnictví teda. I jako svědectví o svý době jsou ti obrozenci vynikající, pro nás mnohem lepší než Dickens a spol.
          Akorát to holt nejsou knížky pro děti.

          1. Biedermeier byla hlavně městská/měšťanská záležitost, a robota byla zrušena až 1848. A ve stylu selského baroka se stavělo skoro do konce 19. století, tak proto. Ona i menší města měla až do dvacátého století v zásadě barokní charakter.

      2. jo, mayovky jsou určeny tweens chlapcům, stejně jako třeba Bud Spencer a Terrence Hill, to ale neznamená, že jsem si dobrodružství napříč kurdistánem neužil do polední chvilky, přestože to byla už tehdy 120 let stará kniha

        Nicméně stejně nechápu o co furt šlo s tou češtinou. Ten rozkol, jak tenhle národ má furt brutální mindrák z Němců, kam vlezete všude jen slyšíte Německo, Německo, Německo. Nemáme se jak v Německu. Nejlepčí auta sou německý. Nejlepčí žrádlo je německý. Nejlepčí pivo je německý. Nejlepší všechno na světě je německý. Kam vlezu, ze všech stran jen tohle. ALE musíme machrovat s češtinou a národním obrozením. Spisovná čeština je pro našince stejně cizí řeč učená ve škole, kterou nikdo nemluví.

        Takže ano, stalo se, dějiny by člověk znát měl, ale mě se nelíbí, jak se to přeceňuje a hlavně že školství neustále klade důraz na nesmyslné dávno zapomenuté věci, místo aby se věnovalo modernější historii, která je aktuálnější.

        1. Němci mají krásné slovo „Schicksaalgemeinschaft“. Ono to není nic nového, když se podíváš na staré noviny z přelomu století, tak je to taky pořád co Němci vymysleli, objevili, jak je musíme dohnat, anebo v čem nám škodí a překážejí a jak musíme držet pohromadě.

          A školství… S tím těžkopádným státním molochem nikdo nepohne. Dokud nebude moct dobrý učitel svou prací zbohatnout, tak se nic nezmění.

          1. Holt uspesnejsi a bohatsi sousedi. Cast populace je bere jako vzor, cast jim zavidi a hazi na ne vsechny svoje neuspechy. Ale ono je to tak vsude.

          2. zde bych si dovolil rozporovat učitelskou mantru – prachy

            o nich to podle mě není, spíš je tam bordel a debilní demotivující systém, což mi potvrdilo několik učitelů, které znám. Ono totiž dneska už dávno nevydělávají nijak podstatně hůře než ostatní pracující inteligence. Taky ti rozumní, které znám, na prachy nenadávají nikdy. Protože už dělali v soukromém sektoru a chápou.

            Nadávání učitelů v socialismu na prachy se táhne již přes půl století, ale jak říká můj němčinář, kolegové mu závidí peníze, ale už nevidí, že on sedá do auta v 6:30 ráno a vrací se v 7 večer, zatímco oni jdou ve 12-13 dom. A když jim nabídne zakázku doučování za peníze na dřevo, tak nikdo nemá čas, nebo neumí řídit (nebo neumí učit???), nebo to z nějakého důvodu nejde a tak věčně chybí všude lektoři.

            1. Já jsem z učitelský rodiny, takže to dobře znám :-)
              Prachy nejsou hitparáda, ale to se týká hlavně Prahy či velkých měst, už na okresních je to slušné, zvlášť když člověk bydlí ve svém. Mám je rozvedená, k moři jsme nejezdili, ale nouzí jsme taky netrpěli. Dneska má částečný úvazek jako učitelka, částečný jako asistentka a k tomu doučuje rákosníky matice. Nestěžuje si.
              To papírování je čím dál otravnější a je ho čím dál víc, to ale asi všude.

            2. No šak, školy sou v podstatě už skoro další stádní úřad. Sposuta línejch levičáckejch vymatlanejch lemplů, co si žijí podle těch zelenejch píčovin jak sou strašně bioeko a v praxi jsou to zoufalci co si háží pod nohy klády, přičemž reálně jsou naprostý nuly a neovlivní nic, než se serou život sobě (a bohužel i ostatním, když jim vykládají tydle bludy).

              Krásně se vracíme do reálnýho socialismu, Kubáč to tudle skvěle popsal http://petr-kubac.blog.cz/2001/neni-vata-nejsou-vlozky-co-si-dame-mezi-nozky zatímco reálnej problém vypadá NA POLOVINĚ PLANETY takle a to neřeší kurva NIKDO: https://navratdoreality.cz/vyvazeni-odpadku-8842.html

              V Indii stamiliony nemají ani hajzly a serou si pod nohy, kde to pak všechno spláchne voda do řek, jak asi zachází s odpadem, že. Naprostej středověk.

              1. Akorát ve středověku se naprostá většina odpadu buď rozpadla, nebo byla neškodná. Jenže teď lidem s touhle mentalitou dali do ruky plasty.

                1. No, že by tie infekčné sračky, čo vylievali v mestách na ulicu, boli nejako neškodné, to by som netvrdil. Ale áno, časom sa to rozpadlo, ako aj tí, čo umreli na mor a iné mňamky…

                  1. Spíš na choleru, mor přenášely blechy žijící na krysách. Každopádně odpad až do 20. století „zmizel“, nerozložitelné odpadky jsou záležitost až naší doby.

              2. A co říkáš na to, že jednorázové plasty zakázala i Čína? mimochodem, argumentace Soused doma sere sere do kouta, tak já budu srát taky je takovej… dětskej.

                1. Řiká ti něco pravidlo 90/10?

        2. Německý auta sou poměrně často vypíčenej šrot, žrádlo některý ujde, některý je taky strašnej blaf (a furt platí, že mají zcela jiný normy na udávání třeba obsahu masa, kdy to zahrnuje cokoli zvířecího včetně kůží, takže ve výsledku spousta uzenin z reichu má paradoxně HORŠÍ složení). Pivo, si dělaj srandu, ne? :D Jako asi tak, jejich marketový piva byly donedávna v poměru cena-výkon o vesmír jinde, než naše, nicméně taky do toho hodil vidle (no jo, reichskej) lídl dyž začal brát od Lobkowicz group a zadupal do země ty žejdlíky a podobný (z podřadnejch hovnovarů jako Postřižín). A některý ty pivní limonády mají zajímavý, ale to už se taky rychle mění.

          Německo těží z toho, že pro většinu zahraničních firem je to brána do Evropy a tahají si sídla tam. Ale to se už taky mění, Poláci se nechají trochu vycepovat a zase zvládnou ojebávat celní zmrďárny (protože ví, že ve výsledku jim to přinese víc), takže čímdálvíc zboží proudí přes Polsko a ai firmy si už zakládají pobočky tam. Tak aby se všichni z reichu neposrali.

          1. já si srandu nedělám, já tenle německý fetiš absolutně nesdílím. Jejich pivo mi povětšinou nechutná, jejich auta mi připadaj hnusný, nudný a předražený a žravka je prakticky totožná s naší. A například německý nevkus obecně je předlohou českého nevkusu obecně, kterým se většina národů na planetě směje. Ale já patřím k asi 10 % exotů, co to takhle mají, zbytek tráví život sněním aspoň o ojetém VW a kusem čehokoliv německého, aby jeho život měl smysl.

            1. 1) Něměcká auta jsou spolehlivá, ve škodovkách je stejná technika a má to tu každej druhej. Takže to chápu (i když německé auto nemám a vlastně jsem nikdy neměl).
              2) Pivo – které pivo? Ani ČR mi nechutná každý pivo, v Německu mi chutnalo to, co bylo podobné plzni, hořké, světlé. Ty ovocné směsky (typicky sprite + pivo) nebo nějaké místní z malého pivovaru, nedokvašené, kyselé, to jsem ani nedopil.
              3) Jídlo musí být podobné, je to za rohem, polovina českých supermarketů vlastní nějaká německá matka.
              4) A co nafta? Prý na německou naftu má auto nižší spotřebu, vyšší výkon, je tišší a někdo dokonce tvrdí, že mu to změnilo převodové poměry ;)

              1. 1) v roce 2020, ale už 2005 byla téměř VŠECHNA auta dávno spolehlivá. Hyundai, Fiat, Mitsubishi či Ford, všecko to jezdilo už jen na dolívání benzínu a nemuselo se pod tím pořád ležet. To je 50 let starý mýtus z doby, kdy pouze VW a Toyota dodávali spolehlivé bezúdržbové vozy, zatímco to ostatní byl šunt.
                2) Já jsem radegasťák a na žádné mexické ani německé pičoviny mě neutáhne, stejně ani na plzeň. Pivo je věc osobního vkusu zdá se.
                3) jasně
                4) určitě na ní 1,9 TDi jezdí za 2,6 litru, o tom nepochybuji

                1. 1) No akorát v roce 2005 ještě některý auta rezly (Mazda 6 např.) a některé TDI držáky nedržely (2.0 TDI PD např.)
                  2) ááá další z Radegastovy církve, já naopak ochutnám cokoliv, jen těm IPA nějak nemůžu přijít na chuť
                  3) já tam moc nenakupuju, ale znalci co to mají kousek (jako já do Polska) to velebí
                  4) jelo mi to na německou naftu stejně jako na českou, 219km/h tacho max., víc jsem z těch 136k nevybičoval…

                  1. 1) i teď poreznou některé kousky, hnily například Passaty a to slušně, obdobně jako hyundaie z té doby. Myslel jsem spíš obecně, vždy se najde tu a tam nějaká zprasenina
                    2) nene církve, ochutnám cokoliv a piju dle akce kaufland co zrovna je, vyjma toho, z čeho mě fakt natahuje (staráč, krušovice). Když mám ale na výběr, zatím mě máloco uspokojilo víc než radek. Nejde o církev, jako spíš nastavení vnitřní mikroflory. Neseru z toho a nebolí mě z toho hlava.
                    3) obdobně, pro nás jedině targowisko a Biedrunka KURWA
                    4) nemohu soudit, nižší spotřeba některých vozů může být způsobena spíš stavem silniční sítě, kopcema, povrchem, hustotou provozu atd.

                    1. 3) já jsem elitář, já na targowisko chodím jen z donucení, ale Biedronku občas dám mimo prime time, ale sere mě ten bordel uvnitř, takže spíš polský Kaufland, posledně jsem cestou z lyží objevil poklidné Tesco v Ustroniu, a v poho.
                      Kuřecí 1/4 s hormony za 3.5 Zł kg, další týden prsa za 10 Zł, dokonce jsem koupil i Brackie z žateckého chmele za 2 Zł, parowki wiedenskie byly za 12 Zł tuším a velké ředkvičky s dusičnany za 1.5 Zł, salát hlávkový za 2.

                    2. chodím na targowisko w cieszyne (rodiče jsou v těšíně, sklopím děcka a hopnu přes čáru) do řeznika na klobásy a kuřata a na ke stánku na rybičky, šproty, serek topiony. Hlouběji zajíždím zřídka, ale lidi si pochvalujou polský lidl

                    3. 3) já ani v Lidlu nebyl…
                      a rybky kupuju naproti muzea za rynkem
                      Ale žena tam občas zajde na to targowisko, koupila tam mj. kurtku skórzanou v farbie bordó a včil k tomu mám dokoupit Tucsona s podobnou barvou kůže.
                      A to naštěstí nechce od známého boxstera co má interiér v téže barvě,
                      https://images.app.goo.gl/rdsPqRMqizRXX77K6 to už by ta úspora byla za všechny prachy… :-D

                  2. Dachsmeister3.2.2020 v 14:05
                    IPA je to co pijem ked mam chut na pivo (v tejto chvili je to Leatherback Reef Life IPA). Leziak pijem ked som smadny…

                2. Velice záleží, ale typicky jednoduchý levný auta byly spolehlivý vždycky, pokud někdo něco hodně nesral, a přitom bylo možný je dělat nějak zajímavý. V podstatě všechny aspoň trochu slušný značky z kterýhokoli kontinentu byly celkem OK, pověsti vo německým inženýringu, ale NOTAK. Stačí se kurva podívat na druhoválečnou techniku, tanky tygrem počínaje byly tak složitý, že víc stály, než bojovaly.

                  Pak to zas VW udělal obráceně, technologicky je aspoň v mainstreamu minimálně o 5 let za konkurencí, skoro by se dalo špekulovat vo tom, že to buď dycky obšlehnou, nebo jsou tak neschopní to odladit :D

                  Každopádně co koncern zkurvil na celé planetě je prosazení tuctovejch nudnejch sraček, což pohřbilo i spoustu zajímavejch automobilek. Nic, za co bych těm zmrdům měl být vděčnej, právě naopak, od šmejdů nikdy ani šroubek.

          2. Nemecky zradlo neni spatny, jen, holt, obcas ceska hlava nepobere ty kombinace. Ale zeby Nemci jeste jezdili do Ceska se nazrat, protoze se u nas vari lip? Ale hovno. Jedou se sem nazrat jen a pouze proto, ze jeste porad je to u nas levnejsi. Jinak oni maji jidla dobry. A stran tech kucharek, tak to uz jsme se srovnali. Dneska 18leta Ceska umi varit uplne stejny hovno, jako stejne stara Nemka.

            Nemecky pivo jsou sracky, sracky, sracky. Na vanocni vecirek jsem koupil becku Plzne a vylemtali ji ani ne za pul hodiny a jak byli rozpumprlikovani, panecku. Z tech jejich patoku se ozrat je totiz kumst.

    2. Pokud se to nedalo číst, asi to potřebovalo remake. Zfilmovaná Babička má na čsfd přes 70% (obě verze 1940 i 1971).

      Takový příklad remake knížky je „Otcem i matkou proti své vůli“ od Zdeny Frýbové, sama autorka to psala v předmluvě a taky tam poznamenala, že možná za 50 let někdo přepíše tu její verzi pro současné čtenáře.

      1. CSFD to jako myslíte tu platformu ovládanou zhulenými studenty, absolventy a pedagogy humanitních škol, kteří místo komentáře typu „klasika žánru, film se mi fakt líbil, protože Mela Gibsona jsme takového ještě neviděli“, jaké si můžete přečíst na IMDB, píšou eseje na 4-5 stránek A4 typu „vezmeme-li v potaz postklasicistní premisu kritiky buržoazní nesmyslnosti nihilistické deprese dramatu rozervanosti hrdiny zmítaného dilematem paradoxu srovnání se se svým nitrem v prostředí rurálního absurdismu, pak Gibson předvedl vpravdě žalostný výkon ve snaze zachytit esenci myšlenky jakožto prezentér směru individualismu v korporatismu“

        Tam má pane film Stalker ze SSSR 84 % !!! Já to viděl. 2x !!! (studijní povinnost manželky na humanitním oboru), po 8 hodinách utrpení si pamatuju pouze, že „trojúhelník má 3 strany , A, B a C“ což tam donekonečna skoro 4 hodiny opakuje nějaký ožralý rusák. Strašné. A to říkám jako člověk, který má rád staré pomalé artové filmy.

        Takže ČSFD bych do toho moc netahal.

        1. Vkus má každej člověk jinej. Já třeba považuju celýho Tolkiena za nestravitelnou rozvláčnou nudu, kromě Hobbita, což je knížka pro děti a kolik lidí z něj uchcává a považuje ho za nejlepšího fantasy spisovatele foreva eva. A zrovna filmový Babičky jsou fakt populární. A co se týče CSFD, u takovejch těch masově hodnocenejch děl je to hodnocení vcelku odpovídající, protože tam přispívaj tisíce lidí. Hodně zkreslený to bejvá u těch menšinovejch děl, který hodnotí pár lidí. A zveřejněný recenze nemusej nutně ilustrovat průměr hlasování, ne každej kdo hlasuje zároveň píše recenzi. A pak Troška, protože Troškova cílová skupina na CSFD nepíše, takže má obvykle Odpad, zatímco v kinech na to stojej davy.

          1. Ale je zábavné sledovat, jak první dorazí fanoušci, takže 90-100% běžně, a pak už to jen klesá a klesá, než se vytvoří nějaká rovnováha.

            1. Me bavi, jak se u kazdyho vojenskohistorickyho dilka z dob totace objevi parta rudobijcu a spilaj tomu do propagandy. A pritom jde kolikrat o dila kde bolsevicka propaganda prakticky chybi, jako treba Zbrane pro Prahu. Nebo prekvapive Drsna planina nebo do znacne miry i ten Kral Sumavy.
              Btw, ted jsem koukal na ten starej film Maraton (1968) s Hanzlikem, Brejchovou a Mensikem a nestacil jsem cumet. Ti si z toho povstani, konce valky a osvobozeni snad vylozene delali prdel. Po historicky strance snuska nesmyslu, ale kde uvidis Mensika hrat svobodovce a Hanzlika kosit esesaky ze samopalu ve velkym. Vrele doporucuju, hlaskuje se tam jam o zivot. Stylove trochu neusporadany mezi komedii ala sedma rota a drsny partyzanskym filmem, ale fakt zabavny.

              1. Ono je rozdíl bolševická propaganda a reálie. V 17. století se holt křižovali a chodili na mše, za totáče na schůze a PŠM.
                Mě bavila i Vysoká modrá zeď, pravda hlavně kvůli letadýlkům.

                1. No právě. třeba ta drsná planina je zcela OK. Takhle to prostě tenkrát bylo. I ten Král Šumavy. Děsná sračka je třeba Akce B, i když natočená je slušně. A pak ty Vávrovy propagandistický velkofilmy o druhý světový, i když spíš tim co zamlčujou.

                  1. Zajímalo by mě, jestli chlapi v Lidicích před smrtí opravdu zvolali „Ať žije komunistická strana!“

                    1. Ne
                      Řekl bych, že většina se modlila.

          2. Tolkien – četl trilogii, protože si dal jako předsevzetí, ostatní ne. Hodně dlouhé, hodně se to táhlo, nicméně příběh byl poutavý a zajímavý. Přesto bych řekl, že film byl pěkným výcucem, protože ta kniha se četla dost blbě. Ale především nikdo mi to necpal násilím, vybral jsem si to sám.

            Třeba jsem několikrát četl dílenskou příručku „Opravy a údržba Škoda 105,120, Garde a Rapid“, což by pro lidi co nejsou fandy žánru jako já bylo také velmi neatraktivní čtení. Jako Babička od němcové nebo F.L.Věk a podobné hrůzy, které se fandům asi líbí.

            ČSFD – Jak co, ale vydupal jsem se tam už tolikrát, že chodím zásadně na IMDB a nedívám se na rating, ale čtu komentáře. Výdup loňského roku „Beach bum“ ČSFD 80 %, prý big lebowski versus terry gilliam …. největší pičovina co jsem viděl za 10 let a to počítám Zdeňka Trošku v opilosti v noci na nově. Top Gear USA ČSFD 22 % …. zamindrákovaní yntelektuálové brečí, že to není Clarkson. Ten pořad není žádný zázrak, ale čirý odpad vypadá fakt jinak.

            Na naší ČSFD je dobrá jediná věc – komentáře pána jménem verbal, ten mi mluví tak z duše jako málokdo

            1. Verbal je hustej, ale chce to znát souvislosti.

            2. Verbal byl dobrej na zacatku. Poslednich par let se akorat opakuje a nudi. Ale to je prirozeny, nikomu nevydrzi invence vecne.
              A prijde mi, ze uz to s vyrazivem dost prehani. Po padesaty se tomu uz clovek nezasmeje a blbe se ty recenze ctou.

            3. Než jdu na něco do kina, kouknu se na ČSFD (hodnocení v % i komentáře). Šli jsme nedávno na dva filmy, které vybírala přítelkyně. Poslední aristokratka (63%) a Pražské orgie (42%). Po tom druhým jsme se dohodli, že kino budu vybírat už jen já. Pražské orgie byl jediný film v životě, který jsem v kině nedokoukal a odešel (i s přítelkyní), to byla taková sračka, že by za to měla Irena Pavlásková (režisérka) osobně vracet vstupné a přidat omluvný dopis. Měli jsme dát na hodnocení na ČSFD a vysrat se na to.

              1. Na cesky filmy do kina zasadne nechodim. Uz dvacet let. Na to nepotrebuju CSFD. Vyjimkou byl akorat Tobruk.

                1. Tobruk? Zklamání. Čekal jsem, kdy se tam už konečně něco bude dít a vono furt jen poušť a nuda.

                  1. Mě to bavilo. Viděl jsem tam spoustu kamarádů. Ale mohlo to bejt lepší, to jo.

                    1. Jako tvejch kamarádů? Takže největší plus toho filmu bylo, že tam hráli kámoši? Trochu málo. A co my, chudáci, který jsme tam nikoho známýho neměli. My bysme čekali nějakej děj, ale ten tam nebyl.

                    2. To byl bonus. Ale jinak se mi to celkem líbilo, nečekal jsem od toho Boj o Moskvu. Ale mohlo to bejt lepší, Marhoul ovládá řemeslo, ale neumí děj. Ale upřímně, ono se toho u Tobruku v reálu taky celkem moc nedělo, aspoň teda co se týká našeho praporu.

                    3. Jo, takže český vojáci u Tobruku seděli na prdeli, nudili se a všude kolem byl písek. Takže o tom někdo natočil film, kde byl písek a nuda. Výsledek je nuda a písek.

                    4. Když už si s tím dali takovou práci. Protože řemeslo je to dobré, jen ten scénář.
                      To je jako s Tmavomodrým světem. Mladej Svěrák se někde uřek, jak je bavilo točit letecké scény a že si museli dávat pozor, aby to nebylo jen o těch letadýlkách. Proč, kurva, proč? Kdyby natočili film o partě kluků, kteří mají rádi létání a nemají rádi Němce (či korektně nácky), kterým se pak vlast odvděčila lágry, mohli vytvořit kultovní záležitost.

                    5. Tmavomodrý svět byl fajn. Jo, mohli to natočit jinak, ale pak by to byl holt jiný film. A dost možná nudnější.

                      Natočili film o letcích a měli jen asi dvě funkční letadla (pokud jich v záběru na letišti bylo víc, byly to makety). Výsledek je super. Amíci mají úplně jiné možnosti, větší zdroje, takže když natočili film o letcích, vypadalo to jako film Pearl Harbor – který vyzněl tak, že amíci vlastně úspěšně odrazili japonský útok.

                    6. Ono zalezi z jakyho uhlu to hodnotis. Pro mě jako fandu vojenské historie byla Tmavomodra sněť mnohem horsi nez Tobruk, protoze mela jen pramalo spolecneho s realiemi cs. peruti v RAF a dobovou realitou vubec a banální a neprilis logicky pribeh to nenahradil. A nejhorsi je, ze Svěrači meli moznost natocit to „spravne“. Zato Marhoul mel v Tobruku vetsinu veci spravne a v podstate jedina vetsi picovina je poprava toho zajatce. Ne ze by se to nedelo, ale u Tobruku byli zajatci prilis cenni a bylo jich moc malo na to, aby se s nima takhle plejtvalo. Navic to byl Ital a ti nevzbuzovali tu nenávist co Nemci.

                    7. Proste existuje i khaki porno, no :)

                    8. Pramálo společného s realitou? Nechceš uvést nějaký příklad? Oni ti piloti neuprchli z protektorátu? Nenastoupili do služby u RAF? Nelítali? Nebojovali? Neumírali? A když se po válce vrátili do ČSR, neskončili v lochu?

                      Jestli má film nějaké historické nebo jiné nepřesnosti, to je úplně jedno. Ten film přitáhnul diváky a všem čs. piloty připomněl. Nebyla to nuda a po Nebeských jezdcích je to jediný český film věnovaný jejich památce.

                      Samozřejmě, dalo se to natočit jinak, třeba jako Tobruk, což byla příšerná nuda a jako připomínka hrdinství našich vojáku to moc nezafungovalo. Z toho si divák odnes, že naši vojáci prostě seděli na písku a čekali na nepřítele. A nedočkali se. Takže jejich přínos k poražení Hitlera, byl tam vůbec nějaký? Podle filmu Tobruk to vypadá, že moc ne.

                    9. Tak voni by to chtěli mít natočené jako Bitvu o Británii nebo Dunkirk.
                      To by to byl komerční propadák už ze startu a prachy by na to nesehnali vůbec.
                      Za 230 mega to holt s cenou triků l.p. 2000 asi líp nešlo.
                      A se zmateným scénářem.

                    10. Na film od Svěráků by lidi přišli, i kdyby to bylo hlavně o letadýlkách. Ale ne, voni tam musí nacpat ženckou a lááásku a drama.
                      Trochu odvahy by to chtělo.

                    11. A ještě tak blbě. Letci kteri mohli osoustat pomalu kazdou na kterou se podivaj se rozhadaj kvuli nic moc ctyricitce, jeste k tomu vdany. A to slo o partaky co spolu zdrhali z Protektoratu.
                      U nas to jeste melo docela uspech, ale zahranicni kritika to zdrbla dost nelitostne.

                    12. Četl jsi bombardér T-2990 se odmlčel?
                      Do je moc fajn holka, ta Doreen… No jo, vem tě ďas :-)

                    13. Tak vopíchat MILFku v domku na kraji šilheřovického golfparku ještě pochopím u starého i mladého, ale bylo tam moc nostalgických zpomalováků (ala Kaiser klavír atp.) a celá ta linka z bolševického krimu byla móc téška na pochopeny.
                      Mělo to skončit třeba únosem Dakoty a přijetím z5 k RAF, nadabovat do angličtiny a zkusit to lépe prodat v UK, potažmo EU.

                    14. Nebo zfilmovat život Leopolda Šroma, pokud by to mělo aspoň trochu rozpočet, tak je to trhák minimálně v evropském rozměru.

                    15. OMG, kdyby to byl nějakej propadák, dá se pochopit, že někdo kafrá, co tam bylo špatně a co mohlo být jinak… ale on to je divácky úspěšný film.

                    16. Jihocech Honza: Je tam příběh, lovestory, drama. Jasně, mohli to zredukovat jenom na letadla a na komunistickej kriminál. Jenže oni to natočili tak, jak to je, na čsfd to má 80% a na imdb 7,2/10. Takže co je špatně?

                    17. No drobný detail, stálo to 230 mega a utržilo 90 v ČR a ve světě taky cca 90, tak 50 mega minus, což není moc dobrý byznys…

                2. Přitom se podobný film dá natočit tak, aby to nuda nebyla: Smrt čeká všude (The Hurt Locker). Taky spousta pouště, ale bylo tam napětí, akce, bylo na co koukat. U Tobruku jenom nekonečný čekání, co se stane a když už mělo k něčemu dojít, tak ani toho nepřítele neukázali…

                  1. Skuteční vojenští veteráni* prý Hurt Locker nenávidí, tvrdí o něm že je naprosto nerealistický a může se líbit jen civilistům, kterým potvrzuje jejich předsudky o vojácích…

                    Mně se líbil, but then again – já jsem civilista.

                    1. Jednak by mě zajímalo, jak tohleto probíhá. Někdo chce natočit film o válce, tak si zjistí informace, vyslechne vojáky a další lidi, kteří tam byli, jak to tam probíhalo – a pak to natočí úplně jinak?

                      A vedle toho – i filmy podle skutečných událostí se netočí přesně tak, jak se staly. Třeba tam spolu dvě skutečné postavy mají rozhovor, který se nikdy nestal. Nechápu to. (Konkrétně film Rivalové, o Nicky Laudovi a tom druhým pilotovi F1, tam byla chyb celá řada.)

                    2. mjfox: Niki. „Ten druhý“ se jmenuje James Hunt.

                      Ještě lepší jsou filmy, které končí úplně jinak než ve skutečnosti a kde se dějí hromady dalších „úprav“ (snižování přínosu jedněch a zvyšování druhých, taková klasická propaganda). Např. Argo.

                      Občas ale i z toho dokáže vzniknout velmi zajímavé dílo (Black Hawk Down).

                    3. Jo ten ornitologický ze Somálska je super, ale budget byl velkorysý.

                    4. mjfox:
                      Někdo podle skutečných událostí točí, někdo netočí.
                      V TV před několika dny film Heydrich – nereálné scény, nesmyslné dialogy.
                      A takový Atentát z roku 1964 je přesně opak…

                  2. Prej to hlavně tomu veteránovi podle kterýho to je natočený víceméně ukradli.

                    Jako jo, no, blbě se s takovejma nápadama někam chodí, dyž jim neřekneš, vo co de, tak se s tebou bavit nebudou, a dyž jo, tak ti to taky můžou ukrást :D

                    Mimochodem, takovej American sniper, to je labůžo.

                    1. Mám dojem, že cokoliv Clint natočil nebo zahrál za posledních 30 let je dobré.
                      A i předtím žádná ostuda.
                      Už jen to, že maká i v pokročilém věku…

        2. Stalker na IMDB má 8,2 z 10, což je skoro to samé jako 84% na ČSFD.

          Obě Babičky mají na IMDB podobné hodnocení jako na ČSFD (ta 1940 má na IMDB trochu slabší).

          1. protože to hodnotili asi jen lidi z fildy z východní evropy :)

            no tu babičku určitě, pochybuju, že si to nějaký amík nebo korejec půjčil na DVD aby mohl hodnotit

            film babička je na úrovni své doby na území ČR a je to celkem koukatelné, to je fakt

            podobné hodnocení má slunce seno a pár facek, které dávali shodou okolností včera a musím říct, že jsem to pár let neviděl a teď jsem si zmlsán HBO uvědomil, jak příšerné to celé je, a že to celé táhne jen a pouze Růžičková a Tříska, protože zbytek působí jako amatérský film ochotnického divadla hodně špatného kalibru, ale když mi bylo 12, stačilo mi to

            1. Slunce sena jsou dobra sonda do socialistický vesnice. Zadny veledilo, ale celkem slusna komedie. Akorat uz dnes nam ty pozdne socialisticky realie prijdou divny a smesny. Babovresky a Kamenaky jsou horsi.
              Me zase přijdou desny Homolkovi. Hnusny filmy o hnusnejch lidech.

              1. Jihočeské socialistické vesnice :-)

                1. nah, možná jste to dlouho neviděli, já to viděl včera a fakt je to hrůza. Tu vesničku mnohem líp zobrazuje „vesnička“ od Menzela z též doby, tam je víc vidět, jak to doopravdy vypadalo a fungovalo. Troškárna je prostě jen střeštěná přehnaná komedie, kde fakt exceluje Růžičková a zachraňuje to, ale jinak je to bída.

                  1. Nejlepší je pár facek, to je nadčasové. Jahody slabé, erotika trochu lepší.

                    1. Jahody byl rozjezd, pár facek nabralo grády. Erotika? Jako zakončení slabý, trochu chaotický, místama to moc tlačí na pilu, místama zmatený.

                  2. Pospec: vlamujete se do otevřených dveří. Troška se vsadil, že takovou blbinu, jako potřeštěnou komedii zvládne i on tady doma, na to nemusíme vozit filmy ze zahraničí (už nevím, o jakém filmu se tehdy bavili, ale bylo to něco snad italského).

                    Takže natočil blbinu s třetinovým štábem („nic nedostanete, jen co si seženete“ jako vzkaz od vedení), do které obsadil prakticky celou svou rodnou vesnici. Takže to nevypadá jako ochotnický spolek. To JE ochotnický spolek, kromě pár hlavních hrdinů. Mimochodem, i Venca je nějakej týpek neherec, co jen z hecu šel s kamarády na konkurz.

                    Tím ten film nechci bránit jen proto, že se mi svým způsobem líbí (i když, dlouhá léta jsem to neviděl, kdo ví, co bych na to řekl dnes), ale uvést na pravou míru některé drobnosti, které to, na co si stěžujete, docela vysvětlují.

                    PS: přidávám se k Homolkům, nikdy jsem ani jeden díl nedokázal dokoukat, resp. zkusil jsem jen asi jeden a ten zbytek nikdy. Nic debilnějšího jsem snad neviděl, je mi to z nějakého důvodu doslova odporné. Chování těch lidí je tak šílené, že to snad ani není možný.

                    1. já to slunce seno neshazuju, jen v tom moc nevidím ten dokument. Já byl cílovka a když jsem byl ve věku tweens, žral jsem to, to je jasné. Je pravda, že pokud jako benchmark vezmeme francouzské a italské komedie z 80. let, kdy i můj milovaný Bud a Terrence točili o poznání slabší filmy než v sedmdesátkách, pak to slunce seno nevychází vůbec zle :)

                      Homolky jsem jednou viděl celé ten první díl, měl jsem k tomu solidní skank a s tím se to dalo přežít, je to ten starý typ filmu „sbírka fotek“, dlouhé záběry na „nic“, tak to asi bylo myšleno, ale hrůza to byla i tak.

                    2. Přidávám se do klubu, trilogii Slunce snesu, ale Homolky jsem nikdy nedodíval a že jsem se párkrát vyloženě nutil.

                    3. za mě jsou homolkovi tuzemská špička v oboru hořké vztahové satiry (samozřejmě umění možného a dovoleného, patlá se to ve vztazích a zcela záměrně je to posazeno do bezčasí). ale možná jsem divnej a mám divnej nebo nějakej menšinovej vkus. a scénu z prvního filmu se střídavým zamykáním v koupelně považuji za zcela ikonickou a jednu z nejšpičkovějších v českých šedesátkách. ale co já se vůbec bavím o papouškovi a geniálně vybraném nehereckém (sic!) duu Šebánek/motlová s někým, kdo veřejně a bez uzardění ztratí dobré slovo o slunce seno, a blbě vedených blbých ochotnících, žánop. mea culpa!

                      „jen kurvy se musí líbit. básně ne!“ (autora si jistě hravě dogůglujete). kdyby bylo nutno citát dovysvětlovat také pro filmy, tak opět odkazuji nejprve na gůgl.

                    4. Sorry, mě u toho vždycky přepadl ten pocit trapnosti a nepřirozenosti.

                    5. pane! máte manželku? máte tchyni? snachu? dvojčata? zažil jste aspoň chvíli společnou vícegenerační domácnost? je to po šedesáti letech po natočení filmu nějak zásadně jinak než tenkrát (akorát v trochu jiných kulisách)? nezažíváte vlastní zoufale trapné chvilky, kdy se jako blbec chováte jak Vy, tak Vaše okolí? není bolestně krásné a katarzní vidět ve filmu sama sebe?

                    6. jo, popravdě příznávám: snachu zatím nemám, a vzhledem k věku dvojčat si ještě chvíli počkám. proto se zatím ztotožňuji spíš s Husákem než se Šebánkem.

                    7. Homolkovi a Slunce,sena… se z mého hlediska neliší v ničem.
                      Při sledování jsem se neubránil výkřikům, jako:“Toho já znám, to je starej Mlčoch!“
                      Nicméně důvod pro to, abych film shlédl znovu, to není.
                      Zde někde výše zmíněné Babovřesky jsou ale jinší kalibr. Ty jsem „nedal“ ani jednou.
                      A máte pravdu i v žánru – Homolkovi jsou satira, zatímco Slunce, sena… komedie.

                      Poznámka: Na vsi jsem žil a manželka pracovala v JZD až do jeho likvidace, mně to tak dlouho nevydrželo. Chápu, že člověk bez osobní skutečnosti bude mít na Sena, slunce… diametrálně odlišný názor. Ty tři tečky ve větách výše používám místo slov „jahody“ a „pár facek“, to je snad jasné.

              2. Jo, Homolkovi. Nikdy jsem nepochopil, proč je to takovej kult. Hnusný tlustý uječený ženský tam ječej na chlapy. Všichni se v jednom kuse hádaj.

              3. Homolkovi je jen další příklad do toho hrnca, o ktorom tu calý čas hovorím.

                Hnusní čeští burani tentokrát z města, děj nula, zápletka nula, všichni tam po sobě řvou a jinak se nic neděje, minuta ticha trvá na plátně opravdu minutovým záběrem na nějaké gerontí vidláky a toto je prosím absolutně nejkultovnější kultovatý nejumělečtější nejlepší film české nové vlny 60. let, nejlepší z nejlepších. A to ten první černobílý ještě ušel, ale ty pokračování jsou už úplně strašný. Ale dle všech kritiků, ČSFD a celé party z české televize je to nejvíc.

                Pamatuju, jak kdysi běžel cyklus „mistři čs animovavéno filmu“, uváděl to táborský a běželo to v dobu, kdy jsem vždycky zrovna dorazil dom tak jsem na to občas čuměl. A že to byli fakt „mistři“. Tu a tam tam bylo něco slušného a zajímavého, ale z 80 % to byly depresivní hnusně načmárané a prachbídně rozpohybované cákance nebo odporné loutky, všechno to bylo cítit jako delirium tremens, k němuž se evidentně mistr opakovaně propil, podkresleno příslušně psycho hudbou, která jen volala „podřež si žíly podélně“ a to prosím byly kurva pohádky pro děti !! Opětovně, průměrný animáč ve flashi od už tehdy běžných amatérů na internetu to strčil 100x do kapsy, ale holt MISTR je MISTR, když to tvrdí česká televize.

                1. Lásky jedné plavovlásky taky nejsou žádná hitparáda. Ale možná je to tím očekáváním, kdyby na to člověk koukal jako na normální film, a ne jako na děsnej kult, byl by výsledný dojem lepčí..

                2. Jo byl jsem s děckama onehdy v kině a jedem majstrštyk s nějakou bakelitovou panenkou byl dost psychedelický.
                  A děcka zdrhaly a vracely se až na Macha a Šebestovou a Krtka.

                  1. Vcera jsme byli na te norske pohadce Cesta za zivou vodou, nebo tak nejak. Sel jsem tam spis proto, ze tam melo bejt par zaberu z Velke ameriky (ve finale byly asi tak dva po trech vterinach) a slibovalo to solidni exteriery.

                    Exteriery pekny, ale jinak cela ta pohadka byla tak neskutecne naivni, ze jsem pochopil, jaky je propastny rozdil mezi nami a Nory. Uz nikdy norskou pohadku.

                    1. každý norek a norka našeho věku ujíždí na popelce se šafránkovou. a jelikož tam nemají dabing, tak se každej druhej norskej plyšovej poník jmenuje Jurášek.

                    2. Se nedivim. Tri vorechy pro Popeluchu jsou sice taky delany pomerne jednoduse, ale ma to zapletku, dej, neda se (pokud clovek obecne nezna tuto provarenou pohadku) odhadnout vyvoj, pouze vsichni tusi, ze to skonci tragedii, protoze prince nakonec narvou do chomoutu.

                      Ta vcerejsi pohadka byla jakasi mixna modernich americkych skecu, do toho narazky na Dansko, Finsko, zmateny dej s dost nevytezenymi scenami (borec s kocenou se plavi za nejhroznejsim vladarem a kouzelnikem do jeho kralovstvi a kdyz tam konecne dorazi a clovek ocekava nejakou konfrontaci, tak z krale je jen kostra a oni maji hovno na praci), atd.

                      Potomstvo mne zadalo, abychom priste sli radeji na neco kreslenyho…

                    3. Benjamin Kuras někde má vtípek: Proč nedává norská televize v sobotu večer komedie? Aby se Norové v neděli ráno neřehtali v kostele.

                      Ale abychom jen nepomlouvali, tak Norové natočili parádní seriál Dag. Dvacetiminutové epizody, tak akorát před spaním.
                      https://www.csfd.cz/film/289984-dag/prehled/

                    4. Tuva Novotny… jojo, ceske rysy :-)

                    5. Dokonce tam i krátce promluví česky.

            2. Význam filmů jako Slunce, seno, nebo Polífkovo Dědictví, není v umělecké hodnotě hraní, ale jak píše níž i shane, jako sonda do závistivýho burana na našem venkově. A že to tak je na mnoha místech dodnes…to sou kulturní velkodokumenty, to řikám já.

              1. Ty porevoluční filmy jsou výborný svědectví doby. A Nahota na prodej je vůbec boží. „Jaj more, ty máš Sorbonnu z Valdic?“ „Ne, Vysoká škola SNB.“ „Fuko má rád kovový.“ „Co?“ „Šuká vejfuky.“:)

                1. shane: souhlasím s Nahotou na prodej. To by už dnes nemohlo vůbec projít přes cenzuru, v telce to tipuju bylo naposled tak před 15-20 lety. Podobné „svědectví doby“ jsou Básníci čtyřka.

                  1. Mně to tehdy pŕišlo jako divoká zmatená krimi, ale už jsem to dlouho neviděl…
                    Na ČT Art to asi dávat nebudou, ale Prima Krimi nebo Barandov to klidně pustí kdyby nahnaly nějakou sledovanost.

                    1. Tomuhle se tusim rika guilty pleasure. Filmy co jsou tak strasne blby az jsou zabavny. Neco jako treba Hele vole kde mam karu. Proti tomu tomu stojej filmy co jsou jenom blby.

                2. Ale je i pár pozdně bolševických filmů co pamatuji, Bony a klid, Proč, Memento , Dobří holubi se vracejí, Sedím na konári, Kopytem sem kopytem tam, Tisícročná včela a ten jak tam Hrubešová ukazuje Vaculíkovi kozy.
                  Jo a Slavnosti sněženek a Vesnička od Menzela.

                  1. Oznamuje se laskam vasim. Ty kozy jsou nezapomenutelny. A to ji bylo teprv 15. Divoky pivo uz nebylo vono, to uz bylo jenom blby.

                    1. 17, ne?

                    2. V dobe premiéry 16. Takze behem nataceni ta 15-16. Je rocnik 1972 a film mel premieru 1988.

                    3. Jojo někde jsem četl rozhovor, jak to bylo odvážné a že to rodiče odsouhlasili .
                      Dnes by to asi nešlo ani se souhlasem…

                    4. Jsem si ta data blbe pamatoval.

                      Jasne, ze dneska by to neslo. Je malo cerna a k tem kozam nema pindoura.

                    5. Ale luxusní kozénky… no ona byla za mlada luxusní celkem celkově :)

                    6. Pred 1/4 stoletim jsem mel zrzku. Bozi, jako zkusenost rozhodne doporucuju. Ale na ferovku uznavam, ze jsem byl posera, vycouval jsem z toho po pul roce. Moc divoka. Nakonec jsem si stejne vzal model ‚Italie‘, ale ta zrzka byla jeste o level vejs.

                    7. Jo, proto bily cesky bez pindoura ukazujou kozy snad v kazdym českým filmu.

                    8. Ale přírodní 4 – 5ky už jsou velká vzácnost…

                    9. Ona to vzacnost vzdycky byla, jen holt dneska musis hledat mezi gumovejma nahrazkama.

                    10. No teď jak je v módě bejt slimka, tak je těch kozatejch holek ještě míň. Samozřejmě slimka s přírodníma pětkama, to je malej zázrak. Někdy ty náhražky nejsou špatný, ale mě se to moc nelíbí no.

                    11. Ja jsem si nikdy na umely nesah‘, kamarad chirurg mi tvrdil (90. leta), ze na vohmat to jakoby krupe.

                      Kdyz jsem moji zenu poznal, mela 174/52 a idealni miry. Dneska ma o deset kilo vic a furt se mi to libi. Asi se to s vekem nejak posouva, ci co. Nastesti se ji to vrazilo spis do prsou, ktery nastesti „nekoukaj na kolena“, pekne drzi a pekny trojky plus. Pritom kdyz mi bylo dvacet, tak bych tohle videl jako obezitu.

                    12. Ja jsem si sah a neni to spatny. Je to trochu tužší. Ale ono bude hodne zalezet, jestli si udela z dvojek trojky nebo z jednicek sestky. Krom toho ta technologie implantatu za tech 40 nebo kolik let dost pokrocila.

                    13. Nepochybne. Tehdy se snad ani nedaval implantat pod sval a dalsi vychytavky. Jako kluk jsem lital se sestrickou z plastiky na Berkove a taxem tam koukal na nastenky, delalo se tam kdeco od rekonstrukce pulky xichtu pres koncetiny apod., ale nakonec jsem tam i par koz nasel a jako jo, kdyz doktor neni studovanej v Plzni a pacoska neni blba krava, tak to ve finale nemusi vypadat uplne zle.

                    14. Technologie, a taky závisí na tom kam se ten implantát šoupne.

                    15. Mě se naopak třeba oplácaný ženský líběj moc. Jasně že pěkně hubený a mladý taky, ale… kolikrát jsou ve finále ty voprdelelný mnohem víc sexy a hlavně, a to je nejdůležitější, se obvykle v posteli dost snažej, protože z nich jen tak každej na prdel nepadne. Občas je docela o život to vůbec nějak slušně ujezdit a to mě taky dost baví. Navíc nebejvaj tak upjatý a dominantní do života, což taky každej snáší jinak….

                      no to sem byl zase chytrej teď…. Ale jinak ti to sysope trošku asi upřímně závidím :) Radši se nebudu ptát na věci, do kterejch mi nic není.

                      Vono po nějaký době je stejně už skoro nejdůležitější to teplo domácího krbu. Je to vo vzájemný toleranci, kompromisu a nějaký tý oboustraný svobodě. To je ve finále nejvíc :)

                    16. patřilo pod Sysop3.2.2020 v 20:48

                    17. Bud v klidu, zavidet neni co, pokud clovek neslapne vylozene do hoven, tak kazda normalni zenska ma neco plus a neco minus, jako my. Kdyz je krasna, tak obvykle hovno umi, kdyz je supr kucharka, tak to drhne zase nekde jinde. Diky tomu, ze jsem se kus zivota flakal v Brne, tak jsem zenskych poznal docela dost a postupem casu jsem dospel ke zkusenosti, ze ideal stejne neexistuje. Zenil jsem se v 35, to je pro chlapa v pohode, manzelstvi sice italsky, ale… jak rikaval muj tanecni mistr ucitel „jak na parketu, tak v posteli“. Obcas je to na zabiti, ale zase nez nejakej teppich v posteli, do kteryho busis pul hodiny, nez aspon jednou vzdychne…

                      Vzdyt to stejny je s autama. Kdyz chces krasny sportovni roadstar, tak je to z 90 % casu auto uplne k hovnu. Jo, v nedeli se svezes, s velkym rachotem s tim zajedes k mistnimu baru a kdyz je slunicko, udelas si vejlet. Pro vetsinu jezdeni ale uprednostnis auto, za kterym se sice kazdej neotoci, ale vis, ze je rozumne spolehlivy, ze nahradni dily te nezrujnujou a taky ze nebude kdekdo koukat, jak ti to cornout. Akorat ty veci se 4 kolama na rozdil od tech s 2 kozama maj tu vyhodu, ze az to stoji za hovno, bez vycitek poridis novy, nebo lehce vojety :-)

                  2. Slavnosti snezenek jsou naprosto uzasny v tom, jak v te neskutecne kerske prdeli sel natocit pohodovej film. Celej ten les je jedna velka komunisticka skladka, na ktere byl vysazen svazaky les tak pravidelne, ze vypada jako umelej. Ale, holt, pan autor tam mel chatu a tak z hovna dokazal nejen uplest bic, ale jeste s nim velmi slusne zapraskat.

                    1. jo kdybyste měl půlku předků z Nymburka a Váš dědeček také jezdil pár let denně s o čtyři roky starším študentem repetentem Hrabalem vlakem do prahy na práva, tak byste měl k Hrabalovi úplně jinej vztah. i ke Kersku. kersko je rarita – je to snad první a jediná předválečná uměle vytvořená tuzemská nezahrádkářská chatová oblast na pravidelně rozparcelovaných pozemcích, a která byla dostupná již nižší střední třídě, s jednotnou modernistní výstavbou rekreačních domků. poválečně to pak bylo zahuštěno dřevostavbami ve stylu sázavská bouda z prken, ale určitý genius loci tam pořád je.

                    2. Ja osobne Hrabala mam moc rad, naprosto vazne a uprimne. Prave proto, ze v Kersku jsem byl a notnou chvili mi trvalo rozdychat realitu na rozdil od poetickeho filmu, tak skladam hold spisovateli.

                    3. Hehe, vsak skladky jsou pomerne bezne podlozi mnoha primestskych satelitu. Jeste, ze ty bungose nemaji sklepy, to by se lidi divili.

                    4. hehehe. mám známého, co koupil ukrutně výhodně stavební pozemek v nějaké blátivé díře za letištěm (Ruzyňským), a když se jal kopat rýhy pro základové pasy, tak mu ze země lezly matrace, dětské kočárky, hrnce a pneumatiky. celý krásný pozemek byla vlastně rokle zavezená bordelem místní divoké komunální skládky, zahrnutá půlmetrem zeminy a osetá travním semenem. nakonec to vyřešil navýšením rozpočtu a podzemním podlažím s vysokými stropy.

                    5. Jinej známej zase zakládal zahrádku a když zaryl, lezly mu tam injekční stříkačky a podobné lahůdky z místní nemocnice.

                    6. Jo, mam kamarada, co takhle u Moravan u Brna taky supervyhodne nakoupil parcelu. Jednak musel vykydat vsechen ten bordel nekolik sahu do zeme, aby na to navrsil nasledne sut a tu zhutnil, protoze ten bordel, co tam puvodne byl, by sedal dalsich 15 let a clovek by se desne divil, proc porad praska terasa, nekam vodjizdej schody a dalsi kratochvile.

                      No, a kdyz to konecne rekultivoval a mel hrubku hotovou, obec zjistila, ze zavezenim puvodni skladky nevznikl prostor pro skladku novou, takze o par metru dale ji zase zalozili. To je pak panecku parada, v lete clovek nema nouzi o hmyz, prej je ho malo no a kdyz treba takhle v sest rano v sobotu tam prijede nakladak vysypat hromadu nejakejch sklenenejch strepu, to clovek nepotrebuje ani budik.

                    7. @Sysop: ale hovno. Kersko – znám jako skoro soused před 20 km – vzniklo do dnešní divné podoby už za první republiky. Tehdy to někdo rozparceloval a prodal na pozemky na vily a chaty, hodně z toho tam je dodnes.
                      Bohužel bolševik si vzal svoje, co vidíme ve filmu, to byla zlatá léta, potom přišla stagnace. Dneska už je z toho zase cenná lokalita, ale mimo sezónu tam chcíp pes. Zapomenuté chaty, rozpadající se v lese, do toho nové stavby. Hrabalův barák je tam taky, ale patří nějakým lidem, na pozemek se nedostanete.
                      Jinak ale k návštěvě vřele doporučuji. K řece na břeh to je 10 minut, krásná hospůdka; v Kersku stále funguje ta klubovna, kde se točila ta myslivecká schůze, stojí to za to. Kromě státních svátku – to je průser :-)

                    8. Ja jsem se v te hospudce bavil s lidmi, co tam ziji a pametnici mi tvrdili, ze tam byla puvodne jakasi skladka a ta byla zalesnena. Jasne, asi to cely tezko mohla byt skladka, zrejme nejaka cast.

                      Prosel jsem si to tam cely, udajne ten Hrabaluv domek patri snad nejakemu pribuzenstvu, ci co. Jiste to ale nevim. Prijde mi to tam z extremu do extremu. Touhle dobou tam chip pes, ta hospoda se otevira tusim az v dubnu (?) a v sezone je tam zase hlava na hlave, protoze je to jedna velka rovina a to je raj cyklosportovcu. Za to to misto ale nemuze.

                    9. chm, ehm, pamětníci? rozparcelováno to bylo někdy, éééé, teta Wiki pomůže, v čtyřiatřicátém. skutečným pamětníkům, aby z toho měli tenkrát rozum, by bylo dneska okolo stovky. jó takhle třicetiletá náplava, co vypráví o tom, co někde slyšela a třičtvrtě navíc si k tomu vybájí, ta je všude. jo jasně, jsou takoví, co jsou ještě při stovce relativně čilí, ale s nějakým mladíkem vodjinaď se v hospodě zpravidla nevybavují. a když jo, tak sami neví, co je a co není pravda, co zažili a co viděli v seriálu.

                      připouštím, malých historických pískoven zasypaných kdečím tam asi několik bude. ovšem jednotky hektarů maximálně. procento území?

                    10. Sysop se napil té zázračné vody z pramena – Kérky – a potkal duchy původních starousedlíků :-)

                      Zlé jazyky tvrdí, že ta voda smrdí hlavně kvůli tomu, že tam není kanalizace a že to není síra a železo, ale fekálie :-) (ale kanalizace tam asi fakt není).

                      Hned vedle je chráněná přírodní rezervace, kde neroste nic, protože je tam sucho, a o kousek vedle známá firma Bramko Semice stříká ze studen od jara vodu na brambory a jinou zeleninu o sto péro. To jsou paradoxy.

                    11. Mmmm… tem typkum mohlo bejt tak sedmdesat. Tak nevim, co teda pamatovali. Fakt je, ze ja jsem si zacal, brblal jsem, ze ten les vypada divne. A na to spustili oni.

                    12. Znáte doochodce, ty toho nakecaj. Dyt se narodili po válce a pamtujou houbajs, Hrabalovi by teď bylo za chvíli 106 a ten tam taky určitě přišel až jako náplava.

                    13. Tvrdili, ze pamatujou, kdyz se tam nektery casti toho lesa vysazovaly. Ja jsem totiz rikal, ze takhle blbe koncipovanej les jsem nikde jinde v Cesku (a Evrope) zatim nevidel. Na to mi rekli, ze to puvodne bylo naparcelovany na stejne velky dily, ci co, takze mezi tim vznikly ruzne pravouhly cesticky a silnice no a pak za komara se rekultivovaly nejaky skladky, nebo diry po tezbe pisku ci kyhovyra a to se vysazovalo dal ve stejnym modelu.

                      Jak jsem nakoupil, tak prodavam.

                      Pro mne je podstatny to, ze ten les je neskutecne ponurej, monotonni a divnej. Ale taky nejsem subjektivne objektivni, protoze ja mam rad hory.

                    14. S tím, že to je divné místo souhlasím, a to ho znám dlouho. Ale má svoje kouzlo. Pro někoho prosluněný tichý borový les, jinde les požírající pozemek i s barákem, kde lidé vymřeli bez dědiců. To tam všechno je vedle sebe.
                      A ten tenisově kurt známej z filmu tam je furt taky, hned vedle pramene a klubovny.
                      Vlastně kousek vedle je Nymburk – Postřižín a pivovar – kde se Hrabal měl narodit a kde se natočily Postřižiny. A zázrak: pivovar Postřižín funguje dodnes jako soukromý pivovar, asi někdo z bývalého vedení, a vaří výborná piva. doporučuji – mívají třeba v Globusu.
                      Prostě Čechy – všude blízko.

                    15. Postřižín žádná sláva není, s bídou se drží nad vodou vařením marketovejch blafů a podobnejch věcí.

                      A film v postřižínským pivovaru se natáčel v Pivovaru Dalešice.

                      Člověče moc ses netrefil :D

                    16. Jojo, Menzel tocil v Dalesicich. To je, pravda, kousek jinde. A Hrabal byl z Polne, pokud vim.

                    17. postřižín není nikde. postřižiny jsou pradávný iniciační nebo obřad známý v mnoha kulturách, kdy jsou stříhány vlasy. pivovar je v Nymburce a postřižinské pivo je marketingová značka.

                    18. Obec Postřižín leží přibližně 15 km severně od Prahy, na státní silnici I-8 a dálnici D8 směr Praha – Drážďany, cca 3 km od posledního výběžku pohoří Brdy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1052. Narodil se zde vlastenecký kněz a spisovatel Karel Hausman a diskař František Janda Suk. V současnosti se obec rozšiřuje a s tím je i spojený zvětšující se počet obyvatel v obci.

                      Postřižínské pivo bylo nabízeno ve stánku na zastávce Výstaviště Holešovice, ale nedokáži si vzpomenout, kdo ho vařil. Je možné, že na reklamní ceduli grafik použil nesprávné nabodeníčko.

                    19. Kersko? Co to je? :o)

              2. Nevím jestli lze srovnávat zrovna slunce seno… a dědictví. To první je jednovrstvá komedie italského střihu, zatímco Dědictví je i přes podobné kulisy a velkou porci buranského humoru v podstatě existencionální drama, ostatně jako více filmů od Chytilové.

Napsat komentář

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!