V diskusi k článku My letci máme polystyrenové ptáky jsem zaznamenal některé ohlasy, že mě to RC lítání hezky rychle omrzí. Takže neomrzelo. Jsem taková štastná povaha, když mě něco zaujme, tak toho většinou už nenechám.
Zatímco si pumpičkáři minulý víkend honili ptáky při jejich pravidelné cyklojízdě, já honil ptáky po louce. Polystyrenová luftwaffe čítá již dva stroje.
Vytuněná Bellanca vznikla loni a vznikla takto. Z Bellancy od firmy RCM jsem použil pouze vnější skořápku a i tu jsem v několika místech upravil. Vyrobil jsem regulérní podvozek s funkcí „přistaň na mne“, což ten původní neměl. Vyztužil jsem trup, aby se nekroutil (Bellanca se totiž ohýbá jako pyj sedmdesátiletého europoslance), změnil uchycení VOP a SOP, aby letadlo nebylo tak křehké, a původní drátěná táhla nahradil bowdeny, protože je to lehčí a hlavně přesnější. VOP jsem srovnal, protože ji výrobce dodává ohnutou jako u stroje F-4 Phantom II, a vlepil do ní „nosník“, aby se zase neohnula. Zahodil jsem původní avioniku z Číny, která stála za hovno a vrazil tam fungující serva, přijímač a střídavý motorek inrunner. Taky jsem zahodil čínskou queer vysílačku a koupil rádio Optic 6 (dnešním pohledem už taky starý šrot). Pořídil lepší nabíječku s delta peak detekcí (i když taky ne úplně optimální stroj). Dal jsem to dohromady, vyvážil, nakonfiguroval a užíval si.
Tip pro majitele Bellancy foriginálu: Regulátor s hliníkovým krytem na povrchu, co vypadá jako nugátový bonbón natřený stříbřenkou, se spálí právě tehdy, když se povolí matička, co přidržuje ten alu kryt. Při vibracích, které regulátor zatěžují, se to dříve nebo později stane. Kryt má funkci chladiče, když se povolí a oddělí od elektroniky, neodvádí teplo do prostředí a selhání komponentu je dílem chvilky. Následuje katastrofa letadla, protože spálený regulátor nedodává proud přijímači a servům a letadlo začne řídit Isaac Newton. Šroubek by to chtělo zakápnout barvou, lakem na nehty apod.
Poznatek: Čím lepší éro a rádio, tím méně pádů! Chce to plácnout se přes kapsu a nakoupit aspoň průměrné vybavení. Šetřit se nevyplácí, o to víc peněz stojí pak ty pády. Lepší matroš totiž umožňuje ovládat stejné letadlo precizněji, takže na stejná řídící zásah reaguje pokaždé stejně a jeho let se stane kontrolovatelným. Když polystyrenový pilot zpacká přiblížení při přistání, není nic snazšího než vrazit plyn dopředu, dát knipl k sobě a problému uletět! To zase umožňuje přebytek výkonu. Je to jako s auty, nedá se říci, že „mi haťapka stačí“, je nutné mít alespoň minimální rezervu výkonu a ovladatelnosti pro zvláštní případy.
Poznatek: Jak najít letadlo v vzrostlém kukuřičném poli. Vzrostlá kukuřice je největším nepřítelem RC létání, protože modely jakoby pohlcuje, na rozdíl od betonu nebo trávy. Ještě před chvílí jsme měli letadlo, pak spadlo do kukuřice a už není. Jeden nejmenovaný RC letec našel místo dopadu svého miláčka až na podzim, když to posekli, podle zvýšené koncentrace polystyrenových kuliček v půdě. Prasata v nedalekém prasečáku si pochutnala na regulátoru za dva litry a baterce za patnáct stovek. Letadlo lze v kukuřici těžko nalézt, protože kukuřice je vyšší než většina polystyrenových pilotů, takže se v ní ztrácejí. Pokud vidíme, že letadlo neodvratně padá do kukuřice, nesledujeme pád jako pitomci, protože pád jsme už viděli mnohokrát a není na něm nic nového. Nalezneme na horizontu nějaký významný bod (stožár VN, kopec, strom, dům…) ve směru, kam letadlo padalo. Vezmeme GPS navigaci a zaznamenáme do ní své okamžité stanoviště. Na mapy.cz vyvoláme fotografickou mapu území, nalezneme v ní významný bod, nalezneme pozici pilota podle zaznamenaných souřadnic a vyneseme do ní spojnici obou bodů. Na spojnici pomocí fce GPS v mapy.cz zjistíme souřadnice několika bodů a ty zaneseme do navigace jako POI. Na záchrannou misi bereme s sebou navigaci, mobil, qér a vysílač. Pokud se stmívá, můžeme vyrobit trvale udržitelnou low-carbon svítilnu. Vezmeme hool, namočíme ji do biomedu a necháme na ní nalepit několik zvědavých světlušek. Vyrazíme do pole. Pohybujeme se od jednoho POI k druhému a občas krátce zameleme kniplem. Pokud elektronika přestála pád a baterie není vybitá, prozradí pozici raněného ptáka typické zvuky serv. Výprava je značně riskantní, protože v kukuřici se vyskytují divoká prasata, a na ně číhají větší savci zvaní myslivci, a obě tyto skupiny se mohou pokusit včlenit vás do svého potravinového řetězce. V tom případě se hool případně qér může hodit, jednak na svini, jednak na myslivce. Myslivci se někdy vyznačují tím, že nejdřív střílí a až potom zjišťují na co, takže se může stát, že vás omylem prohulej a pak se budou vymlouvat, že za to nemohli. Proto je třeba zvážit, zda záchrana vraku stojí skutečně za to.
Po natuněné Bellance vzniknul Minimag od Multiplexu. Minimag je z polypropylenu a tudíž crash-resistant. Má ovládané klapky a nové rádio mi umožnilo hrát si s takovými věcmi jako flaperony, mix křidélka – směrovka a podobně. S Minimagem se lítá lépe než s Bellancou, protože je stabilnější, nevyžaduje soustavné zásahy do řízení. Je to model letadla a ne napůl hračka, jen je ho třeba trochu natunit. SS motor řady 400, který do něj doporučuje výrobce Multiplex, je opravdové minimum pro tento model. Výkon je na hranici létatelnosti. Chce to určitě víc powa, letadlo na to má a slabý motor jej zabíjí. Nakonec jsem tam strčil taky inrunner, tentokrát značky Ray, a tím jsem si trochu zadělal na problém. Motor má totiž až moc výkonu. Na plnej heft stoupá Minimag zcela nekompromisně, jako by byl tažený na laně. Výsledek necitlivé manipulace s plynem je doba letu kolem pěti minut a baterka teplá jako písně Jimmyho Sommervilla. Minimag je robustní, má atraktivní design, je dobře ovladatelný a zvládá i lehkou akrobačku. Udělal mi velkou radost.
Poznatek: Těžiště je totální základ, jak konstatoval již Libor Kolman. Je to záruka úspěchu a nebo naopak silný předpoklad neúspěchu.
Poznatek: Dvořákova konstanta. Dvořákova konstanta udává finanční náklady na jeden crash s elektroletem. Letos činila 600 Kč/pád. Tato konstanta je ve stejné výši pro low-cost i běžné stroje, protože low-cost letoun se stejným pádem více rozbije než robustnější dražší stroj.
Postupně se staví další letadlo. Nevím proč, ale líbí se mi dvojplošníky. Tuzemská Chubby lady, co vypadá jako buřt s křídlama, mě moc nepřesvědčila a tak jsem koupil biplán s názvem Miss Bipe. Musím ho přes zimu sestavit. Dále zbývá vyřešit problém s baterkami. Zatím to všechno honím na Nimh packy, které jsou těžké a velké, podstatnou část své energie spotřebují na to, aby udržely ve vzduchu sebe samy. 7-pack 1100 mAh je celkem slušná cihla a nabíjí se věčnost. Kromě toho jejich performance v čase klesá. Bude nutné přejít na Li-Pol, ale nemám žádnou představu, jak si v poměrně široké nabídce vybírat.
Poznatek: e-shopy. Nakupování v e-shopech je podle mě lepší se vyhnout. Mnohé z nich fungují stejně jen tak, že po obdržení odbjednávky objednají zboží z RCM. Význam má objednávat z takových e-shopů, které mají současně prodejnu a dodávka zboží se zbytečně neprotahuje. V Thomadorfu je výborný obchod Kontakt elektronik, kde mají běžný matroš skladem a co není skladem, objednají do třech dnů a za příznivé ceny. Jenže mají otevřeno jen do pěti a tak se objednávání matroše v e-shopech nevyhnu. Zejména bych vyzdvihl tyto tři:
– Kostka Model Cetrum – jinak obchod modelářskými potřebami v Jihlavě. Dodává rychle, ceny OK.
– Vinklárek: Pan Vinklárek na to nesere. Nabídka je menší, Vinklárek nabízí, co má nějakým způsobem odzkoušené. Web firmy má velkou informační hodnotu, u každého zboží jsou odkazy na návody, videa apod. Taky není problém se p. Vinklárka na něco zeptat, on odpoví nebo pošle odkaz, protože jeho zájem o RC létání je více než pouze komerční.
– RCM v.o.s. – také lze zaútočit přímo na zdroj.
Po třech letech pokusů o létání je třeba sumarizovat přínos a určit směry dalšího vývoje.
Je to výborný koníček. Pokud neskončí rozbitím letadla, tak také časově nenáročný. Jít si na půl hoďky polítat je výborná relaxace po náročném dni. Jindy se přistihnu, že pozoruji krajinou pouze optikou „tady by to šlo“ a „tady by to nešlo“, což je zpravidla opět příznakem toho, že je třeba jít kniplovat. Bohužel nebo spíš bohudík, udržení atraktivity tohoto hobby je možné jen za cenu neustálého zdokonalování techniky a dovedností. Kdo ustrne, toho to přestane bavit, což jsem zaznamenal ve svém okolí u jiných polystyrenových letců, kteří odložili ptáka do skříně a začali se věnovat pivu, sportu, seriálu OVRZ a podobně. Někoho zahubilo, že neudržel ptáka ve vzduchu. Jiného, že neměl čas nebo trpělivost ptáka pořádně postavit. Takže pokukuji po letadle, které by bylo o kategorii výše než ty současné. Zamýšlím příští rok ptákovat s něčím jako Gemini. Taky mě velmi zaujala tato maketa. Říká se, že když to dobře vypadá, tak to taky dobře lítá…
Jinak letošní sezóna za moc nestála. Globální oteplování se projevilo mmj. tím, že skoro do konce července byla zima, pršelo a foukalo. Doufám, že se příští rok konečně globálně oteplí natolik, abych mohl od března nejméně do listopadu lítat!
(Zatím nikdo nehlasoval)