Morbidova pivní realita

Featured Image

Lidé se často ptají, jak je to s pravdou. Je pravda jedna, je pravda to, co si myslí většina lidí, nebo má každý tu svoji pravdu, takže je pravd tolik, kolik je lidí na světě?
Já jsem přesvědčen, že pravda je pouze jedna a ta je dána realitou. To, co se liší, je poznání této reality jednotlivými lidmi.

Nyní se vám na příkladu, kterému říkám Morbidova pivní realita pokusím vysvětlit, jak to vlastně myslím.
Nejdříve si představme dvě hospody, kde točí dvě různá piva. Na začátku je jedno pivo břečka (P2) a druhé výborné (P1), ale postupem času se kvalita břečky zvyšuje a kvalita dobrého piva zhoršuje, tak jak je to na prvním obrázku.
 

Obr 1
 

Nyní se přesuňme na časové ose do času t0 v kterém máme dva štamgasty, kteří chodí stále do stejné hospody na stále stejné pivo. Tito štamgasti, označme si je Č1 a Č2, nepoznají, že se kvalita piva mění, protože ho pijí každý den a změna je pro ně tak příliš malá.
 

Obr 2
 
Jak jde čas, tak se z piva P1 stane vcelku břečka a z břečky P2 se stane slušné pivo. Tím se dostaneme do času t1, kdy štamgast Č1 pojme podezření, že za jeho střevní potíže nemůže pouze špatné jídlo a že s kvalitou piva to asi jde z kopce.

Toto je velmi důležitý milník, kdy Č1 začne pochybovat o realitě, které do té doby věřil.
 

Obr 3

Tím že začal pochybovat, učinil velmi důležitý krok k poznání reality/pravdy. Jediný způsob jak zjistit realitu (vlastně pravdu), je jít do jiné hospody a poznat tamější kvalitu piva.

Tím se dostáváme do času t2
 

Obr 4
 
Nyní se Č1 přesvědčí o tom, že realita, které věřil, nebyla pravdou, tedy skutečnou realitou, ale jakousi virtuální. Nyní je několik možností jak se k tomu postaví. Může odmítnou právě zjištěné s poukazem na všeobecně přijímanou pravdu, že P1 je stále skvělým produktem sládkovým a za jeho střevními potížemi nestojí, navíc, že chuť P2 byla vždy takováto a je stejná nebo horší než chuť P1, která byla samozřejmě také vždy stejná.
A nebo uvěří tomu, že P1 byla vždy břečka, jen on byl zaslepen a P2 bylo vždy skvělé, jen si toho nevšiml a nebo v nejlepším případě, pochopí, že s kvalitou P1 to šlo z kopce.

Bohužel nemá moc šancí odhalit celou realitu, protože nemá žádnou zkušenost s P2, tudíž nemůže vědět, jak to bylo v minulosti s jeho kvalitou.
Může ovšem přijmout informaci od Č2, ale ta bude bohužel mylná, protože ten si nevšiml, že se kvalita P2 v čase měnila (jak jsme si řekli výše) a proto bude tvrdit, že kvalita P2, byla vždycky taková a že to vždy bylo nejlepší pivo široko daleko.

Takže Č1 a nejspíše i Č2, dojdou k následnému poznání reality (na obrázku modře):
 

Obr 5
 
Je jasné, že pro oba zúčastněné je to značný pokrok, ale přesto je jejich poznání pouze částečné a není v jejich reálných silách poznat plnou pravdu, vlastně realitu, vlastně obojí, vlastně je to jedno.

Je tu ovšem možnost, jak by jim mohla být pravda zjevena. Pokud by dlouhodobě do obou hospod docházel nějaký znalec, říkejme mu třeba LáďaJ, který by pravidelně objektivně zaznamenával své zkušenosti s oběma pivy a tyto své poznámky pak ukázal Č1 i Č2 a ti je přijali, bylo by jejich poznání reality úplné. Ale toto se zas tak moc často nestává, protože LáďoviJ se prostě nevěří.

Navíc se na tomto příkladu dá také ukázat, jaký je rozdíl mezi zkušeností a zprostředkovanou zkušeností (informací). Jak napsal v jednom článku Ladislav Henek, zkušenost je jako klacík, ale informace je pouze jeho stín. Zkus tím stínem zamávat nad hlavou! Já navíc dodávám, že stín se může promítnout na značně hrbolatou zem a proto odhadnout původní tvar klacíku, je téměř nemožné.

A nějaký příklad z reálného života? Co třeba konflikt v Sýrii?

Máme tu realitu předkládanou zpravodajstvím, kdy vládní vojsko prezidenta Asada použilo chemické zbraně proti vlastním obyvatelům.

Jako první musí přijít pochybnost. Je toto skutečně pravda? A pak zkoumání reality. Bohužel asi těžko se vypravíme za lidmi do Sýrie, abychom se jich přeptali jak to vlastně s tou kvalitou piva, pardon života, u nich je.

Takže nám nezbývá, než shánět další informace a podrobit je zkoumání vlastním rozumem.

A co když zjistím, že ti povstalci, vůbec nejsou lidé ze Sýrie, ale z okolních islámských států a že ta vládní armáda spíše připomíná domobranu, kdy lidé odejdou na týden z domova, bojovat někam o cca sto kilometrů dále? Stále mi má připadat jako reálná možnost, že tito lidé použili chemické zbraně proti lidem, kteří klidně mohli být jejich příbuznými?

Nevím a nemám možnost zjistit jaká ta realita je. A proto jsem dalek tomu, abych podporoval bombardování těchto lidí a to ani, kdyby „povaha toho bombardování byla výlučně humanitární“.
 


15.12.2013 Morbid

12345 (1x hodnoceno, průměr: 5,00 z 5)
171x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:53

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!