Ta otázka už jistě napadla snad každého : Co by se stalo, kdyby … ?
Někdy minulý týden šla v TV zpráva o další plánované blokádě hraničního přechodu, snad Dolního Dvořiště, rakouskými aktivisty, kteří tímto způsobem vyjadřují odpor proti Temelínu.
Zprávu jsem slyšel, nějak strávil a v podstatě zapomněl. Pak jsem jí slyšel znova a to už jsem si řekl : to bude zase v televizi o čem mluvit a v duchu viděl ty baterie televizních štábů bůhví odkud. V tom okamžiku mě to napadlo – co by dělali aktivisti, kdyby se ně nepřijel podívat ani jeden jediný reportér? Ta představa mě zcela okouzlila a v duchu jsem se vžil do role jednoho z nich – týdny před hodinou H píšu stovky mailů spřáteleným osobám, vymýšlím hesla na transparenty a po nocích je šiju, píšu další stovky mailů bratrům, zda už mají vymyšleno a ušito. Chodím po desítkách obchodech a hledám to správné oblečení, píšu další maily, abych věděl kdo v čem půjde, kde to koupil, kolik to stálo a tak. Nakonec kupuju tři m2 žlutého (žlutá je dobrá) nepromokavého něčeho a další večery šiju něco, co má vypadat jako pláštěnka. Píšu další maily, kdy už budou mít všichni hotovo, čtu maily, kdo koho kam odveze, kdo s kým pojede, kdo přiveze pití, kdo jídlo, kdo přijede autem, kdo traktorem. Po třech měsících je konečně ona hodina H známá a organizačně všechno vyladěné. Sedám do auta k někomu, koho jsem v životě neviděl, jedeme asi dvě hodiny a jsme tam. U hraničního přechodu, který zablokujeme a znepříjemníme život lidem, kteří za to mohou.
A teď to vidím, dva tři znudění celníci a jinak NIKDO! Auta jsou odkloněna už padesát km předem a nikde ani jeden jediný novinář. To snad ani nemá cenu vylézat z auta a té zbytečné práce a těch vyhozených peněz!
Otázka zní podobně jako v úvodu : Byl by hraniční přechod zablokován, kdyby podobné akce média ignorovala ? Tvrdím, že nebyl a celkem hned je možnost si to ověřit, protože se chystá nejdelší blokáda hraničního přechodu Dolní Dvořiště. Samozřejmě za dodržení přesných pravidel hry :
– policie odkloní dopravu tak, že na přechod nedorazí ani jedno auto;
– na místo blokády nepřijede ani jeden novinář nebo kameraman;
– po blokádě se ani jedny noviny o proběhlé akci nezmíní.
V této souvislosti se nabízí otázka : Zemřelo by tolik dětí ve škole v Beslanu, kdyby onu „akci“ média prostě ignorovala?
Byli by rodiče uvězněných dětí schopni jakési kolegiality s ostatními rodiči? Dalo by se k té škole nejít ? Nikdo, ale vůbec nikdo by si toho nevšímal. Co by se stalo? Únosci by zabili pár učitelů, asi by nezačínali dětmi a ono by se nic nedělo, velké obrovské a tlusté NIC. Asi by si hoši zablbli a dřív nebo později by celou akci nějak ukončili. Postřílet by je mohla policie potom.
Kolik by zemřelo lidí 10? 15? I kdyby 100, pořád by to bylo lepší než 331.
Opět se nabízí otázka : Mají média moc zabíjet? Mají takovou moc?
Osobně si myslím, že ano, protože to tak chceme.
(Zatím nikdo nehlasoval)