I přes to, že současná situace na Ukrajině je probíraná poměrně hojně, nenarazil jsem na ucelený přehled toho, jak ke všemu došlo a o co tam vlastně jde. Média se spíše zabývají jednotlivými aktéry a událostmi, utvořil jsem si tedy vlastní povrchní názor na celou situaci. Hodně se mi líbil přehled „Tymošenková Ukrajinu oslabila v očích investorů“ od Pavola Krůpy na Motejlkovi a dobrý byl také článek „The Ukraine adventure“ Vladislava Hollera, zde na D-Fensovi, který mi pomohl najít souvislosti mezi některými událostmi.
Obdobně jako u nás jdou do politiky někteří „političtí podnikatelé“, subjekty které mají politiku jako hlavní předmět podnikání, tedy jako prostředek pro vydělání peněz a tím nemyslím poslanecké náhrady, jako spíše přisání se na státní rozpočty a přesuny milionových majetků, tak to funguje i na Ukrajině nebo v Rusku, pouze ve větší a méně zaobalené míře. To je důležité si uvědomit, když chceme chápat motivace jednotlivých osob v současné Ukrajinské krizi. Podle mne nikomu na východ od našich hranic nejde o nějaké přiklánění se k východu či západu nebo o budování jakýchsi impérií, ale pouze o zisk. A zisku dosáhnou pouze v případě, že jim podnikání bude fungovat, tedy udrží se u moci tím, že přesvědčí dostatečné množství lidí aby je volili.
Zásadním okamžikem v celé krizi byl podpis smluv na dodávky plynu Julií Tymošenkovou v roce 2009. Nevím co vedlo Tymošenkovou k podpisu této smlouvy, každopádně tím na několik let zavázala Ukrajinu ke splácení nesmyslných sum za plyn Rusku, peněz které Ukrajina není schopná vydělat. Vrhla tak Ukrajinu do područí Ruska, které tyto smlouvy využívá jako „vyjednávací“ nástroj, například díky kterému získalo Rusko od Ukrajiny prodloužení povolení pro zakotvení své flotily na Krymu výměnou za snížení splátek. Ostatně, každou chvíli někde v novinách čteme, že kterýsi z čelních Ukrajinských představitelů vyjednal na Rusku nějakou slevu na splátkách plynu za „něco“.
Tymošenková evidentně nepatří do skupiny kolem dnes již bývalého Ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který s tehdejším podpisem smlouvy nesouhlasil (tak jako více dalších členů tehdejší vlády) a pak smlouvu použil jako záminku ke zbavení se předsedkyně vlády. Zřejmě to neudělal úplně čistě, protože soudní proces s Tymošenkovou byl později označen jako politicky motivovaný. Domnívám se, že Tymošenková mohla tenkrát jednat v rámci Ukrajinské legislativy a tak aby ji Janukovyč dostal do vězení použil trochu politiky, jako obvinění z vlastizrady a pod.
Aby Janukovyčův politický business mohl fungovat, bylo pro něj důležité udržet se u moci. A Tymošenková mu do jeho snažení hodila smlouvou o dodávkách plynu slušné vidle. Je dobré myslet na to, že politické podnikání nefunguje tak, že podnikáte, pak odejdete z politiky a užíváte si získané peníze. Jakmile překročíte určitou hranici, kterou Janukovyč evidentně překročil, už není cesty zpět. Jakmile nebudete mít pod kontrolou například silové složky a převezme je konkurenční skupina, použije je proti vám aby vás vytlačila z trhu a převzala vaše místo. Díky smlouvě však hrozil Ukrajině na jedné straně krach, na straně druhé ohrožovalo Rusko její suverenitu a obojí mohlo Janukovyčovi zlomit politický vaz, což se nakonec také stalo.
Pak z EU přišla asociační smlouva. Nevím jestli hlavním motivem bylo nasrat Rusko, jak píše Vladislav Holler nebo vydělat na Ukrajině nějaké peníze (možná došlo ke spojení příjemného s užitečným), každopádně se zdá, že Janukovyč vzal smlouvu a snažil se s ní v Moskvě vymoci další slevy z cen plynu. Toho se chytla jeho opozice, celou věc zpolitizovala jako volbu mezi Ruskem a Evropou a v Kyjevě se začalo demostrovat, což uvrhlo Ukrajinu do chaosu.
Nastalé příležitosti využil Putin a vtrhl na Krym, za co doma sklidí další politické body a zase o něco víc upevní svou pozici. V novinách jsem četl přirovnání Putina k Hitlerovi se kterým ale nesouhlasím. Hitlerovy motivy byly primárně imperiální, Putinovy ekonomické. Vždyť v roce 2012 uvedl v majetkovém přiznání byt, pozemek a dvě ojeté volhy, ten samý rok se spekulovalo o tom, že vlastní pár procent Gazpromu a chvíli po tom se začaly šířit zprávy o Putinově paláci na břehu Černého moře. Putin je dle mého, obdobný politický podnikatel, jako Janukovyč, který už překročil bod zlomu, kdy už nemůže z politiky jenom tak odejít.
Pokud bych měl predikovat nějaký budoucí vývoj, myslím si, že Putin už dál postupovat nebude. Že mu prozatím stačí odtržení Krymu a že nemá motivaci zabírat nějaké další části Ukrajiny. Maximálně tak pošle nějaké vojáky jako „mírové sbory“ na Ukrajinu pro uklidnění situace, ale pochybuji, že bude chtít východ Ukrajiny zabírat, odštěpovat ji nebo instalovat v ní loutkovou vládu, to už nepotřebuje, on stejně Ukrajinu vlastní, nepotřebuje na ní plýtvat dalšími zdroji. Na Ukrajině se to bude teď chvíli mlít, možná proběhne krátká občanská válka, ale opět si nemyslím, že by došlo k roztržení Ukrajiny, na to nemá Ruská menšina zdroje a Rusko ji podporovat nebude, proč by to dělalo.
Pokud máte pocit, že se v někde mýlím nebo mne chcete něčím doplnit, diskutujme pod článkem. Prosím ale buďme věcní, nedělejme z fóra žumpu. Díky.
(Zatím nikdo nehlasoval)