Motivace lockdownovat

Snahy o lockdown neustávají, ještě nejméně rok v lockdownu.

Centrum Karla Čapka zveřejnilo výzvu k dalšímu ráznému lockdownu, a to až do doby, než bude celá populace povinně naočkována, přičemž uvolnit epidemiologická opatření bude tak možné až na konci roku 2021. Obdobně tak se vyjadřují mnozí jiní „experti na Covid“, a to v médiích nebo na svých profilech na sociálních sítích. Odůvodňují to minimalizací nadbytečných úmrtí.

Obecně existuje více strategií pro zvládání epidemií, pokud není k dispozici vakcinace, zde přichází v úvahu

Průchod populací bez dalších opatření
Průchod populací s ochranou zranitelných
Průchod populací až do kapacity zdravotního systému, s/bez ochrany zranitelných
Eradikace (vymýcení choroby z populace) pomocí karantén.

První tři body počítají s vytvořením skupinové imunity – v bodě 2 resp. 3 v nízkorizikové populaci – proděláním onemocnění.

Teď už sice čekáme na vakcínu a hromadné očkování, existují prohlášení příslušných politiků v tomto smyslu a všeobecně k tomu směřují kroky dotčených orgánů. I přesto má smysl řešit další postup, už jen proto, že podzim 2021 je daleko a peníze na účtech mnohým docházejí.

„Experti na Covid“ co radí naší vládě – teda spíš už doradili, minulý čas je na místě – se totiž podle všeho ztotožnili a řídili Memorandem Johna Snowa, prohlášením, které je arogantně vydáváno za vědecký konsensus. Podle něj je třeba v každém případě učinit kroky ke snížení počtu probíhajících případů infekce na minimum pomocí robustní intervence a dále ho držet ve stavu nízké incidence (počtu případů) v podobě efektivních a komplexních nástrojů vyhledávání, testování, trasování, izolace a podpory, aby se život mohl vrátit takřka do normálu, aniž by bylo nutné přistoupit k celospolečenským restrikcím. Dále uvádí, že dlouhodobá izolace velkých částí obyvatelstva není prakticky možná a je velmi neetická. Empirické poznatky z mnoha zemí ukazují, že není možné omezit nekontrolované šíření infekce pouze na určité části společnosti (ohrožené -pozn. Aut.). Ale jakákoli strategie řízení pandemie, která se spoléhá na imunitu získanou volným průběhem infekce Covid-19 je chybná i pokud by měla být získána velkým a nekontrolovatelným propuknutím epidemie v nízkorizikové populaci za současné ochrany zranitelných osob. Je to tedy strategie eradikace onemocnění, vztaženo na dnešek potlačení epidemie na nejnižší v praxi dosažitelnou úroveň vyjádřenou denním počtem nových případů covid-19. To je metrika a cíl, jiné cíle – např. ekonomické – memorandum nestanovuje. Tolik fakta.

Memorandum – spíše politický program – tak logicky implikuje nutné opatření, které je nutná učinit k minimalizaci počtu případů, a tím je lockdown, neboli celospolečenská karanténa.

Karanténa je, nebo není. Opravdová celospolečenská – územní, globální – karanténa znamená v případě COVID-19 zastavit nejméně na 3 týdny veškerý ekonomický a společenský život, zastavit veškerý průmysl a služby, vypnout rafinerie, vysoké pece, škodovku … v činnosti tak zůstanou jen nezbytné podniky a organizace. Vláda bude řídit zásobování základním zbožím, nic jiného nebude dostupné. Vyhlášen by byl úplný zákaz vycházení, samozřejmě s výjimkou zásobovačů a represivních složek. Po uvolnění lockdownu by musely zůstat zavřené hranice do zemí, kde neproběhl, a to dokud jinde onemocnění nezmizí. Alternativně by tento lockdown musel ve výše popsané úrovni a kvalitě proběhnout na celém světě zároveň. Další opatření – jako například vybití zvířecích populací, na které se tento virus údajně může přenést – domyslí čtenář sám. Každopádně tato operace vyžaduje důkladné promyšlení a řízení a především …

… je v praxi neproveditelná. Osobně mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě při pomyšlení, jak vláda řídí zásobování. Tenhle model nabourá první rozbitý přívod vody do jakéhokoli většího domu v první den karantény. Následně to znamená – vztaženo do důsledků – buď zemřít na žízeň, nebo porušit karanténu (při shánění instalatéra, bagru, materiálu, a to už jen vyjitím na ulici). Protože karanténa buď je, nebo není.

V praxi jsou tak realizovatelné lockdowny různé síly, přičemž potlačená infekce se po uvolnění opatření znovu rozšíří. Ekonomika by musela být uzavřená stále, a to po mnoho let. Třeba v případě, uváděném Centrem Karla Čapka, při 300 nakažených na million denně, tedy 3000 denně v celé ČR dojde k vyhasnutí epidemie v ČR za necelých 7 let (při imunizaci 70 % obyvatelstva, uvažováno je pro zjednodušení dosažení imunitní paměti po nákaze u každého jedince). Proč by měly být za této situace realizované dlouhodobé investice do jakýchkoli míst, kde bude docházet k setkávání lidí, do dopravy, kultury, sportu? Padají tím ekonomické argumenty uzavíračů o tom, že dosažením nízké incidence a udržením šíření na uzdě nebudou vznikat hospodářské ztráty; oni sami vědí, že ekonomické náklady spojené s lockdownem naproti tomu rostou úměrně s jejich délkou. Takto empiricky zjištěnou nefunkčnost lockdownů však uzavírači nijak neberou v úvahu. Naopak údajně empiricky – opět slovy Memoranda – mají zjištěno, že není možné ochránit zranitelné bez omezení celé společnosti.

Pokud si zájemce projde facebookové profily expertů na Covid, co radí naší vládě, s výběrem strategie si hlavu nelámou. Vše je podřízeno minimalizaci počtu případů. Někteří z nich pak podepsali Memorandum Johna Snowa. Na minimalizaci počtu případů v každém okamžiku – i v případě minimálního počtu případů – je nakalibrován vládní protiepidemický system PES.

PES neprošel žádným veřejným připomínkováním či oponentním řízením před uvedením do praxe, prostě si ho experti na Covid uplácali, předhodili vládě, ta se na nic neptala a bez nějakého promýšlení zavedla. Následně zjistila, jaký je to průšvih, protože se jednak chyby a především úmyslné nastavení PSA projevily v praxi. Tenhle pokus na lidech nezůstal bez odezvy jím postižených (např. iniciativa chcíplPES), to vše s negativní publicitou pro vládu u části veřejnosti. Současná snaha změnit výpočet indexu rizika PSA je logický následek. Opřít ho o ukazatele obsazenosti nemocnic pokládám za správné. Nesmí to být jediný ukazatel, musí obsahovat něco jako předstihové ukazatele v ekonomii – musí varovat před masivním růstovým trendem budoucího vývoje. To je něco, co se autorům PSA nepodařilo: Je jednoduché předpovědět růst, ale není jednoduché predikovat, jak rychle a jak dlouho bude růst trvat. Proto jejich katastrofické předpovědi, datované zhruba do září a října 2020. To přitom není první případ, kdy jim model neperformoval. Opravdu „humorný“ (teda pokud by nebyl aplikován v praxi) je model šíření epidemie založený na mobilitě obyvatelstva z dílny BISOP.

Špatné a nereálné cíle a k tomu ještě ani neumějí sestavit plausibilní model. Takhle nějak by vypadala vláda expertů. Ještě se někomu nezdá standardní politika?

Babiš udělal chybu nejdříve tím, že první epidemii „řídil“ sám a sledoval tím své volebně-marketingové účely. Pak udělala vláda druhou chybu předáním řízení do rukou nikým nevolených expertů, živených z veřejných peněz, kteří se tu začali – nepochybně podle svého nejlepšího a jistě rozsáhlého vědomí a svědomí dle etiky vyjádřené Memorandem Johna Snowa- realizovat. No, možná v tom byly i nějaké ty osobní motivace – „experti na Covid“ se rádi a často veřejně vyjadřují. Znalost veřejnosti a adoraci velké části médií si pořídili velmi levně, je to vynikající deal. Nelze se divit, že se mezi experty na Covid snaží zapojit další a další jedinci a organizace – CoroNERV, antiCOVID, Centrum pro efektivní altruismus, CERGE-EI, nyní nastupuje i Centrum Karla Čapka. Je to jako situace na prosperujícím trhu, vstupují na něj i další hráči. Teď už je „trh“ s koronavirovými opatřeními dost saturovaný, proto je třeba z něj vyždímat ještě trochu benefitů – třeba prodloužením trvání opatření.

Některé „experty na Covid“ ale teď vláda – alespoň ty, kteří se tím pochlubili na FB – odkopla, ale oni si jedou svoji: Jan Kulveit s René Levínským by to tu (nepřekvapivě) celý zlockdownovali a třeba Jakub Steiner by ztrpčoval životy neočkovaným např. zákazem cestování.

Je třeba to směřovat ke konci, nejlépe ihned po naočkování zranitelných a zdravotníků. Babišovi nemůže být po chuti hospodářský rozvrat, kdy mnoha jeho voličům nebude po osmi letech vlády s jeho účastí líp. Snaha některých „expertů na Covid“ o prodloužení trvání mimořádného stavu je s tím v rozporu. Dá se ale očekávat střet v okamžiku, kdy se podstatná část populace odmítne nechat neočkovat; následně nebude splněna podmínka minimalizace počtu případů a uzavírači budou tlačit na prodloužení opatření, dělení populace na hodné očkované a zlé neočkované, případně se budou snažit páchat dobro povinným očkováním. Pak by nás čekalo ještě jedno kolo zápasu, tentokrát o naši osobní svobodu: Odmítače očkování o nedotknutelnosti jejich těla, všechny pak o všeobecné osobní svobody, to vše každopádně spojené s ukončením omezujících opatření.

Desiro, 29.12.2020

Související články: