Na čem (ne)záleží

Featured Image

Kdykoliv se rozhodne zaměstnanec státní správy nebo velké korporace (tzv.Whistblower) upozornit na trestní nebo podezřelé jednání, o kterém se dozvěděl jenom díky svému postavení a interním informacím, nastává zajímavý obrat.

Podstata oznámeného podrazu ustoupí do pozadí a řeší se osoba, která informace podala. V Česku jsme s tímto jevem měli několik zkušeností. Mám na mysli například úředníky, kteří upozornili na podrazy při zadávání státních zakázek. Nezaměnovat s udavačstvím některých členů stran do Bruselu, to skutečně žádný hrdinský čin není, ale jen obyčejné udavačství.
Samotný podvod pak zpravidla vyšumí do ztracena. Stává se, že někam MUSÍ vyšumět i člověk, který důkazy o nepravostech zveřejnil. Své o tom ví pánové Snowden a Assange. Snaha odhalit události za kulisami se zpravidla nevyplácí.

Stávají se také opačné případy. Totiž, že vynesení informací právo a spravedlnost podkopává.
Podíváme se k našim sousedům. Na Slovensku nedávno skončil proces s Mariánem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou, kteří byli obviněni z objednání vraždy novináře Kuciaka. Překvapením se stal osvobozující rozsudek. Následovalo však další překvapení, které však opět „vyšumělo“ do ztracena. Vzápětí po vynesení rozsudku Denník N uveřejnil informaci, že hlasování tří soudců dopadlo 2:1. Oba soudci, podle Denníku N, hlasovali pro osvobozující rozsudek, předsedkyně senátu Růžena Sabová měla opačný názor. Překvapení spočívá v tom, že členové senátu jsou o průběhu hlasování vázáni mlčenlivostí. Je to logický požadavek, aby nedošlo k tomu k čemu došlo. Tedy k mediálnímu lynči obou soudců, protože nenaplnili politické očekávání a rozhodli podle svého svědomí a staré právnické zásady in dubio pro reo – v pochybnostech ve prospěch žalovaného. To, že Kočner je člověk, který to mohl udělat, ještě neznamená, že to skutečně udělal. I k usvědčení padoucha jsou zapotřebí důkazy.

Položím naivní otázku. Kdo asi informaci o průběhu hlasování vynesl na veřejnost? Na tom by opravdu záležet mělo. Když je nyní u moci vláda, která vyhlásila boj za slušné Slovensko a očistu justice. Může se stát, že někdo ze současných politiků slovenské vládní koalice stane (nedej bože) před soudem. Pokud by byl nevinen, tak by si jistě přál aby jeho osud měl v rukou některý z těchto dvou soudců, kteří projevili nebývalou dávku odvahy a nenechali se ovlivnit přáním médií, politické reprezentace a velké části veřejnosti. Asi tušili, že se neutají, jak hlasování dopadlo. Přesto do toho šli.

Takže to jsme měli dva protichůdné příklady vynášení informaci. Zbývá už je zlá sestra všech informačních toků, kterou je dezinformace. Má mnoho podob a umí se dovedně maskovat. Opoziční politik Navalný byl údajně otráven Novičokem. Tady už, podle mého názoru, který samozřejmě může být mylný, nejde o spikleneckou teorii, ale o spikleneckou praxi. Kdokoliv by chtěl zkompromitovat Rusko, použije Novičok. Jediný, kdo by ho zřejmě nepoužil – po případu Skripal – je Ruská Federace. Je to už druhý (respektive třetí) případ, kdy smrtelně jedovatý plyn neúčinkoval. Tato indicie vyvolává více otázek než odpovědí.

Kromě toho, Putin potřebuje Navalného živého nikoliv mrtvého. Navalný se svými dvěma procenty podpory není pro Putina žádnou hrozbou a navíc plní funkci zdání opozice. A povést tuto operaci ve chvíli, kdy se má dokončit Nord Stream 2 by bylo šílené a kontraproduktivní. Pokud to byl útok pod falešnou vlajkou, tak možnosti ruské obhajoby se blíží absolutní nule.

Což se takhle poohlédnout se po jiném podezřelém. Podle pravidla „komu ku prospěchu?“

Washington opakovaně naléhal na Evropu, aby nakoupila více zkapalněného plynu ze Spojených států. V poslední době USA vůči dokončení Nord Streamu 2 značně přitvrdily. Tím netvrdím, že Spojené státy mají s otravou Navalného cokoliv společného, ale zaměřit pozornost jen na Rusko může být zavádějící. Pokud nám záleží na tom, co se skutečně stalo. Angela Merklová sice zpočátku prohlásila, že otrava Navalného nebude souviset s dokončením plynovodu Nord Stream 2, ale nyní již tuto možnost připouští. Má možnost od Nord Stream 2 ustoupit, vyhovět Spojeným státům a přitom neztratit tvář. A pak tu máme podezřelou okolnost, která jako by vypadla ze špionážního románu Johna le Carré: Mezi šesti lidmi doprovázejícími Navalného byla i jistá Marina Pevčichová, jinak trvale žijící v Británii. Pět lidí vyšetřovatelé vyslechli, ale Pevčichová zmizela. Tak nějak po anglicku.

Tak takhle si tu žijeme. Na té naší krásné planetě. S pískem v očích.

Proto někdy tak těžko rozeznáváme na čem záleží a na čem ne.


20.9.2020 Bororo

12345 (168x hodnoceno, průměr: 1,58 z 5)
9 272x přečteno
Updatováno: 20.9.2020 — 21:58

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!