Moje cesta ke zbrojnímu průkazu

Rozhodl jsem se podělit se čtenáři tohoto webu o zkušenosti se získáním zbrojního průkazu.

Důvod pro získání ZP

Patřím do nové skupiny žadatelů (a snad v řádu týdnů i držitelů), kteří se rozhodli získat ZP proto, aby ochránili sebe a zejména svou rodinu před teroristy a potenciálními teroristy, kteří, jak všichni vědí, vyznávají stejného boha. O tomto zřejmě není třeba dál vyprávět či to rozebírat, značná část české populace má na tuto otázku jednotný názor a musím říct, že mě to těší. Jinak, článek je dlouhý, nějak jsem se moc rozepsal.

Jak na to

K získání ZP, jak zřejmě víte, je třeba získat dva dokumenty, potvrzení o odborné způsobilosti ne starší než 1 rok a potvrzení o zdravotní způsobilosti ne starší než 3 měsíce. Ty se pak spolu s fotografií připojují k žádosti o získání ZP, připojí se kolky podle skupin (ty se prosím na přihlášku dle mých informací nelepí) a odešle se příslušnému útvaru policie. Toto je stav ke dni 21.9.2016.

Lékařský posudek

Toto nebyl problém a nepředpokládám, že tomu u Vás bude jinak, pokud patříte více méně ke standardu populace a pokud Vás lékař trochu zná a může rozumně předpokládat, že nepředstavujete bezpečnostní riziko. Prošel jsem de facto opakovanou vstupní prohlídkou, kde bylo zjišťováno, jestli trvale neberu léky, nemám psychiatrické potíže, byl mi změřen tlak a tep a otestován zrak. Zaplatil jsem 500 Kč a dostal potvrzení. K lékaři je dobré jít až poté, co máte v ruce potvrzení o odborné způsobilosti, jehož získání nemusí být úplně hladké, viz níže.

Odborná způsobilost – teoretická část

Stejně tak není problém v teoretické části testu, zde odkazuji na skvělou stránku zbranekvalitně.cz a hlavně na jejich androidovou aplikaci, která je ještě lepší a nabízí statistiky učení, seznam problematických sekcí, text zákona, testy nanečisto atd. S jejich pomocí lze poměrně snadno namemorovat vše potřebné. Je dobré, že na mobilu si můžete apku kdykoli otevřít, třeba ve vlaku, při hlídání ratolesti atd. Přiznám se, že zákon o zbraních jsem také tu a tam otevřel, a to spíše ze zájmu o určité věci, ale pokud bych to neudělal, také by se na testu nic nestalo.

Některé odpovědi a otázky se mi jevily jako mírně nelogické, ale pak jsem si řekl, že je to taková zkouška vůle, přijal jsem tuto skutečnost a pak už to bylo jenom 3kg, 1000 zápalek, vnitřní pořádek a bezpečnost 3 roky, únosy a velká svinstva 12 let, b 15, c 16, d 18, vždycky třída I a třída A, a dále nikoli podání energeticky bohaté stravy, zasvěcení vědí….

Jako rozumné se mi jeví, že otázky jsou předem známé a pokud se je všechny naučíte, test budete mít na 100%. Pokud chcete skupinu E, tedy ochranu zdraví, života a majetku, pak Vaše úspěšnost v této části testu musí být minimálně 94%, což je dost. Tzn. tuto část není radno podceňovat.

Odborná způsobilost – praktická část

Tuto část zkoušky považuji za mírně netransparentní a nepředvídatelnou. V této části totiž přesně nevíte, kdo se Vás na co bude ptát a hlavně ani to, co mu máte odpovědět. A co je na tom ještě pikantnější, nemáte se to kde dozvědět, tedy ne s mírou přesnosti a spolehlivosti, na kterou jsem zvyklý, a že jsem dělal v životě hodně zkoušek. A pokud se to odněkud dozvíte, je to bez záruky, že to bude fungovat. A myslíte si, že když jdete na zkoušku, kde se Vás bude někdo ptát na věci, u kterých nevíte, jak mu máte odpovědět, protože jste se to neměli kde dozvědět a pokud jste se to dozvěděli, neznamená to, že to bude stačit, bude Vaše úspěšnost na takové zkoušce vysoká? Zřejmě ne.

Na mém konkrétním termínu praktickou část udělalo cca 15% uchazečů (mezi nimiž jsem nebyl), což není mnoho. Na druhém termínu zkoušku udělalo cca 60-70%, mezi nimi i já.

Před zkouškou jsem absolvoval odhadem nějakých 7-10 individuálních školení dohromady se třemi různými školiteli. Jsem poctivý člověk, a chtěl jsem si být rozumně jistý v manipulaci se zbraní a ve střelbě předtím, než na zkoušku půjdu. Měl jsem skupiny A, B, C, E, takže jsem musel zvládnout pistoli, malorážku a brokovnici.

Jak hodnotím školitele (používám pseudonymy, kdyby něco):

1) Officer

Byl to takový kluk, zdál se mi snad až příliš sebevědomý. Nicméně radil mi některé postupy, které by nebyly komisařem akceptovány. U slabé rány říkal, že je zbytečné vypouštět kohout přes dva palce (u někoho vyhazov), pak tam bylo tuším ještě něco. Dále, byl zvyklý u kontroly komory u pistole zachycovat závěr v zadní poloze přes záchyt závěru, což také u civilních instruktorů nebyl standard.

2) a 3) Shooter a Lady

Velmi detailní a nejvíc sedící školení, které mi asi dalo nejvíc. Učily se postupy, které jsou dle jejich informací vyžadovány u zkoušek různými komisaři. Nicméně vždycky říkali, že je to bez záruky a že bude záležet na komisaři, jak danou věc posoudí. Bylo to stylem, na tomhle někteří bazírují, na tomhle zase jiní atd. Ale celkově vzato férová příprava. Podle mě tam bylo až moc věcí týkající se toho, jak se jmenují části zbraně, kde jsou zkušební značky, co je to za zbraň. Na toto se mě žádný komisař (a že jsem zažil dva), neptal.

Obecně, podle mě je nejlepší zaplatit si školení na střelnici, kde budete dělat ZP. Má to několik výhod. Budete střílet a manipulovat se zbraněmi, se kterými na střelnici už trénujete, znáte prostředí. Tzn., nebudete tak nervózní. Lidé na střelnicích jsou také účastni zkoušek, takže znají vrtochy komisařů a mohou Vám předat své poznatky. Sice nikdy nevíte, co si který komisař vymyslí, ale alespoň zvýšíte pravděpodobnost úspěchu. Nejlepší je vzít si na školení zápisník a psát si všechny postupy a instrukce (platíte si za čas, tak jej efektivně využijte), pak si je projít a na dalším školení se jich zkusit držet. Pokud myslíte, že uděláte zkoušku tak, že se podíváte na to video na youtube, kde ten pán mává zbraněmi po celé místnosti a celé to ukončí tím, že řekne, „to je tak všechno, na co se Vás může zeptat“ nebo že si pustíte nějaké americké „tap and rack“ způsoby, jak řešit „click and no bang“, tak toto velmi pravděpodobně nebude fungovat.

Jak probíhala zkouška – ta první

Bylo nás tam cca 20, komisař se mi zdál takový nějaký asi bývalý nebo současný voják, hodně striktní a beroucí zkoušku vážně. Prvním úkonem je zaplatit střelnici za zkoušku (cca 1000 Kč) a komisaři za zkoušku (600 Kč). Zkouška byla rozdělena de facto do tří částí. První část test, druhá bezpečná manipulace a třetí střelby, s tím, že nejprve všichni psali test, potom všichni bezpečně (nebo nebezpečně) manipulovali a kdo nebyl vyhozen, šel střílet.

Test nenapsalo cca 5 lidí. U bezpečné manipulace jsme postupně začali propadat depresi, protože neustále vycházeli uchazeči, kteří tuto část neudělali. Zavládla hodně nervózní a hustá atmosféra. Až se objevil jeden kandidát, který praktickou udělal, tak ostatní si sice trochu ulevili, ale pak se celá věc opakovala. Když to shrnu, neudělal jsem kvůli jedné chybě v manipulaci, o které si myslím, že by ji jiný komisař odpustil, detail raději vynechám.

Jak probíhala zkouška – ta druhá

Jelikož jsem šel na opravu, platil jsem o něco menší fee střelnici (už jsem nepsal test a nevyužíval jsem tedy tolik prostory), ale komisaři šlo opět 600. Atmosféra byla celkově lepší, protože komisař byl víc v pohodě. Toto bylo znát i na dvou příslušnících policie ČR, kteří tak nějak přebrali pohodové naladění od komisaře a celkově jsem si říkal, že by to mohlo vyjít. Na rozdíl od prvního komisaře, druhý komisař spojil do jednoho bezpečnou manipulaci a střelbu, tzn. kdo bezpečně odmanipuloval, šel rovnou střílet. Toto se mi zdálo lepší než postup prvního komisaře, který volal uchazeče zvlášť na střelby a na stůl dával zásadně nabité a „zavřené“ zbraně…aby ještě znovu ověřil, že bezpečně manipulujete. Slyšel jsem i o papírcích v hlavních brokovnic a nařezaných nábojnicích, asi je to komisař od komisaře.

Bezpečně jsem odmanipuloval i odstřílel, chybu (podle komisaře 1) jsem už nezopakoval. Dostal jsem tedy potvrzení o odborné způsobilosti.

Co mi na zkouškách vadilo

Překvapilo mě, že jaký rozdíl byl v náhledu a celkovém přístupu obou komisařů. Jako nešťastné hodnotím to, že neexistuje žádný pevně stanovený a pro uchazeče i komisaře závazný postup pro bezpečnou manipulaci se zbraní i střelby. Nějaký předpis, který by platit v celé ČR pro všechny stejně. Něco jako, jak se standardně řeší závady, kam se míří, co přesně znamená který pokyn, co je akceptovaný postup a co ne, atp. Toto by celou věc učinilo o mnoho transparentnější. Nevím, jestli je tato šedá zóna výsledkem záměru (tzn. aby měly střelnice a komisaři business a policisté volný den) nebo je to jenom nedořešená věc, která se teď víc projevuje, protože na zkoušky chodí o 300% víc uchazečů než v minulosti. Podle mě by to zasloužilo trochu pozornosti, protože by to zabránilo frustraci jak na straně žadatelů, kteří se nemají jak dozvědět, co se od nich bude přesně očekávat, tak na straně komisařů, k nimž chodí uchazeči nenaplňující jejich představy – které se ale neměli kde předtím dozvědět. Komisaři sice dali před zkouškou takový mini breefing, jak budou přistupovat k některým věcem, ale samozřejmě nemohli uchazeče školit a z podstaty věci jim nemohli říkat, jak mají co dle jejich představ udělat. Vadilo mi, že za stávajícího systému je možné, že uchazeč se potká se dvěma extrémy, buď z hyper přísným komisařem, který nedá zkoušku nikomu, ačkoli by si to někteří zasloužili, nebo s někým, kdo to bere až moc volně a dá zkoušku všem, ačkoli by ji všichni neměli dostat – i když toto nebyl náš druhý komisař, mluvím ze zkušeností jiných uchazečů. Výše uvedené zakotvení a popis pravidel by to eliminovalo.

Zkouška je na celý den a je možné, že na řadu na manipulaci a střelby přijdete až ve tři hodiny odpoledne nebo později. Když uvážíte, že začínáte v půl osmé ráno, berte v potaz, že celý den nejíte, jste unavení a vystresovaní. Takže moje rada, vezměte si hodně jídla a pití. Ze střelnice se alespoň v našem případě nedalo jen tak odjet, nevíte, kdy přijdete na řadu. Asi by mělo smysl brát na zkoušky menší turnusy, cca 10 lidí by bylo lepší než současných 20. Popř. by bylo dobré udělat přestávku na oběd, popř. sdělit uchazečům, kdy kdo zhruba přijde na řadu. K zamyšlení pro příslušné orgány.

Nedostanete na začátku poučení, jak se bránit proti postupu zkušebního komisaře. Nevíte tedy, zda se nacházíme v režimu správního řádu nebo jiného předpisu a nevíte, jak, kde a jakým způsobem řešit stížnosti či žádosti o přehodnocení zkoušky. Nevíte, kdo, jak a v jaké lhůtě o Vaší případné stížnosti má rozhodovat. Je to celé hodně v mlze a podle mě to vytváří určitý prostor pro korupci. Resp. máte pocit, že jste v moci komisaře a příslušníků policie a že jejich postup tedy není možné nikdy rozporovat. Na jednu stranu chápu, že není cílem, aby všichni, kdo neudělali, si stěžovali. Na druhou stranu, pokud jste vyhozen neoprávněně, měl byste mít možnost se bránit. A co je nejdůležitější, při absenci jasně stanovených pravidel vlastně ani nevíte, jak a s odkazem na co se máte bránit. Když nikde není napsané, co je bezpečná manipulace, jak chcete prokázat, že jste manipulaci provedl správně? Na základě čeho komisař a policisté vyhodnocují, zda jste bezpečně manipuloval, když nikde není stanoveno, co to znamená?

Co se mi obecně líbilo

Nabyl jsem dojmu, že zákon o zbraních je všude striktně dodržován. První oblastí jsou obchody se zbraněmi. Ptal jsem se, jestli bych si někde mohl zbraň jenom vzít do ruky, abych zkusil, jak mi sedne atd. Bez ZP mi nikde zbraň do ruky nedali, což je podle mě dobře. Dále, na střelnici jsem byl vždy pod dohledem a nikdy se nestalo, že by instruktor odešel nebo se mi nevěnoval. I při manipulaci se zbraní na střelnici bylo dbáno na zásady bezpečné manipulace, nošení zbraně na střelnici atd. Tyto věci se braly skutečně vážně. Je fakt, že i když mě první komisař docela nasral, co se týče jednání, tak se choval poměrně slušně.

Závěr

Je dobře, že u nás ještě jako jedné z mála zemí světa můžeme nabývat a držet zbraně. Je samozřejmě super, že máme tuto možnost. Nicméně podle mě systém zkoušek není úplně ideální a tu a tam by to chtělo trochu doladit. Možná, že s větším počtem uchazečů a podnětů od nich se tento systém ještě vypiluje a pokud nám jej nezruší z EU, tak bude sloužit (ještě více než teď) jako vzor pro ostatní země.

Všem hodně zdaru k získání ZP a uvidíme se na střelnici.

25.09.2016 AV

Související články: