Bylo to nepochybně krásné pozdní odpoledne. Bylo mi sice trochu špatně od žaludku, asi z těch volebních billboardů, ale jinak jsem se docela držel.
Šel jsem do města vyřídit nějaké záležitosti. Byla středa, nebyl úřední den, čili státní, krajští, městští a nevím ještě jaký úředníci již od dvou vyvalovali doma své znavené prdele. Nemusel jsem se dívat na ty jejich panovačný ksichty, což mi dělalo docela dobře. Teď bylo pět odpoledne, takže byli venku pouze normální lidé.
Taky jsem neviděl žádný deprivanty. Nejhorší situace během dne je kolem jedné, když skončí „pracovní“ doba v neziskovkách a současně vylezou ven angažovaný matky. Pak vám různý lidi strkaj před auto kočárek, po silnicích se mátoží silniční vši a po přechodech chodí schválně pomalu, abychom museli déle čekat, protože moderní občanský aktivismus je hlavně vo naschválech. Zakrátko se pak všichni tváří, jako by kousali dráty.
Zaparkoval jsem auto na plácku označeném „Reservé pro klienty GE money bank“. Jsem přece klientem GE money bank. Mám tam účet, jen jsem jim akutně nic nepotřeboval. Vlastně jsem jim nepotřeboval od doby, kdy mi cikáni ukradli platební kartu. Šel jsem do města něco vyřídit. Byl jsem spokojený, nemusel jsem teď nic platit. Parkovné bylo již obsaženo v tom fantastickém úroku 0,15% z běžného účtu. Lidé se na mě koukali, konečně po dlouhých týdnech blbců na blilbórdech viděli blbce naživo, zejména takového, co má účet u GE.
Bylo hezké počasí, ale ne moc teplo. Nějaká černovlasá slečna měla moc krásné červené letní šaty. Říkal jsem si, jestli jí v tom není zima v tomto globálně otepleném světě. Evidentně nevěděla, že má volit menší zlo – kdyby to věděla, vzala by si třeba tepláky, vaťák nebo kulicha, protože mezi „nastydnout“ a „zpotit se“ je menší zlo to druhé. Ale jí se asi zachtělo vzít si ty červené šaty, aby vypadala dobře, což se jí očividně povedlo.
Šel jsem kolem obchodu se škrpálama – obuvnictví v ČB už žádná nejsou – a tak jsem se šel podívat, zda by neměli nějaký šikovný škrpál. Chtěl jsem hnědé polobotky, ale měli jen hnědé o číslo menší nebo černé v mé velikosti. Nekoupil jsem si nic, ačkoli mít černé boty je evidentně menší zlo než nemít boty.
Nějaká paní nesla deštník. Připadalo mi zbytečné tahat se v takovém dni s deštníkem. Na druhé straně, riziko zmoknutí tu bylo. Teoreticky správné by bylo vzít si polovinu deštníku. Tím by se pokryly všechny nepříznivé stavy reprezentované krajními situacemi „zmoknout“ a „tahat se zbytečně s deštníkem“. Polovina deštníku by byla nejmenším zlem. Jenže paní měla celý deštník. Ani ona nevolila nejmenší zlo, ale řídila se jednoznačnými preferencemi.
Je to zvláštní, ale nikdo v reálném životě nevyhledává menší zlo, ale maximální shodu se svými požadavky. Proč všichni volí takový přístup, je zcela zřejmé. Když budou preferovat nejmenší zlo, stane se, že zlo zvítězí a ovládne je, sice to menší, ale pořád ještě zlo. To v běžném životě nikdo nepotřebuje, protože by, lidově řečeno, nadělal do vlastního hnízda.
Tak proč bychom to měli dělat o volbách??
Tyto volby jsou atypické tím, že se není proti komu vymezit, dva hlavní hráči – strany ODS a ČSSD – jsou si programově podobné natolik, že mezi nimi nelze najít významné rozdíly. I personálně jsou si podobné a ke každému funkcionáři v jedné straně lze v druhé najít dokonale podobný protikus (Langer-Tvrdík, Dalík-Dimun, Zaorálek-Tluchoř…). Dříve nebo později začnou oficiálně nebo neoficiálně spolupracovat. Není proti čemu volit, lze volit pouze pro něco, a to něco navíc stojí za starou bačkoru. Nejmenší zlo tak v tichosti skončilo.
Tímto oznamuji, a to zcela v rozporu se zákonem a s cílem ovlivnit vaše voličské chování, že budu volit Svobodné.
Kdo má zájem, může mě následovat. Šance, že tato strana překoná 5% hranici pro vstup do parlamentu, je pouze teoretická. Znamená to oslovit 250.000 voličů a to je pořád ještě hodně. Je to vlastně docela tristní, že do parlamentu by se nedostala strana, kterou by volila například celá Plzeň včetně dětí, starců a držitelů falešných diplomů. Jakýkoli záměr, ať politický, podnikatelský nebo třeba vědecký, potřebuje zhruba pět až deset let na to, aby „zakořenil“, a Svobodní těchto pět let k dispozici neměli.
Šance, že překoná 1,5%, je už větší. Pak dosáhne na státní podporu a získá peníze pro svou další činnost. Kromě toho takový výsledek bude pro její členy a představitele motivační natolik, aby se začali více snažit. Naprosto nesmyslná je myšlenka, že volbou malých stran něčí hlas „propadne“. V nejhorším případě se tento „propadlý“ hlas rozpočte k tomu stanovenou metodou do výsledku stran, které kvórum překonaly; za předpokladu vzniku velké koalice ODSSD (silný předpoklad) se tedy nevýhoda „propadnutí“ hlasu neguje, protože stejně sám skončí tam, kam ho volič stižený psychózou z „propadnutí“ donese.
Jiné menší politické strany zmiňované často v diskusi by byly pro mě také volitelné. Za naprosto nevolitelné považuji následující strany, mající spíše charakter zájmových a nátlakových sdružení zmrdů než politických stran: ODS, Zelené, TOP09, KDU-ČSL, ČSSD.
(Zatím nikdo nehlasoval)