Narcisismus

Na úvod přiznávám, že žádný psycholog nejsem, ale na základě dostupných informací zřejmě u mě doma došlo k ostré srážce s Narcisem.

Narcis je člověk, kterému kdysi před lety hrozila exekuce, a tak jsem mu finančně trochu pomohl. A jelikož byl s penězma na štíru, dohodli jsme se, že mi za to alespoň bude jezdit sekat zahradu, zatímco budu dlouhodobě v zahraničí. Narcis potom za celé jaro, léto, a podzim – posekal zahradu celkem dvakrát. Inu ok. Co mě ale mělo varovat už na začátku bylo, že bůhvíproč posekal jenom půlku zahrady – druhou půlku mého velkého trávníku nechal zarůst dvoumetrovými kopřivami – což mi tehdy přišlo zatím jenom „divné“.

Následným propočtem jsem došel k závěru, že Narcis seká 1000 metrů čtverečních za 4000Kč. Sekačku jsem mu samozřejmě musel půjčit. Inu ok. Pořád sliboval „že mi to chce vrátit“. Možná bych se momentálně mohl nazvat „finančně za vodou“, a hádkama o peníze si nerad kazím dny. Co je tedy pro „mě“ nejpodstatnější: Věřil jsem Narcisovi, že je na tom špatně, protože mu nevyšlo to a to – a neměl jsem problém mu pomoct, a dluh jsem tudíž nevyžadoval zpět.

Rok se s rokem sešel, a já dostavěl barák. A hádejte kdo mi, nečekán nezván, opět vstoupil do života? Kde se vzal, tu se vzal, Narcis. A že prý není spokojený kde je, a že si hledá nové místo, a že by mi rád splatil ty peníze co jsem mu půjčil, a že by se ke mně nastěhoval, a pomohl mi se zednickýma pracema, a všeobecně s celým barákem, a „že by to bylo super, protože bysme mohli jezdit serfovat, a stavět lodě a letadla, a rozjet dílnu, a že by to prostě bylo skvělé, protože máme oba dva prakticky společné zájmy… (!)“

Nejdřív se mi rychtoval do zbrusu nové, nikdy neobývané garsonky, kterou jsem mu po dohodě nabídl do léta s tím, že chci peníze předem. Za týden přišel, že na to nemá, a že bude klidně spát ve stodole, protože už se chudák odstěhoval ze své staré ubytovny, a ke mě natahal spoustu svých krámů, a venku sněžilo, a on neměl kde složit hlavu… Vrazil jsem ho za „poloviční nájem“ do kotelny. Za to mi Narcis vrazil do garáže jeho loď, takže moje rezavějící přibližovadlo zůstalo v zimě venku. A tak to trvalo pár měsíců.

Dva měsíce mi trvalo, než jsem pochopil, že Narcis nikdy neměl v plánu nic platit. Ani svoje dluhy, ani nájem. To co během té doby proběhlo tak nelze nazvat ničím jiným než prachsprostou „manipulací“. Zpětně jsem za to rád, protože mi to otevřelo oči do světa, který jsem neznal.

Dovolím si volně citovat a komentovat z Wikipedie – heslo Narcismus.

„Narcismus nebo také narcisismus charakterizuje člověka s přehnaným obdivem sám k sobě, s arogantním vystupováním a nedostatkem pochopení pro druhé, které chápe jen jako nástroje pro vlastní cíle. Jedná se o vážnou poruchu osobnosti.“

Narcis házel hlášky jako: „Já ti nevím jestli nejsem génius…“

„Člověk přehnaně oceňuje sám sebe a stejné hodnocení vyžaduje i od svého okolí, které se snaží ovládat a využívat.“

Můj domácí geniální Narcis mi z blízka předvedl co to znamená „Nabídneš mu prst a sežere ti celou ruku.“ Ačkoliv by nejradši stavěl krovy a zdi a lodě a samé velké věci – nevšiml jsem si, že by vlastnil třeba šroubovák. Řemeslník von je, to jó. Když mu přivezete na místo materiál, a dáte mu do ruky nářadí, a řeknete mu co má dělat – tak to jako teda udělá. Naše spolužití se neslo v atmosféře: „Pujč mi šroubovák.“ „Nepůjčil bys mi kladivo, a dláto?“ „Zítra bych si půjčil frézku, na jeden den.“ Tu frézku pak vozil týden v kufru v autě, takže když jsem jí pro změnu potřeboval já, nebyla k dispozici.

„Závidí druhým jejich úspěchy a podobně.“

„Ty vole vo co ti de, máš barák máš všechno, a tady machruješ že mi nechceš půjčit vrtačku? Dyť je to normální že si lidi věci půjčujou.“ Říkal člověk, co se mi zadarmo nastěhoval do baráku, a neměl mi co půjčit. Půjčovat si, to uměl, ale vracet zpátky na místo to ne. Vypozoroval jsem u něj zajímavý jev: „Splácení nevyžádanou komoditou“. Bylo u něj naprosto typické, že když jste se dohodli na jablkách, už za pár dní to chtěl splácet v hruškách.

Nebo tahal starý krámy do baráku, a říkal „Čum to je super starej krám, ty ho nechceš? Jakto? Ty seš hloupej víš jakou to má cenu?“ Hrozně rád okatě rozdával piva, a cigára, aby pak nahlas vyžadoval havany a whisky. A úplně nejradši platil „prací někdy v budoucnu“. „Tak jo šéfe jsme domluvený, až budete potřebovat pomoct s tou střechou, tak dejte vědět, a já vám přijedu, že sem hodnej tak za kilo na hodinu, pomoct, a smázneme ten dluh jo?“

Dlouho jsem to považoval za výstupy alkoholem poškozeného mozku, ale nyní už vím, že je to záměrná ojebávací strategie vytváření ve vzájemných dohodách chaos, aby se to dalo vojebat… Vzhledem k tomu, že to fungovalo pár měsíců i na mé skromné IQ 2000 s letitými zkušenostmi z vedení konstrukčních týmů, jsem si jist že já – co se „Narcisovo objetí“ týče, nejsem žádná oběť, protože se ho dovedu rychle a bez debat zbavit. Ale Bůh chraň sociálně a emocionálně slabší jedince… Ti podle mě bez externí ochrany z rodiny nebo od přátel nemají proti Narcisovi moc šancí.

Nebyla to sranda, protože manipulovat Narcis umí. Jeho skutečné záměry odhalil až čas. Občasné záchvaty supermanského komplexu jsem zprvu považoval za „sarkasmus“, ale pak mi došlo, že je to něco víc. Narcis mohl vyhrát olympiádu v jachtingu, jen kdyby měl loď a nějakýho dobrýho parťáka. A dokonce i takové nemehlo jako já bych mohl být takovým dobrým parťákem. To všechno je hrozně pěkný…

Narcis mi dlužil peníze, a nastěhoval se ke mně do baráku – to jsem ještě snesl. Jenže časem se projevilo, že Narcis tak nějak „na rovinu“ nikdy nedělal, co jsem mu řekl, a do toho se mi vysmíval, že „kvůli němu uklízet nemusím“, že on je zvyklej… Kouřil mi v domě, vrtal se mi v domě, dělal bordel – ale při mezilidském kontaktu tak nějak zaujímal roli alfa samce, a mě vyčítal, že jsem málo akční za to, že se nechci účastnit „jeho“ aktivit. Pak mi také vyčítal, že kdybych mu jako z toho dluhu zaplatil v hodinovce, tak že by udělal to a to – což byly zpravidla nějaké velké práce na mém baráku, které si vymyslel on sám, a já bych je jako zaplatil. Takže jsem se často nalézal v defenzivě.

Nicméně to se přepočítal, protože nepochopil, že já jsem mu chtěl pro nějaké bláhové přátelství opravdu pomoct. Myslel jsem si, že když mu dám v nouzi střechu nad hlavou, tak že už mě to nic stát nebude – finančně. Ale to jsem se zmílil, protože Narcis rád vaří, a taky se meje teplou vodou, a má počítač a sosá internet… Pivo, cígo, pohoda, a když mu něco došlo, tak já sem to přece měl, a jako kamarád ode mě kamarádsky očekával, že se samozřejmě budu dělit do halelůja. Vždycky stejné suverénní chování dluhům a nesplněným závazkům navzdory. A nároky na všechno, jako kdyby byl platící zákazník v hotelu Royale, přestože nikdy nic nezaplatil. Takový „co je tvoje, to je moje… Dyť sme super kámoši, ne?“

„Mají sklony idealizovat nebo naopak devalvovat a ponižovat druhé lidi kolem sebe a okolí.“

Narcis s oblibou kritizoval všechny okolo – kromě mě, samozřejmě, já sem byl „v pohodě týpek“. Když mu šéf zaplatil přesně podle dohody, Narcis mi potom v povzdálí sdělil, že je to „píčus“ ten jeho šéf. Že Narcis chudák dřel když pršelo, tak mu šéf mohl dát dýžko navíc, „zmrd jeden“. Další, shodou okolností kámoš, ho prý „ojebal“, když si Narcis koupil auto, a kámoš s ním do toho auta nešel napůl, „hajzl jeden“.

Psychopati a Narcisové dokážou být okouzlující, protože prý často disponují velkolepou fantazií, a umí stavět vzdušné zámky a slonovinové věže. Narcisovo chování bylo svým způsobem společenské a zábavné, a plány velkolepé. Problém je, že jsem neshledal, že by Narcis věděl, co je to opravdu makat – alespoň tak trochu, jak to znám z práce já.

A tak když jsem při návratu z práce stále častěji nalézal Narcise rozvaleného s pivem na slunci před mým domem – a termíny malých prací, jako klik u dveří nebo polic, se posouvaly dál a dál – a pilyny se už měsíc válely tam, kde napoprvé dopadly – zatímco Narcise každý den zajímalo pouze, kdy se bude dělat jaká střecha a jiná velkolepost… Za těch pár měsíců zkrátka aura milého, bystrého, užitečného Narcise opadala jak podzimní listí.

Tedy – Narcis dovede být velmi milý a bystrý, to ano. A dokonce i šikovný. Ale s tou užitečností se nachází někde mezi klíštětem a pijavící. Ačkoliv nejsem moc zběhlý v mezilidských vztazích, matematice rozumím. A spočítal jsem si, že Narcis prostě když něco dává, tak vždy očekává bůhvíkolikanásobek zpět. Za pomoci různých emocionálních triků a záměrných jakoby zkratů se snaží na všem vydělat, a při tom všechno vojebat. Zcela záměrně a pravidelně, když jsme se domluvili na metráku, druhý den už počítal s metrákem a půl za cenu metráku… Nejvíc matoucí byl ten jeho neustálý „dyť je to všechno v pohodě fér“ výraz, jako že si stěžuju na úplný blbosti a jestli jsem normální? Nevěděl jsem jestli sním či bdím, jestli je to vtip nebo – nakonec mi došlo, že je to doopravdy.

Zřejmě jsem se mu vyprofiloval jako snadná kořist, když špatně interpretoval mou snahu pomoct bližnímu svému za mojí slabost, které se musí využít. Tímto děkuji Bohu, že mi proti jeho manipulativním strategiím otevřel oči. Procitnutí z okouzlení Narcisem bylo dechberoucí.

„Primární narcismus je normální stádium dětského vývoje, dokud dítě nezačne rozlišovat mezi sebou a svým okolím a všechno samozřejmě vztahuje samo k sobě. Primární narcismus není klinická diagnóza.“

Narcis se chová jako dítě, což mohu potvrdit. Chová se jako když máte doma drzýho puberťáka, co za nic neplatí, a jenom somruje peníze. Rozdíl mezi Narcisem a normálním člověkem je, že normální člověk si narcistické tantrum uvědomí, a vyroste z toho. Zastydí se, zapracuje na sobě, splatí své dluhy, omluví se, a ponaučí se… Nevinné dítě za průšvih poplácáte po zadku, a ono brečí, a slibuje že už to nikdy nikdy neudělá. Na rozdíl od dítěte, Narcis je dospělý vychcaný člověk s rozumem, který intenzivně používá bez ohledu, a často záměrně na úkor lidí kolem sebe. Jako kdyby ojebávání byla nějaká zábavná hra.

„Sekundární narcismus je porucha osobnosti, způsobená vnitřními pochybnostmi o sobě, které pacient kompenzuje přehnaně sebevědomým a arogantním vystupováním, přehnanými nároky, a touhou po veřejném úspěchu a moci.“

Porucha osobnosti je to když se člověk neponaučí. Ty „vnitřní pochybnosti o sobě“ jsou ve skutečnosti krycí jméno pro intenzivní mozkovou činnost při vymýšlení ojebávacích strategií, a balancování na starých průserech. There ain’t no rest for the wicked…

Narcisové jsou údajně často v páru se submisivními „spoluzávisláky“, kteří je v jejich narcismu utvrzují, nebo jim ho alespoň umožňují. „Some of them want to be abused.“ Tomu docela věřím, protože to je zřejmě to, co ze mě můj domácí Narcis chtěl vychovat: Svojí děvku, která mu bude odevzdávat svůj čas a velkou část výdělku, za pasáckou lásku.

„Lidé trpící narcistickou poruchou osobnosti se primárně snaží svému okolí dát najevo svou nadřazenost a vymyšlenou dokonalost. Daný jedinec věnuje sobě více pozornosti než světu, a to pak má negativní dopad na jeho vztahy a život. K tomu využívají falešných citů či přetvářky. Hlavním tématem jejich hovorů jsou oni sami a jejich údajně přínosné činnosti. Na kritiku reagují lhostejností nebo hněvem. Ve vztazích vyžadují bezmezný obdiv od partnera, o jeho city se však nestarají. Nemají dostatek empatie.“

Americká příručka pro diagnózu duševních chorob DSM určuje narcismus devíti příznaky, přičemž skutečná porucha nastává, pokud je splněno aspoň pět z nich:

Přeceňuje vlastní důležitost, schopnosti a úspěchy.

Ve fantazii se zabývá nekonečnými vlastními úspěchy, mocí, krásou a podobně.

Nárokuje si výjimečné zacházení nebo automatické plnění svých přání a představ.

Využívá druhých jen k dosahování vlastních cílů.

Není schopen rozeznat potřeby a city druhých.

Chová se arogantně a přezíravě.

Můj domácí Narcis má ode mě 6 bodů, tak doufám že z toho vyroste, blbec jeden. Protože dokud se bude takhle chovat, tak já s ním nechci mít nic společného.

Jak funguje narcisistická manipulace?

„Já nic, já muzikant, to ty si dávej pozor…“

Narcis jede jako lokomotiva stupňujících se nároků. Když ho okřiknete, tak se začne smát – „ne ty si ale blbej tak to zkoušim né, ha há“. Udělá z vás vola co ho jako obviňujete z nečestnosti nebo co? Když ho ale neokřiknete, tak pojede dál a dál, a než se nadějete, máte v domě invazi. A pak mě napadlo, kde už jsem takový přístup jenom viděl?

Přiznám se, že možná trochu nečekaně mě jako první napadla Hillary Clintonová.  Všechno, co jsem kdy slyšel že řekla, se neslo a nese ve stylu: „Rusové a Wikileaks zveřejnili emaily Johna Podesty, a použili je jako zbraň, a spolu se svými kamarády na internetu, jako Infowars, začali šířit ty nejhorší lži jaké si dovedete představit. A my víme, že nám to uškodilo.“  Nikdy, za žádných okolností nepřiznat chybu, ale naopak prohlásit, že je to všechno spiknutí proti mně, protože přece „udělala všechno pro to, aby vyhrála“, takže nic jiného než ruské spiknutí to nemohlo být. Prostě diagnóza.

Podobné chování jsem viděl na videu z Calais,  kde se usměvaví uprchlíci dopouštějí výtržností a při tom se usmívají a dělají jakoby nic. Oni nemaj žádnou čest. Na tváři nonstop úsměv mistra světa co se neomlouvá, protože přece za nic nemůže, ale naopak sám je „vykořisťovanej“. A úplně stejně se tváří, i když láme zámek na prdeli náklaďáku. Bílí prachy maj, je neubyde, když se tady já chudák nacpu mezi palety do návěsu. Jé hele banán, chroust chroust. Takový 13 letý uprchlík, co je mu ve skutečnosti 30, co vycestuje ze Sýrie šířit Islám do EU, předstírající nouzi ve snaze získat peněžní dávky – to je prostě sociopatická, společnosti škodlivá diagnóza.

A pak mě napadlo, co vlastně dělá celá EU?

„My jsme Borgové, budete homologováni, odpor je marný.“

To je teprve diagnóza…

Pokud narazíte na Psychopata nebo Narcise, záleží jestli jste v na něm závislé nebo nezávislé pozici. Pokud jste svobodný, doporučuje se s Narcisem zcela přerušit vztahy – ale ne nahlas. Narcise nic nenasere víc, než když na veřejnosti odhalíte jeho blaf, a tak je lepší, a hlavně bezpečnější, rozejít se potichu. Prostě budete další „píčus“, co Narcisovi nešel po vůli.

Pokud nejste svobodný, existuje jakási metoda „šedého kamene“. Narcise prý lze unudit, takže si najde jinou, zábavnější oběť. Bohužel to znamená udělat ze sebe na nějaký čas škaredého nespolečenského chudáka. Proto si dávejte pozor na Narcisky, co s vámi spřádají velkolepé životní plány, ať se nikdy nedostanete do pozice pod Narcisem.

---

04.06.2017 BarnSwallow

12 600x přečteno