Moje cesta ke zbrojnímu průkazu - zpět na článek

Počet komentářů: 160

  1. moje cesta ke zbrojnímu průkazu byla poměrně trnitá, přesto musím říct, že z toho úplně nezakrytě ční snaha, nějak to „ošetřit“ a výsledkem jsou vlastně stupidní požadavky. Nemůžeme dát zbroják každému, kdo si řekne, tak uděláme zkoušky a pak nastane problém, co a jak přesně zkoušet. Protože teoreticky děláte zbroják, abyste mohl střílet, prakticky vás zkoušejí z toho, jestli to umíte. Jinými slovy, zkouška by měla řešit, jestli jste dostatečně zběhlý, abyste mohl střílet sám, ale jak máte být dostatečně zběhlý, když bez zbrojáku tu praxi nemůžete mít? Takže mi zkouška připomínala doby dávno minulé, kdy v autoškole od zkoušek vyhazovali některé, kteří podle nich řídili na „černocha“, totiž měli moc velkou praxi, takže museli řídit bez papíru, protože to umějí, ale současně vyhazovali ty, kteří řídit neuměli. Takže se člověk musel snažit, aby uměl řídit tak akorát, ani moc, ani málo. Mít trochu praxe, ale nepřepísknout to. K čemu je to dobré, je mi dodnes záhadou.

    1. Neříkám, že nemáte pravdu, ale v tom případě pak musí zkoušky vypadat pokaždé jinak. Já je zažil před lety tak, že jsem přišel naučený ze zbranekvalitne.cz a s praxí (za kterou jsem si zaplatil) na střelnici, zaplatil poplatek, sedl si s dalšími (celkem asi 30 lidí) do učebny. Tam nám představili zkušebního komisaře a „přísedící“, komisař nás zkusil uklidnit, ať nezmatkujeme a soustředíme se, rozdal nám testy. Na povel jsme je otočili a začali vyplňovat, pohoda, většina lidí odevzdala zhruba v 1/2-2/3 času. Z celkového počtu neudělalo teorii asi 5 lidí, ale na těch už to bylo znát v podstatě předem.
      Poté čekání na teorii, kde nás opět varovali, že nemáme zmatkovat a dělat zbytečné chyby, každý si prošel rozborkou/sborkou, bezpečným zacházením se zbraní, vysvělil namátkově zdanou situaci, jako selhač atd. Ze zbýcajících cca 25 to neudělalo asi sedm lidí, z toho dva definitivně, ostatní dostali rovnou druhý pokus, ten už, co si vzpomínám, dali asi všichni.
      Pak se šlo střílet, současně 4 lidé. Byl jsem připravený na pistoli, malorážku a brokovnici, střílel jsem pouze pistoli, nastřílel jsem to bez potíží, nic dalšího nechtěli, oznámkovali si terč a šel jsem. Střelby udělali, pokud vím, všichni.
      Neříkám, že je to tak všude, ale tohle je moje zkušenost a plus mínus i dalšíhc několika kamarádů, kteří to později dělali také. Prošli všichni.
      A k té praxi – proč by ji nemělo být možné získat? Zase tolik hodin na to potřeba není, aby si nemohl ten, kdo hodlá následně střílet pětikorunami, zaplatit pár hodin instruktora, který pomůže opravdu hodně. Lze najít kamarády, známé, popřípadě i jiné lidi, kteří pomohou. Na začátku se, jak sama víte, hodně cvičí nasucho, takže když budete mít někoho se zbraní, klidně si můžete „cvakat“ doma, zatímco on bude koukat na televizi, s prázdnou nábojnicí nahoře, abyste se naučila nestrhávat, učit se rozborku, základní postupy, držení, atd. Jsou střelnice, kde se dá zaplatit paušální vstup s půjčením zbraně v ceně, budete platit jen instruktora a střelivo. Někde vás instruktor poté, co už ví, že je to ok, nechá střílet bez něj…
      Takže myslím si, že to nejsou stupidní požadavky. Písemný test odfiltruje cikány a magory, kterým nestálo za to se ani pokusit přečíst otázky a pochopit je, kdokoli jiný to prostě musí udělat. Požadavek na správnou manipulaci a dodržení bezpečnostní zásad je logický a správný, lze se to nadrilovat a vyhazovat za hrubé chyby považuji za správné. Sama střelba je už detail.
      Mimochodem – to s těmi autoškolami jsem nikdy neslyšel a to je mi už skoro padesát. Osobně si myslím, že je to jen další legenda, protože nikdo by neobhájil vás vyhodit, že to umíte moc dobře, nehledě na to, že není pravda, že nemůžete bez řidičáku „řídit“. Odjakživa se to učilo na parkovištích, dvorech atd.

      1. netvrdím, že se nedá projít, tvrdím, že to nemá hlavu patu. Nadrbete se úplně zbytečnou teorii, jen tak aby bylo z čeho zkoušet. Učíte se nesmysly pro dovozce a vývozce zbraní, učíte se kolik je komisaři nejméně let, jaké má nejnižší vzdělání, jak velká má být fotka, jak dlouho komisaře grilují a spoustu dalších nepotřebných nesmyslů. To ani nemluvím o tom, že se nesmysly mohou měnit, protože u nás není lepší zábava než novely zákonů. Písemný test odfiltroval staršího pána, který střílel prakticky celý život a nebyl schopen vynaložit kapacitu na stupidní otázky. Nebyl to ani cikán ani magor a nejspíš uměl střílet lépe než my dva dohromady, k tomu měl roky střelecké praxe a přišel po svých, takže si ani hlavu ani nohu ještě neprostřelil.

        takže teorie je nesmyslná, požadavek na praxi snad ještě horší, zbroják by neměl být jako výcvik pro nástup do války.

        nevím, jestli má význam rozebírat, co jste neslyšel, protože toho může být spousta a na věci to nic nemění. To jsem nikdy neviděl, neznamená, že to neexistovalo.

  2. Poslední dobou je to fakt v prdeli, nejste první, kdo poukazuje na tyhle extrémy. Nevim jak je na tom dneska LEX, dřív do těch sviňáren docela ryli, byť nevím s jakým úspěchem. Za ty zbytečný podpásovky ve stylu hole a psa by měli ti kokoti přijít rovnou vo licenci. Bohužel je jich v poměru k uchazečům málo, takže je tam drží všechny dokud je nechytí přímo při braní úplatků na místě.

    1. Před nějakým tím desetiletím jsem měl u zkoušky komisaře, který vyhazoval za ránu jistoty, protože se střílelo jeho vlastní zbraní a měl pocit, že té zbrani to škodí. Přitom je to podle mě standardní bezpečnostní procedura na střelnici, když dostřílím.
      Nemám žádná data, ale z nasliněného prstu vytahuji hypotézu, že komisaři byli takoví vždy a s větším návalem televizí vystrašených kovbojů se to víc projeví. (případně ti kovbojové připadají komisaři divní a nad zákon si ještě udělá vlastní psychotesty a podpásovkama je vyřazuje z oběhu)

      1. Zbraním to škodí, úderník neni při dopadu bržděnej zápalkou a zezadu naráží natvrdo na čelo závěru, kteréžto rázy mu neprospívají. U kohoutů je to jedno, kohout dopadá na úderník a ten jede dopředu setrvačností než narazí na zápalku, takže u kohoutu je náraz furt stejnej, náboj nenáboj. Ale většinou jde o desetitisíce cyklů, což u normální zbraně nehraje roli. U zkušební zbraně už to může bejt znát.
        Každopádně zbraň se používáním mechanicky opotřebovává a čím víc se s ní cvaká, tím rychlejší je opotřebení mechanismu.

        1. Uvádí se že nový zbraně s tím nemaj problém.

          Zbraně se opotřebovávaj i tím, že se z nich střílí. Tak nemaj ani střílet?

          Auta se opotřebovávaj tím, že jezdí, nemá se s nima jezdit? Je to píčovina.

          1. dyk to píšu. Nevim jestli si někdy viděl suchej nácvik se zbraní, ale se cvičnou zbraní se při něm cvaká fest. Kolik se s ní nacvaká to se s normální zbraní většinou nikdy nenastřílí. Proto se jako cvičný zbraně používaj starý vylítaný mrdky.

            1. RJ je podle mě na zkouškách povinnost. Už jenom proto, že při střelbách na terč je nutno počítat s tím, že střílí de facto jelito. Takže po skončení střeleb očekávám RJ. Vyhodit za to, že jsem DAL RJ je tedy blbost a smutné, pokud se to v minulosti stalo. V dnešní době mám za to, že se za RJ od zkoušek nevyzahuje. Spíš bych se vsadil, že se vyhazuje za chybějící RJ – což schvaluji.

        2. No já nerozporuju jestli cvakání škodí nebo neškodí, jen mi přišlo od komisaře nekorektní vyhazovat za věc, která jednoznačně zvyšuje bezpečnost, ale (možná) mírně ovlivňuje životnost části konkrétní zbraně.

      2. Já se normálně zeptal, jestli mám nebo nemám dávat RJ.. odvpověď v žádným případě žádný rány jistoty. Spokojenost oboustranná.

        1. Hoši, sorry, nejsem puškař, ale některá tvrzení mě fakt vytáčejí. Ano, rána jistoty opotřebovává zbraň, to je pravda. Ale naprosto zanedbatelně. Úderník má takovou zakulacenou špičku, která má odpálit zápalku. Pokud tam není náboj, nic ho nebrzdí, pokračuje vlastní setrvačností o nějaký zlomenk mm dál volně do prostoru komory a následně je zastaven náhradním způsobem, třeba u 1911ky je kolem dokola úderníku takový rantl, který dopadá na osazení a styčná plocha je násobně větší, než ta zakulacená špička. Takže vydrží pravděpodobně navěky.

          Jaké tedy vzniká opotřebení ? Prakticky nulové. Taky nevím, kolik stojí úderník do 1911ky, ale asi to nebude nic v řádů tisíců, spíše stovek.
          Možná na nějaké mega cenné sčíslované zbrani nevýslovné historické hodnoty bych necvakal 1000x denně na prázdnou komoru. Ale u normální tovární zbraně připadající v úvahu ke zkouškám na ZP je kokotina argumentovat tím, že rána jistoty něco opotřebovává.

          Jako něco jiného je mít závěr v zadní poloze a vypustit ho natvrdo bez zásobníku a bez náboje na komoru. To je píčovina a to fakt zbrani těžce škodí, některým více, některým méně a třeba 1911ce to škodí hodně. Tohle někdo udělat na mojí, tak ho vyrazím. Taky kdyby celý den sušil bez cvičného náboje, tak bych si poklepal na čelo. Ale vyrazit někoho za ránu jistoty… ehm ehm ehm. To mi přijde jako že komisař je blbec, nezlobte se.

  3. Dále, byl zvyklý u kontroly komory u pistole zachycovat závěr v zadní poloze přes záchyt závěru, což také u civilních instruktorů nebyl standard.
    Nemusi byt na zavadu viz. bohuzel anglicky http://www.corneredcat.com/article/firearms-safety/is-it-empty/ kde pani instruktorka doporucuje se presvedcit pohmatem, zda je komora prazdna.

    Jako nešťastné hodnotím to, že neexistuje žádný pevně stanovený a pro uchazeče i komisaře závazný postup pro bezpečnou manipulaci se zbraní i střelby. Nějaký předpis, který by platit v celé ČR pro všechny stejně. Něco jako, jak se standardně řeší závady, kam se míří, co přesně znamená který pokyn, co je akceptovaný postup a co ne, atp.
    Ja tedy delal ZP jeste postaru, ale tento pocit jsem nemel. Je pravda, ze jsem zasel na strelnici, kde se pak delala i zkouska, takze povely i kde je bezpecny smer mi vysvetlil spravce strelnice, ktery pak i velel u zkousky. Jak se resi zavady bylo v podstate – „mirim stale bezpecnym smerem a hlasim zavadu“ :-)
    Nechci nijak extremne obhajovat soucasnou praxi, ale zkousku delate imho delat hlavne proto abyste si neprostrelil nohu (http://www.corneredcat.com/article/firearms-safety/the-other-three-rules/) nebo neustrelil pindika (http://newsone.com/2025594/tavares-donnell-colbert-man-shoots-himself-in-genitals-oklahoma/) a samozrejme neublizil nekomu jinemu (http://www.corneredcat.com/5219-2/). Tohle budete muset resit i jinde a musite si poradit sam spravne, ne jen postupem vyzadovanym u zkousky.

    Pocit, ze komisar muze vse, a nervy jsem mel taky, ale asi jsem mel stesti na komisare – nekompromisni, ale klidas. Se mnou odhadem 1/2 skoncila na testech (a co me opravdu vydesilo, tak vsichni -1 z tech, co si sli pro D-ecko)

    Jinak gratuluju a preji, at zbran nikdy nemusite pouzit.

  4. A hele, další „bebíčko“, co se pod dojmem zpráv z médií rozhodlo „udělat si“ zbroják, stejně jako stovky ostatních v posledních cca 12 měsících. Také tomu odpovídá obrovský nárůst neúspěšných žadatelů. Bebíčko absolvovalo rychlokvasný kurs, evidentně bez nějakého hlubšího zájmu o fungování zbraní a zacházení s nimi a teď má potřebu do světa vykřičet dojem o nejednoznačnosti a zřejmě i domnělé nespravedlnosti u praktické části zkoušky. A taky mělo u zkoušky „hladíček a žíženku“. Bože.

    Dost tomu článku chybí alespoň subjektivní popis té chyby, za kterou ho komisař vyrazil od první zkoušky. Možná by to hodně osvětlilo. Kdyby si bebíčko skutečně důkladně prostudovalo zákon a související vyhlášky, zjistilo by, že 99% komisařů jsou lidé kteří se většinou profesně zbraněmi zabývají několik (mnohdy už desítek) let a také většinou okamžitě prvním pohledem na ruce adepta pozná s kým má tu čest..jestli mu zbraň do ruky patří….anebo zatím ne. A to je v současné době přes 50% žadatelů.
    Jo a taky za to, světe div se, inkasují peníze…..

    1. Mě teda nepřišlo, že by si autor stěžoval na nespravedlnost, uvádí tam, že chybu v manipulaci udělal, ale mohl napsat, co konkrétně to bylo. A poznámka s jídlem a pitím je taky fajn, já třeba měl představu, že se tam ráno sejdou, napíšou test, chvíli se střílí a na oběd jsou všichni doma.

      1. Jo je to oser cca 8:00-15:00 podle poctu zadatelu a odpadu u testu. Strelnice vetsinou nejsou moc dobre zasobeny jidlem a pitim, takze ke konci uz by clovek zabijel z hladu – proto tam jsou ti poldove :-)

    2. Komisař – profík? Tak nevím… Schválně jsem s komisařem „hodil řeč“. Na dotaz „jak je to s nákupem střeliva do zbraně kat. D. – historické, mi zarytě tvrdil, že náboje 8x57J NEJSEM jako držitel zbraně kat. D, která toto střelivo používá, oprávněn nabývat. Diagnostika selhání přesně podle firemní dokumentace výrobce zbraně – taky špatně. Co na něj ale fungovalo, mít to všechno pěkně na papíře (stanovisko MV k nabývání střeliva, vytištěná dokumentace od výrobce). „Hmmm, tak dobře…“

      1. Co se týká legislativního „špeku“, tedy nabývání nábojů 8x57J do hist. zbraně „D“ Gewehr 1888, názory se různí nejen u komisařů, ale také u právníků a dokonce i u vykladačů zákona – Ministerstva vnitra (stanovisko existuje, ale ne jen jedno).
        Otázkou bývá, jak se k tomu postaví prodejce a významná část z nich bez ZP toto střelivo prostě nikomu neprodá.:-)
        Částečně to řeší novela zákona platná od příštího roku.

        Co je diagnostika selhání zbraně, prosím ? A které zbraně kterého výrobce ?

        1. Není to jen případ 8×57, ale i některých starších revolverových ráží a ostatně i .22 LR na kterou existují zbraně kat. D, ačkoli ve střední Evropě jsou velmi vzácné. Ona především Policie v naprostém rozporu s platnou legislativou (a zdravým rozumem, což ale tolik nepřekvapí) zavedla kategorisaci střeliva.

          Kromě toho fízlové a ČÚZZS tvrdí, že když G88 byla konstruována pro 8×57 J, tak je do ní přípustné pouze toto střelivo (dnes dostupné velmi obtížně). 8×57 JS, ačkoli na něj byly zbraně upraveny aniž by hlavní části byly nahrazeny jinými, vyrobenými po roce 1890. Někteří obzvláštní případové dokonce tvrdí, že i to střelivo musí být fysicky starší než z roku 1890, aby „bylo v kategorii D“.

          V souvislosti s G88 je úžasná i ta pohádka o novovýrobě závěrů v brněnské zbrojovce, protože prý Angličani sebrali Turkům závěry. Ve skutečnosti se v Brně zbraně kontrolovaly a opravovaly při prodeji z přebytků po první světové válce. Typicky to vypadalo tak, že se opotřebované a poškozené díly nahrazovaly méně jetými z jiných kusů, což s ohledem na garantovanou záměnnost dílů nebyl nejmenší problém (dokáže tohle Vaše CZ z Brodu? ;-) ). Podobně probíhala údržba a opravy později v Turecku, takže sehnat dnes sčíslovanou G88 je velké štěstí.

          1. A prach a kule musí také být starší 1890, aby se s nimi smělo střílet z historických déček?
            Prach a kule pro moderní prachová déčka potom mohou být mladší 1890?
            Šípy do historických déček a balvany do historických katapultů…

            Otázky, samé otázky. Chci do komise pro kategorizaci munice, to bude muset bžunda. Pokud komise není, doufám, že jako její navrhovatel budu předsedou a externím právním expertem. Pro lobisty sdělním neveřejně číslo účtu na vyžádání. Budoucnost vypadá růžově, výstavy zbraní, zkušební střelby, cestování po místech, kde se historickými zbraněmi střílelo, třeba Dolomity měnapadjí a samozřejmě diety, odměny a vůbce vata, vata, vata…

            1. aniž bych se chtěl přiklánět na stranu zákazů, tak logiku to má – zbraně před rokem 1890 volně, zbraně po něm na ZP. Náboje před 1890 volně, po na ZP. Nově vyrobený předovky volně*, prach a kule do nich volně.
              Smyslem zákazu prodeje je imho to, aby si nemohli majitelé černot do nich volně kupovat střelivo. V praxi jsou starý kořistní černoty marginální problém.

              *jo, já vim že maximálně dvouranný. Ale perkusní revolvery maj holt stejný střelivo. A originální papírový nejednotný náboje do perkusních revolverů maj cenu svý váhy ve zlatě. Minimálně.

              1. …v praxi jsou ALE starý…

              2. Podle výše zmíněného by pak měli volně prodávat i .22 LR nebo .44 Russian, o čemž dost pochybuju.

                1. A to jako proč? Jedině že by byly vyrobený před rokem 1890. Perkusní jedno- či dvouranný předovky jsou VŠECHNY volně prodejný.

                  1. Dle zákona můžu nabývat střelivo do zbraní D (perkusák nebo historická). Takže když můžů volně nakoupit nový prach, olovo a nové zápalky, proč ne nové náboje do historického revolveru v ráži, která vznikla před 1890?

                    perkusní revolvery taky nejsou volně prodejný, takže i pro prach a zápalky existují zbraně volné a zbraně registrované.

                    1. Především však není zákonem zavedena kategorizace střeliva a přístup PČR je v tomto případě zvůle výkonné složky, která se nemůže opřít ani o výkladový rozdíl – protože kategorie střeliva prostě neexistují.

              3. Majitelé černot by mohli nakupovat střelivo? Držitel zbraně musí prodejci zbraň ukázat, respektive prokázat, že ji vlastní. Jinak první polovinu příspěvku úpně nechápu. „Náboje před 1890 voně, po na ZP“ – co to má znamenat?

                1. Ma tam bejt volne. Pri nakupu zadnou zbran nedokazujes.dokazujes ze mas zbrojak.zbran nikoho nezajima, naboje muzes koupit i do zbrane co nemas.

                  1. Ale, od kdy? Na ZP skup. E můžete nabývat střelivo jen do zbraně, kterou vlastníte. Na skupinu B můžete nakupovat bez omezení. TJ. pokud máte ZP E prodejce prodává jen do zbraní, na které máte průkaz zbraně. U zbraní kat. D vám prodá střelivo jen když prokážete držení dané zbraně.

                    1. zbraň kategorie D nemám tak nemůžu soudit, ale při nákupu ostatního střeliva jsem nikdy nemusel dokazovat vlastnictví zbraně a klidně mi prodali krmivo i do zbraní co nemám (typicky když jsme šli střílet s kamarádama a já si kupoval střelivo co vystřílím z jejich zbraní). Pravda, mám skupiny A,B,E, tak to možná hraje nějakou roli.

                    2. Pár let zpátky chtěli jen vidět zbroják, nedávno chtěli i průkaz zbraně (což je dle zákona správně). Nikdy mě zatím nenapadlo kupovat střelivo do zbraně, kterou nemám. Než začal džihád, tak asi byla větší benevolence.

            2. Tímhle asi ouřadu přesvědčit nepůjde. Historická Dčka střílející šípy (kuše, luky) jsou, myslím, si, jiný případ, do kategorie D je řadí spíš to, že to jsou ‚mechanické zbraně, u nichž je napínací síla větší než 150 N‘.

              A co se týče katapultů, ani by mě nepřekvapilo, kdyby se objevil úředník co bude tvrdit, že to je zbraň kategorie A.
              Viz 119/2002 Sb. §4 odst. a) 4 – zbraně vojenské, s výjimkou pušek, samonabíjecích a opakovacích pušek, pistolí a revolverů, ověřených pro civilní použití, pokud podléhají ověřování podle zvláštního právního předpisu,
              a
              Příloha k zákonu č. 119/2002 Sb., část první odst. 17. Vojenská zbraň – střelná zbraň, která je určena k vedení námořní, letecké nebo pozemní války.
              Ostatně, katapult zbraň pro vedení pozemní války vlastně je, a puška, pistole ani revolver to rozhodně není.

              Pro právníky: do jaké kategorie byste zařadili třeba kulomet Maxim, vyrobený před rokem 1890, přičemž současně platí, že všechny hlavní části jsou vyrobené před rokem 1890, ale zároveň je to zbraň samočinná, a vojenská zbraň (a není to puška, pistole ani revolver ověřený pro civilní použití, pokud podléhá ověřování podle zvláštního právního předpisu)?

              1. Maxim vyrobený do roku 1890 je jednoznačně zbraň kategorie D. Zákony je i dle nějakých smluv či listin nutno vykládat nejméně omezujícím způsobem.

                1. Dobrý den, dejte mi tři bedny nábojů .303 do té věci, co mám na kouli za autem, 18 už mi bylo, tady máte občanku :-)

                2. z kulometu maxim vyrobeného před rokem 1890 bude střílet jen blb, protože jakýkoliv poškození a opotřebení dost rapidně snižuje hodnotu týhle raritní zbraně. Kromě prototypů se totiž stihlo vyrobit jen pár kousků :)

                  1. To každopádně, nicméně bývají události, kdy užitná hodnota převáží nad historickou hodnotou rodinného klenotu.

                    1. Tak. Jsou chvíle, kdy člověk po někom hodí dva tisíce let starou vázou a ještě je rád, že má takovou vrhací zbraň po ruce.

          2. Re JJ: Nebyli to spíše lstiví Afgánci, co naopak kradli závěry Angličanům?

          3. Máte nějaký zdroj na alternativní teorie původu značek brněnské zbrojovky na závěrech G88?

            1, Teorie pana Scarlaty: zabavené závěry, novovýroba v Brně
            2, Moje konspirační teorie – Z v kolečku je značka nějaké turecké nebo německé zbrojovky a je to jen navzájem podobné
            3, Vaše teorie – Turecko po prohrané válce nakoupilo od nás přebytky – to zní taky divně – proč by zhroucená říše nakupovala druhořadé zbraně?

            Nedovedu si existenci tureckého půlměsíce na klice a „Z“ na částech toho samého závěru nijak uspokojivě a ověřitelně vysvětlit. (Je to v rozporu s tím, že tyto druhosledové zbraně dodalo Německo přímo svým méně připraveným spojencům – nám a Turkům, ale ne Turkům přes Brno)

            1. Ano, záměna značek za nějaké podobné je také možné vysvětlení.

              Pro svoji teorii nemám přímý důkaz, nicméně prokázané je, že v období 1919-1924 se zbrojovka věnovala repasím pušek mj. pro Turecko a sestavováním pušek z existujících dílů. Ty přebytky Turci skupovali po celé Evropě, v Brně to mohli nechávat repasovat třeba kvůli ceně (nová firma určitě byla cenově konkurenceschopná).

              Nikde jsem nenašel ani náznak toho, že by dohodové mocnosti po první světové válce ve velkém zabavovaly pouze části zbraní, nota bene běžných pušek. Drtivá většina tureckých ozbrojených sil byla mimo dosah dohodových armád, na pušky se ani nevztahovala omezení výzbroje v Německu, kterému jinak bylo zakazováno kde co.

              Turci 88 jako druhořadou evidentně nevnímali, protože ještě ve třicátých letech je hromadně modernisovali. Tyhle jejich vlastní předělávky mívají úplně jiné značení. V Evropě se vidí velmi zřídka.

              Podobnost značky je možná, ale neviděl jsem ji nikdy na zbrani:
              – která měla pouze německé značky (tedy nikdy neprošla Tureckem)
              – která měla pouze turecké značky (poválečná velká předělávka)
              – která měla německé i turecké značky a nebyla přeražena S-kem (dostala se do Turecka za války jako původní 88)

              To Z v kroužku se tedy objevuje na zbraních, které mají vyraženo S a mají německé i turecké značky. Když vezmu do úvahy výše uvedené, je to konsistentní s doměnkou, že si Turecko tyto zbraně opatřilo později a před fysickým dovozem si je nechalo zrepasovat.

              Novovýroba závěru je IMHO kravina. Po válce bylo materiálu v Evropě spousta, vyrábět závěry ve fabrice, která je pro tuto pušku nikdy nedělala je totální nesmysl. Kdyby někdo chtěl závěry ke G88, mohl si je nechat vyrobit například u Steyru.

              1. to je celkem jednoduchý, Zbrojovka zbraně repasovala a na repasovaný závěry prostě bouchla svoji značku, aby bylo vidět, kdo to dělal. Turci na ně pak bouchli svoji přejímačku. Zcela běžná praxe. Je to vidět třeba na transformovaných zadovkách Wänzel, kde je původní výrobce ještě Lorenzek a na závěru už je firma co ho dělala.
                btw, během kapitulace pušky o závěry přicházely, ale ne proto, že by je zahodili vítězové (proč taky, kořistní zbraně se daly se stoprocentním ziskem prodat), ale původní držitelé kteří je před odevzdáním závěry vyndali a zahodili jako formu posledního vzdoru. Proto jsou u nás naprosto běžný kopaný mauserový závěry z pětačtyřicátýho, případně části rozebranejch pistolí.

              2. Zní to logicky, ale neměly by na takové zbrani být také nějaké přejímací znaky R-U a ČSR. (existuje vůbec taková G88?)

                Nebo, že by Němci pod cenou prodali německé zbraně přímo Turecku s repasí v Brně? Co taky s puškama pro několikamilionovou armádu, když mám stotisícovou a reparace na krku.

                1. přejímačky se nedávaly u tranzitu, ale jen když tu zbraň ta armáda zavedla (nebo pokud se uvolnily pro trh té které země). A za války se na to celkem sralo a bouchalo se to podle momentální nálady. Viděl jsem válečný kvéry co měly celej katalog přejímaček, kontrolních značek a kdoví čeho ještě a i kvéry, co měly stěží výrobní číslo.
                  Ono to bylo pravděpodobně tak, že Turci ty zbraně získali rovnou od Němců buď už za války nebo těsně po ní a akorát si je nechali v ČSR opravit a repasovat, protože sami na to neměli výrobní kapacity. ČSR ani RU s tím prodejem zbraní pravděpodobně neměli vůbec nic do činění, i když RU nějaké M88 ve výzbroji mělo.

                2. Ano, IMHO ty zbraně prodávali Němci přímo Turecku, které si je nechávalo repasovat v Brně. Podobně šly přes Brno pušky Mannlicher nebo Mauser pro Jugoslávii a některé další státy.

                  1. což mi připomná, proč po válce ČSR přezbrojilo na Mausery. Ne kvůli odluce od RU nebo kvůli vynikajícím kvalitám mauserovek, ale proto, že jim Němci někdy v roce 1920 nabídli za levno odprodej kompletní linku na výrobu mauserovek :)

          4. Zákon zná pouze kategorii střeliva A – zakázané. Tj. ty druhy, které přímo vyjmenovává zákon.

            Pode výmyslu cajtů by třeba zmíněné 8x57JS by patřilo do D – G88, který byl pro S upraven, C – lovecké kulovnice a zároveň i do A – kulomet 30/37.

            1. I do B (např. G43 nebo FG-42)

        2. Je „selhač“ – proč? CZ-75. Na zápace není otisk úderníku – co je špatně? Podle komisaře jde evidentně o zlomený zápalník. Pode mne buď zlomený zápalník, nebo použito špatné mazivo a zápaník zatuhnul, nebo ucpaný otvor pro zápalník.

        3. S MV jsem měl krásnou korespondenci, kdy mi nejdřív tvrdili, že pouze historické střelivo. Tak jsem se jich optal, kde je to v zákoně. Dále zkoušeli existecni střeliva kategorie D. Následovala stejná otázka: kde je v zákoně zmínka o střelivu kategorie D? Odpověď – řeší to vyhláška. Tak jsem jim odepsal, že ta vyhláška je automaticky neplatná, protože vyháška nemůže zpřísňovat znění zákona. To by bylo v rozporu s Listinou práv a svobod.

          A pak mi přišlo lejstro, že 8x57J si tedy jako držitel zbraně koupit můžu. Prodejci ale většinou prodat nechtěj, protože nechtěj mít problémy s PČR. Že PČR chce, aby do evidence zadávali číslo ZP toho, kdo střelivo nakupuje. Tak jsem opět volal na MV, kde mi dai číso na podporu evidence. A tam mi veice ochotnej pán řekl, že samozřejmě prodávat lze a je pro to extra volba v evidenci.

          1. Nechápu proč se to furt řeší? Když příjde nějakej borec pro 8x57J tak asi vím o co mu jde, tak si vyžádám občanku a že musí chvilku počkat, že to je nepoužívané střelivo až ve skladu ve sklepě a mezitím potichu zavolám policajty ať ho seberou a vymlatí z něho kde má tu G88 skovanou.
            Toto není žádná sranda, sám jsem před lety hledal možnost jak popravit jednu paní a tohle je docela otevřená cesta. Já bych ji jednou pro vždy zavřel, protože pro méně vyrovnané jedince (které se pohybují i zde na tomto blogu) je to snadná cesta k realtivně luxusní popravě, u které balistika střely neprokáže kdo byl střelec a svádí a nabádá k činu, kterého by potom litoval.
            Další věcí je proč neprodávat střelivo 8x57J je použití. Protože ve starých zbraních, to vlivem nedokonalých materiálů s vnitřními trhlinammi může být smrtelná kombinace a smrtelné úrazy (např. nevyhozením nevystřelené nábojnice a zasunutím nové) a nebo také to, že novější pušky mají tkz. termentaci, kde je množství hořícího media upraveno, takže použitím tohoto střeliva můžete zbraň nejen poškodit, ale opět z ní udělat sebevražednou zbraň, kdy odlomený závěr trefí střelce.
            Vůbec bych se na tyto zbraně neohlížel, střílí to, střílí, tak jen na zbrojní průkaz a každá zbraň bude mít svou balistiku a číslo. A čau.

            1. Vlastnit G88 je zcela v souladu s platnou legislativou narozdíl od bezdůvodného mlácení občanů policajtama. Pokud máte tendence popravovat lidi, pak jste s tím zavíráním lidí měl začít u sebe a přihlásit se do blázince na nějakou léčbu. Nebo to dotáhnout a paní vzít kuší, nožem, jedem, autem nebo holýma rukama, tam taky nebude žádná balistika.

              A o tormentaci si přečtěte nejdřív aspoň na wiki, ať víte o čem píšete.

              A pokud balistikou myslíte to na co čumí pod mikroskopem policajti v telce – tak to má každá palná zbraň s vývrtem bez ohledu na rok výroby, nikde se to neeviduje protože se to v čase mění a zkoumá se to až když má mrtvola v sobě díru a je potřeba prokázat některému z podezřelých, že to byl von a jeho zbraň.

              1. odzadu: balista se zkoumá i v reálu a né jen v telce pane chytrej.
                Nikdo tady nemluvil o tom co se eviduje a co ne. Prostě chceš mi G88 tak prostě bude veden, tečka.
                Pokud nikdo nebude vědět že G88 mám, tak jak asi budu podezřelej, ty kokote s ptačím mozečkem?
                Nečetl jsem to na wiki, četl jsem o tom jinde, střelný prach co byl tenkrát měl navíc také menší účinost než dnešní.
                Vlastnit G88 je v pořádku a mlácení lidí od policajtů je špatné? Domnívám se, že ta poznámka o blázinci patří polovině tohoto blogu včetně Vás. Protože bez zbrojáku si tady chodit s nabojnicovou zbraní je opravdu společensky užitné jak prase. Co taky čekat o rádoby anarchistů, kteří brojí proti státu, a nejlépe by tady měli divoký západ. Neschvaluji tady žádné komunistické potlačování protestů, protože dneska už se nikdo na protest nezmůže. Takže se domnívám že by policie měla najprve prověřit všechny kdo má na tomto blogu zbrojní průkazy a poslat je na psichyatrické vyšetření. A poté by je měla zmlátit. Dovolím se s tebou pro tebe slušně rozloučit: čau prasoxichte zmrdlá chcíplá nudle a pošahanej magore!

                1. SkReTe – předpokládám, že ty ZP nemáš. Protože nemáš šanci od obvoďáka dostat čistej papír na hlavu.

                  Policajti nejsou úplně blbí, takže když najdou nábojnice (střely) ráže 8x57J, tak půjdou nejen po držitelích ZP, kteří mají takovou zbraň v evidenci, ale i po lidech, kteří nakupovali toto střelivo (prodejce do evidence zadává, že šo o prodej do historické zbraně a číso OP).

            2. 8x57J je naopak střelivo, které se u obchodníka dlouho neohřeje. Takže „až ve skladu ve sklepě“ je pěkná blbost! Prakticky jediným zdrojem je srbský Prvi Partizan. A snad jediným dovozcem je BVS.

            3. Když někoho odstřelím CZ75, pak s ní zajdu na střelnici a tam proženu laufem 3-4 krabičky, tak se na balistice taky pendrek pozná (nemá-li ta zbraň nějakou opravdu atypicky poškozenou hlaveň). Taky se dá střílet olověnýmí slugy a našly by se i jiné možnosti.

              G88 budu stran materiálu věřit asi tak desetkrát víc než nějakému modernímu werku z moravsko-uherského pomezí. Zničenou G88 jsem viděl na netu (po střelbě silnějším střelivem). Ruplé laufy CZ jsem viděl dva na vlastní oči (střelivo běžné) a o dalších dvou vím z okruhu známých. Rámy nepočítám, u některých sérií praskaly snad všechny.

              1. Pridej… Spis tak 10, ale lepe 20 krabicek… Idealne nejdiv olovo, potom celoplaste a mezi tim necistit.

    3. Dělat to podle toho, tak s tím jak se mi u střelby třepaly ruce a i u manipulace bylo malinké nedorozumění (nic nebezpečnýho samozřejmě) opakuju dodnes. Přičemž jsem pak nastřílel 4× do černýho a pátá stále v kruzích.

      Takže si svoje poznávání pohledem nechte pro vohnouty v hospodě.

    4. Ale hovno. Pamatuju si doby, kdy dávali zbroják na ksicht, já to dělal v době, kdy už po nás chtěli „takové to rozumné ovládání“, co může mít člověk, který to ovládat nesmí, a víceméně vyhozovali jenom fakt lopaty. To, co se děje dneska je čistý rejžování, kdy tě jeden vyhodí za ránu jistoty a za tři měsíce druhej za to, že ránu jistoty nedáš. Normálně si ztoho dělají super kšeft, protože poptávka narostla a oni ví, že je jich málo…
      Aby ten článek měl opravdu smysl, tak si autor měl vygooglit co dělat v případě, že ho vyhodili za pičovinu. Pár úspěšných odvolání a ono by se to za čas zlepšilo!

      1. Tohle jsem zažil taky. Tenkrát se ale za opakování zkoušky z manipulace neplatilo, jen za opakování teorie, jak je to dnes nevím.
        Paradoxně tenkrát bylo těch zájemců o ZP mnohem míň, takže by člověk myslel, že se jim bude víc chtít rejžovat. (I když jsem tam měl experta, co ten den jako já dělal zkoušku z teorie počtvrtý /a dopad tak, že dostal šanci jít si ji zopáknou do pětice všeho dobrého/)
        Mám obavu, že nepůjde ani tak o to, že by se chtělo rejžovat, ale jednak to bude tím, že se zpřísnily podmínky nebo dohled nad zkouškama a druhak že tím že zájemců předposranejch z muslimů je jako sraček, takže mezi nima bude mnohem větší procentuální zastoupení matláků co jsou nebezpečnější sami sobě a svýmu okolí než teroristům než bylo před 10+ lety.

        1. Lidi, co já znám a vypadli nejsou žádný matláci, ale rozumný vzdělaný lidi. Tím to není – prostě hodně přitvrdili a to nesystémově a selektivně.

    5. A kdepak se v tom zákoně a souvisejících vyhláškách píše, že komisař je kovaný profík s tisíciletou praxí? Já jen že se tam píše akorát něco o tom, že musí mít zbroják, maturitu a musí mu být víc, než 30 let. A ještě musí dát zkoušku odborné způsobilosti, která je v podstatě dvojnásobná oproti obyčejnému žadateli, ale to je tak vše. O nějaké praxi tam není ani půl čárky.

      1. A projit zkouskou, pri ktere prokaze, ze to neni debil. A ta zkouska neni uplne prdel.
        Az si rikam, ze si cast komisaru chladi zahu na tom, ze kdyz oni meli tezkou zkousku, ze cast z ni prenesou i na zadatele o ZP.

  5. Máte někdo přehled o tom, jak se dnes hodnotí nošení náboje v komoře pistole či v aktuální komoře revolveru?

    1. U zkoušky nebo v životě? Vojáci a policajti maj předpisy že v komoře nee, zbytek populace nosí podle svého uvážení (policajti a vojclové ostatně taky, předpis nepředpis). U revolveru se pak už dávno upustilo od prázdné komory válce pod kohoutem, protože revolvery už maj dobrejch sto let bezpečnostní pojistku při které nelze odpálit náboj aniž by byla zároveň stisknuta spoušť, takže pád nataženého i nenataženého revolveru nepředstavuje riziko. U zkoušky z manipulace se náboj v komoře neřeší. Tam je nutno provést bezpečnou manipulaci a u té se vždy postupuje jako by náboj v komoře byl.

      1. Slyšel jsem totiž, že nějaký komisař se na nošení v komoře ptal u zkoušky a vyhazoval ty, co řekli, že by v komoře nosili.

        1. může bejt. Názory se na to lišej. U náboje v komoře je větší riziko nehody, na druhou stranu, když ti na předloktí visí pes, tak jednou rukou nenabiješ (ono teda u drtivé většiny zbraní jde natáhnout i o kapsu nebo hranu pouzdra, ale s čoklem na ruce se to obvykle nepovede a jako bonus se u špatně natažené zbraně kousne náboj v komoře čímž se ze zbraně palné stane předražená zbraň úderná). Moderní pistole už navíc mají pádové pojistky, takže ani pád zbraně na kohout ji obvykle neodpálí, pokud nespadne z balkonu. Policejní nenošení v komoře se před pár lety vyplatilo těm měšťákům, co jim pachatel sebral pistoli a protože ji neuměl natáhnout, tak s ní akorát cvakal, dokud nepřijela PČR a nesmahla ho.
          U zkoušky je asi sichr popisovat tu echt nejbezpečnější variantu, teda bez náboje v komoře. Za to se asi vyhodit nedá, akorát se může stát, že jim akčnější komisař doporučí, aby si místo pistole koupili kladivo, že je to vyjde levnějc :)

          1. Podle nejakeho fora (nevim, kde jsem to cetl) mely policejni zbrane z UB problem s bezpecnosti pri padu. Mozna proto policejni predpis.
            Podle me to zalezi na tom, jak moc zbrani verim a co vsechno se mi primota ke spousti pri taseni.

            1. V našich končinách s tím běžní policajti ani neumí, ani nepotřebují zacházet. Takže je dobře, když to nevystřelí pokaždé, když jim to upadne při placení za děravé koblihy. Stačí, když se postřelí při ukládání do trezoru na služebně nebo při čištění. A pokud by narazili na ozbrojeného a vycvičeného občana, měli by stejně v rámci sebezáchovy vyklidit pole a volat urnu.

            2. problémy měli někdy v devadesátých letech. Jenže tam se buď jednalo ještě o pistole vz82 nebo vz83 /nedejbože ještě vz 50 a 70) nebo v lepším případě o původní CZ75 (nebo 85) které ještě neměly blokátor. Od verze 75B už maj všechny čezety blokátor, takže bez stisknutý spouště je fyzicky nemožný, aby přišel úderník jakkoliv do kontaktu se zápalkou. (No a pak jsou ještě policejní vohrábla, co se snažej vyvinit z náhodnýho výstřelu vlastní demencí tvrzením o selhání zbraně)

          2. Ty VOLE ZAS! Jsi pračůrák nebo co? Normálně předevčírem jsem šel pro rohlíky do obchodu, a dvakrát se mi zakousl pes do ruky a jednou do nohavice. Jdu do hospody a do ruky se mi zakouslo postupně deset psů a jedna čivava mi sebrala botu. No a dneska když jsem šel do práce tak mě pokousala aji kočka.
            CO KURVA DOPRDELE MÁTE FURT S TĚMA PSAMA? Jste fakt jak retardi a PSYCHOPATI! Měli by jste se jít léčit. Úplně bežně se totiž psi zakousávají do ruk na potkání.

        2. Chce to „defensivní“ odpověď: – Ničemu to neodporuje, ale já bych náboj v komoře nenosil.

          1. Jo, to bych také udělal. V temné uličce bych měl raději v komoře.

          2. Defenzivní odpověď ukazující i to, že tázaný ví, o čem mluví, je „DAO kdykoli, ostatní zbraně dle pečlivého uvážení“ :)

        3. Je to opět klasický případ, kdy se dá podat stížnost a díky pořizovanému záznamu vyhrát. Zákone nezakazuje nosit náboj v komoře, takže komisař má pecha. A vyhodit za to nemůže. Osobně zbraň od UB s nábojem v komoře nenosím, Glocka, Walthra a podobné ano.

          1. „Zákone nezakazuje nosit náboj v komoře“ – komisař si to hodí pod §29 (1) a).

            1. John P. Graver 26.9.2016 v 11:53
              Kterého zákona? 40/2009 Sb.? Tam nic není.

              1. A co třeba 119/2002?

                1. Ano, komisař by to mohl zkusit a já věřím, že bych prokázal, že nemá pravdu.

          2. Zákon nezakazuje ani držet prst na spoušti a mířit přitom na zkušebního komisaře. Takže by za to taky neměl vyhodit?

  6. Je to dost podobné jako autoškola, kde jízdy byly taky loterie. Mezi náma, u zkoušek těžko posoudíte, jak daný adept bude řešit závadu na všech možných i nemožných konstrukcích. Vemte např. P08mu nebo Mausera a všecko je rázem jinak.

    U nás to bylo tak, že se při kontrole zbraně vyhazovalo za nevyjmutý zásobník, prst v lučíku a míření hlavní mimo bezpečný prostor, na což mě upozornili v přípravném kurzu. Cvičný náboj byl v komoře a v zásobníku byly další tři, vnější kohout nenatažen, pojistka na odjištěno, zbraň CZ 75. Po kontrole zbraně rozborka sborka v rozsahu čištění po střelbě, přičemž kdo popsal správně postup, nemusel předvádět prakticky. Pokud se komisaři nelíbilo, jak se zbraní manipulujete, dával yáludnější otázky a vice versa. S malorážkou a brokárnou jsme nemanipulovali, jen jsme popsali jednotlivé součásti zbraní. Je fakt, že jsme nedělal skupinu C, tam by byli asi přísnější.
    Na závadu při výstřelu se komisař ptal teoreticky, ale chtěl vidět vypuštění kohoutu. Udělal jsem to přes dva palce a tím to skončilo a šlo se na střelby, kde jsem 5ti ranami trefil 6x terč, protože se odlepila jedna zálepka a krom toho jsem ještě dal dvě desítky, takže celkově nástřel přes 50 :D.
    Myslím to byla dobře připravená zkouška, ale zopakovat bych si to už nechtěl.

    1. Zeptám se blbě – co je to vypouštění přes dva palce (přes palec je mi jasné).

      1. Přes dva palce je klasika, na které se v poslední době hodně vyhazuje, ačkoliv by to díky záznamu na kameru šlo vyřešit stížností. Jde o to, že podle bezpečnostních standardů z poslední doby se vypouští zásadně přes jeden palec nestřílející ruky. A to primárně proto, aby druhou rukou byla zbraň pevně a bezpečeně držena. Problém je, že spousta komisařů je ze staré školy a tam se vypouštělo přes dva palce. Tedy palec střílející ruky zmáčkne kohout, palec nestřílející ruky se vloží mezi kohout a závěr jako pojistka.

        Já zažil na zkouškách taky pěkný prasárny. Například vyhazov za to, že komisař oznámil, že teď bude chtít ukázat předvedení bezpečné manipulace, postup při střelbe a následně bezpečné ukončení střelby. Problém byl, že to bylo všechno s cvičným náboje, takže po předvedení „jakože“ střelby zkoušený normálně uvedl správně zbraň do bezpečného stavu, nacož ho instruktor vyhodil, protože „přece nevyšla rána, nebo vy jste něco slyšel? Takže jste měl postupovat jako při selhači“. Zkrátka správně bylo, aby po „jakože“ výstřelu se zkoušený zeptá „a vyšla rána?“.
        Dalšího vyhodil za to, že mu vysvětlitl, co bude dělat, načež se zkoušený vrhnul do nacvičených postupů a komisař ho vyhodil, protože „přece jsem nedal pokyn, že můžete začít rozebírat zbraň“.
        Dalšího vyhodil za to, že nebyl schopen z paměti vyjmenovat, kde jsou zkušební značky na pistoli.
        A to vše z poslední doby. Musel jsem si po 15 letech zbroják dělat znovu, protože mi ukradli zbraň, takže to všechno vím z první ruky. Komisaři jsou různí, někteří v pohodě a někteří ne.

        1. Počkejtevám ukradli zbraň a proto vám sebrali papíry? Takže to bylo braný jako vaše chyba?

          1. Za krádež zbraně se rovnou berou papíry. Nejste spolehlivý, nazdar. Ze zákona jste povinnen zbraň zajistit proti krádeži a zneužití. Je to podobné jako jako při vybodování na silnici. Máte ZP? Přišel jste o body? Šup a už ZP nemáte.

            1. Tak to je pro mě novinka. Dosud jsem byl přesvědčenej že za ztrátu zbraně se dává pokuta 50000 a velký tytyty, podruhé to samý a papíry pryč. Ale krádež jsem měl za smůlu.. možná taky jak kde. Kurnik když mě cigán vezme tyčí přes palici, tak mi eště ke všem těm problémům vemou zbroják? Předpokládám na 3 roky až k ,,znovunabytí“ bezúhonnosti? Pěkný.

              1. Ano, tři roky jsem měl smůlu. Zbraně jsem přepsal na kamaráda a po obnovení ZP si je převedl zpátky. Byrokracie šílená, to papírování mě málem zabilo.

                1. Jen tak ze zájmu, řešilo se konkrétní zabezpečení zbraně nebo ne?
                  Kam až jste to hnal? (odvolačka, žaloba…)

                  1. Jelikož to nebyla krádež z domu, tak se zabezpečení neřešilo. A jelikož to nebylo ani z důvodu přepadení, tak je to taky nezajímalo. Možná, kdybych nahlásil přepadení a následnou krádež, tak by mi papíry možná nesebrali. Neměl jsem tenkrát náladu, tak jsem to nikam nehnal. Stal jsem se klasickým vohnoutem a nechal se švihat karabáčem přes záda.

                    1. Jde o to, zda zloděj musel překonat nějaké zabezpečení. Je jasné, že pokud pistoli ukradli z auta, kde byla v kastlíku, tak to policajti brali jako ztrátu. Pokud by to bylo z auta, kde v kufru byl přišroubovanej (přivařenej) trezor, tak to budou brát podstatně přívětivěji…

                    2. Na zaklade ceho sebrali papiry? „NESPOLEHLIVY“, tedy clovek nesplnujici podminky spolehlivosti je ten, kdo OPAKOVANE V POSLEDNICH 3 letech spacha prestupek na useku zbrani, alkoholismu, obcanskeho souziti, …
                      Nebyl v tom jeste nejaky pruser?
                      Perotoze jinak na to nemaji narok !

                    3. Žádný jiný průšvih v tom nebyl. Prostě mi ukradli zbraň uloženou v autě. Za tři roky jsem si šel udělat zkoušky znovu. Jak říkám, nehádal jsem se s nima, prostě jsem vohnul záda a hotovo.

          2. Aby člověk přestal splňovat spolehlivost kvůli přestupku týkajícího se zbraní a střeliva, musel by se ho podle zákona dopustit dvakrát během tří let. Nejsem právník ale zákon podle mě neumožňuje odebrat zbrojní průkaz za 1 přestupek. Měl jste na kontě i něco jiného?

      2. decocking video

        https://www.youtube.com/watch?v=neoaoZh9lKE

        pres dva palce je de facto presne ten druhy zpusob co ukazuje, akorat navic s palcem prave ruky na kohoutu…

  7. Souhlasím s autorem článku, že absence základních pravidel manipulace a reakcí na situace při přerušení střelby dost chybí. Čerstvý příklad ze zkoušky odborné způsobilosti, kterou jsem absolvoval vlastní blbostí 2x (nedostatečná kontrola přítomnosti náboje v komoře). První komisař požadoval při přerušení střelby z důvodu přítomnosti osoby v nebezpečném prostoru odklonit zbraň do strany a zajistit, pokud někdo zbraň sklonil k zemi, tak ho vyhodil. Druhý naopak vyhazoval za odklonění do strany a požadoval sklonit zbraň k zemi a zajistit. Odstup zkoušek na jedné střelnici byl cca 1 měsíc. Tzn. i zkušený člověk by mohl teoreticky vyletět, protože má zažité jiné chování než komisař požaduje. Dá se tomu předejít tak, že se před zkouškou zeptáte na jím vyžadované postupy. Pokud je normální, tak odpoví. Jinak nezbývá než doufat, že ti co absolvovali před vámi, vám prozradí, co po nich vyžadoval.
    Jinak první z komisařů dělal při manipulaci nestandardní stavy, jako byl například vlasec v hlavni malorážky atd.

    1. Znám špejli v malorážce. Ale to mi tak nevadí. Tyhle věci mi přijdou v pohodě, protože standardním postupem na ně přijdete a vyřešíte. Ale třeba postup při vypouštění bicího kohoutu je fakt různý. Je potřeba se na to zeptat komisaře, jaký způsob on uznává. Stejně jako v případě řešení situace přerušení střelby například z důvodu osoby u terčů. Někomu stačí dát prst mimo spoušť a stáhnout zbraň do pohotovostní polohy, někomu stačí navíc ještě zajistit pojistkou a někdo vyžaduje ještě k tomu všemu sklonit zbraň. Je potřeba se na to zeptat předem. Problém je, když zkoušený tohle neví, protože neví, že taková otázka může přijít. Respektive nejsou nikde přesné zákonné postupy a pokyny.

      1. Ja nevim, ale pokud se nekdo mota kolem tercu, tak to snad neni bezpecny smer, takze ja hlasuju pro sklonit. :-)

        1. Je víc věcí, které jsem prováděl pouze a jenom na zkoušce odborné způsobilosti, ale v praxi již nikdy více. Přijde mi samozřejmé, že sklonit zbraň je jasné a kašlu komisaři na jím určený bezpečný prostor.

  8. Fakt by mi zajímalo, co to bylo za chybu při manipulaci. Dost by to řeklo o tom, jestli si autor stěžuje právem, nebo jestli to prostě neuměl, vyletěl rovněž právem a do příště se to doučil, nebo měl prostě víc štěstí. Pokud je správně b), nevidím důvod, proč to tajit, naopak fakt, že to autor říct nechce, mi subjektivně evokuje možnost a). Dělal jsem zbroják před pár lety a u praktické části zkoušky jsem měl pocit, že by to zvládnul i cvičenej šimpanz. Jasně, můžou si vymejšlet špeky, na kterejch vylítají rychlokvašky, co si myslí, že teorie na zbranekvalitne.cz, hodina na střelnici a jedna rozborka jim bude stačit, ale nikoli normální člověk, co se o zbraně zajímá a natrénoval si. Střelba je pak už vyloženě vtipná, obecně proti autoškole je to trivka. Pár lidí jsem od té doby na zkoušky učil a nikdo z nich na praktické nevyletěl, jeden kamarád je zmatkař a nedal testy.

    1. Někde (tady?) jsem četl jako důvod vyhození „při manipulaci se zbraní jste nervózní“. Pokud budu chtít, vyhodím z manipulace celoživotní profesionální střelce, stačí si vymyslet pravidlo, o kterém jim neřeknu.

      1. Proto by mi zajímalo, jestli jsou komisaři fakt idioti a schválně vyhazujou za nesmysly, nebo jestli jsou idioti žadatelé, dělají elementární chyby a pak brečí. Mám spoustu kamarádů se zbrojákem a v životě jsem neslyšel, že by některý z nich byl vyhozen na nějakém nesmyslu…

        1. pokud jsem to správně pochopil, tak pokud to je komisař s praxí tak už podle toho jak držíte zbraň pozná jestli vám do ruky patří. To je stejný jak v autoškole. Sednete si, nastartujete, popojedete 10cm a už ví s kým má tu čest a jestli uděláte autoškolu napoprvé nebo na podesáté. Vyhození za kravinu, už je jen zdůvodnění, protože říct: „já vám do ruky zbrojní průkaz nedám protože z vás mám špatný pocit a špatně bych pak spal“ je blbost.

        2. dělal jsem spoustu všelijakých zkoušek. vždycky tam byla nějaká šedá zóna. jednou jsem se setkal na nejmenované zkoušce s tím, že zkoušející prohlásil: je to blbý, mám špatný statistiky, jdou po mě, dva z vás to udělají, ostatním slibuji, že to udělají za 14 dní a za opakování platím já a ty co to neudělají zvu na oběd, dohodněte se nebo tahejte sirky kdo to udělá, mě je to jedno, když se nedohodnete, vyhodím vás všechny.

  9. Já dělal test před 20ti lety v Brně. Jediné za co se tenkrát vyhazovalo byla teorie. Dát mě nějaký špek do brokovnice tak asi letím taky.

    1. Tak teď to vypadá následovně: 15 účastníků zkoušky, 2 nenapsali test, 8 neudělalo manipulaci, 1 nenastřílel. Takže jsme prošli pouze 4 z 15-ti.

      1. Hrozně by mi zajímalo, na čem poslední dobou padají ti, co neudělají manipulaci…jestli komisaři fakt přitvrdili, nebo jestli se úroveň žadatelů zhoršila…

        1. tipoval bych to druhý. Dřív si zbrojáky dělali z velké části fandové do zbraní, dneska si ji dělá každej jouda vysranej z muslimů. A hodně ženský. Nejsem žádnej mysogyn, ale neznám chlapa, co by dokázal držet zbraň tak blbě jako průměrná ženská. To se nedá ani napodobit.

          1. Zcela prokazatelně komisaři přitvrdili. V některých případech je to už i za hranicí. To znamená, že vyhazují za něco, za co by vyhazovat neměli. To, že komisaři přitvrdili, je možná dáno tím, že se úroveň žadatelů zhoršila. Zbroják si dělá kdejaké jelito, takže je v pořádku, že přitvrdili.

            1. To mi v právním státě v pořádku nepřipadá, že nároky na zbroják (nebo řidičák) se odvíjí od toho, kdy ho dělám a jak se vyspal ten, co to posuzuje nebo jaké politické zadání má. My ale právní stát nejsme, takže u nás to možné je.

              1. Bylo špatné chování komisařů dřív. Ale tak je to se spoustou věcí v nové době. To, co bylo dřív samozřejmé a fungovalo na bázi normální domluvy, tak se dnes musí řešit zákony a vyhláškami, protože jinak to nikoho nezajímá.
                Já jsem dalek toho, abych tvrdil, že komisaři posuzují podle toho, jak se v noci vyspali. Jenom tvrdím, že dnes posuzují mnohem přísněji než posuzovali dřív.

                1. To je asi tak rovný přístup jako v tomto fousatém vtipu.

                  Paní učitelka se ve 2. třídě ptá Alenky, co dělala o prázdninách.
                  „Hrála jsem si na písku.“
                  „Dobrá, když napíšeš na tabuli bez chyby písek, dostaneš koláč.“
                  Alenka se soustředí, napíše PÍSEK a dostane krásnej, velkej, šťavnatej, slaďoučkej koláč.
                  „A co jsi dělal ty, Jozífku?“, ptá se dál učitelka.
                  „Hrál jsem si na písku s Alenkou.“
                  „Výborně, když napíšeš na tabuli správně hra, dostaneš taky koláč.“
                  Jozífek třaslavým písmem napíše HRA, a už si i on pochutnává na slaďoučkým koláči.
                  „A co jsi dělal ty, Dežiku?“
                  „Chtěl jsem si hrát s Alenkou a Jozífkem, ale oni po mně házeli kamení.“
                  „To je tedy ošklivé. Ale nic si z toho nedělej. Když napíšeš na tabuli bez chyby
                  bezprecedentní donebevolající rasová diskriminace romské menšiny,
                  dostaneš taky koláč.“

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017