V Televizních novinách dne 21.10. se rozebíral postup pražského magistrátu, kdy za jeden přestupek obeslal jakousi redaktorku třikrát. Přestupek spočíval v tom, že jela autem po Praze a během několika minut spáchala tři domnělé přestupky spočívající v překročení maximální dovolené rychlosti.
V klipu dále hovořila mluvčí magistrátu, která potvrdila, že takový postup je zcela v pořádku, a dopravní expert, který zvedal oči v sloup a tvrdil, že to v pořádku není, protože se jedná o pokračující delikt.
Dorazilo několik dotazů, jak to tedy je. Odpověď následuje.
Ačkoli nerad dávám zapravdu představitelům státní správy, zde musím přiznat, že mluvčí magistrátu má pravdu. Oni skutečně mohou ke každému zaznamenanému skutku posílat samostatnou „výzvu k uhrazení určené částky“, protože jim to zákon umožňuje. Jedná se o důsledek legislativní kreativity zmr. Humla a jeho pozměňovacího návrhu souvisejícího s tzv. řešením problému osoby blízké. Úřad postupuje podle § 125h zákona o provozu na pozemních komunikacích. Při tomto postupu nepřipadá společné řízení v úvahu, protože v této fázi řízení není tento postup možný.
Pro pořádek, ve stádiu „výzvy k úhradě stanovené částky“ ještě neběží přestupkové řízení. Proto se ve výzvě píše o „stanovené částce“ a ne pokutě. „Stanovená částka“ je poplatek za použití ústavního práva nevypovídat. Když „stanovenou částku“ uhradíte, můžete si jako provozovatel nechat pro sebe, komu jste auto svěřil, ale nikoli bezplatně.
Žádný strachy, i další ústavní práva se zpoplatní. Třeba za dva tisíce by mohlo být napříště povoleno na deset minut říkat vlastní názor.
I z technického hlediska je dobře pochopitelné, proč se tak děje. Celý proces vystavení výzvy je totiž automatizovaný. Správní orgán není při zaslání výzvy dokonce ani předložit důkazy, že se nějaká věc stala a může posílat výzvy zcela nahodile, klidně i v případě, že se jedná o dvě úsekové měření bezprostředně za sebou. Nakonec magistrát ani nemá zájem, aby se více výzev pro stejného domnělého pachatele za nějaký čas slučovalo, a to ani v případě, že se očividně jednalo o pokračující jednání, protože co kdyby hejl všechny zaplatil?
To je přece to, co jsme všichni chtěli – zatočit s osobou blízkou, ne? Problém je, že v rámci toho zatočení tam aktivní zákonodárce vestavěl ještě tento mechanismus výzvy, který nadal správní orgány pravomocí požadovat peníze bez řádných důkazů, bez spisu, bez úřední osoby a bez přestupkového řízení po provozovateli vozidla na základě poznávací značky. Trochu mi to připomíná automaty na pokuty z filmu Demolition man. Jinak ovšem totální dream dopravního buzerátora. V další fázi budou řidiči skládat u úřadu kauce na budoucí pokuty a když je nespáchají, kauce propadne. Je to tak spravedlivé, protože pokuty jsou plánovaným rozpočtovým příjmem a nikdo nemá právo na to ukázněnou jízdou narušovat městské investiční projekty.
V daném případě nastal problém proto, že sérii výzev dostala novinářka a ventilovala to. Jinak se to děje běžně a nikdo si nahlas nestěžuje. Snad už to soudruzi z TSK pochopili a přidali její RZ do whitelistu netrestatelných osob, aby se další medializace neopakovala.
Jak se chovat, když dostanete výzvu opakovaně, třeba pět za týden? Zákon skutečně v prvním stádiu výzvy neumožňuje společné řízení, a tak pokud nechete zaplatit „stanovené částky“, je jediným postupem pro takovou situaci na výzvu nereagovat. Správní orgán musí pak v druhé fázi zahájit přestupkové řízení, kde se buď můžete a) přiznat b) požádat o společné řízení (§ 123) nebo c) argumentovat pokračujícím deliktem. V tomto případě však je pokuta vyšší a navíc hrozí bodový postih. Jinou strategií může být nechat celou věc dojít do třetího stádia stíhání provozovatele pro správní delikt podle § 125f a tam postupovat podle § 125g odst. (3), což bude bez bodů. Pokud se vám zdá poslední odstavec tak nějak nesrozumitelný, tak je to tím, že to tak demokraticky zvolený parlament odhlasoval.
Nakonec vám poradím jeden roztomilý hint, který pobaví a neurazí. Když dostanete výzvu, pošlete magistrátu na určený účet ve lhůtě třeba pětikorunu. Pro klid duše můžete o provedení transakce požádat například známého nebo osobu blízkou a použít tak jiný účet než váš. Zákon sice uvádí postup, jak má úřad postupovat, když občan uhradí „stanovenou částku“ po lhůtě splatnosti, ale neuvádí žádný postup, jak má úřad postupovat, když ji neuhradí celou. Většinou na to nereagují a našemu teamu se to osvědčilo. Všechny „výzvy“, které jsme odbyli zaplacením pětikoruny, už nepokročily do dalšího stádia a nyní čekáme, až se nám uleží, abychom z nich mohli nadělat v druhé fázi přestupky a zdárně je nechali prekludovat. Pokud pětikoruna nepřijde zpátky, po roce požádejte úřad o vrácení pětikoruny s tím, že jste ji poslali omylem. V případě, že úřad pětikorunu nevrátí, obraťte se na právníka a řekněte mu, že máte pohledávku a a zda stojí o malej přísudeček. Mechanismus, který obecní úřady s oblibou spouštějí proti neplatičům jízdného v MHD a jiným dlužníkům bagatelních částek, tak začne požírat pro změnu úřady.
Dodávám, že se úřady zatím nijak nehrnou projednávat skutky, ve kterých neposlušná vovce nezaplatila v první fázi „určenou částku“. Tuší tam problém a tak to raději nechávají vyválet, aby je nějaký připravený občan nevykostil a nebyla z toho velká nepříjemnost. Lepší je soustředit se na ty vovce, které platí, klidně i opakovaně.
Příjemnou zábavu.
(7x známkováno, průměr: 1,14 z 5)