Městochod (Škoda Citygo)

Featured Image

Nedávno jsem měl možnost pár dní používat Škodu Citigo, a tak se s vámi podělím o své dojmy. Na úvod bych uvedl snad to, že najezdím přes 50tkm ročně, z toho většinu Superbem a větším MPV. Výrobky Skoda Motor Werke nevyhledávám, ale už jsem osedlal snad všechny modely v různých motorizacích, většinou nedobrovolně jako služební auta. S malými auty v posledních letech nepřijdu uživatelsky moc do styku, ale před lety jsem najezdil něco Peugeotem 106 a Smartem ForTwo. Tolik na úvod k mému úhlu pohledu.

První dojmy

Citigo je samozřejmě prcek, ale zas ne úplně nejmenší. Pokud ho zaparkujete vedle Yarise, tak uvidíte, že má skoro stejné rozměry i tvar. Jedná se o malé levné auto, které je samozřejmě plné kompromisů. Koncern se vydal cestou nabídnout přední dvojici pasažérů dojem o třídu vyššího auta, ale za cenu skrovného místa vzadu (o minimalistickém kufru nemluvě). Městochod tak považuju spíš za 2+2 než plnohodnotně čtyřmístný vůz.

Filosofií auta byla zjevně jednoduchost a minimální výrobní náklady. Pokud do něj sednete z dnešní běžné automobilové konfekce, tak si uvědomíte, co všechno zde není… Například kdy jste naposledy seděli v autě, které na páčkách pod volantem nemělo žádné ovládací prvky?  Celkově se tak nějak vrátíte do roku 1995…

Můj kousek byl v nějaké střední výbavě, oproti provedení „social edition“ jsem z příplatkové výbavy zaznamenal  manuální klimatizaci, rádio s CD, el. okna vpředu a centrál. Zadní okna byla pevná.

Interiér

Městochod preferuje na rozdíl od jiných malých aut prostor v přední řadě na úkor cestujích vzadu. Místa vpředu je opravdu dost (aspoň v podélném směru a na výšku), pocitově rozhodně víc než ve Fabii. Docela by mně zajímalo srovnání s Audi TT nebo VW New Beetle, které mají prostor rozdělený podobně.

S mými skoro 190 cm výšky jsem měl dost prostoru nad hlavou a ani sedadlo řidiče nemusím mít vzadu až na doraz.  Pokud ovšem má za mnou ještě někdo sedět, tak už je pozice za volantem na hranici komfortu, ale aspoň tu řidiče do kolene nic netlačí jako ve Fabii. U třídveřové verze jsou bezpečnostní pásy logicky uchycené hodně vzadu, takže si člověk skoro vykloubí rameno, než na ně dosáhne. Vůbec netuším, jak si pro pás sáhnou menší lidé, kteří musí mít sedadlo blíže u volantu.

Interiér je strohý a chudý, auto působí dojmem lépe vybaveného golfového vozíku. Z interiéru čiší katování kostů, kromě sedadel a části palubky je všechno maximálně jednoduché. Nejhůře zpracované jsou asi výplně a madla dveří. Vnitřní zpětné zrcátko působí lacině a nestojí za moc. Materiály sedadel, středový panel a volant působí ale vcelku kvalitně. Pokud Citigo chápete jako věc na přesouvání z bodu A do bodu B, tak je vše naprosto dostačující. Na druhou stranu tu nečekejte nic, na čem by vaše oko spočinulo s radostí.

K sedadlům nemám ergonomické připomínky, pouze integrovaná opěrka hlavy nemusí vyhovovat každému. Přední sedadla se dají po odblokování aretační páčky polohovat proti pružině nebo posouvat, nic víc nečekejte. Sedadla ale nemají polohovou paměť, ani to u řidiče, což je otravné. Pokud na zadních sedadlech převážíte třeba tašku nebo kabát, tak musíte po každém nasednutí sedadlo znovu seřizovat. Nakonec jsem to dělal tak, že jsem si na zadní sedadlo sahal pro věci raději skrze třetí dveře vzadu.
Budíky před řidičem jsou minimalistické, je zde rychloměr, otáčkoměr a palivoměr a miniaturní zeleně podsvícený displej s počítadlem kilometrů. Podsvícení budíků nejde regulovat a ve dne stojí za prd, i když nesvítí slunce.

Odkládacích prostorů není moc, kapsy ve dveřích, dva držáky nápojů, cosi ve spodní části středového panelu. Schránka před spolujezdcem je malá, stejně tak jako kapsy ve dveřích.

Zavazadelník

Kufr po otevření působí dojmem, že je navržený na tři igelitky z Lidlu. Zdání ale klame, naskládáte do něj docela dost, třeba 15 balíků nápojových kartonů. Říká se, že rozměry kufru jsou navržené na basu piv, ale to jsem nezkoušel. V kufru žádný organizační systém není, protože není dost prostotu, aby šlo něco přepažovat nebo organizovat. Kufr je poměrně hluboký, dvojité dno by možná nebyl špatný nápad. Po stranách najdete háčky na zavěšení tašek – docela milé.

Vstupní otvor je malý. Zadní sedadla jdou sklápět (ale jen opěrák), což vytvoří velký schod. Městochod  nemá posuvná zadní sedadla (jako některá jiná malá auta), takže variabilita je minimální. Zkrátka nic pro chalupáře, ale na týdenní nákup to stačí.

Motor

Vlastně ani nevím, jaký benzínový motor mně bzučel pod kapotou, ale psali na něm MPI a v techničku bylo 44kW.  Autu uděloval přiměřenou dynamiku, a pokud jsem jel sám, tak byla jízda i docela svižná. Na dálnici se projevoval lépe, než taková 1.4 TDI (která hučí jako vysavač) nebo 1.2 HTP (která nehučí a nejede).

Jízdní vlastnosti

Nečekal jsem zázraky a tak mne Citigo docela překvapilo. Stabilita auta je dobrá, limitující jsou hlavně ve městě malá kolečka a úzké gumy. U leckterého kanálu nebo obrubníku si musíte dobře rozmyslet, zda jej přejedete…

Na dálnici jsem najezdil většinu kilometrů. Cestovní rychlost kolem 140 km/h (tachometrových) je naprosto použitelná, auto je v mezích svých rozměrů přiměřeně stabilní. Vyšší hlučnost asi nikoho nepřekvapí, ale stále lze ještě telefonovat přes hands-free. Při tachometrové rychlosti kolem 160 km/h (reálně odhaduji tak 130-140, ale podle GPS jsem to neměřil) auto ještě docela sedí a neplave, ale motor i podvozek jsou už na konci svých možností. Možná se na stabilitě příznivě podepisuje i překvapivě velká hmotnost kolem jedné tuny (čekal jsem tak 700kg).

Co naopak zklamalo, je chování auta při brždění. Stačí nepatrně intenzivněji přibrzdit třeba ze 120 na 80 a auto jde na čumák a máte pocit, že se vás (neexistující) zadek snaží předběhnout.  Tohle šlo nastavit určitě lépe.

Jeden den jsem jezdil i po sněhu. ABS zasahuje poměrně brzo, úzká pneumatiky snadno ztratí přilnavost.  Moje auto mělo nějaké řízení trakce (nebo už všechna nová auta musí mít povinně ESP?) takže i rozjezdy pod plynem nečinily vůbec žádné potíže. Moc nevím, jak bych měl zkusit ráno po vyjetí „utrhnout“, podle rad některých zde citovaných „dopravních expertů“. Asi na to mají dopravní experti nějaký fígl, o který se s námi zapomněli podělit.

Auto se na sněhu a ledu chová předvídatelně a i po neuklizené silnici lze v  10cm sněhu jet rozumně kolem 80 km/h (pochopitelně v přímém směru).  S trochou opatrnosti jde i předjíždět řidičky, které jedou „bezpečně“ kolem 30 km/h s o dvě třídy lepšími vozy. V přetáčivém smyku (parkování do protisměru přes ručku) je auto docela dobře řiditelné plynem. Na sněhu si lze tedy užít i trochu zábavy, což jsem párkrát vyzkoušel, protože blbnout s dvoutunovým naftovým sedanem nebo MPV to jaksi není ono…
K citlivosti řízení si nic nepamatuju, tak asi byla normální. Určitě to nebylo asijsky přeposilované.

Podtrženo, sečteno: podvozek je docela jistý a stabilní, řazení přesné, ale žádnou zábavu nečekejte. Městošlap nemá ambice být více než jen přibližovadlo.

Spotřeba

Na jednu nádrž jsem ujel cca 550km v režimu město a dálnice 120-140 km/h (tachometrových), což dává spotřebu kolem 6 l/100km. To je ok, čekal jsem víc.

Co se mně líbilo

Dost prostoru na předních sedadlech
Vhodný motor
Dobré jízdní vlastnosti
Auto je použitelné i na dálnici
Citigo překvapivě dobře svítí

Co mi vadilo

V autě je v noci tma jako v hrobě, protože miniaturní display a pár podsvětlených tlačítek nedokáže iluminovat interiér vozu. Pokud vám spadne PETka na podlahu, tak ji nemáte šanci najít.  Jako přípatkou výbavu doporučuju objednat dvě diody po palubovku nebo nějakou simply clever baterku.

Dát na černou výplň dveří černé kličky a ještě na neobvyklé místo, to není taky moc simply clever. První dny budete potmě otvírání dveří neustále hledat.

Zadní plato (nebo spíš lišta?) se nezvedá ani nepokládá s víkem kufru. Než si na to zvyknete, tak ji budete zapomínat ve zvednuté poloze, kdy potom nic nevidíte ve zpětném zrcátku. To taky není simply clever. Jako dodatečnou výbavu tedy silně doporučuji klacek nebo koště, abyste plato mohli položit z místa řidiče – jinak následuje sekvence: zabrzdit, odpoutat, otevřít dveře, vystoupit, obejít auto, otevřít kufr, sklopit plato, zavřít kufr, obejít auto, nastoupit, zavřít dveře, připoutat se, odbrzdit,  nerozčilovat se a uklidnit se.

Držák na nápoje máte vpředu pod palubovkou až někde u pedálů, takže do něj dosáhnou pouze majitelé dlouhých rukou nebo krátkých nohou.
Stěrače jsou hodně mizerné a dělají často velký hluk, přestože se zdají být kvalitní a přední sklo je prakticky ploché.
V autě nejsou hodiny (aspoň ve výbavě, se kterou jsem jezdil)

Shrnutí

Městochod mne docela příjemně překvapil, je to přibližovadlo použitelné nejen do města, ale i na dálnici. Kromě Superbu MkI je to asi jediná škodovka, u které si umím představit, že bych si ji koupil domů. Auto mně osobně dává větší smysl než třeba taková Fabia a je sním příjemnější svezení než s podmotorizovanými většími vozy. Tím ovšem neříkám, že za stejné peníze nedostanete jinde lepší nebo větší auto… Jo, a pokud si rozhodnete koupit Citigo, tak si nezapomeňte pořídit tu baterku a klacek.


15.02.2014 Dopamin

12345 (5x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
1 039x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:53
D-FENS © 2017