V posledních dnech nás obklopili. Chtějí uspořádat pochod židovským městem, slouží u Městské Policie, jako evergreen prodávají oblečení, které prý obsahuje nějaké skryté symboly a jako kukačka nasadili svá vejce i tam, kde by je nikdo nečekal.
Kdo? Myslím že už je každému jasné, že jde o nácky, neonacisty, naciolisty, národovce – nebo kolik jmen si ještě dají, nebo kolik jich jim ještě bude přiděleno (pro potřeby článku budiž správné slovo neonacista). Pojďme se tedy podívat na uvedenou problematiku trochu podrobněji a bez novinařské „objektivity“.
Všichni budou pochodovat!
Na 10. listopadu tohoto roku ohlásilo Občanské sdružení Národní demokraté pochod na protest proti účasti České republiky na poválečném obsazení Iráku. Magistrát měsra Prahy udělal několik kotrmelců: nejprve akci zakázal (již v listopadu roku 2006), na základě soudního rozhodnutí povolil, nabídl jinou trasu, pak se pokusil znovu zakázat a musel znovu povolit, aby v této chvíli byla opět zakázána. Vlastně zatím nikdo neví, zda vůbec bude. Média hystericky informují, že neonacisté chtějí projít Židovským městem na výročí Křišťálové noci (zajímalo by mě, s jakým termínem z dob nacisitckého Německa by se býval byl kryl původní termín 27. listopadu 2006). Svolavatelem demonstrace jsou Erik Sedláček a Patrik Vondrák, kteří se podobných akcí účastní zřejmě často a rádi. Nechci rozebírat, zda je správné demonstrovat proti české účasti v Iráku, nebo zda jde o čistou provokaci – na to nechť si udělá každý názor sám. Spíše mě překvapilo, kolik dalších událostí se na tuto akci nabalilo – každý si totiž přiložil pověstné polínko, někteří dokonce celou fůru. Ondřej Slačálek (mimochodem vyučující na Filosofické fakultě UK), aktivní organizátor a účastník podniků, kde se sociálně spravedlivá a multikulturní mládež posilněná alkoholem a drogami (těm střízlivým se nemlouvám) baví tím, že napadá policii a podobnou mládež z rádoby druhé strany politického spektra už ohlásil, že se pokusí neonacisty blokovat (vsuvka – sledujete ten „rozdíl“ mezi pány Sedláčkem, Vondrákem a Slačálkem?). Kupodivu tuto akci Magistrat zakázat nechce, ačkoliv se zcela jasně jedná o podnik, který má v programu vyvolávání konfliktů. Měří tedy páni úředníci všem stejným metrem? Aby nezůstali pozadu ti, kterých se to týká nejvíce, přispěchala s ohlášením vlastní akce též Pražské židovská obec – ráda by ve stejný den na trase pochodu uctila památku obětí pogromu tzv. Křišťálové noci. Jako perličku však obratem její předseda Frantšek Banyai dodává, že uvítá účast sportovců a vojáků, kteří by jim pomohli neonacisty zastavit. I k těmto oznámením zůstává však Magistrát hluchý, ačkoliv i zde zřejmě nepůjde jen o pietu. Na výsledek si budeme muset počkat.
Kladivo na čarodějnice
TV Hovna udělala další sedmimílový krok směrem k důvěryhodnému médiu. Dne 24.10.2007 uveřejnila reportáž, v níž informuje, že organizace Antifašistická akce (www.antifa.cz) odhalila nácka v řadách MP Pardubice. Michal Kašpar (jak se dotyčný jmenuje) chodí v nacistické uniformě, nosí triko Ian Stuart (jeden ze zakladatelů novodobého neonazi hnutí) a Thor Steinar (o tom ještě řeč bude), fotí se pod vlajkou s hákovým křížem a je aktivní v „hnutí“ (těžko hledat název) P.O.W., které se stará o podporu uvězněných neonacistů. Sice uznávám, že se jedná o podivnou kombinaci s povoláním dotyčného, nicméně je možná dobré si říci, co pan Kašpar spáchal, že musel opustit své zaměstnání: NIC! Jak sám uvádí, je členem vojenského historického klubu zabívajíciho druhou světovou válkou, kde tedy čas od času v německé uniformě chodit bude (do jaké míry je toto vhodné na služebně MP – opět posuďte sami). Ani jedno z výše uvedených trik není v našem Kocourkově označeno jako závadné a tudíž trestné. Ačkoliv se ledaskomu může zdát záměr uskupení P.O.W. (Prisoner Of War) zavrženíhodné, ani toto není nic víc, než jakousi charitativní organizací a jeho činnost není nijak protiprávní. Celá událost je tedy spíše pouze vlekem té výše popsané v duchu hesla: Republiku si rozvracet nenecháme! Nechci žít ve společnosti, kde o bytí a nebytí člověka (byť jen profesním) rozhoduje spolek pomatených levicových radikálů a okurková televize.
Utajené symboly
(Které rozpoznají pouze vyvolení. Nebo vyhulení?)
Již delší dobu nás zejména iDnes v osobě (prý odborníka) Pavla Eichlera zásobuje články o nebezpečném oblečení, které prodavají neonacisté – a teď se podržte – i normálním lidem!
Nejoblíbenějším hitem je značka Thor Steinar, proto se budu věnovat pouze jí. Co tedy vede bojovníky proti zlu k tomu, aby řešili něco jako je oblečení?
Značka byla registrována v roce 2002 (ačkoliv byla založena o 3 roky dříve) Axelem Kopelkem, člověkem který je k vidění na akcích německé NPD (v současnosti parlamentní strany v Sasku – tedy o nějaké neonazistraně může být řeč jen těžko).
Slibný rozjezd firmy v Německu přibrzdila v roce 2004 žaloba a s ní zákaz požívat původní logo z důvodu jeho závadnosti a podobná akce následovala s malým zpožděním i v ČR. Tento problém se v Německu řeší dodnes, oficiálně je původní verze loga zakázána pouze v Sasku. Firma problém vyřešila logem novým a zdálo se, že jí už nic stát v cestě nemůže. V ČR nezávadnost obou log potvrdil soudní znalec Miroslav Mareš ve své publikaci Extrémismus pro policisty. Jelikož ale i SRN jsou soudruzi, kteří bdí nad ideovou čistotou národa a soudruzi v našich končinách jim zdatně sekundují. Co je tedy špatné? (Kvůli jazykové bariéře se přesunume do ČR.)
Objevily se tedy články o tajemných symbolech, které toto oblečení skrývá a které prý propagují novodobé pohrobky Adolfa Hitlera (zde je aktualní kolekce zmíněné značky – www.thorsteinar.de, nazor si musí opět udělat každý sám). Slovo Steinar (v překladu kameník) má odkazovat na jakéhosi důstojníka, který měl zachránit Hitlera z obklíčeného Berlína. Nevím, možná je má znalost omezená, ale nikoho takového neznám (pominu-li Felixe Steinera, i když vlastně hodinky a holinky jsou také to samé). Navíc peníze z prodeje prý jdou na jakési tajemné účely 4. říše. Nicméně jak česká (u nás Odbor Boje s Organizovaným Zločinem), tak i německá policie nezjistila žádné podobné toky peněz a uvádí, že tyto prostředky slouží pouze k obohacení majitelů. Tato fakta, ačkoliv jsou pisatelům článků na toto téma většinou známa, jsou jimi absolutně přehlížena.
Možná bude zajímavé sledovat novináře v jejich tažení. Svého času jej absolvoval i pan JXD, když Reflex zjistil, že tyto články nikoho nezajímají. A nebo přistoupíme na jejich hru a začneme hledat bubáka všude, kde je tma.
(Zatím nikdo nehlasoval)