Museo storico Alfa Romeo - zpět na článek

komentářů 18

Přidat komentář
  1. Alfa Romeo je kromě F1 aktivní i v serii TCR, ačkoliv se nejedná o plně tovární team.

    1. A neúspěšně. Na nejúspěšnější značku v cesťákách v historii je to trochu málo, ne?

      1. Ano, je to málo. Koukal jsem večer záznam WTCR z Nuerburgringu a nebylo to povzbudivé. Pruběžně první ještě nedávno opovrhované Hyundai. Pohybuju se poslední dobou ve výrobě sesterské KIA a některá technická řešení, která vidím na holých skeletech jsou děsná, ale holt závodní auto postavit umí.

        1. Závodní auta jim staví v Anglii a soutěžní v Německu. Buďte zcela bez obav, s předlohami nemají nic společného (podvozky EXT SHOX, elektronika Magneti-Marelli, převodovky a diferenciály X-Trac atd.) .
          A ta Giulietta je v nevýhodě, protože to je 1,7 proti dvoulitrům. Bohužel to ale nedožene podvozkem, jako předchozí řada 147/156/GT.

  2. „Díky expozici Timeline se dal navíc vysledovat okamžik, kdy to celé začalo. Byl to ten moment, kdy se do automobilky začal srát italský stát.“

    Nechci se rozhodně hádat a už vůbec nemám potřebu jakkoli tvrdit, že stát je nějaké dobro, tak senilní ještě fakt nejsem. Ale faktem je, že do Alfy se stát začal srát už za Mussoliniho (tuším, že od roku 1933 to byla státní automobilka), a ten si z ní v době vrcholného fašismu udělal výkladní skříň (připomeňme, že na samém počátku se Mussoliniho fašismus jevil jako naprostý ekonomický i sociální zázrak, Itálie v letech 1928 až 1933 rostla prakticky dvojnásobným tempem proti zbytku světa, avšak o to rychlejší byl úpadek země v důsledku zejména všudypřítomné korupce a všeobecného rozkrádání všeho všemi). I když po válce se výroba z luxusních limuzín musela přeorientovat na lidovější noty, přesto je otázkou, zda právně státní vlastnictví neumožňovalo paradoxně lidem zajištěným státem ve státní korporaci konat experimenty, a to zejména v oblasti sportovních aktivit, které by v čistě komerčním podniku byly obtížně uskutečnitelné pro velkou finanční náročnost versus nejistý výsledek. Skutečnost, že státní podniky existují jen proto, aby bylo kde krást, v případě Alfy Romeo paradoxně znamenalo „šedé“ finanční toky do podivných aktivit, které ovšem ve výsledku produkovaly pokrok, a to ať jako primární, nebo sekundární produkt. Naopak příliš velké tempo evoluce možná mělo také svůj díl na všeobecném úpadku společnosti.
    Dokud se stát choval alesoň trochu racionálně, tak bylo možná právě státní vlastnictví takovou nějakou podivnuhodnou výhodou (i když proti této teorii stojí fakt, že největším rivalem Alfy Romeo byla značka Lancia, která byla ryze soukromá – od r. 1968 v rukou téhož Fiatu, jako AR od r. 1986 – a pokroku zplodila zhruba srovnatelné množství, což ale mohlo být dáno vyprokováním konkurenčního boje původem za veřejné peníze nalité do Alfy, což by potvrzoval současný „antikonkurenční“ stav, kdy Alfa je na pokraji životaschoonosti a Lancia již se facto prakticky neexistuje). Problém začal, když míra rovnostářství převýšila míru rozumu a stát začal socialiszovat jih země. Ostatně dodnes můžeme na jihu Itálie důsledky této socializace vidět v podobě zbořenin kdysi výrobních objektů.
    Takže zrovna u Alfy Romeo sice můžeme potvrdit, že státní vlastnictví bylo jako vždy příčinou špatného hospodaření, ale možná ty prachy nevylétly úplně komínem, jak bývá zvykem, ale přinesly alespoň technický pokrok (na který ovšam dneska sere pes), který by zase bez státního vlastnictví a rozhazovačnosti za čitě ekonomicky „nesmyly“ byl těžko možný.
    Ale principiálně si myslím, že pro lidi jako byl Romeo, Ferrari, Jano, Busso, Lancia, Fogolin, Lampredi… už dnes není v Evropské unii místo. Zda mimo EU, netuším, ale doba fascinace technickým pokrokem je nenávratně pryč. I kdyby zítra přistála kosmická loď s lidmi přímo na Proximě Kentaura, málokdo by si toho vůbec všiml. Jako vždy jde vývoj zcela jiným směrem, a my staří můžeme akorát tak vzdychat, že za našeho mládí, v době vrcholného sociálního kapitalismu, byl svět lepší, tráva zelenější a nebe modřejší. A vztekat se, že my jsme to tu prosrali marxisticko-leninským socialistickým experimentem.

    1. +1 děkuji za přínosný komentář…

    2. Nene, fascinace „technickým pokrokem“ je pořád stejná, ne-li vyšší.

      Jediný problém je v tom, co dnes majorita považuje za ten „pokrok“: virtuální elektronické IT šmejdy, umělou inteligenci ad.

      Není náhoda, že samotné slovo „tech“ (technology) unesla a znárodnila banda zakomplexovaných jasánků a rádoby spasitelů lidstva ze Silicon Valley výhradně pro IT softwarové produkty.

      „Co není software, to není technologie!“ To je krédo dneška alespoň pro městské Yuppíky.

      1. Jan Mrcasik: jste zbytečně kritický k pohledu na to, co je pokrok. Přecejen bývaly doby, kdy si takhle dělali srandu z aut. Kterej blbec by to chtěl? Zlatej kůň.

        Nezapomeňte, že psychologie udělala za posledních řekněme 90 let obrovský pokrok. A jedna z věcí, které to přineslo (a které se pohříchu používají i v motorsportu) je zjištění, že mozek není schopen rozeznat myšlenku od reality a reaguje na ni proto stejně. Virtuální realita je bez uvozovek právě proto, že může tu „obyč“ realitu plně nahradit co se prožitků týče a to za zlomek námahy. Jasně, že to má ještě rezervy (slavná scénka z Demolition Mana, kde by chlívák Steloun rozepínal poklopec když cudná Buldoková nasazuje helmu), ale tam, kde je to zmáknuté to realitu skutečně nahrazuje. Nakonec s trochou fantazie byl Matrix jen ukázkou, kde za chvíli lidstvo dobrovolně bude (společně s méně akčním a méně známým, ale tehdy taky dobrým filmem Strange Days).

        Kdo chvíli stál, stojí opodál – není čas žehrat na pokrok (nebo chcete-li „pokrok“), je čas si to staré užívat dokud to jde a u toho nového přijít na to, jak na tom vydělat (i.e. jak vydělat na blbosti jiných, která se aktuálně projevuje jinak než dříve a tomu bude odpovídat i směr, kterým budou mizet peníze).

      2. Někdy v roce 1990 byla v tehdejším paláci kutůry výstava informační techniky a musím říci, že prezentace společnosti Apple Computer mne tenkrát dostala úplně stejně, jako výrobky tehdejší Alfy Romeo. A taky mě to poznamenalo na desítky let…
        Ono není podstatné, v jakém oboru ten pokrok je, ale je podstatné, zda je to skutečně inovativní, anebo jen bolšoj těátr na staré téma pro Hlupce.
        Pravdou je, že dnes blbuvzdorná konektivita auta s mobilem uživatele je obecně důležitější, než podvozek nebo brzdy. Ale vlastně co ty lidi v těch mobilech vidí, to je mi záhadou. Nastoupím do metra, a všichni čuměj do mobilu. Tak taky vytáhnu mobil, podívám se kolik je hodin a zase ho uklidím. Ale to bude nejspíš tím, že jsem na tenhle svět mentálně už příliš starej.

        1. Na mobilu se daji taky hrát hry nebo číst zprávy, což je super. Když is vzpomenu na dřevní doby, kdy jsem ještě čet papírový noviny a měl jsem od nich ruce černý jak horník, tak zlatej iPad.

  3. Díky, pane domácí. Letos máme se ženou do Milána cestu, tak jí zkusím nalákat na návštěvu muzea legendy Cuore Sportivo.

    A díky podruhé, za připomenutí mého velmi oblíbeného filmu (Den šakala). Natočeno podle ještě lepší Forsythovy knihy. Kdyby někdo ze zdejších návštěvníků tuto klasiku náhodou ještě neznal, vřele doporučuji! Takový film už dnes nikdo nenatočí… Pozdější „remake“ s názvem Šakal z roku 1997 chápu jako urážku předlohy…

    1. Na knihu se chystám, jen co dolouskám vietnamovou klasiku Hrdí Bastardi…

    2. Román Den pro Šakala byl pro mne fascinující hlavně informací, že De Gaulle zemřel přirozenou smrtí těsně před 80. narozeninami, ačkoli na něj bylo spácháno obrovské množství atentátů (abych nelhal, snad přes 60).

  4. Tohle jsem neměl číst. Teď zas budu bojovat s myšlenkou ochutnat tu lojovou kouli a srovnávat ji s tím sýrem.

  5. Dovolím si zde položit kacířskou otázku. Co Alfa 159 s motorem 1,8 MPI od GM? I když jízdně asi nuda, je to aspoň spolehlivé? JTS se tak trochu bojím, se 1750 TBi se bojím drahých „banánů pro opici“. Do roka budu řešit auto do 150.000,- a je v nejužším výběru. Spolu s Lancií Delta 1,4 TJet nebo Renaultem Laguna III v 2,0 benzín. Děkuji za postřehy.

    1. Zeptejte se na alfistech, ale nepamatuji se, že by ten motor měl nějaké často opakované témata jako swirl klapky nebo DPF u JTD, selenoidy u 2.2 JTS, sítko oleje TBi nebo nedostupné rozvody pro 3.2 JTS. Delta III je občas posměšně nazývaná lepším Grande Puntem, nese si sebou u výkonnějších motorizací pozůstatek ze svazku FIAT – GM a to převodovku M32.

    2. Ten motor 1,8 je v Oplech a myslím, že žádné problémy s ním nebyly. Ale pro AR 159 je to základní motorizace. V německé inzerci dnes kolem 8.000 eur – nedávno jsem se pro zajímavost na ně díval. Laguna III 2,0 je prý taky dobrá, tam se dá slušný kousek najít i za 6.000.

Napsat komentář

D-FENS © 2017