My neřešíme, my se přizpůsobujeme aneb Kde domov můj

Featured Image

Evropa se snaží přizpůsobit migraci místo toho, aby ji řešila. Centra pro integraci cizinců ze třetích zemí mají být účinným prostředkem, jak zabránit alespoň z části tomu, co se už dlouhodobě děje v některých částech EU.


Současná a vznikající ghetta po celé Evropě jsou ovládána přistěhovalci. Tyto tzv. No-go-zony jsou oblasti, které sdílejí řadu problémů a charakteristik, jež jsou si navzájem podobné všude tam, kde vznikají. Oblasti, kde populace čítá více jak 30 procent obyvatel cizího původu, jsou už v podstatě předurčeny k tomu, že tam budou vznikat ghetta. Tyto zóny se vyznačují rozmanitou směsicí přistěhovalců a tím se v mnohém liší od ghett, ve kterých se shromažďuje populace jedné rasy a kultury. Rozmanitá směsice přistěhovalců daleko více přitahuje nejhůře integrovatelné a nejvíce nestabilní části populace. Pod povrchem se tak natrvalo vytváří paralelní společnost, která disponuje alternativní spravedlností a absolutní nedůvěrou k hostitelům a jejich základním státním institucím. Přítomnost ucelených gangů si pak utváří vlastní spravedlnost, záměrně znemožňuje práci policie, neboť členové gangů se odmítají účastnit jak policejního vyšetřování násilných činů, tak i soudních procesů.

Ve většině zón je nezaměstnanost a vysoký počet muslimské populace. Mešity v tomto islámském společenství mají daleko zásadnější roli než kostely v moderním křesťanství. Tvrdá obrana islámu tak brání integraci obyvatel ghett mimo tato území. Džihádisté se zde setkávají s podobně smýšlejícími osobami a náborovými teroristy. Většina těchto osob má kriminální minulost. Nejvíce ISIS rekrutů pochází z Belgie, Iráku a Sýrie. Populace v ghettech se vyznačuje odlišnou kulturou, mentalitou, nechutí se integrovat a odmítáním jakéhokoliv řádu, který není jejich. Přítomnost ghett uprostřed nejvýznamnějších evropských měst působí jako doutnající rozbuška, vytváří na obou stranách nelibost a odcizení. Domorodé obyvatelstvo se cítí ohroženo nově příchozími, nesouzní s jejich způsobem života v ghettu. Integrace přistěhovalců je obtížná a ve většině případů naprosto nemožná. Nedaří se, neboť přistěhovalci upřednostňují pouze svůj mateřský jazyk a své zvyky, odmítají součinnost s úřady a nejeví zájem ani o vzdělání ve školách. Jako výmluvu používají argumenty takové, že je s nimi všude špatně a nespravedlivě zacházeno. V některých evropských městech je soudní systém již na pokraji kolapsu, neboť přistěhovalci páchají zločiny s nebývalou brutalitou, neplatí daně, léky mají zadarmo, poskytují se jim výhody na úkor domorodého obyvatelstva a to se pak cítí být opuštěno, zrazeno systémem a také začíná ztrácet víru ve spravedlivý právní stát.

Některá města v EU jsou již v takové situaci, že jsou na seznamu ohroženosti. Obchodníci se vyhýbají podnikání v těchto bezzákonných zónách, nechtějí zde podnikat, neboť žádná pojišťovna jejich společnost nepojistí. Ani penězi se nedá koupit bezpečí v těchto místech. Zločinci odchází z restaurací bez zaplacení zkonzumovaného jídla, z obchodů kradou zboží, které pašují a prodávají a tak mnoho podniků zaniká. Většina podnikatelů je nucena změnit zaměstnání anebo svou společnost přesunout do jiné oblasti. Stavitelské firmy odmítají v bezzákonných oblastech stavět a solidní investoři tam odmítají investovat. Jediné podnikání, kterému se zde nebývale daří, je pašování, prodej drog a zbraní.

Znásilnění, loupeže, vraždy, gangy mládeže, které neskrývaně prodávají a konzumují drogy a nosí střelné zbraně – to je migrační kriminalita, se kterou policie marně a neúspěšně bojuje ve všech bezzákonných zónách už řadu let. V těchto oblastech vládnou skuteční zločinci a policie je na ně krátká. Policie nemá dostatečné prostředky na boj s migrační kriminalitou, neboť je zde nový fenomén, na který EU nebyla a není připravena. Zákony nejsou nastaveny na nový druh zločinců a dlouhou dobu postrádá policie v zátěžových oblastech i politickou podporu. Mnoho policistů tak pracuje ve skutečně těžkém kriminálním prostředí, neboť nepřátelské bezzákonné zóny takovým místem opravdu jsou. Mnoho kriminálních činů zůstane nevyřešeno, protože justice nemá takové zákony, které okamžitě reflektují na migrační kriminalitu. Nový druh populace, která zaplavuje evropský kontinent není tak mírumilovná jako domorodci. Neuznává nic z toho, co je pro domorodou populaci přirozené a platné. Nové druhy zločinců jsou mnohem hrubší, radikálnější, primitivnější, extrémistické a totálně nepřizpůsobivé s nulovou tolerancí k domorodcům a jejich zákonům. Policie ze zasažených oblastí není dostatečně připravena, vyškolena na nový druh zločinu, nemá potřebné vybavení, zdroje a nemůže se opřít ani o zákony, neboť ty nepočítaly s kriminální apokalypsou. Ústava a zákony domorodé populace jsou pro bezzákonné oblasti jen cárem papíru. Zaměstnanci policie jsou skutečně mizerně připraveni zvládat nové hrozby, formy násilí a stupňující se konflikty, nemají totiž oporu v zákoně ani u soudů. Pracovníci z migračních center jsou zoufalí a poukazují na to, že přistěhovalci nerespektují vůbec nic a nikoho. Ke čtenářům se dostávají zprávy neúplné, kusé, neucelené, či upravované, neboť velkým omezením je, že většina médií odděluje zprávy o přistěhovalecké kriminalitě z hlavního proudu aktivních témat anebo je tzv. vyzmizíkuje.

Příliv stále nových přistěhovalců do EU ještě více prohlubuje stávající krizi. Domorodé obyvatelstvo postižených oblastí masovou migrací opouští celé bytové bloky, ze kterých se stávají zastřešené irácké či bosenské čtvrti s hlídkami šaríi. Novináři se do těchto oblastí dostanou jen výjimečně a tzv. na vlastní triko. Proto se nedaří přesně zdokumentovat, co se v těchto zónách děje a zprávy z těchto míst přicházejí nárazově a s plnou silou očitých svědectví. Nesourodý a neukočírovatelný organismus žije v zónách vlastním životem a odmítá jakékoliv přizpůsobení se okolnímu světu. Domorodci už tato místa znají a obloukem se jim vyhýbají. Turisté dostávají instrukce o tom, jaký chodník je bezpečnější. Policie na mnoha místech je bezradná a není schopna eliminovat riziko pouličních bojů, vzrůstající agresivitu, útoky na televizní a jiné štáby, na zvídavé novináře, na hasiče, záchranáře apod. V zónách vládnou úplně jiné zákony, než ve zbytku EU. Z těchto zón se staly tzv. „bezzákonné oblasti“, ve kterých ani policie nemůže účinně pracovat. Do těchto oblastí není možné ani doručování pošty. Násilný náboženský extrémismus je zde tak silný, že strach lidi paralyzuje a bojí se nahlásit zločin na policii. Panuje zde chudoba a vysoká míra kriminality. Police musí přizpůsobovat svůj přístup, neboť v těchto oblastech neplatí žádné zákony.

Pokud bude trvat masová migrace do EU, počet evropských muslimů se tak vyšplhá časem na číslo 75 milionů. V současnosti žije v EU asi 25,8 mil. Muslimů. Počet muslimů bude v EU stoupat v následujících desetiletích v závislosti na míře migrace. I kdyby byla teď migrace ukončena, evropská muslimská populace se bude rozmnožovat rychleji než populace domorodá a bude do roku 2050 čítat cca 36 milionů muslimů. V případě pokračující migrace bude čítat muslimská populace do roku 2050 cca 75 milionů muslimů. Ve Švédsku už dnes žije 4,5 milionů muslimů, což je 30 procent jeho celkové populace. Rakousko a Německo mají dnes cca 19 procent muslimů v populaci. Pro budoucnost se očekává pokles nemuslimských Evropanů a výrazný nárůst populace evropsko-muslimské, neboť k islámu může konvertovat každý, kdo vyznává jeho učení a jeho autority. Většina dětí narozených ženám muslimů se označí jako muslimové, neboť děti častěji přijímají v této komunitě náboženskou identitu svých rodičů než je tomu v jiných komunitách. Islám nezná výraz „svoboda vyznání“, neboť jiná svoboda vyznání, než je islám, pro muslimy neexistuje.

 

07.05.2018 -ed-

 


Související články:


12345 (133x hodnoceno, průměr: 1,55 z 5)
11 549x přečteno
Updatováno: 7.5.2018 — 23:58
D-FENS © 2017