Mazda 6 2.5 G194. Takové lidové grand turismo.

Featured Image

Před nedávnem jsem doplatil benzínovou Mazdu 3 ve dvoulitru se 121 koňma. A vzhledem k mojí maximální spokojenosti, jsem nikterak nepřemejšlel o výměně. Spotřeba vynikající, výkon dostačující, jízdní vlastnosti skvělé, řazení přesné, posez a ergonomii ovládání mi snad dělali na míru. Takže další nejméně tři roky je vo rodinej vůz postaráno. Vzhledem k současné automobilové produkci, dost možná už i na furt. Jenže člověk míní, účetní mění. Prej, pokud nechci, aby velká část mých vydělaných peněz byla řádně zdaněna a tím propadla peklu, mám si pořídit drobnou nákladovou položku. Bo jinak mi nebude moci, v zákoných mezích pomoci.

Nu co, povídám. Holt se k tomu postavím čelem a prvně v životě si pořídím pořádnou káru. Limit byl jasnej. Osmsetpade. Pečlivě jsem prostudoval nabídky všech možných automobilek a nešlo jinak. Mazda 6 Sedan 2.5 G194 v bazální výbavě. Nebudu vás tu zatěžovat technickým popisem, to nechť si každý vyhledá sám. Vono, koho dnes zajmá kompresní poměr. Nebo jak uložení náprav souvisí s jízdní vlastnosma, hlučností vod kol a životností nápravy. Hlavně konektivita! No a ta zas nezajmá mě. Takže to bude spíš vo pocitech. Mojich! Třeba vám to pomůže při vašem rozhodování, jakou káru si pořídit.

Design. Osobní věc, každej to máme jináč. Ale Mazda 6 je pro mě jedno z nejhezčích aut na trhu. V daným segmentu, pochopitelně. Zepředu se mi líbí stoprocentně. Z boku taky. Zadek bych trochu přivostřil, je takovej nevyhraněnej. Teda, až na ty dvě nerezový koncovky vejfuku.

Vnitřek. Palubka je dizajnově přesně dle mé představy. Jednoduchá, žádný vopičárny. Jasné horizontální linie jí dávají řád, přehlednost a opticky rozšiřují vnitřní prostor. Použité materiály jsou v kvalitě nadstandartní. Slícování příkladné. Ergonomie interieru je účelově jednoduchá. Vlevo dole od volantu je parta čudlíků, co vypínají jízdní asistenty. Kaplička přístrojů obsahuje tři kruhové přístroje, otáčkoměr, rychloměr (oba klasické, tudíž rafičkové) a jeden sdružený (což je displej). Ten obsahuje palivoměr, teploměr, palubní počítač. Je s volitelným prostředím a bez přiblblý grafiky ve stylu počítačových her. Head-up displej se promítá na přední sklo, je dobře čitelný a v podstatě k ničemu. Všechny informace mám přehledně na palubce. Co vůbec na HUD displeji nechápu, je upozornění na auto přede mnou. Pokud dojíždím auto, vobjevý se tam symbol autíčka a jsem-li k němu blíž, zvoranžový. Kurva, k čemu to je? K čemu je mi piktogram, promítající se mi prakticky na to auto, na který mě upozorňuje. Dyť to auto přeci vidím! No nic, třeba to má někdo jinak. Displej infotaimentu přiměřené velikosti je v zorném úhlu, krom rádia a navigace není za jízdy k ničemu třeba. No dobře, k telefonování je dobrej. Pod displejem jsou výdechy vzduchotecniky a pod nima sdružené ovládání klimatizace, vyhřívání sedaček a tak. Pěkně přes mačkací čudlíky a otočná kolečka. Vše na jednom místě, jednoduché, přehledné, skvělé. Tunel mezi předníma sedačkama je řešen jednoduše, řádná páka automatu (ta mě sere, bo bych radši manuál, ale nejde jinak, ale zas lepší páka automatu, než malej čudlík, jako třeba u Mercedesa), tlačítko ruční brzdy (to mě sere taky, bo tím skončila má zimní kratochvíle s blbnutím na sněhu, ale stejně není sníh, tak co), tlačítko sportovního režimu jízdy, sdružené ovládání infotaimentu a malý otočný čudlík hlasitosti rádia (ten mám obzvlášť rád, prakticky vůbec nepoužívám ovládání na volantu). Poloha za volantem je předpisová, sedačky pohodlné, dobrý boční vedení. S manželkou, která je výrazně menší, posouváme sedačku řidiče pouze vpřed a vzad. Netřeba žádných vertikálních korekcí sedačky ani volantu. Prostoru je na zadních sedačkách dostatek. Dítě se tam vejde (má mezi sedačkami svoje dvě usb zástrčky, tak je vod něj klid ) a tři přivožralý kumpáni, co vobčas vozím z degustací, se tam taky máčknou. Petflaška do dveří u řidiče pasuje. Ostatní vodkládací plochy mě nezajímaj, bo auto není nižší skříňový nábytek se zásuvkama. Kufr dostatečnej. Dá se říct, že i velkej.

Motor a převodovka. Atmosférický dvouapůllitr o 194 koních a 258 newtonmetrech. Nádhera. Příjemný kultivovaný chod, lineární zátah napříč otáčkama. Nemám pocit, že by měl motor v nějakých otáčkách slabší chvilku. Při svižné jízdě točit sice chce, ale netřeba to přehánět. Táhne pěkně v plném rozsahu otáček. Když ho vytočíte, má příjemný zvuk. Musím říct, že mě baví řadit sekvencí. Rychlost řazení v sekvenčním režimu maká rychle a poskytuje docela zábavu. Vyšší kvalt se řadí dozadu, nižší dopředu, jak v závoďáku. Pokud dobržďujete někam do vracáku a rychlost se blíží nule, automat vám tam i v manuálním režimu hodí jedničku. Na to si musím trochu zvykat, bo někdy by byla lepší dvojka. V režimu automatu je převodovka pracující dobře, sic malinko gumová. Je šestikvaltová, což není nevýhoda, bo neotravuje neustálým řazením tam a zpátky.

Jízda a podvozek. Podvozek je vyladěn malinko víc k sportu než k pohodlí. Nu a tady jsme u toho Grand turisma. Komfort a výkon. Sportovní auto pro dlouhé cesty. Neunavuje přílišnou sportovností a přitom jde za to vzít a zablbnout. Na malých nerovnostech se Mazda jen tak pohupuje, bez známek jakékoliv nervozity. V zatáčkách se naklání malinko víc než bych chtěl. Tady je třeba říct, že jsem si tam nechal dát sedmnáctky kola, možná by devatenáctky naklánění zlepšily. Při větších nerovnostech se začne podvozek chovat sportovně. Auto ztuhne, kola dobře kopírují asfalt a drží směr. Při obřích nerovnostech se občas ozve od tlumičů i nějaká ta rána, ale auto neodskakuje, je klidný. V zatáčkách na limitu se auto chová přísně neutrálně. Ale tady se musím přiznat, že na absolutní limit jsem ještě nešel. Přeci jen, s pětimetrovou, 1470 kg těžkou limuzínou se ještě trochu bojím. Budu muset zkusit nějaký letiště. Zrychlení z 0 na 100 vodpovídá váze, výkonu a automatu. Pružné zrychlení ze 100 na 140 je díky velkýmu skoku mezi 4 a 5 kvaltem pocitově horší, než ze 140 na 180, kde motor plynule a pěkně táhne. Nad 180 už dvouapůllitr začíná vadnout. Ve velkých rychlostech se šestka cítí jak gepard ve stepi. Nad 130 jí dobrá aerodynamika přilepí k asfaltu, výrazně ztuhne řízení a vy máte pocit, že 180 není rychlost. Auto je celkově tiché, ale co potřebujete slyšet vod motoru či vod kol, to slyšíte. Jsem nadšen adaptivníma světlometama, svítí hodně (na rozdíl vod Mazdy 3) a fungujou geniálně. Zapni a zapomeň.

Spotřeba. Tady ještě úplně nevím. Neb 4800 km ještě není úplně optimum pro jasný závěry. Na dálku při klidný jízdě se dostanu i na 5,8. Mix vokresky, dálnice, předjíždění, easy rider, tak vokolo 7. Město 8,6. Pokud tlačíte na pilu, zatáčky, brzda, plyn, tak je tam okolo 10. Jestli to žere volej, zatím nevím. Ale určitě to žere dost vody do ostřikovače. Což je takovej voslí můstek ke stěračům, bo ty teda v automatickým režimu moc nefungujou. Tady se můj názor s umělou inteligencí, na to kdy stírat, dost rozchází.

Co říct závěrem? Já k tomu autu nemám podstatných výhrad. V kategorii cena/výkon těžko bude hledat soupeře. Je to auto pro řidiče, co se rád sveze a přitom chce trochu toho pohodlí. Taky je to auto pro konzervativce, co má rád progres, ale pouze v mezích zaběhlých tradic. A sere ho, pokud se za progres vydávají takový věci, jako je ovládání přes tablet. Přičemž to má jediný důvod! Ušetřit pár eur za čudlíky. Mě příde, že Mazda vidí progres hlavně ve zlepšování jízdních vlastností, motoru, jízdního komfortu řidiče. Opakuji! ŘI-DI-ČE! Myslím, že šestka je v tomto ohledu celkem povedená.

 


04.10.2020 Vosisko


Související články:


12345 (127x hodnoceno, průměr: 2,31 z 5)
10 937x přečteno
Updatováno: 4.10.2020 — 21:06

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!