Na statistiku s rozumem

Featured Image

Nedávno proběhla médii informace o tom že určitá skupina účastníků silničního provozu nejčastěji zemře při nehodách které sami způsobí. Dokonce i zde na to bylo upozorněno byť zdrojem tohoto objevného tvrzení není nikdo jiný než Besip ve spojení s policejní statistikou, tedy kombinace zde jinak zatracovaná pro svůj mírně řečeno neobjektivní přístup. Ovšem podle hesla nepřátelé našich nepřátel, byl tentokrát i Besip dobrý. Politika stranou a pojďme objasnit kde že je ten zakopaný pes.

Představte si že by bylo možné u každé nehody určit jednoho konkrétního viníka, že infrastruktura by byla naprosto dokonalá, že by se k sobě všichni chovali stejně, nikdo by nedělal naschvály a nehody by vznikaly jen když některý z účastníků provozu udělá chybu a těch by dělali taky všichni shodné množství, stejně jako by byly vyrovnané šance na přežití kolize. Za takovéhoto stavu by se dalo krásně napsat že libovolná skupina účastníků provozu si za svou smrt může většinou sama. Je to základní matematika a přesto tento prostý fakt dokáže u spousty lidí navodit pocit že daná skupina je v provozu nebezpečnější než ostatní. Jak je to možné? Jednoduše, z obrovské hromady vybereme jen ty nehody kde zemřel třeba muž s kravatou. Zjistíme že ve sledovaném období došlo ke střetům s kde kým a že půlku jich zavinil muž s kravatou půlku jiný účastník. Takže 50% nehod kdy dotyčný zemřel si zavinil sám, přesně podle podle předpokladu, že počet selhání je u všech stejný. Jenže pak tu zbyde hromádka kde žádný další účastník nebyl a dotyčný zabil jen sám sebe třeba nárazem do nějaké pevné překážky. A máme to, rázem se procenta posunou nahoru a my můžeme směle říct že vybraná skupina se nejčastěji zabije vlastní vinou a podložit to číslem někde mezi padesátkou a stovkou. Stačí přibalit několik emočně zabarvených vět a vypustit do světa. Na výpočtu není vůbec nic špatně, vlastně ani výsledek není nic špatného, jen to spousta lidí špatně interpretuje a to vlastně taky není špatně, to je totiž účel proč se podobné věci zveřejňují, navodit tu správnou atmosféru mezi veřejností.

Pokud jste například vysoký státní úředník, či se Vám zdá výše uvedený popis s procenty příliš abstraktní, můžete použít následující názorný příklad:

  • červené auto nedá přednost modrému, řidič červeného zemře
  • červené auto nedá přednost modrému, řidič modrého zemře
  • modré auto nedá přednost červenému, řidič červeného zemře
  • modré auto nedá přednost červenému, řidič modrého zemře
  • červené auto najede příliš rychle do zatáčky, řidič zemře
  • modré auto najede příliš rychle do zatáčky, řidič zemře

Ve sledovaném období se stalo 6 nehod, při třech z nich zemřel řidič červeného auta a dvě z nich zavinil. Ano, dvě třetiny nehod při kterých zemřel řidič červeného auta zavinil řidič červeného auta! Řidiči červených aut jsou nebezpeční sami sobě. S tím by se mělo něco udělat, nejlíp větší represe.

Bude to fungovat u tankistů stejně jako u chodců za předpokladu že alespoň jeden tankista spadne s tankem z mostu a jeden chodec si sám rozbije hlavu o semafor. A bude to fungovat i bez těch modelových zjednodušujících předpokladů, i když tam přibydou nehody s více mrtvými. Co se změní je velikost toho posunu a to že nebude pro všechny stejný. Záleží na tom jak moc je daná skupina náchylná právě na takový druh nehod. Chodec příliš často sám sebe nezabije, respektive většinou to pak není v kategorii dopravní nehoda, naproti tomu řidič který dostane infarkt se tam nejspíš dostane. (Případy že někdo hodí autobus do rokle, nebo projede kanónem pěší zónu jsou poněkud atypické, ale i ten autobus má jen jednoho šoféra a kamión bude v úplně v jiné rubrice)

Samozřejmě s čísly se dá kouzlit dál, zejména co se týká souvislostí příčin a následků jsou možnosti téměř neomezené. Pokud bude růst počet nehod způsobených červenými auty ještě to nutně neznamená že jejich řidiči začali jezdit jako prasata, třeba jen červená přišla do módy a zastoupení červených aut výrazně vzrostlo. Nebo když naopak ubyde případů že tankista způsobil nehodu tím že někomu nedal přednost nemusí to být změnou chování tankisty, třeba jen ostatní pro jistotu brzdí když vidí tank na vedlejší protože už si zvykli že tankisti na pravidla kašlou.

Proto je třeba pečlivě zvažovat jaké vstupy zahrnout a dobře přemýšlet co vlastně výsledek znamená. Dělat závěry na základně cizích statistik bez jejich hlubší znalosti je dost odvážné, a vyvozovat z takových údajů příčiny, to už přímo smrdí demagogií.

Možná se Vám zdá že toto není nic objevného, skutečně není, je to zcela banální věc ovšem i banální věci je dobré si občas připomenout, soudě podle článků a reakcí na ně, část populace poněkud zapomíná.

 


02.08.2020 Klokan

12345 (165x známkováno, průměr: 2,22 z 5)
12 302x přečteno
Updatováno: 2.8.2020 — 22:00
D-FENS © 2017