Máte už načtené dveře? - zpět na článek

Já bych vás opravil, toto je kapitalismus. Stav škol k ničemu, který byl celá desetiletí před Českou republikou dosažen například v USA či řadě západních zemí.
USA se to dařilo dlouhou dobu zakrývat imigrací nejchytřejšíách lidí ze zbytku světa. Ve 20. století především na útěku před Hitlerem a nacistickým řáděním, stejně jako před 1. světovou válkou. A později před komunisty.
Nicméně tento stav školství je čistý kapitalismus. Jen doháníme USA a Západ, kde jsou ve školské mizérie hodně napřed.
Měl jsem mnohokrát tu čest za posledních 20–30 let mnohokrát poznat stav řady základní, středních i univerzitních škol v řadě států i jejich absolventů. Žádná sláva. Ostatně přečtěte si od Feynmana (nositele Nobelovy ceny a vysokoškolského profesora v USA) knihu „To snad nemyslíte vážně“.
Takže já vás opravím: Tento stav školství je čirý kapitalismus. A až se ponoří školy ještě hlouběji, bude kapitalizace škol dosažena zcela.

Milý JJ, měl jsem tu čest se z mnoha absolventy těch špičkových škol potkat, mluvit s nimi, pracovat s nimi, apod. A pochopil jsem jednu věc: Proměnné „škola se označuje za špičkovou“ a proměnná „škola je kvalitní a něco člověka naučí“ má velmi velmi malý až zanedbatelný průnik.
—
Na zahraniční školy se mimo jiné chodilo naučit se cizí jazyk, a i já bych si střihnul v zahraničí rok až dva ne nějaké škole právě z tohoto důvodu: nečekám znalosti, ale zdokonalení v jazyce. Plus získat kontakty plus pár dalších side effects. Jako naučit se prezentovat, diskustovat, přístup k technice, ale znalosti – to je to poslední.
Pořád platí, že když někde člověk práskne vysokou popelářskou z West USA, dělá to větší dojem, než jaderným inženýrství a červeným diplomem z Prahy. Jde jen o dojem, například na lidi dělá větší dojem časopis Blesk, a proto má daleko větší náklad, než třeba časopisy serióznější.
—
A jak chcete, milý JJ, mít dobré vzdělání, když vás zkazí už na základní škole? Viz to USA. Ten handicap překoná málokdo. V USA je tragédií i střední školství. Vysoké školství se jakž takž drží díky importu cizinců do těchto škol.
—
Já třeba mám několik svých oborů, které sleduji, a všechny odborné publikace objednávám.
Pokud je to z USA, vypracoval jsem si heuristiku: Jsou-li všichni autoři američtí, knihu/publikaci nechci ani neobjednávám. Nemá to smysl, protože to budou okecávací emise slov, prezentace, tisíce děkovných dopisů, pár vět ve stylu „máma mele maso“ a „Ema má mísu“. Pak začne vlastní text. Ten začíná tím, že Američan si musí, prostě musí, i kdyby měl chcípnout, za každou cenu vytvořit alespoň 40 nových termínů pro věci, které už jsou pojmenovány – ale to by ho urazilo, kdyby použil standardní terminologii. Tímto zaplnil asi 90 % stránek, a zbylých 10 stránek věnuje, a to jen když bůh dá, je středa, a navíc konjunkce Saturna s Polárkou, tomu, o čem měla být kniha. Navíc v těch 10 % často ukáže, že tématu v zásadě nerozumí, a to často je to člověk s vysokým akademickým titulem v daném oboru. Takhle je to totiž učili na amerických školách a to je přesně co se tam učí.
Takže pokud je v autorech jméno znějící čínsky, slovansky, rumunsky, indicky, hebrejsky, takovou knihu kupuje. Neamerické jméno autora je daleko vyšší zárukou kvality, než cokoli jiného.

Behemote, já to vím. Právě proto jsem to tak satiristicky napsal. Mezi lidmi a v médiích ale má libovolná vysoká popelářská z USA větší váhu, než i ta nejlepší škola v Česku – a tak je to prezentováno.
xxxxxxxx
Řeči o řadě špičkových západních škol jsou prostě ve většině případů kecy, a ti, kteří něco opravdu dělají vědí, jak to je. Funguje jim to tam skoro všude stejně jako v upadajícím školství u nás. To je pravý kapitalismus. Důležité je, kolik jim škola přinese zisku, a měřitelné výsledky, které se dají dát do PowerPointu, nebo udělat PR do médií, apod. Například: „Naši profesoři vyplodili v průměru o 12345,65 písmenek na osobu více, než jiná.“ nebo „Naše univerzita měla o 3,45 citací na pracovníka větší, než jiná.“ To je přesně vzor a progres českého školství. To je dokonalý kapitalismus.
xxxxxxxx
Špičkové univerzity anglosaským zemí dohánějí a zakrývají hnilobu svého školského systému nabíráním pracovníků ze zahraničí. K tomu ale potřebují být lákavé, a na tom stojí a padá, jestli tyhle Potěmkinovy vesnice zvané např. „americké školství“ budou ještě naleštěné.
xxxxxxxx
Píši to takto natvrdo, protože to tak je. A my jsme to převzali. Máme učebnice, ze kterých se nedá učit. Profesoři, kteří jsou zaměstnání sháněním grantů a klapáním zbytečných písmenek na psacích strojích, aby bylo co dát do PowerPointu v metrikách „počet odborných prací“, „počet citací“, „počet monofrafií“, atd. Studenti jsou pak na školách jako překážející element, ale zatím, zdůrazňuji pouze zatím, to bez něho nejde, ale všeho do času.
Dnešní stav škol je ryzí kapitalismus. Školy prodávají produkt, nikoli znalosti, nikoli vědomosti, nikoli připravenost na život. Je to stejně kapitalistické, jako pojišťovna, která vám podá pojištění v při pojistné události vám vždy sdělí, že na to se pojištění nevztahuje.

Máte pravdu, je to realita. A realita má vždy pravdu. Jít hlavou proti světu a chtít ho oid základu překopat je naivní a zbytečná činnost.
Jen jsem chtěl napsat, že jednoduše „image“ a „kvalita“ jsou v případě západních škol prakticky v opozici. A že to není důsledek socialismu, ale naopak že je to tvrdě kapitalistická cesta. Člověk si musí rozmyslet, jestli chce/potřebuje papír, a jestli chce/potřebuje znalosti, případně nějaké další metriky a podle toho vybírat.
Jako dobrý kompromis by bylo, kdyby existovaly tituly zaplacené pro ty, kdo prostě chtějí ozdobit jméno a nic víc – z tohodle hlediska jsem vítal rozšíření MBA škol. Prostě dostanou titul, všichni vědí, co MBA znamená, vlk se nažere a veľa školdy to nenarobí.
Ale mně už to může být v zásadě jedno.

Potvrzení a byrokracii vyžaduje každý režim. Kapitalistické je uspokojit poptávku zákazníka po čemkoli, a snažit se mu za každou cenu vyjít vstříc, má-li kapitál, tedy čím platit, a zvláště pokud je připraven hodně platit. Nekapitalistické je neuspokojit poptávku, když zákazník nesplňuje parametry.
—
Před rokem 1989 stačilo mít na mnoha místech maturitu, dnes je třeba vyskou školu. Proč? Protože západní školství má více méně posunuté nároky o stupeň níže, než na stejné škole za hlubokého socíku. Americký středoškolák měl zhruba srovnatelné znalosti s leckterým českým základním školákem. Vysokoškolák inženýr má cca stejné znalosti jako tehdejší absolvent prvního ročníku vysoké školy.
.
A normy na vzdělání pro mnohé pozice se prostě opsaly podle západního vzoru. Takže se nároky posunuly o stupeň školy výše.
—
Je to stejné jako s penězi. Peníze dříve byla poukázkou na zlato. Až jednou někoho napadlo, že by ty poukázky se daly falšovat a vyrobit jich víc, než zlata. Dnes považujeme falšování peněz, tedy výrobu peněz bez krytí nějakou hodnotou, za základní kapitalistický způsob fungování ekonomiky, finančního oběhu a bankovního systému.
Přesně tak to dopadne s jakýmikoli poukázkami v kapitalismu. Je jedno, jestli je to poukázka na vzdělání zvaná titul, nebo osvědčení firmě Enron, že její účetnictví je v naprosto skvělém a nejlepším pořádku, apod. Nebo psychologické potvrzení. Nebo …
Je přirozeným cyklem, že každé potvrzení se dříve či později díky falšování stane cárem papíru. A objeví se něco, řemu se zase chvíli věří.

A není v zásadě jedno, jestli se počet lidí určí tabulkově, a nebo podle počtu míst na univerzitě (tedy podnikatelským plánem univerzit), které se obchodníci snaží obsadit studenty? V obou případech je efekt stejný, je určeno uměle, kolik vysokoškoláků ten tok vystuduje. Jediný rozdíl je, zda počet tabulkově určilo ministerstvo nebo management soukromých firem. S IQ studentů to nemá společného pranic.
Efekt se neliší. V Kanadě má 51 % lidí vysokoškolský titul, v USA 42 % a v České republice jen 28 % a už vám to přijde moc.
Nebo snad v USA a Kanadě mají výrazně inteligentnější lidi, než v Česku? Tomu doufám nevěříte. Když si přidám, že mnoho lidí v Kanadě a USA se na vysokou školu vykašle z finančních důvodů, tak podle počtu vysokoškoláků a rozložení Gaussovy křivky odhadnu (od oka, počítat se mi to nechce), že pro úspěšné získání univerzitního titulu v severní Americe stačí IQ kolem 80, tedy na hranici silného podprůměru. A tomu musí být přizpůsobeny národy amerických vysokých škol.
Jestli mě naštvete, klidně ten výpočet provedu. Průměrné IQ je definičně 100, posun o jednu směrodatnou odchylku v populaci při rozložení inteligence má hodnotu 15. 50 % populace má IQ menší, než 100. Z toho snadno zjistíte, že absolvování titulu nemůže v USA ani Kanadě logicky vyžadovat ani průměrnou inteligenci.
Naprosti tomu i strašný pokles v České republice stále vyžaduje nejspíše mnohem vyšší IQ na absolvování univerzit a je ještě hodně kam klesnout.

Jenomže dnes se tabulkově počty vysokoškoláků nenařizují. Univerzity jsou autonomní, a to natolik, že nad nimi fakticky není ani kontrola. Když budete studovat, a škola si s vámi bude vytírat zadek, moc toho nenaděláte, protože nezávilost škol je nade vše.
České univerzity jsou v zásadě dnes kapitalistickým modelem.
Stát akorát kecá školám do toho, zda splňují akreditaci, a jinak jim tabulkově počty studentů nikdo neurčuje ani náhodou.
To znamená, že jak v České republice, tak v USA určují počty vysokoškoláků výhradně managementy univerzit, a nikdo jim do toho tabulkama nekecá. Proto píši, že dnešní klesající kvalita je ryze kapitalistický jev.

drobek: Já jsem nefňukal, já jsem jen psal, že úspěšně kopírujeme západní školství, a jde to tedy směrem do kelu. Jediné co se mění je, že systém změn a tendencí, které západní školství dostávalo pomalu, jde u nás rychleji. Moje „fňukání“ bylo o tom, že to co se dnes děje se školství je ryzí kapitalismus, který na západ od nás znají velice dobře. Jen to považují za normál a běžný stav.
….
Měl jsem tu čest mimo jiné na vysoké škole kdysi dávno vyučovat. A také mi bylo a je nabízeno vyučování některých předmětů na jiné škole. Málem jsem kývl, ale naštěstí jsem se opět stal studentem, a vida, jak to dneska chodí, jsem rázně odmítl.
Ještě donedávna jsem oponoval řadu diplomek, ale to už jsem také odmítl. Kdybych je měl opravdu hodnotit poctivě, tak 9 lidí z 10 bych musel hodnotit buď velice špatně či rovnou „nedoporučuji k obhajobě“. Zhruba 1 z 10 je pak excelentní.
—
Jádrem pudla toho, co jsem psal, kromě toho, že toto je kapitalistické školství, je také to, že vysoká škola už nemá v mnoha případech jiný význam, než papír zvaný titul. Jakmile po mě nikdo ten titul nebude chtít, naučím se učivo daného oboru lépe, rychleji a efektivněji, než na libovolné škole (čest velmi vzácným výjimkám).
….
Univerzity jsou ergo téměř k ničemu, a lidstvo by na to mělo přijít. A dát tak léčbu školem jak univerzitám, tak řídícím orgánům. Protože bez toho se v kapitalismu nelze dosíci předefinování produktu, které univerzity nabízí. Momentálně kromě titulu nabízí kulové. To mohu odpřísáhnout, viděl jsem mnohé, vystudoval jsem dvě vysoké školy a dva odlišné obory. Je to naprostá ztráta času.
….
O své první alma mater bych to nikdy nenapsal, tato škola mi dala mnohé znalosti, stejně jako možnosti učit se od špiček v oboru, a dodnes z toho těžím. Využil jsem toho vrchovatě i mimo povinnosti. Dnes už je ale situace jiná a školy nabízejí kulové s přehazovačkou – a kdyby nedávaly tituly, a šty by šly získat jinou cestou, není proč na univerzitě studovat jinak, než jste masochista a chcete se sebebičovat.
….
Nemám nic proti univerzitám, ale mělo by být v kapitalismu jasné, co za produkt vůbec dávají studentům. Kromě titulu nic. Mají univerzity tedy vzdělávat? Nebo honit vědu? Nebo učit budoucí vědce? Nebo připravovat pro praxi? Nebo dávat znalosti? Nebo nebo nebo – prostě momentálně prodávají iluze znalostí a tituly. Když tam přijde člověk s vysokým IQ, tak ho univerzita jen zadupe.